MSBR 47 C 152/2023-50

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený dne Anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 1/0, 635 00 Brno ⟪LB:lb_008⟫ o určení vlastnického práva

I. Žaloba žalobkyně - požadující, aby bylo určeno, že jméno FO, narozená datum, je výlučným vlastníkem ⟪LB:lb_001⟫ - jednotky č. Anonymizováno, způsob využití byt, jednotka vymezená dle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v Budově: jméno FO, č.p. Anonymizováno, Anonymizováno, bytový dům, zapsané na hodnota, stojící na pozemcích parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota, jednotka zapsaná na LV č. hodnota, ⟪LB:lb_002⟫ - s jednotkou spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti id. adresa na společných částech Budovy: jméno FO, č. p. Anonymizováno, Anonymizováno, byt. dům, zapsané na LV č. hodnota, stojící na pozemcích par. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zapsaných na LV č. hodnota, ⟪LB:lb_003⟫ - s jednotkou spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti id. Anonymizováno/adresa na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 264 m2, a na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 262 m2, zapsaných na LV č. hodnota, vše zapsáno v katastrálním území jméno FO, obec adresa, vedené u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa ⟪LB:lb_004⟫ – se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala určení výlučného vlastnického práva ve prospěch její matky jméno FO (dále též jako „matka žalobkyně“) ve smyslu výroku I. tohoto rozsudku, a to z důvodu, že darovací smlouvu, kterou převedla nemovitou věc uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jako „byt“) na žalovaného, matka žalobkyně uzavřela ve stavu trvalé duševní choroby, která ji činila k darovací smlouvě neschopnou, a proto jde o absolutně neplatné právní jednání a matka žalobkyně tak je stále výlučným vlastníkem bytu. Naléhavý právní zájem na zažalovaném určení dovozovala žalobkyně z toho, že je jedinou dcerou jméno FO (dárkyně) a tím její potenciální (neopomenutelnou) dědičkou.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl zejména následující. Žalovaný s matkou žalobkyně žil 10 roků ve společné domácnosti bez pomoci jiných, pomoc žalobkyně byla minimální. Žalovaný psal žalobkyni, že žalovaný bude hospitalizován 4 týdny a aby se žalobkyně starala (se svojí dcerou) o matku žalobkyně, ale za 4 týdny se nikdo nepostaral, jen žalobkyně přišla dvakrát za svojí matkou o peníze. Žalobkyně napsala mail žalovanému, že k matce nemá vztah a že si s ní nerozumí a žalobkyni šlo jen o peníze. Sice zdravotní stav matky žalobkyně není dobrý, ale jak může znalkyně v opatrovnickém řízení uvést, že v době podpisu darovací smlouvy matka žalobkyně nevěděla, co se děje a podle žalovaného to není pravda. S matkou žalobkyně se žalovaný domlouval, že chtějí dožít v zimě ve sporném bytě, a když by žalovaný přišel o vlastnictví bytu, tak by přišel o páku na rodinu žalobkyně, aby se starala o matku žalobkyně a žalovaný chce, aby matka žalobkyně nestrádala. Žalovaný ctí rozhodnutí matky žalobkyně ohledně jejího bytu. Sice matka žalobkyně v době podpisu darovací smlouvy na tom nebyla psychicky dobře, ale nikdo žalovaného nepřesvědčí, že nevěděla, co podepisuje, co činí (navíc v darovací smlouvě bylo zřízeno v její prospěch právo doživotního užívání) a návrh na katastr nemovitostí byl podán (až) v okamžiku, kdy si žalobkyně přišla pro klíče od bytu do domova důchodců, v němž je umístěna její matka.

3. Soud zjistil z listinných důkazů následující skutečnosti.

4. Žalobkyně je dcerou jméno FO (důkaz rodným listem žalobkyně).

5. Dne 10. 3. 2023 žalovaný uzavřel s jméno FO (matkou žalobkyně) darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti bytu, kterou matky žalobkyně jako dárkyně převedla bezplatně vlastnictví k bytu na žalovaného (jako obdarovaného) a žalovaný jí zřídil bezúplatné právo doživotní služebnosti bytu (důkaz touto smlouvou ze dne 10. 3. 2023, přičemž matka žalobkyně a žalovaný tuto smlouvu podepsali dne 10. 3. 2023 před advokátem). K zápisu vlastnického práva k bytu ve prospěch žalovaného do katastru nemovitostí došlo dne 24. 4. 2023, s účinky ke dni 13. 3. 2023 (důkaz výpisem z katastru nemovitostí ze dne 29. 6. 2023, LV Anonymizováno).

6. Žalobkyně i žalovaný podali (k Městskému soudu v Brně, každý sám za sebe) návrh na omezení svéprávnosti matky žalobkyně a ustanovení opatrovníka; řízení o omezení svéprávnosti matky žalobkyně a opatrovnictví matky žalobkyně je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka (dále jako „opatrovnické řízení“). V opatrovnickém řízení byl vypracován znalecký posudek tituly před jménem jméno FO (znalkyní z oboru psychiatrie) ze dne 23. 3. 2022, v němž znalkyně uvedla, že matka žalobkyně trpí trvalou a nevyléčitelnou duševní poruchou - poruchou paměti, střední smíšenou demencí, která souvisí s vyšším věkem, je schopna se samostatně podepsat, ale je ovlivnitelná, zneužitelná, její rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou vymizelé, její duševní porucha ovlivňuje její schopnost právně jednat, nemůže nakládat s finančními prostředky, není schopna porozumět důsledkům jakékoliv smlouvy ani vyřizovat si své záležitosti, není schopna pořízení pro případ smrti (důkaz citovaným znaleckým posudkem). U jednání opatrovnického soudu (v opatrovnickém řízení) tato znalkyně uvedla, že schopnosti rozpoznávací i ovládací matky žalobkyně byly v době vyšetření matky žalobkyně znalkyní vymizelé (znalkyně matku žalobkyně osobně vyšetřovala v domově seniorů dne 22. 3. 2023) a že rozpoznávací a ovládací schopnosti matky žalobkyně byly minimálně snížené i v době uzavření sporné darovací smlouvy (tj. dne 10. 3. 2023), že během návštěvy znalkyně (dne 22. 3. 2023) se matka žalobkyně domnívala, že její dcera (žalobkyně) je její sestrou, jako příbuznou jí nebyla schopna zařadit a žalovaného označila za kamaráda (důkaz protokolem o jednání před zdejším soudem ze dne 19. 10. 2023 z opatrovnického řízení).

7. Městský soud v Brně (zatím nepravomocným) rozsudkem ze dne 24. 10. 2023 č. j. spisová značka-Anonymizováno rozhodl, že matka žalobkyně jméno FO se omezuje na dobu pěti let ve svéprávnosti tak, že není způsobilá k žádnému právnímu jednání, vyjma právních jednání v běžných záležitostech každodenního života a že opatrovnicí matky žalobkyně se jmenuje žalobkyně. Soud v citovaném opatrovnickém rozsudku dospěl zejména k následujícím závěrům. Matka žalobkyně dlouhodobě trpí závažnou duševní poruchou, a to poruchou paměti, střední smíšenou demencí, přičemž se jedná o onemocnění trvalé a nevyléčitelné. V důsledku tohoto onemocnění je matka žalobkyně neschopna v rozsáhlé míře (vyjma prakticky jen každodenních zcela mechanických denních činností) samostatně právně jednat bez rizika závažné újmy. V ostatních věcech ve všech ohledech selhává, není schopna samostatně nakládat s finančními prostředky, jednat s úřady, uzavřít jakoukoliv smlouvu, zajistit si lékařské ošetření, nechápe rodinně právní vztahy, veškeré potřebné záležitosti za ni vyřizují blízcí. Matka žalobkyně je zcela odkázána na nepřetržitou ošetřovatelskou péči, kterou jí nyní zajišťuje domov pro seniory. V tomto bodě uvedené skutečnosti jsou soudu známy z úřední činnosti (a na citovaný opatrovnický rozsudek a na části jeho písemného vyhotovení odkázal i zástupce žalobkyně při soudním jednání).

8. Shora zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.

9. Soud žalobu zamítl, přičemž se nemohl zabývat věcnou stránkou - tedy zda darovací smlouva je či není absolutně neplatná a zda tak matka žalobkyně je či není vlastníkem sporného bytu. Totiž soud by se mohl zabývat věcnou stránkou žaloby na určení jen v případě, že by žalobkyni svědčil naléhavý právní zájem na zažalovaném určení. Podle § 80 o. s. ř. platí, že „určení, zda tu právní poměr nebo práva je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem“.

10. Žalobkyně tvrdila naléhavý právní zájem na požadovaném určení z důvodu, že je potenciální dědičkou po své matce. Žalobkyně nebyla účastnicí sporné darovací smlouvy.

11. Obdobným případem se již zabýval např. Nejvyšší soud, a to opakovaně. Například v usnesení ze dne 15. 10. 2014 sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud uvedl, že „z okolnosti potencionálního dědictví, resp. potencionálního právního nástupnictví, které dosud nenastalo a není ani jisto, zda v budoucnu vůbec nastane (krom toho žalobce nemá ani žádnou jistotu, že nezemře dříve než žalovaná 1/, neboť obecně platí: ‚mors certa hora incerta‘, tedy, že ‚smrt je jistá – nejistá (roz. u kohokoliv) je její hodina‘), nelze u žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 písm. c (resp. nyní § 80) o. s. ř. dovozovat. Jinými slovy řečeno, jestliže by se právní postavení žalobce za existence jím žalobou prosazované deklarace věcně právního vztahu vůči žalované 1) nijak nezměnilo, pak je zřejmé, že žalobce na takové určovací žalobě (odhlédnuvše od prozařujícího etického rozměru dané věci) pochopitelně nemá žádný naléhavý právní zájem.. Obdobné vyslovil Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 22. 8. 2018 sp. zn. spisová značka či ze dne 19. 10. 2022 sp. zn. spisová značka. Na úrovni rozhodovací praxe okresních a krajských soudů zdejší soud odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v adresa – pobočka v Anonymizováno ze dne 6. 5. 2022 č. j. spisová značka (bod 11. odůvodnění), rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 16. 12. 2022 sp. zn. spisová značka (bod 8. až 10. odůvodnění), rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 2. 2022 č. j. spisová značka (bod 9 až 10. odůvodnění), rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 20. 10. 2021 č. j. spisová značka, rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 19. 10. 2021 č. j. spisová značka (bod 14. až 17. odůvodnění), rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 1. 2021 č. j. spisová značka (bod 24. odůvodnění). Rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti dostupná např. na www.nsoud.cz a ASPI a citovaná rozhodnutí okresních soudů a krajského soudu jsou veřejnosti dostupná na www.rozhodnuti.justice.cz či na ASPI.

12. Uvedené závěry lze obdobně vztáhnout i na souzenou věc, kdy žalobkyně se domáhá určení, že její žijící matka - která dle stavu uvedeného v katastru nemovitostí dříve vlastnící byt převedla na žalovaného - je stále vlastnicí sporného bytu, neboť žalobkyně zpochybňuje platnost její matkou učiněnou majetkoprávní dispozici ve prospěch žalovaného a svou věcnou legitimaci a naléhavý právní zájem na takovém určení dovozuje pouze z toho, že je potencionální dědičkou po své matce, pokud by matka zemřela. Žalobkyně se domáhá ochrany jen svého domnělého práva, které dosud neexistuje a které žalobkyni ani v budoucnu nemusí vzniknout.

13. Z pouhé potencionality možného budoucího dědického nároku – které tak dosud nenastalo a není ani jisto, zda v budoucnu nastane - nelze podle § 80 o. s. ř. spatřovat naplnění naléhavého právního zájmu na požadované soudní věcně právní deklaraci k označenému nemovitému majetku.

14. Další – přitom samostatný – důvod zamítnutí žaloby spočívá v tom, že se nelze domáhat předmětného určení, aniž by ten, v jehož prospěch má být takové určení učiněno (tedy v souzené věci matka žalobkyně, kterou žalobkyně neučinila účastníkem řízení), nebyl účastníkem daného civilního řízení. Smysl takového pravidla spočívá v následujícím: 1) má tím být zamezeno tomu, aby někomu bylo ve veřejném rejstříku (v katastru nemovitostí) zapsáno vlastnické právo, aniž by se k tomu mohl vyjádřit a eventuálně proti tomu vystupovat; 2) podmínka naléhavého právního zájmu může být naplněna jen v případě, bude-li soudní výrok závazný pro všechny subjekty hmotným právem vymezeného právního vztahu a tak tomu může být jen tehdy, jestliže všechny tyto subjekty budou i účastníky příslušného soudního řízení, neboť výrok pravomocného rozsudku (nejde-li o rozsudek o osobním stavu a případy uvedené v § 159a odst. 2 o. s. ř., o což zde ale nejde) je závazný jen pro účastníky řízení (viz § 159a odst. 1 o. s. ř.: „Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.“). V tomto smyslu soud odkazuje na ustálenou judikaturu - např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021 sp. zn. 27 Cdo 1863/2020, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010 sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2019 sp. zn. 22 Cdo 3914/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2015 sp. zn. 28 Cdo 3468/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2015 sp. zn. 28 Cdo 3509/2014, či analogicky např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 10/16 (bod 27. odůvodnění i právní věta).

15. Ostatně i kdyby takové rozhodnutí bez účastenství matky žalobkyně bylo vydáno, nepředstavovalo by stejně (veřejnou) listinu, na základě které by mohl příslušný katastrální úřad povolit vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch osoby, jež účastníkem takového soudního řízení nebyla - zde ve prospěch matky žalobkyně, která nebyla účastníkem tohoto řízení. V tomto smyslu soud též odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2018 sp. zn. 30 Cdo 6002/2017 či rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 2. 2022 č. j. spisová značka (bod 12. odůvodnění) a § 17 odst. 1 písm. g) a § 17 odst. 4 zákona č. 265/2013 Sb., o katastru nemovitostí.

16. Přitom soud nebyl oprávněn poskytnout v tomto směru poučení, a to v souladu s ustálenou judikaturou, jelikož případné poučení týkající se okruhu účastníků řízení by přesahovala mj. rovnost účastníků soudního řízení, a tím i právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Poučení, koho žalovat - či kdo má být dalším účastníkem řízení na straně žalobce) - není procesním poučením, nýbrž hmotněprávním, které je zásadně nepřípustné ve sporném občanském řízení. V tomto smyslu soud odkazuje na ustálenou judikaturu obecných soudů i Ústavního soudu, a to např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021 sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010 sp. zn. 22 Cdo 2614/2008, usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 3. 1998 sp. zn. III. ÚS 480/97, usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2023 sp. zn. III. ÚS 3456/22 (zejména bod 15. a 16. odůvodnění) [v principu obdobně srov. i např. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2023 sp. zn. II. ÚS 1450/23 (bod 11.), usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2023 sp. zn. III. ÚS 3456/22 (zejm. bod 14 věta druhá), usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2022 sp. zn. III. ÚS 1589/22 (bod 18.), usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018 sp. zn. III. ÚS 1084/17 (bod 24.), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2021 sp. zn. 26 Cdo 894/2021 (o tom, že není věcí soudu, aby poučoval žalobce o hmotném právu, resp. o věcné legitimaci)].

17. Z výše uvedené plurality samostatných rozhodovacích důvodů soud žalobu zamítl (viz výrok I.), aniž by se mohl zabývat věcí samou (zda tedy byla či nebyla darovací smlouva absolutně neplatnou a kdo je tedy v tuto chvíli vlastníkem sporného bytu) a pro nadbytečnost tak soud zamítl důkazy účastníků směřující k projednání a rozhodnutí merita věci (jako např. výslech znalkyně z oboru psychiatrie tituly před jménem jméno FO aj.).

18. Výrok II. o náhradě nákladů řízení odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení plně procesně úspěšný, takže by měl právo na plnou náhradu nákladů řízení, avšak práva na náhradu nákladů řízení se výslovně při soudním jednání vzdal.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.