MSBR 249 C 2/2023-208

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Monikou Schön, Ph.D., v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ bytem v Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená Jméno Zástupce, ⟪LB:lb_004⟫ advokátkou se sídlem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Jméno žalovaného A, IČO IČO žalovaného A, ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem v Adresa žalovaného A, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený Jméno žalovaného B, ⟪LB:lb_009⟫ advokátem se sídlem adresa, ⟪LB:lb_010⟫ o 21.780 Kč s úroky z prodlení,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21.780 Kč s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5.445 Kč za dobu od 1. ledna 2023 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16.335 Kč za dobu od 1. ledna 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 5.445 Kč za dobu od 1. ledna 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 29.739 Kč k rukám Jméno Zástupce, advokátky se sídlem v adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 21.780 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21.780 Kč za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že je vlastníkem mj. pozemků p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno, jejichž součástí jsou garáže, vše v obci adresa, katastrální území adresa, že žalovaný je správcem pozemku p. č. Anonymizováno, jehož součástí je budova č. p. Anonymizováno v obci adresa, katastrálním území adresa, že část pozemku p. č. Anonymizováno v rozsahu vymezeném geometrickým plánem č. hodnota je zatížena věcným břemenem (služebností stezky a cesty, a to jak pěší chůzí, tak veškerými motorovými i nemotorovými vozidly) ve prospěch mj. pozemku p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno. Toto věcné břemeno bylo zřízeno dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a zřízení věcných břemen ze dne datum s právními účinky vkladu k datum. Smyslem zřízeného věcného břemene bylo mj. zajištění přístupu a průjezdu ke garážím na pozemcích, jejichž vlastníkem je žalobkyně. Žalovaný je stavebníkem stavby na domě č. p. Anonymizováno, kterou žalobkyně rozvedla, podle stavebního povolení ze dne datum, tato stavba nicméně od května 2021 nijak nepokračuje, stavební práce byly fakticky pozastaveny. Od té doby žalovaná nemůže k přístupu do svých garáží využívat průjezd domu č. p. Anonymizováno, jak je k tomu oprávněna ze shora popsaného věcného břemene, neboť v průjezdu domu (tj. na pozemku p. č. Anonymizováno v části zatížené věcným břemenem) je od doby, kdy fyzicky probíhala stavba, složen stavební materiál (pytle s betonem, trapézový plech). Žalobkyně opakovaně žádala žalovaného o zajištění přístupu ke garážím, marně. Po dobu probíhající stavby strpěla složení materiálu v průjezdu domu. Od ledna 2021 byl přístup znemožněn v důsledku umístění lešení, což žalobkyně akceptovala. Od května 2021, kdy stavební postup byl pozastaven, k tomu však již neviděla důvod. Opakovaně žádala výbor žalovaného o řešení situace, navrhovala, aby – ještě před expirací – byly pytle se stavebním materiálem prodány, aby průjezd byl vyklizen, opět marně. Složení materiálu v průjezdu, které přetrvává do současnosti, navíc považuje za schválnost ze strany žalovaného, jejímž cílem je vyloučit průjezd autem žalobkyně do garáže ve dvoře, neboť složený materiál byl již v roce 2022 po expirační lhůtě a je v současné době nepoužitelný, případně jeho použití je rizikové. Stavba byla v roce 2021 pozastavena z toho důvodu, že žalovaný rozhodl o jiném způsobu realizace balkonů ve dvorní části domu (výstavba balkonu na nosný sloupek namísto dříve schváleného řešení „bez sloupku“), k tomu však bylo nutné rozhodnutí stavebního úřadu o změně stavby před dokončením. Žalovaný však od roku 2021 dosud „nebyl schopen“ vyřídit povolení pro změnu stavby. Na výzvu stavebního úřadu nedodal potřebné doklady a řízení o změně stavby před dokončením bylo zastaveno, tento postup se později opakoval. V roce 2023 žalovaný podal novou žádost, opět byl stavebním úřadem vyzván k doplnění, následně vzal žalovaný žádost zpět, řízení bylo zastaveno a žalovaný podal novou žádost; okolnost, že dosud nebylo vydáno potřebné rozhodnutí stavebního úřadu, tedy není nijak ovlivněna žalobkyní, ale výlučně postupem žalovaného. Z důvodu znemožnění užívání garáže si žalobkyně byla nucena pronajmout jedno parkovací místo v domě v blízkém okolí, za to v období leden – prosinec 2022 zaplatila takto na nájemném částku 21.780 Kč. Náhrady této částky se po žalovaném domáhá. Reálně přitom žalobkyni vznikla škoda vyšší, neboť v důsledku znemožnění příjezdu do dvora nemohla pronajímat svou (druhou) garáže ve dvoře. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného, aby žalovanou částku žalobkyni zaplatil (první výzva ze dne 25. 3. 2022, následující ze dne 22. 8. 2022 a ze dne 22. 12. 2022), marně. K tvrzení žalovaného ohledně nahlížení do spisu stavebního úřadu uvedla, že byla nucena takto postupovat z důvodu nespolupráce žalovaného, který se zavázal v dohodě o umístění nosného sloupu mj. že žalobkyni umožní nahlížet do všech podkladů. Tuto svou povinnost však neplnil a žalobkyni nezbylo, než informace čerpat z podkladů na stavebním úřadě. Obsah dokumentace je pro žalobkyni významný mj. proto, že v místě, kde má být umístěn balkonový sloupek, má vedeny inženýrské sítě, dále jde o místo vjezdu do dvora, tedy s umístěním sloupku se zvyšuje riziko havárie automobilu.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Nejprve uvedl, že je sice správcem části pozemku p. č. Anonymizováno, která je zatížena věcným břemenem (průjezd), není však vlastníkem tohoto pozemku, ani vlastníkem v průjezdu složeného stavebního materiálu. Dále uvedl, že žalovaný rozhoduje většinově a jeho rozhodnutí zavazuje všechny jeho členy, tj. i ty, kteří případně s rozhodnutím nesouhlasili. Žalobkyně tak podle žalovaného „je povinna strpět určité zásahy do svých práv za účelem provedení (…) stavebních prací“. Žalovaný se podle svého názoru „nikterak protiprávně nechová, když stavební materiál není v jeho vlastnictví“, „na straně žalobce žádná škoda nevzniká, jelikož motorové vozidlo (…) může být parkováno na ulici na tzv. modrých zónách (…)“ a „mezi parkováním žalobkyně a jakýmkoli jednáním žalovaného neexistuje žádná příčinná souvislost“. Dále namítal neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene „pro neurčitost“ (srov. vyjádření při jednání dne 8. 8. 2023). Při jednání dne 8. 8. 2023 dále uvedl, že „bylo možno projíždět autem“ míněno v žalovaném období, že „stavební práce nadále probíhají“, což podle žalovaného vyplývá ze stavebního deníku“, a že „žalobkyně dělá obstrukce“. Při jednání dne 17. 10. 2023 pak žalovaný uvedl, že „žádné stavební práce v současné době neprobíhají“, později při tomtéž jednání uvedl, že „má za to, že „stavební práce probíhaly v roce 2022. Pokud jde o tvrzené obstrukce ze strany žalobkyně, ty žalovaný spatřuje v tom, že žalobkyně „chodila nahlížet do spisu stavebního úřadu, dále podávala různé námitky“, „nevhodně kontaktovala též osoby provádějící stavbu“. Při jednání ve věci dne 8. 8. 2023 žalovaný uvedl, že žalobkyně právo z věcného břemene „nikdy zcela nevyužívá, leda k průchodu“, že „garáže užívala k uskladnění věcí, nikoli k parkování vozidla“, „k parkování naopak užívala ulici“ a „pronájem byl realizován jedině za účelem nátlaku na žalovaného“ a žalovaný jej „považuje za šikanózní, jeho cílem je zabránit dokončení stavebních prací“, kdy žalobkyně podle žalovaného „brání a prodlužuje stavební řízení a brání též v řádném fungování SVJ“. V rámci závěrečné řeči při jednání ve věci dne 22. 2. 2024 pak žalovaný konstatoval, že „s oprávněním z věcného břemene by měla být spojena participace na nákladech na vrata a údržbu čistoty v průjezdu“ a že „v tomto směru žalovaný provádí zápočet ve vztahu k žalobnímu požadavku žalobkyně“.

3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

4. Z Dohody spoluvlastníků nemovitosti o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a o zřízení věcných břemen ze dne datum soud zjistil, že podle této dohody se tehdejší spoluvlastníci pozemku p. č. Anonymizováno, pozemku p. č. Anonymizováno a pozemku p. č. Anonymizováno, všech v obci adresa, katastrálním území adresa, a to žalobkyně, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO dohodli na zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemkům a na jejich vypořádání tak, že žalobkyni bylo převedeno vlastnické právo k pozemku p. č. Anonymizováno, k pozemku p. č. Anonymizováno a k pozemku p. č. Anonymizováno. Pozemek p. č. Anonymizováno a pozemek p. č. Anonymizováno zůstaly v podílovém spoluvlastnictví. Touto smlouvou byla dále sjednána služebnost stezky a cesty k části pozemku p. č. Anonymizováno (tato část byla specifikována v geometrickém plánu č. hodnota vyhotoveném tituly před jménem jméno FO) a k pozemku p. č. Anonymizováno v celém rozsahu, a to ve prospěch vlastníka pozemku p. č. Anonymizováno. Služebnost byla zřízena bezplatně a na dobu neurčitou. Právní účinky zápisu nastaly ke dni datum, zápis do katastru nemovitostí byl proveden dne datum (srov. výpis z KN provedený k důkazu).

5. Z Geometrického plánu č. hodnota, vyhotoveného tituly před jménem jméno FO, který je přílohou Dohody spoluvlastníků ze dne datum, soud zjistil, že jím byl vymezen rozsah věcného břemene k části pozemku a průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemků. Z plánu je evidentní, že věcné břemeno bylo sjednáno tak, že zatěžuje mj. průjezd domu a dále pozemek v části za domem (dvorní trakt) v přesně vymezené části, účelem je evidentně přístup (zajištění přístupové, příjezdové cesty) k pozemku mj. p. č. Anonymizováno, na němž je garáž. Jestliže zástupce žalovaného namítal nesrovnalost mezi rozměrem uvedeným na geometrickém plánu č. hodnota a č. hodnota, obou vyhotovených tituly před jménem jméno FO, kdy nesoulad spočívá v uvedení šířky průjezdu v rozměru 2,80 m (GP č. hodnota) a 2,81 m (GP č. hodnota), z této nesrovnalosti nelze dovozovat neplatnost ujednání účastníků atp., jak se snad domnívá žalovaný (při jednání ve věci dne 17. 10. 2023 uvedl, že se jedná o jediný důvod neplatnosti smlouvy, jíž mělo být zřízeno věcné břemeno). Především nutno uvést, že se jedná o rozdíl v rozsahu 1 cm, který skutečně může být dán nepřesností měření, zaokrouhlením atp. Z nákresu je nicméně u obou geometrických plánů zjevný zcela totožný rozsah části pozemku p. č. Anonymizováno zatíženého věcným břemenem a mezi osobami, které smlouvy uzavíraly, nebyla nikdy pochybnost ani spor o tom, zda a v jakém rozsahu bylo věcné břemeno zřízeno, v jakém rozsahu pozemek p. č. Anonymizováno zatěžovalo. Z obou geometrických plánů je naprosto zřejmé, že věcné břemeno zatěžuje pozemek p. č. Anonymizováno v části, v níž je průjezd domu, a to k průjezdu do dvorní části dvora – ke garáži ve dvoře. Dohoda spoluvlastníků ze dne datum odkazuje na geometrický plán č. hodnota, který žalovaným zpochybňovaný rozměr jednoznačně uvádí šíři 2,81 m, tzn. nelze mít pochybnost o sjednané šíři. Konečně, nutno připomenout ustanovení § 1258 o. z. I kdyby nebyl rozsah služebnosti určen, je třeba jej posoudit podle místních zvyklostí, a není-li ani ta, uplatní se domněnka, že rozsah služebnosti je spíše menší než větší (tzn. uplatnil by se menší rozměr šíře průjezdu, tj. 2,80 m). Z odchylky 1 cm tak nelze dovodit neplatnost ujednání, jímž bylo věcné břemeno zřízeno. Zpochybňování platnosti dohody spoluvlastníků ze dne datum a oprávnění žalobkyně z věcného břemena ze strany žalovaného v tomto řízení se jeví jako překvapivé, neboť ke dni datum (datum uzavření dohody o umístění nosného sloupu) žalovaný pochybnosti o platnosti dohody spoluvlastníků ze dne datum a rozsahu věcného břemene žalobkyně evidentně neměl a oprávnění žalobkyni přiznával, byť následně se podle této dohody nechoval (k tomu srov. níže).

6. Z korespondence ze dne 21. 2. 2020, 23. 2. 2020, 24. 2. 2020 soud zjistil, že mezi žalobkyní a jméno FO byla mj. diskutována otázka zpevnění povrchu ve dvorní části a otázka průjezdu do dvora, tuto otázku pak žalobkyně přednášela též žalovanému. Na problém „utrpěné újmy“, kterou způsobuje žalobkyně žalovanému „svými právy“ („revize a opravy vrat, spotřeba elektřiny, úklid v průjezdu po jízdě zabláceného vozidla, opravy rozježděného trávníku na dvoře, omezení pohybu na dvoře atd.“) poukázal pak jméno FO v mailu ze dne 24. 8. 2022.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 28. 7. 2021 byl na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa zapsán pozemek p. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, v níž je vymezeno čtrnáct jednotek (bytů), jako vlastník jednotky č. hodnota a jednotky č. hodnota je zapsána žalobkyně. Dále je na výpisu patrný zápis věcného břemene chůze a jízdy – služebnost stezky a cesty mj. ve prospěch pozemku p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno, a to podle bodu 3.2 dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a zřízení věcných břemen ze dne datum, v rozsahu podle geometrického plánu Anonymizováno. Mezi účastníky bylo nesporné, že v mezidobí nedošlo k žádné změně v zápisu (srov. vyjádření účastníků při jednání dne 17. 10. 2023). Z tohoto výpisu ve spojená s dohodou spoluvlastníků ze dne datum je zjevné, že další zapsaní vlastníci jednotek (jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO, manželé jméno FO, tituly před jménem adresa, manželé jméno FO, manželé jméno FO, tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem, jméno FO, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO nabyli vlastnictví k jednotkám až v období po uzavření dohody spoluvlastníků ze dne datum a vkladu práv podle této dohody do katastru nemovitostí, tj. mj. po zápisu věcného břemene, o něž mj. v této věci jde.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 20. 12. 2021 byl na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa zapsán pozemek p. č. Anonymizováno (jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno), p. č. Anonymizováno, p. č. Anonymizováno a pozemek p. č. Anonymizováno, že jako vlastník byla k uvedenému datu evidována žalobkyně a že je zde evidováno mj. věcné břemeno chůze a jízdy – služebnost stezky a cesty ve prospěch pozemku p. č. Anonymizováno, povinným pozemkem je p. č. Anonymizováno v rozsahu podle geometrického plánu č. hodnota. Mezi účastníky bylo nesporné, že v mezidobí nedošlo k žádné změně v zápisu (srov. vyjádření účastníků při jednání dne 17. 10. 2023).

9. Ze stavebního povolení ze dne 24. 10. 2017, č. j. Anonymizováno, soud zjistil, že jím byla povolena stavba „výměna výplní otvorů a rekonstrukce dvorních balkonů“, adresa, na pozemku p. č. Anonymizováno. k. ú. adresa, obec adresa, a to stavebníkovi, kterým je žalovaný v projednávané věci. Stavební povolení nabylo právní moci dne 26. 10. 2017.

10. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2020, č. j. Anonymizováno soud zjistil, že mj. žalobkyni zanikla funkce člena výboru žalovaného ke dni 27. 5. 2020. Novými členy výboru se stali jméno FO, adresa a jméno FO.

11. Ze smlouvy o dílo č. Anonymizováno soud zjistil, že ji dne datum podepsali žalovaný a právnická osoba, že podle této smlouvy bylo sjednáno provedení dodávky a montáže ocelových balkonů včetně zábradlí a stříšek na bytovém domě adresa podle cenové nabídky ze dne 19. 6. 2020. Z obsahu smlouvy je evidentní, že předpokládala realizaci v řádu měsíců, nikoli let (srov. sjednaný termín ukončení prací v bodě III.).

12. Z položkového rozpočtu (listina žurnalizovaná na č. l. 35 spisu) soud zjistil, že na něm je uvedeno mj. „bednění stropů plech pozink. vlna 35 mm tl. 0,5 mm“ v částce 31.365,89 Kč a „potěr balkonový, ručně zpracovaný, tl. 100 mm“ v částce 83.329,74 Kč. Podle žalobkyně jde o materiál, který je dosud složen v průjezdu domu. Ve zbytku z listiny soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění.

13. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že ji dne 12. 3. 2021 vystavila právnická osoba na „dodávku a montáž ocelových balkonů vč. zábradlí a stříšek na BD adresa, dle SOD č. Anonymizováno“. Vyfakturována byla částka 230.000 Kč, datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 12. 3. 2021.

14. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že ji dne 17. 5. 2021 vystavila právnická osoba na „dodávku a montáž ocelových balkonů vč. zábradlí a stříšek na BD adresa, dle SOD č. Anonymizováno“. Vyfakturována byla částka 172.500 Kč, datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 17. 5. 2021.

15. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že ji dne 17. 5. 2021 vystavila právnická osoba na „dodávku a montáž ocelových balkonů vč. zábradlí a stříšek na BD adresa, dle SOD č. Anonymizováno“. Vyfakturována byla částka 41.113 Kč, datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 17. 5. 2021.

16. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že ji dne 6. 9. 2021 vystavila právnická osoba na „dodávku a montáž ocelových balkonů vč. zábradlí a stříšek na BD adresa, dle SOD č. Anonymizováno“. Vyfakturována byla částka 341.448 Kč, datum uskutečnění zdanitelného plnění je uvedeno 6. 9. 2021.

17. Všechny shora uvedené faktury byly adresovány žalovanému jako odběrateli.

18. Z položkového rozpočtu ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že byly účtovány příplatky za každý měsíc použití lešení 22. 2. – 21. 3., 22. 3. – 21. 4. a 22. 4. – 21. 5.

19. Ze soupisu provedených prací ze dne 3. 9. 2021 soud zjistil, že v něm byly mj. uvedeny položky „bednění stropů plech pozink. vlna 35 mm tl. 0,5 mm“ a „potěr balkonový, ručně zpracovaný, tl. 100 mm“.

20. Z kopie stavebního deníku soud zjistil, že jsou v něm evidovány práce dne 9. 2. 2021 – 14. 5. 2021. po datu 14. 5. 2021 již není evidován žádný zápis.

21. Z korespondence ze dne 29. 8. 2021, 4. 9. 2021, 5. 9. 2021 soud zjistil, že mezi žalobkyní a ostatními vlastníky jednotek (členy žalovaného) byla diskutována mj. otázka uskladnění stavebního materiálu, žalobkyně usilovala o uvolnění průjezdu za účelem přístupu, resp. příjezdu ke garážím ve dvoře.

22. Ze zápisu ze zasedání shromáždění žalovaného ze dne datum soud zjistil, že na tomto shromáždění žalobkyně opakovaně předkládala k řešení otázku uskladnění materiálu, byl diskutována mj. otázka uskladnění materiálu v pronajatém komerčním prostoru, byla diskutována otázka kompenzace žalobkyni za znemožnění využívat služebnost stezky a cesty, nicméně žádné rozhodnutí v tomto směru – přes snahu žalobkyně - přijato nebylo.

23. Z rozhodnutí ÚMČ ze dne 3. 2. 2022, č. j. Anonymizováno, soud zjistil, že jím byl vydán územní souhlas s umístěním stavby s názvem „Výměna výplní otvorů a rekonstrukce dvorních balkónů“ pro adresa, č. p. Anonymizováno, kdy předmětem územního souhlasu byla přístavba balkonů se zastřešením; původní záměr zavěšení nových balkonů byl upraven tak, že navržené balkony budou podepřeny v rozích mimo stávající půdorys objektu ocelovým sloupkem.

24. Z mailu tituly před jménem jméno FO, oprávněné úřední osoby stavebního úřadu, ze dne 25. 2. 2022 soud zjistil, že jím jmenovaný sdělil žalobkyni mj., že stavební úřad musí vždy požadovat jen to, co je dáno platnými právními předpisy, a to v souladu s tím, co ukládá zákon (jinými slovy nemůže jít o libovůli úřadu), přitom zvlášť dbá na důsledný postup podle právních předpisů v situaci, kdy lze očekávat námitky některého z účastníků apod.

25. Z protokolu o nahlížení do spisu soud zjistil, že dne datum byla žalobkyně nahlížet do spisu stavebního úřadu, žádala o poskytnutí kopie projektové dokumentace a bylo jí umožněno pořízení kopie. Žalobkyně stavebnímu úřadu sdělila několik námitek, které jsou rozvedeny na druhé straně listiny.

26. Z usnesení ÚMČ adresa, ze dne 29. 6. 2022 soud zjistil, že jím bylo přerušeno řízení o vydání povolení pro změnu stavby před dokončením (…) a žalovanému byla určena lhůta k odstranění nedostatků podané žádosti do 29. 9. 2022, žalovaný byl poučen o následcích nesplnění výzvy úřadu.

27. Z výzvy ÚMČ adresa, ze dne 29. 6. 2022 soud zjistil, že jí byl žalovaný vyzván k odstranění nedostatků podané žádosti o vydání povolení pro změnu stavby před jejím dokončením (…), a to k doplnění těchto náležitostí: chybějící podpis právnické osoby „v souladu se záznamem ve veřejném rejstříku“, obecné náležitosti podle § 110 odst. 2 stavebního zákona, především souhlas vlastníka stavby, projektové dokumentace změn stavby (…), navržení a posouzení konkrétních řešení stavebního záměru v projektové dokumentaci, předložená projektová dokumentace bude uvedena do souladu (nebude obsahovat rozpory a variantní řešení).

28. Z podání žalovaného ze dne 25. 8. 2022 soud zjistil, že jím žalovaný reagoval na výzvu stavebního úřadu a doplnil žádost o několik náležitosti.

29. Z podání žalovaného ze dne 29. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne stavebnímu úřadu předložil „opravený pohled ze dvora, do nějž bylo doplněno zábradlí na francouzském okně v 5. NP a dokresleny dveře umožňující vstup na budoucí balkon (…)“.

30. Z podání žalovaného ze dne 11. 10. 2022 soud zjistil, že jím žalovaný „upřesnil žádost o vydání změny stavby před jejím dokončením“ způsobem, který rozvedl.

31. Z usnesení ÚMČ adresa, ze dne 31. 10. 2022 soud zjistil, že jím bylo zastaveno řízení o žádosti žalovaného (ze dne 18. 5. 2022) o vydání povolení pro změnu stavby před dokončením, neboť žalovaný neodstranil ve lhůtě mu k tomu úřadem určené podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení [podle odůvodnění na straně 2 rozhodnutí se jednalo o vady v projektové dokumentaci, a to navržení a posouzení konkrétního řešení stavebního záměru, předložená projektová dokumentace nebyla uvedena do souladu – obsahovala rozpory a variantní řešení, žalovaný nedoplnil projektovou dokumentaci změn stavby (…), do které by vyznačil navrhované změny ve dvou vyhotoveních a ověřené oprávněnou osobou. Je zcela evidentní, že se jednalo o nedostatky, jejichž odstranění bylo v moci žalovaného, nikoli žalobkyně, a že jejich případné neodstranění nelze nijak přičítat žalobkyni].

32. Z usnesení ÚMČ adresa, ze dne 27. 7. 2023 soud zjistil, že jím bylo přerušeno řízení o vydání povolení pro změnu stavby před dokončením (…), žalovanému byla určena lhůta k odstranění nedostatků podané žádosti ze dne 4. 5. 2023, a to do 31. 12. 2023, a žalovaný byl poučen o následcích nesplnění výzvy úřadu.

33. Z výzvy ÚMČ adresa, ze dne 27. 7. 2023 soud zjistil, že jí byl žalovaný vyzván k doplnění žádosti o vydání povolení pro změnu stavby před jejím dokončením (…), a to k doplnění těchto náležitostí: pravomocné rozhodnutí o změně stavby před jejím dokončením, na které má předložený stavební záměr navazovat, závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů (…), projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem, která obsahuje průvodní zprávu atd.

34. Z Dohody o umístění nosného sloupu balkonové konstrukce ze dne datum soud zjistil, že ji uvedeného dne uzavřeli účastníci řízení, že se v ní dohodli mj. na realizaci stavby „Výměna výplní otvorů (…)“ a umístění balkonů na nosný sloup. V dohodě je (bod 1.) konstatováno, že vedle zamýšlené betonové patky opěrného sloupku jsou vedeny sítě pro objekty zapsané na LV č. hodnota (tj. ve vlastnictví žalobkyně, pozn. soudu). Dále je v dohodě sjednána účast technického dozoru žalobkyně při realizaci výkopových prací souvisejících s konstrukcí patky (bod 2. dohody), závazek žalovaného, že stavba sloupu neomezí průjezd vozidlem k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně (bod 3. dohody), závazek žalovaného poučit své členy o „různých břemenech (…) a legálním průjezdu vozidel do dvou garáží a na pozemek p. č. Anonymizováno (…)“ a „s tím související povinnosti“, mj. povinnost neblokovat předměty průjezd v domě ani průjezd do dvora (bod 3 dohody). V této části dohody je dále konstatováno, že průjezd do dvora je kvůli lešení k balkonům od 9. 2. 2021 znemožněn, byl sjednán postup pro odstranění lešení a bylo sjednáno, že do sedmi dnů od demontáže lešení bude uvolněn průjezd domu od stavebního materiálu atd. V čl. 10 byla dále sjednána povinnost žalovaného předložit žalobkyni „výrobní dokumentaci (včetně statiky)“. Za žalovaného je dohoda podepsána jméno FO (předsedou výboru) a jméno FO (členem výboru).

35. Z dodatku č. 1 k dohodě o umístění nosného sloupu soud zjistil, že jej dne datum uzavřeli účastníci řízení (za žalovaného dodatek opět podepsali předseda výboru jméno FO a člen výboru jméno FO), že v něm sjednali toliko pozdější realizaci stavby a upravili sjednanou smluvní pokutu. Ve zbytku zůstala ujednání v dohodě o umístění nosného sloupu ze dne 10. 8. 2021 beze změny.

36. Z technického průkazu vozidla registrační značky SPZ soud zjistil, že od 11. 11. 2015 je v něm jako vlastník evidována žalobkyně. Jde o vozidlo Anonymizováno, šířka vozidla je uvedena 1.810 mm.

37. Ze smlouvy o nájmu parkovacího místa č. Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že podle ní žalobkyně a právnická osoba. sjednali užívání parkovacího místa pro osobní automobil žalobkyně, a to Anonymizováno, RZ SPZ, v domě na adresa, a to pro období 1. 1. – 31. 3. 2022. Nájemné bylo sjednáno v částce 1.815 Kč měsíčně se splatností k 15. dni v měsíci předem.

38. Z dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu parkovacího místa č. Anonymizováno soud zjistil, že dne datum se žalobkyně a právnická osoba. dohodli na pokračování v nájmu pro dobu od 1. 4. 2022 do 30. 6. 2022.

39. Z dodatku č. 2 ke smlouvě o nájmu parkovacího místa č. Anonymizováno soud zjistil, že dne datum se žalobkyně a právnická osoba. dohodli na pokračování v nájmu pro dobu od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022.

40. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně částku 1.815 Kč (tj. sjednané nájemné za užívání parkovacího místa) zaplatila dne 28. 12. 2021, dne 10. 1. 2022, dne 6. 2. 2022, dne 31. 3. 2022, dne 25. 4. 2022, dne 14. 5. 2022, dne 3. 6. 2022, dne 5. 7. 2022, dne 9. 8. 2022, dne 14. 9. 2022, dne 9. 10. 2022 a dne 12. 11. 2022, tj. za rok 2022 celkem zaplatila částku ve výši 21.780 Kč.

41. Z přípisu žalobkyně ze dne 25. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně se jím obracela na „všechny členy“ žalovaného, že v něm konstatovala, že je vlastnicí nemovitostí, které rozvedla, a že je oprávněnou z věcného břemene chůze a jízdy (služebnost stezky a cesty) a věcného břemene vedení inženýrské sítě, dále konstatovala, že již od února 2021 nemůže plnohodnotně užívat své nemovitosti (garáže) k účelu, k němuž jsou určeny, když se nemůže automobilem dostat do svých garáží a ke svým nemovitostem z důvodu umístění stavebního materiálu v průjezdu domu (…). Žalobkyně informovala, že si z tohoto důvodu pronajala kryté parkovací místo v blízkosti a vyzvala žalovaného k náhradě škody ve výši nájemného zaplaceného za období prvních tří měsíců, celkem v částce 5.445 Kč. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že tento přípis byl žalovanému odeslán dne 26. 3. 2022. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků netvrdil jiné datum doručení, soud vychází ze zákonné domněnky doručení třetí následující pracovní den, tj. ke dni 30. 3. 2022 (srov. ustanovení § 573 o. z.).

42. Z přípisu ze dne 22. 8. 2022 soud vzal za prokázané, že jím žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody spočívající v zaplaceném nájemném za měsíce leden – září 2022, celkem v částce 16.335 Kč. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že výzva byla žalovanému odeslána dne 22. 8. 2022.

43. Z přípisu žalobkyně ze dne 22. 12. 2022 soud vzal za prokázané, že jím žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě škody spočívající v zaplaceném nájemném za měsíce leden – prosinec 2022, celkem v částce 21.780 Kč, a to do 31. 12. 2022. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že tento přípis byl žalovanému odeslán dne 23. 12. 2022. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků netvrdil jiné datum doručení, soud vychází ze zákonné domněnky doručení třetí následující pracovní den, tj. ke dni 29. 12. 2022 (srov. ustanovení § 573 o. z.).

44. Z fotografií soud zjistil, že v průjezdu domu jsou složeny pytle se stavebním materiálem (obrázek na č. l. 60 spisu), tento stav přetrvává do současnosti (srov. vyjádření účastníků při jednání dne 7. 12. 2023). V průjezdu domu je dlažba na podlaze a obklady na zdi, evidentně nikoli nové (k tomu oba účastníci shodně uvedli, že na zdech ani podlaze nedošlo k žádné změně, dlažby i obklady jsou původní; z toho soud dovozuje, že od doby pokládky těchto obkladů a dlažby nedošlo k rozšíření či zúžení průjezdu v domě). Z fotografie na č. l. 62 spisu soud zjistil, že na pytlech s materiálem je uvedeno datum „2. 2. 2021“ (toto datum je vidět též na fotografii č. l. 64), vyjma těchto pytlů jsou v průjezdu složeny plechy a štěrk v kbelíku, ve zbytku je na fotografii patrné, že v průjezdu je starší dlažba a starší obklady (nesporné mezi účastníky). Totéž s výjimkou data na pytlech je patrné též na fotografii na č. l. 63. Při pohledu na fotografie oba účastníci označili za nesporné, že po celý rok 2022 byl materiál v průjezdu domu složen tak, že nebylo možné tam projet automobilem. U fotografií žurnalizovaných na č. l. 131 – 133 se účastníci shodli na tom, že v důsledku naskládání materiálu v průjezdu domu je šířka pro průchod (průjezd) v domě cca 121 cm (srov. vyjádření při jednání dne 7. 12. 2023). Z fotografie na č. l. 146 spisu a vyjádření žalovaného při jednání dne 7. 12. 2023 soud zjistil, že v říjnu 2019 žalobkyně své vozidlo Anonymizováno parkovala v garáži na dvoře domu adresa. Na fotografii č. l. 147 jsou patrné stopy vozidla na nezpevněné části dvora (to evidentně z doby, kdy žalobkyně mohla ještě do dvora projet), podle žalobkyně jde o stopy po jejím vozidle, žalovaný k tomu (při jednání dne 7. 12. 2023) uvedl, že „je to tak“, že ani „žádné jiné vozidly na dvoře nikdy neviděl“ a „neví, jak by se tam dostalo“. O tom, že žalobkyně autem do dvora jezdila před zahájením stavby, svědčí i další fotografie (žurnalizované na č. l. 148 – 158), při jejich provádění k důkazu o tom mezi účastníky nebylo sporu (účastníci diskutovali toliko otázku rozježdění povrchu – trávníku na dvoře). Pokud jde o fotografie založené v přílohové obálce označené „Důkazy ŽB 17. 10. 2023“, na nich je patrné umístění stavebního materiálu ve dvorní části (to bylo ostatně mezi účastníky nesporné, srov. jejich vyjádření při jednání dne 22. 2. 2024) a je patrné, že žalobkyně své vozidlo parkovala na jiném místě (podle svého vyjádření na fotografiích datovaných 14. 2. 2022 a 5. 9. 2022 ve sjednané garáži na adresa). Po provedení důkazu fotografiemi účastníci označili za nesporné, že od května 2021 je fyzický stav domu stav stále stejný, stavba neprobíhá.

45. Z oznámení o ukončení nájmu ze dne 30. 7. 2022 soud zjistil, že jím nájemník (jméno FO) sdělil žalobkyni, že nemá zájem o další prodloužení nájmu dříve pronajatého prostoru skladu na pozemku p. č. Anonymizováno, neboť ke skladu nemá možnost příjezdu z důvodu uskladnění stavebního materiálu v průjezdu domu adresa.

46. Ze záznamu o preventivní požární prohlídce bytových domů ze dne 24. 3. 2022 soud zjistil, že osoba provádějící požární kontrolu (jméno FO) v domě konstatovala závadu – stavební materiál v průjezdu a dvorním traktu, a doporučila vyklidit stavební materiál z průjezdu a dvorního traktu.

47. Z mailu jméno FO adresovaného žalobkyni ze dne 3. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný v něm konstatoval, že žalobkyně „jízdou svého vozidla poškozuje (jeho) majetek“ a že „stále čeká na projev ochoty (žalobkyně) se dohodnout (…), jak poškozování (…) majetku hodlá kompenzovat (…)“. Z této korespondence je evidentní, že žalobkyně v minulosti projížděla autem do dvorní části a že žalovanému se nelíbilo, že přitom žalobkyně „poškozuje jeho majetek“ (myšleno pravděpodobně trávník ve dvorní části).

48. Ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že jí byla mezi účastníky řízení sjednána výstavba balkonů ve dvorní části domu adresa a že žalobkyně se podle ní mj. zavázala zaplatit „na účet“ žalovaného částku 29.487,15 Kč.

49. Z potvrzení o odchozí platbě ze dne 24. 9. 2023 soud zjistil, že dne datum žalobkyně částku ve výši 29.487,15 Kč podle shora uvedené smlouvy zaplatila.

50. Z přehledu pohybů na účtech (listina žurnalizovaná na č. l. 101 a 111) soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Podle žalobkyně z listiny mělo být zjištěno, že v roce 2022 stavba neprobíhala. Toto tvrzení žalobkyně žalovaný při jednání dne 7. 12. 2023 potvrdil (uvedl, že v roce 2022 stavba fyzicky neprobíhala).

51. Z korespondence žalobkyně ze dne 8. 2. 2021 (listina žurnalizovaná na č. l. 102 spisu) soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. Podle žalobkyně z listiny mělo být zjištěno, že kvůli umístění lešení nemůže projet průjezdem domu (srov. vyjádření při jednání dne 7. 12. 2023). Okolnost, že průjezd do dvora je znemožněn kvůli umístění lešení od 9. 2. 2021, byla zjištěna již obsahem dohody o umístění nosného sloupu ze dne datum (srov. shora).

52. Z posouzení objektu ze září 2013 (žurnalizováno na č. l. 179 an. spisu), z kontrolního měření výtažných výpočtových sil (žurnalizováno na č. l. 182 spisu), z korespondence ze dne 19. 7. 2021 (mail odeslaný obchodně technickým zástupcem právnická osoba jméno FO za žalovaného) a z listiny „Určení hodnoty vzniklých škod znemožněním plnohodnotného užívání nemovitostí na základě vlastnictví ze dne 25. 5. 2022 (právnická osoba) soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění.

53. Z protokolu předání a převzetí stavebního díla ze dne datum soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění.

54. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka tituly před jménem jméno FO ze stavebního úřadu ani spisem stavebního úřadu, neboť tyto důkazy považoval za nadbytečné. Vyjma toho provádění důkazu spisem stavebního úřadu by vedlo jen k další prodlevě ve stavebním řízení, což nepochybně není v zájmu žalovaného, který naopak – podle svého tvrzení – usiluje o brzké vydání rozhodnutí, podle kterého by mohla stavba pokračovat způsobem, který si žalovaný přeje. Nadto po poučení před vyhlášením rozsudku žalovaný k dotazu soudu uvedl, že na provedení dalších dříve navržených důkazů netrvá.

55. Jestliže žalobkyně navrhovala provedení důkazu výslechem řady svědků (jméno FO, jméno FO a další), tyto důkazy soud neprovedl, neboť tvrzení, jež jimi mělo být prokázáno (tvrzení ohledně nemožnosti projet průjezdem osobním automobilem), vzal soud za prokázané z jiných provedených důkazů, a provádění dalších důkazů by tak bylo nadbytečné a nehospodárné. Vyjma toho žalovaný při jednání dne 17. 10. 2023 označil za nesporné, že stavební materiál byl v průjezdu domu složen od roku 2021 do 2023.

56. Tvrdil-li žalovaný později (v podání ze dne 16. 11. 2023), že „i v případě, že by břemeno platně vzniklo, mohlo vzniknout maximálně v tehdejší šířce dveří do dvora, tj. 205 cm“ a že „následně došlo k výměně vrat do ulice i do dvora a dokonce k rozšíření průjezdu na 242 cm, v zúžení 212 cm, jak bylo předmětem stavebního povolení na č. l. 15 (přeměřeno předsedou)“, k tomuto tvrzení žalovaného soud nepřihlížel podle ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř., neboť s tímto tvrzením žalovaný přišel poté, co bylo řízení koncentrováno (a poté, co byl o koncentraci řádně poučen). Vyjma toho nelze přehlédnout, že při provádění důkazu fotografiemi průjezdu, o který ve věci jde, žalovaný sám konstatoval, že ke stavebním zásahům v průjezdu nedošlo, nezměnily se v něm ani povrchy (jsou tam stále stejné obklady, dlažba, „maximálně se někde odlepila nějaká dlaždička“), pouze byla vyměněna vstupní vrata, nad vraty bylo vybudováno, resp. rozšířeno okénko, a na stěně v průjezdu byla instalována nová rozvodná skříň, která podle žalovaného „do průjezdu prakticky nezasahuje“ (srov. vyjádření žalovaného při jednání dne 7. 12. 2023).

57. Soud se dále nezabýval otázkou vhodnosti realizace balkonů ve dvorní části domu (tuto otázku opakovaně oba účastníci diskutovali a rozvíjeli), neboť soud tuto otázku nepovažoval za určující pro rozhodnutí ve věci. K této otázce proto nebylo vedeno dokazování.

58. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti (srov. ustanovení § 132 o. s. ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci:

59. Žalobkyně byla původně (resp. v roce 2015) jedním ze spoluvlastníků pozemku p. č. Anonymizováno, jehož součástí je budova č. p.AnonymizovánoAnonymizováno, pozemku p. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. a pozemku p. č. Anonymizováno, vše v obci adresa, katastrálním území adresa. Dne datum žalobkyně a ostatní spoluvlastníci uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a o zřízení věcných břemen. Touto dohodou bylo mj. bezplatně a na dobu neurčitou zřízeno věcné břemeno – služebnost stezky a cesty – k části pozemku p. č. Anonymizováno, a to ve prospěch pozemku p. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba garáže, za účelem přístupu k tomuto pozemku pěšky i všemi motorovými a nemotorovými vozidly (srov. obsah dohody ze dne datum). Rozsah zatížení pozemku p. č. Anonymizováno byl podrobně rozveden v geometrickém plánu tituly před jménem jméno FO č. hodnota. Věcná práva podle této dohody byla vložena do katastru nemovitostí, tzn. jakékoli třetí osobě jsou nahlédnutím do veřejného rejstříku známá (srov. výpisy z katastru nemovitostí). Následně došlo k rozdělení budovy č. p. Anonymizováno na jednotky a prodeji některých jednotek (nesporné mezi účastníky). Žalobkyně byla mj. v období leden – prosinec 2022 a je dosud vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno, jehož součástí je garáž, jak shora uvedeno. Na domě č. p. Anonymizováno byly v minulosti prováděny stavební práce. Záměrem vlastníků bytů (a žalovaného) bylo mj. realizovat balkony na dvorní části domu. K tomu bylo vydáno stavební povolení a byly zahájeny stavební práce (srov. mj. stavební deník z roku 2021). V průběhu stavebních prací v roce 2021 nicméně žalovaný dospěl k závěru o tom, že balkony nebudou realizovány původně zamýšleným způsobem (tzv. samonosně), ale s podporou („na nosný sloupek“). Mezi účastníky je sporu o tom, zda původní řešení, k němuž bylo vydáno stavební povolení, je realizovatelné či nikoli, nicméně tato otázka nemá význam pro rozhodnutí soudu v projednávané věci, a soud k ní proto nevedl dokazování. Ze stavebního deníku je zřejmé (a ostatně i mezi účastníky nesporné), že od května 2021 na domě žádné stavební práce fyzicky neprobíhají. Od roku 2021 se žalovaný opakovaně pokoušel dosáhnout vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením u příslušného stavebního úřadu, marně. Opakované žádosti, které podával, měly vždy nedostatky, k jejichž odstranění byl žalovaný vyzván, ve lhůtě mu k tomu určené je však dostatečně nedoplnil, nedostatky neodstranil, a řízení o jeho žádostech byla zastavována (s výjimkou posledního zastavení řízení, k němuž došlo v důsledku zpětvzetí žádosti z roku 2023 žalovaným poté, kdy byl opět vyzván k odstranění nedostatků). Poté, co v květnu 2021 došlo k přerušení stavebních prací, žalovaný a jeho členové evidentně (srov. obsah zápisu ze shromáždění žalovaného ze dne datum a korespondenci z roku 2021) předpokládali, že v nejbližší době budou stavební práce pokračovat. Stavební materiál, který do té doby nebyl využit, byl uskladněn v průjezdu domu a na dvoře. Jeho uskladnění v průjezdu mj. bránilo žalobkyni v průjezdu vozidlem do dvora (ke garáži ve dvoře). Žalobkyně na to opakovaně upozorňovala, žádala o nápravu situace. V dohodě o umístění nosného sloupu ze dne datum, kterou se žalobkyní uzavřel, se žalovaný mj. zavázal, že uvolní průjezd domu do sedmi dnů od odstranění lešení. Ač lešení bylo dávno odstraněno (nesporné mezi účastníky), k uvolnění průjezdu dosud nedošlo. Žalobkyně nemohla využívat svého oprávnění z věcného břemene, nemohla užívat garáž ve dvoře k parkování svého vozidla mj. v období leden – prosinec 2022 (a nemůže ji takto užívat dosud, neboť materiál je dosud v průjezdu domu složen). Žalobkyně opakovaně žádala žalovaného o nápravu, tuto otázku se snažila řešit též na shromáždění žalovaného dne datum, marně (srov. korespondenci a zápis ze shromáždění žalovaného ze dne datum). Následně si proto pronajala parkovací místo v nedalekém objektu (na adresa), na nájemném za rok 2022 takto zaplatila celkem částku 21.780 Kč (srov. nájemní smlouvu včetně dodatků a přehled plateb). Soud nemá pochybnosti o tom, že žalobkyně skutečně užívala pronajaté parkovací místo k účelu, jak je ve smlouvě uveden, tj. k parkování svého vozidla, neboť nájemní smlouva je uzavřena výhradně k užívání tímto způsobem a na konkrétní vozidlo registrační značky žalobkyně. Soud považuje za zcela vyloučené, aby s takto vymezeným předmětem nájemní smlouvy žalobkyně parkovací místo užívala k parkování jiného vozidla či jiným účelům. Nebýt překážky v průjezdu domu, mohla žalobkyně k parkování svého vozidla užívat svou garáž ve dvoře a nemusela by vynakládat prostředky na nájemné v jiném místě. Vyjma toho žalobkyně v důsledku překážky (umístění stavebního materiálu) v průjezdu domu přišla o příjem z nájmu druhé garáže na dvoře (srov. přípis nájemníka jméno FO ze dne 30. 7. 2022, který z důvodu nemožnosti vjezdu do garáže neprodloužil nájemní vztah). Nebylo zjištěno nic, čím by žalobkyně znemožnila či jakkoli komplikovala odstranění stavebního materiálu z průjezdu domu, naopak bylo prokázáno, že žalobkyně se opakovaně snažila žalovaného k odstranění materiálu přimět (navrhovala uskladnění materiálu na jiném místě, případně prodej materiálu, který měl expirovat) a že žalovaný se dokonce k odstranění zavázal v dohodě ze dne datum (tento závazek však nesplnil dosud). Žalobkyně informovala žalovaného o tom, že byla nucena si pronajmout jiné parkovací místo, že za jeho užívání platí nájemné, že jí tím vzniká škoda, a vyzvala žalovaného k její náhradě. Výzva k náhradě škody za období leden – březen 2022 v částce 5.445 Kč byla žalovanému doručena dne 30. 3. 2022 (výzva ze dne 25. 3. 2022, odeslaná dne 26. 3. 2022), splatnost tedy nastala v prvním pololetí roku 2022. K zaplacení zbývající částky ve výši 16.335 Kč (za období duben – prosinec 2022) pak žalobkyně vyzvala ve druhém pololetí roku 2022 (poslední odeslaná výzva ze dne 22. 12. 2022 byla odeslaná dne 23. 12. 2022; v této výzvě žalobkyně vyzvala k zaplacení do 31. 12. 2022; k doručení všech výzev srov. domněnku podle ustanovení § 573 o. z., jak popsáno shora).

60. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

61. Podle ustanovení § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

62. Podle ustanovení § 1257 odst. 2 o. z. vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

63. Podle ustanovení § 1258 o. z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

64. Podle ustanovení § 1274 odst. 1 o. z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

65. Podle ustanovení § 1276 odst. 1 o. z. služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.

66. Žalobkyně jako vlastník panujícího pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, obci adresa, jehož součástí je garáž, je oprávněna k užívání pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, obci adresa, v rozsahu podle geometrického plánu tituly před jménem jméno FO č. hodnota, k přístupu k pozemku p. č. Anonymizováno pěší chůzí i všemi motorovými i nemotorovými vozidly, a to bezplatně a na dobu neurčitou podle dohody spoluvlastníků ze dne datum. Dovozuje-li žalovaný neplatnost dohody spoluvlastníků ze dne datum z toho, že šířka průjezdu, k němuž se věcné břemeno váže, se liší ve dvou geometrických plánech o 1 cm (srov. shora), tomuto názoru přisvědčit nelze z důvodů, které soud shora podrobně rozvedl. Rozsah, v němž věcné břemeno tíží pozemek p. č. Anonymizováno, je evidentní z geometrického plánu č. hodnota, na který dohoda v části, kde se sjednává toto věcné břemeno, odkazuje. Váže se k části pozemku p. č. Anonymizováno, na níž je průjezd v domě, přičemž tento průjezd v domě byl v roce 2015 v době uzavření dohody a nezměněn co do rozměrů je dosud. To, že průjezd nebyl zúžen či rozšířen, je evidentní mj. z toho, že v průjezdu jsou dosud stejné povrchy jako původně, tj. původní dlažba, původní obklady, což je mezi účastníky nesporné. Jakákoli pochybnost ohledně šířky průjezdu je vyloučena též s ohledem na definici účelu zřízení věcného břemene, o které ve věci jde, jak je vymezen v dohodě spoluvlastníků ze dne datum, totiž zřízení věcného břemene „za účelem zajištění přístupu k oprávněnému pozemku, a to jak pěší chůzí, tak veškerými motorovými i nemotorovými vozidly“. I z toho lze dovozovat, že úmyslem účastníků dohody ze dne datum bylo sjednat oprávnění projíždět stávajícím průjezdem v domě k přístupu ke garáži ve dvoře. Nadto, kdyby i přesto měl žalovaný jakoukoli pochybnost, nutno zdůraznit zásadu in favorem negotii, jak vyjádřena v ustanovení § 574 o. z., a dále subsidiární vymezení rozsahu služebnosti podle ustanovení § 1258 o. z.

67. Oprávnění žalobkyně užívat část pozemku p. č. Anonymizováno (průjezd domu č p. Anonymizováno) k přístupu ke garáži ve dvoře pak odpovídá povinnost ostatních osob žalobkyni v tomto směru nerušit, povinnost vlastníků služebného pozemku včetně právnické osobě povolané ke správě společných částí domu a pozemku strpět výkon práva žalobkyně z věcného břemene (srov. ustanovení § 1257 odst. 1 o. z.). Jedná se o samotnou podstatu služebnosti - věcného práva. Tato povinnost stíhá jak veškeré vlastníky jednotek v domě č. p. Anonymizováno, tak žalovaného, který je společenstvím těchto vlastníků, správcem společných částí domu a pozemku.

68. Žalovaný jako společenství vlastníků má speciálně upravenou právní subjektivitu v ustanovení § 1194 an. o. z. Nelze pak přisvědčit žalovanému v názoru, že v této věci nemůže být sám pasivně legitimovaný.

69. Podle ustanovení § 1194 odst. 1 věta první o. z. společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem.

70. Podle ustanovení § 1195 odst. 1 o. z. společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

71. Podle ustanovení § 1196 odst. 1 o. z. společenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami.

72. Bylo nepochybně úmyslem zákonodárce, který upravoval postavení společenství vlastníků jednotek v ustanovení § 1194 an. o. z., aby v situaci, o niž v projednávané věci jde, žalobce nemusel svůj nárok uplatňovat vůči jednotlivým vlastníkům jednotek (kteří jsou jako spoluvlastníci pozemku p. č. Anonymizováno povinni strpět oprávnění žalobkyně z věcného břemene), ale aby jej mohl uplatnit vůči společenství vlastníků jako právnické osobě založené za účelem správy společných částí domu a pozemku.

73. Dovodila-li judikatura Nejvyššího soudu v minulosti, že společenství vlastníků jednotek je oprávněno v rámci správy domu mj. podat negatorní žalobu proti osobě, která neoprávněně zasahuje do práv vlastníků jednotek ke společným částem domu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3269/2010), či podat žalobu k odvrácení hrozící újmy na společných částech domu podle ustanovení § 2903 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. 26 Co 379/2019), lze nepochybně dovodit, že třetí osoba (zde žalobkyně) se může domáhat vůči společenství náhrady škody vzniklé v důsledku porušení povinnosti váznoucí na části společného pozemku. Vzhledem k tomu, že žalovaný je osobou povolanou ke správě společného (zde služebného) pozemku, je to žalovaný, koho stíhá povinnost realizaci práv plynoucích z věcného břemene žalobkyni umožnit. Sotva lze (rozumně) očekávat, že při existenci žalovaného budou odstranění stavebního materiálu z průjezdu domu zařizovat jednotliví vlastníci jednotek. Toto je naopak věcí žalovaného.

74. Specifické postavení v řízení má ostatně též žalobkyně, která je zde jednak v postavení osoby oprávněné z věcného břemene (žalobkyně je vlastníkem panujícího pozemku), jednak v postavení člena žalovaného (žalobkyně je vlastníkem jednotek v domě č. p. Anonymizováno); tato okolnost se mj. projeví též v participaci žalobkyně na náhradě nákladů řízení v případě procesního úspěchu i neúspěchu ve věci (buď bude žalobkyně neúspěšná, pak ji bude stíhat povinnost k náhradě nákladů řízení vůči žalovanému, nebo bude sice úspěšná, ale i v tom případě se bude jako člen žalovaného podílet na náhradě nákladů řízení, a tedy část nákladů ponese).

75. Pro posouzení a rozhodnutí ve věci samé je pak nutno rozlišovat mezi postavením žalobkyně jako člena žalovaného (kterou váže rozhodnutí žalovaného, zde například rozhodnutí týkající se stavby domu) a postavením žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene (kterou rozhodnutí žalovaného neváže, naopak pokud žalovaný hodlá do oprávnění žalobkyně z věcného břemene zasáhnout, je nutno, aby se s ní v tomto směru domluvil). I kdyby tedy žalovaný rozhodl o umístění stavebního materiálu do průjezdu domu, nemá takové rozhodnutí vliv na postavení žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene (postavení vlastníka panujícího pozemku).

76. Na tomto místě nelze přehlédnout další příklad toho, jak si žalovaný protiřečí, když na jednu stranu uvádí, že žalobkyně je jako člen žalovaného vázána rozhodnutím žalovaného, na druhé straně tvrdí, že žalovaný o umístění materiálu do průjezdu domu nikdy nerozhodl. Právě uvedené nicméně nemá vliv na rozhodnutí soudu ve věci.

77. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

78. Podle ustanovení § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

79. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

80. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

81. Umístěním stavebního materiálu do průjezdu domu (případně jeho neodstraněním, pokud by žalovaný tvrdil, že materiál do průjezdu neumístil on sám) došlo k porušení povinnosti žalovaného (a též jeho jednotlivých členů) z věcného břemene podle dohody spoluvlastníků ze dne datum, kterou bylo zřízeno věcné břemeno – služebnost stezky a cesty ve prospěch pozemku p. č. Anonymizováno, jehož vlastníkem je žalobkyně, a to porušení povinnosti strpět výkon práva žalobkyně z věcného břemene (k oprávnění z věcného břemene a jemu odpovídající povinnosti srov. obsah dohody spoluvlastníků ze dne datum). Služebnost vznikla podle dohody spoluvlastníků ze dne datum. Žalovaný neuvedl - ani ze spisu nevyplynulo - nic, z čeho by bylo lze usuzovat na zánik služebnosti kdykoli před uplynutím žalovaného období či dosud (srov. ustanovení § 1299 an. o. z.).

82. Neodstraněním stavebního materiálu z průjezdu domu ve lhůtě sjednané v dohodě o umístění nosného sloupu ze dne datum (do sedmi dnů od odstranění lešení) pak došlo ze strany žalovaného dále i k porušení této smluvní povinnosti. Povinnost vyklidit průjezd domu a umožnit průjezd do dvora žalovanému plyne mj. z bodu 3 dohody o umístění nosného sloupu ze dne datum, v němž se žalovaný jednoznačně zavázal průjezd vyklidit do sedmi dnů od demontáže lešení (lešení bylo demontováno v roce 2021, což je mezi účastníky nesporné). Tvrdil-li žalovaný při jednání dne 7. 12. 2023, že materiál z průjezdu dosud nevyklidil, neboť „nebyla dosud dokončena stavba“ a že „bylo sice demontováno lešení, ale nebyla podle nás dokončena stavba“, nutno zdůraznit, že povinnost vyklidit průjezd domu v bodě 3 dohody ze dne datum byla jednoznačně navázaná na uplynutí sedmi dnů od odstranění lešení, nikoli na dokončení stavby. Dokončení stavby je v dohodě zmiňováno pouze v souvislosti s odstraněním lešení, nikoli jako podmínka pro odstranění materiálu z průjezdu domu. Uvolnění průjezdu je jednoznačně sjednáno do sedmi dnů od demontáže lešení, nikoli od ukončení stavby. Nadto nutno zdůraznit, že od roku 2021 fakticky žádná stavba neprobíhá (nesporné mezi účastníky). Za této situace poukazovat na „nedokončenost“ stavby ze strany žalovaného je zcela účelové. Zde též nutno připomenout další soukromoprávní zásadu, totiž zásadu pacta sunt servanda [srov. ustanovení § § 3 odst. 2 písm. d) o. z.], již je rovněž nutno ctít.

83. Poukazoval-li žalovaný na okolnost, že stavba neprobíhá z důvodu absence rozhodnutí stavebního úřadu o povolení změny stavby před dokončením, nejde v žádném případě o okolnost přičitatelnou žalobkyni. Bylo prokázáno, že rozhodnutí, jímž by žádosti žalovaného vyhověl, stavební úřad dosud nevydal z důvodů na straně žalovaného (který opakovaně podává žádosti vykazující nedostatky, k jejichž odstranění a nápravě je úřadem opakovaně vyzýván), nikoli z důvodů na straně žalobkyně. Nadto – což je rovněž třeba zdůraznit - ani absence požadovaného rozhodnutí stavebního úřadu nebrání žalovanému ve vyklizení materiálu z průjezdu domu. Nejsou dány žádné okolnosti pro zproštění odpovědnosti podle ustanovení § 2913 odst. 2 o. z. Pomine-li soud okolnost, že materiál v pytlích je již několik let po datu expirace (srov. fotografie provedené k důkazu), a je tedy otázka, zda je vůbec ještě v současné době použitelný, nic nebrání žalovanému, aby jej uskladnil jinde, je-li nutno jej uskladnit pod střechou, jak tvrdí žalovaný. Za tímto účelem lze využít například smluvně pronajaté prostory. Nelze však z ničeho dovodit povinnost žalobkyně strpět složení tohoto materiálu v průjezdu domu a omezení jejího oprávnění z věcného břemene podle dohody spoluvlastníků ze dne datum. Samo členství žalobkyně v žalovaném takovou povinnost per se neimplikuje.

84. Ze strany žalovaného tedy došlo k porušení shora uvedených povinností, a to po celé období roku 2022. Po celý tento rok žalobkyně nemohla užívat garáž ve dvoře k parkování vozidla, neboť v rozporu s ujednáním v dohodě spoluvlastníků ze dne datum a v rozporu s ujednáním v dohodě se žalovaným ze dne datum nemohla svým vozidlem projet průjezd domu č. p. Anonymizováno ke garáži ve dvoře (okolnost, že nemohla vozidlem projet průjezdem domu z důvodu vyskládaného stavebního materiálu, je mezi účastníky nesporná).

85. Žalobkyni v důsledku porušení povinností (povinnosti plynoucí z věcného břemene a též z dohody ze dne datum) ze strany žalovaného vznikla škoda spočívající v zaplaceném nájemném za užívání jiného parkovacího místa v částce 21.780 Kč za rok 2022 (tvrzení žalobkyně, že tuto částku skutečně vynaložila, bylo prokázáno přehledem plateb, srov. shora). Nebýt porušení povinností ze strany žalovaného, žalobkyně by mohla své vozidlo parkovat v garáži na dvoře, nepronajímala by si jiné parkovací místo a její majetková sféra by se nezmenšila o 21.780 Kč, které vynaložila na nájemné (úplatu za užívání jiného parkovacího místa). Je zde tedy příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody.

86. Žalovaný věděl, že tuto škodu svou pasivitou žalobkyni způsobí, neboť na to byl žalobkyní opakovaně upozorňován a byl vyzýván k nápravě (srov. korespondence, zápis ze shromáždění 10. 11. 2021), přesto zůstal pasivní. Soud tak dovozuje zavinění žalovaného přinejmenším ve formě nedbalosti.

87. Nutno dodat, že pasivita žalovaného v tomto směru je překvapivá nejenom z důvodu vztahů k žalobkyni (jako oprávněné z věcného břemene a též z dohody ze dne datum), ale též proto, že – jak vyplývá ze záznamu o preventivní požární prohlídce bytových domů jméno FO ze dne 24. 3. 2022 – umístění stavebního materiálu v průjezdu domu je nevhodné též z hlediska požární bezpečnosti domu. Jeví se jako zarážející, že žalovaný tuto otázku – tím spíše po tak dlouhou dobu – nijak neřeší, přehlížeje tak otázku vlastní bezpečnosti a možné vlastní újmy.

88. Ve věci tak jsou splněny všechny předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou žalobkyni umístěním (a nevyklizením) stavebního materiálu v průjezdu domu č. p. Anonymizováno a žalovaný je povinen takto vzniklou škodu žalobkyni nahradit podle ustanovení § 2910 (a též § 2913 odst. 1 o. z.).

89. Tato povinnost žalovaného pak nezanikla v důsledku „započtení“, jak uvedl žalovaný v závěrečné řeči, když konstatoval, že „s oprávněním z věcného břemene by měla být spojena participace na nákladech na vrata a údržbu čistoty v průjezdu“ a že „v tomto směru žalovaný provádí zápočet ve vztahu k žalobnímu požadavku žalobkyně“.

90. Podle ustanovení § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

91. Podle ustanovení § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

Při zvažování, zda skutečně pohledávka žalobkyně za žalovaným mohla zaniknout započtením podle ustanovení § 1982 odst. 2 o. z. soud vzal v úvahu, že v průběhu řízení (před jeho koncentrací ani později) žalovaný netvrdil, že by mu vznikla jakákoli pohledávka za žalobkyní. K dotazu soudu po přednesu závěrečné řeči pak sdělil, že nikdy žádnou pohledávku vůči žalobkyni neuplatnil. Konečně, měla-li mu pohledávka za žalobkyní vzniknout proto, že „s oprávněním z věcného břemene by měla být spojena participace na nákladech na vrata a údržbu čistoty v průjezdu“, nutno zdůraznit, že oprávnění vlastníka panujícího pozemku bylo v dohodě spoluvlastníků ze dne datum sjednáno jako bezplatné a na dobu neurčitou. Již z tohoto důvodu je vyloučeno, aby žalovanému vznikla pohledávka za žalobkyní. Rovněž nelze přehlédnout, že od 9. 2. 2021 (srov. korespondenci provedenou k důkazu a dále dohodu o umístění nosného sloupu ze dne datum) dosud, tj. po dobu přesahující tři roky před vyhlášením rozsudku v projednávané věci, žalobkyně nemohla projíždět průjezdem domu do dvora ke garáži, nemohla realizovat svá oprávnění z věcného břemene podle dohody ze dne datum, a nemohla tak v tomto období ani teoreticky vzniknout žalovanému žádná pohledávka za žalobkyní v souvislosti s „participací na nákladech na vrata a údržbu čistoty v průjezdu“.

92. Podle ustanovení § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

93. Podle ustanovení § 1987 odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

94. Odhlédneme-li od okolnosti, že podle dohody spoluvlastníků ze dne datum byla služebnost zřízena bezplatně, tedy bylo sjednáno, že žalobkyně za realizaci svého práva nebude poskytovat protiplnění, i od toho, že více než tři roky před uplatněním námitky „započtení“ nemohla žalovanému žádná pohledávka za žalobkyní v souvislosti s výkonem oprávněné z věcného břemene vzniknout (když v důsledku postupu žalovaného žalobkyně nemohla své právo z věcného břemene realizovat), žalovaný neuvedl žádnou konkrétní pohledávku za žalobkyní. Nespecifikoval její výši, nespecifikoval období, za nějž jakoukoli úplatu požaduje. Jde tak o pohledávku nejistou a neurčitou, která k započtení způsobilá podle ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. není (k tomu shodně srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020).

95. Neurčitým „započtením“, jak jej konstatoval žalovaný při závěrečné řeči při jednání ve věci dne 22. 2. 2024, se zohledněním zcela zjevné neexistence pohledávky žalovaného za žalobkyní (služebnost byla zřízena bezúplatně, vyjma toho od roku 2021 není v důsledku stavby a následného umístění stavebního materiálu v průjezdu domu žalobkyní realizována, tedy ani teoreticky od roku 2021 dosud nemohla žádná pohledávka žalovanému za žalobkyní v této souvislosti vzniknout), tak pohledávka žalobkyně za žalovaným z titulu náhrady škody nezanikla.

96. Uplatnění námitky „započtení“ v této souvislosti soud považuje za obstrukci ze strany žalovaného, mající za cíl oddálit rozhodnutí ve věci, stejně jako řada vzájemně si zcela odporujících tvrzení žalovaného (srov. například tvrzení, že stavební práce probíhají, jak žalovaný uvedl při jednání dne 8. 8. 2023, či tvrzení, že stavební práce vlastně neprobíhají, jak žalovaný uvedl při jednání dne 17. 10. 2023 a 22. 2. 2024; obdobných odporujících si tvrzení žalovaný uváděl v řízení více, nicméně to nemá význam pro posouzení ve věci, tedy to zde soud více nerozvádí). Sofistikované zdůvodňování údajné nemožnosti plnit povinnosti plynoucí z věcného břemene, tj. strpět realizaci zřízené služebnosti ze strany žalobkyně, případně absence povinnosti k náhradě škody v důsledku porušení povinností ze strany žalovaného, a snaha o obstrukce jsou pak postupem, kterému nelze poskytnout ochranu ze strany soudu (srov. ustanovení § 6 o. s. ř. a contrario).

97. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalovanému vznikla povinnost k náhradě škody vůči žalobkyni v částce 21.780 Kč, tato jeho povinnost nezanikla v důsledku „započtení“ provedeného v rámci závěrečné řeči při jednání dne 22. 2. 2024, a žaloba je proto zcela důvodná ve vztahu k jistině ve výši 21.780 Kč.

98. Dále se soud zabýval otázkou úroků z prodlení, které žalobkyně požadovala z celé částky za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení.

99. Žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžité částky, proto mu vznikla též povinnost k zaplacení úroku z prodlení (srov. ustanovení § 11970 o. z.). Ve věci jde o plnění z titulu náhrady škody, jehož splatnost nastává na výzvu (srov. ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.). Ve vztahu k plnění za měsíce leden – březen 2022 (tj. v částce 5.445 Kč) žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění přípisem ze dne 25. 3. 2022, který byl odeslán dne 26. 3. 2022, v němž stanovila lhůtu k plnění do 30. 4. 2022. Splatnost částky 5.445 Kč tedy nastala v prvním pololetí roku 2022, kdy výše úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla 11,75 %. Ve vztahu k částce 5.445 Kč tedy soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení (za předchozí dobu žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala). Ve vztahu ke zbývající částce 16.335 Kč již nastala splatnost až v druhém pololetí roku 2022 (srov. výzvu z 22. 8. 2022 k zaplacení za měsíce leden – září 2022, a dále výzvu ze dne 22. 12. 2022 k zaplacení za měsíce leden - prosinec 2022, a to ve lhůtě do 31. 12. 2022), kdy výše úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla 15 % ročně. Ve vztahu k částce 16.335 Kč tedy soud přiznal úrok z prodlení ve výši 15 % ročně za žalované období od 1. 1. 2023 do zaplacení, neboť mj. v tomto období žalovaný v prodlení se zaplacením této částky byl.

100. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl ve vztahu k jistině (21.780 Kč) a úrokům z prodlení, jak shora uvedeno. O pariční třídenní lhůtě bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.).

101. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

102. Nad rámec shora uvedeného soudu dodává, že v postupu žalobkyně, která se toliko domáhá ochrany svého práva z věcného břemene, neshledává – odlišně od žalovaného - ničeho šikanózního. Jestliže žalovaný shledává šikanóznost v tom, že žalobkyně nevyhověla požadavku žalovaného na uskladnění materiálu v jedné z garáží žalobkyně (srov. vyjádření žalovaného při závěrečné řeči dne 22. 2. 2024), v takovém případném postupu žalobkyně (nutno zdůraznit, že jde o zcela nové tvrzení žalovaného, které žalovaný neuplatnil nikdy dříve a nebylo předmětem dokazování) soud neshledává ničeho šikanózního. Není povinností žalobkyně strpět umístění jakéhokoli materiálu ve své garáži podle potřeb žalovaného. Stejně jako žalovaný snad nepředpokládá, že by jeho členové strpěli složení stavebního materiálu ve svých prostorech (ve svých jednotkách), nemůže předpokládat či dokonce dovozovat obdobnou povinnost žalobkyně strpět umístění materiálu v její garáži. Uskladnění materiálu za úplatu na jiném místě pak žalobkyně sama navrhovala (srov. korespondenci z roku 2021 a obsah zápisu ze shromáždění žalovaného ze dne datum), žalovaný to však neodsouhlasil. Šikanóznost postupu žalobkyně soud neshledává ani v tom, že žalobkyně nahlíží do spisu stavebního úřadu. jedná se o její oprávnění a žalovanému z něj neplyne žádná povinnost navíc. Při posuzování žádosti o vydání rozhodnutí je stavební úřad vázán stavebními předpisy (jak o tom ostatně byl žalovaný informován ze strany tituly před jménem jméno FO, oprávněné úřední osoby, k tomu srov. korespondenci ze dne 25. 2. 2022). Na vydání rozhodnutí nemá vliv okolnost, že účastník řízení realizuje své právo nahlížet do spisu. Nelze dovozovat podíl žalobkyně na nevydání žalovaným požadovaného rozhodnutí stavebního úřadu z toho, že žalobkyně nahlížela do spisu.

103. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že soud žalobkyni (která doložila, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovaného před podáním žaloby písemně vyzvala k plnění a která měla neúspěch pouze ve zcela zanedbatelné části) přiznal náhradu nákladů, které jí v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.089 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 24.750 Kč podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dvanáct úkonů právní služby po 1.980 Kč a jeden právní úkon po 990 Kč, dále za třináct náhrad hotových výdajů po 300,- Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění (předžalobní výzva), účast u jednání dne 8. 8. 2023 (2 úkony, neboť dílka jednání přesáhla dvě hodiny), podání ze dne 11. 9., 2. 10. a 11. 10. 2023 (všechna tato podání dohromady jeden úkon, neboť nic nebránilo žalobkyni, aby učinila jediné podání, nebyl důvod obsah podání členit do více samostatných podání), účast u jednání dne 17. 10. 2023 (2 úkony, neboť dílka jednání přesáhla dvě hodiny), podání ze dne 26. 10. 2023, účast u jednání dne 7. 12. 2023 (2 úkony, neboť dílka jednání přesáhla dvě hodiny) a dne 22. 2. 2024 (2 úkony, neboť dílka jednání přesáhla dvě hodiny).

104. Náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s podáním ze dne 8. 8. 2023 soud žalobkyni nepřiznal, neboť toto podání bylo soudu doručeno v den, kdy se konalo jednání, a nebyl důvod, aby obsah podání žalobkyně nepřednesla přímo při jednání soudu (ostatně žalovaný se musel při jednání s obsahem podání žalobkyně seznámit).

105. Náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrady k nákladům řízení nenáleží, neboť zástupce žalobkyně, advokátka Jméno Zástupce, v rozporu s ustanovením § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb. neprokázala, že je plátcem této daně (shodně srov. též například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1227/2012).

106. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 29.739 Kč žalobkyni zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.