MSBR 48 C 42/2020-29
- Soud:
- Městský soud v Brně
- Spisová značka:
- 48 C 42/2020-29
- Datum rozhodnutí:
- 2021-04-20
- ECLI:
- ECLI:CZ:MSBR:2021:48.C.42.2020.1
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr Alenou Frankovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená obecným zmocněncem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 61.050,57 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 61.050,57 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 146.033,41 Kč za dobu od datum do datum, úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 59.910,57 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 42.223,31 Kč za období od datum do datum a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 61.050,57 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce 25.917 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1) převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu: odměna ve výši 3 580 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč.
2) výzva k plnění před podáním žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu: odměna ve výši 3 580 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč.
3) podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu: odměna ve výši 3 580 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč.
4) podání ze dne datum k věci samé - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu: odměna ve výši 3 580 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč.
5) účast na jednání konaném dne datum v čase od údaj o čase hod. do údaj o čase hod. - § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu: odměna ve výši 3 580 Kč + paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč.
6. Žalovaná coby klient uzavřela dne datum s právnická osoba, IČO, coby bankou Smlouvu o osobní kreditní kartě, reg. č. tel. číslo číslo Smlouva hned v záhlaví obsahovala výslovný odkaz na ust. § 269 odst. 2 obchodního zákoníku (ustanovení o nepojmenovaných smlouvách – pozn. soudu) a § 497 a násl. obchodního zákoníku (ustanovení o úvěru – pozn. soudu). Součástí smlouvy bylo ujednání o vydání kreditní karty bankou žalované, typ karty anonymizována dvě slova kreditní s limitem 60 000 Kč. Pro účely úvěru byl ke kreditní kartě zřízen účet číslo bankovní účet.
7. Žalovaná byla povinna splácet vyčerpaný úvěr splátkou o výši číslo vyčerpané jistiny, minimálně však 100 Kč měsíčně, a to vždy do 25. dne měsíce. Přesnou výši splátky stanovovala banka ve výpisu, který zasílala žalované. Smlouvou bylo stanoveno právo banky strhávat si potřebnou částku z běžného účtu žalované, přičemž žalovaná byla povinna zajistit, aby na jejím běžném účtu byly prostředky v dostatečné výši k uskutečnění splátky. Úroky byly smlouvou (bod 5.1) ve spojení s Oznámením banky ze dne datum (jeho část V. bod 3.) stanoveny na 21,90 % ročně.
8. Součástí smluvního komplexu byly Všeobecné obchodní podmínky příjmení a Podmínky k osobním kreditním kartám příjmení.
9. Z listiny odstoupení od Smlouvy o osobní kreditní kartě evidované na účtu číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého závazku vzniklého ze smlouvy ze dne datum, pročež banka podle čl. VII. Podmínek k osobním kreditním kartám (správně zřejmě čl. VI. Podmínek – pozn. soudu) odstoupila od smlouvy s účinností k datum. Den datum považuje soud za den, kdy došlo k zesplatnění všech dluhů žalované z titulu smlouvy ze dne datum. Z přiložené doručenky vyplývá, že písemnost byla žalované doručena dne datum, kdy si ji žalovaná osobně převzala na adrese adresa žalované.
10. Z listiny Rozhodčí nález ze dne datum, sp. zn. anonymizováno číslo, vydaný rozhodcem titul. jméno příjmení v obec, soud zjistil, že banka uplatnila dne datum žalobou podanou k rozhodci nároky vyplývající ze smlouvy pro úvěr s číslem účtu číslo. Rozhodčím nálezem bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, rozhodčí nález nabyl právní moci dne datum. Soud nemá důvod pochybovat o tom, že předmět rozhodčího řízení a předmět tohoto soudního řízení jsou totožné.
11. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že došlo k nařízení exekuce podle označeného rozhodčího nálezu ve vztahu oprávněné banky vůči povinné žalované, přičemž pověřeným exekutorem byl titul. jméno příjmení, exekutorský úřad – anonymizováno.
12. Z usnesení soudního exekutora titul. jméno příjmení, exekutorský úřad – anonymizováno, ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že s právní mocí k datum došlo k zastavení exekuce vedené proti žalované. Pro úplnost, na podporu níže uvedené argumentace, soud upozorňuje, že v tomto usnesení soudního exekutora již vystupuje jako věřitel a oprávněný společnost právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce, tj. žalobce.
13. Ze smlouvy ze dne datum o postoupení pohledávek, č. sml. číslo, uzavřené mezi právnická osoba, coby postupitelem a společností právnická osoba, IČO, coby postupníkem soud zjistil, že banka postoupila na právnická osoba anonymizováno pohledávku za žalovanou evidovanou na úvěrovém účtu číslo (viz Dodatek č. 1 ze dne datum ke Smlouvě o postoupení pohledávek číslo ve spojení s Přílohou číslo Dodatku číslo). Žalovaná je taktéž identifikována prostřednictvím svého rodného čísla, které souhlasí se smlouvou ze dne datum. Soud má tedy za prokázáno, že na základě uvedených skutečností se stala věřitelem žalované společnost právnická osoba, IČO.
14. Následně, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, coby postupitelem a společností právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce, coby postupníkem, tj. žalobcem, žalobce nabyl soubor pohledávek, který anonymizována dvě slova nabyla od anonymizována dvě slova. Žalobce se tedy stal novým věřitelem žalované. Ostatně to vyplývá i z usnesení soudního exekutora – viz výše bod 12. odůvodnění. Soud proto již na tomto místě uvádí, že obranu žalovanou ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce považuje za vyvrácenou; žalobce se stal vlastníkem pohledávek vůči žalované z titulu smlouvy ze dne datum.
15. Popsaný skutkový stav soud podrobil hodnocení dle následujících právních předpisů:
16. Vzhledem k tomu, že základní rozhodné skutečnosti, tj. uzavření smlouvy mezi anonymizována dvě slova a žalovanou dne datum, nastaly před datum, musel soud postupovat dle do té doby platných a účinných právních předpisů. Jedná se zejména o zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“ ObčZ“), a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“ ObchZ“).
17. Podle ust. § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ platí, že touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).
18. Podle ust. § 497 ObchZ platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Soud dospěl k jednoznačnému závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, tj. anonymizována dvě slova, došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a to i ve spojení s dalšími právy a povinnostmi, které vyplývají z inominátního kontraktu – Smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne datum, reg. č. tel. číslo číslo Smluvní závazkový právní vztah mezi žalobcem a žalovanou se řídí obchodním zákoníkem.
20. Podle ust. § 397 ObchZ platí, že pokud nestanoví zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.
21. Promlčecí doba pro práva ve vztahu mezi věřitelem a žalovanou tedy činí čtyři roky, nikoliv tři roky, jak se domnívala žalovaná. Doba čtyř let odpovídá v řešené věci době 1 460 dnů.
22. Podle ust. § 402 ObchZ platí, že promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.
23. Podle ust. § 403 odst. 1 ObchZ platí, že promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí.
24. Praxe ve vztahu k vedení rozhodčích řízení, které následně byly shledány za neoprávněné z důvodu neplatnosti rozhodčí smlouvy, se ustálila v tomto výkladu citovaných právních předpisů. Promlčecí doba přestává běžet zahájením rozhodčího řízení, i když rozhodčí smlouva je neplatná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3239/2016, a tam bohatě citovanou judikaturu). K námitce promlčení, kterou žalovaná vznesla, soud uvádí toto.
25. Dne datum došlo k zesplatnění všech pohledávek vůči žalované, resp. dluhy žalované se staly splatnými na základě odstoupení od smlouvy věřitelem (viz shora bod 9. odůvodnění). V ten okamžik započala plynout promlčecí doba.
26. Dne datum tehdejší věřitel žalované zahájil rozhodčí řízení (viz shora bod 10. odůvodnění). V tomto okamžiku tedy došlo k přerušení promlčecí doby podle § 402 ObchZ. Z promlčecí doby uplynulo anonymizováno dnů.
27. Dne datum došlo k pravomocnému skončení rozhodčího řízení. Zde nastala další prodleva věřitele s vymáháním jeho práva vůči žalované až do dne datum, kdy byla vůči žalované nařízena exekuce (viz shora bod 11. odůvodnění). Z promlčecí doby uplynulo dalších anonymizováno dnů.
28. Až do dne datum probíhala vůči žalované exekuce, tudíž promlčecí doba opět neběžela. Teprve od datum, kdy byl exekuce zastavena (viz shora bod 12. odůvodnění), pokračovala a trvala až do dne datum, kdy žalobce podal tuto žalobu u soudu. Z promlčení doby uteklo dalších anonymizováno dnů.
29. Celkem z promlčecí doby anonymizována dvě slova dnů uplynulo„ jen“ anonymizováno dnů. Nárok žalobce není promlčen, obrana žalované v tomto směru nemůže být úspěšná.
30. Podle ust. § 3 odst. 1 ObčZ platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
31. Soud dospěl k závěru, že ani obrana žalované kategorií dobrých mravů není na místě.
32. Co se týká jistiny žalované částky, ta se skládá z částky 59 910,57 Kč jakožto zůstatku úvěru, a poplatků 1 150 Kč. Pokud žalovaná vyčerpala kreditní kartou částku 60 000 Kč, nemůže být ani závan rozporu s dobrými mravy, pokud se věřitel domáhá jistiny 59 910,57 Kč. Ohledně poplatků celkem 1 150 Kč soud uvádí, že jejich výše v žádném směru nevybočuje ze standardního úvěrového vztahu, proto ani uplatnění práva na jejich zaplacení věřitelem není v rozporu s dobrými mravy.
33. Žalobce se dále domáhal kapitalizovaných úroků z úvěru ke dni datum, a to 146 033,41 Kč. Jedná se o to, že obchodní úrok dle smlouvy činil 21,90 % ročně. Výše sazby úroku 21,90 % p. a. sama o sobě není mimo přijatelný rámec obvyklý v tomto sektoru finančních služeb. Sazba se pohybuje ve vyšší hladině mimo jiné proto, že se jedná o úvěr z kreditní karty. Takový úvěru je zcela volně čerpatelný dlužníkem kdykoliv použitím karty. Věřitel tak musí mí neustále rezervovanou kapacitu, aby mohl okamžité požadavky klienta splnit. Tato vysoká operativnost čerpání úvěru dlužníkem se odráží i ve vyšší ceně peněz, který si dlužník může libovolně brát (do výše sjednaného úvěrového rámce). Nad to se jedná o úvěr nezajištěný, proto jsou peníze s vyšším úrokem.
34. Samotná celková výše úroků 146 033,41 Kč kapitalizovaná ke dni datum je relativně vysokou částkou v porovnání s jistinou 60 000 Kč. Musíme mít ale na paměti, že tato výše úroků vznikla délkou prodlení žalované se splněním dluhu. Tedy sama žalovaná jaksi určuje délku, po kterou jí běží úroky (i úroky z prodlení). Pokud se tedy dostane výše úroků do vyšší hladiny, je to jen a pouze důsledkem (omisivního) jednání žalované. Pak ale nemůže být řeči o tom, že by se věřitel výkonem svého práva na zaplacení úroků dostal do rozporu s dobrými mravy. Vše uvedené se týká i úroků z prodlení, které stanoví předpisy občanského práva. Kapitalizované výše úroků z prodlení narůstá jen a pouze z důvodů na straně dlužníka, zde žalované.
35. Soud uzavírá, že kapitalizované příslušenství 146 033,41 Kč na úrocích a 42 223,31 Kč na úrocích z prodlení nepovažuje za rozporné s dobrými mravy ani jinými imperativy. Co se týká samotné sazby úroků, ta je vzhledem k zvolenému produktu finančního trhu (kreditní karta) také přijatelný. Proto soud přiznal žalobci i právo na běžící úroky 21,90 % ročně z částky 59 910,57 Kč za dobu od datum do zaplacení. Totéž se týká zákonných úroků z prodlení z částky 61 050,57 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalobce tak je v plném rozsahu s žalobou úspěšný.
36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.
37. Při určení odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce soud postupoval dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Konkrétní výše odměny za ten který úkon právní služby vyplývá z ust. § 7 bod 5. advokátního tarifu a činí v této věci 3 580 Kč. Výše paušální náhrady hotových výdajů je upravena v ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a činí 300 Kč/úkon.
38. Za těchto výchozích podmínek soud určil náhradu odměny za úkony poskytnutí právní služby žalobci:
39. Mezisoučet činí 19 400 Kč.
40. Náhrada za DPH, jejímž plátcem právní zástupce žalobce je (§ 137 o. s. ř.), činí ze všech shora uvedených dílčích výsledků částku 4 074 Kč. Dále žalobce má právo na náhradu soudního poplatku 2 443 Kč.
41. Celkem má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 25 917 Kč. Částka je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám jeho právního zástupce.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně povinnost stanovenou jí tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat výkonu rozsudku u soudu (exekuce).