MSBR 13 C 29/2025-54

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Tomáše Klusáka a přísedících Mgr. Nory Doušové a Hany Šilhavé ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:Jméno žalované., IČO: IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 27 734 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2 075 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z téže částky od 14. 12. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 659 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 659 Kč od 14. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16 523 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou dne datum domáhal po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím (úrokem z prodlení) z titulu dlužné mzdy za období od datum od datum. Žalobce uvedl, že v tomtéž období působil u žalované v pracovním poměru, který skončil ve zkušební době dne datum.

2. Žalovaná ve vyjádření nárok uplatněný žalobou rozporoval pouze do jeho výše. Dle žalované podle mzdového výměru náleželo žalobci k výplatě za uvedené období celkem 25 659 Kč. Částka 27 734 Kč byla před odvody. Žalovaná potvrdila, že pracovní poměr žalobce u ní skončil dne datum.

3. Žalobce vzal podáním doručeným soudu dne datum žalobu částečně zpět v rozsahu částky 2 075 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z téže částky od 14. 12. 2024 do zaplacení. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. soud s ohledem na procesní úkon žalobce řízení v uvedeném rozsahu výrokem pod bodem I. zastavil. Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí žaloby došlo dříve, než ve věci začalo jednání, nevyžadoval soud souhlas žalované se zpětvzetím návrhu.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalobce působil u žalované v pracovním poměrům na základě pracovní smlouvy ze dne datum, a to jako Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, příp. Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Mezi účastníky byla sjednána zkušební doba v délce tří měsíce. Hrubá mzda žalobce činila 25 000 Kč měsíčně (pracovní smlouva, č. l. 4-7). Pracovní poměr žalobce u žalované skončil dne datum ve zkušební době (shodná skutková tvrzení).

6. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti (č. l. 8) vyplývá úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti zdanitelných v ČR ve výši 27 734 Kč. Z evidenčního listu důchodového pojištění za rok rok (č. l. 9) vyplývá vyměřovací základ ve stejné výši. Ze mzdové listu žalobce (č. l. 32) vyplývá čistý příjem žalobce za měsíc rok ve výši 23 244 Kč a za měsíc rok ve výši 2 415 Kč.

7. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné mzdy předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2024, která byla téhož dne dodána žalované (předžalobní výzva vč. doručenky, č. l. 10-11).

8. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

9. Podle § 109 odst. 1 zákoníku práce přísluší za vykonanou práci zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podle § 141 odst. 1 zákoníku práce mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

10. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je ve zbývajícím rozsahu důvodná.

11. Ve sporu o zaplacení mzdy má žalobce jako zaměstnanec břemeno tvrzení o tom, že mezi ním a žalovaným zaměstnavatelem byl uzavřen pracovní poměr a že pro zaměstnavatele vykonal práci. Brání-li se oproti požadavku na zaplacení mzdy žalovaný zaměstnavatel námitkou, že zaměstnanec, se kterým sjednal pracovní poměr, pro něj práci nevykonal, nemá (nemůže mít) ohledně tohoto tvrzení důkazní povinnost (prokazovat lze jen to, co se stalo, nikoliv to, co se nestalo), ale nese břemeno tvrzení, že podle jím vedené evidence odpracované doby zaměstnanec v době, kdy měl podle svého tvrzení vykonat práci, nepracoval, a má povinnost označit k tomuto tvrzení důkazy (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3989/2011).

12. Žalobce dle soudu v řízení spolehlivě prokázal, že mu vznikl pracovní poměr u žalované (na základě pracovní smlouvy ze dne datum) a že práci pro žalovanou vykonal. Žalovaná uvedené v podstatě nepopírala. Rozporovala pouze výši žalované částky. O tento rozdíl žalobce vzal žalobu zpět. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila žalobci za vykonanou práci mzdu v souladu s § 109 odst. 1 zákoníku práce. Soud proto podané žalobě ve zbývajícím rozsahu (tj. do částky 25 659 Kč) výrokem II. vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku 25 659 Kč se zákonnými úroky z prodlení, a to od 14. 12. 2024 dle žalobního požadavku žalobce, přestože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou mzdy za měsíc měsíc již 1. 11. 2024 a za měsíc měsíc dne 1. 12. 2024 v souladu se zněním § 141 odst. 1 zákoníku práce (§ 1970 o. z ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř).

13. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení proti žalované jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud má za to, že nelze klást žalobci k tíži, že v době zahájení soudního sporu nedisponoval mzdovým lístkem, tj. že přesnou výši dlužné mzdy se dozvěděl od žalované až v průběhu zahájeného soudního řízení. Proto jej soud považoval za úspěšného v celém rozsahu.

14. Náklady žalobce tvoří odměna za zastoupení ve výši 2 220 Kč/úkon – 4 úkony, tj. 8 880 Kč, 1 úkon účasti na jednání za 2 140 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby do 31. 12. 2024 (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba) – tj. celkem 900 Kč, a dva úkony po 1. 1. 2025 ve výši 450 Kč za úkon právní služby (částečné zpětvzetí, účast na jednání soudu dne datum) podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, tj. za paušály celkem 1 800 Kč. Součástí náhrady nákladů řízení je i náhrada hotových výdajů za cestovní výdaje k jednání dne datum osobním vozidlem při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km, palivo BA95 (35,80 Kč), při počtu ujetých kilometrů za jednu cestu tam i zpět 169 km, náhradě 5,80 Kč/km v roce 2025 – celkem za rok 2025 za jednu cestu 1 416 Kč (srov. vyhláška č. 475/2024 Sb.). Dále je součástí náhrada za promeškaný čas v době zastoupení advokátem podle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu po 150 Kč za jednu započatou půlhodinu (jedna cesta tam i zpět 6 půlhodin, 6 x 150 Kč = 900 Kč). Rovněž má žalobce právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 387 Kč Náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 523 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).