MSBR 55 C 251/2022-137

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: tituly před jménem. Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem adresa zastoupená advokátem tituly před jménem. jméno FO, tituly za jménem sídlem adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_002⟫ o zrušení práva společného nájmu bytu

I. Společný nájem účastníků k bytu č. číslo, o velikosti Anonymizováno, nacházejícího se v Anonymizováno. podlaží domu v obec, na ulici Anonymizováno číslo, katastrální území katastrální území, s e z r u š u j e.

GSTOC

II. Výlučnou nájemkyní bytu č. číslo, o velikosti Anonymizováno, nacházejícího se v Anonymizováno. podlaží domu v obec, na adresa, katastrální území katastrální území, s e nadále u r č u j e žalobkyně.

III. Žalovanému se náhrada za ztrátu práva společného nájmu bytu n e p ř i z n á v á.

IV. Žalovaný j e p o v i n e n byt č. číslo, o velikosti Anonymizováno, nacházející se v Anonymizováno. podlaží domu v obec, na adresa, katastrální území katastrální území, vyklidit, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku

V. Návrh žalobkyně na vyslovení předběžné vykonatelnosti tohoto rozsudku s e z a m í t á.

VI. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12.890 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil společný nájem žalobkyně a žalovaného k bytu č. číslo o velikosti Anonymizováno, nacházejícího se v Anonymizováno. podlaží domu v obec na adresa (dále jen jako „předmětný byt“), určil výlučnou nájemkyní žalobkyni a žalovanému stanovil povinnost předmětný byt vyklidit.

2. Žalobu odůvodnila tím, že na základě Nájemní smlouvy ze dne datum se stala nájemkyní předmětného bytu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou a uzavřením manželství s žalovaným vznikl společný nájem. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum. Po rozvodu manželství se žalobkyně pokoušela s žalovaným na vyřešení bytové problematiky domluvit, avšak bezvýsledně. Žalobkyně v předmětném bytě žije společně s nezletilými dětmi, které jí byly svěřeny do péče. S ohledem na zájmy dětí, na její přičinění o nabytí předmětného bytu a to, že převážnou měrou byt zařizovala ona, by bylo podle žalobkyně žádoucí a vhodné, aby jedinou nájemkyní předmětného bytu zůstala žalobkyně.

3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne datum, kde označil řízení za zbytečné, bytovou situaci bylo možno vyřešit stručnou písemnou dohodou. Uvedl, že se žalobkyně zapříčinila o přidělení předmětného bytu tím, že měla v obec trvalý pobyt; žalovaný měl trvalý pobyt u rodičů v obec, kde byl Anonymizováno Anonymizováno u Anonymizováno, proto o přidělení obecního bytu požádat nemohl. Žalobkyně s žalovaným žila od roku rok v obec. V dubnu roku rok odešla se starší dcerou do obec. Žalovaný za žalobkyní a dcerou pravidelně z obec dojížděl, dokud nebylo v roce rok vyhověno jeho Anonymizováno žádosti o přeložení do obec. Od té doby žili všichni společně v předmětném bytě, za který společně platili nájemné a zálohy za služby a o byt se starali. V měsíc rok podala žalobkyně žádost o rozvod, žalovaný na žádost žalobkyně a v zájmu dětí odešel na Anonymizováno ubytovnu, aby se situace doma uklidnila. V měsíc rok byly děti svěřeny do péče žalobkyně a žalovanému s nimi byl umožněn styk po vzájemné dohodě. Jelikož se však účastníci dohodnout nedokázali, a ke styku žalovaného s dětmi docházelo jen jednou v týdnu a o víkendu jednou za 14 dní, začaly se žalovanému děti zcizovat, a proto se žalovaný postupně do předmětného bytu vrátil. Mezi účastníky začalo opětovně docházelo ke konfliktům, a to i před dětmi, přičemž tyto konflikty vyvolávala žalobkyně, žalovaný se snažil řešit věci konstruktivně. Současně žalobkyně dělala žalovanému různé naschvály, podala trestní oznámení ve snaze ho poškodit. Ohledně bytové situace se chtěl s žalobkyní dohodnout, avšak tato odmítla podepsat písemnou dohodu, dle které by se žalovaný vzdal společného nájmu, pokud by mu byl přidělen jiný obecní byt. Žalobkyni posílá na účet polovinu nákladů spojených s bydlením a výživné.

4. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o nájmu bytu č. číslo bylo zjištěno, že dne datum byla mezi Anonymizováno jakožto pronajímatelem a žalobkyní jakožto nájemkyní uzavřena Nájemní smlouva, na základě níž se žalobkyně stala nájemkyní předmětného bytu. Nájem byl sjednán s účinností od datum na dobu neurčitou. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného, platného od datum, bylo zjištěno, že žalobkyně je uvedena jako uživatel předmětného bytu, a že žalovaný je uveden jako společný nájemce. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný má trvalý pobyt na adrese adresa, hlášen od datum. V období od datum do datum měl hlášen trvalý pobyt na adrese adresa.

6. Z rozsudku Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, vyplývá, že manželství účastníků uzavřené dne datum bylo rozvedeno. Soud zjistil existenci rozvratu manželství, příčiny rozvratu manželství shledal na základě shodných tvrzení a výpovědí manželů v jejich rozdílných názorech na společné soužití, výchovu dětí a trávení volného času, přičemž soud neshledal, že by příčina rozvratu manželství spočívala v chování pouze jednoho z manželů.

7. Z dopisů zástupce žalobkyně ze dne 10. 8. 2022, ze dne 6. 9. 2022 a ze dne 6. 10. 2022, adresovaných zástupkyni žalovaného, bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván, aby předestřel svůj návrh na řešení bytové problematiky. Z dopisů zástupkyně žalovaného ze dne 25. 8. 2022, ze dne 27. 9. 2022 a ze dne 10. 10. 2022, adresovaných zástupci žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný byl ochoten uzavřít dohodu a žádal žalobkyni o poskytnutí součinnosti ohledně žádosti o přidělení jiného obecního bytu a předložení jejího návrhu na vyřešení věci včetně vypořádání společného jmění manželů.

8. Z žádosti o pronájem obecního bytu a z čestného prohlášení, která byla Anonymizováno, doručena dne datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o pronájem obecního bytu z důvodu, že od datum je rozvedený, bydlí s bývalou manželkou a dětmi, avšak soužití je velmi problematické, dochází k častým hádkám, kterým jsou přítomny i děti. Jeho čistý měsíční příjem činil 35.000 Kč. V čestném prohlášení ze dne datum žalovaný uvedl, že v případě přidělení obecního bytu bude předmětný byt užívat pouze žalobkyně a žalovaný si změní trvalé bydliště.

9. Z evidence práv pro osobu s platností ke dni datum bylo zjištěno, že pro žalovaného nejsou v katastru nemovitostí zapsána žádná vlastnická ani jiná věcná práva. Ze sdělení Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o propuštění ze Anonymizováno Anonymizováno, přičemž Anonymizováno Anonymizováno skončil ke dni datum.

10. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka soud zjistil, že na základě rozsudku Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, byla schválena dohoda rodičů, na základě které byly nezletilá jméno FO a nezletilá jméno FO pro dobu před a po rozvodu manželství rodičů svěřeny do péče žalobkyně a žalovaný se zavázal přispívat na výživu nezl. jméno FO částkou ve výši 4.000 Kč měsíčně a na výživu nezl. jméno FO částkou ve výši 2.000 Kč měsíčně. Na základě usnesení Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum, a nabylo právní moci dne datum, bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byl upraven styk žalovaného s nezl. jméno FO, a to v každém lichém kalendářním týdnu na dobu od úterý do středy v témže týdnu a v každém sudém kalendářním týdnu od pátku do následujícího pondělí.

11. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka soud zjistil, že na základě žaloby žalobkyně ze dne datum bylo zahájeno řízení o vypořádání společného jmění účastníků. Dle zprávy mediátora ze dne datum se žalovaný nařízeného prvního setkání s mediátorem nezúčastnil a ani se neomluvil. Řízení není dosud skončeno.

12. Ze spisů Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka soud zjistil, že na základě usnesení Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum bylo nařízeno předběžné opatření, na základě kterého byla žalovanému uložena povinnost zdržet se vstupu do společného obydlí v předmětném bytě a jeho bezprostředního okolí, jakož i zdržování se tam, a zdržet se setkávání s žalobkyní, jakož i jejího kontaktování, a to jakýmkoliv způsobem. Soud měl za osvědčeno, že se žalovaný vůči žalobkyni opakovaně dopustil jednání, kterým naplnil ustanovení § 751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“), tedy že závažným způsobem ohrozil její zdraví a lidskou důstojnost, přičemž do budoucna hrozilo, že toto své jednání bude opakovat. Předběžné opatření trvalo do datum a na základě usnesení Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum byla doba trvání předběžného opatření prodloužena do datum. Usnesení nabylo právní moci dne datum, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum. Na základě usnesení Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum bylo opětovně nařízeno předběžné opatření, na základě kterého byla žalovanému uložena povinnost zdržet se vstupu do společného obydlí v předmětném bytě a jeho bezprostředního okolí, jakož i zdržování se tam, a zdržet se setkávání s žalobkyní, jakož i jejího kontaktování, a to jakýmkoliv způsobem. Předběžné opatření trvalo do datum a na základě usnesení Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum byla doba trvání předběžného opatření prodloužena do datum.

Anonymizovaný odstavec

14. Ze sdělení Anonymizováno, ze dne datum, bylo zjištěno, že pronajímatel předmětného bytu nemá žádných námitek proti zrušení společného nájmu předmětného bytu a určení žalobkyně jeho výlučnou nájemkyní.

15. Z výplatní pásky za měsíc datum soud zjistil, že čistá mzda žalobkyně činila částku 39.205 Kč. Z výpisu z účtu č. č. účtu vedeného na jméno žalobkyně za období datum soud zjistil, že počáteční zůstatek činil částku ve výši 7.438,30 Kč a konečný zůstatek částku ve výši 5.269,03 Kč. Z tohoto účtu byla dne datum odeslána jako Inkaso-SIPO částka ve výši 11.284 Kč a na tento účet byla dne datum přijata od Anonymizováno částka ve výši 39.037 Kč (mzda) a dne datum od žalovaného částka ve výši 6.000 Kč (výživné děti).

16. Z přijaté objednávky Anonymizováno vystavené společností právnická osoba. dne datum Anonymizováno soud zjistil, že byla učiněna objednávka obývací stěny, braga rohu pravého, prádelníku, komody a psacího stolu v celkové částce 34.595 Kč s tím, že byla uhrazena záloha ve výši 5.000 Kč, zbytek měl být uhrazen bankovním převodem, přičemž faktura měla být vystavena na jméno tituly před jménem jméno FO. Z daňového dokladu č. hodnota vystavené společností právnická osoba. dne datum Anonymizováno s poznámkou „pro paní jméno FO“ soud zjistil, že byl učiněn nákup rychlovarné konvice, chladničky, pračky a LCD televizoru v celkové částce 25.079 Kč. Ze zálohového daňového dokladu č. číslo ze dne datum vystaveného společností právnická osoba. žalobkyni na základě smlouvy č. číslo soud zjistil, že byla vyúčtována částka ve výši 5.590 Kč. Dle paragonu ze dne datum vystaveného společností právnická osoba byla zaplacena částka ve výši 17.683 Kč za skříň, nástavec, dvoulůžko, rošt a matraci. Z faktury č. číslo ze dne datum vystavené jméno FO žalobkyni soud zjistil, že za dodávku a pokládku koberců byla vyúčtována částka ve výši 10.066 Kč. Z příjmového pokladního dokladu č. hodnota ze dne datum vystaveného jméno FO žalobkyni soud zjistil, že byla uhrazena částka ve výši 122.076 Kč za účelem úhrady faktury č. číslo. Z faktury č. číslo ze dne datum vystavené jméno FO žalobkyni soud zjistil, že za provedené stavební specializované práce – částečnou opravu koupelny a záchodu byla vyúčtována částka ve výši 33.500 Kč. Z faktury č. číslo ze dne datum vystavené společností právnická osoba. žalobkyni soud zjistil, že byla vyúčtována částka ve výši 15.838 Kč, která byla uhrazena. Dle daňového dokladu číslo ze dne datum vystaveného právnická osoba byla uhrazena částka ve výši 9.523 Kč.

Anonymizovaný odstavec

18. Z ostatních listinných důkazů provedených při jednání soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro skutkový stav věci.

19. Žalobkyně slyšena jako účastnice řízení uvedla, že v roce rok odešla z Anonymizováno od žalovaného s dcerou jméno FO, neboť už v té době měli nějaké osobní nehody. Nějaký čas žily po podnájmech, potom se jí podařilo získat předmětný byt, který vybavila s finanční pomocí své matky. Nájem platila sama, žalovaný jí posílal výživné ve výši 4.000 Kč na dceru. Od roku rok je žalovaný v předmětném bytě navštěvoval, od roku rok se v obec zdržoval 3 dny v týdnu a v roce rok se přestěhoval natrvalo do obec. Do bytu koupil myčku, skříň a pár dalších věcí. Žalovaný nechtěl, aby jej žalobkyně nahlásila do služeb jako dalšího nájemce, když to následně žalobkyně udělala, zaslal jí žalovaný email ze dne datum. V měsíc roku rok si žalovaný bez jejího vědomí nahlásil v předmětném bytě trvalé bydliště. V bytě opakovaně zasahovala policie, žalovaný ji napadal, urážel, potřebovala pomoct. Žalovaný ničil vybavení bytu nebo vyhrožoval, že to udělá. Po rozvodu získal v listopadu rok tzv. rodinnou ubytovnu, nepravidelně hradil žalobkyni na účet polovinu nájemného. Žalovaný má v předmětném bytě část svých věcí. Po vydání předběžného opatření vládne v bytě klid a pohoda. Žalobkyně jinou možnost bydlení nemá, nemá ani možnost si jiné bydlení zajistit. Anonymizováno, kde žalobkyně pracuje, má ubytovnu, ale ta slouží pro ty, kdo nemají v obec trvalý pobyt. Nevlastní žádné nemovité věci a ze svého současného příjmu nic neušetří. Dcery, jež byly žalobkyni svěřeny do péče, jsou v předmětném bytě spokojené, žijí zde odmalička, nechtějí se stěhovat. Ani jedna z dcer si neumí představit, že by se žalovaný do předmětného bytu vrátil.

20. Žalovaný slyšen jako účastník řízení uvedl, že v datum mu žalobkyně oznámila, že se domluvila se svou matkou a odchází do obec. Je pravdou, že se žalobkyně přičinila o předmětný byt, protože měla v obec trvalé bydliště, které bylo podmínkou pro přidělení; a že byt z větší části zařídila. O tom, že žádost o byt bude podávat žalobkyně sama, věděl. Žalobkyni posílal částku ve výši 4.000 Kč na nájem, nejednalo se o výživné. Do předmětného bytu od podzimu roku rok dojížděl, 3 až 4 dny v týdnu býval v obec. V roce rok dostal Anonymizováno místo v obec a nastěhoval se natrvalo. O byt se staral, podílel se na běžných domácích činnostech a údržbě, vymaloval, dělal nákupy, financoval údržbu auta, žalobkyni posílal polovinu nájmu. V měsíc rok odešel na Anonymizováno ubytovnu, v měsíc rok se do bytu vrátil, chtěl být více s dětmi. Potom mu byl přidělený Anonymizováno byt a od měsíc rok zase začal do bytu docházet. Když měl děti, chtěl být s nimi doma, a nechtěl, aby u toho byla žalobkyně, proto docházelo k hádkám a volala se policie. V období roku rok a rok hradil žalobkyni adekvátní částku, která odpovídala počtu nocí, které v bytě strávil. Žalovaný je veden na Anonymizováno, pobírá podporu ve výši 18.260 Kč, bydlí s rodiči v jejich bytě v obec, je zadlužený. Jeho rodiče jsou spolumajitelé rodinného domu v obec. Anonymizováno ukončil po konzultaci s Anonymizováno a s nadřízenými na vlastní žádost, kdy Anonymizováno Anonymizováno dohodu nezná. Má psychické problémy, bere medikaci, výkon práce mu znemožňuje psychická stresová situace. Anonymizováno mu občas pošle nějakou pracovní nabídku, ale aby dělal za 25.000 Kč hrubého, to může jít rovnou pod most. Jeho žádost o přidělení obecního bytu byla zamítnuta, neboť je spolunájemník obecního bytu. V předmětném bytě mu zůstaly osobní věci, oblečení, sportovní vybavení. Za přítomnosti soudního úředníka si je nechtěl vyzvednout; nechtěl, aby tomu musely děti přihlížet. Se sousedy vycházel normálně. Žalobkyně věci, které pořídil, kritizovala, že jsou to „sračky“, a proto říkal, že je tedy vyhodí.

21. K důkazům, které žalovaný označil v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne datum soud nemohl přihlédnout. V rámci jednání soudu konaného dne datum byl žalovaný vyzván k doplnění skutkových tvrzení a k označení důkazů. Ke splnění těchto procesních povinností byla žalovanému poskytnuta lhůta v trvání 30 dnů od konání jednání s tím, že žalobkyně i žalovaný byli poučeni o koncentraci řízení, nastalé v souladu s ustanovením § 118b o.s.ř. uplynutím lhůty 30 dnů. Tato lhůta je přitom lhůtou soudcovskou dle ustanovení § 55 o.s.ř., kterou nelze postupem dle ustanovení § 58 o.s.ř. prominout (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2954/2009 ze dne 11. 2. 2010 či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2189/2019 ze dne 21. 10. 2019). Pokud tedy žalovaný podal dne datum návrh na prominutí této lhůty, posuzoval ji soud podle jako návrh na prodloužení této lhůty a vzhledem k tomu, že žalovaným uváděné zdravotní důvody nebyly podle názoru soudu natolik závažné, aby mu znemožnily své procesní povinnosti v rámci běhu koncentrační lhůty splnit, rozhodl tak, jak v protokolu z jednání soudu dne datum uvedeno.

22. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že účastníci uzavřeli manželství dne datum. Dne datum se žalobkyně stala nájemkyní předmětného bytu. Na základě rozsudku zdejšího ze dne datum byly nezletilé dcery účastníků svěřeny do péče žalobkyně. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne datum. Účastníci se nedohodli, kdo v předmětném bytě bude dále bydlet. Žalovaný si dne datum podal žádost o pronájem obecního bytu, neboť soužití s žalobkyní v předmětném bytě po rozvodu manželství je velmi problematické. Na základě usnesení zdejšího soudu ze dne datum a ze dne datum byla nařízena předběžná opatření ve věcech domácího násilí, kdy žalovanému byla (mimo jiné) uložena povinnost zdržet se vstupu do předmětného bytu a zdržet se setkávání a kontaktování žalobkyně. Na základě usnesení zdejšího soudu ze dne datum s ze dne ze dne datum byly doby trvání těchto předběžných opatření prodlouženy. Dne datum byla na obviněného žalovaného podána obžaloba pro zločin Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno žalovaného u Anonymizováno byl na jeho žádost ukončen ke dni datum. Pronajímatel předmětného bytu neměl proti zrušení společného nájmu předmětného bytu a určení žalobkyně jeho výlučnou nájemkyní, námitek.

23. Dle ustanovení § 3074 odst. 1 občanského zákoníku se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

24. Dle ustanovení § 703 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen jako „obč. zák.“) jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

25. Dle ustanovení § 768 odst. 1 občanského zákoníku zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení.

26. Dle ustanovení § 768 odst. 2 občanského zákoníku rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

27. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

28. V řízení bylo v tomto směru prokázáno, že účastníci uzavřeli dne datum manželství, a že dne datum byla mezi Anonymizováno jakožto pronajímatelem a žalobkyní jakožto nájemkyní uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu. Účastníkům tak ve smyslu ustanovení § 703 odst. 1 obč. zák. vznikl společný nájem předmětného bytu. V řízení bylo dále prokázáno, že dne datum bylo manželství účastníků rozvedeno, a že se účastníci na dalším užívání předmětného bytu nedohodli. Vzhledem k tomu, že manželství účastníků bylo rozvedeno po 1. 1. 2014, řídí se práva a povinnosti rozvedených manželů k předmětnému bytu ve společném nájmu ustanovením § 768 občanského zákoníku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4820/2016 ze dne 15. 8. 2017). Dle § 768 odst. 1 občanského zákoníku má pro určení, kdo bude po rozvodu manželství nadále bydlet v bytě, k němuž mají manželé stejné nebo společné právo, přednost dohoda rozvedených manželů. Teprve za podmínky, že k dohodě nedojde, je dána možnost obrátit se návrhem na soud, aby tento zrušil dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby byt opustil. Jelikož se účastníci nedohodli, kdo bude v předmětném bytě po rozvodu manželství bydlet, podala žalobkyně žalobu o zrušení společného práva nájmu. V řízení tak byly naplněny všechny nezbytné předpoklady pro to, aby o žalobě o zrušení práva společného nájmu předmětného bytu mohlo být rozhodováno (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2245/2015 ze dne 18. 11. 2015), a proto soud společný nájem účastníků k předmětnému bytu ve výroku I. tohoto rozsudku zrušil.

29. Při zjišťování okolností, dle kterých lze po účastníku spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, přihlédne soud zejména k tomu, komu je svěřena péče o nezletilé děti, které nenabyly plné svéprávnosti, a ke stanovisku pronajímatele. Nejedná se však o hlediska výlučná, právně významná jsou i další kritéria (např. širší okolnosti rozvratu manželství, sociální a majetkové poměry, zdravotní stav účastníků, zásluha o získání bytu, komu z nich a z jakých důvodů byl původně byt přidělen, k účelnému využití bytu apod.). V zákoně výslovně uvedená kritéria (kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé děti a stanovisko pronajímatele) přitom svědčí žalobkyni. Žalobkyni byly na základě rozsudku zdejšího soudu č.j. spisová značka ze dne datum svěřeny do péče nezletilé dcery účastníků jméno FO a jméno FO. Ze spisu vedeného pod sp. zn. spisová značka přitom nevyplývá ambice žalovaného na tomto rozhodnutí o výkonu rodičovské odpovědnosti cokoliv měnit, a ani případně soudem upravený styk žalovaného s nezletilými dcerami není pro posuzování tohoto kritéria relevantní. Nezletilá jméno FO bydlí v předmětném bytě od Anonymizováno let věku, nezletilá jméno FO poté od narození. V blízkosti předmětného bytu mají nezletilé svá školská zařízení a těžiště svých zájmů. V předmětném bytě jsou spokojené, zvyklé, nechtějí se stěhovat. Bytová potřeba žalobkyně a nezletilých dcer účastníků, které jí byly svěřeny do péče, je tedy v tomto směru nejvýznamnějším hlediskem pro rozhodování soudu. Pokud jde poté o stanovisko pronajímatele, tento k určení žalobkyně výlučnou nájemkyní předmětného bytu, neměl námitek. Soud však zohlednil i další okolnosti projednávaného případu, zejména ty skutečnosti, že to byla žalobkyně, která se o získání předmětného bytu přičinila, a která v prvních letech trvání nájemního poměru (byť s finanční pomocí své matky) předmětný byt i zařídila a vybavila, což potvrdil i sám žalovaný. Rovněž to byla žalobkyně, která po celou dobu trvání nájemního poměru hradila nájemné a zálohy na služby poskytované s užíváním předmětného bytu, a které byla ze strany žalovaného poskytována nejprve částka ve výši 4.000 Kč měsíčně, jež byla v roce rok žalovaným korigována počtem nocí, které v předmětném bytě strávil. Pokud jde poté o příjmy účastníků, tyto byly v době zahájení řízení v projednávané věci zhruba stejné. Teprve v průběhu soudního řízení žalovaný na svou žádost ukončil Anonymizováno u Anonymizováno a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pracovní nabídky Anonymizováno žalovaný nevyužívá; zda si sám aktivně hledá zaměstnání s vyšším příjmem, než jaký nabízí Anonymizováno, nebylo ze strany žalovaného prokázáno, ostatně ani tvrzeno. Skutečnosti, že žalovaný na svou žádost ukončil Anonymizováno, a že je dosud veden na Anonymizováno, však nejsou důvodem k tomu, aby u žalovaného byla shledána vyšší potřeba zajištění bydlení právě určením jeho výlučného nájemního práva k předmětnému bytu. Pokud jde o žalovaným uváděné psychické problémy, nebylo v projednávané věci prokázáno, jakým způsobem tato skutečnost ovlivňuje jeho možnosti najít si vhodné zaměstnání.

30. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že po žalobkyni, pečující o nezletilé dcery účastníků, nelze spravedlivě žádat, aby předmětný byt opustila. Naproti tomu na straně žalovaného nebyly shledány žádné okolnosti, pro které by po něm nebylo možno spravedlivě požadovat, aby předmětný byt opustil. S ohledem na právě uvedené tedy soud rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

31. Soud se dále zabýval otázkou, zda žalovanému za ztrátu práva společného nájmu předmětného bytu přísluší náhrada a dospěl k závěru, že konkrétní okolnosti daného případu přiznání náhrady za ztrátu práva nájmu neodůvodňují. Žalovaný není primárně pečující osobou o nezletilé dcery účastníků, které mají již odmalička zázemí v předmětném bytě. Současně žalovaný nemá v obec žádné stále zaměstnání a jeho bytové potřeby jsou v současné době zajištěny prostřednictvím jeho rodičů. Soud však nemůže odhlédnout zejména od té skutečnosti, že žalovanému byla rozhodnutími zdejšího soudu opakovaně uložena povinnost zdržet se vstupu do společného obydlí účastníků v předmětném bytě a zdržet se setkávání s žalobkyní, jakož i jejího kontaktování. V těchto rozhodnutích byla opakovaně osvědčována existence domácího násilí v podobě agresivního jednání žalovaného vůči žalobkyni, verbálních urážek, napadání a vyhrožování (k tomu viz odůvodnění usnesení Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum a č.j. spisová značka ze dne datum, do kterých soud odkazuje). Nařízená předběžná opatření ve věcech domácího násilí byla poté opakovaně prodlužována (k tomu viz odůvodnění usnesení Městského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum a č.j. spisová značka ze dne datum, do kterých soud odkazuje), a to i po přezkumu Krajským soudem v Brně jako soudem odvolacím. Současně je také u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. spisová značka trestní stíhání žalovaného pro Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, tedy žalobkyně, a pro Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, tedy Anonymizováno Anonymizováno účastníků. Za popsané situace shledává soud za nemravné, aby žalobkyně byla jakýmkoliv způsobem zavázána nahradit žalovanému ztrátu práva nájmu, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

32. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o zrušení práva společného nájmu bytu a o určení dalšího nájemce, bylo třeba rozhodnout i o povinnosti žalovaného předmětný byt vyklidit (k tomu srov. Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cdo 10/92 ze dne 21. 8. 1992). Pokud jde o lhůtu, tak soud v souladu s návrhem žalobkyně stanovil lhůtu 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV. tohoto rozsudku), kdy ustanovení § 768 odst. 2 občanského zákoníku stanoví pouze lhůtu maximální, a kdy tuto lhůtu považuje soud za dostatečnou pro uspořádání záležitostí žalovaného, kdy žalovaný má zajištěno bydlení u rodičů a kdy se v předmětném bytě nachází již jen část věcí žalovaného.

33. Pokud jde o návrh žalobkyně na vyslovení předběžné vykonatelnosti tohoto rozsudku, soud její návrh s ohledem na typ řízení, charakter vydávaného rozhodnutí a neprokázání hrozby vzniku těžko nahraditelné nebo značné újmy, zamítnul (výrok V. tohoto rozsudku). Tvrzení žalobkyně, že by vyslovení předběžné vykonatelnosti mohlo částečně nahradit instituci dalších předběžných opatření ve věcech domácího násilí, nelze přitakat, nad to se sluší připomenout i ustanovení § 88b a násl. zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád.

34. Výrok VI. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za pět úkonů právní služby po 1.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání – žaloba ze dne datum, písemné podání – stanovisko ze dne 15. 3. 2023, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum) v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 [k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 705/2022 ze dne 13. 9. 2022] vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako „advokátní tarif“); pět

1.890 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč. Pokud jde poté o podání zástupce žalobkyně ze dne 2. 1. 2024, ze dne 8. 2. 2024, ze dne 16. 2. 2024 a ze dne 1. 3. 2024, nejednalo o úkony právní služby, ale o doložení listin.

35. Celkově tak žalobkyně vynaložila v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 12.890 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.