MSBR 48 C 334/2024-15

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Beránkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:právnická osoba, IČO: IČO ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem právní zástupce ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. hodnota, o velikosti 1 +1, nacházející se ve 2. nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno na adresa a vyklizený jej předat žalobci, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5.600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce vůči žalované domáhal vyklizení ve výroku specifikovaného bytu užívaného žalovanou s odůvodněním, že žalovaná tento byt užívá i po skončení nájmu ukončeného výpovědí žalobce ze dne 30. 10. 2024.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

5. Mezi stranami byla dne 20. 5. 2024 uzavřena na dobu neurčitou nájemní smlouva týkající se bytu č. hodnota o velikosti 1 +1 situovaného ve 2. podlaží domu č. pop. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno na adresa. Nájemné činilo částku 4.792 Kč. Dle evidenčního listu platného od 1. 12. 2024 byla žalovaná povinna hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 7.379 Kč měsíčně (viz nájemní smlouva a evidenční list). Správou shora uvedeného domu, v němž se nachází byt žalované, je dle Anonymizováno pověřen žalobce (viz statut). Žalobce dal žalované dopisem ze dne 30. 10. 2024 výpověď z nájmu předmětného bytu, a to z důvodu neplacení nájemného a služeb spojených s jeho užíváním za měsíce březen 2024 až září 2024 včetně. Žalovaná byla současně ve výpovědi žalobcem poučena, že nájem bytu skončí doručením výpovědi a že má právo proti výpovědi vznést námitky a podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení výpovědi návrh na přezkum oprávněnosti výpovědi. Současně v ní byla žalovaná vyzvána, aby byt nejpozději do 29. 11. 2024 vyklidila a předala žalobci. Výpověď byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s. p. a uložena k vyzvednutí dne 6. 11. 2024 a následně byla dne 19. 11. 2024 vrácena žalobci jako nedoručená (viz výpověď vč. doručenky). Žalobce je vlastníkem předmětného domu, v němž se byt užívaný žalovanou nachází. Soud z informačního systému soudu z úřední činnosti zjistil, že žalovaná dluží na nájemném a službách celkem částku 57.997 Kč, jejíhož zaplacení se žalobce u zdejšího soudu domáhá v jiném soudním řízení (viz návrh). Současně soud z tohoto informačního systému soudu zjistil, že žalovaná nepodala proti shora specifikované výpovědi žalobu na přezkum její oprávněnosti. Lhůta k jejímu podání již marně uplynula.

6. Soud má z výše uvedených listinných důkazů za prokázané, že žalované vzniklo na základě shora specifikované nájemní smlouvy k předmětnému bytu č. hodnota právo nájmu, které bylo sjednáno počínaje dnem 1. 3. 2024 na neurčito a žalobce je vlastníkem tohoto domu. Z výpovědi z nájmu bytu a dokladu o doručení vzal soud za prokázané, že žalované po doručení výpovědi nájem bytu skončil.

7. Dle § 570 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

8. Dle § 2286 odst. 1 občanského zákoníku výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Dle odst. 2 vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

9. Dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

10. Dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

11. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 20. 5. 2024 nájemní vztah ve smyslu § 2235 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce. Předmětem byl nájem bytu č. hodnota, o velikosti 1+1, situovaný ve 2. podlaží domu č.p. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno, na adresa. Nájem byl uzavřen s účinností od 1. 3. 2024 na dobu neurčitou. Nájem bytu zanikl písemnou výpovědí žalobce ze dne 30. 10. 2024 ve smyslu § 2291 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Výpověď z nájmu bytu byla žalované dána z důvodu neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Výpověď z nájmu bytu byla žalované doručena dne 6. 11. 2024 ve smyslu § 570 odst. 1 občanského zákoníku, když se dostala do sféry dispozice žalované uložením zásilky s výpovědí na poště (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 26 Cdo 441/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3951/2003). Žaloba o neplatnost výpovědi žalovanou podána nebyla, lhůta pro její podání již marně uplynula. Nájem bytu skončil doručením výpovědi a žalovaná tak užívá předmětný byt bez právního důvodu. Soud proto žalobě ve smyslu § 1040 občanského zákoníku v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost předmětný byt vyklidit. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní; na svoji obranu neuvedla ničeho, z čeho by soud případně mohl dovozovat, že žaloba je vůči ní z hmotněprávního důvodu nedůvodná.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy plně úspěšnému žalobci byla na náhradě nákladů přiznána částka 5.600 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a z paušální náhrady za dva úkony dle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za úkon, a to za sepis výzvy a za sepis žaloby. Při rozhodování o nákladech žalobce vzniklých v souvislosti s právním zastupováním v tomto řízení vycházel soud z nálezů Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II.ÚS 2396/09, ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12, dle kterých lze u statutárních měst a jejich městských částí presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Není-li pak v konkrétním řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.