MSBR 49 C 55/2020-197

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ bytem v Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená Jméno Zástupce A, ⟪LB:lb_004⟫ advokátem se sídlem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované, ⟪LB:lb_007⟫ bytem v Adresa žalované, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená Jméno Zástupce B, ⟪LB:lb_009⟫ advokátem se sídlem adresa, ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnického práva,

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení, že žalobkyně je vlastníkem ½ z podílu žalované o velikosti ideální ½, tedy že žalobkyně je nad rámec nyní v katastru nemovitostí evidovaného stavu vlastníkem podílu o velikosti id. ¼ ve vztahu k celku na pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. hodnota, vše v obci adresa, katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 44.200 Kč k rukám Jméno Zástupce B, advokáta se sídlem v adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení, že je vlastníkem ½ z podílu žalované o velikosti id. ½, tedy že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti id. ¼ ve vztahu k celku na pozemku p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. hodnota, vše v obci adresa, katastrálním území adresa, LV č. hodnota. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že je vlastníkem podílu o velikosti id. ½ na uvedené nemovitosti, tento nabyla darem od rodičů v roce 1994. Ke dni datum byla vlastníkem druhé poloviny této nemovitosti její matka, jméno FO. Dne datum matka žalobkyně (a též žalované) uzavřela jako dárkyně darovací smlouvu se žalovanou jako obdarovanou. Téhož dne dárkyně jméno FO zemřela. Dne datum byl podán návrh na vklad vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí, s ohledem na úmrtí dárkyně bylo řízení o vkladu přerušeno do skončení dědického řízení po zemřelé jméno FO. V průběhu dědického řízení žalobkyně (podle svého tvrzení, k němuž soud nevedl dokazování, neboť tyto skutkové okolnosti neshledal určující pro rozhodnutí ve věci) namítala neplatnost darovací smlouvy ze dne datum, nechala za tím účelem vypracovat znalecký posudek k posouzení zdravotního a duševního stavu dárkyně ke dni datum, jeho závěry však nebyly v dědickém řízení zohledněny a toto bylo skončeno usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2019, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne 28. 9. 2019. V tomto usnesení soud učinil závěr o aktivech pozůstalosti takový, že do nich zahrnul mj. spoluvlastnický podíl na nemovitosti v k. ú. adresa (neboť ke dni úmrtí byla jméno FO jejich vlastníkem), a do pasiv pozůstalosti zahrnul mj. závazek z darovací smlouvy uzavřené dne datum vůči žalované. Z tohoto usnesení není nijak zřejmé, že by v rámci dědického řízení byla otázka platnosti darovací smlouvy zpochybněna. Toto usnesení nebylo napadeno opravným prostředkem a nabylo právní moci dne 28. 9. 2019 (nesporné mezi účastníky). Následně byla jako vlastník spoluvlastnického podílu po zemřelé jméno FO zapsána žalovaná. Tento zapsaný stav podle názoru žalobkyně neodpovídá skutečnému stavu (z čehož rovněž žalobkyně dovozuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř.). Pokud jde o vztah projednávané věci a závěrů dědického řízení, žalobkyně dovozovala, že závěry soudu v dědickém řízení „nejsou dogma“, nejsou nepřezkoumatelné v otázce rozsahu pasiv dědictví. K tomu odkazovala na závěry Nejvyššího soudu uvedené v usnesení ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3183/2007.

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Namítala, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť otázka platnosti darovací smlouvy měla být podle žalované posuzována v době, kdy bylo vedeno dědické řízení, případně řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí. Dále uvedla, že zdravotní a duševní stav jméno FO ke dni datum byl takový, že uzavření darovací smlouvy umožňoval, jméno FO toho dne sice trpěla fyzickými bolestmi, avšak byla při plném vědomí, věděla, co dělá, nemovitosti chtěla darovat žalované.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že v současné době je jako vlastník id. ½ shora uvedené nemovitosti v k. ú. adresa v katastru nemovitostí evidována žalobkyně a jako vlastník id. ½ téže nemovitosti je evidována žalovaná (sporné je pouze, zda evidovaný stav u poloviny nemovitosti, u níž je jako vlastník evidována žalovaná, odpovídá skutečnému stavu). Dále mezi nimi bylo nesporné, že dne datum byla uzavřena darovací smlouva mezi jméno FO jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, že téhož dne dárkyně jméno FO zemřela, dne datum byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

4. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

5. Z výslechu svědkyně tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že byla ošetřující lékařkou jméno FO, nepamatovala si, že by s ní hovořila o jiných než zdravotních záležitostech, nepamatovala si, co přesně se stalo dne datum, kdy jméno FO jako pacientku viděla naposledy. Obecně lze podle svědkyně konstatovat, že při stavu a medikaci, kterou měla paní jméno FO, může stav pacienta kolísat, je velmi variabilní. Svědkyně nebyla schopna jednoznačně popsat stav paní jméno FO dne datum – i s přihlédnutím k tomu, že uvedeného dne paní jméno FO zemřela - z hlediska toho, zda byla při smyslech, zda věděla, co dělá, zda byla schopna projevovat vlastní vůli, a to s ohledem na variabilitu stavu. Léky, které paní jméno FO předepsala, nemají podle svědkyně zpravidla vliv na rozhodovací schopnosti pacienta (zde svědkyně podrobně rozvedla, že jde o pravděpodobnost, neboť každý lék může mít nějaké vedlejší účinky a nelze stoprocentně vyloučit, že lék něco ovlivní). Totéž svědkyně uvedla ve vztahu k léku Transtec, který může, ale nemusí mít vůbec vliv na psychiku pacienta.

6. Výslechem svědkyně jméno FO soud zjistil, že jmenovaná je dcerou žalované, neteří žalobkyně, vnučkou jméno FO. Věděla o tom, že babička (jméno FO, pozn. soudu) dlouhodobě zvažovala převod vlastnictví k nemovitostem v adresa, avšak neudělala to dříve, a to podle svědkyně ze dvou důvodů: z obavy ze žalobkyně („nechtěla, aby jméno FO tahala po soudech ji“) a také proto, že se domnívala, že se do toho domku ještě vrátí. Vztah mezi babičkou a tetou svědkyně (žalobkyní v projednávané věci) nebyl dobrý, žalobkyně se o své rodiče nestarala, nebyla u své matky ani bezprostředně poté, co zemřel otec žalobkyně. Babička převod nemovitostí „řešila“ v podstatě již od smrti dědy. Tehdy se ptala, zda by ostatní měli něco proti tomu, aby „to darovala“ žalované. Svědkyně ani ostatní (jméno FO, jméno FO) proti tomu ničeho neměli. jméno FO řekla, že by s žalobkyní „nedokázala bydlet v jednom domě“. Podle svědkyně dokonce sama žalobkyně šla za svou matkou, jméno FO, a žádala ji, aby svou polovinu nemovitostí darovala jí, to však jméno FO odmítla s tím, že se má domluvit se žalovanou. Svědkyně věděla, že se nějaká smlouva připravuje, vše se podle ní urychlilo zhoršujícím se stavem babičky. Dne datum babičku viděla, byla za ní odpoledne se svou tehdy dvouletou dcerkou. Babička tehdy svědkyni řekla, že „teď už jí je dobře, protože stihla všechno zařídit, jak si přála“. Babička toho dne na svědkyni nepůsobila tak, že by měla v nejbližších hodinách zemřít (svědkyně uvedla, že v té době byla těhotná a nenapadlo ji vůbec, že by se babička nemusela dožít narození tohoto dítěte; ani když babička později toho odpoledne odjížděla do nemocnice, nenapadlo svědkyni, že ji vidí naposledy).

7. Výslechem svědka jméno FO soud zjistil, že jmenovaný je synem žalované, synovcem žalobkyně, vnukem jméno FO. Babičku (jméno FO) naposledy viděl v noci datum, kdy za ní přišel po práci. Její stav svědek popsal tak, že „nečekal, že druhý den zemře“. Rovněž tento svědek vypověděl, že babička měla v úmyslu darovat nemovitosti v adresa dlouhodobě, řešila to již dříve, řešila to i tu noc. Ptala se svědka, zda by o ně neměl zájem, což svědek odmítl (neboť neměl pocit, že „by si je nějak zasloužil“). Tu poslední noc si svědek s babičkou vyprávěli. Vyprávěli si, co bylo, co asi bude. Babička „řešila, co bude se jméno FO, na tom jí hodně záleželo“, otevřeně se bavili i o smrti.

8. Výslechem svědkyně jméno FO soud zjistil, že jmenovaná je dcerou žalobkyně, neteří žalované, vnučkou jméno FO. Svědkyně viděla babičku naposledy v pátek datum odpoledne, byla s ní po dobu, kdy její teta (žalovaná) byla zařizovat polohovací postel. Svědkyně tehdy byla u babičky, ležela s ní v posteli, povídaly si spolu, objímaly se. Babička se svědkyni jevila jako dříve, pouze „bylo vidět, že vstřebává tu informaci, že se blíží brzký konec“, byla unavená a pospávala. Svědkyně babičce vyprávěla o svém stěhování do nového bytu. Předtím svědkyně babičku viděla v úterý, tehdy spolu hovořily o běžných věcech jako vždy. Rovněž tato svědkyně uvedla, že po smrti dědečka babička řešila otázku domu v adresa, ptala se svědkyně, zda „by nechtěla byt na adresa“, což svědkyně odmítla, neboť by nechtěla bydlet pod jednou střechou se svou matkou, nemají spolu dobré vztahy. Svědkyně věděla, že to babička dále nabízela „jméno FO, jméno FO i tetě“, nakonec se tedy podle svědkyně dohodli, že to babička „přepíše“ žalované. Žalobkyni „to přepsat nechtěla“, neboť spolu měly špatné vztahy z doby, kdy spolu v domě na adresa ulici bydlely. V úterý datum svědkyně babičce řekla, že nemovitosti „určitě nechce“. K dohodě, že obdarovanou bude žalovaná, tak podle svědkyně muselo dojít následně. Svědkyně věděla, že datum měla za babičkou jít notářka, svědkyně se měla jít starat o babičku v sobotu večer, aby si odpočinula žalovaná.

9. Výslechem svědka tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že je manželem žalované, švagrem žalobkyně, se žalovanou bydlel od října 2016 v domě na adresa, její matku (jméno FO) znal z příležitostného styku, následně s nimi bydlela přibližně od prosince 2018. jméno FO si podle svědka původně myslela, že se do domu v adresa ještě vrátí. Když datum zjistila, že nikoli, přesvědčilo ji to, že musí dořešit majetkový vztah k tomu domu. Darovací smlouvu, kterou později podepsala, sepisoval svědek, a to podle vzoru staženého z internetu (svědek nemá právní vzdělání, nemá s tímto žádné zkušenosti); do vzoru doplnili konkrétní údaje, které zjistili z dokladů, které u sebe měla jméno FO (podle svědka je sama jméno FO svědkovi z listin diktovala), následně v pátek datum svědek sháněl někoho, kdo by mohl ověřit pravost podpisů (svědek uváděl „Městský úřad“ adresa, kancelář tituly před jménem jméno FO, kde mu nakonec poradili kancelář tituly před jménem jméno FO). Podle svědka měla tituly před jménem jméno FO v pátek již jiný program, ale přislíbila návštěvu v sobotu. Kolem 13.00 hodin svědkovi volala, že se může zastavit, následně skutečně přijela, smlouvu paní jméno FO přečetla, ptala se jí, zda tomu rozumí a zda to takto chce podepsat, následně ověřila podpis. Svědek měl tedy smlouvu připravenou předem, v sobotu datum do ní pouze doplnil datum a vytiskl ji k podpisu po příjezdu notářky. Délku návštěvy notářky svědek odhadl jako hodinu či hodinu a půl, neměřil to. Vyloučil, že by s notářkou řešili cokoli dalšího nad rámec podpisu smlouvy. Později toho odpoledne se paní jméno FO přitížilo, žalovaná jí volala RZS, mohlo to být kolem 17. – 18.00 hodin, svědek si opět nebyl jist. V pondělí žalovaná „odnesla do katastru nemovitostí tu smlouvu“.

10. Výslechem žalované soud zjistil, že ve čtvrtek datum šla s matkou, jméno FO, na kontrolu na hematologii poté, co dříve pojišťovna schválila léčbu paní jméno FO. Dne datum jim však na kontrole lékařka sdělila, že s ohledem na špatné výsledky posledního vyšetření již tuto léčbu nelze zahájit, a doporučila sjednání hospicové péče. jméno FO tehdy žalované řekla, že „není co odkládat“ a „ať okamžitě sežene notáře“. Žalovaná proto požádala manžela, aby vyřídil tuto záležitost, sama pak sháněla polohovací postel pro matku. Postel dovezli v pátek odpoledne, v tu dobu byla s jméno FO vnučka jméno FO (svědkyně jméno FO, pozn. soudu). Manžel žalované (svědek tituly před jménem jméno FO, pozn. soudu) tehdy telefonicky zajistil notářku na sobotu. V pátek večer po práci přijel syn žalované jméno FO (svědek jméno FO, pozn. soudu), byl u jméno FO, aby si žalovaná odpočinula. Před třetí hodinou ranní se žalovaná probudila a zašla svědka jméno FO vystřídat (poslala jej domů). Ráno jméno FO uváděla, že se jí špatně dýchá a že ji bolí na průduškách. Žalovaná jí proto podle pokynů lékařky aplikovala jednu polovinu náplasti Transtec (náplast podle svého vyjádření rozstřihla, neboť „přece je to opiát“). Bolesti neustávaly, následně v příbalovém letáku přečetly, že účinek léku má postupný nástup. jméno FO ráno kašlala hleny s příměsí krve, což žalovaná později sdělila i RZS, která přijela. Dopoledne žalovaná připravovala oběd, hovořila s matkou o tom, že večer má přijít její vnučka jméno FO, že ji požádají o hlídání i v pondělí, kdy žalovaná chtěla řešit hospic. Kolem 13.30 hodin přišla notářka, požádali ji o kontrolu smlouvy, zejména s ohledem na formulaci věcných břemen, protože „to měli odněkud stažené“, notářka „to schválila“ a manžel žalované smlouvu vytisknul s aktuálním datem. Notářka pak hovořila s jméno FO, ptala se, zda ví, o co jde, matka žalované jí řekla, že ano, že to psala s nimi. Po odchodu notářky přišla jméno FO (svědkyně jméno FO, pozn. soudu) s jméno FO, ty pak šly na chvíli ven, paní jméno FO si stěžovala na bolesti a teplotu, a žalovaná – poté, co matce naměřila nízkou teplotu a nízký tlak – volala RZS. Ve zbytku žalovaná popsala příjem v nemocnici a poslední chvíle před smrtí jméno FO.

11. Z darovací smlouvy soud zjistil, že ji dne datum uzavřely jméno FO jako dárkyně a žalovaná jako obdarovaná, obě před notářkou tituly před jménem jméno FO, která ověřovala pravost jejich podpisů. Předmětem bylo darování spoluvlastnického podílu v rozsahu id. ½ na nemovitosti – pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je budova č. p. hodnota, vše v obci adresa, katastrálním území adresa.

12. Z úředního záznamu vyhotoveného dne datum tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, soud zjistil, že dne datum se s její notářskou kanceláří spojil pan tituly před jménem jméno FO, objednal si ověřování podpisů na plné moci a sobotu datum na místě samém na adrese adresa, na toto místo se notářka tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, dostavila dne datum v 13.30 hodin, ověřila čtyři podpisy na darovací smlouvě, z toho dvakrát podpis jméno FO jako dárkyně, dvakrát podpis žalované jako obdarované, ověření jsou zapsána v ověřovací knize notářky. Podle notářky byla přitom paní jméno FO při vědomí, komunikovala, na dotaz notářky, zda ví, co podepisuje, sdělila, ž ji mrzí, že smlouvu nepodepsala již dříve, že ji mrzí, že druhá dcera se k ní v těžkých chvílích otočila zády, že darování je vedeno úmyslem, aby obě dcery měly na nemovitosti vyrovnané podíly, neboť první dcera dostala polovinu nemovitosti v dědickém řízení po zemřelém manželovi dárkyně jméno FO. Notářka podle zápisu opustila dům v 14.00 hodin. Následujícího dne se s notářkou spojil telefonicky tituly před jménem jméno FO, který jí sdělil, že paní jméno FO dne datum v 18.00 hodin zemřela.

13. Z kopie ověřovací knihy soud zjistil, že pod běžným číslem 125 a 126 je uvedeno ověření podpisu jméno FO na darovací smlouvě pro id. 1/2 nemovitostí na LV č. hodnota v k. ú. adresa ze dne datum, pod běžným číslem 127 – 129 je uvedeno ověření 2x podpisu žalované na téže darovací smlouvě a dále 1x podpis plné moci pro tituly před jménem jméno FO. Oba záznamy jsou na příslušném místě signovány osobami, jejichž podpisy byly ověřeny, tj. jméno FO a žalovanou, u obou jsou uvedena čísla občanských průkazů, z nichž notářka zjistila totožnost osob, u obou je pak připojen podpis notářky, která pravost podpisů ověřovala.

14. Výslechem svědkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, soud zjistil, že její kancelář byla kontaktována tituly před jménem jméno FO, notářka nesepisovala smlouvu (ani jí není známo, kdo ji sepisoval), pouze na ní ověřovala pravost podpisů. Když dne datum přišla do domu k jméno FO, byla jméno FO při vědomí, komunikovala s notářkou. Notářka vždy s lidmi, u nichž ověřuje pravost podpisů, komunikuje, zjišťuje, zda se orientují, ptá se například, zda je ráno, odpoledne, zda si uvědomují, co podepisují, a podobně. jméno FO podle notářky sice ležela v posteli a bylo vidět, že jí fyzicky není dobře, že špatně dýchá, ale podle notářky se orientovala, věděla, co dělá. Popsala notářce, že to měla udělat již dávno atd., jak je podrobně rozvedeno v úředním záznamu notářky (srov. skutková zjištění soudu shora). Notářka opakovaně podobnou situaci zažila, popsala to jako situaci, kdy osoba v závěru života se snaží určitým způsobem urovnat či završit svůj život. Stejný dojem měla svědkyně též u paní jméno FO. Již při vstupu do domu jí žalovaná říkala, že paní jméno FO je špatně a že to vypadá, že čeká na notářku.

15. Dovozovala-li žalobkyně nevěrohodnost svědkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, z toho, že svědkyně na dotaz žalobkyně sdělila, že z předvolánky k jednání zjistila, o jakou věc se jedná, když podle účastníků na předvolánce dohledala ve své evidenci paní jméno FO (tj. žalovanou, pozn. soudu) a dohledala si, o co se jedná, resp. zjistila, že u ní ověřovala podpisy, z tohoto vyjádření (ani z ničeho jiného) soud závěr o nevěrohodnosti svědkyně neučinil. Je obecně (a soudu) známou skutečností, že advokáti a notáři si vedou evidenci osob, jimž poskytli právní pomoc apod. Soud proto neshledává ničeho zvláštního na tom, že si takovou evidenci vede též svědkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem. Stejně tak neshledává soud nijak mimořádné to, že svědkyně takto zjistila, že u žalované provedla ověření pravosti podpisu v roce 2019, a že předpokládala, že o tuto záležitost se ve věci jedná, když k jednání přinesla též kopii svého vlastního úředního záznamu a příslušné stránky ověřovací knihy. Na tomto postupu a výpovědi notářky soud neshledává ničeho mimořádného či zvláštního do té míry, že by to jakkoli budilo pochybnosti o pravdivosti výpovědi svědkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem. Stejně tak nebudí pochybnosti o věrohodnosti svědkyně žalobkyní namítaná nízká úplata za ověření podpisů, okolnost, že tituly před jménem jméno FO snad notářce volal následujícího dne (tj. v neděli), aby ji informoval o úmrtí paní jméno FO, tzn. musel mít telefonní číslo přímo na notářku, nikoli „pouze“ notářskou kancelář (což svědkyně vysvětlila tím, že číslo mu poskytla s ohledem na to, že se dne datum dostavila na místo samé, řešila s ním otázku parkování apod.), či okolnost, že takovou službu notářka provedla o víkendu. Není předmětem tohoto řízení a není pro rozhodnutí ve věci určující, jak vysokou úplatu notářka za svou práci účtovala či zda sdělila tituly před jménem jméno FO své telefonní číslo. Výpověď svědkyně byla zcela konzistentní, odpovídala obsahu listin (úřední záznam) a výpovědi všech ostatních slyšených svědků (srov. výpověď ošetřující lékařky tituly před jménem jméno FO, která vypověděla, že navzdory bolestem a medikaci, kterou užívala, nelze vyloučit, že i v den úmrtí, tj. dne datum, byla paní jméno FO ve stavu, kdy byla způsobilá darovací smlouvu uzavřít; dále srov. výpovědi svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO, kteří všichni shodně vypověděli o tom, že úmysl darovat nemovitosti měla jméno FO dlouhodobě, tzn. nešlo o nějaký okamžitý nepromyšlený nápad v důsledku aktuální nepříznivé situace apod. Tomu odpovídá též výpověď notářky, které sama paní jméno FO sdělila, že „to měla udělat již dávno“). S ohledem na zjevnou shodu v zásadních rysech popisu skutkového děje soud nemá žádný důvod pochybovat o pravdivosti výpovědi svědkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ani ostatních slyšených svědků. Jestliže žalovaná při výslechu uvedla, že notářka dne datum „kontrolovala smlouvu“, přitom notářka sama při výslechu to vyloučila a uvedla, že pouze zjišťovala, zda se jméno FO orientuje a následně ověřila pravost podpisů, nelze z této nesrovnalosti dovozovat cokoli, co by mohlo vést k závěru o neplatnosti smlouvy. Je možné, že vzpomínky vyslýchaných osob již nejsou zcela přesné (s ohledem na dobu, která od události uplynula), také je možné, že žalovaná jako osoba práva neznalá, navíc v situaci, kdy prožívala s matkou poslední chvíle jejího života, nějakému sdělení notářky přisoudila jiný význam, než jaký notářka zamýšlela. Podstatné není, zda smlouvu notářka před podpisem revidovala. Podstatné je, že smlouva má náležitosti, které má mít, a že je na ní ověřena pravost podpisů. Z obdobných důvodů se soud dále nezabýval nesrovnalostmi ve výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO ohledně jeho popisu podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Je evidentní, že svědek tituly před jménem jméno FO je osobou práva neznalou, tedy snadno mohl některým svým krokům přisuzovat jiný význam, než ve skutečnosti měly, či si prostě jen nemusel události pamatovat přesně. Z okolnosti, že svědek popisoval podání návrhu elektronicky v den předcházející podpisu smlouvy, soud nedovozuje, že by svědek vypovídal nepravdivě. Výpověď svědka se shoduje v podstatných rysech s obsahem listin i výpověďmi ostatních slyšených svědků. Za podstatnou soud považuje tu část, kdy svědek hovořil o tom, že jméno FO chtěla nemovitosti darovat, že za tím účelem svědek sháněl někoho, kdo by ověřil pravost podpisů, a že to byl on, kdo v této souvislosti komunikoval s notářem. V této části je jeho výpověď zcela ve shodě s výpovědí svědkyně tituly před jménem jméno FO a s výpovědí žalované. Její pravdivosti nasvědčuje též datum podpisu darovací smlouvy a obsah úředního záznamu tituly před jménem jméno FO.

16. Z úmrtního listu jméno FO soud zjistil, že jmenovaná zemřela dne datum v adresa, k. ú. adresa.

17. Ze záznamu ošetřovatelské péče soud zjistil, že jméno FO byl dne datum podán Morhin, že jméno FO byla neklidná, lehce zmatená, nesoběstačná, ležící, polohování prováděla sama, došlo u ní ke zhoršení stavu, při příjmu měla poruchu vědomí, kontakt byl ztížený, byla dezorientovaná, apatická, měla pohybový handicap, měla potíže s dýcháním, dušnost klidovou i námahavou, měla bolesti, byla somnolentní, nebyla schopna se podepsat. Na tomto záznamu je uveden čas přijetí v 17 hodin, na další straně je uvedeno, že není vyplněna z důvodu rychlého úmrtí.

18. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2019, č. j. spisová značka, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto v řízení o pozůstalosti po zemřelé jméno FO, matce účastnic řízení v projednávané věci, že jím bylo mj. potvrzeno nabytí dědictví podle dědických podílů jméno FO (tj. žalované v projednávané věci) v rozsahu id. ½ pozůstalosti a tituly před jménem jméno FO (tj. žalobkyni v projednávané věci) v rozsahu id. ½ pozůstalosti. Mezi účastníky řízení v projednávané věci bylo nesporné, že toto usnesení nebylo napadeno opravným prostředkem a nabylo právní moci dne 28. 9. 2019.

19. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, ze dne datum, přípisu žalobkyně ze dne datum, adresovaného Katastrálnímu úřadu pro JMK, a z protokolu o jednání před soudním komisařem ve věci sp. zn. spisová značka ze dne 9. 7. 2019 soud neučinil žádné pro posouzení věci určující skutkové zjištění.

20. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že podle jmenované znalkyně se jméno FO od rána datum až do svého úmrtí v 17.50 hodin nacházela ve vážném zdravotním stavu, kdy trpěla silnými bolestmi, zvracela, nejedla, obtížně dýchala a byla velmi slabá; krom toho již v předchozím období byla u ní zjištěna praktická slepota, špatně slyšela, byla imobilní a depresivní. Někdy ráno datum jí byl na zmírnění bolestí aplikován opiát formou náplasti, po kterém mohla být spavá a pasivní. Dále znalkyně na položené otázky konkrétně odpověděla tak, že jméno FO ke dni datum, tj. ke dni své smrti, nebyla schopna svobodně a vážně posoudit obsah a význam darovací smlouvy, kterou podepsala za přítomnosti notáře, že její stav mohl být ovlivněn léky, zejména opiátem Transtec, který jí byl aplikován, a že mohla jednat ve stavu, kdy byla snadno manipulovatelná jinou osobou. Při výslechu dne 16. 11. 2023 nicméně znalkyně doplnila, že závěry ve znaleckém posudku jsou učiněny pouze na základě lékařských zpráv, které v době vyhotovení posudku měla k dispozici. Po seznámení se s obsahem výpovědí svědků, zejména tituly před jménem jméno FO, která jméno FO viděla v okamžiku, kdy smlouvu podepisovala, však znalkyně (při jednání soudu dne 16. 11. 2023) upřesnila, že v písemném posudku uvedla obecné závěry, na něž by bylo lze zpravidla usuzovat v případě pacienta ve stavu, v jakém byla paní jméno FO, tj. s přihlédnutím k celkovému zdravotnímu stavu a předepsané medikaci. Znalkyně však připustila individuální účinky léků na pacienta a dále to, že stav pacienta v situaci paní jméno FO může kolísat, jak podrobněji popsala i svědkyně tituly před jménem jméno FO. Pokud by byla pravdivá výpověď svědkyně tituly před jménem jméno FO, tj. popis, podle kterého byla paní jméno FO orientovaná a věděla, co dělá, pak podle znalkyně byla jméno FO dne datum v okamžiku podpisu darovací smlouvy schopna právně jednat, byla schopna si vytvořit vlastní vůli a tuto projevit. Případný nedostatek rozpoznávací schopnosti by podle znalkyně byl patrný i laikovi, a to též notářce (taková osoba podle znalkyně není schopna hovořit souvisle ve větách, není orientovaná, avšak podle notářky byla paní jméno FO orientovaná, uváděla, co si přeje, popisovala souvislosti; pokud to tak bylo, skutečně podle znalkyně byla schopna právně jednat). Pokud jde o Transtec, jde o analgetikum, u něhož lze pravidelně očekávat, že pacient po něm bude unavený a spavý, nikoli že by měl halucinace či bludy, ale není zpravidla schopen běžně reagovat, vyjadřuje se „jakoby z dálky“. Podle znalkyně nelze s jistotou usuzovat na určitý účinek tohoto léku ve vztahu k paní jméno FO, jde o lék, který má individuální vliv na pacienta. Ve vztahu k otázce manipulovatelnosti znalkyně uvedla, že každý člověk, který je upoután na lůžku a je závislý na péči jiných osob, je manipulovatelný, je to dáno bezmocností toho člověka. jméno FO byla závislá na péči žalované, nebyla schopna se již o sebe postarat sama, nicméně z ničeho, co bylo znalkyni předloženo, nevyplývá, že by jméno FO dělala něco, co si nepřála.

21. Je zřejmé, že písemný znalecký posudek znalkyně zpracovávala v době, kdy neměla dispozici kompletní podklady, zejména výslechy svědků, kteří byli slyšeni následně, což nepochybně ovlivnilo její původní závěry. Po seznámení se s obsahem výpovědí pak znalkyně jednoznačně korigovala své původní závěry v tom smyslu, že pokud by byla pravdivá výpověď svědkyně tituly před jménem jméno FO, pak v okamžiku podpisu darovací smlouvy byla jméno FO schopna právně jednat, věděla, co dělá a přála si to tak. Ač mohla být jméno FO ve stavu snadné manipulovatelnosti (s ohledem na stav odkázanosti na péči jiných osob), z ničeho neplyne, že by dělala cokoli, co by si nepřála. Při výslechu znalkyně byli přítomni zástupci obou účastnic (a též obě účastnice řízení), oba měli možnost klást znalkyni otázky, oba měli možnost se k výpovědi znalkyně vyjádřit. Neuvedli přitom nic, co by správnost závěrů znalkyně jakkoli zpochybňovalo. Závěry znalkyně se soudu jeví jako logické, je zřejmé, z čeho znalkyně čerpala, účastníci neuvedli nic, co by správnost jejích závěrů jakkoli zpochybňovalo a ani soud nemá důvod pochybovat o správnosti znaleckého závěru, jak byl jednoznačně vyjádřen při jednání dne 16. 11. 2023.

22. Z lékařských zpráv jméno FO soud zjistil, že u jmenované byla stanovena diagnóza Anonymizováno, jmenovaná byla léčena ambulantně ve Fakultní nemocnici adresa (srov. zprávu z datum a datum), že k datum byla zjištěna akcelerace až blastický zvrat primární myelofibrozy, byla doporučena symptomatická léčba – hospicová péče; o tomto zhoršení zdravotního stavu, skutečnost, že se jedná o terminální fázi primární myelofibrózy v akceleraci až blastickém zvratu do akutní myeloidní leukémie, a doporučení hospicové péče byla informována žalovaná (srov. obsah zprávy z datum a vyjádření obou účastníků při jednání dne 4. 8. 2022).

23. Z lékařské zprávy ze dne datum soud zjistil, že v odpoledních hodinách byla jméno FO přivezena RZP s lékařkou do Vojenské nemocnice v adresa (skutečnost, že k tomu došlo v odpoledních hodinách, někdy po 14.00 hodin, plyne z obsahu zápisu, kdy je uvedeno, že podle zápisu lékařky tituly za jménem jméno FO z RZP jméno FO byla dána 1. náplast Transtec 35 a od 14 hodin měla údajně nesnesitelné bolesti; jedná se zjevně o popis stavu předcházejícího příjezdu vozidla RZP, nikoli léčbě aplikované již v nemocnici nebo lékařkou RZP). Samotná lékařská zpráva je vyhotovena v 16.10 hodin. Z toho soud dovozuje, že do nemocnice byl jméno FO převezena RZP někdy v mezidobí mezi 14.00 a 16.10 hodin (v 16.10 je již zpráva vyhotovena, tedy lékařka tituly před jménem jméno FO musela ošetření provést předtím). Z obsahu zprávy je dále zřejmé, že v RZP byl jméno FO podán mj. Tramal 50 mg inj. a Diclofenac, a že podle zápisu lékařky právnická osoba byl ráno podán Transtec 35. jméno FO byla přijata na internu B s tím, že má být „urychlen hospic“. Jde o lékařskou zprávu vyhotovenou lékařkou Interní ambulance.

24. Ze zprávy o léčení zemřelého soud zjistil, že jméno FO zemřela dne datum ve Vojenské nemocnici „záhy po přijetí na lůžko“ a „v přítomnosti dcery“ (tj. žalované v projednávané věci, nesporné mezi účastníky). Rovněž z této zprávy je zřejmé, že jméno FO dne datum v nemocnici byla velmi krátce (z listin je zřejmé, že byla přivezena RZP, následně byla vyšetřena na interně a ihned poté předána na lůžkové oddělení, kdy „záhy po přijetí“ umírá; podle obsahu zpráv byla na lůžkové oddělení předána v cca 16.10 hodin a zemřela v 17.50 hodin). Zpráva je podepsána ošetřujícím lékařem tituly před jménem jméno FO a primářem oddělení, tituly před jménem jméno FO, obou z Interního oddělení Vojenské nemocnice.

25. Z příbalové informace k transdermální náplasti Transtec soud zjistil, že tento lék nemá být používán mj. v případě, že pacient trpí chorobou, při které má či může mít dýchací obtíže. Totéž soud zjistil z příbalového letáku léků Tramal a Morphin Biotika.

26. Z korespondence ze dne 3. 3. 2020 a ze dne 10. 3. 2020 soud zjistil, že spolu účastníci (prostřednictvím svých zástupců) o předmětu řízení komunikovali před podáním žaloby v projednávané věci, žalobkyně sdělovala žalované svůj názor na neplatnost darovací smlouvy ze dne datum, žalovaná tento názor nesdílela.

27. Po provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

28. Dne datum byla uzavřena darovací smlouva mezi matkou obou účastnic řízení v projednávané věci, jméno FO, jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou. Předmětem bylo darování spoluvlastnického podílu v rozsahu id. ½ na nemovitosti – pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je budova č. p. hodnota, vše v obci adresa, katastrálním území adresa. Téhož dne dárkyně jméno FO zemřela. jméno FO byla onkologickým pacientem (srov. lékařské zprávy provedené k důkazu), její zdravotní stav se prudce zhoršil začátkem února 2019, kdy jí byla doporučena již hospicová péče, a o této skutečnosti byla informovaná žalovaná (srov. zprávu ze dne datum). jméno FO dlouhodobě chtěla převést vlastnictví ke své části nemovitostí v adresa (srov. vyjádření svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO i tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem). Sdělení lékařky o zdravotním stavu dne datum akcelerovalo tuto snahu tak, že žalovaná požádala o pomoc svého současného manžela, ten nalezl vzor darovací smlouvy na internetu, tento vyplnil (snad i za pomoci jméno FO, srov. výpověď svědka tituly před jménem jméno FO), zajistil notářku tituly před jménem jméno FO a dohodl s ní ověření podpisů na sobotu datum (srov. výpověď svědka tituly před jménem jméno FO a též svědkyně tituly před jménem jméno FO). Dne datum byl jméno FO ráno podán opiát (Transtec 35) formou náplasti (srov. též výpověď žalované a obsah lékařských zpráv). V době kolem 13.30 se do domu žalované dostavila svědkyně, notářka tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, která s jméno FO krátce hovořila, aby zjistila, zda se orientuje, zda ví, co dělá atd., a po zjištění, že ano (srov. podrobně obsah úředního záznamu a výpověď svědkyně tituly před jménem jméno FO), přistoupila k podpisu smlouvy. Darovací smlouvu nevyhotovovala, nerevidovala obsah, pouze ověřovala dotazy na paní jméno FO, zda ví, co podepisuje. jméno FO jí tehdy sdělila, že to měla udělat již dávno. Po odchodu notářky přišla na návštěvu za babičkou ještě svědkyně jméno FO s malou dcerou. Všichni svědci, kteří jméno FO osobně viděli ve dnech datum, vypověděli, že tato se orientovala, komunikovala s nimi, hovořila s nimi o minulosti i o budoucnosti, projevovala např. obavy o vnučku jméno FO. Svědci jméno FO a jméno FO rovněž shodně uvedli, že babička byla ve stavu, kdy jí sice nebylo dobře, ale nenapadlo je, že by měla v nejbližších chvílích zemřít. Po odchodu notářky a návštěvě vnučky jméno FO (v době, kdy byla vnučka jméno FO s dcerou venku na procházce) se stav jméno FO zhoršil natolik, že jí byla volána RZS, byla převezena do Vojenské nemocnice a po vyšetření v ambulanci Interního oddělení byla hospitalizována. K tomu došlo v cca 16.10 hodin (srov. čas uvedený na lékařské zprávě). V 17.50 pak, „záhy po přijetí na lůžko“ v přítomnosti své dcery umírá. Darovací smlouva, o niž v projednávané věci jde, byla uzavřena dne datum za přítomnosti notářky v době cca 13.30 – 14.00 hodin. Uváděla-li žalovaná v tomto směru dříve odlišná tvrzení, tato byla vyvrácena následným dokazováním, kdy soud považuje nade vší pochybnost zřejmý skutkový děj, jak shora podrobně popsán. V následně vedeném dědickém řízení po zemřelé jméno FO bylo potvrzeno nabytí dědictví žalobkyni a žalované, každé v rozsahu id. ½ pozůstalosti (srov. usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2019, č. j. spisová značka).

29. Za podstatné z hlediska zjištěného skutkového stavu soud považuje, že v době, kdy jméno FO podepisovala darovací smlouvu (dne datum v cca 13.30 – 14.00 hodin), byla sice ve velmi špatném stavu, nicméně stále byla schopna formulovat vlastní vůli a tuto projevit navenek, což také podpisem darovací smlouvy učinila. O její rozpoznávací a ovládací schopnosti nade vší pochybnost svědčí výpověď všech slyšených svědků. Svědci jméno FO a jméno FO vypovídali o stavu jméno FO dne datum a jejímu dlouhodobému přání převést vlastnictví k nemovitostem na osobu odlišnou od žalobkyně, o dlouhodobosti tohoto přání vypověděla též svědkyně jméno FO a svědkyně tituly před jménem jméno FO, které jméno FO při podpisu smlouvy sdělila, že „to měla udělat již dávno“; o aktuálním stavu v okamžiku podpisu smlouvy pak vypověděla svědkyně tituly před jménem jméno FO, kdy soud o pravdivosti její výpovědi naprosto nemá pochybnosti, není ani zřejmé nic, co by mohlo mít jakýkoli vliv na obsah výpovědi zmíněné notářky, a znalkyně tituly před jménem jméno FO rovněž jednoznačně uvedla, že pokud byla jméno FO ve stavu popsaném tituly před jménem jméno FO, byla schopna právně jednat, tedy i byla schopna uzavřít darovací smlouvu na straně darující.

30. Navrhovala-li žalovaná původně zadání revizního znaleckého posudku, k takovému postupu soud neshledal důvod, nejsou k tomu splněny podmínky uvedené v ustanovení § 127 odst. 2 o. s. ř. (veškeré možné pochybnosti ohledně závěrů znalkyně byly odstraněny výslechem znalkyně).

31. Pokud žalovaná navrhla provedení důkazu výslechem ošetřujícího lékaře, a to k prokázání tvrzení, že jméno FO byla dne datum ve stavu, který umožňoval uzavření darovací smlouvy, tento důkaz soud neprovedl pro nadbytečnost (ostatně ani sama žalovaná na jeho provedení po doplnění dokazování výslechy shora uvedených svědků a výpovědí znalkyně netrvala).

32. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

33. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem podle ustanovení § 80 o. s. ř., a dospěl k závěru, že tato podmínka je ve věci splněna, neboť podle tvrzení žalobkyně stav zapsaný v katastru nemovitostí není shodný se skutečným právním stavem. Skutečný stav je mezi účastníky sporný a bez požadovaného určení by tedy právní postavení účastníků řízení bylo nejisté.

34. Pro posouzení věci byla určující otázka platnosti darovací smlouvy ze dne 9. 2. 2019.

35. Podle ustanovení § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající vAnonymizovánoduševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

36. Znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO a jejím výslechem ve spojení s výpověďmi slyšených svědků, zejména svědkyně tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, která byla přítomna podpisu darovací smlouvy, viděla, v jakém stavu se jméno FO nacházela, komunikovala s ní a shledala, že tato je orientovaná, je schopná komunikace, uvědomuje si, co dělá, a přeje si to udělat (srov. též vyjádření, že „to měla udělat již dávno“), má soud za nepochybně prokázáno, že i přes nepříznivý zdravotní stav a vliv léků dárkyně jméno FO dne datum v době cca 13.30 – 14.00, kdy podepisovala darovací smlouvu, byla schopna právně jednat. Netrpěla duševní chorobou a ani její okamžitý stav nevylučoval právní jednání. jméno FO věděla, co dělá, uvědomovala si důsledky a darování nemovitostí žalované bylo její skutečnou vůlí, kterou projevila podpisem darovací smlouvy za přítomnosti notáře.

37. Za této situace soud dospěl k závěru, že darovací smlouva ze dne datum není absolutně neplatné z důvodů uvedených v ustanovení § 581 o. z. Vzhledem k tomu, že soud neshledal (a ani účastníci netvrdili) jiný důvod neplatnosti této smlouvy, dovodil soud, že jde o smlouvu platnou, která účastníky zavazuje. jméno FO tedy k okamžiku svého úmrtí byla vlastníkem id. ½ nemovitosti a současně byla zavázána k převodu vlastnického práva. Vlastnické právo k id. ½ nemovitosti pak nepřešlo děděním na obě účastnice řízení rovným dílem (srov. ustanovení § 1670 o. z. a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2019, č. j. spisová značka), jak dovozovala žalobkyně, a žalobkyně tak nenabyla vlastnictví ke sporné id. 1/4 nemovitosti.

38. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

39. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud plně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů, které jí v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za podané odvolání ve výši 5.000 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 40.300 Kč podle ustanovení § 7, § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za třináct úkonů právní služby po 3.100 Kč, dále za třináct náhrad hotových výdajů po 300,- Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – vyjádření k žalobě, odvolání, účast u jednání soudu dne 11. 2. 2021 (jeden úkon), účast u jednání odvolacího soudu dne 31. 8. 2021 (jeden úkon), účast u jednání soudu dne 4. 8. 2022 (jeden úkon), účast u jednání soudu dne 22. 6. 2023 (dva úkony, neboť délka jednání přesáhla dvě hodiny), účast u jednání soudu dne 26. 9. 2023 (dva úkony, neboť délka jednání přesáhla dvě hodiny), účast u jednání soudu dne 3. 10. 2023 (jeden úkon), účast u jednání soudu dne 16. 11. 2023 (dva úkony, neboť délka jednání přesáhla dvě hodiny). Náhrada za za daň z přidané hodnoty z těchto částek k náhradě nákladů řízení nepřísluší, neboť zástupce žalované není jejím plátcem (srov. jeho vyjádření při jednání dne 16. 11. 2023).

40. Žalobkyně je povinna na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 44.200 Kč žalované zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.