MSBR 229 C 14/2019-362

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně, IČO: IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovaným:1. Jméno žalované A., IČO: IČO žalované A ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa žalované B ⟪LB:lb_006⟫ 2. Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B, IČO: IČO žalované B ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované B ⟪LB:lb_008⟫ oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 330 007 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 69 529,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky od 9. 3.

2019 do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba, že žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 260 477,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 9. 3. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit rovným dílem žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 330 272 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 5 995 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaných zaplacení společně a nerozdílně částky 330 007 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 9. 3. 2019 do zaplacení. Uvedla, že jí svědčí, a i v době od datum do datum (dále jen „předmětná doba“) svědčilo, vlastnické právo k pozemku p. č. hodnota, o výměře hodnota m², druh pozemku - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. hodnota, způsob využití - obč. vyb., v k. ú. adresa, obec adresa (dále jen „budova“), když vlastnické právo k ní nabyla výstavbou v roce rok - rok. Její vlastnické právo bylo deklarováno následně i v jiném řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka, ve kterém se žalobkyně domáhala proti Anonymizováno, že vlastnické právo k budově svědčí jí, kdy soud jí dal za pravdu. V budově jsou, a i v předmětné době byly, v Anonymizováno. NP mimo jiné místnosti č. hodnota, hodnota, hodnota, hodnota, o výměře celkem hodnota m² (dále jen „místnosti“). Tyto specifikovala žalobkyně dle projektové dokumentace z neuvedeného dne vyhotovené žalobkyní kompilací projektových dokumentací z roku Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno. Místnost č. hodnota byla a využívali ji jako chodbu i skladový prostor, místnost č. hodnota jako Anonymizováno Anonymizováno s Anonymizováno a zádveřím, místnost č. hodnota jako Anonymizováno pro Anonymizováno a jeho zaměstnance a místnost č. hodnota jako technickou místnost (Anonymizováno) a zázemí (Anonymizováno) pro Anonymizováno a jeho zaměstnance. K původnímu tvrzení žalovaných, že mají za to, že místnosti mají, a i v předmětné době měly, jiné výměry, a tedy jejich výměra celkem byla jiná, žalobkyně uvedla, že výměry byly přeměřeny, i v době, kdy žalobkyně zadala znalecký posudek, byly přeměřeny znaleckým ústavem. Navíc měla za to, že tvrzení žalovaných o výměrách vychází z projektové dokumentace z roku rok, tato byla však vyhotovena ještě před výstavbou budovy. Tyto místnosti v předmětné době užívali žalovaní, když žalovaná 1) měla jako právnická osoba evidováno v rejstřících sídlo svého podnikání v budově, jejím statutárním orgánem byl žalovaný 2), jejím předmětem podnikání bylo Anonymizováno, a žalovaný 2) měl v předmětné době jako podnikající fyzická osoba v rejstřících evidovánu provozovnu svého podnikání v budově, předmětem jeho podnikání bylo Anonymizováno, na dveřích vchodu do prostoru provozovny, který tvořily výše uvedené místnosti, byl jako provozovatel uvedena jak žalovaná 1), tak žalovaný 2), žalovaná 1) i na svých webových stránkách uváděla, že má provozovnu v budově, navíc na jména žalované 1) i žalovaného 2) byly vyúčtovávány služby spojené s užíváním prostoru provozovny, potvrzovali svým jménem doklady týkající se vyúčtování (odečty vodoměru, elektroměru, vyúčtování vodného, stočného a tepla) a platili svým jménem nedoplatky či sankce. Žalovaní se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili užíváním místností. K tvrzení žalovaného 2), že v předmětné době místnosti, kromě místnosti č. hodnota, užíval, ale z právního důvodu smlouvy ze dne datum o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, uvedla, že s tím nesouhlasí. Totiž právnická osoba a žalovaný 2) sice možná uzavřeli dne datum smlouvu o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, ale ostatní v té době sdružené organizace k tomu nedaly souhlas. Vysvětlila, že předtím dne datum socialistické organizace: právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba možná uzavřely smlouvu o sdružení prostředků na výstavbu budovy. Následně dne datum právnická osoba Anonymizováno a právnická osoba. možná uzavřely smlouvu o převodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, ke které ostatní v té době sdružené organizace daly souhlas. Následně dne datum právnická osoba a právnická osoba možná uzavřeli smlouvu o převodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, ale k této ostatní v té době sdružené organizace nedaly souhlas, když je připojen pouze souhlas právnická osoba. Nebyly tak převedeny práva a povinnosti a právnická osoba se tak nestala sdruženou organizací. Pokud tedy následně udělila souhlas k dalším smlouvám o převodu práv a povinností, tak k tomu nebyla oprávněna a její souhlas byl bez účinku. Následně dne datum zanikly národní výbory ze zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, a zanikl tak právnická osoba. To, na koho přešly jeho práva a povinnosti, vyplývalo ze zákona, měla za to, že do jeho práv a povinností z výše uvedené smlouvy nevstoupil přímo Anonymizováno, nebyl tedy přímo jeho právním nástupcem, blíže neuvedla. Uvedla, že právo vlastnické k budově, tedy i místnostem v ní, zůstalo Anonymizováno, správu, resp. právo hospodaření vykonávalo Anonymizováno, popř. prostřednictvím Anonymizováno, v případě svěření popř. prostřednictvím Anonymizováno, od datum právnická osoba a od datum Anonymizováno. Následně dne datum právnická osoba a právnická osoba uzavřely smlouvu o převodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, ke které však ostatní v té době sdružené organizace nedaly souhlas, když nebyl mimo jiné připojen souhlas Anonymizováno, a ani souhlas Anonymizováno, příp. Anonymizováno. Následně dne datum právnická osoba a žalovaný 2) a jméno FO uzavřeli smlouvu o převodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, ke které však ostatní v té době sdružené organizace nedaly souhlas, když mimo jiné nabyl připojen souhlas Anonymizováno, a ani souhlas Anonymizováno, příp. Anonymizováno. To byla smlouva, o které tvrdí žalovaný 2), že užíval místnosti na základě ní jako právního důvodu. Pro úplnost žalobkyně dodala i další smlouvy, tedy že následně dne datum právnická osoba a právnická osoba uzavřely dohodu o převodu práv a povinností. Vzhledem k tomu, že nebyly převedeny práva a povinnosti, jak bylo uvedeno výše, na právnická osoba, nemohla tak nic převést. K této ani ostatní v té době sdružené organizace nedaly souhlas, když mimo jiné nebyl připojen souhlas Anonymizováno, a ani města Anonymizováno, příp. Anonymizováno. Následně dne datum právnická osoba a žalovaná 1) uzavřeli smlouvu o převodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, ke které však neudělily souhlas všechny v té době sdružené organizace, když nebyl mimo jiné připojen souhlas Anonymizováno, a ani souhlas města Anonymizováno, příp. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Následně dne datum právnická osoba a právnická osoba uzavřely smlouvu o převodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, ke které však neudělily souhlas všechny v té době sdružené organizace, když nebyl mimo jiné připojen souhlas Anonymizováno, a ani souhlas města Anonymizováno, příp. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. A konečně dne datum právnická osoba a žalovaná 1) uzavřely smlouvu o převodu práv a povinností. Vzhledem k tomu, že nebyly převedeny práva a povinnosti, jak bylo uvedeno výše, na právnická osoba, nemohla proto nic převést. K této ani ostatní v té době sdružené organizace nedaly souhlas, když mimo jiné nebyl připojen souhlas Anonymizováno, a ani města Anonymizováno, příp. Anonymizováno. Žalobkyně tedy namítla, že od v pořadí druhé smlouvy o převodu práv a povinností tak později uzavřené smlouvy nebyly platné, respektive nemají žádné účinky, tedy i smlouva, o které tvrdí žalovaný 2), že užíval místnosti na základě ní jako právního důvodu. Proto žalobkyně měla za to, že v předmětné době žalovaný 2) neužíval místnosti z tohoto právního důvodu smlouvy. K tvrzení žalovaných, že právo žalobkyně namítat, že výše uvedené smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy byly uzavřeny neplatně, respektive nemají žádné účinky, je promlčeno, žalobkyně uvedla, že s tím nesouhlasí. Dozvěděla se o tom, že byly uzavřeny neplatně, respektive nemají žádné účinky, a že povinnost vydat bezdůvodné obohacení mají žalovaní, najisto, až v jiném, již výše uvedeném, řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka, ve kterém se domáhala proti Anonymizováno, že vlastnické právo k budově svědčí jí, kdy soud jí dal za pravdu až v roce 2015, a promlčecí doba od té chvíle do doby uplatnění této námitky neuplynula. Dále k tvrzení žalovaného 2), že pokud soud dospěje k závěru, že v předmětné době místnosti užíval bez právního důvodu smlouvy, tak to bylo z právního důvodu vydržení, žalobkyně uvedla, že s tím nesouhlasí. Takovéto právo dle žaloby, tj. právo užívat, není možné vydržet, neboť jde o obligační právo. Dále žalobkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že jí není známo nic o tom, že by si žalovaní užívání místností reálně rozdělili a dohodli o tom, kterou jejich konkrétní část bude ten který z nich užívat, žalobkyni vzniklo právo na plnění a žalovaným tomu odpovídající povinnost plnit společně a nerozdílně. Vzhledem k tomu, že vydání předmětu bezdůvodného obohacení není dobře možné, neboť obohacení záleželo ve výkonu, vzniklo žalobkyni právo vůči žalovaným na náhradu ve výši obvyklé ceny. Žalobkyně výši zadala posoudit znalci, tento posoudil, že za předmětnou dobu činila celkem 330 007 Kč. Žalobkyně tento znalecký posudek (posudky) také předložila v tomto řízení. Žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení náhrady se lhůtou nejpozději do 8. 3. 2019 výzvou ze dne 28. 2. 2019, která došla žalovaným dne datum. Žalovaní však nezaplatili. Vzhledem k tomu, že se tím dostali do prodlení s plněním, žalobkyni vzniklo také právo na úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od 9. 3. 2019, to zaplacení. K tvrzení žalovaných v závěru řízení, že právo dle žaloby, vztahující se užívání místností v části předmětné doby od datum do datum, je promlčeno, nelze jej tak v řízení přiznat, žalobkyně uvedla, že bere tedy v tomto rozsahu ve výši 69 529,84 žalobu zpět. Nakonec k tvrzení žalovaných, že pokud soud dospěje k závěru, že žalobkyni vznikl nárok dle žaloby, tak že tento nárok je zjevným zneužitím práva žalobkyní, respektive žalobkyně těží ze svého nepoctivého jednání, a proto by soud neměl tento nárok žalobkyni přiznat, žalobkyně uvedla, že s tím nesouhlasí. Měla za to, že je logické, že vyčkávala, až bude ukončeno řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka, ve kterém se domáhala u soudu proti Anonymizováno, že vlastnické svědčí jí, kdy bylo pravomocně rozhodnuto až v roce 2015. Až tehdy tedy měla postaveno na jisto, že vlastnické právo k budově svědčí jí. Proto až tehdy se začala domáhat vůči osobám, které užívaly budovu, tj. i vůči žalovaným, úplaty za to. Z výše uvedeného řízení žalovaný 2) věděl nebo musel vědět, že nesvědčí vlastnické právo k budově společně s jinými, tj. spoluvlastnické právo, jemu, ale i to, že ji užívá bezplatně bez právního důvodu, neboť smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy jsou neplatné, resp. bez účinků, a proč, když byl vedlejším účastníkem na straně žalobkyně. Navíc již od konce 90. let minulého století žalovaní věděli, že nesvědčí vlastnické právo k budově společně s jinými, tj. spoluvlastnické právo, jim, ale i to, že ji užívají bezplatně bez právního důvodu, neboť smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy jsou neplatné, resp. bez účinků, a proč, když se také v jiných řízeních domáhalo Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti osobám, které užívaly budovu, tj. i vůči žalovaným, zpětně náhrady, a také se domáhalo vyklizení budovy, a již tehdy tedy byly i žalovaní konfrontováni s tím, že nesvědčí společně s jinými vlastnické právo, tj. spoluvlastnické právo, k budově jim, a i s tím, že užívají část budovy, tj. i předmětné místnosti, bez právního důvodu, neboť smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy jsou neplatné, resp. bez účinků, a proč. V případě žalovaných to bylo řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a u Okresního soudu Brno-venkov spisová značka, spisová značka. Pokud od počátku 90. let minulého století s osobami, které užívali část budovy, tj. i s žalovanými, jednali o právech a povinnostech k budově ostatní sdružené organizace, Anonymizováno, Anonymizováno, tak při těchto jednáních nevystupoval Anonymizováno. Pokud v roce 2016 a později v roce 2018 s osobami, které užívali části budovy, tj. i s žalovanými, jednala o právech a povinnostech k budově žalobkyně – Anonymizováno, tak při těchto neodsouhlasila nebo neuznala ani nesdělila, že s těmito osobami, tj. i s žalovanými, se vypořádá tak, že jim uzná vlastnické právo společně, spoluvlastnické právo, k budově, ani, že mají právo užívat ji bezplatně. Konkrétně žalovaní tehdy pouze sdělili, že k tomuto mají nějaké podklady, žalobkyně – Anonymizováno sdělila, že vyčká na předložení těch podkladů, žalovaní takové podklady ale nepředložili, žalobkyně jim tehdy sdělila výslovně, že smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, tedy i smlouvy, které zavřeli oni, jsou neplatné, resp. nemají žádné účinky, a to z důvodu, že k nim všechny sdružené organizace nepřipojili souhlas. Navíc je zřejmé, že pokud se při uzavření takových smluv žalovaní zaplatili úplatu, tak tato úplata již byla rozhodně spotřebována, když žalovaní užívají místnosti od 90. let minulého století. Není pravdou, že pokud sdruženými organizacemi dle dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu byly Anonymizováno podniky, a tyto v průběhu doby zanikly a byly zlikvidovány, že jejich zůstatek majetku připadl Anonymizováno – Anonymizováno, tato nebyla právním nástupcem Anonymizováno podniků. Po zahájení řízení, poté, co začalo jednání, na jeho konci, žalobkyně vzala žalobu co do částky 69 529,84 Kč s úrokem z prodlení zpět s tím, že v závěru řízení vznesli žalovaní námitku promlčení práva dle žaloby vztahujícího se k užívání místností v předmětné době od datum do datum.

2. Z již výše uvedených hospodářských smluv z datum a z datum a smlouvy z datum, ze kterých vyplynulo, že si všechny tehdy socialistické organizace při uzavření výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy mimo jiné ujednaly, že po dokončení budovy bude jejím správcem právnická osoba, toto správu vykonávalo, v průběhu roku 1992 docházelo k jeho likvidaci a zřejmě i proto Anonymizováno a jméno FO uzavřeli dne datum písemně smlouvu, kterou se zavázalo, jak je uvedeno ve zjištění již výše, mimo práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy převést také právo správy, resp. právo hospodaření, budovy na jméno FO, a tento se zavázal je převzít a zaplatit úplatu ve výši 1 362 013 Kč, za textem jsou podpisy stran smlouvy a nenásledují žádné další podpisy, chybí tak souhlas v té době sdružených organizací právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba. a města Anonymizováno, a ani z listin, uvedených již ve zjištění výše, o kterých žalovaný 2) tvrdil, že dle obsahu obsahují jejich dodatečný souhlas, nevyplynuly. Smlouva i v tomto je tak neplatná, resp. neměla žádné účinky. V průběhu roku právnická osoba zaniklo. Od konce roku 1992 tak po právu a řádně nikdo správu budovy nevykonával. Dlužno dodat, že při tomto jednání nijak nevystupovala žalobkyně - Anonymizováno.

3. Ze všech důkazů, zejména ze zápisu z jednání ze dne datum a zápisu z jednání ze dne datum, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně sice věděla nebo musela nebo měla desítky let, že byly uzavírány nějaké smlouvy o převodu práv a povinností ze smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, konkrétně ale o neplatnosti nebo neúčinnosti smlouvy mezi právnická osoba v likvidaci a žalovaným 2) ze dne datum, tj. té, o které žalovaný 2) tvrdil, že v předmětné době užíval místnosti na základě ní jako právního důvodu, se dozvěděla prokazatelné, až když jí byla předložena žalovaným 2) a jednali o ní dne datum, a do doby, kdy v tomto řízení namítla, že smlouva je neplatná, resp. nemá žádné účinky, tak promlčecí doba jejího práva namítnout to neuplynula.

4. Z důkazů soud ani nezjišťoval, neboť by to bylo nadbytečné, zda v předmětné době užíval místnosti žalovaný 2) v dobré víře po zákonem stanovenou dobu, neboť dle právního posouzení níže právo dle žaloby, tj. právo užívat (místnosti), nelze vydržet.

5. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu právnická osoba, vyžádaného soudem a vyhotoveného písemně pod č. hodnota ze dne datum a č. hodnota z datum a ústně při jednání soudu, ze kterého vyplynulo, že znalecký ústav nalezl a posoudil, že budova stojí oproti jiné budově, kdy mezi nimi je otevřené nádvoří, tvoří nákupní centrum označované jako „právnická osoba adresa“, toto se nachází v Anonymizováno, z pohledu lokality je zde omezené množství takovýchto objektů, je obtížné analyzovat nabídku a poptávku, z pohledu celého statutárního města je trh s takovýmito objekty značně aktivní a lze odhadnout, že nabídka převyšuje poptávku. Výše uvedenou budovu tvoří nebytové prostory sestávající z jednotlivých místností, tyto prostory identifikoval a podřadil pod ně jednotlivé místnosti a přiřadil je jednotlivým provozovatelům na základě sdělení žalobkyně při zadání znaleckého posudku a na základě projektové dokumentace vyhotovené žalobkyní kompilací projektových dokumentací z roku rok, rok a rok, který byla předložena i v tomto řízení, neměl k dispozici projektovou dokumentaci z roku rok, rok a rok, ač to uvedl původně v písemném znaleckém posudku, a také na základě místního šetření dne datum a datum, kdy ne do všech místností v budově vstoupil a prováděl šetření. Zjistil, že výše uvedené místnosti, a to místnost č. hodnota, hodnota, hodnota, hodnota, mají výměry 11,37 m², 27, 52 m², 1,82 m², 13,23 m², tj. výměru celkem hodnota m². Jde o prostor Anonymizováno Anonymizováno, což nalezl a posoudil na základě sdělení žalobkyně při zadání znaleckého posudku. Měl za to, že jsou užívány jako Anonymizováno, blíže místnosti identifikovali tak, že jde o chodbu, Anonymizováno prostor s Anonymizováno, Anonymizováno, sklad a zázemí pro zaměstnance (šatna, WC). Zjistil, že stavebně-technický stav prostoru je v původním stavu, přiměřeně udržovaný, do budovy zatéká, jde o špatný stav, dle obsahu, že na hranici uživatelnosti, a metodou porovnáním, kdy srovnával 10 nabídek stejných nebo srovnatelných místností v realitní inzerci, dospěl k závěru, že výše náhrady za užívání, tedy obvyklá cena, v roce 2015 činila 1 620,14 Kč/m², v roce 2016 činila 1 628 Kč/m², v roce 2017 činila 1 764,22 Kč/m² a v roce 2018 činila 1 807 Kč/m². Z tohoto tak soud měl za prokázáno, že výše náhrady za to, že v předmětné době žalovaní užívali místnosti č. hodnota, hodnota, hodnota o výměrách 27,52 m², 1,82 m² a 13,23 m², tj. celkem hodnota, 58 m2, tedy ne místnost č. hodnota o výměře 11,37 m², tak činí celkem 260 477,16 Kč.

6. Z žádných důkazů soud tak neměl za prokázáno, že by si žalovaní užívání místností reálně rozdělili a dohodli o tom, když žalovaní byli vyzváni a poučeni dle § 118a o. s. ř., neprokázali to však vůbec, když žádné důkazy ani neoznačili, uváděli, že žalovaná 1) místnosti vůbec neužívá.

7. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo a soud měl tedy soud za prokázáno, že dosud nedošlo k zániku výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy a vypořádání.

8. Ze skutečností známých soudu z jeho činnosti, konkrétně náhledem do katastru nemovitostí, vyplynulo a soud měl tedy za zjištěno, že na konci tohoto řízení žalobkyně - Anonymizováno převedla své vlastnické právo k budově společnosti právnická osoba za úplatu.

9. Z již výše uvedených důkazů, zejména hospodářských smluv, ze kterých vyplynulo, že již v polovině 80. letech minulého století tehdy osm socialistických organizací, včetně právnická osoba a Anonymizováno, uzavřely smlouvu o sdružení prostředků na výstavbu budovy, kdy její součástí si také ujednaly, že po dokončení budovy jim vznikne právo užívat tu kterou část budovy odpovídající sdruženým prostředkům té které z nich v poměru k ostatním, že investorem je Anonymizováno a že po výstavbě budovy bude jejím správcem právnická osoba, kdy na tyto důkazy navazuje obecně známá skutečnost, kterou není třeba prokazovat, že na počátku 90. let minulého století docházelo k velkým změnám ve společnosti a právní úpravy, kdy na tyto důkazy dále navazovaly již výše uvedené smlouvy o převodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, ze kterých vyplynulo, že převážně z důvodu velkých změn ve společnosti a právní úpravy, kdy mnoho socialistických organizací zanikalo a bylo likvidováno a začal vznikat podnikatelský stav, jiné hospodářské i právní prostředí ve státě, od počátku 90. let minulého století organizace začaly uzavírat a uzavíraly s třetími osobami smlouvy o převodu práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení za úplatu, která navíc v té době odpovídala spíše převodu spoluvlastnického podílu na budově, rozhodně právu užívat ji bezplatně na neurčito, mezi nimi byla uzavřena i mezi právnická osoba a žalovaným 2), a i žalovanou 1) smlouva (u žalované 1) šlo o smlouvu týkající se jiných místností, ale není bez významu, že o velké výměře a že později jí v jejich užívání bylo Anonymizováno bráněno, když je pronajal jiné osobě za úplatu), kdy tyto důkazy doplňovaly rozsudky Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka ze dne datum a sp. zn. spisová značka ze dne datum, ze kterých vyplynulo, že v této době, tedy v průběhu celých 90. let, nebyl ani jasný zápis v evidenci nemovitostí, komu k budově svědčí vlastnické právo, kdy tyto důkazy doplňovaly výpovědi tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO v jiném řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka, ze kterých vyplynulo, že tito uvedli, že z jednání a chování sdružených organizací s Anonymizováno tehdy vyplynulo ohledně budovy, že právnická osoba, které do v té době vykonávalo správu, resp. právo hospodaření v budově, a adresa, případně prostřednictvím Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, kdy Anonymizováno se o budovu nezajímal, o ničem s nimi nejednal, nijak nevystupoval, utvrzovali v té době sdružené organizace, včetně žalovaného 2), že bude k budově uznáno vlastnické právo jim společně, tj. spoluvlastnické právo, a že rozhodně mají právo užívat v této budově místnosti bezplatně po dobu trvání sdružení, tedy dříve uzavřené smlouvy o sdružení a smluv o převodu práv a povinností z ní, že takto se vypořádají smlouvou, kdy tyto důkazy potvrdil dopis z datum, ze kterého vyplynulo, že k tomuto skutečně v té době došlo, když z něho vyplynulo, že byly připravovány a že už byl Anonymizováno a Anonymizováno vypracován o tom i návrh smlouvy, kdy na tyto důkazy navazoval rozsudek Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka ze dne datum, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. spisová značka ze dne datum a rozsudku Nejvyššího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, z jejichž výroků a odůvodnění se podává, že když se následně jednání o tom nějakou dobu neposunula, sdružené organizace, i žalovaní, podali proti adresa a Anonymizováno žalobu, kterou se domáhali určení, že jim svědčí vlastnické právo společné, tedy spoluvlastnické právo, k budově, kdy v roce 2000 jim soud dal za pravdu, v roce 2003 své rozhodnutí změnil a později uvedl, že tehdy socialistické organizace si ve smlouvě o sdružení prostředků na výstavbu budovy neujednaly, že po dokončení budovy sdružené organizacím vznikne vlastnického právo společně k budově, proto jim vlastnické právo k budově společně nesvědčí, nic dalšího ke smlouvě nebo právu užívaní budovy neposoudil, kdy tyto důkazy nenarušily připojené spisy Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a Okresního soudu Brno-venkov spisová značka, spisová značka, ze kterých se sice podává, že mezitím od konce 90. let se v jiných řízeních postupně domáhalo Anonymizováno u soudu proti některým sdruženým organizacím, i žalovaným, za užívání místností v budově náhrady a také vyklizení, ale ne, že osoby, které užívají místnosti v budově, tj. i žalovaní, se dozvěděli, že užívají místnosti v budově bez právního důvodu, tím spíše ne, proč, tedy že smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy jsou neplatné či nemají žádné účinky, a tím spíše ne, že mají platit za užívání místností v budově právě žalobkyni - Anonymizováno. Později to sice Anonymizováno začalo tvrdit, ale soud posoudil, že vlastnické právo k budově mu nesvědčí a není tak vůbec aktivně věcně legitimováno se těchto nároků domáhat, a dál věc neposoudil, a dále na tyto důkazy navazují důkazy dopis z 18. 3. 1997 a reakce na něj z 26. 3. 1997, ze kterých je zřejmé, že na konci 90. let právě žalovaní zjistili, že došlo k zápisu v katastru nemovitostí, že svědčí vlastnické právo k budově adresa, sdělili katastru nemovitostí, že mají za to, že to není pravdou, neboť nebyly splněny podmínky vyžadované zákonem pro přechod majetku na obec, tedy adresa, kdy tyto důkazy dále dokreslil a podpořil tak rozsudek Městského soudu v Brně č. j. spisová značka ze dne datum, ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. spisová značka ze dne datum a rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, ze kterých se podává, že na základě upozornění žalovaných na zápis v katastru nemovitostí, že vlastnické právo svědčí Anonymizováno, se tehdy poprvé o budovu začala zajímat žalobkyně - Anonymizováno a vykonávat své vlastnické právo, ale pouze tak, že se začal domáhat u soudu proti Anonymizováno, že svědčí vlastnické právo k budově jí - Anonymizováno. Žalovaný 2) sice později vstoupil do řízení jako vedlejší účastník na stranu žalobkyně, zejména z vyjádření v řízení z datum a reakce z datum je ale zřejmé, že pouze z důvodu, že také měl za to, že nesvědčí vlastnické právo k budově Anonymizováno, a proto do řízení vstoupil, a to na stranu žalobkyně - Anonymizováno, z ničeho není zřejmé, že by se dozvěděl, že osoby, které užívají místnosti v budově, tedy i on, je užívají bez právního důvodu, tím spíše ne, proč, tedy že smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy jsou neplatné či nemají žádné účinky, a tím spíše ne, že mají platit za užívání místností v budově právě žalobkyni - Anonymizováno. Když v roce 2015 soud dal žalobkyni - Anonymizováno za pravdu, tehdy poprvé se dozvěděl, že vlastnické právo v budově svědčí právě žalobkyni - Anonymizováno, ale pouze to. Tehdy poprvé také začala žalobkyně - Anonymizováno žádat po těch, kteří desítky let užívali místnosti v budově, tj. i žalovaných, za užívání místností úplatu, a když nezaplatili, začala se jí domáhat u soudu, a tyto důkazy dokreslila i dohoda z datum, ze které vyplynulo, že některé sdružené organizace, a to konkrétně Anonymizováno podniky zejména z důvodu změn ve společnosti zanikaly a byly likvidovány, a zůstatek jejich majetku tak nutně přešel na Anonymizováno a stal se tak součástí majetku žalobkyně - Anonymizováno, a tyto důkazy vlastně stvrzuje zápis z jednání ze dne datum a zápis z jednání ze dne datum, ze kterých vyplynulo, že ještě po roce 2016 z jednání a chování žalobkyně - Anonymizováno nevyplývalo, že by popírala právo osob, které užívají místnosti v budově, tj. i žalovaných, v té době užívat místnosti bezplatně, v té době pouze vyzývala sdružené organizace, včetně žalovaných, nechť toto své právo doloží, až v roce 2018 se poprvé vyjádřila a žalovaní se tak poprvé dozvěděli, že uzavřené smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy sdružení prostředků na výstavbu budovy, má žalobkyně - Anonymizováno za to, že jsou neplatné, respektive nemají žádné účinky, a výslovně uvedla, že má za to, že není žádným právním nástupcem Anonymizováno, a proto vyhotoví návrh nájemní smlouvy o užívání místností v budově za nájemné a předloží jim jej k uzavření, kdy tyto důkazy doplnily i již výše uvedená shodná tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že do doby rozhodnutí soudu v tomto řízení nedošlo mezi dosud sdruženými organizacemi k dohodě o zániku výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy a vypořádání, a konečně tyto důkazy jen zakončuje a dokresluje jednání žalobkyně-Anonymizováno, která v závěru tohoto řízení převedla vlastnické právo k budově na jinou osobu - právnická osoba za úplatu, kdy tyto důkazy doplnily již výše uvedené znalecké posudky, ze kterých vyplynulo, že až do této doby se žalobkyně - Anonymizováno nezajímala a nevykonávala své vlastnické právo k budově, budova je ve špatném stavu, silně do ní zatéká, je na hranici uživatelnosti, tak z těchto soud měl za prokázáno, že když již v 80. letech minulého století tehdy socialistické organizace, včetně Anonymizováno, uzavřely smlouvu o sdružení prostředků na výstavbu budovy, a její součástí si také ujednaly, že po dokončení budovy jim vznikne právo užívat tu kterou část budovy odpovídající sdruženým prostředkům té které z nich v poměru k ostatním, že investorem je Anonymizováno Anonymizováno a kdo po výstavbě budovy bude jejím správcem, budova byla vystavěna na konci 80. let minulého století, následně v době velkých změn ve společnosti a právní úpravy na začátku 90. let minulého století začalo docházet k uzavírání smluv o převodu práv a povinnosti z výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy za úplatu, která navíc v té době odpovídala spíše převodu spoluvlastnického podílu na budově, rozhodně právu užívat „podíl na ní“ bezplatně na neurčito, i žalovaní uzavřeli takovéto smlouvy a zaplatili za to úplatu, která v té době odpovídala spíše převodu spoluvlastnického podílu na budově, rozhodně právu užívat „podíl na ní“ bezplatně na neurčito, užívali tomu odpovídající místnosti v budově a měli nejdříve mnoho let nejdříve za to, že na základě výše uvedené smlouvy o převodu práv a povinností svědčí vlastnické právo společně s dalšími sdruženými organizacemi, tedy spoluvlastnické právo, k budově jim, a poté po mnoho let, že jim rozhodně svědčí právo užívat místnosti v budově bezplatně podobu trvání sdružení, tedy smlouvy o něm, když je o tom v průběhu celých 90. let minulého století utvrzovali ostatní sdružené organizace, včetně po zániku Anonymizováno jeho právního nástupce Anonymizováno, resp. prostřednictvím Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, neboť tak s nimi jednaly a chovaly se, kdy žalobkyně - Anonymizováno se o to nijak nezajímala, nejednala, ani žádné své právo k budově nevykonávala, a také zápis v katastru nemovitostí o vlastnickém právu k budově byl mnoho let nejasný, proto také od roku 1995 se některé sdružené organizace, i žalovaní, v jiném řízení u soudu domáhaly proti Anonymizováno a žalobkyni - Anonymizováno, že jim svědčí vlastnické právo společně s jinými sdruženými organizacemi, tj. spoluvlastnické právo, k budově, soud jim ještě v roce 2000 dal za pravdu, v roce 2003 své rozhodnutí však změnil. Z tohoto řízení sice vyplynulo a žalovaní se tehdy tak poprvé dozvěděli, že spoluvlastnické právo k budově nesvědčí jim, ale nijak nevyplynulo, že užívají místnosti v budově bez právního důvodu, tím spíše ne, proč, tedy že smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy jsou neplatné či nemají žádné účinky, a tím spíše ne, že mají platit za jejich užívání právě žalobkyni - Anonymizováno. Mezitím od konce 90. let minulého století se sice v jiných řízeních u soudu začalo domáhat a domáhalo Anonymizováno proti osobám, které užívaly místnosti v budově, a i žalovaným, za užívání místností náhrady a také vyklizení, v těch řízeních proti žalovaným se ale žalovaní nedozvěděli, že užívají místnosti v budově bez právního důvodu, tím spíše ne, proč, tedy že smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy jsou neplatné či nemají žádné účinky, a tím spíše ne, že mají platit za užívání místností právě žalobkyni - Anonymizováno. Později to sice Anonymizováno začalo tvrdit, ale soud posoudil, že vlastnické právo k budově mu nesvědčí a není tak vůbec aktivně věcně legitimováno se těchto nároků domáhat a dál věc neposoudil. Až někdy tehdy, a to na popud žalovaných, kteří zjistili, že v katastru nemovitostí je pokus o zápis, že vlastnické právo k budově svědčí Anonymizováno, se o budovu také skutečně začala zajímat žalobkyně - Anonymizováno. Ale pouze tak, že se až v roce 2010 v jiném řízení u soudu začala domáhat proti Anonymizováno, že vlastnické právo k budově svědčí jí - Anonymizováno. Žalovaný 2) sice později vstoupil do řízení jako vedlejší účastník na stranu žalobkyně, důvodem však bylo pouze to, že také měl za to, že vlastnické právo k budově nesvědčí Anonymizováno, proto také vstoupil na stranu žalobkyně - Anonymizováno, nedozvěděl se, že užívá místnosti v budově bez právního důvodu, tím spíše ne, proč, tedy že smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy jsou neplatné či nemají žádné účinky, a tím spíše ne, že má platit za jejich užívání právě žalobkyni - Anonymizováno. Až když v roce 2015 soud dal žalobkyni - Anonymizováno za pravdu, tehdy poprvé se dozvěděl, že vlastnické právo v budově svědčí právě žalobkyni – Anonymizováno, ale pouze to. Tehdy poprvé začala žalobkyně - Anonymizováno žádat po těch, kteří do té doby desítky let užívali místnosti v budově, tj. i žalovaných, za to úplatu, a když nezaplatili, začala se jí domáhat u soudu. Dokonce ještě v roce 2016 se žalobkyně - Anonymizováno k právu užívat místnosti v budově vůči osobám, které ji do té doby užívaly, tj. i žalovaným, vyjadřovala pouze tak, že žádala po nich, nechť předloží podklady k tomu, že jí mají právo užívat bezplatně. Až v roce 2018 se poprvé vyjádřila a žalovaní se tak poprvé dozvěděli, že uzavřené smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy sdružení prostředků na výstavbu budovy, má žalobkyně - Anonymizováno za to, že jsou neplatné, respektive nemají žádné účinky, a výslovně uvedla, že má za to, že není žádným právním nástupcem Anonymizováno, a proto vyhotoví návrh nájemní smlouvy o užívání místností v budově za nájemné a předloží jim jej k uzavření, kdy tyto důkazy doplnily i již výše uvedená shodná tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že do doby rozhodnutí soudu v tomto řízení nedošlo mezi dosud sdruženými organizacemi k dohodě o zániku výše uvedené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy a vypořádání, a konečně tyto důkazy jen zakončuje a dokresluje jednání žalobkyně-Anonymizováno, která v závěru tohoto řízení převedla vlastnické právo k budově na jinou osobu - právnická osoba za úplatu. Až do této doby se žalobkyně - Anonymizováno nezajímala a nevykonávala své vlastnické právo k budově, budova je ve špatném stavu, silně do ní zatéká, je na hranici uživatelnosti. Jednoduše řečeno, Anonymizováno je v rovině veřejnoprávní ten, kdo tvoří právní úpravu, a i v rovině soukromoprávní musí být proto na něj kladeny vyšší nároky ohledně toho, zda ví nebo musí nebo má vědět, jaké mu svědčí právo, a pokud se, jako je tomu v daném případě, mnoho let o své právo nezajímá, neřeší mnoho let existující faktickou i právní nejistotu ohledně něho, zvláště v časech velkých změn ve společnosti a právní úpravy, a naopak své právo vůbec nevykonává, a až když zjistí, že mu může zpochybněním právních jednání mnoha třetích osob před desítkami let z jeho práva plynout užitek, nechá si jeho existenci deklarovat soudem, a až když je soudem deklarováno, zpochybní takováto právní jednání, aby tím z toho získal užitek, uplatní to u soudu, a když navíc zjistí či musel zjistit, že mu nebude u soudu užitek přiznáván, či ne zcela, svého práva se „zbaví“, jde o jednání Anonymizováno zjevně v rozporu s dobrými mravy a těží tak ze svých nepoctivých činů.

1.

10. Z činnosti soudu soud zjistil, že v řízení u Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka, ve kterém se domáhala tatáž žalobkyně proti právnická osoba také náhrady za užívání místností v téže budově z týchž důvodů, bylo již rozhodnuto, nebylo rozhodnutí ještě odůvodněno, ale z průběhu řízení je zřejmé, že soud rozhodl obdobně jako soud v této věci.

11. Soud provedl i jiné důkazy, z těchto však neučinil žádná zjištění o nových skutečnostech.

12. Soud nesměl provést důkaz – výpis z živnostenského rejstříku, označený žalobkyní, neboť řízení v době označení již bylo koncentrováno.

13. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 věta prvá je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle odst. 3 věta prvá, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

14. Dle § 11 odst. 4 zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 1988, stavba je ve vlastnictví té socialistické organizace, která ji pořídila, popřípadě ve vlastnictví celospolečenském, jde-li o státní organizace.

15. Dle § 360a odst. 1 zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 1988, Smlouvou o sdružení se zavazují socialistické organizace, že spojí svoji činnost nebo část svých prostředků k dosažení určitého účelu, popřípadě v jiném společném zájmu. Dle odst. 2 smlouva o sdružení vymezí činnost, která je předmětem sdružení, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných organizací, výši podílů, kterými organizace přispívají k úhradě spojených s výkonem dohodnuté činnosti a důsledky porušení smluvní povinnosti. Dle odst. 3 smlouva o sdružení vznikne, dojde-li k dohodě o celém jejím obsahu. K platnosti smlouvy je třeba písemné formy a schválení nadřízeného orgánu (nadřízených orgánů). Dle odst. 6 smlouva o sdružení zaniká dohodou zúčastněných organizací nebo v případech stanovených ve smlouvě. Organizaci vzniknou na základě smlouvy o sdružení může zrušit též orgán, který vůči ní vykonává funkci orgánu hospodářského řízení.

16. Dle § 4 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, při sdružování prostředků musí být splněny tyto podmínky: organizace poskytující prostředky si zabezpečí ve smlouvě účast na využití příslušného zařízení, rozsah výkonů, popř. jiných výhod pro svou činnost nebo pro své pracovníky, popř. jejich rodinné příslušníky úměrně k výši poskytnuté částky v poměru k celkovým pořizovacím nebo provozním nákladům.

17. Dle § 25 zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 1988, právní úkon je třeba vždy vykládat v souladu se zájmem celé společnosti na rozvoji národního hospodářství a v souladu s požadavky soudružské spolupráce socialistických organizací.

18. Dle § 68 odst. 1 zák. č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), práva a závazky místních národních výborů a městských národních výborů přecházejí na obce, v nichž měly ke dni účinnosti tohoto zákona tyto národní výbory sídlo; obdobně přecházejí práva a závazky obvodních národních výborů a národních výborů měst Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a adresa na město Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno.

19. Dle § 763 odst. 1 obch. zák. tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona a práva z nich vzniklá, jakož i práva z odpovědnosti za porušení závazků z hospodářských a jiných smluv uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.

20. Dle § 360a odst. 5 zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění účinném od 1. 7. 1988, pokud smlouva o sdružení nestanoví jinak, může zúčastněná organizace od smlouvy odstoupit nebo převést svá práva a povinnosti na jinou organizaci jen se souhlasem všech sdružených organizací.

21. Dle § 24 odst. 2 zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, k platnosti smluv a ostatních právních úkonů organizací se vyžaduje písemná forma, pokud právními předpisy nebo dohodou nebylo stanoveno jinak. Dle odst. 3 věta prvá písemné projevy nemusí být na téže listině.

22. Dle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Dle odst. 2 takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125).

23. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Dle § 2999 odst. 1 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

25. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

26. Dle § 6 věta odst. 2 věta prvá o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.

27. Soud právně posoudil, že po zahájení řízení, poté, co začalo jednání, v závěru řízení, žalobkyně vzala žalobu co do částky 69 529,84 Kč s úrokem z prodlení zpět s tím, že v závěru řízení vznesli žalovaní námitku promlčení práva dle žaloby vztahujícího se k užívání místností v předmětné době od datum do datum. Žalovaní se zpětvzetím výslovně souhlasili. Soud proto rozhodl, že řízení se v tomto rozsahu zastavuje tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (§ 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.)(výrok I.). Dále ve zbytku věci, že žalobkyni svědčí, a i v předmětné době od datum do datum svědčilo, vlastnické právo k budově, když vlastnické právo k ní nabyla jejím pořízením někdy na konci 80. let minulého století (§ 11 odst. 4 zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění účinném do datum). V budově jsou, a i v předmětné době byly, v číslo. NP mimo jiné místnosti č. hodnota, hodnota, hodnota, hodnota, o výměře celkem hodnota m², specifikované takto dle projektové dokumentace z neuvedeného dne vyhotovené žalobkyní kompilací projektových dokumentací, kdy místnost č. hodnota je, a i v předmětné době byla, svým charakterem a způsobem využití chodba spojující schodiště v budově s prostory provozoven, místnost č. hodnota Anonymizováno Anonymizováno s Anonymizováno a zádveřím, místnost č. hodnota WC pro Anonymizováno a jeho zaměstnance a místnost č. hodnota technická místnost (Anonymizováno) a zázemí (šatna) pro Anonymizováno a jeho zaměstnance. Tyto místnosti, kromě místnosti č. hodnota, v předmětné době užívali oba žalovaní, když skutečnosti, ze kterých to vyplývá, jsou uvedeny ve zjištění výše. K tvrzení žalovaného 2), že on v předmětné době místnosti, tj. č. hodnota, hodnota, hodnota, užíval z právního důvodu, a to smlouvy ze dne datum o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, soud nepřisvědčil. Smlouva ze dne datum o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy totiž sice byla uzavřena, ale je, k námitce žalobkyně, neplatná, resp. bez účinků. Došlo k tomu tak, že osm tehdejších socialistických organizací, včetně právnická osoba a Anonymizováno, uzavřely písemně v polovině 80. let minulého století smlouvu, kterou se všechny zavázaly, že sdruží prostředky na výstavbu budovy, že jde o tzv. akci „Z“, že investorem výstavby je Anonymizováno, také si ujednaly, když po výkladu na základě skutečností, ze kterých to vyplývá a jsou uvedeny ve zjištění výše, měly vůli si ujednat, že sdruženým organizacím po dokončení budovy vznikne právo užívat tu kterou část budovy, vymezenou schválenou projektovou dokumentací, odpovídající sdruženým prostředkům té které organizace v poměru k ostatním bezplatně po dobu trvání sdružení, tedy smlouvy, ujednaly si podíly, kterými organizace přispívají k úhradě, že po dokončení budovy se stane jejím správcem právnická osoba, ujednaly si možnost odstoupení kterékoliv strany smlouvy od smlouvy, neujednaly si nic ohledně převodu práv nebo povinností stran smlouvy na jiné osoby, a také si ujednaly, jak může dojít k zániku smlouvy, tedy že se tak může Anonymizováno pouze zánikem budovy nebo dohodou stran smlouvy. Byla tak tehdejšími socialistickými organizacemi, včetně právnická osoba a Anonymizováno, uzavřena smlouva o sdružení prostředků na výstavbu budovy, jejíž součástí bylo, že sdruženým organizacím po dokončení budovy vznikne právo užívat ujednané části budovy bezplatně po dobu trvání sdružení, tedy výše uvedené smlouvy (§ 360a odst. 1 zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 1988, ve spojení s vyhl. č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 32 Odo 748/2004). Budova byla vystavěna na přelomu 80. a 90. let minulého století. Sdružené organizace ji začaly užívat. Správu budovy, později v zákoně uvedeno jako právo hospodaření, dle výše uvedené smlouvy o sdružení mělo právo a povinnost vykonávat a vykonávalo právnická osoba. Začalo docházet k převodům práv a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení na třetí osoby. Tehdy sdružená organizace - Anonymizováno zanikl ze zákona dne datum. Jeho práva a povinností z výše uvedené smlouvy o sdružení přešla ze zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), dle § 68, na Anonymizováno, právo správy, tehdy již označeno jako právo hospodaření, budovy v té době ještě svědčilo právnická osoba, později na konci roku 1992, poté, co právnická osoba převedlo právo správy, resp. právo hospodaření, budovy na třetí osobu jméno FO a smlouva byla neplatná, resp. neměla žádné účinky už jenom z důvodu, že tehdy nebylo možné převést práv hospodaření na nestátní organizaci, a v průběhu roku 1993 ji přestalo i fakticky vykonávat, neboť zaniklo, právo správy, resp. právo hospodaření, budovy ze zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, dle § 5 a § 5b, přešlo na Anonymizováno, jehož působnost vykonával Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, poté ze zákona č. 219/2000 Sb., dle § 63, na Anonymizováno Anonymizováno adresa-Anonymizováno (od 1. 1. 2001) a poté ze zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, § 29, přešlo na Anonymizováno (od 1. 7. 2002), vlastnické právo k budově zůstalo Anonymizováno, když ze zákona č. 172/1991 Sb. nepřešlo na Anonymizováno adresa. Tak i právnická osoba a žalovaný 2) uzavřeli písemně dne datum smlouvu o převodu práv a povinnosti z výše uvedené smlouvy o sdružení, tj. i práva užívat místnosti bezplatně pod dobu výše uvedené smlouvy sdružení. O této žalovaný 2) tvrdil, že v předmětné době užíval místnosti na základě ní jako právního důvodu. K této však v té době všechny sdružené organizace nedaly souhlas písemně, když skutečnosti, ze kterých to vyplývá, jsou uvedeny ve zjištění výše. Totiž dle přechodného ustanovení § 763 odst. 1 obch. zák. tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne jeho účinnosti; právní vztahy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona a práva z nich vzniklá, jakož i práva z odpovědnosti za porušení závazků z hospodářských a jiných smluv uzavřených přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy, dle § 360a odst. 5 zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, ve znění účinném od 1. 7. 1988, pokud smlouva o sdružení nestanoví jinak, může zúčastněná organizace převést svá práva a povinnosti na jinou organizaci jen se souhlasem všech sdružených organizací, a dle § 24 odst. zák. č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, k platnosti smluv a ostatních právních úkonů organizací se vyžaduje písemná forma, pokud právními předpisy nebo dohodou nebylo stanoveno jinak; písemné projevy nemusí být na téže listině. Pak dle výkladu gramatického, teleologického, dle účelu a smyslu, těchto zákonných ustanovení má soud za to, že při uzavření výše uvedené smlouvy o převodu práv a povinností z dříve uzavřené smlouvy o sdružení bylo (ještě) možné žádat po stranách smlouvy, aby splnily i zákonné ustanovení ukládající jako podmínku platnosti, resp. účinnosti smlouvy udělení souhlasu všech ostatních v té době sdruženích organizací, když v té době bylo udržitelné žádat nově jako podmínku změny v osobách jako stranách smlouvy souhlas všech ostatních stran smlouvy, a to písemně. Soud jen nad rámec dodává, že k výše uvedené smlouvě nebyl udělen souhlas ani ústně či konkludentně, když skutečnosti, ze kterých to vyplývá, jsou uvedeny ve zjištění výše. Pokud tedy k této výše uvedené smlouvě však v té době všechny ostatní sdružené organizace nedaly takový souhlas, k námitce žalobkyně, která k námitce žalovaného 2) nebyla promlčena, když skutečnosti, ze kterých to vyplývá, jsou uvedeny ve zjištění výše (§ 609 a následující o. z.), je třeba mít za to, že je smlouva neplatná, resp. bez účinků. K tvrzení žalovaného 2), že popřípadě v předmětné době místnosti, tj. č. hodnota, hodnota, hodnota, užíval z právního důvodu vydržení, soud také nepřisvědčil. Soud nakonec dospěl k závěru, že je třeba mít za to, že právo užívat (místnosti) žalovaný 2) nenabyl vydržením, ve smyslu, že ani nemohl, neboť takové právo nelze vydržet (§ 134 odst. 1 a contrario obč. zák.). Dle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost, dle odst. 2 takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví Anonymizováno nebo zákonem určených právnických osob. Pak dle výkladu gramatického, logického, systematického a zejména dle účelu a smyslu, za použití judikatury vyšších soudů, takové právo, tedy právo užívat, nelze vydržet, neboť jde o obligační právo. Vydržet lze pouze právo věcné (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2002, sp. zn. 26 Cdo 2958/2000, ze dne 12. 12. 2002, 26 C do 3050/2000). Soud dodává, že je pravdou, že v daném případě jde svou povahou o netypické právo užívat (místnosti), neboť bylo ujednáno součástí smlouvy o sdružení prostředků na výstavbu budovy, ve které jsou tyto místnosti, stále však jde o právo obligační, tj. právo vztahující se přímo s osobám, tedy jejich ujednání, ne vztahující se přímo k věci, tedy její podstatě, vlastnostem, vlivům na okolí. Přisvědčit tvrzení žalovaného 2) by znamenalo v konečném důsledku obdobně, že každé nájemní právo (k bytu, domu, prostoru) je věcné právo. Žalovaní se tak tím, že v předmětné době užívali místnosti bez právního důvodu, na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili. Žalobkyni tak vzniklo právo vůči žalovaným na vydání toho, oč se obohatili. Vzhledem k tomu, že vydání předmětu bezdůvodného obohacení není dobře možné, neboť obohacení záleželo ve výkonu, vzniklo žalobkyni právo vůči žalovaným na náhradu ve výši obvyklé ceny (§ 2991 odst. 1 ve spojení s § 2999 odst. 1 věta prvá o. z. o. z.). Soud zároveň neměl za to, že si žalovaní užívání místností reálně rozdělili a dohodli o tom, kterou jejich konkrétní část bude ten který z nich užívat, když skutečnosti, ze kterých to vyplývá, nebyly zjištěny ve zjištění výše. Žalobkyni tak vzniklo právo na plnění a žalovaným tomu odpovídající povinnost plnit společně a nerozdílně (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn 28 Cdo 3141/2012). Výše náhrady za to, že v předmětné době užívali místnosti č. hodnota, hodnota, hodnota, tj. celkem hodnota m2, tedy ne místnost č. hodnota o výměře 11,37 m², tak činí za předmětnou dobu celkem 260 477,16 Kč, když skutečnosti, ze kterých to vyplývá, jsou uvedeny ve zjištění výše. Žalobkyně vyzvala žalované k plnění. Žalovaní však nezaplatili. Tvrzení obou žalovaných, že i pokud by soud dospěl k závěru, že v předmětné době místnosti užívali, a bez právního důvodu, tak nárok dle žaloby nelze přiznat, neboť žalobkyně zjevně zneužila právo a také těžila ze svých nepoctivých činů, soud však přisvědčil. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany a dle § 6 věta odst. 2 věta prvá o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Dle výkladu gramatického, historického, teleologického a dle účelu a smyslu těchto zákonných ustanovení, za pomoci judikatury vyšších soudů, soud má za to, že dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti, kdy tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97). Soud tak má za to, že třeba mít za to, že žalobkyně zjevně zneužila právo a těžila ze svých nepoctivých činů, když skutečnosti, ze kterých to vyplývá, byly zjištěny ve zjištění výše. Tyto skutečnosti lze shrnout tak, že Anonymizováno je v rovině veřejnoprávní ten, kdo tvoří právní úpravu, a i v rovině soukromoprávní musí být proto na něj kladeny vyšší nároky ohledně toho, zda ví nebo musí nebo má vědět, jaké mu svědčí právo, a pokud se, jako je tomu v daném případě, mnoho let o své právo nezajímá, neřeší mnoho let existující faktickou i právní nejistotu ohledně něho, zvláště v časech velkých změn ve společnosti a právní úpravy, a naopak své právo vůbec nevykonává, a až když zjistí, že mu může zpochybněním právních jednání mnoha třetích osob před desítkami let z jeho práva plynout užitek, nechá si jeho existenci deklarovat soudem, a až když je soudem deklarováno, zpochybní tato právní jednání, aby tím z toho získal užitek, uplatní to u soudu, a když navíc zjistí či musel zjistit, že mu nebude u soudu užitek přiznáván, či ne zcela, svého práva se „zbaví“, jde o jednání Anonymizováno zjevně v rozporu s dobrými mravy a těží tak ze svých nepoctivých činů. Soud tak má za to, že nárok dle žaloby tak nelze žalobkyni přiznat, a to v celém rozsahu (§ 8 ve spojení s § 6 věta odst. 2 věta prvá o. z.). Vzhledem k tomu, že se žalovaní tak nedostali logicky do prodlení s plněním, nevzniklo žalobkyni ani právo na úrok z prodlení (§ 1970 a contrario o. z.). Soud proto, po zastavení řízení v částečném rozsahu, rozhodl, že žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok II.).

28. Žalovaní měli ve věci plný úspěch. Žalovaným tak ze zákona vzniklo také právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování práva rovným dílem proti žalobkyni (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 140 odst. 1 per analogiam o. s. ř.). Vznikly jim a soud jim přiznal rovným dílem tyto náklady řízení: každému z nich odměnu za zastupování advokátem ve výši 131 376 Kč za 17 úkonů právní služby po 7 728 Kč (sazbě 9 660 Kč snížené o 20 %) dle vyhl. č. 177/1996 Sb., každému z nich hotové výdaje ve výši 5 100 Kč za 17 úkonů právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným rovným dílem náhradu nákladů řízení ve výši 330 272 Kč (výrok III.).

29. Stát má podle výsledků řízení proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, které platil, a to znalečné ve výši 5 995 Kč, když u ní zároveň nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 5 995 Kč na účet Městského soudu v Brně (výrok IV.).

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.