MSBR 243 C 14/2021-158

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; celé jméno žalobce, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 000 Kč od 13.11.2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 98 369 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 300 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že žalobce bez právního důvodu ze svého účtu zaslal na účet žalované finanční prostředky ve výši 300 000 Kč. Žalobce marně vyzval žalovanou k zaplacení uvedené částky ve lhůtě tří dnů od doručení výzvou ze dne 27.10.2020, která byla žalované doručena dne 9.11.2020.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Namítala, že jde o její odměnu dle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky v ústní formě v roce 2019, jejímž předmětem bylo, že za odměnu ve výši 300 000 Kč žalovaná zpracuje pro žalobce komplexní návrh změny vizuální podoby restaurace žalobce (anonymizována tři slova v obec). Žalovaná pak od března do června 2019 zpracovala pro žalobce komplexní změny vizuální podoby restaurace žalobce a aktivně se účastnila na realizaci těchto návrhů, což spočívalo zejména v návrhu stavebních úprav, zařízení, konzultace návrhů s žalobcem a dle jejich povahy též v zajišťování objednávek, nákupu, komunikace s dodavateli atd. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. Žalovaný popřel, že by mezi účastníky byla uzavřena žalovanou tvrzená smlouva o dílo. Připustil, že žalovaná pro žalobce prováděla nějaké marginální až bagatelní práce, za to však dostala zaplaceno minimálně 50 000 Kč, které žalobce (vedle žalované částky) v květnu 2019 převedl ze svého účtu na účet žalované.

4. Dle ustálené soudní praxe stran rozložení důkazního břemene ve sporech o vydání bezdůvodného obohacení žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky s tvrzením, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání. Na žalovaném je, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Žalovaný, jenž v rámci své procesní obrany tvrdí, že mu pro přijetí sporných majetkových hodnot svědčil právní důvod, musí daný titul náležitě specifikovat, nepostačí pouhé tvrzení, že předmětný přesun majetku činil důvodným blíže neupřesněný právní vztah; je nutné vymezit a prokázat, o jaký poměr se jednalo, identifikovat právní skutečnosti jíž byl založen, apod. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou vyvozovány vůči příjemci plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.1.2018, sp. zn. 28 Cdo 5089/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.7.2020, sp. zn. 28 Cdo 1991/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1.2.2017, sp. zn. 28 Cdo 5299/2015).

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce žalované poskytl na její účet dne 17.5.2019 finanční prostředky ve výši 300 000 Kč a že žalobce žalované doručil výzvu ze dne 27.10.2020, jíž žalovanou vyzval k zaplacení uvedené částky jako bezdůvodného obohacení ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy.

6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění.

7. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce dne 17.5.2019 převedl na účet žalované částku 300 000 Kč, v měsíci květnu 2019 převedl na účet žalované dále dne 7.5.2019 částku 20 000 Kč, dne 10.5.2019 částku 20 000 Kč a dne 21.5.2019 částku 10 000 Kč.

8. Z výzvy ze dne 27.10.2020 soud nad rámec nesporných skutečností neučinil žádné skutkové zjištění.

9. Z potvrzení o sledování zásilek soud zjistil, že výzva žalobce ze dne 27.10.2020 byla žalované odeslána prostřednictvím pošty dne 27.10.2020, dne 30.10.2020 byla z důvodu nezastižení adresáta zásilka uložena, zásilka byla dodána 9.11.2020.

10. Na základě nesporných skutečností a shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobce unesl důkazní břemeno k prokázání svého tvrzení o tom, že bez právního důvodu žalované poskytl dne 17.5.2019 finanční prostředky ve výši 300 000 Kč. Bylo tak na žalované, aby prokázala existenci a obsah tvrzené dohody, na základě níž si smí převzaté finanční prostředky ponechat, tedy aby prokázala své tvrzení, že uvedenou částku si smí žalovaná ponechat jako sjednanou odměnu dle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky.

11. Soud provedl dokazování veškerými listinnými důkazy označenými a předloženými žalovanou.

12. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že žalovaná komunikovala v dubnu a květnu 2019 s dodavatelem ozvučení jméno příjmení pro anonymizována tři slova, zaslala dodavateli anonymizováno objednávku obkladů pro uvedenou restauraci, obdrženou fakturu od tohoto dodavatele obkladů přeposlala žalobci, žalobci poslala odkaz na nábytek a na obklady. Ze soupisu ze dne 12.3.2019 soud zjistil, že obsahuje heslovitý seznam položek prací a zařízení. Z cenové nabídky z 6.5.2019 soud zjistil, že žalovaná zajistila nabídku květinové stěny (která se dle tvrzení žalobkyně nerealizovala) pro restauraci obec u společnosti právnická osoba Z náhledů pro truhláře soud zjistil, že jde o náhledy stolů, baru a posuvných dveří, z návrhů prostorového řešení soud zjistil, že jde o návrhy prostorového uspořádání restaurace, z fotografií soud zjistil, že zachycují prostory, v nichž jsou prováděny stavební úpravy, dále nábytek a stav restaurace v březnu 2019. Z fotografií z internetových stránek žalobce soud zjistil že zachycují stav restaurace po rekonstrukci. Z výměry interiéru restaurace soud zjistil, že jde o ručně vyhotovený půdorys s vyznačením některých rozměrů.

13. Z dopisu ze dne 25.11.2020 zástupce žalobce příjmení jméno příjmení soud zjistil, že zástupce žalobce reagoval na přípis z 16.11.2020 tak, že nespecifikoval pohledávku za žalovanou.

14. Uvedenými důkazy nemá soud prokázánu existenci žalovanou tvrzeného právního důvodu, pro který si smí prostředky převzaté od žalobce ponechat, tedy tvrzení o tom, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o dílo, dle níž žalované náleží odměna ve výši 300 000 Kč.

15. Soud neprovedl žalovanou navrhované důkazy výslechem otce žalobce (který na místě pomáhal při stavebních úpravách a nutně žalovanou často vídal a může potvrdit její pravidelnou účast), výslechem jméno příjmení provádějícího truhlářské práce, výslechem jméno příjmení, jednatele společnosti příjmení s.r.o. a výslechem Ing. jméno příjmení, jednatele společnosti právnická osoba, neboť již provedenými důkazy má soud za prokázáno, že pro žalobce provedla některé činnosti související s rekonstrukcí restaurace žalobce, což žalobce ani nerozporuje, že komunikovala s jméno příjmení ve věci ozvučení restaurace i že zajistila nabídku od právnická osoba

16. Tvrzení žalované o sjednané odměně žalované ve výši 300 000 Kč byl způsobilý prokázat žalovanou navržený důkaz jejím účastnickým výslechem, který však soud nemohl provést, neboť se žalovaná k jednání před soudem, přestože sama navrhovala důkaz svým účastnickým výslechem, nedostavila.

17. Soud proto uzavírá, že žalovaná své tvrzení, že právním důvodem, pro který si smí částku 300 000 Kč převzatou od žalobce ponechat, je sjednaná odměna dle smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky, neprokázala.

18. Protože žalobce prokázal, že žalované poskytl částku 300 000 Kč a tvrdil, že šlo o plnění bez právního důvodu, a žalovaná neprokázala existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté finanční prostředky ponechat, posoudil soud žalobou uplatněný nárok žalobce jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 o.z., které je žalovaná povinna žalobci vydat. Nárok z titulu bezdůvodného obohacení je splatný na výzvu (§ 1958 odst. 1 o.z.). Žalobce vyzval žalovanou k plnění ve lhůtě tří dnů výzvou, která se dostala do sféry dispozice žalované dne 30.10.2020, kdy byla zásilka s výzvou uložena. Marným uplynutím třídenní lhůty k plnění se žalovaná v úterý dne 3.11.2020 ocitla v prodlení (§ 1968 o.z.), a žalobce tak má podle ustanovení § 1970 o.z. právo na úrok z prodlení, který požaduje až od 13.11.2020, tj. ode dne následujícího po dni, kdy uplynula třídenní lhůta k plnění dle výzvy ze dne 27.10.2020 počítaná od dodání zásilky žalované dne 9.11.2020. Výše úroku z prodlení 8,25 % ročně je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I.

19. Pro úplnost soud dodává, že nepřihlédl k tvrzení žalobce, že návrh změny interiéru restaurace provedla a rekonstrukci zastřešovala titul jméno příjmení za částku 40 000 Kč, neboť toto tvrzení žalobce uplatnil poté, co již nastaly účinky koncentrace řízení podle ustanovení § 118b odst. 1 věty druhé o.s.ř. a nebyla dána žádný výjimka z koncentrace. Ze stejného důvodu soud neprovedl žalobcem navrhované důkazy k prokázání tohoto tvrzení e-mailovou komunikací z průběhu jara 2019 až do roku 2020 včetně příloh, tj. faktury a vizualizace, ani svědecký výslech titul příjmení, nyní příjmení.

20. Pokud žalovaná namítala, že v případě, že by neměla nárok na zaplacení sjednané odměny, měla by nárok na vydání bezdůvodného obohacení za vykonané práce, nezbývá než dodat, že v takovém případě by proti sobě stály dva nároky z titulu bezdůvodného obohacení, jejichž vypořádání však soud neprovede bez dalšího (automaticky), aniž by byl učiněn úkon směřující k započtení, a takový úkon žalovaná neučinila.

21. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně neúspěšný v poměrně nepatrné části (co do části úroku z prodlení, ohledně kterého bylo řízení částečně zastaveno), soud mu proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 15 000 Kč, z odměny advokáta za šest úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, písemné vyjádření z 20.9.2022, účast na jednání před soudem dne 30.3.2023, dne 16.5.2023 a dne 5.9.2023) po 9 500 Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tarifní hodnota 300 000 Kč), za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (jednoduchá výzva k plnění, účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku) po 4 750 Kč, z náhrady hotových výdajů za tytéž úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a z částky 14 469 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), tj. celkem 98 369 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.