MSBR 45 C 97/2017-190

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:;: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované:; celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 1 376 200,30 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 376 200,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 376 200,30 Kč od 23. 1. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 167 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 1 376 200,30 Kč s příslušenstvím představující dluh zůstavitelky jméno příjmení, po které je žalovaná dědičkou odpovídající za její dluhy do výše nabytého dědictví, tedy právě do částky 1 376 200,30 Kč. Předmětný dluh jméno příjmení představoval dlužnou kupní cenu za věci prodané jí a jméno příjmení na základě privatizačního projektu číslo dohodou o vydání a převodu majetku ze dne 1. 6. 1993 ve výši 8 663 637 Kč, za který obě kupující odpovídali solidárně. Na předmětnou kupní cenu bylo dne 2. 3. 1995 uhrazeno 200 000 Kč, dne 3. 3. 1995 3 189 000 Kč, dne 13. 5. 2002 731 986,50 Kč a dne 4. 11. 2005 466 391 Kč.

2. Žalovaná nárok žalobkyně ani z části neuznala, neboť předmětná dohoda je absolutně neplatná pro neurčitost, když v ní není jednoznačně určen předmět dohody ani velikost podílů nabyvatelek. Pokud by dohoda platná byla, každá z nabyvatelek nabyla podíl id ½, a měla tedy povinnost hradit kupní cenu rovněž z ½. Dohodnutá cena byla s ohledem na stav převáděného majetku nepřiměřená, část, kterou měla hradit jméno příjmení, resp. žalovaná, již byla stejně dílčími úhradami zaplacena. Právo žalobkyně na uhrazení příslušenství pohledávky je promlčeno.

3. Ve své replice žalobkyně uvedla, že dohoda je platná, když je z ní zřejmé kdo a s jakým obsahem ji uzavřel, absenci určení podílů lze překlenout ustanovením § 137 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ze smyslu předmětné dohody je zřejmá dlužnická solidarita nabyvatelek, když obě nabyvatelky jsou společně označeny jako kupující, a ve spoluvlastnické praxi je zcela běžné, že nabyvatelé odpovídají za uhrazení kupní ceny solidárně, což odpovídá snaze převodců maximálně zajistit úhradu kupní ceny. S ohledem na uzavřenou darovací smlouvu mezi jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení je zřejmé, že tato hradila právě za jméno příjmení, nicméně s ohledem na solidární odpovědnost tato skutečnost není podstatná. Kupní cena byla sjednána platně na základě účetní evidence, kdy postup stanovení kupní ceny byl ověřen auditorem. Úrok z prodlení byl žalobkyní požadován od počátku, proto její právo na jeho zaplacení promlčeno není.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že dne 1. 6. 1993 Fond národního majetku České republiky, jako osoba povinná a prodávající, a jméno příjmení a jméno příjmení, jako osoba oprávněná a kupující, spolu uzavřeli dohodu o vydání a převodu majetku v dohodě uvedeného podle privatizačního projektu číslo za cenu 9 528 000 Kč s tím, že tato částka bude upřesněna dle účetní uzávěrky k termínu podpisu smlouvy se splatností do 30 dnů od data podepsání zápisu o předání majetku, jak se z této dohody (č. l. 24) podává. Ze zápisu o předání majetku (č. l. 28) se podává, že k předání předmětného majetku došlo dne datum s tím, že kupní cena bude činit 8 663 637 Kč. příjmení jméno příjmení byl tento zápis podepsán jméno příjmení na základě plné moci ze dne datum (č. l. 33). Ze zápisu auditora ze dne datum (č. l. 141) se podává, že hodnota majetku uváděná v zápise o předání odpovídá doloženým částkám podle vedeného účetnictví. Ze seznamu nemovitostí na LV (č. l. 136) a z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 133 a 135) se podává, že předmětné nemovitosti byly zapsány na jméno příjmení, resp. na její právní nástupkyni, a na jméno příjmení, resp. na její právní nástupkyni, v podílu id ½, jak rovněž potvrdila svědkyně příjmení jméno příjmení, dcera jméno příjmení, a svědek jméno příjmení, manžel svědkyně. jméno příjmení a jméno příjmení každá za sebe podaly výzvu k vrácení majetku, jak vypověděla svědkyně příjmení. Obě kupující byly o zaplacení kupní ceny každá v celé výši 8 663 637 Kč upomenuty přípisem Fondu národního majetku ČR ze dne datum (č. l. 34), resp. ze dne datum (č. l. 35), jak se z těchto přípisů zjišťuje. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 3. 1995 č. j. spisová značka (č. l. 51) se podává, že jméno příjmení zemřela dne anonymizováno. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 4. 1. 2016 č. j. číslo jednací (č. l. 71) se podává, že jméno příjmení zamřela dne datum a její jedinou dědičkou se stala žalovaná, která za její dluhy odpovídá do výše nabytého dědictví, tedy do částky 1 376 200,30 Kč. Z výpisu z účtu Fondu národního majetku ze dne 2. 3. 1995 (č. l. 15, resp. 82), jak je zřejmé z čísla účtu uvedeného v tomto výpisu ve spojení např. s výpisem z účtu č. l. 38 stejného čísla s označením jeho vlastníka, se podává, že na něj toho dne byla složena částka 200 000 Kč, kdy mezi stranami není sporu o tom, že se jednalo o úhradu předmětné kupní ceny. Z výpisu z účtu Fondu národního majetku ze dne 3. 3. 1995 (č. l. 14, resp. 83) se podává, že na něj toho dne anonymizováno jméno příjmení složila částku 3 189 000 Kč. Dne 13. 5. 2002 byla jménem jméno příjmení připsána na účet Fondu národního majetku částka 731 986,50 Kč, jak se podává z výpisu z účtu (č. l. 38) přiznaná mu usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2002 č. j. číslo jednací (č. l. 37), jak je z tohoto usnesení zřejmé, a dále dne anonymizováno byla jménem anonymizováno. příjmení, správkyně konkurzní podstaty anonymizováno jméno příjmení, jak je zřejmé z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2004 č. j. číslo jednací (č. l. 39), připsána na účet Fondu národního majetku částka 466 391 Kč, jak se podává z výpisu z účtu (č. l. 40) přiznaná mu naposledy uvedeným usnesením Krajského soudu v Brně, jak je z tohoto usnesení zřejmé. Částečné uhrazení kupní ceny rámcově potvrdili též svědkové příjmení a příjmení. Svědkyně příjmení vypověděla, že všechny částky byly hrazeny na dluh jméno příjmení. Soud její výpovědi neměl důvod nevěřit, když z žádného jiného důkazu nevyplývá opak a je logické, že dcera dříve uhradí dluh matky než anonymizováno. Tomuto závěru rovněž nasvědčuje skutečnost, že svědkyně příjmení měla své anonymizováno jméno příjmení slíbit už v roce rok, že její část kupní ceny bude hradit, jak svědkyně vypověděla, a jak je podpořeno skutečností, kdy darovací smlouva o převodu některých předmětných nemovitostí z jméno příjmení na svědkyni byla uzavřena dne datum, jak se podává z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 133), nicméně první úhradu svědkyně příjmení zaplatila až anonymizováno1995, jak se podává z výpisu z účtu (č. l. 15), tedy více než rok po smrti anonymizováno, jak je zřejmé z usnesení z dědického řízení jméno příjmení. Uvedené platí též ohledně plnění poskytnutého z konkurzu majetku svědkyně, když ani v této části neměl soud důvod svědkyni nevěřit a žádný důkaz její výpověď v této části nezpochybnil, z usnesení konkurzního soudu nejsou zřejmé důvody vzniku uspokojovaných pohledávek. Pokud svědek příjmení vypověděl, že částku 3 189 000 Kč uhradila jméno příjmení, soud této části jeho výpovědi neuvěřil, neboť je v rozporu s výpovědí svědkyně příjmení i s výpisem z účtu (č. l. 14), kde je u této částky uvedeno jméno této svědkyně. I kdyby soud ale z této části výpovědi svědka příjmení vyšel, na jeho závěrech by to nic nezměnilo, když svědek vypověděl, že tyto prostředky uhradila jméno příjmení mimo jiné z prostředků, které jí půjčila svědkyně příjmení. Příčiny uvedeného rozporu soud spatřuje v nejednoznačném určení původu těchto prostředků v rodině, kdy i z prohlášení jméno příjmení, jak se podává z notářského zápisu ze dne datum sp. zn. NZ číslo, spisová značka (č. l. 159), je zřejmé, že tyto prostředky byly uhrazeny na dluh právě jméno příjmení, aniž by byl uveden jejich původ.

5. Z usnesení Krajského obchodního soudu v obec ze dne 15. 9. 1994 č. j. číslo jednací, z doručenky (č. l. 43) ani výpisu z účtu (č. l. 19) soud pro jejich procesní povahu neučinil žádná skutková zjištění. Ze stejného důvodu soud k důkazu neprováděl sdělení notářky jméno příjmení ze dne 2. 4. 2010, které mělo prokázat, že dědické řízení po jméno příjmení nebylo ke dni 9. 4. 2010 skončeno. Soud pro nadbytečnost neprováděl důkaz znaleckým posudkem ohledně ocenění převáděného majetku, když jeho hodnota byla dostatečně zjištěna dohodou o jeho ceně ve spojení se zprávou auditora.

6. Soud v projednávané věci aplikoval za použití ustanovení § 47 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření dohody o vypořádání a převodu majetku, tedy ke dni datum, zákon č. 87/1991 Sb., ve znění účinném k témuž dni (dále jen„ zákon č. 87/1991 Sb.). Dle ustanovení § 7 odst. 4, 5 zákona č. 87/1991 Sb., jde-li o nemovitost zhodnocenou tak, že její cena určená ke dni podání písemné výzvy oprávněnou osobou podstatně převyšuje cenu původní věci, je na vůli oprávněné osoby, zda bude požadovat finanční náhradu podle § 13 nebo zda bude požadovat vydání nemovitosti. Pokud bude trvat na vydání nemovitosti, oprávněná osoba nahradí povinné osobě rozdíl mezi cenami uvedenými v předchozí větě. Obě ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Podle odstavce 4 se postupuje i v případech, kdy se věc stala neoddělitelnou součástí jiné věci. Mezi Fondem národního majetku ČR, jehož je žalobkyně právní nástupkyní (srov. zákon č. 201/2002 Sb.), jako povinnou osobou, a jméno příjmení a jméno příjmení, jako oprávněnými osobami, byla dne datum uzavřena dohoda o vydání a převodu v ní uvedeného majetku za cenu 8 663 637 Kč. Tato dohoda je platná, když převáděný majetek je v ní dostatečně určitě určen. Absence určení podílů každé nabyvatelky na tomto závěru nemůže nic změnit, když zákon předpokládá, že není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné /srov. ustanovení § 137 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném k datum (dále jen„ OZ”) /, jak rovněž vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí. Dohoda není neplatná ani ohledně výše ceny, když na této se všichni účastníci dohody shodli, odpovídá navíc hodnotě převáděných věcí, jak soud zjistil ze zprávy auditora. Protože každá z nabyvatelek nabyla na převáděných nemovitostech podíl ve výši id ½, byla také každá povinna k úhradě jedné poloviny kupní ceny, jak se podává z ustanovení § 511 odst. 1 OZ a contrario, když dlužnická solidarita nebyla dohodnuta a nevyplývá ani z právního předpisu. Ustanovení § 139 odst. 1 OZ na projednávanou věc nedopadá, neboť dohoda o vydání a převodu majetku se netýkala společné věci, ale pouze nabytí podílu každou oprávněnou z titulu výzvy každé z nich. Nelze dovozovat pouze ze skutečnosti, že obě nabyvatelky byly v dohodě souhrnně označeny jako„ osoba oprávněná a kupující”, že k úhradě ceny byly zavázány solidárně. Pokud žalobkyně argumentovala, že v praxi je zcela běžné, že nabyvatelé odpovídají za uhrazení kupní ceny solidárně, žádnou konkrétní praxi mezi účastníky netvrdila, z obecné praxe solidární odpovědnost oprávněných dovozovat nelze. jméno příjmení tedy byla povinna na kupní cenu svého podílu uhradit částku 4 331 818,50 Kč, protože na tento dluh bylo uhrazeno celkem 4 587 377,50 Kč, předmětný dluh zanikl splněním připsáním poslední částky na účet žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, tedy dnem 4. 11. 2005. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to vč. úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala až ode dne 23. 1. 2016, tedy od doby, kdy už žalovaná, resp. její právní předchůdkyně, s plněním být v prodlení nemohla. S ohledem na uvedené se soud pro nadbytečnost nezabýval otázkou promlčení příslušenství.

7. Procesně plně úspěšné žalované soud přiznal dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 67 230 Kč za jeden a půl úkonu právní služby po 44 820 Kč (příprava a převzetí zastoupení, ½ úkonu za odvolání do nemeritorního rozhodnutí ze dne 1. 3. 2016) stanovenou podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) v době, kdy předmětem řízení byla částka 9 131 473 Kč, odměnou ve výši 69 100 Kč za pět úkonů právní služby po 13 820 Kč (vyjádření ve věci samé ze dne 5. 1. 2017, účast na jednání soudu dne 9. 1. 2018, prostudování soudního spisu po změně zástupce dne 12. 10. 2020 a 2x účast při jednání soudu dne 6. 5. 2021, které trvalo déle než dvě hodiny) stanovenou podle § 7 bod 6 advokátního tarifu v době, kdy předmětem řízení byla částka 1 376 200,30 Kč, paušální náhradou nákladů za sedm úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 2 100 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalované plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 29 070 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalobkyně povinna žalované zaplatit činí 167 500 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalované.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 OSŘ).