MSBR 52 C 113/2021-154

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Štarkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem doc. JUDr. Mgr. jméno příjmení příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaný:; právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 51 007,04 Kč s příslušenstvím – faktura

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci

a) částku 51.007,04 Kč,

b) částku 19.578,90 Kč,

c) úrok z prodlení z částky 51.007,04 Kč za dobu od 30.9.2020 ve výši 8,25 % p.a. do zaplacení,

d) úrok z prodlení z částky 19.578,90 Kč za dobu od 4.11.2021 do zaplacení ve výši 8,50 % p.a., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 54.943 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám doc. JUDr. Mgr. jméno příjmení příjmení, Ph.D., advokátky se sídlem adresa.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na doplatku soudního poplatku částku 979 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení 2.474 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobou ze dne 27. 1. 2021 podanou k Městskému soudu v Brně se žalobce domáhal zaplacení částky 51.007,04 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že je držitelem licence na distribuci elektřiny, přičemž zplnomocněnými pracovníky společnosti právnická osoba byl dne 22. 7. 2020 dvěma kontrolami číslo číslo zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie z elektrizační soustavy na adrese obec a číslo. V obou případech byla dne 31. 10. 2019 ukončena smlouva na dodávku elektrické energie, k témuž dni pak byla administrativně ukončena se stanovením náhradních hodnot, a to pro kontrolu číslo v hodnotách VT 1.027 kWh, NT 32.472 kWh a pro kontrolu číslo v hodnotách VT 104.472 kWh, NT 55.060 kWh. Dne 22. 7. 2020 byl při kontrole technikem zjištěn odběr bez uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Na žádost klienta však elektroměry nebyly demontovány, neboť měly být uzavřeny budoucí smlouvy na podkladě uzavření nájemních smluv se právnická osoba s. r. o. Žádost o ukončení smlouvy vedlejšího místa obsahovala stavy elektroměrů ke dni 1. 7. 2020 (počátku nájemní smlouvy právnická osoba s. r. o.), a to elektroměru číslo v hodnotách VT 1.118 kWh, NT 34.101 kWh a elektroměru číslo v hodnotách VT 105.913 kWh, NT 56.814 kWh. Celková doba neoprávněného odběru činila 244 dnů. Výši škody za neoprávněný odběr v případě kontroly číslo žalobce stanovil na 10.863,14 Kč: ( (1.118 kWh – 1.027 kWh) + (34.101 kWh – 32.472 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh a v případě kontroly číslo ji stanovil na 20.178,90 Kč: ( (105.913 kWh – 104.472 kWh) + (56.814 kWh - 55.060 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh Náklady na jednu kontrolu stanovil podle ceníku dodavatelské společnosti ve výši 9.982,50 Kč včt. DPH. Protože však žalovaný shora uvedené částky, které mu byly vyfakturovány se splatnosti ke dni 29. 9. 2020, ani z části neuhradil, navrhl žalobce žalovanému uložit povinnost k jejich úhradě, jakož úroku z prodlení z celé částky ve výši 8,25 % od 30. 9. 2020.

2. Žalobce svým návrhem ze dne 3. 11. 2021 rozšířil žalobu o částku 19.578,90 Kč s příslušenstvím. V podání uvedl, že na odběrném místě byly stavy elektroměru stanoveny ke dni 1. 7. 2020, tj. počátku nájemní smlouvy, stran kontroly číslo v hodnotách VT 1.118 kWh a NT 34.101 kWh. Dne 22. 7. 2020 přitom byla provedena kontrola. Ke dni 17. 7. 2020, tj. platnosti smlouvy na dodávku elektřiny byla vygenerována náhradní data elektroměru VT 1.139 kWh, NT 34.757 kWh. Pokud se týká kontroly číslo byly stanoveny hodnoty VT 105.913 kWh a NT 56.814 kWh, ke dni 17. 7. 2020 pak byly vygenerována náhradní data elektroměru VT 106.501 kWh, NT 58.649 kWh. Celková doba neoprávněného odběru činila 16 dnů. Za období od 1. 7. 2020 do 17. 7. 2020 žalobce přitom uplatnil svůj nárok proti právnická osoba s. r. o., nicméně, v soudním řízení bylo zjištěno, že předmětné prostory byly jmenované společnosti předány až ke dni 8. 9. 2020. Bylo rovněž řešeno, kdo nese odpovědnost za neoprávněný odběr, přičemž bylo dospěno k závěru, že by jim měl být vlastník nemovitosti. Na základě těchto skutečností by měl být odpovědný za škodu žalovaný. Za uvedené období tak žalobci vznikla v případě kontroly číslo škoda ve výši 4.275,78 Kč a v případě kontroly číslo škoda ve výši 15.303,12 Kč Celkem tedy po rozšíření žalobce nárokuje částku ve výši 70.585,94 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení z částky 51.007,04 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a z částky 19.578,90 Kč od 4. 11. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %.

3. Žalovaný se bránil tím, že nemovitosti pronajal, přičemž v nájemních smlouvách bylo stanoveno, že si nájemce přepíše odběrná místa na sebe. Všechny podklady k přepisu nájemcům byly poskytnuty. Nájemce uvedené nemovitosti po celou dobu užíval. Nikdo žalovaného přitom nekontaktoval ohledně ukončené smlouvy na dodávku elektrické energie ze dne 31. 10. 2019 a nepřístupnosti odběrného místa. Nesouhlasil proto s tím, že se dopustil neoprávněného odběru. V žalobě vymezené době nemovitosti žalovaný neužíval a neodebíral ani elektrickou energii.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

5. Žalovaný svou žádostí ze dne 1. 7. 2020 ukončil smlouvu o dodávkách elektřiny s žalobcem, a to mimo jiné pro elektroměry číslo s uvedením VT 1.118 kWh, NT 34.101 kWh a č. 2008048001 s uvedením VT 105.913 kWh, NT 56.814 kWh. Podle žádosti o ukončení smlouvy nebude-li s obchodníkem datum ukončení smlouvy dohodnuto, bude smlouva ukončena uplynutím výpovědní lhůty 3 měsíce, počínaje prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po doručení písemné výpovědi obchodníkovi.

6. Žalobce prostřednictvím společnosti právnická osoba (plná moc ze dne 12. 5. 2014) provedl dne 22. 7. 2020 kontrolu elektroměrů číslo číslo v odběrném místě obec a číslo, společnosti právnická osoba – žalovanému (protokoly o kontrole odběrného místa ze dne 22. 7. 2020). Ke dni 22. 7. 2020 byl původní stav elektroměru číslo ve VT 1.125 kWh a v NT 34.370 kWh (oznámení o provedených pracích ze dne 22. 7. 2020 v čase 12:12) a původní stav elektroměru číslo ve VT 106.091 kWh a v NT 65.962 kWh (oznámení o provedených pracích ze dne 22. 7. 2020 v čase 11:32). Žalobce za provedenou kontrolu vyplatil náklady vynaložené s provedením kontroly číslo číslo uvedených elektroměrů částku 9.982,50 Kč za jednu kontrolu, celkem 19.965 Kč (faktura číslo ze dne 20. 8. 2020, včt. její přílohy, čestné prohlášení zaměstnankyně žalobce ze dne 29. 10. 2020).

7. Na základě takto provedených kontrol provedl žalobce výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny s datem schválení dne 3. 9. 2020 na zákazníka právnická osoba Celková náhrada škody na základě kontroly číslo byla stanovena částkou 20.845,64 Kč, neboť počáteční stav (ke dni 31. 10. 2019) elektroměru číslo byl VT 1.028 kWh, NT 32.472 kWh, přičemž koncový stav (ke dni 1. 7. 2020) byl určen VT 1.118 kWh a NT 34.101 kWh, kdy výpočet byl stanoven jako ( (1.118 kWh – 1.027 kWh) + (34.101 kWh – 32.472 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh = 10.863,14 Kč a k tomu byly přičteny náklady za kontrolu ve výši 9.982,50 Kč, celkem tedy byla výše náhrady škody ve smyslu energetického zákona stanovena ve výši 20.845,64 Kč. Žalovanému byla vystavena faktura variabilní symbol na uvedenou částku se splatností nejpozději 29. 9. 2020, opětovně pak byl upomínán k uhrazení předmětné faktury upomínkou ze dne 13. 10. 2020. Celková náhrada škody na základě kontroly číslo byla stanovena částkou 30.161,40 Kč, neboť počáteční stav (ke dni 31. 10. 2019) elektroměru číslo byl VT 104.472 kWh, NT 55.060 kWh, přičemž koncový stav (ke dni 1. 7. 2020) byl určen VT 105.913 kWh a NT 56.814 kWh, kdy výpočet byl stanoven jako ( (105.913 kWh – 104.472 kWh)) + (56.814 kWh - 55.060 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh = 20.178,90 Kč a k tomu byly přičteny náklady za kontrolu ve výši 9.982,50 Kč, celkem tedy byla výše náhrady škody ve smyslu energetického zákona stanovena ve výši 30.161,40 Kč. Žalovanému byla vystavena faktura variabilní symbol na uvedenou částku se splatností nejpozději 29. 9. 2020, opětovně pak byl žalovaný upomínán k uhrazení předmětné faktury upomínkou ze dne 13. 10. 2020.

8. Na základě již zmiňovaných kontrol provedl žalobce výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny s datem schválení dne 3. 9. 2020 na zákazníka právnická osoba Celková náhrada škody na základě kontroly číslo byla stanovena částkou 4.275,78 Kč, neboť počáteční stav (ke dni 1. 7. 2020) elektroměru číslo byl VT 1.118 kWh, NT 34.101 kWh, přičemž koncový stav (ke dni 17. 7. 2020) byl určen VT 1.139 kWh a NT 34.757 kWh, kdy výpočet byl stanoven jako ( (1.139 kWh – 1.118 kWh) + (34.757 kWh – 34.101 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh = 4.275,78 Kč. Celková náhrada škody na základě kontroly číslo byla stanovena částkou 15.303,12 Kč, neboť počáteční stav (ke dni 1. 7. 2020) elektroměru číslo byl VT 105.913 kWh, NT 56.814 kWh, přičemž koncový stav (ke dni 17. 7. 2020) byl určen VT 106.501 kWh a NT 58.649 kWh, kdy výpočet byl stanoven jako ( (106.501 kWh – 105.913 kWh)) + (58.649 kWh - 56814 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh = 15.303,12 Kč.

9. Dne 30. 6. 2020 žalovaný jako pronajímatel a právnická osoba s. r. o. jako nájemce podepsali smlouvu o nájmu nebytových prostor (smlouvu o nájmu nebytových prostor ze dne 30. 6. 2020), povinnosti nebo jiné skutečnosti týkající přepisu energií na právnická osoba s. r. o. upraveny nebyly. Z předávacího protokolu nebytových prostor se podává, že na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2020 žalovaný předal právnická osoba s. r. o., která přebrala mimo jiné nebytový prostor a klíče od vstupu, přičemž byly zaznamenány stavy měřidel, protokol byl oběma podepsán dne 8. 9. 2020. Skutečnost, že smlouva byla podepsána již v červnu, nicméně k faktickému nastěhování a předání nemovitostí k užívání právnická osoba s. r. o. došlo až v září potvrdil svědek jméno příjmení. Přepis energií na právnická osoba s. r. o. byl přitom dohodnut v přidružených jednáních s žalovaným, neboť pro právnická osoba s. r. o. nebylo výhodné platit energie paušálně (výpověď svědka jméno příjmení).

10. Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 7. 2021, sp. zn. 18 C 49/2021, v právní moci 14. 9. 2021, byla žaloba právnická osoba, jíž se na právnická osoba, s. r. o. domáhala zaplacení částky 19.578 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného odběru elektrické energie na adrese obec a číslo pro elektroměry číslo číslo za období od 1. 7. 2020 do 17. 7. 2020 zamítnuta. Z předmětného rozsudku se podává, že v daném případě nebyl dostatečně podložen závěr, že právnická osoba, s. r. o. v předmětné době nemovité věci užívala, resp. mohla užívat, žaloba byla proto zamítnuta, neboť právnická osoba, s. r. o. nebyla pasivně věcně legitimována.

11. Žalovanému byla doručena předžalobní výzva žalobce ze dne 3. 12. 2020 (podací arch České pošty a předžalobní upomínka ze dne 3. 12. 2020).

12. Na listinách – Smlouva o nájmu nebytových prostor s uvedeným datem 14. 10. 2019 (jež v bodě 5.5 obsahuje ujednání, že nájemce se zavazuje do 14 dnů od podpisu smlouvy uzavřít smlouvu na dodávku elektřiny a pronajímatel se zavazuje poskytnout nájemci veškerou součinnost při předpisu odběrných míst. V bodě 6.2 je uvedeno, že při předání pronajímaných prostor bude sepsán předávací protokol, který bude obsahovat také aktuální stav na měřidlech elektroměrů), předávací protokol nebytových prostor ze dne 1. 11. 2019 (v němž jsou uvedeny stavy elektroměrů číslo), předávací protokol nebytových prostor ze dne 7. 9. 2020 (v němž jsou uvedeny stavy elektroměrů číslo), předávací protokol nebytových prostor ze dne 1. 11. 2019 (v němž jsou uvedeny stavy elektroměrů číslo), předávací protokol nebytových prostor ze dne 7. 9. 2020 (v němž jsou uvedeny stavy elektroměrů číslo) a výpověď nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 22. 5. 2020 jsou podpisy, které uvádí„ příjmení“ a„ anonymizováno“.

13. Výpovědí svědka jméno – anonymizována dvě slova bylo zjištěno, že svědek neměl nikdy žádnou společnost, o firmě právnická osoba nic neví. V Česku byl pouze tři měsíce a pracoval zde ilegálně ve stavebnictví. Originály a kopie jeho občanského průkazu byly u správce společnosti, který byl arménského původu. Do České republiky přijel autobusem z Moldavska. K projednávané věci však ničeho neví.

14. Z výpovědi svědka jméno příjmení se podává, že nemovitosti byly pronajaty právnická osoba. Nájemník si měl uzavřít smlouvu na energie přímo s dodavatelem. Na předání elektroměrů byly podepsány protokoly. Nájemní smlouvy a protokoly byly za právnická osoba podepsány přímo panem příjmení, který je Rumun a komunikoval prostřednictvím překladatele. Pan anonymizováno se identifikoval průkazkou, patrně občanským průkazem.

15. Stran návrhu na doplnění dokazování externím účetním žalovanému příjmení, pak soud jeho výslech považoval za nadbytečný, neboť podle žalovaného měl prokázat předání nemovitostí společnosti právnická osoba, soud však nemá za sporné, že nemovitosti byly předány třetí osobě, proto byl návrh na doplnění dokazování zamítnut.

16. Návrh na doplnění dokazování výslechem jméno příjmení, jednatelky žalovanému soud rovněž považoval za nadbytečný, když v předmětné době za žalovanou de facto jednal svědek jméno příjmení.

17. Soud ve věci aplikoval zejména následující zákonná ustanovení:

18. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/200 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

19. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

20. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, (dále jen„ vyhláška“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

21. Podle § 9 odst. 9 vyhlášky výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.

22. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k následujícím závěrům.

23. Žaloba je důvodná.

24. Podstatou odpovědnosti za neoprávněný odběr podle § 51 energetického zákona je, že je konstruována jako odpovědnost objektivní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1862/2018), tudíž zavinění se v takovém případě nezkoumá. Jelikož se jedná o objektivní odpovědnost, postačuje k jejímu zjištění pouze to, že k neoprávněnému odběru došlo. Skutečnost, že k neoprávněnému odběru, tedy protiprávnímu stavu vymezenému § 51 odst. 1 energetického zákona, došlo, však již podléhá obecné povinnosti tvrzení a důkazní (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. I. ÚS 726/10). Soud přitom na základě provedených důkazů a následně zjištěného skutkového stavu nemá pochybnosti, že k neoprávněnému odběru došlo, když smlouva o dodávkách elektřiny mezi žalobcem a žalovaným byla ukončena dne 31. 10. 2019, a to stran elektroměrů číslo číslo na odběrném místě obec a číslo v nemovitých věcech ve vlastnictví žalovaného. Kontrolami číslo číslo ze dne 22. 7. 2020 pak bylo zjištěno, že u obou elektroměrů dochází k odběru elektrické energie z elektrizační soustavy, aniž by stran nich byly uzavřeny s distributorem, resp. prodejcem elektrické energie, smlouvy o dodávkách elektrické energie, přičemž tento stav trval až do 17. 7. 2020. Jednoznačně tak byla naplněna skutková podstata § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Žalobce ve smyslu § 9 odst. 1, odst. 9 vyhlášky stanovil škodu způsobenou tímto neoprávněným odběrem, předně za období od 31. 10. 2019 do 1. 7. 2020, po rozšíření žaloby do 17. 7. 2020, neboť bylo zjištěno, že byť v období od 1. 7. 2020 do 17. 7. 2020 byla na nemovité věci s předmětnými elektroměry uzavřena nájemní smlouva mezi žalovaným jako pronajímatelem a právnická osoba s. r. o. jako nájemkyní, nicméně, dokazováním bylo prokázáno, že právnická osoba s. r. o. nemovité věci fakticky převzala až ke dni 8. 9. 2020 právnická osoba nebyla a není vlastníkem předmětných nemovité věci a rovněž je v době od 1. 7. 2020 do 17. 7. 2020 fakticky nemohla užívat, neboť uzavřená nájemní smlouva, pokud nebytové prostory nebyly předány a právnická osoba s. r. o. do nich neměla přístup, o ničem nesvědčí, tj. nelze bez dalšího dovozovat, že elektrickou energii bez oprávnění odebírala (viz rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 7. 2021, č. j. 18 C 49/2021-52, v právní moci 14. 9. 2021). Výše neoprávněně odebrané elektrické energie přitom byla stanovena rozdílem mezi koncovým a počátečním stavem elektroměru. Škodou jsou pak i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

25. Energetický zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektrickou energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017). Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích. Vzhledem k objektivní konstrukci skutkové podstaty neoprávněného odběru elektrické energie, jakož shora uvedeným závěrům z rozsudku Nejvyššího soudu, lze konstatovat, že předně bude odpovědným za neoprávněný odběr vlastník nemovitosti, a to i v případě, že takový odběr umožní ve prospěch třetích osob. V právě projednávaném případě tedy žalovaný, neboť je to žalovaný, kdo měl a má povinnost udržovat zařízení ve stavu odpovídající předpisům. Pokud tedy svědek příjmení vypověděl, že žalovaný přes své předchozí zkušenosti, resp. obavy ohledně energií, potažmo obavy z toho, že by došlo k natažení elektrické energie nájemci ze sousedního domu, uzavření smluv na odběr elektrické energie nekontroloval, důsledně nevyžadoval jejich uzavření a spokojil se pouze se skutečností, že povinnost přepisu elektrické energie uvedl v nájemní smlouvě, minimálně tím tak neoprávněný odběr elektrické energie umožnil. Namístě je přitom potřeba vyjádřit pochybnost o pravdivosti předložených nájemních smluv, zejména jejich ustanovení o povinnostech přepisu energií (tj. čl. 5 a 6.2), je totiž přinejmenším neobvyklé, že následně (později) uzavřené nájemní smlouvy, tj. smlouvy mezi žalovaným a právnická osoba s. r. o. ustanovení o přepisu energií neobsahují, a jsou tudíž méně výhodné, než smlouvy uzavřené se společností právnická osoba Nelze přitom opomenout ani tvrzení svědka jméno příjmení, z jehož výpovědi vyplynulo, že přepis energií v souvislosti s uzavíranou nájemní smlouvou vyplynul až z přidružených jednání, a to navíc z iniciativy na straně nájemce, neboť právnická osoba s. r. o. neměla zájem platit energie paušálně. S ohledem na objektivní odpovědnost za škodu podle energetického zákona je však irelevantní, zda nájemní smlouvy doložku o přepisu energií obsahovaly, či nikoliv, rozhodující je totiž faktický stav, a zda žalovaný umožnil neoprávněný odběr. V rámci dokazování navíc bylo prokázáno, že domnělý jednatel společnosti právnická osoba jméno – anonymizována dvě slova o žádné společnosti, jímž má být jednatelem, nemá povědomí, společnost právnická osoba nezná, nikdy nezaložil a nebyl jejím jednatelem. Je tudíž vyloučeno, aby jednal za společnost právnická osoba Za takto zjištěného skutkového stavu pak bylo třeba rozhodnout ve smyslu citovaného rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, který v rámci odpovědnosti hovoří v prvé řadě o vlastníku nemovitých věcí, jakož ve smyslu objektivní odpovědnosti za škodu podle energetického zákona, tj. odpovědnosti za faktický stav, v jejímž rámci byl skutkový stav dostatečně prokázán, a proto soud uznal žalovaného odpovědným za předmětný protiprávní stav.

26. Celková náhrada škody na základě kontroly elektroměru číslo za období od 31. 10. 2019 do 1. 7. 2020 činila 20.845,64 Kč { ( (1.118 kWh – 1.027 kWh) + (34.101 kWh – 32.472 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh + 9.982,50 Kč a za období od 1. 7. 2020 do 17. 7. 2020 činila 4.275,78 Kč { ( (1.139 kWh – 1.118 kWh) + (34.757 kWh – 34.101 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh Celková náhrada škody na základě kontroly elektroměru číslo za období od 31. 10. 2019 do 1. 7. 2020 činila 30.161,40 Kč { ( (105.913 kWh – 104.472 kWh)) + (56.814 kWh - 55.060 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh + 9.982,50 Kč a za období od 1. 7. 2020 do 17. 7. 2020 činila 15.303,12 Kč { ( (106.501 kWh – 105.913 kWh)) + (58.649 kWh - 56814 kWh)) x 6, 31578 Kč/kWh Celkem tedy 70.585,94 Kč (za období od 31. 10. 2019 do 1. 7. 2020 částku 51.007,04 Kč a za období od 1. 7. 2020 do 17. 7. 2020 částku celkem 19.578,90 Kč). Soud proto žalobci na žalovaném přiznal uvedené částky tak, jak uvedl ve výroku I. bod a., b. tohoto rozsudku. Protože žalovaný předmětnou škodu neuhradil, ačkoli mu byla doručena výzva žalobce k úhradě částek 20.845,64 Kč a 30.161,40 Kč (celkem 51.007,04 Kč) se splatností ke dni 29. 9. 2020 a rozšíření žaloby o částky 4.275,78 Kč a 15.303,12 Kč (celkem 19.578,90 Kč) bylo doručeno soudu dne 4. 11. 2021 náleží žalobci podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“), úrok z prodlení, a to od 30. 9. 2020 z částky 51.007,04 Kč a od 4. 11. 2021 z částky 19.578,90 Kč. Výše požadovaného úroku z prodlení odpovídá sazbě stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. bod. c., d. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř“).

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že jejich náhradu přiznal procesně úspěšnému žalobci. Náklady řízení představují: soudní poplatek ve výši 2.824 Kč (přiznaný dle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 7 úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu ze dne 3. 12. 2020, žalobu, účast u jednání dne 3. 2. 2022, 17. 5. 2022, 6. 9. 2022 a 6. 6. 2023. Tarifní hodnota jednoho právního úkonu představuje částku výše peněžitého plnění, tj. 51.007,04 Kč, pro úkony před rozšíření žaloby a 70.585,94 Kč po rozšíření žaloby. Podle § 7 bod 5. AT pak sazba jednoho úkonu právní služby představuje částku 3.180 Kč za 3 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu ze dne 3. 12. 2020 (celkem 9.540 Kč), žalobu, a částku 3.940 Kč za 4 úkony právní služby – účasti u jednání (celkem 15.760 Kč). Za předmětné úkony právní služby proto žalobci náleží náhrada v celkové výši 25.300 Kč a dále 7 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 AZ za téže právní úkony právní služby, tedy celkem 2.100 Kč. Žalobci rovněž vzniklo právo na náhradu cestovného na trase obec (sídlo právní zástupkyně žalobkyně) – obec (sídlo procesního soudu) a zpět. Cesty byly vykonány k jednání nařízeným na den 3. 2. 2022, 17. 5. 2022, 6. 9. 2022 a 6. 6. 2023 vozidlem Škoda Rapid, registrační značka. Při stanovení výše cestovních nákladů soud vyšel z průměrné spotřeby pro kombinovaný provoz, který činí 5,4 l benzínu na 100 km a z vyhláškové ceny pro jednání dne 3. 2. 2022 ve výši 37,1 Kč, dne 17. 5. 2022 a dne 6. 9. 2022 ve výši 44,5 Kč a dne 6. 6. 2023 ve výši 41,2 Kč (pro rok 2022 podle aktuálně účinné vyhlášky č. 511/2021 Sb. a pro rok 2023 podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2023, dále jen„ vyhlášky“) a ujeté vzdálenosti 412 km za jednu cestu (obec – obec a zpět), při stanovení základní sazby náhrady za použití silničních motorových vozidel ve výši 4,7 Kč/km pro rok 2022 a 5,2 Kč/km pro rok 2023 stanovených podle vyhlášek. Žalobci tak náleží za cestovné k jednání dne 3. 2. 2022 částka 2.761,8 Kč, za cestovné k jednání 17. 5. 2022 částka 2.926,43 Kč, za cestovné k jednání dne 6. 9. 2022 částka 2.926,43 Kč a za cestovné k jednání dne 6. 6. 2023 částka 3.059,01 Kč, celkem 11.673,67 Kč. Za promeškaný čas do místa procesního soudu žalovaný účtoval celkem 40 půlhodin po 100 Kč (§ 14 AT), tedy 4.000 Kč. Ve věci úspěšnému žalobci bylo dále přiznáno i účtované DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 9.045,47 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem proto soud přiznal žalobci na nákladech řízení částku 54.943 Kč a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

28. Soud v rámci dokazování – výslechu svědka jméno – anonymizována dvě slova provedl dožádání do Rumunska, za tímto účelem ustanovil v řízení celé jméno tlumočnice, překladatelku z jazyka rumunského. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2022, č. j. 52 C 113/2021-128, bylo přiznáno celé jméno tlumočnice tlumočné ve výši 1.374 Kč. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 3. 5. 2023, č. j. 52 C 113/2021-147, bylo přiznáno celé jméno tlumočnice tlumočné ve výši 1.100 Kč Celkem bylo celé jméno tlumočnice na tlumočném Městským soudem v Brně vyplaceno 2.474 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát Česká republika – Městský soud v Brně podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Nejedná se přitom o situaci, kdy by účastník realizoval své právo jednat u soudu ve své mateřštině, tyto náklady tudíž nemůže nést stát. Protože byl žalovaný procesně neúspěšný, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost stanovenou jí tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat výkonu vykonatelného rozsudku u soudu.