MSBR 47 C 82/2024-38

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Radkem Malenovským jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 28 335,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9 635,74 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 635,74 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části požadavku na zaplacení smluvních pokut ve výši 200 Kč, 100 Kč a 18 400 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení celkem částky 28 335,74 Kč, z toho 9 635,74 Kč za odběr elektřiny za dobu od 11. 8. 2022 do 23. 3. 2023 na odběrném místě adresa a částky 200 Kč, 100 Kč a 18 400 Kč z titulu smluvní pokuty, přičemž též požadoval zaplatit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 835,74 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nikdo z účastníků se k nařízenému jednání nedostavil.

2. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti.

3. Účastníci spolu uzavřeli písemnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 1. 8. 2022 do odběrného místa na adrese adresa-Anonymizováno, EAN kód: Anonymizováno, elektřinu pro potřeby domácnost. Smluvní strany se ve Smlouvě dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu smlouvou ze dne 1. 8. 2022.

4. Ve smlouvě – na nepodepsané druhé straně smlouvy - bylo dále uvedeno, že „Zákazník je povinen uhradit Anonymizováno pokutu určenou jako násobek částky 800 Kč pro kat. Domácnost či 4 000 Kč pro kat. Podnikatel a počtu kalendářních měsíců, vč. započatých a nedokončených, následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky od Innogy do konce sjednané doby trvání Smlouvy (nebo Prolongace), pokud: (i) opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost dle Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde u tutéž či různé povinnosti), a zda následně dojde k odstoupení od Smlouvy ze strany Innogy), nebo (ii) způsobí nemožnost dodávky ze strany Anonymizováno, nebo (iii) učiní bez souhlasu Anonymizováno či bez důvodu na její straně jakýkoli projev vůle směřující k předčasnému ukončení Smlouvy či změně dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou dle Smlouvy (bez ohledu na to, vůči komu byl učiněn, zda se tak stalo opožděně, zda trpěl vadami, či na to, jak a kým je Smlouva/dodávka následně ukončena; za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručená výpověď Smlouvy na dobu určitou ke sjednanému dni jejího ukončení ve spojení se změnou dodavatele)…Zákazník je povinen zaplatit Innogy pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní.“. Na nepodepsané straně smlouvy bylo rovněž uvedeno, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od účinnosti a nelze ji předčasně vypovědět, nestanoví-li zákon jinak. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu citovanou smlouvou.

5. Žalobce dne 28. 3. 2023, vyúčtoval žalované fakturou variabilní symbol var. symbol, na částku ve výši 9 835,74 Kč, splatnou dne 17. 4. 2023, představující částku 9 635,74 Kč za cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb (za 1,83300 MWh odebrané elektřiny) ve fakturačním období 11. 8. 2022 - 23. 3. 2023 a představující částku 200 Kč jakožto smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny na měsíc leden a únor 2023 (důkaz citovanou fakturou).

6. Následně žalobce žalované vyúčtoval fakturou ze dne 9. 5. 2023 smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se shora citovanou fakturou ze dne 28. 3. 2023 (důkaz fakturou ze dne 9. 5. 2023).

7. Fakturou ze dne 23. 3. 2023 žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 18 400 Kč (důkaz touto fakturou), v rámci níž požadoval po žalované za každý měsíc od 23. 3. 2023 do 11. 2. 2025, tedy za 23 měsíců, smluvní pokutu po 800 Kč (důkaz touto fakturou). To vše s následujícím odůvodněním. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data 11. 8. 2022 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobce dne 23. 3. 2023 v souladu s energetickým zákonem ukončil dodávku elektřiny, z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy žalovaným, konkrétně nezaplacením zálohy za měsíc leden 2023 a únor 2023, přičemž na možnost ukončení dodávky byla žalovaná upozorněna upomínkou ze dne 21. 2. 2023 (důkaz oznámením o přerušení dodávky z 21. 2. 2023 s poštovním podacím archem z 22. 2. 2023). Žalobce následně přípisem ze dne 28. 3. 2023 odstoupil od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované (důkaz odstoupením od smlouvy ze dne 28. 3. 2023 s poštovním podacím archem z 31. 3. 2023).

8. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalobní pohledávky dopisem ze dne 27. 7. 2023, který dal k poštovní přepravě dne 28. 7. 2023 (důkaz výzvou a poštovním podacím archem) a též dopisem daným k poštovní přepravě dne 12. 10. 2023 (důkaz tímto druhým dopisem s poštovním podacím archem).

9. Shora zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně.

10. Při právním posouzení věci soud aplikoval především ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), podle kterého platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

11. Žalobce dodával žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 8. 2022 do odběrného místa žalované pro potřeby domácnosti, a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala. Žalobce vyfakturoval žalované smluvní cenu za odběr elektřiny za dobu za období 11. 8. 2022 do 23. 3. 2023, pročež zbývá k úhradě za odběr elektřiny žalovaným částka ve výši 9 635,74 Kč. Jelikož splatnost ceny byla stanovena na základě smlouvy a faktury na 17. 4. 2023, je žalovaná v prodlení od 18. 4. 2023. V rozsahu nároku na zaplacení ceny elektřiny a služeb tak je žaloba důvodná. Proto v této části soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonných úroků z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o z.“) ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla učena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. Co do smluvní pokuty i se zažalovaným příslušenstvím soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítnuta jako nedůvodná s ohledem na následující.

13. Smlouva uzavřená mezi účastníky má s ohledem na postavení smluvních stran spotřebitelskou povahu. Toto je zřejmé již z toho, že zákazník je zařazen do kategorie domácnost. Ve spotřebitelském vztahu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Nejen proto lze od dodavatele také očekávat (vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musejí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru.

14. Smlouva má formát A4, text na obou stranách je nadepsán „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny“, přičemž právě na straně, která je ale malým písmem pod uvedeným nadpisem označena jako „(strana 2/2)“, je úvod koncipován jako typický začátek smlouvy, když je pod nadpisem smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny uvedeno „uzavřená mezi následujícími Smluvními stranami“ a následuje označení obchodníka (žalobce) a zákazníka. Za označením smluvních stran jsou zde uvedena individuální ujednání smlouvy (včetně specifikace odběrného místa), v závěru této strany je smlouva oběma smluvními stranami podepsána, a to v kolonce určené pro podpis smluvních stan, která je označena jako „adresa pro Váš podpis“. Smlouva tudíž vzbuzuje vizuálně dojem, že smlouva začíná a končí už na straně označené drobným písmem jako „2/2“. Spotřebitele taková konstrukce smlouvy ani nevede k tomu, aby se pídil po tom, zda se za takovou jím podepsanou stranou smlouvy „náhodou“ ještě (ne)nachází další strana smlouvy.

15. Přitom za shora uvedenou a žalovanou spotřebitelkou podepsanou stranou smlouvy se (překvapivě) nachází další strana smlouvy, která je - pod nadpisem „SMLOUVA O SDRUŽENÝCH SLUŽBÁCH DODÁVKY ELEKTŘINY“ – označena drobným písmem jako „(dále jen „Smlouva“ – strana 1/2)“.

16. Tato další strana smlouvy je celá popsána drobným písmem, jako dříve bývaly psány obchodní podmínky (a to i u téhož žalobce, resp. u RWE právnická osoba.). Text mimo jiné obsahuje odstavec, který obsahuje ujednání o různých smluvních pokutách a je označen textem „SMLUVNÍ SANKCE“. V tomto článku je uvedena smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení zákazníka s jakoukoli platbou přesahující 10 dní a smluvní pokuta jako násobek částky 800 Kč a počtu měsíců následujících po ukončení nebo přerušení dodávky energie do konce sjednané doby trvání smlouvy. Text obsahující klíčovou smluvní pokutu ve výši 800 Kč měsíčně je zakotven ve velmi dlouhém a formulačně složitém souvětí a je zakotven ve velmi dlouhém odstavci (bez členění) pojednávajícím o dalších smluvních pokutách. Smluvní pokuta ve výši 100 Kč se zase nachází uprostřed velmi dlouhého odstavce pojednávajícím o dalších smluvních pokutách. Tato strana smlouva není podepsána účastníky.

17. Z uvedených důvodů smlouva vizuálně vzbuzuje dojem, že strana označená jako „1/2“ – v níž je zakotvena smluvní pokuta – ve skutečnosti obsahuje jen vysvětlující a technická ujednání. Forma smlouvy tudíž je (mimo jiné graficky) klamavá (matoucí).

18. Pokud jsou ujednání o smluvních pokutách uvedena na straně smlouvy vzbuzující dojem jen vysvětlujících a technických ujednáních, lze předpokládat, že pozornosti spotřebitele spíše uniknou.

19. Navíc strana „1/2“ smlouvy (na rozdíl od strany „2/2“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) zakotvuje mj. smluvní pokuty a je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny. Spotřebitel může relativně snadně přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu dlouhého hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde (ne)nachází ujednání pro něj nevýhodné a významné jako kupříkladu právě smluvní pokuta.

20. Žalobce v podstatě jen změnil formální označení části, které bývala v minulosti běžně označována jako „obchodní podmínky“. Spotřebitelské smlouvy v minulosti bývaly často uzavírány tak, že účastníky byla podepsána jen část označená jako „smlouva“ a účastníky smlouvy nebývaly podepsány obchodní podmínky, které se někdy nacházely i na druhé straně smlouvy a až v nich byly umístěny smluvní pokuty. Obdobnou praxi kritizoval i citovaný nález Ústavního soudu ve smyslu shora uvedeného. Ostatně soudu je známo z úřední činnosti, že i žalobce míval smluvní pokuty umístěné v uvedeném kritizovaném smyslu, tj. až v obchodních podmínkách. Žalobce sice formálně změnil svoji praxi, patrně i kvůli judikatuře Ústavního soudu. Ovšem nelze mít za to, že zásadně jen formální změnou - formální změnou názvu listiny, když místo označení „obchodní podmínky“ (apod.) na listině žalobce nově uvede „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „Smlouva“ – strana 1/2)“ – žalobce dostál uvedeným požadavkům. Princip zůstává stejný. Rovněž nadále je smluvní pokuta obsažena:

a) na straně listiny, která není spotřebitelem podepsána,

b) na straně smlouvy, která vizuálně vzbuzuje dojem obchodních podmínek,

c) smluvní pokuta je vložena do velice dlouhého souvětí,

d) smluvní pokuta je vložena dlouhého, nepřehledného, složitě formulovaného a malým písmem psaného textu (viz dlouhý text nacházející se pod názvem „SMLUVNÍ SANKCE“ až text k názvu dalšího odstavce „PROHLÁŠENÍ ZÁKAZNÍKA“).

Tudíž i nadále reálně hrozí, že průměrnému spotřebiteli smluvní pokuta unikne.

21. Soud z uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalobce si v právním vztahu nepočínal poctivě a že takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

22. Ostatně tím, že úvodní strana smlouvy (strana „2/2“) je žalobcem vypracována přehledně a srozumitelně, dal samotný žalobce najevo, že tuto formu smlouvám byl schopen vtisknout. Žalobce obdobnou formu nezvolil pro další stranu smlouvy (naopak pro spotřebitele důležité normy o smluvní pokuty žalobce vtělil do nepřehledného toku malého písma). O to více (s ohledem na viditelné schopnosti samotného žalobce) nelze takovému počínání žalobce poskytnout právní ochranu (důsledně vzato jsou smluvní normy o smluvních pokutách ve smlouvě skryty). Soud vyšel i ze závěrů přijatých Ústavním soudem v nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, které je třeba se zřetelem ke shora uvedenému vztáhnout obdobně i na souzenou věc, přestože ujednání o smluvních pokutách byla - formálně - obsažena v textu smlouvy (a nikoli formálně v obchodních podmínkách).

23. Soud proto žalobu v části smluvní pokuty zamítl, a to pro:

a) absolutní neplatnost smluvní pokuty pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z., a

b) absolutní neplatnost smluvní pokuty pro rozpor se zákonem ve smyslu § 588 o. z. - konkrétně pro rozpor s § 1811 o. z, podle kterého veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí učinit podnikatel jasně a srozumitelně, to vše mj. při aplikaci nosných důvodů mj. nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/2011.

24. Soud postupoval konzistentně, tedy ve shodě s např. vlastním rozsudkem ve věcech Anonymizováno právnická osoba/Anonymizováno, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka či spisová značka.

25. Závěr o absolutní neplatnosti části smlouvy zakotvující smluvní pokutu potvrdil jako správný i Krajský soud v Brně ve vztahu k obdobným smlouvám, a to např. v rozsudku ze dne 6. 10. 2020 č. j. spisová značka, 19. 10. 2021 č. j. spisová značka, 16. 11. 2021 č. j. č. j. spisová značka, 19. 10. 2021 č. j. spisová značka [„Shodně se soudem I. stupně proto uzavřel, že ujednání o smluvní pokutě jsou absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy (§ 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“)… vzhledem k charakteru smluv o sdružených službách dodávky elektřiny i plynu, které jsou svým charakterem smlouvami spotřebitelskými, je povinností žalobce, dodavatele, formulovat povinnosti ze smluv vyplývající jednoznačně a tomu uzpůsobit i formu smlouvy. Není-li ujednání ve smlouvách obsaženo dostatečně přehledně, jasně a zřetelně, nelze tuto vadu napravit jiným obecným odkazem.“]. Dále srov. obdobně např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2020 č. j. spisová značka, 15. 6. 2021 č. j. spisová značka, 25. 5. 2021 č. j. spisová značka, 19. 1. 2021 sp. zn. spisová značka, 21. 12. 2020 č. j. spisová značka a 19. 8. 2020 č. j. spisová značka.

26. Soud neshledává důvod odchýlit se od svého již tolikrát vysloveného názoru (viz i § 13 o. z.).

27. K tomu soud odkazuje i např. na rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2023 č. j. spisová značka, 30. 3. 2023 č. j. spisová značka, 5. 4. 2023 č. j. spisová značka, či rozsudky i mimo obvod Krajského soudu v Brně – kupř. rozsudky Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. spisová značka (bod 30.), Okresního soudu v Kolíně ze dne 8. 2. 2023 č. j. spisová značka, Okresního soudu v adresa – pobočka adresa ze dne 25. 10. 2022 č. j. spisová značka či rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 19. 10. 2023 č. j. spisová značka aj. [pokud jde o rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 19. 10. 2023 č. j. spisová značka, srov. např. jeho následující text: „28. Z nepoctivého úmyslu zde přitom usvědčuje žalobkyně sama sebe již tím, že své grafické obchodní logo umisťuje na stranu, kterou sama deklaruje jako stranu druhou, která má upoutat a ukotvit pozornost spotřebitele, neboť soudu není znám žádný další podnikatel, který by své logo umisťoval na stranu právnická osoba dokumentu. Toto logo v běžném obchodním styku evokuje samo o sobě, která strana je titulní a obsahuje podstatné údaje… Proti nepoctivému značení pořadových čísel strany … pak vedle umístění grafického loga současně stojí další typické formální znaky lícové a rubové strany smlouvy (která je koncipována na jediný list A4) – zejména umístění personálií stran, úprava podstatných ujednání závazkového vztahu, grafické odlišení údajů k vyplnění oproti spotřebitelsky nezměnitelným (adhezním) obecným obchodním podmínkám, absence spotřebitelsky nečitelných a nevzhledných údajů (čárový kód). U předmětné smlouvy je tak s výjimkou údajů o čísle strany (drobným písmem pod názvem smlouvy a na„ první“ straně („ 1/2“) i zápatí smlouvy – což však z výše uvedených důvodů spotřebitel považuje za poslední řádek textu celé smlouvy) navozen dojem, že podstatná ujednání závazkového vztahu jsou obsažena na„ druhé“ straně („ 2/2“) smlouvy, zakončené podpisy stran, zatímco„ první“ strana („ 1/2“) smlouvy obsahuje toliko obecná ujednání (u nichž spotřebitel oprávněně očekává, že neobsahují další podstatná ujednání, zejména ne podstatné platební povinnosti). Jinak řečeno – pokud si spotřebitel nepovšimne na straně, kterou přirozeně považuje za stranu první („2/2“), hlavní, drobného písma pod nadpisem „SMLOUVA“, nemá důvodu číst stranu druhou, kterou již nepodepisuje – neboť předpokládá, že je právním řádem České republiky chráněn proti eventualitě, že jde zde obsažena zcela zásadní smluvní povinnost… 29. V projednávaném případě přitom „první“ strana („1/2“) smlouvy pro spotřebitele značně významná ujednání obsahuje a teprve zde lze rozlišit, zda se jedná o smlouvu na dobu určitou, či neurčitou - což však není způsob uvažování běžného spotřebitele, ale spíše soudu v rámci právního posouzení nároku. Je zcela nepřijatelné, aby taková informace byla oddělena od údajů „druhé“ strany, kam nepochybně logicky náleží stejně, jako údaj o odběrném místě, tarifu, výši zálohy či požadovaném začátku odběru…31. Neučiní-li soudy ve spotřebitelských věcech této praxi přítrž, žalobkyni nic nebrání tuto svou metodiku v neprospěch spotřebitele jen dále„ vylepšovat“, resp. nic nebrání ostatním soutěžitelům si tyto postupy adaptovat i pro svá vlastní podnikání…“].

28. Z uvedených důvodů soud ve výroku II. tohoto rozsudku požadavek na zaplacení smluvních pokut (a úroku z prodlení z pokuty 200 Kč) pro nedůvodnost zamítl.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení III. se opírá o § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalované, jež byla v řízení procesně úspěšnější, a měla by tak právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, náklady nevznikly.

30. Soud žádosti žalobce o odročení jednání (podané z důvodu kolize s jiným dříve nařízeným jednáním) nevyhověl, a to z důvodů (které obstojí jako samostatné):

a) opožděnosti žádosti o odročení (předvolání k jednání doručeno zástupci žalobce dne 9. 4. 2024 do datové schránky a zástupce žalobce podal žádost o odročení až dne 23. 4. 2024),

b) neozřejmění (neosvědčení), proč nebylo možné řešit zastoupení žalobce u jednání soudu substitucí - žalobce jen uvedl, že se mu nepodařilo zajistit vhodného zástupce, ale toto nevysvětlil (např. jakého kolegu a kdy požádal o substituci) a ani to neosvědčil.

31. Důvod žádosti o odročení musí být konkretizován a doložen, a to s takovým časovým předstihem, aby soud měl všechny podklady pro posouzení, zda jsou splněny zákonné podmínky pro odročení a mohl o návrhu rozhodnout (z judikatury srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka: „… má-li být jednání odročeno z důvodu týkajícího se některého z účastníků, musí být tento důvod nejen soudu sdělen a v žádosti o odročení dostatečně konkretizován, ale musí být doložena i jeho existence, aby soud mohl posoudit jeho závažnost. V dané věci ředitel žalující společnosti jako její statutární zástupce požádal o odročení jednání z osobních důvodů, které nebyly konkretizovány ani doloženy. Postup odvolacího soudu, který takové žádosti nevyhověl a ve věci jednal a rozhodl, nebyl tedy v rozporu s ust. § právnická osoba. ř…“; dále srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. spisová značka).

32. Jak uvedl Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. spisová značka „Omlouvá-li účastník (jeho zástupce) svou neúčast při jednání časovou kolizí s jiným soudním sporem, může být jeho omluva ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. důvodná jen tehdy, jestliže soudu oznámí také konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve než k jednání, z něhož se omlouvá) a že časovou kolizi více jednání již nebylo možné vyřešit jinak (např. substitucí).“. Jak uvedl např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. spisová značka, „V rozsudku ze dne 30. 4. 2014, č. j. spisová značka (v bodu 18.), Nejvyšší správní požadoval, aby advokát v omluvě, ve které poukázal na kolizi termínů jednání, „vysvětlil a prokázal, z jakých konkrétních důvodů nebylo možné zastupování klienta vyřešit prostřednictvím substituce, případně jiným způsobem“… Obdobné požadavky vyplývají i z judikatury Nejvyššího soudu, k tomu srov. usnesení ze dne 22. 5. 2002 sp. zn. spisová značka, kde bylo uvedeno: „omlouvá-li účastník (jeho zástupce) svou neúčast při jednání časovou kolizí s jiným soudním sporem, může být jeho omluva ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. důvodná jen tehdy, jestliže soudu oznámí také konkrétní údaje o tom, proč se nemůže jednání zúčastnit, zejména jaké jiné jednání mu brání v účasti (v jaké věci a u jakého soudu), kdy se o něm dozvěděl (že k němu byl předvolán dříve než k jednání, z něhož se omlouvá) a že časovou kolizi více jednání již nebylo možné vyřešit jinak (např. substitucí).“ Jelikož je substituce běžný způsob, jak vyřešit kolizi termínů jednání, měl by advokát ozřejmit, proč ji nebylo možno využít. Jen takto může správní orgán posoudit, zda je kolize jednání pro omluvu důležitým důvodem…“.

33. V rozsudku č. j. spisová značka Nejvyšší správní soud uvedl: „…prosté sdělení zástupce stěžovatelky o tom, že nebylo možné udělit substituci jeho advokátní koncipientce, není dostačující. …jednak má obecně možnost udělit substituci další osobě, či vyřešit zastoupení stěžovatelky jiným způsobem. tituly před jménem …však nikterak nevysvětlil ani neprokázal, z jakého důvodu tak neučinil.“.

34. Jak například vyslovil Ústavní soud v nálezu ze dne 12. 6. 1997, sp. zn. III. ÚS 68/97, „časová kolize zástupce mezi zastupováním u různých jednání (procesních úkonů) zpravidla není dostatečně závažným důvodem pro to, aby kterékoli již nařízené jednání (procesní úkon) bylo odročováno, neboť je na samotném zástupci, aby - bez újmy na procesním postavení a zájmech zastupovaného - nastalou kolizi podle své vůle a výběru řešil substitucí“ (obdobně např. usnesení ze dne 19. 11. 2002 sp. zn. II. ÚS 100/02, ze dne 5. 1. 2012 sp. zn. III. ÚS 3736/11 či ze dne 20. 10. 2011 sp. zn. I. ÚS 2069/11).

35. Rovněž podle ustálené soudní praxe nemá soud povinnost o svém odmítavém stanovisku k žádosti o odročení jednání žadatele uvědomovat. S ohledem na výjimečnost tohoto institutu je zásadně věcí účastníka, aby se informoval o osudu své žádosti. Na uvedeném lze trvat zejména v případě, kdy je účastník v řízení zastoupen právním profesionálem, po němž lze v tomto ohledu nepochybně požadovat procesní aktivitu (viz za všechny nález Ústavního soudu ze dne 12. 6. 1997 sp. zn. III. ÚS 68/97). Toho si ostatně byl vědom i zástupce žalobce, který si zavolal na zdejší soud dne 29. 4. 2024 a bylo mu sděleno, že soud jeho žádosti o odročení jednání nevyhověl (viz úřední záznam na č. l. 31).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinná (žalovaná) dobrovolně, řádně a včas, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný (žalobce) podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.