MSBR 31 C 56/2024-43

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:Jméno žalobce, IČO: IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 14 313 Kč s příslušenstvím - pojistné

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 14 313 Kč s 15% úroky z prodlení ročně od 24. 2. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 512 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost, aby mu zaplatil 14 313 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady pojistného plnění, které žalobce poškozenému vzniklé při dopravní nehodě dne datum zaplatil. Žalobu odůvodnil tím, že nezjištěný řidič způsobil dne datum dopravní nehodu tak, že řídil osobní vozidlo tov. zn. Anonymizováno, r. z. SPZ ve vlastnictví žalovaného a narazil do vozidla tov. zn. Anonymizováno, r. z. SPZ ve vlastnictví pana jméno FO. Nezjištěný řidič po způsobení dopravní nehody z místa ujel. K vozidlu, kterým byla způsobena dopravní nehoda, bylo u žalobce sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Na žalobce se následně obrátil poškozený se svým nárokem na nárokem na výplatu pojistného plnění. Žalobce poškozenému vyplatil částku ve výši 14 313 Kč představující opravu poškozeného vozidla. Žalobce opakovaně vyzval žalovaného ke sdělení totožnosti řidiče, a tedy škůdce dopravní nehody. Ze strany žalovaného byla pojistná událost žalobci nahlášena telefonicky dne datum. Žalobce proto uplatňuje vůči žalovanému svůj nárok na náhradu pojistného plnění ve výši 14 313 Kč, které za žalovaného plnil. Žalovaný nesplnil svou oznamovací povinnost, v důsledku čehož bylo ztíženo šetření žalobce, a to ohledně případného postižného nároku vůči škůdci dopravní nehody. Žalovaný byl žalobcem vyzván k uhrazení dluhu výzvou ze dne 24. 1. 2023, přičemž mu byla poskytnuta lhůta k plnění v délce 30 dnů.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že k pojistné události došlo tak, že při couvání a velice pomalé jízdě neúmyslně poškodil pojištěné vozidlo, aniž si toho byl vědom, neboť došlo pouze k velmi lehkému kontaktu obou vozidel. Následně ho kontaktovala policie, na kterou se dostavil a sdělil, že samozřejmě uhradí škodu, kterou způsobil na druhém vozidle. Zároveň mu byla uložena pokuta příkazem na místě – byl tedy pravomocným rozhodnutím uznán vinným ze spáchání výše označené dopravní nehody. Zdůraznil, že následně pojišťovně nahlásil škodní událost, přičemž sebe uvedl jako viníka. Nesouhlasil s argumentací žalobce, že nesepsání společného záznamu o dopravní nehodě nebo její neohlášení bez zbytečného odkladu způsobilo žalobci ztížení možnosti řádného šetření podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a že uvedené nesepsání záznamu a bezodkladné neohlášení škodní události automaticky založilo žalobcův nárok na náhradu plnění, které poškozenému poskytl. Odkázal přitom na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 3349/2009. Namítal, že žalobce ani netvrdí, a vůbec neprokazuje, v čem měla ztížená možnost šetření spočívat a že právě porušením povinnosti bylo šetření ztíženo, tj. v jakém směru konkrétně nemohl pojistitel průběh nehody řádně vyšetřit. Dodal, že poškozením na vozidle Anonymizováno jsou pouze povrchové oděrky na laku vozidla, jež prokazují pouze letmý dotek obou vozidel při nehodě. Nedošlo k žádnému poškození karoserie, např. promáčknutí apod. Oděrky tohoto typu lze obvykle cca z 80 % rozleštit pouze mokrým hadrem bez použití jakýchkoliv přípravků. To samo o sobě dokazuje, že žalovaný nemusel, resp. vůbec nemohl kontakt vozidel zaznamenat, neboť seděl v uzavřené karoserii vozidla vážícího cca 1,5 tuny, s nímž letmý kontakt s jakoukoliv překážkou vůbec nic neudělá a uvnitř vozidla se nijak neprojeví. Trval na tom, že k pojistné události došlo tak, že žalovaný při couvání a velice pomalé jízdě neúmyslně poškodil pojištěné vozidlo, aniž si toho byl vědom, neboť došlo pouze k velmi lehkému kontaktu obou vozidel. Pojištěný nesplnil svoji povinnost, ovšem ze zřetele hodného důvodu. Tato podmínka je v daném případě naplněna objektivní nevědomostí žalovaného o škodě (resp. o tom, že došlo k nehodě).

3. Žalobce v podání ze dne 6. 9. 2024 doplnil tvrzení, že ztížení možnosti šetření pojistitele o předmětné dopravní nehodě bylo dáno především tím, že nemohla být ze strany příslušníků PČR provedena dechová zkouška na místě dopravní nehody a tím vyloučeno či potvrzeno řízení žalovaného pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek, když právě řízení pod vlivem alkoholu bývá častým důvodem ujetí od dopravní nehody s tím, že dopravní nehoda je ze strany řidičů nahlášena až dodatečně či vůbec. K tomu odkázal na aktuální judikaturu, např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 961/2009 a dále rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 58/2016.

4. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

5. Z relace o dopravní nehodě bylo zjištěno, že řidič vozidla tov. zn. Anonymizováno, r. z. SPZ dne 26. 1. 2022 způsobil dopravní nehodu, kdy uvedeného dne v 10:08 hodin řídil v adresa ve směru od ulice Husův sad a narazil do vozidla tov. zn. jméno FO, r. z. 1TU 2779 ve vlastnictví pana jméno FO, ve kterém v době nehody seděla manželka poškozeného na místě spolujezdce, řidič vozidla tov. zn. Anonymizováno, r. z. SPZ z místa dopravní nehody ujel. Dle identifikace vozidla byl v době dopravní nehody vlastníkem vozidla tov. zn. Anonymizováno, r. z. SPZ žalovaný, v řízení nebylo sporné, že k vozidlu, kterým byla způsobena dopravní nehoda, bylo u žalobce sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Fotografie poškozeného vozidla tov. zn. Anonymizováno, r. z. SPZ zobrazují rozsah poškození tohoto vozidla, na fotografiích je přiložen metr (pravítko) a propiska, rozsah oděrek, délka a hloubka jsou zřejmé. Posudek/kalkulace č. hodnota dokládá, že škoda na uvedeném vozidle v důsledku popsané dopravní nehody činila 14 313 Kč, dle poukazu žalobce byla uvedená částka vyplacena poškozenému dne 25. 1. 2023. Oznámením o likvidaci pojistné události č. hodnota žalobce dne 24. 1. 2023 žalovanému sdělil, že ukončil šetření výše označené pojistné události, byla stanovena výše skutečně vzniklé újmy a že poškozenému bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 14 313 Kč. Následně byl žalovaný předžalobní upomínkou ze dne 13. 10. 2023 vyzván k úhradě žalované částky do 15 dnů od odeslání této výzvy, výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě téhož dne.

6. Dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3.

7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že v řízení bylo relací o dopravní nehodě prokázáno, že žalovaný jako řidič vozidla tov. zn. Anonymizováno, r. z. SPZ způsobil dne datum dopravní nehodu, při které došlo k poškození vozidla tov. zn. Anonymizováno, r. z. SPZ ve vlastnictví pana jméno FO, z relací o dopravní nehodě bylo též prokázáno, že řidič – žalovaný z místa dopravní nehody ujel, nehodu žalobci nahlásil až 24. 2. 2022.

8. Soud zdůrazňuje, že žalovaný jako pojištěný má vůči pojistiteli informační povinnost, která vychází ze zákona i z pojistných podmínek. Jeho povinností je pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně oznámit vznik škodné události (k tomu pojistitel poskytuje pro usnadnění formulář hlášení škodné události) a detailně popsat její skutkový děj, doložit potřebné dokumenty (kopie řidičského průkazu, kopie technického průkazu vozidla atd.) a poskytnout pojistiteli součinnost při šetření pojistné události, např. dopravit vozidlo ke znaleckému zkoumání. Dále má povinnost bez zbytečného odkladu písemně pojistiteli sdělit, že poškozený proti němu uplatňuje, ať pouze u pojištěného samotného, nebo přímo u civilního soudu, nárok na náhradu škody, a vyjádřit se k oprávněnosti a výši nároku, dále oznámit, že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení, a oznámit, v jaké procesní fázi se nachází, popřípadě jak bylo ukončeno. Tyto informace jsou důležité pro pojistitele, aby se mohl připojit k řízení, a ovlivnit tak výši poskytnutého plnění. Výsledek řízení může založit i regresní nárok pojistitele.

9. Za dané situace je zřejmé, že žalobce jako pojistitel měl ztíženou možnost šetření předmětné dopravní nehody v tom směru, že ze strany příslušníků PČR nemohla být provedena dechová zkouška na místě dopravní nehody a tím vyloučeno či potvrzeno řízení žalovaného pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek, případně nemohlo být zjištěno, zda škodící vozidlo žalovaného v době dopravní nehody splňovalo technické podmínky provozu na pozemních komunikacích. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 961/2009 a dále na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 23 Cdo 58/2016, ve kterém je výslovně uvedeno: „Žalovaný ujel z místa dopravní nehody, nehodu policii neohlásil a tím zmařil její řádné vyšetření. Policii tak byla odňata možnost zjistit, zda žalovaný nebyl pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, což by žalobkyni (pojistiteli) zakládalo právo na vymáhání vyplaceného pojistného plnění podle § 10 zákona č. 168/1999 Sb., a současně nebylo možno zjistit, zda vozidlo žalovaného v době nehody splňovalo technické podmínky provozu na pozemních komunikacích. …Z uvedeného tedy vyplývá, že ztížení možnosti řádného šetření pojistné události pojistitelem podle § 9 odst. 3 ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. se vztahuje nejen k okolnostem významným pro plnění z pojištění odpovědnosti poškozenému, nýbrž i k důvodům, pro které může pojistitel vůči pojištěnému uplatnit regresní nárok.“ Soud zdůrazňuje, že se jedná o aktuální judikaturu zcela přiléhající na posuzovaný případ. Soud podotýká, že žalovaným citovaná judikatura je překonaná. Fotografie poškozeného vozidla detailně dokládají rozsah a intenzitu poškození jeho karoserie a vyvrací tak tvrzení žalovaného, že se jednalo „pouze o letmý kontakt“ vozidel zúčastněných na dopravní nehodě, který žalovaný nezaznamenal. Z uvedeného důvodu soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování rekonstrukcí, vyšetřovacím pokusem a znaleckým posudkem, protože ve světle uvedené judikatury jsou označené důkazní návrhy bezpředmětné, skutečnosti zjištěné uvedenými důkazy by neměly na výsledek tohoto řízení žádný vliv, nadto není zřejmé, jaký konkrétní znalecký posudek, z jakého oboru měl žalovaný zájem jako důkaz provést.

10. Soud s ohledem na výše uvedené odůvodnění dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalobce má dle § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, proti žalovanému jako pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, protože žalovaný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, sepsat záznam o dopravní nehodě ze dne datum a uvedenou škodní událost nahlásit bezodkladně žalobci a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření žalobce podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Kalkulací č. hodnota ve spojení s poukazem bylo prokázáno, že škoda na poškozeném vozidle tov. zn. Anonymizováno, r. z. SPZ dosáhla žalované částky 14 313 Kč a tato částka byla žalobcem majiteli poškozeného vozidle dne 25. 1. 2024 vyplacena. Žalobci vznikl originární nárok proti žalovanému, právo na náhradu toho, co za něho plnil. Žalovaný byl vyzván žalobcem k úhradě žalované částky dopisem, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 13. 10. 2023, ničeho však žalobci neuhradil, dostal se proto dle § 1970 občanského zákoníku do prodlení, úroky z prodlení byly žalobci přiznány v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:

i) zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč;

ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 14 313 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;

iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.;

iv) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 1 700 Kč (tarifní hodnota 14 313 Kč, účast u jednání dne 5. 6. 2024, účast u jednání dne 11. 9. 2024, vyjádření k odporu) dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;

v) třemi režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;

vi) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 512 Kč; celkem tedy 9 512 Kč (II. výrok tohoto rozsudku).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.