MSBR 47 C 78/2022-38

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 13 051,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 038,76 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 378,76 Kč od 30. 7. 2020 do 12. 9. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 708,76 Kč od 13. 9. 2020 do 21. 10. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 038,76 Kč od 22. 10. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 825,79 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 825,79 Kč od 19. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 186,60 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 400 Kč od 19. 1. 2021 do 25. 1. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 186,60 Kč od 26. 1. 2021 do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na zaplacení 13 051,15 Kč z titulu odběru elektřiny za dobu 30. 8. 2019 – 17. 12. 2020, původně 400 Kč z titulu smluvní pokuty za prodlení se zaplacením, následně snížené o započtené platby na 186,60 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nereagoval v průběhu řízení vůbec.

3. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů a dne 21. 6. 2022 vyhlásil tento rozsudek.

4. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 15. 8. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobce zavázal počínaje dnem 29. 8. 2019 dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, a žalovaný se zavázal za energii platit na základě vyúčtování a dle Ceníku žalobce. Na druhé straně formuláře smlouvy se nachází podrobnější ujednání obsahově odpovídající všeobecným obchodním podmínkám. Zde je v pasáži„ OSTATNÍ anonymizováno“ obsažena dohoda o smluvních pokutách, pro žalovaného relevantní B) 100 Kč za každé jednotlivé prodlení s placením jakékoliv platby, které přesahuje 10 dnů. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu smlouvou ze dne 15. 8. 2019, plné moci pro zastupování z 13. 8. 2019, Informací pro zákazníka – spotřebitele.

5. Z vyúčtování číslo ze dne 9. 7. 2020, var. sym. číslo, soud zjistil, že žalovaný za období 30. 8. 2019 – 3. 7. 2020 spotřeboval energii a služby za cenu 13 378,76 Kč (18 678,76 Kč – 5 300 Kč na zálohách). Splatnost ceny byla stanovena na 29. 7. 2020. Na toto vyúčtování byla provedena dne 12. 9. 2020 částečná úhrada 1 670 Kč a dne 21. 10. 2020 částečná úhrada 1 670 Kč, tudíž z ní zbývá 10 038,76 Kč.

6. Dohodou ze dne 10. 9. 2020 žalovaný uznal dluh z titulu shora uvedeného vyúčtování číslo ve výši 13 378,76 a zavázal se jej splácet po 1 670 Kč měsíčně v 7 splátkách, poslední osmou ve výši 1 688,76 Kč (důkaz touto dohodou o splátkách dluhu)

7. Z vyúčtování číslo ze dne 29. 12. 2020, var. sym. číslo, vyplývá, že žalovaný za období 4. 7. 2020 – 17. 12. 2020 spotřeboval energii a služby za cenu 3 225,79 Kč (9 525,79 Kč – 6 700 Kč na zálohách). Na toto vyúčtování byla provedena dne 25. 1. 2021 částečná úhrada 213,40 Kč, tudíž z ní zbývá 3 012,39 Kč. Součástí této ceny je i smluvní pokuta 186,60 Kč.

8. Smluvní pokuta původně činila 400 Kč a byla představována částkou á 100 Kč za porušení povinnosti: 1) prodlení s platnou zálohy za červen 2020, 2) prodlení s platbou faktury var. sym. číslo (tj. vyúčtování číslo), 3) prodlení s platnou zálohy za říjen 2020 a 4) prodlení s platbou splátky z 30. 11. 2020 dle uznání dluhu. Na smluvní pokutu byla započtena částka 213,40 Kč.

9. Při právním posouzení věci soud aplikoval především ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), podle kterého platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

10. Žalobce dodával žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 15. 8. 2019 do odběrného místa žalovaného (na adrese adresa) pro potřeby domácnosti, a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Žalobce vyfakturoval žalovanému za odběr elektřiny za dobu od 30. 8. 2019 do 3. 7. 2020 (faktura s variabilní symbol) částku 13 378,76 Kč, níž zůstalo k zaplacení 10 038,76 Kč. Dále žalobce vyfakturoval žalovanému za odběr elektřiny za dobu od 4. 7. 2020 do 17. 12. 2020 (faktura s variabilní symbol) částku 3 225,79 Kč a smluvní pokuty 400 Kč. Z této druhé faktury zůstalo k zaplacení k zaplacení 2 825,79 Kč na ceně elektřiny a služeb a 186,60 Kč na smluvní pokutě.

11. V rozsahu nároků na zaplacení ceny elektřiny a služeb je žaloba důvodná. Proto jí soud vyhověl. Nad to u ceny elektřiny a služeb z první faktury ještě platí § 2053 ObčZ: Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. O oprávněnosti nároku žalobce na zaplacení těchto částek neměl soud pochyb, včetně zákonných úroků z prodlení ve smyslu § 1970 ves pojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Pokud jde o smluvní pokutu, tak ta i s příslušenstvím byla výrokem III. tohoto rozsudku zamítnuta, a to s ohledem na následující. Ve smlouvě, v části označené jako„ Ostatní ujednání“, bylo uvedeno, že„ Zákazník je povinen zaplatit innogy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní.“

13. Soud postupoval konzistentně a - ve shodě s např. rozsudkem ve věci 47 C 111/2019, 47 C 159/2019, 47 C 243/2020, 47 C 205/2020, 47 C 130/2020, 47 C 48/2020 - žalobu v části smluvní pokuty zamítl, pro absolutní neplatnost takové smluvní pokuty (§ 588 o. z. – zjevný rozpor s dobrými mravy), při aplikaci nosných důvodů m. j. nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/2011.

14. Závěr o absolutní neplatnosti části smlouvy zakotvující smluvní pokutu potvrdil jako správný i odvolací soud - Krajský soud v Brně, a to v rozsudku z 6. 10. 2020 č. j. 37 Co 4/2020 – 79:„ …se odvolací soud jinak zcela ztotožňuje s dalšími právními závěry soudu I. stupně, především se závěrem o absolutní neplatnosti této části smlouvy pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o.z., přičemž odvolací soud rovněž souhlasí s tím, že soudem I. stupně citovaná judikatura ÚS ČR je nadále použitelná a pro daný případ přiléhavá…“ (obdobně rozsudek Krajského soudu v Brně z 19. října 2021 č. j. 37 Co 120/2021 – 76; rozsudek Krajského soudu v Brně z 16. listopadu 2021 č. j. č. j. 37 Co 192/2021 – 69 („ … ohledem na to, že v dané věci jde o spotřebitelskou smlouvu, tím spíše je nutno na ni klást, ve vztahu k její srozumitelnosti, zvýšené nároky, v dané věci jde především o smlouvu nedostatečně určitou – viz bod 24 odůvodnění a graficky klamavou…“); rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. října 2021 č. j. 37 Co 120/2021 – 76:„ Shodně se soudem I. stupně proto uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě jsou absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) … vzhledem k charakteru smluv o sdružených službách dodávky elektřiny i plynu, které jsou svým charakterem smlouvami spotřebitelskými, je povinností žalobce, dodavatele, formulovat povinnosti ze smluv vyplývající jednoznačně a tomu uzpůsobit i formu smlouvy. Není-li ujednání ve smlouvách obsaženo dostatečně přehledně, jasně a zřetelně, nelze tuto vadu napravit jiným obecným odkazem.“)

15. Kupříkladu Krajský soud v Brně v rozsudku z 30. 9. 2020 č. j. 19 Co 164/2020-59 uvedl:„ 5. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit. 6. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srovnej nález z 11. 11. 2013 sp. zn. I.ÚS 3512/11) plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Zatímco tato nálezová judikatura spojovala za účinnosti úpravy před o.z. nesjednání smluvní pokuty v listině, na které spotřebitel připojuje svůj podpis s absolutní neplatností, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, o.z. vychází z odlišné koncepce, zakotvené v ust. § 1815 o.z. Podle nové úpravy soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá. 7. Smlouva o sdružených dodávkách plynu, uzavřená dne 21.11.2017, mezi žalobcem coby podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem je koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka.„ První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětné smlouvy jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Ujednání o smluvní pokutě není v textu přehledně uvedeno, není nijak zvýrazněno, je zahrnuto do části nazvané„ Ostatní ujednání“, zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobkyně samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit. V tomto směru neposkytuje dostatečnou informaci ani Informace pro zákazníka k návrhu smlouvy/dodatku (dále jen„ Informace“). Zákazník je sice informován, že případné smluvní pokuty mohou být zakotveny ve smlouvě/dodatku. Nicméně ani tady informace není uvedena přehledně, je zahrnuta do závěru textu odstavce, ve kterém je zákazník seznamován s jednotlivými složkami ceny. I samotná Informace je psána velmi malým písmem, hustým řádkováním. Smluvní pokuta přestože není součástí ceny služby, ale sankcí za nesplnění povinností zákazníka není uvedena např. v části věnované povinnostem zákazníka, Informace neobsahuje oddíl o tom, jaké povinnosti zákazníku nad rámec povinností ze zákona vznikají, pokud nesplní své smluvní povinnosti. Navíc pokud v Informaci je spotřebiteli dána informace o„ případné“ smluvní pokutě v rámci informace o ceně služby, zákazník by snad mohl případné ujednání o smluvní pokutě očekávat v logice struktury Informace koncipované dodavatelem maximálně v části nazvané příjmení podmínky, když sám podnikatel informaci o případné smluvní pokutě sám zahrnul do informace o ceně služby. Navíc smluvní pokuta není v rámci Informace pro zákazníka uvedena jako ujednání sjednávané formulářovou smlouvou vždy, ale jen jako ujednání případné. Informace tak navozuje dojem, že se nemusí v textu formuláře smlouvy vůbec vyskytovat. 8. Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smlouvy, není obvyklou náležitostí smlouvy. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinností. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové smlouvě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat zejména to, je-li smlouva uzavírána se spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možno přihlédnout či nikoliv. Ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která na první dojem navozuje pocit, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatné, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na„ druhé straně“ smlouvy, kterou podepisuje. Samotná písemná podoba smlouvy, kdy„ první strana“ (na rozdíl od„ druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozuje spíše pocit, že se jedná o smluvní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde nachází ujednání, o němž byl informován jako o ujednání případném, kdy informaci by mohl pochopit i tak, že pokud je mu předkládán k podpisu formulář, případné ujednání neobsahuje, neboť se v něm pravidelně nenachází. Ani název části„ Ostatní ujednání“ žádným způsobem spotřebitele neupozorňuje na to, že se jedná o ujednání o smluvní pokutě, která je samostatným zajišťovacím institutem, nikoliv nepodstatným běžným ujednáním či ujednáním technického charakteru. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavření smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník např. kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na konci svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny psaná velmi malým písmem. 9. Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě v části nazvané„ Ostatní ujednání“ je neplatné a není možno k němu přihlížet.“

16. Soud neshledává důvod odchýlit se od svého již opakovaně vysloveného názoru (viz i § 13 o. z.) a poukazuje nejen na odůvodnění shora citovaných rozsudků vydaných v senátu 47 C (které jsou žalobci známy, když byl žalobcem v označených řízeních), ale i na níže citovaná rozhodnutí Krajského soudu v Brně, které se s námitkami žalobce v jiných řízeních obsahově vypořádala. Jde o rozsudek Krajského soudu v Brně z 30. 9. 2020 č. j. 19 Co 164/2020-59, z 15. 6. 2021 č. j. 15 Co 76/2021-93, z 25. 5. 2021 č. j. 15 Co 59/2012-65, z 19. 1. 2021 sp. zn. 15 Co 180/2020, z 21. 12. 2020 č. j. 70 Co 160/2020-80 a z 19. 8. 2020 č. j. 70 Co 108/2020-61.

17. Zdejší soud tak neshledává důvod odchýlit se od své vlastní praxe (myšleno senát 47 C) a od rozhodovací praxe minimálně čtyř senátů Krajského soudu v Brně (15 Co, 19 Co, 37 Co, 70 Co), a proto ve výroku III. tohoto rozsudku požadavek na zaplacení smluvních pokut zamítl.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl neúspěch jen nepatrný, a proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení.

19. Soud stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tato částka se skládá z odměny advokáta, která je vypočítaná podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb (dále jen„ AT“). Odměna advokáta se skládá ze 3 úkonů právních služeb á 300 Kč za přípravu a převzetí právního zastoupení (§11 odst. 1 písm. a) AT), za předžalobní upomínku a sepis žaloby (oba úkony dle § 11 odst. 1 písm. d)), 3 x 100 Kč jako režijní paušál podle § 14b odst. 5 písm. a), DPH z těchto částek v zákonné výši podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a dále k nákladům řízení patří zaplacený soudní poplatek 400 Kč.

20. Za úkon podání ze dne 19. 4. 2022, soud jej neshledal za účelný, resp. za takový, aby jej bylo možno honorovat odměnou dle advokátního tarifu. Jednalo se o doplňování skutečností, které měly být uvedeny již v samotné žalobě. Proto soud žalovanému nemůže uložit povinnost nahrazovat takové úkony.

21. Celková částka náhrady nákladů řízení je na základě ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám právního zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla určena na tři dny od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat výkonu rozsudku u soudu (exekuce).