MSBR 15 C 297/2016-532

Soud:: Městský soud v Brně
Spisová značka:: 15 C 297/2016-532
Datum rozhodnutí:: 2022-12-06
ECLI:: ECLI:CZ:MSBR:2022:15.C.297.2016.1

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:Anonymizováno, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem JUDr. Anonymizováno ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ za účasti ⟪LB:lb_011⟫ vedlejšího účastníka na straně žalované: ⟪LB:lb_012⟫ Anonymizováno ⟪LB:lb_013⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 ⟪LB:lb_014⟫ o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení souhlasu žalovaného s dohodou

DOHODA O VYDÁNÍ NEMOVITOSTÍ

(dále jen „dohoda“) uzavřená níže uvedeného dne, měsíce a roku, ve smyslu zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen jako „zákon o majetkovém vyrovnání“)

Smluvní strany právnická osoba Anonymizováno se sídlem adresa

IČ: IČO

(dále jen „povinná osoba“) a

Anonymizováno se sídlem: adresa, adresa

IČ: IČO

Anonymizováno zapsaná v Rejstříku evidovaných právnických osob vedeného Ministerstvem kultury ČR, ev. Anonymizováno,

(dále jen „oprávněná osoba“)

II.

Předmět smlouvy

1. Tato dohoda a právní vztahy z ní se řídí právním řádem České republiky, zákonem o majetkovém vyrovnání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a dalšími právními předpisy v účinném znění.

2. Práva a povinnosti z této dohody přecházejí i na případné právní nástupce účastníků dohody.

V Brně, dne …………………

…………………………….……………….

Anonymizováno

(oprávněná osoba)právnická osoba Brně-Anonymizováno

(povinná osoba) a pro případ, že by nebylo možné vyhovět žalobnímu návrhu ad A., nechť soud eventuálně nahradí souhlas žalovaného s dohodou

DOHODA O VYDÁNÍ NEMOVITOSTÍ

Smluvní strany právnická osoba se sídlem adresa

IČ: IČO

(dále jen „povinná osoba“) a

Anonymizováno se sídlem: adresa, adresa

IČ: IČO církevní právnická osoba zapsaná v Rejstříku evidovaných právnických osob vedeného Ministerstvem kultury ČR, ev. č. Anonymizováno

(dále jen „oprávněná osoba“)

II.

Předmět smlouvy

3. Tato dohoda a právní vztahy z ní se řídí právním řádem České republiky, zákonem o majetkovém vyrovnání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a dalšími právními předpisy v účinném znění.

4. Práva a povinnosti z této dohody přecházejí i na případné právní nástupce účastníků dohody.

V Brně, dne ………………

…………………………….……………….

Anonymizováno

(oprávněná osoba)právnická osoba

(povinná osoba) s tím, že náklady na reálné rozdělení nemovitostí ponesou účastníci sporu každý z jedné poloviny, se zamítá.

5. Nemovitosti uvedené v čl. II odst. 2 této dohody povinná osoba předá oprávněné osobě do 30 dnů ode dne provedení vkladu příslušným katastrálním úřadem. O předání a převzetí bude vyhotoven předávací protokol podepsaný oprávněnou osobou a povinnou osobou.

III.

Závěrečná ustanovení

6. Oprávněná osoba uplatnila svůj nárok ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání výzvou k vydání majetku pro k. ú. adresa, a to výzvou ⟪LB:lb_001⟫ - č.j. Anonymizováno, doručenou žalované dne datum,

7. Předmětem vydání dle této dohody je vydání nemovitostí, tj. nemovitostí evidovaných dle stavu KN takto: pozemku parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je část budovy č.p. Anonymizováno jiná stavba, v tom rozsahu budovy, jak stojí na pozemku parc. č. Anonymizováno, vymezeném v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku číslo plánu: Anonymizováno zpracovaném tituly před jménem jméno FO, Anonymizováno IČO, adresa, adresa, v katastrálním území adresa, obci adresa.

8. Povinná osoba touto dohodou vydává oprávněné osobě nemovitosti specifikované v čl. II odst. 2 se všemi jejich součástmi a příslušenstvím, které náležely do původního majetku oprávněné osoby, nebo které zastoupily jejich funkci, anebo jsou nezbytné k řádnému užívání nemovitých věcí v souladu s jejím účelem a oprávněná osoba je přijímá do svého vlastnictví.

9. Povinná osoba touto dohodou převádí vlastnické právo k nemovitostem specifikovaným v čl. II odst. 2 této dohody a vydává nemovitosti oprávněné osobě ve stavu, v němž se nalézala ke dni doručení výzvy povinné osobě. Oprávněná osoba nemovitosti do svého vlastnictví přijímá. Povinná osoba prohlašuje, že ke dni uzavření dohody na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena nebo zástavní práva.

10. Nemovitosti uvedené v čl. II odst. 2 této dohody povinná osoba předá oprávněné osobě do 30 dnů ode dne provedení vkladu příslušným katastrálním úřadem. O předání a převzetí bude vyhotoven předávací protokol podepsaný oprávněnou osobou a povinnou osobou.

III.

Závěrečná ustanovení

II. Žalobce je povinen zaplati žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 73 024 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplati vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku 11 116 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal nahrazení souhlasu žalovaného s dohodou uvedenou pod písm. A. výroku I. tohoto rozsudku, eventuálně nahrazení souhlasu žalovaného s dohodou uvedenou pod písm. B. výroku I. tohoto rozsudku, neboť s ním žalovaný tyto dohody v rozporu se zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání”) neuzavřel. Žalobce se výzvou č. j. Anonymizováno ze dne 18. 12. 2013 domáhal vydání předmětného majetku odpovídajícího porovnání parcel dřívější pozemkové evidence s původními parcelami katastru nemovitostí na knihovní vložce č. hodnota, k. ú. adresa a stavbě č. p. Anonymizováno zapsané na vložce Anonymizováno, k. ú. adresa, stojící na pozemku parc. č. hodnota. Jednalo se o pozemky, které byly žalobci v rozhodném období určeném zákonem o majetkovém vyrovnání odebrány způsobem zakládajícím majetkovou křivdu, když byly předmětem revize první pozemkové reformy bez poskytnutí náhrady. Předmětné pozemky tvořily provozně ekonomickou komponenturu hospodářského celku s pozemkami již žalobci vydanými, a to s pozemkem parc. č. hodnota o výměře 10 165 m2 v k. ú. adresa, a s pozemky zahrady Anonymizováno. Předmětný majetek navíc v rozhodném období 25. 2. 1948 až 1. 1. 1990 sloužil k zajišťování duchovního a pastoračního poslání, kdy v objektu Anonymizováno se nacházela kaple, ve které byly slouženy mše pro chovance ústavu Anonymizováno i pro veřejnost a společenská místnost, ve které probíhala výuka náboženství chovanců ústavu Anonymizováno, dále Anonymizováno sloužil pro charitativní účely, kdy v objekt sloužil pro ubytování, vzdělávání, pastoraci a pracovní zapojení Anonymizováno, a dále též pro podezřelý výraz, vzdělávací a administrativní účely, kdy v něm sídlilo vedení Anonymizováno velkostatku adresa. Objekt též sloužil jako obydlí duchovních, když v něm až do začátku roku 1949 bydlel kněz jméno FO.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal, neboť žalobce neprokázal, že by mu byla způsobena majetková křivda ve smyslu zákona o majetkovém vyrovnání, protože k přidělení předmětných nemovitých věcí žalovanému došlo prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí dne datum s tím, že úhrada za to bude vycházet ze zákonných předpisů. Nemovitosti st. p. č. hodnota, p. č. hodnota, st. pl. p. č. hodnota, část. p. č. hodnota a část p. č. hodnota navíc patřily spolku Péče o Anonymizováno a v Anonymizováno Anonymizováno, když je žalobce odprodal tomuto spolku na základě předběžné smlouvy ze dne 1. 12. 1934 za cenu minimálně 350 000 Kč. Tento převod byl následně zaknihován, byť se tak stalo na základě mylného titulu, ve kterém žalobce spatřuje křivdu. V projednávané věci tedy není podstatné, zda byl dokončen proces zákonného převodu vlastnictví, ale vlastní poměr žalobce k tomuto majetku, který žalobce považoval za majetek žalovaného, za nějž obdržel kupní cenu a v rozhodném období jej neměl v držení. Žalobci tak žádná křivda způsobena nebyla. Předmětné pozemky tak nemohly tvořit provozně ekonomickou komponenturu hospodářského celku s velkostatkem žalobce, když jej žalobce vyňal z majetku velkostatku adresa. Předmětný majetek následně sloužil pouze sociálním účelům zajištění péče o Anonymizováno. V řízení nebylo prokázáno z jakého titulu a proč duchovní v předmětném objektu bydlel, ani že by předmětný majetek sloužil ke vzdělávacím účelům, když katechismus byl v rozhodném období vyučován na všech českých školách. Bohoslužby mohly být konány v kapli v Anonymizováno č. p. Anonymizováno, předmětem řízení je ale budova č. p. Anonymizováno, která byla budovou obytnou a hospodářskou. I kdyby se tam bohoslužby konaly, bylo by to z vůle žalovaného v rámci jím vykonávané všestranné sociální péče, a předmětný majetek žalobci nesloužil k zákonem uváděným účelům. Předmětné nemovitosti byly vydrženy dne 2. 1. 1961. K eventuálnímu petitu žalovaný uvedl, že takto označovaný majetek nebyl předmětem výzvy žalobce k vydání ze dne 18. 12. 2013, nebyl doložen nezbytným geometrickým plánem, a žalobce se tak nemůže domáhat nahrazení projevu vůle žalovaného s dohodou v tomto znění. Navrhované stavebnětechnické oddělení není možné., Předchůdce žalovaného tento majetek zhodnotil.

3. Vedlejší účastník k věci uvedl, že majetek uvedený v eventuálním petitu nebyl předmětem výzvy žalobce, a nelze tak tomuto návrhu vyhovět, když stavebnětechnické oddělení by stejně nebylo možné. Žalobce předmětný majetek prodal řádně uzavřenou kupní smlouvou spolku Péče o Anonymizováno, který mu za to zaplatil dohodnutou kupní cenu, a v roce 1948 ho již držel tento spolek, který jej vydržel. Předmětná žaloba je též podána v rozporu s dobrými mravy, když za majetek, který nebyl žalobci vydán, tento dostává finanční vyrovnání dle smlouvy o vypořádání mezi Českou republikou a církví římskokatolickou ze dne 22. 2. 2013. Předmětné pozemky funkčně nesouvisí s pozemky žalobce, žalobce je hospodářsky nevyužíval, nebyly součástí takového majetku žalobce ani s ním funkčně nesouvisely, a nesloužily ani k činnostem žalobce uváděným v ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o majetkovém vyrovnání.

4. Ve své replice žalobce uvedl, že k převodu předmětných pozemků do vlastnictví spolku Péče o Anonymizováno a v Anonymizováno Anonymizováno nedošlo, neboť nebyla písemně uzavřena kupní smlouva, která by následně byla vložena do zemských desek nebo do pozemkové knihy. Uváděná předběžná smlouva měla charakter dnešní smlouvy o smlouvě budoucí, žalobci není známo, že by mu byla uhrazena částka 350 000 Kč, i kdyby tomu tak bylo, jednalo by se pouze o jakousi zálohu na kupní cenu, která nebyla dohodnuta, když nebyla uzavřena kupní smlouva. Poskytnutí náhrady za odebraný majetek musí prokázat žalovaný. Vlastnické právo žalobce k předmětnému majetku by mělo být uznáno v tomto řízení, když mu bylo uznáno i při jeho odebírání. Žalovaný není nástupcem spolku Péče o Anonymizováno v Anonymizováno Anonymizováno. Žalobce se k tomuto majetku choval jako ke svému a částečně v něm nechal spolek Péče o Anonymizováno pečovat o potřebné. Bohoslužby se konaly v předmětném objektu Anonymizováno.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žaloba není důvodná. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal vydání pozemku parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. Anonymizováno jiná stavba, pozemku parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, části pozemku parc. č. Anonymizováno, zeleň, ostatní plocha, a to v rozsahu předchozích parcel číslo parc. č. hodnota zeleň, parc. č. Anonymizováno zeleň, parc. č. Anonymizováno zeleň, pozemku parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha, zapsaných v katastru nemovitostí v katastrálním území adresa, obec adresa, příp. pozemku parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je část budovy č.p. Anonymizováno jiná stavba, v tom rozsahu budovy, jak stojí na pozemku parc. č. Anonymizováno, vymezeném v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku číslo plánu Anonymizováno zpracovaném tituly před jménem jméno FO, vše zapsané v katastrálním území adresa, obci adresa.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 8. 2. 2017 (č. l. 24 a 67) soud zjistil, že vlastníkem pozemků parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, části pozemku parc. č. Anonymizováno a to v rozsahu předchozích parcel číslo p.č. hodnota zeleň, p.č. Anonymizováno zeleň, p.č. Anonymizováno zeleň, a pozemku parc. č. Anonymizováno je Česká republika, právo hospodaření s těmito nemovitostmi má žalovaný. Z porovnání parcel (č. l. 12) se podává, že pozemek parc. č. Anonymizováno byl v dřívější pozemkové evidenci veden pod. parc. č. PK st. Anonymizováno, část. PK Anonymizováno, část PK st. Anonymizováno část PK Anonymizováno, pozemek parc. č. hodnota pak jako část PK Anonymizováno, část PK Anonymizováno, část PK Anonymizováno, část PK Anonymizováno, pozemek parc. č. Anonymizováno pak pod část PK Anonymizováno, pozemky parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno pak jako část PK právnická osoba výkazu výměr (č. l. 76) se podává, že pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 1 324 m2 (č. l. 77) vznikl z části pozemku parc. č. hodnota, a žalovaný ho nabyl kupní smlouvou ze dne 1. 7. 1996 od jméno FO, jak se z této smlouvy (č. l. 74) podává.

7. Ze stejnopisu potvrzení o prodeji Anonymizováno ze dne 24. 1. 1933 s podává, že žalobce spolku Péče o Anonymizováno prodal celou stavební parcelu č. hodnota o výměře 784 m2, celou pozemkovou parcelu č. hodnota o výměře 960 m2, obě parcely měly číslo vložky 1 v kat. obce adresa, dále žalobce prodal spolku Péče o Anonymizováno část stavební parcely č. hodnota označenou písmeny a-Anonymizováno (Anonymizováno se dvorem) o výměře 2 676 m2, část pozemkové parcely č. hodnota označenou písmeny o-Anonymizovánon-o (zahrada) o výměře 3 577 m2 a část pozemkové parcely č. hodnota označenou písmeny m-n-l-m-o výměře 68 m2, vše uvedeno na vložce zemských desek moravských č. hodnota. Poloha prodaných pozemků z vložky č. hodnota je zřejmá z geometrického plánu ze dne 13. 5. 1933, jak se z něho podává. Kupní cena byla dohodnuta ve výši 350 000 Kč, jak se z uvedeného stejnopisu potvrzení rovněž podává. Skutečnosti, že objekt Anonymizováno byl spolku Péče o Anonymizováno převeden už v roce 1933 nasvědčuje též skutečnost, že už v tomto roce spolek počal se stavebními úpravami Anonymizováno, jak se podává ze stavebního deníku č. hodnota z roku 1933. Zaplacení kupní ceny dne 1. 12. 1934 se podává ze přípisu KNV v Brně ze dne 17. 11. 1949, ze kterého se dále podává, že předmětný majetek byl spolku Péče o Anonymizováno odňat pro Hitlerjugend, jak je potvrzeno přípisem Ministerstva práce a sociální péče ze dne 17. 11. 1949, a následně byl vrácen žalobci, neboť převod na spolek Péče o Anonymizováno nebyl zaknihován, jak se rovněž podává z knihovní vložky č. hodnota, ve které tento převod není zapsán. Uvedené je zopakováno v přípisu KNV v Brně ze dne 20. 4. 1950 a je rovněž potvrzeno protokolem ze dne 15. 7. 1949 a návrhem usnesení rady KNV ze dne 4. 5. 1950, kde je odůvodněno, že předmětné nemovitosti byly pojaty do revize I. pozemkové reformy pouze z toho důvodu, že převod na spolek Péče o Anonymizováno nebyl zaknihován. Vývoj historie Anonymizováno je shrnut ve vyjádření historika (diplom č. l. 437) tituly před jménem jméno FO (č. l. 137). Spolek Péče o Anonymizováno zanikl ke dni 14. 2. 1950, jak se podává z oznámení Ministerstva vnitra ze dne 16. 3. 1951. Prodej Anonymizováno budovy v Anonymizováno s přilehlými budovami a pozemky žalobcem spolku Péče o Anonymizováno je prokázán rovněž prohlášením Zemského národního výboru v Brně ze dne datum, i když je v něm uveden rok prodeje 1936. Zakoupení předmětných nemovitostí za cenu 350 000 Kč je potvrzeno též zprávou o činnosti spolku v roce 1934 (č. l. 33). Z opisu přípisu žalobce ze dne 22. 2. 1938 (č. l. 55) se podává, že Ústavu Anonymizováno byly v k. ú. adresa odprodány st. p. č. hodnota ve výměře 784 m2, poz. p. č. hodnota o výměře 960 m2, část st. pl. č. hodnota o výměře 2 676 m2, část st. pl. č. hodnota o výměře 3 577 m2 a část st. pl. č. hodnota o výměře 68 m2. Z tohoto přípisu je dále zřejmé, že k v něm uváděným prodejům docházelo z důvodu plnění povinností žalobce vyplývajících z § 7 z. z. ve smyslu dohody ze dne 26. 9. 1930 č. hodnota.Anonymizováno. Prodej Anonymizováno v Anonymizováno je též prokázán přípisem žalobce ze dne 21. 11. 1948, ve kterém tento prodej žalobce potvrdil, jak se podává z tohoto přípisu i ze zprávy Moravského zemského archivu ze dne 6. 12. 2017 (č. l. 96). Z této zprávy se dále podává, že důvodem, proč spolek Péče o Anonymizováno nenechal převod zapsat do pozemkových knih, bylo, že chtěl přikoupit ještě vedlejší objekt, k čemuž už do okupace nedošlo. Přestože si žalobce prodeje majetku byl vědom, měl parcely č. st. Anonymizováno, část st. Anonymizováno poz. Anonymizováno a Anonymizováno uvádět jako svůj majetek, jak se podává z protokolu o schůzi Rolnické komise ze dne 28. 4. 1948. Existenci blíže neurčeného záznamu o prodeji Anonymizováno spolku Péče o Anonymizováno potvrdil bývalý ředitel žalovaného svědek tituly před jménem jméno FO ve své výpovědi. Uvedený prodej podporuje též z přípis KNV v Brně ze dne 15. 9. 1949 a zpráva o činnosti spolku Péče o Anonymizováno za rok 1937 (č. l. 42), ze které se podává, že do tohoto ústavu spolek dále investoval, především zakoupením sousední budovy a postavením obytného domu pro zaměstnance. Další investice do budovy Anonymizováno jsou zřejmé z účetní uzávěrky spolku Péče o Anonymizováno za rok 1938. Zrušení rozhodnutí býv. státního pozemkového úřadu ze dne 31. 8. 1931 č. j. adresa/Anonymizováno rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne právnická osoba. 1948 č. j. Anonymizovánoč. l. 100 a 175) na předmětný majetek nemělo vliv, neboť bylo provedeno dle zák. č. Anonymizováno Sb., který se ale týkal pouze majetku ve vlastnictví osob, u nichž byl ze záboru vyloučen nebo propuštěn (ponechán), nebo jejich dědiců (srov. ust. § 1 zákona č. Anonymizováno Sb.). Z návrhu na přidělení Anonymizováno objektu ze dne 20. 9. 1949 (č. l. 11) se podává, že pozemky parc. č. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, stp. č. Anonymizováno a stp. č. hodnota byly uváděny s žalobcem jako původním majitelem, když převod Anonymizováno komplexu spolku Péče o Anonymizováno nebylo lze v té době prokázat, a tento převod není uveden v pozemkové knize. Po revizi I. pozemkové reformy, po vyjádření žalobce z června 1948 (č. l. 126), z velkostatku adresa žalobci zůstaly pozemky Stp. Anonymizováno a Anonymizováno a části pp Anonymizováno a Anonymizováno, jak se podává z vyjádření ze dne 3. 1. 1949, z rozhodnutí revizní komise ze dne právnická osoba. 1949 a z jeho konceptu, ostatní nemovitosti, vč. předmětných, byly vyvlastněny, jak se podává z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 29. 3. 1950 č. j. adresa/Anonymizováno. Ze zprávy (č. l. 57) se podává, že ústav pro výchovu Anonymizováno v Anonymizováno náležející spolku Péče o Anonymizováno v Anonymizováno Anonymizováno v Brně byl ode dne 24. 5. 1946 převzat do správy a vlastnictví země Anonymizováno, a to vč. předmětných nemovitostí, jak se rovněž podává z Předlohy č. hodnota Moravského zemského národního výboru 1946 s přílohami, přičemž ani tato změna vlastnictví nebyla zaknihována, jak se podává z přípisu KNV v Brně ze dne 6. 10. 1949, a rozhodnutím Ministerstva práce a sociální péče ze dne 22. 4. 1950 a ze dne 9. 5. 1950 ponechány ve vlastnictví státu a odevzdány do správy a užívání sociální správě, jak se z těchto rozhodnutí (č. l. 115 a 58) podává. Totéž je zřejmé z rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne 22. 4. 1950 (č. l. 178). adresa v Anonymizováno byl už před tím k péči o Anonymizováno užíván, jak se podává z přípisu ministerstva zemědělství ze dne 7. 12. 1949. Z dalších listin – koncept ze dne 29. 6. 1950, přípis Ministerstva zemědělství ze dne 25. 3. 1950, přípis předsedy MNV Anonymizováno ze dne 2. 3. 1950, přípis Místní organizace KSČ adresa ze dne 28. 11. 1949, přípis ministerstva zemědělství ze dne 1. 3. 1949, přípis místní organizace KSČ ze dne 23. 8. 1949, návrh na přidělení Anonymizováno objektu ze dne 23. 9. 1949, přípis Ministerstva zemědělství ze dne 13. 10. 1949, usnesení ze dne 21. 6. 1948, oznámení Ministerstva zemědělství o zamýšleném převzetí předmětných pozemků ze dne 20. 4. 1948, z usnesení Krajského soudu civilního v Brně ze dne 21. 6. 1948 č. d. Anonymizováno o zápisu tohoto převzetí do zemských desek a z protokolu ze dne 23. 11. 1948 (č. l. 116) se podává, že stát tehdy k předmětným nemovitostem přistupoval jako k nemovitostem vlastněným žalobcem. Předmětné nemovitosti byly dále hospodářskými smlouvami k 1. 1. 1968 předány do správy Ústavu sociální péče pro Anonymizováno v Anonymizováno, jak se z těchto smluv (č. l. 70 až 73) podává. Žalovaný je od 1. 1. 1991 právním nástupcem tohoto ústavu, jak se podává z potvrzení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 19. 5. 1998 (č. l. 78). Právní subjektivita žalovaného vyplývá z rozhodnutí téhož ministerstva ze dne datum (č. l. 79). Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne 17. 12. 2015 č. j. Anonymizováno ve spojení s protokolem o předání nemovitých věcí ze dne 13. 1. 2016 se podává, že žalobci jako oprávněné osobě dle ustanovení § 3 písm. b) zákona o majetkovém vyrovnání byl vydán pozemek k. ú. adresa parc. č. KN Anonymizováno se zemědělskou stavbou č. p. Anonymizováno. Z informací o tomto pozemku a z katastrální mapy je zřejmé, že tento pozemek se nachází u čistírny odpadních vod v Brně, a od předmětných nemovitostí je vzdálen více než kilometr a je od nich navíc oddělen dálnicí D2, jak je obecně známo. Z informací o stavbě k. ú. adresa je zřejmé, že tato stavba patří Statutárnímu městu Brnu a stojí na pozemku parc. č. hodnota a Anonymizováno. Z katastrální mapy ze dne 1. 12. 2022 je zřejmé, že pozemek býv. parc. č. Anonymizováno je součástí pozemku parc. č. Anonymizováno a je součástí zahrady Anonymizováno.

8. Pokud spolu žalobce se spolkem Péče o Anonymizováno později jednali o prodeji stavební parcely č. hodnota s obytným domem č. p. 2, pozemku parc. č. hodnota a blíže neurčené části stavebního pozemku č. hodnota, jak je zřejmé z opisu předběžné smlouvy ze dne 1. 12. 1934 (č. l. 26) a ze zápisu o výborové schůzi spolku Péče o Anonymizováno ze dne 24. 11. 1934, tato jednání již nemohla vyvolat právní následky, když se stavební parcelou č. hodnota s obytným domem č. p. 2, a s pozemkem parc. č. hodnota již žalobce nemohl disponovat, neboť je už platně prodal žalobci, třebaže tato smlouva nenabyla účinnosti, když nebyla zaknihována, část stavebního pozemku č. hodnota v předběžné smlouvě nebyla blíže specifikována. Pro rozhodnutí věci ostatně není úplně podstatné, kterou smlouvou mělo být vlastnictví k stavební parcele č. hodnota, pozemkové parcele č. hodnota a k části stavební parcely č. hodnota na spolek Péče o Anonymizováno převedeno, když žádný převod nebyl zaknihován, nicméně z provedených důkazů je zřejmé, že předmětné nemovitosti byly kupujícímu předány, kupní cena uhrazena, oba účastníci smlouvu považovali za splněnou, pouze převod vlastnictví nebyl zaknihován. Další důkazy s ohledem na časový odstup nebylo lze opatřit, když dostupné listiny z archivů byly soudu předloženy, případní svědkové převodu již nežijí. Předmětem tohoto řízení je navíc náprava případné křivdy, která se měla stát žalobci, k čemuž se soud blíže vyjádří níže v právním hodnocení věci.

9. Výzvou ze dne 18. 12. 2013 (č. l. 7) s přílohami žalobce (č. l. 6) vyzval žalovaného mimo jiné k vydání pozemků parc. č. dle zemských desek č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno, st. Anonymizováno a st. Anonymizováno, a staveb č. p. Anonymizováno a Anonymizováno na pozemcích st. Anonymizováno a st. Anonymizováno, vše v k. ú. adresa, neboť je pozbyl křivdou dle § 5 písm. a) zákona o majetkovém vyrovnání. Tuto výzvu žalovaný přípisem ze dne datum (č. l. 59) odmítl, s tím, že restituční nárok žalobce není dán. Uvedené je též zřejmé z reakce žalovaného na předžalobní výzvu ze dne 9. 11. 2015 (č. l. 61) a z přípisu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 7. 5. 1997, z odpovědi žalobce ze dne 26. 5. 1997 a z novinového článku „Anonymizováno.

10. Z kolaudačního rozhodnutí (č. l. 80), z úředního záznamu KNV v Brně ze dne datum, z přípisu MNV v Anonymizováno ze dne 15. 3. 1950, z přípisu KSČ ze dne 29. 12. 1949, z přípisu ministerstva zemědělství ze dne 20. 5. 1949, ze záznamu č. hodnota-Anonymizováno ze dne 16. 7. 1949, z přípisu KNV ze dne 17. 12. 1949, z přípisu MNV v Anonymizováno ze dne 1. 7. 1949, z vyjádření Místní rolnické komise z července 1949, z přípisu Ministerstva zemědělství ze dne 29. 4. 1948, ze zápisu ze dne 14. 4. 1948 ani z mapy č. l. 202 soud neučinil žádné skutkové závěry. Ze zápisu z jednání dne 26. 9. 1930 ani z listu závazku žalobce z roku 1930 soud rovněž neučinil žádná skutková zjištění, když toto předcházelo prodeji nemovitostí na spolek Péče o Anonymizováno. Z geometrického plánu č. hodnota soud neučinil žádná skutková zjištění, když se jednalo o návrh žalobce na případné rozdělení pozemku. Z plánů Anonymizováno a z fotografií Anonymizováno budovy v původní podobě a s přístavbou soud rovněž neučinil žádná pro věc podstatná skutková zjištění. Soud neučinil žádná skutková zjištění ani z aproximativního rozpočtu, neboť není zřejmé, o rozpočet kterého roku se jedná. S ohledem na následné právní hodnocení věci nebylo podstatné, zda v objektu Anonymizováno byly slouženy mše, zda tento objekt sloužil k vzdělávání, nebo zda tam bydlel duchovní, soud proto neučil žádná skutková zjištění ani z přípisů č. l. 102 až 104, 107,109, 113, 176, 179 až 184, ze zprávy č. l. Anonymizováno a 106, 119 až 125, Anonymizováno o výpovědi tamějšímu duchovnímu, z deníku č. l. 128 o uzavření kaple, ze zápisu o poradě učitelského sboru (č. l. 129), ze zprávy č. l. Anonymizováno o vyučování náboženství, z fotografií kaple a církevních slavností č. l. 144 až 146, ze vzpomínek jméno FO (č. l. 147), ani z výpovědí svědků tituly před jménem jméno FO, jméno FO a jméno FO. Z důvodu následného právního hodnocení věci bylo bez významu, jaké č. p. má, resp. měla která budova, a soud tedy neučil žádná skutková zjištění z vyjádření katastrálního úřadu ze dne 16. 11. 2018 (č. l. 216) ani z jeho příloh (č. l. 217 až 227). Skutečnost, zda žalovaný do předmětných nemovitostí po roce 1990 investoval nějaké finanční prostředky, pro rozhodnutí ve věci nebyla podstatná, soud proto neučinil žádná skutková zjištění z inventurního seznamu položek majetku (č. l. 328 a 329), z plánku historického vývoje budovy Anonymizováno (č. l. 244) ani z místního šetření dne 12. 3. 2019 s popisem trasy prohlídky. Pro rozhodnutí věci samé nebylo podstatné další využití předmětného majetku, soud proto neučinil žádná skutková zjištění z výpisu z registru církví (č. l. 438), z výpisu z registru ekonomických subjektů Anonymizováno adresa (č. l. 438) ani z národního registru poskytovatelů podezřelý výraz služeb této charity (č. l. 441). Soud neučinil žádná skutková zjištění ani z nedatovaného návrhu kupní smlouvy uvedené v příloze Moravského zemského archivu č. právnická osoba Anonymizováno, kart. č. hodnota”, když tento nebyl podepsán, a platí o něm též, že žalobce s nemovitostmi v tomto návrhu uvedenými již nemohl bez dalšího disponovat, když o nich předtím uzavřel platnou kupní smlouvu.

11. S ohledem na právní hodnocení věci soudem bylo bez významu, zda by bylo lze objekt Anonymizováno stavebně rozdělit, a proto v tomto ohledu nebyl prováděn důkaz znaleckým posudkem. Soud pro nadbytečnost neprováděl k důkazu materiály, ze kterých vycházel historik Anonymizováno při zpracování svého vyjádření, neboť prokazovaly pouze to, co prokazovalo již toto jeho vyjádření.

12. Soud v projednávané věci aplikoval zákon o majetkovém vyrovnání. Dle ustanovení § 1 tohoto zákona tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen „registrované církve a náboženské společnosti“), v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen „rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi. Dle ustanovení § 5 tohoto předpisu skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), b) odnětí věci podle zákona č. 185/1948 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zákon), zákona č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku, a zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení, c) úkony učiněné Náboženskou maticí, jimiž nakládala s majetkem, který nevlastnila, zejména při postupu podle vyhlášky č. 351/1950 Ú. l. I., o převzetí správy některých majetkových podstat náboženským fondem, d) dražební řízení provedené zkrácenou formou na úhradu pohledávky státu, e) darovací smlouva, pokud k darování došlo v tísni, f) kupní smlouva, pokud k uzavření kupní smlouvy došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, g) odmítnutí dědictví v dědickém řízení, pokud k odmítnutí dědictví došlo v tísni, h) vyvlastnění za náhradu, pokud věc existuje a neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, i) znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení náhrady, j) politická nebo náboženská podezřelý výraz anebo postup porušující obecně uznávané principy demokratického právního státu nebo lidská práva a svobody, včetně odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo k) převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žaloba byla podána ve lhůtě dle ustanovení § 10 odst. 4 tohoto zákona, když výzva k vydání předmětu řízení byla podána po 18. 12. 2013, kdy byla vyhotovena, tříletá lhůta k podání žaloby tedy počala běžet nejdříve dne 18. 6. 2014, přičemž žaloba byla podána dne 18. 12. 2016.

13. Předmětná žaloba ani v jednom z jejích petitů nebyla důvodná. Co se týče hlavního petitu (v žalobě uvedeného na prvním místě), v řízení bylo prokázáno, že žalobce se spolkem Péče o Anonymizováno uzavřel smlouvu kupní o pozemcích p. č. Anonymizováno vč. na něm stojícího Anonymizováno, pozemku dříve označeného p. č. hodnota, p. č. Anonymizováno a pozemku v současnosti označeného p. č. Anonymizováno, jak vyplývá z porovnání geometrického plánu ze dne 11. 5. 1933 s kopií katastrální mapy (č. l. 13 p. v.). K prodeji došlo kupní smlouvou ze dne 24. 1. 1933. Prodávané pozemky byly spolku Péče o Anonymizováno předány k užívání, a žalobci byla vyplacena dohodnutá kupní cena 350 000 Kč, přičemž se nejednalo o žádnou zálohu, ale za úplnou kupní cenu, jak je zřejmé z provedených důkazů, zejména z přípisu žalobce ze dne 21. 11. 1948. Na majetek, jež byl předmětem této kupní smlouvy žalobce hleděl jako na majetek cizí, a to ke dni 22. 2. 1938, jak se podává z přípisu žalobce z toho dne, i ke dni 21. 11. 1948, jak je zřejmé ze zprávy žalobce z toho dne. Skutečnost, že žalobce měl před 28. 4. 1948 (den pořízení protokolu o schůzi Rolnické komise) uvádět, že parcely č. st. Anonymizováno, část st. Anonymizováno, poz. Anonymizováno a Anonymizováno patří jemu na tomto závěru nic nemění, neboť je zřejmé, že v tomto období si byl žalobce prodeje těchto nemovitostí spolku Péče o Anonymizováno vědom, jak se podává z jeho vlastního přípisu ze dne 21. 11. 1948. Dle ustanovení § 431 zákona č. 946/1811 Sb. z. s. ve znění účinném do 30. 3. 1944 bylo k převodu vlastnictví potřeba, aby nabývací titul byl zapsán do pozemkových knih, k tomu ale v projednávané věci nedošlo, a proto byly následně i předmětné pozemky převedeny na stát, nicméně tato podmínka ničeho nemění na tom, že žalobce se spolkem Péče o Anonymizováno uzavřel platnou kupní smlouvu, která pouze v důsledku jejího nezaknihování nenabyla účinnosti. Proto žalobci odnětím těchto nemovitostí nemohla být způsobena žádná křivda, když převodu nemovitostí, předcházejícího jejich odebrání, si byl vědom, za cizí ho považoval, jako k vlastnímu k němu nepřistupoval (nedržel ho ani s ním nikterak nehospodařil) a dostal za něj zaplacenou dohodnutou kupní cenu. V projednávané věci je tedy třeba uzavřít, že přestože ohledně prodaných pozemků došlo k odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, žalobci tímto nebyla způsobena žádná újma, tím méně taková, kterou by zohledňoval zákon o majetkovém vyrovnání, neboť žalobce tento majetek za svůj nepovažoval, a v důsledku jeho odnětí tedy nemohl cítit žádnou křivdu, zvláště když za něj předtím dostal zaplacenou dohodnutou kupní cenu. V tomto ohledu tedy žalobce nelze považovat za osobu oprávněnou dle ustanovení § 3 zákona o majetkovém vyrovnání a žalovaného za osobu povinnou dle ustanovení § 4 tohoto zákona, neboť v rozhodném období žalobce neutrpěl majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 tohoto zákona, resp. žalovaný nehospodaří s majetkem státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 tohoto zákona.

14. Co se týče pozemků p. č. Anonymizováno a pozemku dříve označeného p. č. Anonymizováno, které nebyly žalobcem prodány, v tomto ohledu je třeba žalobce považovat za osobu oprávněnou ve smyslu ustanovení § 3 písm. a) předmětného zákona a žalovaného za osobu povinnou dle ustanovení § 4 písm. d) tohoto zákona, nicméně žádný z těchto pozemků nelze žalobci dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) předmětného zákona vydat, když pozemek p. č. Anonymizováno je zastavěný stavbou č. p. Anonymizováno, který nepatří státu ani žalobci, ale statutárnímu městu Brnu.

15. Co se týče pozemku dříve označenému parc. č. Anonymizováno, ani tento nebylo lze žalobci vydat, neboť tento je součástí zahrady Anonymizováno a s tímto tedy funkčně souvisí. Nelze mít za to, že by funkčně souvisel s pozemkem parc. č. Anonymizováno, jak dovozoval žalobce, když tento je od něho vzdálen více než kilometr, je od něj oddělen dálnicí a tyto pozemky spolu nikterak nesouvisí, na rozdíl od zahrady Anonymizováno, jehož je pozemek dříve označený parc. č. Anonymizováno součástí. Ani v minulosti spolu tyto nemovitosti jakkoliv funkčně nesouvisely, tedy, že by se na pozemku parc. č. Anonymizováno nacházela nemovitá věc žalobce, nebo že by s takovou stavbou bezprostředně souvisel a byl by podmínkou pro její provoz, když byly společně pouze vedeny jako jedno knihovní těleso, což ale neznamená funkční souvislost těchto nemovitostí. Dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o majetkovém vyrovnání povinná osoba podle § 4 písm. c) a d) vydá oprávněné osobě nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností a stala se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce v rozhodném období v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5, pokud a) funkčně souvisela nebo souvisí s nemovitou věcí, kterou oprávněná osoba vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona, nebo b) oprávněné osobě nebo jejímu právnímu předchůdci v rozhodném období sloužila k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům nebo jako obydlí duchovních. Žalobce se domáhal vydání části pozemku parc. č. Anonymizováno dříve označené parc. č. Anonymizováno, neboť tento funkčně souvisí s budovou Anonymizováno, z katastrálních mapy pozemku parc. č. Anonymizováno vyplývá, že se jedná o součást Anonymizováno zahrady. V tomto ohledu se soud se závěry žalobce ztotožnil, nicméně protože objekt Anonymizováno se žalobci nevydává, nemá právo ani na vydání pozemku dříve označovaného parc. č. Anonymizováno. Pro vydání pozemku dříve označovaného parc. č. Anonymizováno žalobci nebyl splněn ani jeden z důvodů § 7 odst. 1 předmětného zákona, když předmětný pozemek (dříve označení parc. č. Anonymizováno) z povahy své podstaty, kdy se nejedná o stavbu, nemohl žalobci v rozhodném období sloužit k žádnému účelu uvedenému v ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona o majetkovém vyrovnání, ostatně to žalobce ohledně tohoto pozemku ani netvrdil. V rozhodném období tento pozemek funkčně nesouvisel ani nesouvisí s nemovitou věcí, kterou žalobce vlastní, nebo která se vydává podle tohoto zákona, když už v rozhodné době souvisel s budovou Anonymizováno.

16. Protože, jak již bylo zdůvodněno výše, ohledně budovy Anonymizováno žalobci nebyla způsobena žádná křivda, nebylo lze žalobě vyhovět ani v eventuálním návrhu, a soud tak žalobu v obou návrzích jako nedůvodnou zamítl. Ke spekulacím žalobce z jeho podání ze dne 8. 10. 2018, co by se mohlo stát, kdyby v roce 1948 nedošlo ke změně režimu, se soud nebude vyjadřovat, neboť tyto úvahy nemají ani formu tvrzení.

17. Procesně plně úspěšnému žalovanému soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 53 750 Kč za 21,5 úkonů právní služby po 2 500 Kč /příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 8. 1. 2017 vč. doplnění ze dne 10. 9. 2019, účast při jednání soudu dne 21. 6. 2017, dne 28. 5. 2018, 19. 9. 2018, vyjádření ve věci samé ze dne 25. 9. 2018, účast při jednání soudu dne 10. 10. 2018, dne 18. 2. 2019, vyjádření ve věci samé ze dne 18. 2. 2019, účast na místním šetření dne 12. 3. 2019, účast při jednání soudu dne 5. 6. 2019, podání ze dne 8. 7. 2019, a ze dne 4. 9. 2019, účast při jednání soudu dne 9. 9. 2019, dne 2. 10. 2019, vyjádření ze dne 2. 10. 2019, 0,5x účast při jednání soudu dne 7. 10. 2019, při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), odvolání ze dne 6. 1. 2020, a ze dne 18. 5. 2020, 2x účast při jednání soudu dne 18. 10. 2022, když toto jednání trvalo déle než dvě hodiny, účast při jednání soudu dne 6. 12. 2022/ stanovenou podle § 7 bod 5 za použití § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu /ustanovení § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu nedopadá na ustanovení § 9 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu/, paušální náhradou nákladů za 22 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 6 600 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalovaného plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 12 674 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalobce povinen žalovanému zaplatit činí 73 024 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalovaného.

18. Vedlejší účastník na straně žalované byl též v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Ve smyslu § 1 a § 2 cit. vyhlášky soud vedlejšímu účastníkovi přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 6 300 Kč, a to za 21 úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a) cit. vyhlášky, spočívající v přípravě na jednání a v účasti při jednání soudu dne 18. 2. 2019, dne 12. 3. 2019, 5. 6. 2019, 9. 9. 2019, 2. 10. 2019, 7. 10. 2019, 18. 10. 2022 a 6. 12. 2022, vyjádření ze dne 14. 2. 2019, 22. 7. 2019, 1. 10. 2019, odvolání ze dne 15. 1. 2020, a ze dne 18. 5. 2020. Výše paušální náhrady činí 300 Kč za každý úkon. Jelikož byl úkon spočívající v účasti na jednání soudu proveden mimo místo výkonu práce pověřeného zaměstnance vedlejšího účastníka, soud jeho náhradu hotových výdajů navýšil o cestovné spočívající v použití osobního motorového vozidla Škoda Octavia za cestu adresa a zpět ve vzdálenosti 2 x 66 km k jednání soudu dne 12. 3. 2019, 5. 6. 2019, 9. 9. 2019, 2. 10. 2019, které vedlejší účastník soudu vyúčtoval. Průměrná spotřeba nafty činí dle TP 4,5 litrů na 100 km, cena pohonných hmot dle vyhl. č. 333/2018 Sb. činí 33,60 Kč za 1 litr nafty, a paušální náhrada za 1 km jízdy dle stejného předpisu činí 4,10 Kč. Cestovné za rok 2019 činí celkem 2 966 Kč. Soud dále náhradu nákladů vedlejšího účastníka navýšil o cestovné spočívající v použití osobního motorového vozidla Hyundai AC Kombi za cestu adresa a zpět ve vzdálenosti 2 x 66 km k jednání soudu dne 18. 10. 2022 a 6. 12. 2022, které vedlejší účastník soudu vyúčtoval. Průměrná spotřeba benzínu 98 okt. činí dle TP 4,9 litrů na 100 km, cena pohonných hmot dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění pozdějších předpisů činí 47,10 Kč za 1 litr nafty, a paušální náhrada za 1 km jízdy dle stejného předpisu činí 4,70 Kč. Cestovné za rok 2022 činí celkem 1 850 Kč. Žalobce je tak povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi na nákladech řízení částku 11 116 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 OSŘ).