MSBR 44 C 119/2020-32

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; titul celé jméno žalobce, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 443.500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 443.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150.000 Kč od 1. 4. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150.000 Kč od 1. 5. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 75.000 Kč od 1. 10. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 49.500 Kč od 1. 11. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.625 Kč od 24. 2. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.625 Kč od 24. 3. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.625 Kč od 24. 4. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.625 Kč od 24. 5. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.625 Kč od 24. 6. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.625 Kč od 24. 7. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.625 Kč od 24. 8. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.625 Kč od 24. 9. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od 2. 4. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od 2. 5. 2014 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od 2. 10. 2014 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.000 Kč od 2. 11. 2014 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části rozdílu mezi zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 150.000 Kč od 1. 4. 2014 do zaplacení a z částky 150.000 Kč od 1. 5. 2014 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 13. 12. 2019 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 443.500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 9. 9. 2013 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 150.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit do 31. 3. 2014. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 6. 1. 2017 žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh ze smlouvy o půjčce ze dne 9. 9. 2013 ve výši 150.000 Kč včetně zákonného a smluvního příslušenství. Mezi žalobcem a žalovaným byla dále dne 11. 10. 2013 uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 150.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit do 30. 4. 2014. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 6. 1. 2017 žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh ze smlouvy o půjčce ze dne 11. 10. 2013 ve výši 150.000 Kč včetně zákonného a smluvního příslušenství. Mezi žalobcem a žalovaným byla dále dne 10. 3. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 75.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit do 30. 9. 2014. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 6. 1. 2017 žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 3. 2014 ve výši 75.000 Kč včetně zákonného a smluvního příslušenství. Mezi žalobcem a žalovaným byla dále dne 10. 4. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 49.500 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit do 31. 10. 2014. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dne 6. 1. 2017 žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 4. 2014 ve výši 49.500 Kč včetně zákonného a smluvního příslušenství. Mezi žalobcem a žalovaným byla dále dne 15. 2. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 13.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.625 Kč splatných vždy 23. den v měsíci, počínaje 23. únorem 2017. Žalobce má dále nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč dle smlouvy o půjčce ze dne 9. 9. 2013, neboť žalovaný půjčku nevrátil ve sjednaném termínu. Dále má žalobce nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč dle smlouvy o půjčce ze dne 11. 10. 2013, neboť žalovaný půjčku nevrátil ve sjednaném termínu. Dále má žalobce nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč dle smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 3. 2014, neboť žalovaný zápůjčku nevrátil ve sjednaném termínu. Dále má žalobce nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč dle smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 4. 2014, neboť žalovaný zápůjčku nevrátil ve sjednaném termínu. Celkem tedy žalobce po žalovaném požaduje úhradu částky 443.500 Kč s úrokem z prodlení (u půjček ze dne 9. 9. 2013 a 11. 10. 2013 a zápůjček ze dne 10. 3. 2014 a 10. 4. 2014 ve sjednané výši 0,3 % denně; u zápůjčky ze dne 15. 2. 2017 a u smluvních pokut v zákonné výši 8,05 % ročně). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne 17. 6. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

4. Dne 9. 9. 2013 žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce v hotovosti poskytl žalovanému půjčku ve výši 150.000 Kč. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit do 31. 3. 2014. Pro případ prodlení s vrácením půjčky byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení a jednorázová smluvní pokuta ve výši 2.000 Kč. Dne 6. 1. 2017 žalovaný písemně uznal svůj dluh ve výši 150.000 Kč„ včetně zákonného a smluvního příslušenství“ z titulu smlouvy o půjčce ze dne 9. 9. 2013, a zavázal se dluh zaplatit nejpozději do 31. 12. 2017.

5. Dne 11. 10. 2013 žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce v hotovosti poskytl žalovanému půjčku ve výši 150.000 Kč. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit do 30. 4. 2014. Pro případ prodlení s vrácením půjčky byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení a jednorázová smluvní pokuta ve výši 2.000 Kč. Dne 6. 1. 2017 žalovaný písemně uznal svůj dluh ve výši 150.000 Kč„ včetně zákonného a smluvního příslušenství“ z titulu smlouvy o půjčce ze dne 11. 10. 2013, a zavázal se dluh zaplatit nejpozději do 31. 12. 2017.

6. Dne 10. 3. 2014 žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce v hotovosti poskytl žalovanému půjčku ve výši 75.000 Kč. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit do 30. 9. 2014. Pro případ prodlení s vrácením půjčky byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení a jednorázová smluvní pokuta ve výši 1.000 Kč. Dne 6. 1. 2017 žalovaný písemně uznal svůj dluh ve výši 75.000 Kč„ včetně zákonného a smluvního příslušenství“ z titulu smlouvy o půjčce ze dne 10. 3. 2014, a zavázal se dluh zaplatit nejpozději do 31. 12. 2017.

7. Dne 10. 4. 2014 žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalobce v hotovosti poskytl žalovanému půjčku ve výši 49.500 Kč. Žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit do 31. 10. 2014. Pro případ prodlení s vrácením půjčky byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení a jednorázová smluvní pokuta ve výši 1.000 Kč. Dne 6. 1. 2017 žalovaný písemně uznal svůj dluh ve výši 49.500 Kč„ včetně zákonného a smluvního příslušenství“ z titulu smlouvy o půjčce ze dne 10. 4. 2014, a zavázal se dluh zaplatit nejpozději do 31. 12. 2017.

8. Dne 15. 2. 2017 žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce v hotovosti poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 13.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy každý 23. den v měsíci, počínaje 23. 2. 2017.

9. Předžalobní výzvou ze dne 17. 6. 2019 byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě žalované částky ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy. Dle dodejky byla výzva žalovanému doručena dne 26. 6. 2019.

10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „zákon č. 89/2012 Sb.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ zákon č. 40/1964 Sb.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Podle § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

14. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byly dne 9. 9. 2013 a dne 11. 10. 2013 uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 zákona č. 40/1964 Sb., a dne 10. 3. 2014, dne 10. 4. 2014 a dne 15. 2. 2017 smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. K uzavření smluv o půjčce a smluv o zápůjčce došlo předáním předmětu půjčky/zápůjčky (předáním peněz v hotovosti), neboť půjčka i zápůjčka jsou reálnými kontrakty. Žalovaný svým závazkům ze smluv ze dne 9. 9. 2013, 11. 10. 2013, 10. 3. 2014, 10. 4. 2014 a 15. 2. 2017 nedostál, když půjčené finanční prostředky žalobci ve sjednaných lhůtách (ani později) nevrátil. Ve vztahu k půjčce 150.000 Kč dle smlouvy ze dne 9. 9. 2013, k půjčce 150.000 Kč dle smlouvy ze dne 11. 10. 2013, k zápůjčce 75.000 Kč dle smlouvy ze dne 10. 3. 2014 a k zápůjčce 49.500 Kč dle smlouvy ze dne 10. 4. 2014 žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal písemnými prohlášeními ze dne 6. 1. 2017. Žalovaný tak dluží žalobci na jistinách půjček a zápůjček celkovou částku 437.500 Kč (150.000 Kč dle smlouvy ze dne 9. 9. 2013, 150.000 Kč dle smlouvy ze dne 11. 10. 2013, 75.000 Kč dle smlouvy ze dne 10. 3. 2014, 49.500 Kč dle smlouvy ze dne 10. 4. 2014 a 13.000 Kč dle smlouvy ze dne 15. 2. 2017).

21. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením půjček a zápůjček, je v souladu se smluvními ujednáními povinen zaplatit žalobci jednorázovou smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč dle smlouvy ze dne 9. 9. 2013, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč dle smlouvy ze dne 11. 10. 2013, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč dle smlouvy ze dne 10. 3. 2014 a jednorázovou smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč dle smlouvy ze dne 10. 4. 2014 Celkem tedy na smluvních pokutách žalovaný dluží žalobci částku 6.000 Kč.

22. Co se týče požadovaného úroku z prodlení ve výši 0,3 % denně z dlužných částek ve výši 150.000 Kč dle smlouvy o půjčce ze dne 9. 9. 2013 a ve výši 150.000 Kč dle smlouvy o půjčce ze dne 11. 10. 2013, soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl v rozdílu mezi požadovaným úrokem z prodlení ve výši 0,3 % denně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně. Důvodem je ta skutečnost, že právní úprava zákona č. 40/1964 Sb. (konkrétně kogentní ustanovení § 517 odst. 2) neumožňuje v občanskoprávních vztazích platně sjednat jinou výši úroků z prodlení než výši zákonnou (viz dikce § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.). Toto je setrvale judikováno Nejvyšším soudem (viz např. usnesení ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3230/2011, nebo rozsudek ze dne 17. 3. 2005, sp. zn. 33 Odo 1117/2003). Konkrétně lze poukázat např. na právní větu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1117/2003, která zní následovně:„ Povaha ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. vylučuje, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanoví právní předpis, který toto ustanovení provádí.“ Ujednání mezi žalobcem a žalovaných ve smlouvách ze dne 9. 9. 2013 a ze dne 11. 10. 2013 o úroku z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení je tedy absolutně neplatné pro rozpor se zákonem podle § 39 ve spojení s § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. Žalobci byl proto přiznán u nevrácených půjček dle smluv ze dne 9. 9. 2013 a ze dne 11. 10. 2013 úrok z prodlení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150.000 Kč od 1. 4. 2014 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 150.000 Kč od 1. 5. 2014 do zaplacení.

23. Na výše uvedeném v předchozím odstavci nic nemění ani to, že žalovaný dne 6. 1. 2017 písemně uznal své dluhy ze smluv o půjčce ze dne 9. 9. 2013 a 11. 10. 2013„ včetně zákonného a smluvního příslušenství“. Předně je třeba konstatovat, že takovéto uznání dluhu ve vztahu k příslušenství je neurčité a tudíž neplatné (není vůbec zřejmé, jaké příslušenství a v jaké výši žalovaný uznává). Nadto, i pokud by uznání dluhu žalovaným bylo formulováno konkrétně a určitě (tj. že žalovaný uznává úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z částky 150.000 Kč od 1. 4. 2014 do zaplacení a z částky 150.000 Kč od 1. 5. 2014 do zaplacení), takovéto uznání by mělo za následek pouze vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době uznání trval. Z výše uvedeného je však zřejmé, že dluh (ohledně úroku z prodlení ve výši 0,3 % denně) nikdy neexistoval (nikdy nevznikl), neboť ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,3 % denně je absolutně neplatné pro rozpor se zákonem.

24. U smluv o zápůjčce ze dne 10. 3. 2014 a ze dne 10. 4. 2014 dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. je situace odlišná, neboť právní úprava zákona č. 89/2012 Sb. (viz dikce § 1970) umožňuje ujednat jinou výši úroků z prodlení než výši zákonnou. U nevrácených zápůjček z těchto smluv tedy byl žalobci přiznán ujednaný úrok z prodlení ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení.

25. U zápůjčky dle smlouvy ze dne 15. 2. 2017 v celkové výši 13.000 Kč (splatné jednotlivými splátkami po 1.625 Kč) a u smluvních pokut v celkové výši 6.000 Kč (viz odstavec 21 tohoto rozsudku) byl žalobci přiznán úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Po provedené kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu bylo zjištěno, že žalovaný byl ve věci poměrně úspěšnější než žalobce (žalobce byl úspěšný ohledně částky 1.467.315,25 Kč – výrok I. tohoto rozsudku; žalovaný byl úspěšný ohledně částky 2.056.238,64 Kč – výrok II. tohoto rozsudku), nicméně pro jeho pasivitu v celém řízení mu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci.