MSBR 61 C 196/2020-169

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované:Jméno žalované., IČO: IČO žalované ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 536.004,59 Kč s příslušenstvím - náhrada újmy

I. Návrh, aby soud připustil rozšíření žaloby o zaplacení částky 943 809 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění, se odmítá.

II. Návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku 536 004,59 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 11.9.2020 do zaplacení a částku 162 063,25 Kč se zákonnými úroky ve výši 8,25 % p.a. od 2.3.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 59 330 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet městského soudu v Brně náklady řízení, o jejichž výši bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.

1. Žalobce se návrhem podaným dne 14.9.2020 domáhal zaplacení peněžité náhrady vyvažující vytrpěné bolesti v částce 536 004,59 Kč včetně zákonných úroků z prodlení. Návrh odůvodnil tím, že byl od datum ošetřován ve zdravotnickém zařízení žalované, kde mu byla diagnostikována akutní cystitida. Následně byl ošetřujícími lékaři léčen pro hydronefrózu, opakovaně se dostavoval do zdravotnického zařízení s stížnostmi na bolest v oblasti břicha a zad a i přes naléhání jeho matky, jakožto zákonné zástupkyně tehdy ještě nezletilého žalobce, nedošlo k provedení vyšetření prostřednictvím magnetické rezonance, která objektivně mohla dopomoci diagnostikování později zjištěného pilonidálního sinu. V době, kdy tato diagnóza byla u žalobce diagnostikováno se již jednalo o pokročilejší stadium onemocnění, žalobce byl indikován k nutné operaci za účelem odstranění vyzrálého pilonidálního sinu v oblasti konečníku a excizi rozsáhlých perianálních či gluteálních zánětlivých lézí. K operačnímu zákroku došlo dne datum a v operačním protokolu je uvedeno, že pilonidální sinus byl již vyzrálý a rozsáhlý. Po propuštění do domácí péče se žalobce dostavoval k pravidelným kontrolám, v rámci nichž byla datum zjištěna hypergranulace rány, u které docházelo k převazům a přeškrabům. Při indikované kontrole datum bylo zjištěno krvácení spodní části pooperační rány a ošetřující lékař tituly před jménem jméno FO přes naléhání matky žalobce neprovedl magnetickou rezonanci, ve které mělo dojít k operační excizi pilonidální cysty žalobce i přesto, že se u operační rány vyskytovaly obtíže i v době tří měsíců po provedení zákroku, kdy zpravidla léčba bývá ve finální fázi. Ke dni datum trpěl žalobce stále bolestmi, na které si stěžoval a objektivně byla zjištěna krvácející rána. Matka žalobce v té době doložila výsledky vyšetření magnetické rezonance z jiného zdravotnického zařízení a teprve následně lékaři žalované přistoupili k opětovné hospitalizaci žalobce za účelem operace recidivující pilonidální cysty s fistulí. Tato operace byla provedena lékařským ředitelem zdravotnického zařízení žalované tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem lékařským ředitelem žalované. Žalobce po druhéAnonymizovánooperaci docházel v rámci ambulantní péče do zdravotnického zařízení žalované po dobu více než deseti měsíců. Několikrát se dostavil s dechovými obtížemi, bolestmi břicha a psychickými atakami. Opět docházelo k hypergranulaci pooperační rány a žalobce byl nucen ke zdržování se v klidovém režimu po dobu více než deseti měsíců od realizace opakované operace. Vzhledem k přetrvávajícím obtížím po první operaci a následnému ignorování žádostí matky žalobce o provedení magnetické rezonance se matka žalobce opětovně obrátila s žádostí o vyšetření na Fakultní nemocnici adresa, kde vyšetření magnetickou rezonancí prokázalo přetrvávající výskyt fistule o délce větší než deset centimetrů a počínající zánět u kostrče. Až na základě doložení těchto externích vyšetření zajištěných matkou žalobce přistoupili lékaři žalované k další operaci a konstatovali recidivu. Zdravotní stav žalobce se nejevil jako znatelně zlepšující ani po oficiálně téměř dvou letech léčby a po provedené magnetické rezonanci ze dne datum a datum ve Fakultní nemocnici adresa byla prokázána přítomnost přetrvávajícího granulonu a fistule v oblasti kostrče žalobce. Matka žalobce se tedy v listopadu roku 2018 obrátila na lékaře Fakultní nemocnice adresa, kde převzala lékařskou péči o žalobce tituly před jménem jméno FO. Tato lékařka po úvodních vyšetřeních konstatovala, že vzhledem k akutnímu stavu onemocnění žalobce a samotnému stavu pooperační rány muselo již při začátku léčby dojít k pochybení ze strany ošetřujících lékařů žalované. Žalobce je tedy přesvědčen, že v jeho případě ze strany lékařů žalované při poskytování zdravotnické péče došlo k postupu, který byl a je v rozporu s pravidly lékařské vědy, čímž mu bylo těžce ublíženo na zdraví. Postup, který zmínění lékaři žalované zvolili nelze považovat za tzv. lege artis. Zdravotní péče poskytnutá žalobci, a to zejména absence včasného stanovení diagnózy pilonidálního sinu, následné provedení operace nikoliv v souladu s uznávanými medicinskými postupy, neprovedení požadovaných vyšetření, který by jasně prokázaly stav žalobce, uplatňování nevhodných postupů pooperační ambulantní péče a ignorování neúčinnosti neúměrně dlouhé léčby nebyly provedeny s dostatečnou odborností, pečlivostí či péčí. Zaviněním žalované (mimo jiné) došlo ke vzniku újmy na zdraví žalobce, jež byla doprovázena nejen velkými bolestmi spojenými s nutností primárního i recidivního zákroku, ale také několik let trvající léčby, jež omezila žalobce v činnostech běžného života, každodenním fungování, jeho vzdělávání, možnostech socializace a zapříčinila prohloubení a návrat symptomu Aspergerova syndromu žalobce. Žalobce tedy s odkazem na ust. § 2910 obč. zák. požadoval náhradu bolestného ve smyslu ust. § 2958 obč. zák. ve výši uplatněné žalobou.

2. Podáním ze dne 4.3.2021 žalobce uplatnil změnu žaloby v podobě rozšíření a v souvislosti s dříve tvrzenými okolnostmi uplatnil též nárok na náhradu nákladů spojených s péči o zdraví žalobce podle ust. § 2960 obč. zák. ve výši 162 063,25 Kč s tím, že se skládá z náhrady za léky a další pomůcky, které blíže označil a vyjádřili jejich hodnotu částkou 20 123,25 Kč a náklady cestovného, které byl nucen vynaložit na taxi službu za účelem dopravy k ošetřujícím lékařům a k provedení účelných a současně zcela nezbytných lékařských úkonů v důsledku nemožnosti chůze, sedu a absence vlastního vozidla, to vše v částce 141 940 Kč.

3. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 8.3.2021, které nabylo právní moci 11.3.2021.

4. Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila tak, že dle jejího názoru nejsou splněny podmínky pro vznik její odpovědnosti za újmu na zdraví žalobce, neboť v předmětné věci nedošlo k porušení povinností zdravotnického personálu, poskytnutá péče byla zcela lege artis. Z procesní opatrnosti namítla, že i kdyby soud dospěl k závěru, že žalobci vzniklo právo na náhradu újmu, část náhrady uplatněná z titulu nákladů spojených s péčí o zdraví, postrádá specifikaci lékařských úkonů, které měl žalobce v příslušných zdravotních zařízeních podstoupit. Dále pokud zdravotní stav žalobce neumožňoval dopravu běžných způsobem, měl možnost využít dopravní zdravotní služby na základě žádanky ošetřujícího lékaře, která by byla hrazena ze zdravotního pojištění. Zároveň pokud se žalobce rozhodl využít služby zdravotnického zařízení v adresa, nikoliv spádového zařízení v místě svého bydliště, šlo o jeho svobodné rozhodnutí, avšak náklady na dopravu s tím spojené nemohou být spravedlivě uplatňovány k tíži žalované.

5. U jednání nařízeného na 21.7.2022 se účastníci shodli, že po doplnění skutkových tvrzení žalobcem, který avizoval tento postup, neboť prohlásil, že si je vědom nedostatečné specifikace druhého z uplatněných nároků, tedy nákladů léčení, bude vypracován znalecký posudek znalcem z oboru chirurgie za účelem specifikace zavinění žalované a zjištění, zda její postup při poskytování zdravotnických služeb ve prospěch žalobce byl v souladu s platnými a uznávanými léčebnými postupy nebo v rozporu s nimi a v případě kladné odpovědi ne druhou z navrhovaných otázek, tedy při zjištění rozporu, v čem toto pochybení spočívalo. Účastníkům byl poskytnut prostor k specifikaci otázek na znalce. Ze strany žalobce došlo podáním ze dne 12.8.2021 k doplnění tvrzení a důkazů jak pro první uplatněný nárok, tedy částky požadované z titulu bolestného bylo sděleno, že žalobce vycházel ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, znalce z oboru zdravotnictví, který byl vypracován na základě jeho zadání a který stanovil hodnotu tohoto nároku v rozsahu 1826 bodů. V případě náhrady nákladů spojených s péčí o zdraví pak žalobce specifikoval cesty do zdravotnického zařízení a zpět v rámci města Anonymizováno, dále cesty na radiodiagnostické oddělení Nemocnice v adresa a do Fakultní nemocnice adresa, vždy z místa bydliště na adrese adresa a dále vyčíslil hodnotu jednotlivých léků a zdravotnických pomůcek, které byly pořízeny v rámci léčby jeho zdravotních problémů.

6. Na základě následně specifikovaných dotazů soud uložil zodpovědět tyto otázky ustanovenému znalci z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem

7. V průběhu doby, kdy byl vypracováván znalecký posudek sdělil žalobce soudu, že byl nucen ukončit spolupráci s advokátní kanceláří Anonymizováno adresa, která jej zastupovala, ocitl se bez právního zastoupení a musí si najít zástupce nového. Požádal soud, aby mu byla poskytnuta lhůta k prostudování spisu a seznámení se s problematikou jeho diagnózy a jeho současným zdravotním stavem tomuto novému zástupci. Tato žádost byla učiněna podáním ze dne 16.10.2022.

8. Soud následně vyhověl žalobci a zrušil původně nařízená jednání v termínech 19.10.2022 a 12.12.2022. Podáním doručeným soudu dne 8.3.2023 pak žalobce uplatnil požadavek na rozšíření žaloby o náhradu ztížení společenského uplatnění z důvodu progrese dlouhodobé nemoci žalobce. Požadoval zaplacení další částky ve výši 943 809 Kč s tím, že jeho společenské uplatnění je sníženo zejména v doménách měnění základní pozice těla, udržení pozice těla, chůze, pohyb, pohyb po různých lokalitách, používání dopravy, řízení, formální vzdělávání, a to příprava na práci, placené zaměstnání, rekreace a volný čas. Uvedl, že takto vymezené ztížení společenského uplatnění bylo ohodnoceno soudním znalcem tituly před jménem jméno FO dodatkem znaleckého posudku z datum, který však nebyl k podání připojen, ačkoli to žalobce avizoval.

9. Usnesením ze dne 16.3.2023 soud vyzval žalobce dle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř., aby odstranil vady svého rozšíření žaloby, uvedl jakým jednáním žalované mělo dojít k porušení, jakých konkrétních povinností žalované v souvislosti se způsobením progrese dlouhodobé nemoci žalobce, kterou odůvodňuje nárok na ztížení společenského uplatnění. Dále jaká je příčinná souvislost mezi progresí dlouhodobé nemoci žalobce, kterou uvádí jako příčinu ztížení společenského uplatnění a jednáním žalované a z jakého důvodu se domnívá, že dané ztížení společenského uplatnění bylo způsobeno jednáním žalované, a nikoliv samotnou nemocí a jejími projevy. Žalobci byla k doplnění poskytnuta lhůta 15 dnů ode dne doručení usnesení, ke kterému došlo 13.4.2023.

10. Žalobce převzal zásilku soudu do vlastních ruku, nereagoval však ani v soudem stanovené lhůtě ani v dalším průběhu řízení, pouze podáním doručeným dne 19.4.2023 žádal o odročení jednání, které se mělo konat 24.4.2023 z důvodu výrazně zhoršeného zdravotního stavu v důsledku přetrvávající nemoci, kvůli kterému se nemůže zúčastnit nařízeného jednání. Doložil lékařské zprávy prokazující existenci pilonidální cysty s abscesem ze dne datum, datum a datum. Avizovaná plná moc právního zástupce předložena nebyla. Žalobce pouze opakovaně sděloval informace k návrhu na rozšíření žaloby a na shora uvedenou výzvu soudu již nijak reagoval pouze opakovanou žádostí o odročení jednání z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu.

11. Soud, který dospěl k závěru, že jednání nařízené na 24.4.2023, ke kterému byl předvolán i znalec ustanovený soudem za účelem vypracování znaleckého posudku, bylo nařízeno řádně, účastníci o něm byli dostatečně informováni a neshledal důvody, pro které by se jednání nemělo konat.

12. U jednání bylo provedeno dokazování znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO, který byl k jednání předvolán za účelem případného poskytnutí prostoru účastníků k položení doplňujících dotazů. Znalec sám odkázal na vypracovaný znalecký posudek s tím, že necítí potřebu se k jeho obsahu již blíže vyjadřovat, pokud není speciálně dotazován.

13. Ze znaleckého posudku vzal soud za prokázané, že při vyšetření datum ustanoveným znalcem žalobce uvedl, že od 12 let byl ve zdravotnickém zařízení žalované ambulantně léčen pro píštěle v oblasti křížové kosti. Dne datum byl na radiodiagnostickém oddělení Fakultní nemocnice adresa prokázán MR fistulující pilonidální sinus v oblasti křížové kosti zasahující až po konečné obratle kostrče. Dne datum byl vyšetřen tituly před jménem jméno FO v právnická osoba a stanovena diagnóza pilonidálního sinu a byl objednán k operaci. Z uvedené historie léčby z dostupné zdravotnické dokumentace znalec dovodil, že nedošlo k poškození zdraví u žalobce, rozhodnutí k léčbě bylo na základě hnisavých afekcí v oblasti křížové kosti výsledků vyšetření magnetickou rezonancí a klinického vyšetření správné. I přes opakované chirurgické intervence a dlouhodobou ambulantní léčbu, jejímž výsledkem je ne zcela dokonalé zahojení operační rány bylo dosaženo vyhojení chronické hnisavé afekce a stav tedy byl po stránce hnisání v oblasti křížové kosti zdárně vyřešen. Postup při stanovení diagnózy byl zcela standartní, a to klinickým vyšetřením, využití magnetické rezonance k této diagnóze nepatří ke standartnímu postupu. Přestože bylo navrženo mnoho lékařských a chirurgických metod managementu tohoto onemocnění, neexistuje jasný konsensus o nejlepší metodě léčby. Druh operace byl indikován správně v rámci běžně používaných metod. Při operaci pilonidálního sinu je cílem kompletní odstranění celého sinu. Rozhodnutí k provedení operace ze strany žalované bylo správné, duh výkonu, který byl zvolen lze považovat za správné rozhodnutí s ohledem k literárně udávanému nižšímu procentu recidiv (cca. 6 %). Způsobu operací je více, žádný z nich nevede k absolutně uspokojivému výsledku s eliminací recidiv. Léčení defektu po pilonidálním sinu je vždy velmi zdlouhavé, v průměru se udává až 90 dnů. Podle zdravotnické dokumentace je obtížné zjistit, jak byl defekt ošetřován při jednotlivých kontrolách, neboť se zápis omezuje na stručný popis rány výjimečně s nějakým zákrokem. Lze tedy předpokládat, že defekt byl spíše ponechán spontánnímu hojení a je zřejmé, že se zmenšoval. V zavedené léčbě a průběhu hojení neshledal znalec hrubší nedostatky, stejně tak, jako v postupu léčby samotné. K příčinám recidiv se znalec vyjádřil tak, že je uváděna i hloubka v intergluteálního žlábku, počet volných vlasů a tuhost chlupů, což hraje důležitou roli v etiologii onemocnění. Pro přijetí této teorie může být vysoká míra recidivy až 30 % i po nejradikálnějších lokálních excizích pilonidálního onemocnění, což naznačuje, že pilonidální sinus je spíše získaná nová choroba, než přetrvávání některých existujících dutin. Vzhledem k popsanému klinickému obrazu bylo rozhodnuto o operační revizi evidentně vedené úmyslem o urychlení hojení. Nelze jednoznačně konstatovat, že by se defekt nezahojil i bez druhé operace. V operačním protokolu je patrné, že se operatér snažil velmi úsporně odstranit tkáně, které nejevily již přílišnou tendenci k hojení a jeho postup nelze označit za nesprávně provedenou operaci. V uvedeném postupu indikace a provedení operace znalec neshledal nedostatky, které by mohly vést k poškození zdraví. Vzhledem k obecně známé dlouhé době hojení a komplikacím při hojení těchto operačních ran dle znalce ke škodě na zdraví nedošlo. Z ambulantní dokumentace vyplývá, že hnisání z rány začalo cca. tři týdny před operací, bylo přeléčeno antibiotiky a pacientovi byla navržena hospitalizace, kterou on odmítl. V pooperační péči po reoperaci byly použity prostředky, které měly usnadnit a urychlit hojení celkem rozsáhlého defektu, který vznikl rozpadem primárně sešité rány. Vzhledem k nestandartně dlouhé době hojení defektu, který jevil malou tendenci k uzávěru podle znalce mohl být konzultován plastický chirurg. Vzhledem ke konzervativnímu postupu chirurgů ve Fakultní nemocnici adresa, který je shodný s postupy právnická osoba však lze předpokládat, že nález nejspíše nebyl takového rozsahu, aby vyžadoval plastiku. V postupu léčby neshledal hrubší nedostatky, který by mohly vést k eventuálnímu poškození zdraví. Nelze konstatovat, že došlo k porušení povinnosti pracovníků obou nemocnic, je třeba vzít i v úvahu schopnosti a možnosti organizmu zhojit se v dané lokalitě at integrum. Současný zdravotní stav znalec popsal tak, že objektivně v intergluteální rýze je zcela povrchní kožní ragáda nemokvající nad kostrčí délky cca. 60 mm a šířky do 5 mm, okolní kůže je zcela klidná s hustým ochlupením, jinak bezpozoruhodnost. K vyhodnocení, zda byl postup lékařů žalované při poskytování zdravotních služeb žalobci při léčbě primárně v období předcházejícím zákroku ze datum, při tomto zákroku při pooperační péči v období předcházejícím zákroku z datum, při něm a při pooperační péči v souladu s platnými uznávanými a standartními léčebnými postupy či nikoliv, znalec uvedl, že v období před prvním zákrokem je v dostupné dokumentaci pouze vyšetření v roce Anonymizováno a Anonymizováno pro hnisané afekce v třísle, kde byla doporučena léčba na dermatologii Fakultní Anonymizováno nemocnice. Další záznam ze dne datum již uvádí diagnózu pilonidálního sinu a pacient byl následně objednán k operaci. Přestože bylo navrženo mnoho lékařských a chirurgických metod managementu tohoto onemocnění, neexistuje jasný konsenzus o nejlepší metodě léčby, tudíž nelze konstatovat, který postup splňuje jednoznačně kritéria postupu lege artis a který tato kritéria nesplňuje. Empiricky zůstává několik nejčastěji používaných technik, ke kterých technika zvolená v tomto případě patří. Všechny techniky mají celkem vysoký počet recidiv. Pokud lze některé recidivy takto označit a nespadají-li již spíše mezi získaná nová onemocnění, než přetrvávání některých existujících dutin.

14. Podle ust. § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle ust. § 2911 způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

16. Podle ust. § 2912 odst. 2 o.z. dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

17. Podle ust. § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

18. Podle ust. § 2960 škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péči o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

19. Žalobce se v řízení domáhá náhrady škody způsobené v souvislosti s léčením zdravotních obtíží od datum, a to bolestného ve výši 563 004,56 Kč. Následně žalobu rozšířil o náklady péče o zdraví ve výši 162 063,25 Kč. V poslední fázi řízení navrhoval soudu rozšíření o náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 943 809 Kč, kterou však nedostatečně specifikoval a soudem byla v tomto rozsahu žaloba odmítnuta.

20. Žalobce svůj nárok odůvodňoval tím, že vytýkal žalované opožděnou diagnózu a nesprávný postup při léčbě, tzv. non lege artis. Již na počátku dokazování byla shoda účastníků na vypracování znaleckého posudku, který by posoudil vytýkaná pochybení a samotnou důvodnost žaloby.

21. Z vypracovaného znaleckého posudku vyplynulo, že postup žalované při léčbě byl zcela v souladu s platnými uznávanými a standartními léčebnými procesy, tedy zcela lege artis, při léčbě bylo postupováno bez jakýchkoliv významných pochybení způsobem odpovídajícím zdravotnímu stavu žalobce a v žádném případě nedošlo v souvislosti s touto léčbou k poškození jeho zdraví. Samotné onemocnění, kterým žalobce trpí je léčitelné velmi obtížně a dle znalce nebyly shledány hrubší nedostatky v léčbě, které by eventuelně mohly vést k poškození zdraví žalobce, operace byly indikovány a provedeny správně a nedostatky v postupu pracovníků žalované při indikaci nebo provedení operačních zákroků nebyly shledány. Znalec se jednoznačně vyjádřil tak, že ke škodě na zdraví činností žalované při poskytování zdravotních služeb žalobci nedošlo. Zdůraznil, že přestože bylo navrženo mnoho lékařských a chirurgických metod managementu tohoto onemocnění, neexistuje jasný koncensus o nejlepší metodě léčby. Uvedl, že z lékařských zpráv nelze jednoznačně dospět k závěru, že by průběh léčby byl ovlivněn porušením povinností pracovníků žalované, jelikož nikde není uveden jednoznačný doporučený a závazný postup při léčbě pilonidálního sinu. Žádné ze známých operačních řešení není bez rizika recidivy či nekomplikovaného hojení a nelze tedy dojít k závěru, že byly porušeny povinnosti při léčbě. Byl zvolen způsob léčby, u kterého již před operací bylo jasné, že bude časově náročný s těžko odhadnutelnou dobou léčení, a to metodou, která je některými chirurgy volena pro nízký počet recidiv. Postup léčby ve Fakultní nemocnici adresa, který následoval poté, co žalobce nebyl spokojen s léčbou u žalované, byl také konzervativní, léčba trvala cca čtyři měsíce a nelze se o ní vyjádřit, že by byla chybná.

22. Soud tedy dospěl k jednoznačnému závěru, který plyne i z vypracovaného znaleckého posudku, že žalovaná při léčbě nepochybila. Žalobce se v podstatě domáhá odškodnění své nemoci a zdravotních obtíží a nikoliv pochybení žalované při léčbě a následků těchto pochybení, neboť tento závěr znalecký posudek vylučuje.

23. Soud již neprováděl další dokazování, neboť žalobce sám, přestože mu byl poskytnut dostatečný prostor ke zvážení dalšího postupu, ke zvolení nového zástupce či změně taktiky v rámci procesních úkonů, již nereagoval, zůstal zcela pasivní a pouze se (neúspěšně) pokusil o uplatnění dalšího nároku.

24. Soud zdravotní potíže žalobce vnímá, nicméně v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná tyto obtíže způsobila či jakkoliv zavinila, případně komplikovala či zhoršila jejich průběh. Žaloba byla tedy v plném rozsahu zamítnuta z toho důvodu, že nebylo shledáno jakékoliv zavinění žalované v souvislosti s výsledky léčby onemocnění žalobce. Základní předpoklady pro přiznání náhrady škody splněny nebyly.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 59 330 Kč, která sestává z odměny advokátky za šest úkonů právní pomoci po 1 500 Kč, jak bylo účtováno, a to převzetí a přípravě zastoupení, vyjádření k žalobě z 13.11.2020, vyjádření k rozšíření ze dne 16.3.2021, účasti na jednání dne 28.7.2021 a 24.4.2023 a podání návrhu otázek pro znalce ze dne 20.8.2021, které účtovala právní zástupkyně žalované v rozsahu jedné poloviny úkonu. Ke každému z úkonu byl přiznán režijní paušál ve výši 300 Kč dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.

26. Soudu vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku náklady, které dosud hradil stát. S ohledem na ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudního poplatků. Žalobce byl v řízení neúspěšný a soud mu tedy uložil povinnost nahradit státu náklady související s vypracováním znaleckého posudku. Výše těchto nákladů bude určena samostatným usnesením poté, co budou náklady znalci proplaceny.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.