MSBR 2108 C 11/2024-38

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená datum bytem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: právnická osoba IČO IČO sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ za něhož jedná Jméno žalované, ⟪LB:lb_005⟫ IČO: IČO žalované, sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ adresou pro doručování: Jméno žalované ⟪LB:lb_007⟫ Územní pracoviště adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 167 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 167 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 167 000 Kč od 23. 5. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 900 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. 11. 2023zasláno písemné vyhotovení rozsudku odvolacího soudu

2. Žalovaná potvrdila, že dne datum žalobkyně uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění v celkové výši 167 000 Kč dle zák. č. 82/1998 Sb. Žalovaná přitom neuznala žalobou tvrzený nárok co do důvodu, ani co do výše, a to ani částečně, když žalobkyni bylo již v rámci samotného řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka přiznáno zadostiučinění za jeho délku ve výši 35 640 Kč a to rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2023, č. j. spisová značka. Považuje tak jakýkoli další nárok na poskytnutí zadostiučinění za zcela nedůvodný.

3. 5. 2023spis předložen Krajskému soudu v Brně

15. Soud se tedy zabýval otázkou, ve smyslu výše uvedené judikatury, za jaké období předmětného kompenzačního řízení bylo přiznáno přiměřené zadostiučinění. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že tímto obdobím je doba od 15. 4. 2019, kdy byla podaná žádost žalobkyně o odškodnění u právnická osoba, do 27. 9. 2023, kdy bylo rozhodnuto odvolacím soudem. Období, které tedy nebylo zohledněno je období od rozhodnutí odvolacího soudu do nabytí právní moci rozhodnutí. Tedy období od 27. 9. 2023 do 11. 11. 2023, konkrétně 45 dnů. V rámci této doby, kdy byly činěny úkony soudu, konkrétně rozeslání protokolu o vyhlášení rozhodnutí odvolacím soudem (29. 9. 2023), rozeslání písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu (1. 11. 2023). Rozhodnutí nabylo právní moci 11. 11. 2023. V tomto časovém období nejsou soudem zjištěny žádné průtahy.

4. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2023, č. j. spisová značka, konkrétně z bodu 24 a násl. odůvodnění vyplynulo, že odvolací soud o nynějším kompenzačním řízení rozhodoval v intencích závazného právního názoru dovolacího soudu vyjádřeného v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2023, č. j. 30 Cdo 3504/2022-122 (dále také je „rozhodnutí dovolacího soudu“). Dokazování odvolací soud doplnil o důkaz spisem posuzovaného řízení Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka (pozn. zde chybně uvedené, jako zřejmá písařská chyba sp. zn. spisová značka), se sdělením časové relace jednotlivých procesních úkonů a rozhodnutí, konkrétně tedy období od 15. 4. 2019 – potvrzení právnická osoba o přijetí žádosti žalobkyně ze dne datum o odškodnění až do referátu ze dne 4. 5. 2023 o nařízení odvolacího jednání na 20. 9. 2023. Odvolací soud na základě přehledu úkonů ve spise, který je i zřejmý z výše uvedené tabulky, dovodil, že délka nynějšího kompenzačního řízení ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, tj. ke dni 27. 9. 2023 činí od uplatnění nároku u žalovaného v rámci předsoudní fáze, tedy od 15. 4. 2019, 4 roky, 5 měsíců a 12 dní. K aplikaci modifikačních kritérií ve smyslu ust. § 31a odst. 3 OdpŠk na nynější kompenzační řízení, odvolací soud jednotlivě posoudil kritérium délky řízení (navýšeno zadostiučinění o 20 %); kritérium významu nynějšího kompenzačního řízení (sníženo zadostiučinění o 10%); kritérium složitosti nynějšího kompenzačního řízení – jako standardní řízení (bez navýšení či snížení zadostiučinění); kritérium postupu soudu – zde svědčí průtahy v řízení před soudem prvního stupně od 18. 12. 2019 do 30. 3. 2020, kdy byl nesprávně vyměřen soudní poplatek a průtahy v řízení před soudem odvolacím od nápadu spisu 13. 5. 2021 do nařízení odvolacího jednání 14. 3. 2021. Pro snížení navýšení svědčí existence pandemie Covid 19 v průběhu řízení jako objektivní okolnost vis maior, která měla dílčí vliv na prodlevy v řízeních u soudů obou stupňů. Kritérium postupu soudu – navýšení o 10 %. Kritérium chování poškozené – nelze hodnotit ve prospěch navýšení ani či snížení odškodnění. Výsledné celkové navýšení již přiznaného zadostiučinění činí 20 % z částky 178 200 Kč, tj. 35 640 Kč a k tomu příslušenství počítané od 27. 5. 2022 (den následující po uplatnění prvního navýšení v částce 80 000 Kč před odvolacím soudem) do zaplacení počítaného od předchozího navýšení v zákonem stanovené sazbě úroku z prodlení 11,75 %. Žalobkyně proti předmětnému rozhodnutí odvolacího soudu nepodala dovolání.

19. Podle předmětného stanoviska, pro srovnání, soud vycházel ze spodní hranice částek (15 000 Kč), kdy se první dva roky řízení krátí na polovinu, tj. na částku 7 500 Kč. Soud ke stanovení této spodní hranice vzal i v úvahu, že žalobkyně uplatnila svůj nárok již v původním kompenzačním řízení, tedy přiznaná částka odpovídající přiměřenému zadostiučinění byla žalobkyni uhrazena po právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (po 11. 11. 2023). Tedy poměrně rychle, bez průtahů. Soud se při svých úvahách držel dále i jednotlivých modifikačních kritérií ust. § 31 a odst. 3 OdpŠk, tedy jednotlivě, co do délky řízení, významu řízení pro žalobkyni, složitosti řízení, postupu soudu a chování poškozené. K tomuto nutno podotknout, že odvolací soud byl v rámci závazného právního stanoviska dovolacího soudu vázán algoritmem výpočtu, k již přiznanému zadostiučinění, tj. k částce 178 200 Kč, a to formou navýšení.

6. Zástupce žalobkyně při jednání uvedl, že žalovanou částku požaduje dle zákonné úpravy a judikatury a konkrétních okolností, s tím, že toto blíže nehodlá doplňovat.

20. V tomto kontextu by bylo i pro účastníky řízení překvapující, kdyby se nyní soud pouštěl v rámci tohoto kompenzačního řízení do odlišné aplikace, resp. právního posouzení užití modifikačních kritérií, když se v tomto řízení de facto vychází ze stejného skutkového zjištění. Soud však v rámci své rozhodovací činnosti jednotlivě posuzoval, zda a v jaké procentuální výši modifikovat dle jednotlivých kritérií zadostiučinění.

17. Soud má za prokázané, když to shodně uvedli oba účastníci, že předmětná částka 35 640 Kč s příslušenstvím byla žalobkyni zaplacena po právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Proti předmětnému rozhodnutí odvolacího soudu účastníci nebrojili dovoláním. Tedy odškodnění v rámci nynějšího kompenzačního řízení bylo žalobkyni poskytnuto de facto bez dalších průtahů, okamžitě.

7. Účastníci shodně uvedli, že částka 35 640 Kč dle výroku II. rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. spisová značka byla žalobkyni uhrazena.

22. K významu nynějšího kompenzačního řízení pro žalobkyni. Zde se jedná o druhé kompenzační řízení, za které navíc bylo již přiznáno a i zaplaceno zadostiučinění. Jediné, co tedy žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, očekává, je přiznání dalšího (či vyššího) zadostiučinění. Obecně se dají objektivizovat některé druhy řízení, které ze své povahy obvykle mívají citelnější dopad do poměrů účastníků, jako je tomu u trestního řízení, u rodinněprávních věcí, u věcí osobního stavu, ochrany osobnosti, náhrady újmy na zdraví, u pracovněprávních sporů, u řízení o poskytnutí sociálních a jiných dávek či u věcí bytových. Žalobkyně nebrojila dovoláním proti rozhodnutí odvolacího soudu, tedy, že by jí navýšené zadostiučinění připadalo nízké. Zde soud, s ohledem na všechny tyto okolnosti, přistoupil ke snížení o 40 %, kdy má za to, že následné kompenzační řízení nedosahuje takového významu, jako řízení o věci samé, za jehož délku byla již kompenzace poskytnuta a stejně tak již byla zohledněna i doba trvání samotného kompenzačního řízení a za toto poskytnuta finanční náhrada.

18. Soud tak v kontextu výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu, a to i zejména při zohlednění závazného stanoviska Nejvyššího soud Cpjn 206/2010, provedeného dokazování a skutkového zjištění, dospěl k závěru, že odvolacím soudem přiznaná částka 35 640 Kč s příslušenstvím, je částkou zcela adekvátní.

11. Mezi účastníky nebyl spor o to, zda v napadeném soudním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zák. č. 82/1998 Sb., ale k odlišnému pohledu na výši poskytnutého zadostiučinění navýšením v odvolacím řízení. Žalobkyně trvala na svém žalobním návrhu a uvedla, že v rámci posuzovaného řízení jí nebylo poskytnuto odškodnění průtahů v něm ale pouze zcela nedostatečné navýšení odškodnění za průtahy v „prvotním“ tedy v něm odškodňovaném řízení. Žalovaný naopak navrhoval zamítnutí žaloby, když žalobkyni již byla odpovídající výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu přiznána výše citovaným rozhodnutím odvolacího soudu a žádné odškodnění tak žalobkyni nenáleží.

14. Při stanovení výše zadostiučinění soudy vycházejí ze stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 ze dne 13. 4. 2011. Nejvyšší soud zde dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč).

21. Jednotlivě tedy, co se týká délky řízení, tedy od uplatnění nároku u žalovaného v rámci předsoudní fáze (15. 4. 2019) do nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 27. 9. 2023, č.j. spisová značka (dne 11. 11. 2023). Zde, oproti aplikaci tohoto kritéria odvolacím soudem, se soud zabývá délkou řízení navýšenou o 45 dnů. Lze konstatovat, že se jedná o 4 roky, 6 měsíců a 27 dnů, tato délka řízení není přiměřená, ale při zohlednění již soudem přiznaného a i vyplaceného zadostiučinění v částce 35 640 Kč s příslušenstvím, soud nepřistoupil k navýšení ani ke snížení výše přiměřeného zadostiučinění.

31. 5. 2022proběhlo jednání u Krajského soudu v Brně, kde byl vyhlášen rozsudek, kterým se I. rozsudek prvního stupně ve výroku II. mění tak, že ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 800 Kč s příslušenstvím tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá a potvrzuje se ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 61 533 Kč s příslušenstvím, ve výroku III. se rozsudek prvního stupně potvrzuje, výrokem II. odvolací soud rozhodl, že se žaloba co do částky 80 000 Kč s příslušenstvím zamítá a výrokem III. byla stanovena povinnost žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku ve výši 31 050 Kč

8. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

26. Výše uvedené právní posouzení dáno do algoritmu výpočtu, kdy se jedná konkrétně o dobu 4 let, 6 měsíců a 27 dnů, nyní bez aplikace modifikačních kritérií. Za prvních 24 měsíců o částku 2 x 7 500 Kč, za následující 2 roky řízení celkem o částku 30 000 Kč, za 6 měsíců o částku 7 500 Kč a za 27 dnů o částku 1 110 Kč. Celkem tedy 53 610 Kč. Při aplikaci modifikačních kritérií, snížení o 40 % se jedná o částku 32 166 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, kdy je zapotřebí započíst již soudem přiznanou výši zadostiučinění v částce 35 640 Kč, soud žalobu zamítl.

13. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 27. 12. 2022, sp. zn. spisová značka vyjádřil tak, že „s ohledem na dosud přetrvávající nejednotnost v rozhodování soudů nižších stupňů ohledně způsobu uplatňování požadavku poškozených na „navýšení“ zadostiučinění, lze pro větší přehlednost shrnout, že jednak může poškozený 1) bez dalšího zohlednit pozdní poskytnutí kompenzace neformálním poukazem na to, že daná skutečnost umocňuje jeho již dříve uplatněný požadavek na poskytnutí zadostiučinění, jednak může 2) požadovat v průběhu kompenzačního řízení vedle dříve uplatněného zadostiučinění též jeho navýšení (např. o konkrétní nově určenou částku). V posledně uvedeném případě platí, že 2a) bylo-li v rámci kompenzačního řízení (včítaje v to i dobu předběžného uplatnění nároku) poškozenému přiznáno přiměřené zadostiučinění za posuzované řízení, ať už dobrovolným uspokojením nároku ze strany státu nebo na základě rozhodnutí soudu vydaném v přiměřeně dlouho trvajícím kompenzačním řízení, nemá poškozený na navýšení zadostiučinění za posuzované řízení nárok, a to bez ohledu na případnou nepřiměřenou délku kompenzačního řízení; 2b) jestliže bylo v průběhu kompenzačního řízení poskytnuto zadostiučinění v nedostatečné formě nebo výši, je možno k návrhu poškozeného zadostiučinění navýšit i s ohledem na navazující dobu, než bude poskytnuto adekvátní („plné“) zadostiučinění. V takovém případě je však možno částečné plnění zohlednit při zvažování v čase proměnlivého kritéria významu řízení pro poškozeného [§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk]; 2c) dojde-li naopak k přiznání odpovídajícího zadostiučinění za posuzované řízení v nikoliv přiměřené době trvajícího kompenzačního řízení, a kompenzace tak není poskytnuta včas, je namístě k návrhu poškozeného navýšení zadostiučinění poskytnout (zpravidla procentuálním navýšením zjištěné základní částky vážící se k původnímu posuzovanému řízení).“

28. 2. 2022Krajský soud v Brně vyžádal spis Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka; spis předložen předsedkyni senátu 44 Co, která rozhodovala v předchozím kompenzačním řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka

16. Dále se soud zabýval výší poskytnutého zadostiučinění navýšením již žalovaného odškodnění, v odvolacím řízení. Soud v rámci dokazování vycházel zejména z bodů 24 a násl. odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, který byl mimo jiné vázán i závazným právním názorem dovolacího soudu, vyjádřeného v rozsudku ze dne 22. 3. 2023, č. j. spisová značka. Odvolací soud se jednotlivě vypořádal s aplikací modifikačních kritérií. Jak je podrobně uvedeno výše v bodu 12 tohoto odůvodnění. Celkové navýšení již přiznaného zadostiučinění tedy činilo 20 % z částky 178 200 Kč, tedy 35 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od 27. 5. 2022 (od doby uplatněného nároku u soudu na navýšení zadostiučinění).

27. Žalovanému soud přiznal dle ust. § 142 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč. Tyto náklady sestávají z paušálních náhrad v celkové výši 900 Kč. Dle ust. § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., žalovanému vznikl nárok na zaplacení tří paušálních náhrad po 300 Kč (písemné podání, příprava účasti na jednání a účast na jednání před soudem).

29. 9. 2023účastníkům rozeslán protokol o vyhlášení rozhodnutí odvolacím soudem

5. Žalobkyně podáním ze dne 22. 11. 2023 uplatnila u právnická osoba nárok na přiměřené zadostiučinění dle §§ 13 a 31a zák. č. 82/1998 Sb. za soudní řízení vedené u Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka. Žalobkyně požadovala částku 167 000 Kč z titulu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v penězích a z titulu náhrady majetkové škody spočívající v nákladech na nápravu nesprávného úředního postupu dle OdpŠk tímto povinným předsoudním uplatněním nároku požadovala 16 400 Kč. Ze stanoviska právnická osoba ze dne datum pak bylo zjištěno, že ministerstvo nárok žalobkyně neuznalo, s odůvodněním uvedeným v bodu 1 tohoto odůvodnění.

9. Dle § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

Dle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a

e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Pro posouzení otázky, zda předmětné navýšení nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté, a stejně tak i pro posouzení otázky, zda a jak k přiznanému zadostiučinění přihlížet, soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2021, sp. zn. 30 Cdo 2730/2020, kdy dané navýšení nepředstavuje překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k případnému odškodnění porušení práva na přiměřenou délku kompenzačního řízení, byť by v něm přirozeně mělo být dřívější zohlednění nepřiměřené délky kompenzačního řízení a navýšení zadostiučinění ve vztahu k původnímu posuzovanému řízení zohledněno.

12. Z provedeného dokazování je zřejmé, že řízení vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka, a to konkrétně v rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 27. 9. 2023 č. j. spisová značka byla žalovanému ve výroku II. stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši dalších 35 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 640 Kč od 27. 5. 2022 do zaplacení. Tato přiznaná částka představuje v nynějším kompenzačním řízení přiměřené zadostiučinění. Odvolací soud rozhodl v intencích závazného právního názoru dovolacího soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne 22. 3. 2023, č. j. spisová značka. Posuzovanou dobou je doba od 15. 4. 2019, kdy byla podaná žádost žalobkyně o odškodnění u právnická osoba, do 27. 9. 2023, kdy bylo rozhodnuto odvolacím soudem. Celkem se tak jedná o 4 roky, 5 měsíců a 12 dnů. Odvolací soud v odůvodnění výše uvedeného rozsudku ze dne 27. 9. 2023 konstatoval, že uvedenou délku prodlevy již nelze hodnotit jako přiměřenou z hlediska poskytnutí zadostiučinění žalobkyni a navýšil již přiznané zadostiučinění peněžitou formou. Jednotlivě aplikoval modifikační kritéria ve smyslu ust. § 31a odst. 3 OdpŠk na nynější kompenzační řízení, a to v rámci kritéria délky řízení, významu řízení pro poškozenou, složitosti nynějšího kompenzačního řízení, postupu soudu při zohlednění objektivní okolnosti vis maior, která měla dílčí vliv na prodlevy v řízeních u soudů obou stupňů, a chování poškozené. Žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soud nebrojila dovoláním. Účastníci shodně uvedli, že soudem přiznané předmětné navýšení ve výši 35 640 Kč s příslušenstvím bylo žalovaným žalobkyni uhrazeno.

23. Ke kritériu složitosti řízení, zde soud vychází z odůvodnění odvolacího rozsudku, konkrétně z bodu 29, kde bylo konstatováno, že v řízení bylo rozhodováno toliko na základě listinných důkazů, toto významně nevybočovalo z kategorie běžných civilních řízení, otázky řešené v rámci dovolacího řízení byly posouzeny ve světle aktuálně se vyvíjející judikatury. Z hlediska tohoto kritéria nejsou dány okolnosti svědčící ani pro snížení ani pro navýšení zadostiučinění.

24. K postupu soudu, soud zde konstatuje nepřiměřenou délku ve 2 částech řízení (za 1. v části chybně vybíraného soudního poplatku, kdy usnesení s výzvou soudu k zaplacení soudního poplatku za řízení bylo vydané 18. 12. 2019 a dne 30. 3. 2020, kdy soud vydal usnesení o změně usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku na správnou výši 2 000 Kč, zde se skutečně jedná o nepatrný průtah; a za 2. v části od předložení věci odvolacímu soudu dne 13. 5. 2021 do 14. 3. 2022, kdy bylo referátem nařízeno odvolací jednání, zde se jedná o trochu delší průtah v řízení před odvolacím soudem, zdůvodněný i vis maior dle skutkového zjištění vyjádřeného v b. 31 odůvodnění rozsudku odvolacího soudu). V ostatním bylo řízení soudu na všech stupních plynulé. Soud opět i v tomto promítl skutečnost, že soudem již bylo zadostiučinění v penězích přiznané a žalovaným žalobkyni i zaplacené. Ani zde soud nepřistoupil k navýšení ani ke snížení výše přiměřeného zadostiučinění.

25. K chování poškozené v průběhu nynějšího kompenzačního řízení, žalobkyně nezavdala příčinu k průtahům, své procesní povinnosti si plnila ve lhůtách. Sama žalobkyně žádné konkrétní okolnosti svědčící ve prospěch navýšení netvrdí, stejně tak v opačném směru ničeho netvrdí ani žalovaný. Na okraj nutno i podotknout, že žalovaná nebrojila dovoláním proti rozhodnutí odvolacího soudu, kdy jí bylo přiznané za toto kompenzační řízení zadostiučinění v částce 35 640 Kč s příslušenstvím.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.