MSPH 11 CO 295/2022-99

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu ⟪LB:lb_001⟫ Mgr. Lubora Veselého a soudců JUDr. Elišky Galiazzo a JUDr. Michala Prince ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ o částka s příslušenstvím ⟪LB:lb_006⟫ o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, ⟪LB:lb_007⟫ č. j. 26 C 67/2021 - 71,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z této částky od datum do zaplacení (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částka (výrok II.).

2. Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka, které bylo vyplaceno dne datum žalované jakožto zástavnímu věřiteli z výtěžku nedobrovolné dražby konané dne datum ohledně nemovitostí (stavebního pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova adresa - stavba občanského vybavení

(část obce Kutná Hora - okres), stojící na pozemku parc. číslo včetně veškerého příslušenství a součástí, vše v katastrálním území Kutná Hora, obec Kutná Hora, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora, na listu vlastnictví číslo (první podíl); a stavebního pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: budova adresa - bydlení (část obce Týniště), stojící na pozemku parc. č. st. 20, pozemky parc. číslo číslo číslo číslo vše - trvalý travní porost, pozemky parc. číslo číslo číslo číslo vše - ostatní plocha, pozemek parc. číslo zahrada, pozemek parc. číslo ovocný sad, pozemky parc. číslo číslo vše - lesní pozemek, pozemky parc. číslo číslo vše - vodní plocha, včetně veškerého příslušenství a součástí, vše katastrální území Týniště u Malešova, obec Malešov, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj Katastrálního pracoviště Kutná Hora, na listu vlastnictví číslo

(druhý podíl), dále jen„ Předmětné pozemky“.

3. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně je od datum zapsána v obchodním rejstříku, jediným jednatelem a společníkem je jméno příjmení. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum, kdy zástupce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka za žalovanou ve výši částka, kterou mají společnosti právnická osoba a právnická osoba, byla postoupena na žalobkyni. Průběh dražby konané dne datum, jakož i předcházejících dražeb, Předmětných pozemků, byl předmětem řízení vedeného před Okresním soudem v Kutné Hoře pod sp. zn. 7C 60/2018 na návrh původních vlastníků jméno příjmení a jméno příjmení proti žalované společnosti právnická osoba V tomto řízení bylo zjištěno, že Předmětné pozemky byly předmětem několika dražeb dobrovolných (dne datum a datum, datum) a dražby nedobrovolné konané dne datum, z níž byl výtěžek ve výši částka vyplacen žalované jako zástavnímu věřiteli. První dražba proběhla jako dobrovolná dne datum na návrh původního vlastníka jméno příjmení, kdy se vydražitelem a novým vlastníkem stal jméno příjmení. Dne datum vznikla právnická osoba, kdy od datum byl jediným jednatelem a společníkem příjmení příjmení. Druhá dražba proběhla rovněž jako dobrovolná dne datum na návrh jméno příjmení právnická osoba, za kterou se účastnil příjmení příjmení, byla jediným účastníkem a stala se vydražitelem. Jediným společníkem společnosti právnická osoba se na místo jméno příjmení stala dne datum právnická osoba, jejímž jediným společníkem a jediným jednatelem byl jméno příjmení, který se na místo jméno příjmení stal jediným jednatelem právnická osoba Dne datum podepsal jméno příjmení plnou moc za zmocnitele i zmocněnce, dle které zmocnitel právnická osoba zmocňuje právnická osoba, aby vydražila dne datum do výlučného vlastnictví zmocnitele předmětné nemovitosti a aby se v zastoupení a na účet zmocnitele účastnila veřejných dražeb. Jediným účastníkem dražby dne datum byla společnost právnická osoba, která se stala vydražitelem Předmětných pozemků. V rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře č.j. 7 C 60/2018 - 52, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 20 Co 417/2019 - 605, soudy uzavřely, že původní vlastníci jméno příjmení a jméno příjmení se dostali do finančních problémů, na předmětných nemovitostech vázla zástavní práva, která zajišťovala pohledávky převážně bank, jež převyšovaly hodnotu nemovitých věcí.

Za této situace uzavřeli s jméno příjmení a jméno příjmení (původně příjmení) smlouvu, že jmenovaní vyřeší jejich celkovou situaci„ přeúvěrováním“ jejich dluhů a dohodli se, že nemovité věci budou prodány v dobrovolné dražbě, novými vlastníky budou zatíženy dalšími právy tak, aby se jejich cena snížila, poté dojde k dražbě nedobrovolné, na základě níž zaniknou zástavní práva, a takto očištěné nemovité věci budou předány zpět do jejich vlastnictví.

Pouze nepočítali s tím, že jméno příjmení a jméno příjmení (příjmení) nedodrží uzavřenou dohodu, a nemovitosti poté, kdy budou očištěny od zástav, nepřevedou zpět na původní vlastníky, ale že je jméno příjmení ponechá ve vlastnictví posledního vydražitele - společnosti, ve které je jediným společníkem. Rovněž z jednání dražebníka soudy dovodily, že věděl, jaký je cíl prodeje v jednotlivých dražbách, podílel se na zfalšování výsledku první dobrovolné dražby poté, kdy bylo zjištěno, že dobrovolná dražba byla provedena v rozporu se zákonem. Obdobně postupoval dražebník i při potvrzení vydražitele v dražbě nedobrovolné. Jednání všech zúčastněných osob mělo za cíl přechod vlastnictví pouze předstírat. Soudy uzavřely, že jméno příjmení nikdy nebyl navrhovatelem dražby dobrovolné, a není zřejmé, co bylo předmětem dražby.

4. Po právní stránce věc posoudil dle § 2991 o.z., § 6 a § 629 o.z. a dospěl k závěru, že byla-li žaloba podána dne datum, je nárok žalobkyně je promlčen. Dovodil, že za situace, kdy se poslední dražby nedobrovolné konané dne datum (z jejíhož výtěžku byla dne datum vyplacena žalované částka částka, jež je předmětem tohoto řízení) zúčastnil jednatel společnosti právnická osoba i společnosti právnická osoba jméno příjmení, který se již dříve s původními vlastníky dohodl na vyřešení jejich finančních problémů jednáním, které směřovalo k realizaci uvedených dražeb, lze uzavřít, že již v době, kdy byl žalované v srpnu rok vyplacen výtěžek dražby, obě společnosti právnická osoba i právnická osoba (jako postupitelé) prostřednictvím svého jednatele mohly i musely vědět, že tato dražba, stejně jako i předchozí dražby, jsou neplatné, a že na straně žalované by mohlo dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení v žalované částce. Právní předchůdkyně žalobkyně nechala běh promlčecí doby marně plynout ještě v době soudního řízení u Okresního soudu v Kutné Hoře, kdy sice nemohl být předvídán výsledek soudního řízení, nicméně s ohledem na zjištění soudu v tomto řízení o okolnostech a průběhu dražeb mohla již předpokládat (a to již s ohledem na roli, kterou společnosti x právnická osoba i právnická osoba v těchto dražbách měly), že výsledek soudního řízení nebude pro společnost právnická osoba příznivý a svým jednáním mohly obě společnosti včas běh subjektivní promlčecí lhůty zastavit. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání a navrhla jej změnit a žalobě vyhovět. Nesouhlasí s názorem, že došlo k promlčení nároku. Dikci § 619 odst. 2 o.z. je třeba vykládat restriktivně, odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2758/2006, 20 Cdo 927/98,

25 Cdo 2581/98. Právní předchůdci žalobkyně se o skutečnosti, že došlo k bezdůvodnému obohacení, dozvěděli až s právní mocí rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. 20 Co 417/2019 - 605. Až do tohoto rozhodnutí platilo předmětné plnění po právu a nebylo možné si jeho vydání nárokovat. Akcentuje, že jde o synallagmatický právní vztah, kdy žalované byla uhrazena část z ceny získané příklepem za vydražené nemovitosti oproti tomu, že zástavní právo žalované bylo vymazáno z katastru nemovitostí. Na základě právní moci rozsudku došlo ke znovuzapsání zástavního práva žalované v plném rozsahu do katastru nemovitostí a bylo založeno právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Právní předchůdci žalobkyně nemohli předpokládat výsledek dosud ani nezahájeného řízení o určení vlastnického práva. Žalobkyně měla být dle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena, zcela jistě by navrhla výslech jméno příjmení.

6. Žalovaná navrhla napadený rozsudek potvrdit. Žalobkyně odkazuje na judikaturu k předchozí právní úpravě, jež na daný případ nedopadá. Jedná-li se o bezdůvodné obohacení z absolutně neplatného jednání, pak s ohledem na účinky neplatnosti ex tunc vzniká bezdůvodné obohacení již samotným přijetím plnění a nikoli až po deklarování neplatnosti soudem, odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5302/2017.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo

(§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání. Promlčecí lhůta je dle § 629 odst. 1 o.z. tři roky. Zákon v případě bezdůvodného obohacení stanoví dvojí promlčecí lhůtu - subjektivní (§ 621 o.z.) a objektivní

(§ 638 o.z.).

9. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu, odvolací soud z jeho skutkových zjištění vychází. Věc posoudil správně i po právní stránce podle § 2991 o.z. a dospěl ke správnému závěru, že nárok žalobkyně je dle § 621 o.z. promlčen, když subjektivní

(i objektivní) promlčecí lhůta začala běžet dnem datum, tedy vyplacením výtěžku žalované.

10. Pro rozhodnutí věci je podstatné, že k vyplacení výtěžku nedobrovolné dražby žalované ve výši částka došlo dne datum, že nedobrovolná dražba se konala dne datum a zúčastnil se jí jméno příjmení, který byl jednatelem jednak společnosti právnická osoba, jednak společnosti právnická osoba, proti níž vedli jméno a jméno příjmení spor u Okresního soudu v Kutné Hoře (dále jen„ OS KH“) pod sp. zn. 7 C 60/2018 - 521, v němž bylo žalobě vyhověno a bylo určeno, že jsou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu předmětné nemovitosti v obec a jméno příjmení je vlastníkem nemovitostí v část obce u obec. Rozsudkem Krajského soudu v Praze, který nabyl právní moci dne datum, byl rozsudek potvrzen.

Soudy vycházely z judikatury, z níž vyplývá, že platnost veřejné dražby lze posuzovat pouze v řízení o žalobě na neplatnost dražby podané v zákonné lhůtě osobou k tomu oprávněnou a v jiném řízení soud platnost veřejné dražby zkoumat nemůže, a to ani jako předběžnou otázku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 32/2005 a 21 Cdo 4022/2008), dále z teze, že ačkoli vydražitel zaplatil cenu dosaženou vydražením, nenabývá vlastnictví, není-li možné spolehlivě dovodit, co bylo vydraženo a kdo je vydražitelem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2690/2006), dále neodpovídá-li jednání dražebníka všem požadavkům dle § 2 písm. a) a e) zák. č. 26/2000 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn.

21 Cdo 1770/2011) a dále vyjde-li najevo, že smyslem jednání dražebníka nebyl převod vlastnického práva, ale objektivně vzato jiný cíl, který by přechod vlastnictví pouze předstíral (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1205/2015). Soudy dovodily, že jednání všech účastníků, tedy příjmení i jednatele jméno příjmení se příčí dobrým mravům, odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť zamýšleným cílem jednání bylo podvodné jednání vůči zástavním věřitelům (mj. žalované), a proto shledal dobrovolné dražby i nedobrovolnou dražbu neplatnou dle § 588 o.z. Přisvědčil námitce, že spoluvlastnický podíl nemovitosti v obec nebyl nikdy předmětem dražby, což s ohledem na průběh a záznam první dobrovolné dražby s ohledem ke všem okolnostem svědčí o tom, že není zřejmé, co bylo předmětem dražby. Dále zdůraznil, že nelze s jistotou určit, kdo byl vydražitel v nedobrovolné dražbě konané dne datum. Ze zápisu do seznamu účastníků dražby

(bod 27 rozsudku OS KH, č.l. 278 spisu OS KH) vyplynulo, že se dražby účastnil jméno příjmení, jakožto jednatel za právnická osoba, která složila dražební jistotu ve výši částka.

Z plné moci společnosti právnická osoba (bod 26 rozsudku OS KH, č.l. 278 spisu OS KH) ze dne datum vyplynulo, že jméno příjmení, jakožto jednatel společnosti právnická osoba zmocnil společnost právnická osoba k tomu, aby se účastnil jako účastník veřejné dražby; za zmocnitele i zmocněnce byla plná moc podepsána p. příjmení. Z notářského zápisu o průběhu této dražby NZ 177/ 2016, N 177/2016 licitátor udělil příklep účastníkovi s číslo prohlásil, že se vydražitelem stala společnost právnická osoba, částku částka jako úhradu zbytku ceny dosažené vydražením zaplatila právnická osoba V potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby je uvedeno, že vydražitelem je právnická osoba (body 25 - 30 rozsudku OS KH). Odvolací soud k tomu ostatně konstatuje, že pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni postoupily obě společnosti, jež jsou personálně propojeny právě osobou jméno příjmení.

11. K právnímu posouzení věci odvolací soud uvádí, že zákon č. 89/2012 Sb. v případě bezdůvodného obohacení (stejně jako u práva na náhradu škody) stanoví dvojí promlčecí lhůtu - subjektivní (§ 621) a objektivní (§ 638). Jejich počátek je upraven odlišně a tyto dvě promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Jakmile uplyne jedna z nich, nelze požadavku na vydání bezdůvodného obohacení vyhovět, uplatní-li žalovaný během soudního řízení námitku promlčení. Jestliže došlo k promlčení práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení v důsledku uplynutí tříleté subjektivní promlčecí lhůty, je bez právního významu, zda bylo bezdůvodné obohacení získáno úmyslně, a zda tedy případně v době podání žaloby ještě běžela objektivní promlčecí lhůta. Protože úprava podle zákona č. 89/2012 Sb. se nikterak, vyjma délky promlčecích lhůt, neliší od právní úpravy dle zák. č. 40/1964 Sb. účinné do datum, je použitelná stávající judikatura v rozsahu, jakým způsobem se posuzuje vědomost ochuzeného o tom, že se na jeho úkor někdo obohatil a o tom, v čí prospěch k tomuto obohacení došlo, tedy i nadále platí, že musí jít o vědomost skutečnou, prokázanou, nikoli jen předpokládanou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5328/2015).

12. Má-li být bezdůvodné obohacení odškodněno finanční částkou, není pro počátek běhu promlčecí lhůty potřeba, aby poškozený získal naprosto přesnou vědomost o výši bezdůvodného obohacení, kterou je oprávněn požadovat. Postačí, získá-li vědomost o tom, v čem bezdůvodné obohacení spočívá (např. vyplacení výtěžku). Postačí získání informací, které vedou k logickému závěru o konkrétní povinné osobě, resp. rozhodující je subjektivní moment, kdy se oprávněný dozví všechny takové okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění jeho práva u soudu. V poměrech souzené věci lze přisvědčit závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně se o bezdůvodném obohacení dozvěděly nejpozději vyplacením výtěžku žalované dne datum, neboť prostřednictvím jméno příjmení, který byl osobně přítomen nedobrovolné dražby konané dne datum, měly vědomost o tom, že cílem dražeb je snížení ceny nemovitostí a podvodné jednání vůči žalované jakožto zástavnímu věřiteli, měly veškeré informace, že vlastnictví nabyto nebylo a že dražby jsou neplatné, byť jejich neplatnost nebyla vyslovena soudem. Vědomostí ve smyslu § 621 o.z. se totiž nemíní znalost právní kvalifikace, nýbrž vědomost o všech skutkových okolnostech, z nichž lze dovodit odpovědnost za bezdůvodné obohacení. jméno společnost právnická osoba, jakož i právnická osoba, prostřednictvím jednatele jméno příjmení nepochybně měla, jak vyplynulo z dokazování v řízení vedeném před Okresním soudem v obec. Rozsudek tohoto soudu č.j. 7 C 60/2018 - 521, ze dne datum rozhodnutí, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č.j. 20 Co 417/2019 - 605, ze dne 15. 1. 2020, nekonstituují neplatnost dražeb, pouze ji deklarují. Proto je lichá odvolací námitka žalobkyně, že subjektivní promlčecí lhůta běží až od jejich právní moci, tedy ode dne datum.

Soud prvního stupně veden argumentací žalované nepřiléhavě uvedl a posuzoval okolnosti, kdy se ochuzený„ mohl nebo měl dozvědět“ rozhodné skutečnosti podle § 619 odst. 2 o.z., které na souzenou věc nedopadá, neboť je ustanovením obecným, zatímco promlčení bezdůvodného obohacení je třeba posoudit podle § 621 o.z., což však na správnosti jeho závěru, že je nárok promlčen, ničeho nemění. Měly-li právní předchůdkyně žalobkyně vědomost o bezdůvodném obohacení již dne datum a podala-li žalobkyně žalobu teprve dne datum, uplatnila nárok až po skončení tříleté promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 o.z., která marně uplynula dnem datum, a její nárok je promlčen.

13. Odvolací soud konstatuje, že v souzené věci jde o bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 o.z. plněním bez právního důvodu, avšak nesouhlasí s odvolatelkou, že se jedná o synallagmatické plnění. Ne všechny dvoustranné závazky jsou zároveň synallagmatickými.

U synallagmatických jde nejen o vzájemnost práv a povinností, ale i o vzájemnou podmíněnost plnění (např. z kupní smlouvy je kupující zavázán zaplatit cenu koupeného zboží oproti jeho převzetí a prodávající je zavázán předat mu předmět koupě oproti zaplacení kupní ceny).

Tomu tak v souzené věci není. Žalovaná, jakožto zástavní věřitelka zcela nezávislá na původních vlastnících, žádný závazek vůči žalobkyni nemá.

14. Odvolací námitka o nedostatku poučení dle § 118a o. s. ř. nemůže obstát. Smyslem poučení dle § 118a o. s. ř. je, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, aniž byl poučen, že takové břemeno má, a že účastníku nelze zamítnout žalobu proto, že neunesl důkazní břemeno, aniž by byl poučen, že takové břemeno má. V souzené věci nebyla žaloba zamítnuta pro neunesení břemena tvrzení, či důkazního, ale pro posouzení promlčení.

15. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozhodl tak, že rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), c) vyhl. č. 254/2015 Sb., když procesně úspěšné žalované vznikly náklady řízení za vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, (přípravu účasti na jednání nežádala), tj. 2 paušální náhrady po částka, celkem částka, které odvolací soud uložil žalobkyni zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v obec prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.