MSBR 47 C 232/2023-109

Soud:
Městský soud v Brně
Spisová značka:
47 C 232/2023-109
Datum rozhodnutí:
2024-02-23
ECLI:
ECLI:CZ:MSBR:2024:47.C.232.2023.1

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému:Jméno zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_005⟫ trvale bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_006⟫ o zajištění úhrady výživy neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni výživné neprovdané matky ve výši 2 500 Kč měsíčně od 8. 5. 2022 do 10. 2. 2024 vždy do každého 15. dne v měsíci předem, přičemž výživné za dobu od 8. 5. 2022 do 31. 5. 2022 činí částku 1 935 Kč a výživné za dobu od 1. 2. 2024 do 10. 2. 2024 činí částku 862 Kč.

II. Dluh na výživném (za dobu od 8. 5. 2022 do 10. 2. 2024) v celkové výši 52 797 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od doručení tohoto rozsudku žalovanému.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1) 5/2022 – 17 370 Kč

2) 6/2022 – 17 354 Kč

3) 7/2022 – 17 279 Kč

4) 8/2022 – 17 561 Kč

5) 9/2022 – 17 370 Kč

6) 10/2022 – 17 370 Kč

7) 11/2022 – 17 354 Kč

8) 12/2022 – 17 370 Kč

9) 1/2023 – 17 393 Kč

10) 2/2023 – 17 301 Kč,

a) rodičovský příspěvek ve výši 8 333 Kč (důkazy: oznámení Úřadu práce – Krajská pobočka v Brně o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 21. 3. 2022 a 14. 11. 2023) a

b) příspěvek na bydlení ve výši 12 212 Kč do 30. 9. 2023 a od 1. 10. 2023 ve výši 12 351 Kč (důkaz: Oznámení Úřadu práce – Krajská pobočka v Brně ze dne 14. 11. 2023 o změně výše dávky státní sociální podpory.

11) 3/2023 – 17 370 Kč

12) 4/2023 – 17 638 Kč

a) v době od května do prosince 2022 žalobkyně hradila měsíčně nájemné ve výši 10 500 Kč (důkaz výpisem z účtu žalobkyně), v době od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 hradila měsíčně nájemné ve výši 12 000 Kč (důkaz: smlouva o nájmu bytu ze dne 12. 12. 2022 a výpisem z účtu žalobkyně) a v době od 1. 1. 2024 do 10. 2. 2024 žalobkyně hradila měsíčně nájemné 13 300 Kč (důkaz smlouvou o nájmu bytu ze dne 7. 12. 2023),

b) v době od května do prosince 2022 žalobkyně hradila za energie a služby spojené s užíváním bytu částku 3 500 Kč (důkaz výpisem z účtu žalobkyně), v době od 1. 1. 2023 až do 10. 2. 2024 částku 3 900 Kč (důkaz: smlouvou o nájmu bytu z 12. 12. 2022 a 7. 12. 2023 a výpis z účtu žalobkyně; srov. ostatně i Oznámení Úřadu práce o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 14. 11. 2023 s odůvodněním, že „náklady na bydlení, které činí 15 900 Kč…“),

c) v žalovaném období ještě žalobkyně zaplatila majiteli bytu částku právnická osoba Kč za novou baterii do kuchyně (viz poznámka ve výpise z účtu k platbě s datem 17. 11. 2022) a dále nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu ve výši 7 415 Kč dne 12. 6. 2023 (důkaz výpisem z účtu žalobkyně),

d) na telefon a internet žalobkyně hradila měsíčně paušál ve výši 1 242 Kč (důkaz Vyúčtováním služeb od AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a.s. ze dne 13. 11. 2023),

e) na uspokojení ostatních svých potřeb (výživa, hygienické potřeby aj.) žalobkyně měla vynakládala částku ve výši 5 000 Kč (důkaz účastnickým výslechem žalobkyně).

13) 5/2023 – 17 400 Kč

14. Žalovaný obdržel čistou mzdu od obchodní korporace právnická osoba. za dobu od 1. 8. 2023 do 31. 10. 2023 ve výši 60 163 Kč, tj. v průměru měsíčně 20 054 Kč (důkaz Přehledem čistých příjmů za srpen – říjen 2023) [avšak současně žalovaný obdržel za srpen 2023 i čistou mzdu od korporace právnická osoba. ve výši 4 034 Kč, viz předcházející bod].

15. Soud nadto odkazuje na skutkové zjištění zdejšího soudu v rozsudku č. j. spisová značka o čisté mzdě žalovaného ve výši 24 000 Kč měsíčně, zjištěné z účastnického výslechu žalovaného v citovaném opatrovnickém řízení.

16. Dále v zažalovaném období, konkrétně dne 7. 9. 2023, žalovaný obdržel od České správy sociálního zabezpečení částku 5 827 Kč a 7 995 Kč, tj. celkem 13 822 Kč (důkaz 2 poštovními poukázkami ze dne 7. 9. 2023).

17. Celkem tak za období od května 2022 do října 2023 měl žalovaný čistý příjem ve výši 319 684 Kč, což činí průměrný čistý příjem minimálně ve výši 17 760 Kč (319 684 Kč/18 měsíců).

18. Za dobu od 1. 11. 2023 do 10. 2. 2024 žalovaný neunesl břemeno tvrzení a důkazní ohledně jeho příjmů a soud (důkazem dle § 120 odst. 2 o. s. ř., když mj. žalovaný se nedostavil k žádnému ze 2 soudních jednání) zjistil předpokládanou výši čistého příjmu žalovaného jakožto řidiče v částce 23 965 Kč. Totiž soud zjistil, že v nabídkách Úřadu práce adresa činila průměrná měsíční hrubá mzda v období od 1. 6. 2023 do 10. 2. 2024 pro profesi řidiče (osobních a malých dodávkových automobilů) v průměru od 22 700 Kč až 30 600 Kč (poznámka soudu: tj. mzdy čisté pro zaměstnance se 2 dětmi za rok 2023 ve výši 22 494 Kč až 28 341 Kč a za rok 2024 ve výši 22 358 Kč až 28 010 Kč). Tudíž průměrná čistá mzda činila v uvedené profesi řidiče v nabídkách od úřadu práce ve městě Brně pro zaměstnance se 2 dětmi (což byl i žalovaný) částku 23 965 Kč (rozpětí od 19 544 Kč až do 28 059 Kč). Tu jde tak o reálnou potenciální čistou mzdu žalovaného. Ostatně i z opatrovnického řízení vyplynulo z výslechu žalovaného, že tento již tehdy dosahoval čistého příjmu právě ve výši 24 000 Kč (srov. bod 15. odůvodnění tohoto rozsudku shora).

19. K tomu soud dodává, že žalovaný uvedl ve vyjádření z 30. 11. 2023, že „Opravdu jsem v této době hodně časově vytížení vzhledem k tomu, že pracuji externě pro Zásilkovnu“ (viz č. l. 45). Nicméně k dotazu soudu právnická osoba. soudu dne 18. 1. 2024 sdělila, že žalovaný nebyl a ke dni 18. 1. 2024 není zaměstnanec právnická osoba. (viz č. l. 93), a to k dotazu soudu, jaké částky od právnická osoba. žalovaný obdržel v zažalovaném období a zda u ní či pro ni žalovaný v zažalovaném období pracoval (viz výzvu soudu dle § 128 o. s. ř. na č. l. 90).

20. Pokud jde o výdaje žalovaného, tak žalovaný byl vyzván (dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů ohledně jeho výdajů (i jeho příjmů), a to v usnesení z 7. 11. 2023 č. j. spisová značka (včetně poučení o následcích nesplnění výzvy), která mu byla doručena poštou dne 20. 11. 2023 (viz doručenka na č. l. 14). Avšak žalovaný uvedl a prokázal jen výdaje na dvoje výživné (srov. text shora), tj. 5 000 Kč a 3 500 Kč, a dále předložil jen listinu s razítkem vystavitele společnosti právnická osoba. s datem 18. 8. 2023, v níž je uvedeno, že na žalovaného je vedena exekuce (spisová značka) ohledně jeho dluhu ve výši 87 543 Kč vůči věřiteli právnická osoba (přičemž je splaceno 24 490 Kč) a dále exekuce na pohledávku Anonymizováno, a.s. ve výši 175 647,13 Kč (spisová značka, splaceno 0 Kč), exekuce na pohledávku Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ve výši 12 517 Kč (spisová značka, splaceno 0 Kč), exekuce na pohledávku Generali ve výši 16 606,81 Kč (spisová značka, splaceno 0 Kč) a exekuce na pohledávku Anonymizováno, a.s. ve výši 61 589,86 Kč (spisová značka, splaceno 0 Kč). Naopak z vyjádření žalovaného k žalobě plyne, že bydlí u své přítelkyně a nehradí ničeho za bydlení (srov. vyjádření žalovaného o tom, že jeho přítelkyně, u které bydlí, hradí ze své mzdy inkaso).

21. V nabídkách Úřadu práce adresa činila průměrná měsíční hrubá mzda v období od 5/2022 do 2/2023 pro tyto profese následující výši: ⟪LB:lb_001⟫ - Prodavač/prodavačka – 22,6 – 29,7 tisíc Kč (poznámka soudu: tj. čistá mzda pro zaměstnance s 1 dítětem - 20 561 Kč až 25 814 Kč) ⟪LB:lb_002⟫ - Kadeřník/ice – 19,9 – 27,5 tisíc Kč (poznámka soudu: tj. čistá pro zaměstnance s 1 dítětem – 18 562 Kč až 24 186 Kč) ⟪LB:lb_003⟫ - Číšník/servírka – 22,1 – 36,9 tisíc Kč (poznámka soudu: tj. čistá pro zaměstnance s 1 dítětem – 20 190 Kč až 31 142 Kč) ⟪LB:lb_004⟫ - Barmani/baristé – 18,0 – 23,8 tisíc Kč (poznámka soudu: tj. čistá pro zaměstnance s 1 dítětem – 17 157 Kč až 21 449 Kč); tudíž průměrná čistá mzda činila v uvedených profesích v nabídkách od úřadu práce ve městě Brně pro zaměstnance s 1 dítětem (což by byla i žalobkyně) částku 24 195,5 Kč (rozpětí od 17 157 Kč až do 31 142 Kč). Tu jde o potenciální čistou mzdu žalobkyně v hypotetické situaci, že by neporodila dítě účastníků.

22. V nabídkách Úřadu práce adresa činila průměrná měsíční hrubá mzda v období od 11. 2. 2023 do 10. 2. 2024 pro tyto profese následující výši: ⟪LB:lb_001⟫ - Prodavač/prodavačka – 22,9 – 28,3 tisíc Kč (poznámka soudu: tj. čistá pro zaměstnance s 1 dítětem za rok 2023 ve výši 20 782 Kč až 24 778 Kč a za rok 2024 ve výši 20 645 Kč až 24 608 Kč) ⟪LB:lb_002⟫ - Kadeřník/ice – 21,4 – 33 tisíc Kč (poznámka soudu: tj. čistá pro zaměstnance s 1 dítětem za rok 2023 ve výši 19 673 Kč až 28 257 Kč a za rok 2024 ve výši 19 544 Kč až 28 059 Kč) ⟪LB:lb_003⟫ - Číšník/servírka –22,4 – 28,8 tisíc Kč (poznámka soudu: tj. čistá pro zaměstnance s 1 dítětem za rok 2023 ve výši 20 413 Kč až 25 149 Kč a za rok 2024 ve výši 20 278 Kč až 24 976 Kč) ⟪LB:lb_004⟫ - Barmani/baristé – 23,8 – 30,4 tisíc Kč (poznámka soudu: tj. čistá pro zaměstnance s 1 dítětem za rok 2023 ve výši 21 449 Kč až 26 333 Kč a za rok 2024 ve výši 21 306 Kč až 26 150 Kč); tudíž průměrná čistá mzda činila v uvedených profesích v nabídkách od úřadu práce ve městě Brně pro zaměstnance 1 dítětem (což by byla i žalobkyně) částku 23 801 Kč (rozpětí od 19 544 Kč až do 28 059 Kč). Zde tedy jde o potenciální čistou mzdu žalobkyně v hypotetické situaci, že by neporodila dítě účastníků.

23. K přepočtu z hrubé mzdy na čistou shora soud užil zejména aplikaci – kalkulačku na www.kurzy.cz (viz Mzdová kalkulačka 2022 - kalkulačka čisté mzdy z hrubé mzdy | právnická osoba, Mzdová kalkulačka 2023: Z 45.000 Kč hrubé mzdy dostanete s 1 dítětem 37.137 Kč. | právnická osoba a Výpočet čisté mzdy 2024 online - spočítejte si Váš čistý příjem. | právnická osoba).

Závěr o skutkovém stavu

24. Soud tak přijal následující skutkový závěr. Žalobkyně má s žalovaným nezletilého syna Marka, narozeného dne 10. 2. 2022 a žalobkyně s žalovaným nežije od 8. 5. 2022. Žalobkyně má ještě ve své péči nezletilého syna jméno FO, k němuž není v rodném listě zapsán otec. Žalovaný má vyživovací povinnost i ke své nezletilé dceři Barboře (kterou nemá ve své péči), přičemž podle rozsudků soudu má povinnost platit měsíčně výživné na syna jméno FO částku 3 500 Kč a na dceru jméno FO částku 5 000 Kč. Žalobkyně bydlí sama se svými 2 nezletilými syny a žalovaný bydlí u své přítelkyně, která hradí ze své mzdy výdaje na bydlení. Žalobkyně měla v době od 8. 5. 2022 do 30. 9. 2023 čistý příjem ve výši 20 545 Kč a v době od 1. 10. 2023 do 10. 2. 2024 čistý příjem ve výši 20 654 Kč (z titulu rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení). Žalobkyně měla měsíčně pravidelné výdaje za dobu od května 2022 do prosince 2022 ve výši 20 242 Kč (10 500 + 3 500 + 1 242 + 5 000) a za dobu od ledna 2023 do 10. 2. 2024 ve výši 22 142 Kč (12 000 + 3 900 + 1 242 + 5 000); mimořádné výdaje žalobkyně měla dne 12. 6. 2023 z titulu nedoplatku za služby spojené s užíváním bytu ve výši 7 415 Kč. Pokud by žalobkyně nečerpala rodičovský příspěvek (tedy pokud by nebylo narození společného dítěte účastníků), tak by žalobkyně dosahovala měsíčně čistého příjmu kolem 24 000 Kč. Žalovaný měl od května 2022 do října 2023 průměrně měsíční čistý příjem ve výši 17 760 Kč a v době od 1. 11. 2023 do 10. 2. 2024 by žalovaný dosahoval čistého příjmu jakožto řidič v částce 23 965 Kč. Žalovaný netvrdil a neprokázal své příjmy za dobu od 1. 11. 2023 do 10. 2. 2024. Žalovaný tvrdil a prokázal jen výdaje v celkové výši 8 500 Kč na výživné na obě jeho děti (3 500 + 5 000), jiné své výdaje konkrétně netvrdil a neprokázal.

Právní posouzení

25. Podle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte. Podle § 921 odst. 1 o. z.: „Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.“. Podle § 922 odst. 2 o. z.: „Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.“. Podle § 913 odst. 1 o. z.: „Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.“.

26. Účelem citovaného zákonného ustanovení je ochrana neprovdané matky před nepříznivými sociálními a majetkovými dopady porodu a následné péče o novorozené dítě za situace, kdy nesdílí s otcem dítěte rodinnou domácnost (a tudíž nedochází k úhradě společných nákladů této domácnosti) a nedojde ze strany otce dítěte k dobrovolnému plnění (srov. i např. usnesení Ústavního soudu z 31. 8. 2020 sp. zn. III. ÚS 2169/20). Životní situace ženy, která porodila, je obzvláště obtížná, kromě jiného i z ekonomického hlediska.

27. V důsledku porodu a následné péče o dítě dochází zpravidla k přirozenému úbytku příjmů matky a je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. Důvodem pro přiznání výživného v daném případě není ani neschopnost matky samostatně se živit, ale skutečnost, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte došlo ke snížení příjmu matky, které je žádoucí kompenzovat poskytování výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. Smyslem citované zákonné úpravy tak je kompenzovat matce dítěte snížení jejích příjmů, tedy snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s péčí o novorozené dítě. Uvedenému odpovídá i soudní praxe (srov. např. usnesení Ústavního soudu z 31. 8. 2020 sp. zn. III. ÚS 2169/20; rozsudek Krajského soudu v Brně z 17. 5. 2012 č. j. spisová značka; rozsudek Obvodního soudu pro adresa z 29. 3. 2021 č. j. spisová značka, rozsudek Okresního soud adresa-východ z 23. 4. 2021 sp. zn. spisová značka – dostupné např. na Justice.cz - Soudní rozhodnutí). Správnost tohoto výkladu stvrdila i tzv. komentářová literatura (srov. např. komentář na ASPI k § 920 o. z. od Davida Elischera a Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975), 2. vydání, C. H. Beck, 2020, s. 1024 - 1034: Z. Králíčková, T. Kyselovská).

28. Zdejší soud dodává ještě další teleologii (tj. smysl a účel institutu výživného neprovdané matky). U výživného neprovdané matky se vychází z předpokladu, že je nespravedlivé, aby pokles jejího přijmu, plynoucí z narození dítěte, šel jen k její tíži, když by stejně tak mohl jít k tíži otce, neboť dítě je i jeho, a tudíž by stejně tak i on mohl o dítě osobně pečovat, a pak by měl rovněž pokles v příjmu. Neprovdaná matka tak důsledně vzato realizuje společný zájem obou rodičů (zde žalobkyně a žalovaného) na mj. výchově dítěte. Proto je spravedlivé z pohledu rovnosti, aby se otec pokusil přiblížit matku co nejvíce ke stavu, v němž se sám nachází – tedy jako by nedošlo k poklesu příjmu rodiče v důsledku porodu (odtud pak cíl vyrovnat ztrátu předpokládané mzdy).

29. Soud proto zjistil předpokládaný příjem žalobkyně pro fiktivní situaci, kdy by nezletilého jméno FO neporodila (metodologicky obdobně, srov. např. usnesení Ústavního soudu z 31. 8. 2020 sp. zn. III. ÚS 2169/20: „Při určení výše měsíčního výživného vyšel okresní soud z částky … neboť alespoň o tuto částku se snížil průměrný čistý měsíční příjem vedlejší účastnice, porovnal-li jej soud s výší rodičovského příspěvku v rozhodném období.“). Žalobkyně by ve svém reálném potenciálním zaměstnání v zažalované době pobírala měsíční čistý příjem ve výši kolem 24 000 Kč. Současně soud zjistil, že žalobkyně měla čistý příjem (z titulu rodičovského příspěvku a příspěvku na bydlení) ve výši 20 545 Kč měsíčně, resp. 20 684 Kč. Je tak zřejmé, že minimálně o žalobní částku 2 500 Kč měsíčně se snížil průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně, porovnal-li jej soud s výší jejího příjmu 24 000 Kč v rozhodném období, který by žalobkyně dosahovala v případě, když by nebyla s dítětem na tzv. rodičovské (tedy úvaha: 24 000 Kč mínus 20 545 Kč, resp. mínus 20 684 Kč).

30. Výše měsíčního výživného odpovídá i schopnostem, možnostem žalovaného a jeho poměrům (ve smyslu § 913 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl měsíční čistý příjem ve výši 17 760 Kč od května 2022 do října 2023 a od listopadu 2023 do února 2024 čistý příjem kolem 24 000 Kč (pro období od 1. 11. 2023 do února 2024 soud vycházel z důvodu procesní pasivity žalovaného z reálné potencionality příjmu žalovaného jako řidiče, vypočítané z nabídek volných pozic v tomto období na Úřadu práce v Brně; ostatně i z opatrovnického řízení vyplynulo z výslechu žalovaného, že tento již tehdy dosahoval čistého příjmu právě ve výši 24 000 Kč). Žalovaný tvrdil a prokázal výdaje jen v podobě dvojího výživného hrazeného na jeho dvě děti v celkové výši 8 500 Kč měsíčně. Neunesl své břemeno tvrzení a důkazní ohledně jeho případných dalších výdajů (již z jeho tvrzení však plyne, že náklady na bydlení ale neplatil, a že tyto hradila jeho přítelkyně). Žalovaný tak má objektivně možnost i schopnost platit měsíčně žalobkyni po celé zažalované období částku 2 500 Kč měsíčně na výživném.

31. Pohledávky osob závislých na povinném výživou, tj. i žalobkyně, jsou přednostními pohledávkami [např. srov. výslovně v § 279 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a § 280 odst. 2 o. s. ř.]. a existence dluhu povinného (žalovaného) z jím uvedených pohledávek jeho věřitelů (nebankovní poskytovatel úvěrů, banka, pojišťovna) nemůže mít vliv na případné snižování jeho zákonných vyživovacích povinností, tedy nemůže jít k tíži osoby povinné [z judikatury, že dluhy výživou povinné osoby nemohu jít k tíži osoby oprávněné, viz např. rozsudek Okresního soudu v Berouně z 19. 7. 2021 sp. zn. spisová značka, bod 16., rozsudek Krajského soudu v adresa sp. zn. spisová značka (dostupný na ASPI), usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 8. 2018 sp. zn. I. ÚS 1706/18, usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3119/20, bod 4. a 10.; obdobně v odborné literatuře, např. Kotrady, P.: Pohled soudní praxe na některé otázky týkající se stanovení výživného, na ASPI č. LIT137128CZ]. Ostatně z přehledu předloženého žalovaným plyne, že kromě dluhu u právnická osoba žalovaný neměl – ke dni 18. 8. 2023 – nic splaceno na uvedených exekucích; tedy i z tohoto důvodu, tj. z povahy věci, nemohly tyto exekuce v reálném životě snižovat vyživovací povinnost vůči žalobkyni, když na ně v zásadě nic nehradil.

32. Ze všech uvedených důvodů tak je žalobkyní požadované výživné od 8. 5. 2022 do 10. 2. 2024 ve výši 2 500 Kč měsíčně přiměřené, a proto soud v plném rozsahu vyhověl žalobnímu návrhu (výrok I. rozsudku). Dluh na výživné, tj. za dobu od 8. 5. 2022 do 10. 2. 2024, činí 52 797 Kč (výrok II.). S ohledem na výši tohoto dluhu, ale i skutečnost, že se jedná o výživné, které měla již mít žalobkyně k dispozici od žalovaného, zavázal soud žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení tohoto rozsudku žalovanému. K přiznání práva plnění ve splátkách (či k prodloužení lhůty k plnění) soud důvody neshledal. Žalovaný byl v řízení převážně pasivní, důsledně nereagoval na výzvy soudu a ani k jednomu ze soudních jednání se nedostavil. Hlavně však odklad vyživovací povinnosti v neprospěch osoby, které je výživy třeba, je sám o sobě přípustný vskutku jen výjimečně, vzácně.

33. Soud v souladu se zákonem stanovil počátek lhůty pro plnění ve smyslu výroku I. od doručení rozsudku žalovanému (a nikoli až od právní moci rozsudku), jelikož rozsudek o výživném (včetně o dlužném výživném) je předběžně vykonatelný (viz § 160 odst. 4 o. s. ř. a § 162 odst. 1 o. s. ř.). Vykonatelnost rozsudku ve výroku I. a II. se tak neváže na právní moc, ale na doručení povinnému. U takových rozsudků je předběžně vykonatelný celý výrok, i výrok o nedoplatku na výživném (srov. i komentář od J. Jirsy k § 162 o. s. ř. na ASPI či nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2795/09).

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a měla by proto právo na náhradu nákladů řízení, ale svého práva na náhradu nákladů řízení se vzdala.

35. Žalobkyně je osvobozena od soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Na žalovaného proto podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích přešla povinnost podle výsledku řízení zaplatit odpovídající část soudního poplatku. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni výživné celkem ve výši 52 797 Kč, soudní poplatek proto činí dle položky 7 písm. b) Sazebníku poplatků ve spojení s § 6 odst. 3 věta první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích částku 528 Kč (tj. 1 % z celkem žalované, kapitalizované částky). Při vyhlášení rozsudku však došlo ve výroku IV. ke zřejmé nesprávnosti v tom smyslu, že omylem byl rozsudek vyhlášen ve výroku IV. tak, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2 640 Kč namísto správné částky 528 Kč. Tato zřejmá nesprávnost je řešena (a odklizena) vydáním opravného usnesení, které soud současně s tímto rozsudkem doručuje účastníkům. Žalovaný tak není povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2 640 Kč, ale jen částku 528 Kč.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný (tj. žalovaný) dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Tento rozsudek je ve výroku I. a II. předběžně vykonatelný, což znamená, že se vykonatelnost výroku I. a II. neváže na právní moc, ale na doručení povinnému, tedy žalovanému (viz § 160 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).