MSPH 11 CO 403/2021-86

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Lubora Veselého a soudkyň JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Elišky Galiazzo v právní anonymizováno ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o částka s příslušenstvím ⟪LB:lb_006⟫ k odvolání žalobkyně i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne ⟪LB:lb_007⟫ datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů odvolacího anonymizováno.

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím (výrok I.), ohledně vícežalované částky částka s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.), žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů anonymizováno (výrok III.) a žalované uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši částka (výrok IV.). Takto nalézací soud rozhodl za zjištěného skutkového stavu, že dne datum došlo k dopravní nehodě, kterou zavinil řidič jméno příjmení, odpovědnostně pojištěný u žalované. Při dopravní nehodě byli usmrceni dcera žalobkyně jméno příjmení a dvě nezletilá vnoučata jméno a jméno.

Pro žalobkyni představovala ztráta velké části nejbližší rodiny silný zásah do jejího psychického zdraví. Vztah mezi žalobkyní a zemřelými byl velmi intenzivní, když citovou újmu prohloubila skutečnost, že při dopravní nehodě zemřeli tři její nejbližší příbuzní, z toho dvě děti velmi malého věku. Tyto byly natolik intenzivní, že u ní došlo ke vzniku anonymizována dvě slova v důsledku prožitého utrpení. Zjištěný skutkový stav posoudil pod ust. § 2959 o. z., v návaznosti na ust. § 22 odst. 1 o. z. a podle zákona č. 168/1999 Sb., jehož konkrétní ustanovení citoval. Konstatoval, že v anonymizováno nebylo sporu o tom, že jsou dány základní zákonné předpoklady pro vznik odpovědnosti škůdce za škodu, resp. nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku dopravní nehody, když škůdce porušil svou právní povinnost a v rozporu s dopravním značením nedal přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po hlavní silnici. V důsledku tohoto jednání došlo k dopravní nehodě, jejímž následkem bylo i úmrtí tří příbuzných žalobkyně. Pasivní legitimace žalované jako odpovědnostního pojistitele škůdce byla rovněž nesporná. Předmětem sporu mezi účastníky zůstala pouze otázka výše odškodnění žalobkyni. Co se týče vyčíslení náhrady této nemajetkové újmy, soud vyšel z nálezu Ústavního soudu ve anonymizováno I. ÚS 2844/14, z datum, a z rozsudku nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Při stanovení výše základní částky náhrady vyšel z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství v roce rok, tj. v roce předcházejícím dopravní nehodě, která činila částka, dvacetinásobek této částky pak po zaokrouhlení činí částka. Co se týče náhrady újmy způsobené anonymizována dvě slova spojeným se ztrátou anonymizováno, bylo nesporné, že žalobkyni v průběhu anonymizována dvě slova bylo přiznáno odškodnění ve výši částka, které žalovaná uhradila před podáním žaloby. Tato částka se blíží dvojnásobku základní částky, soud ji proto považoval s přihlédnutím k mimořádně intenzivnímu vztahu žalobkyně a její anonymizováno a rovněž vzhledem k anonymizována dvě slova, které se rozvinulo u žalobkyně v důsledku ztráty rodiny, za přiměřenou všem okolnostem případu a dostatečně vystihující vzniklou újmu, když poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka při rozhodování o dovolání, kdy Nejvyšší soud považoval částku částka za zcela odpovídající z hlediska proporcionality a zásad slušnosti i odpovídající přiznané výši náhrady v obdobných věcech (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka). Ohledně odškodnění žalobkyně za utrpení spojené s úmrtím vnoučat soud stanovil základní částku ve shodě se závěry uvedenými v rozhodnutí Okresního soudu ve obec na 50 % z částky částka s ohledem na vzdálenější stupeň příbuzenství, neboť se nejedná o nejbližší příbuzné zmiňované judikaturou (manžel, rodiče či dítě), tedy základní částka ve vztahu ke každému z dětí činí částka.

Soud dospěl k závěru, že jsou naplněny předpoklady pro zvýšení této základní částky vzhledem k intenzivním vztahům v rodině a rovněž s přihlédnutím k závažným psychickým problémům žalobkyně, ke kterým u ní došlo v důsledku této tragické události, a navýšil uvedenou náhradu shodně se závěry Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka o 50 %, tedy za adekvátní částku považoval částka připadající na každé ze zemřelých dětí. Žalovaná již žalobkyni z tohoto titulu poskytla celkem částku částka, tedy částka ve vztahu ke každému ze zemřelých vnoučat, proto jí byla stanovena povinnost doplatit žalobkyni částku částka ve vztahu ke každému z vnoučat, tedy celkem částka. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka z titulu ztížení společenského uplatnění, které u ní nastalo v důsledku psychického anonymizováno, které se rozvinulo v reakci na uvedenou tragickou událost, soud s poukazem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že neexistuje příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a touto nemajetkovou újmou žalobkyně. anonymizováno anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova role v řízení anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno (anonymizována dvě slova), anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno podle § 2959 o. z., nikoli podle jiných ustanovení občanského zákoníku. Soud konstatoval, že judikatura Nejvyššího soudu v otázce odškodňování sekundárních obětí je ustálená a Nejvyšší soud se od ní neodchýlil ani po účinnosti nového občanského zákoníku. V tomto směru soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka a spisová značka a shodně i ve anonymizováno sp. zn. spisová značka. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky částka, kterou vynaložila na znalecký posudek, který stanovil výši ztížení společenského uplatnění. Zde soud konstatoval, že se nejedná o majetkovou škodu žalobkyně, která by byla v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou. Jedná se o náklady, které byly vynaloženy k uplatnění práva žalobkyně na náhradu vzniklé škody na zdraví. Vzhledem k tomu, že v tomto rozsahu byla žalobkyně v anonymizováno neúspěšná, soud jí tuto náhradu nemohl přiznat. O nákladech anonymizováno mezi účastníky rozhodl podle § 150 o. s. ř.

2. Proti tomuto rozsudku podaly obě účastnice včasné a přípustné odvolání.

3. Žalobkyně nalézacímu soudu vytkla, že ve svém rozhodování odkázal a vycházel z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, ve kterém se Nejvyšší soud mj. při rozhodování o dovolání obviněného řidiče jméno příjmení proti rozsudku Krajského soudu v obec č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, zabýval i výší přiznaného nároku žalobkyni jméno příjmení před soudem druhého stupně. Krajský soud v obec v adhezním anonymizováno pochybil, když dva nároky poškozené jméno příjmení (tj. nárok na odškodnění duševních útrap a dále nárok na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění) sloučil do jednoho, a odůvodnění jeho rozhodnutí v adhezním anonymizováno je tudíž nepřezkoumatelné, navíc se vůbec nevypořádal s celým uplatněným nárokem. Toto rozhodnutí se však stalo základem pro na ně navazující rozhodnutí - usnesení Nejvyššího soudu číslo jednací a rozsudek zde napadený. Soudu vytkla jeho závěr, že„ rozhodující a podstatné je, že z obsahu spisového materiálu a výroku rozsudku soudu II. stupně je nepochybné, že ve vztahu k poškozené bylo rozhodováno o náhradě nemajetkové újmy spočívající v náhradě utrpěných duševních útrap“. Poukázala dále na rozsudek Okresního soudu ve obec, z něhož je zřejmé, že za každé ze zemřelých vnoučat byla přiznána prarodičům anonymizováno každému částka částka, tj. stejná částka, jakou přiznal soud zde žalobkyni, ve vztahu k zemřelé jméno příjmení byla manželům příjmení přiznána každému částka částka, zatímco jméno příjmení přiznal nalézací soud částku částka, což je logické, neboť jméno příjmení byla dcerou jméno příjmení, tedy blízká příbuzná v řadě první, zatímco ve vztahu k manželům příjmení byla snachou. Je zřejmé, že oba soudy postupovaly podle stejných kritérií uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, nelze však přehlédnout, že rozsudkem Okresního soudu ve obec bylo rozhodováno„ pouze“ o náhradě újmy způsobené anonymizována dvě slova, tedy o jednom nároku, zatímco v případě zde žalobkyně rozhodoval nalézací soud o dvou nárocích – náhradě za újmu způsobenou anonymizována dvě slova a dále za anonymizována dvě slova a přesně vyčíslené ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně dovozovala, že pokud je bráno v potaz, že rozdíl částka za anonymizována dvě slova v porovnání se smrtí snachy je přiměřený, je zřejmé, že za dva prokazatelné nároky byla žalobkyně v anonymizováno před nalézacím soudem odškodněna stejně jako žalobci a) a b) v anonymizováno vedeném u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka, což je v rozporu s principem garantovaným v § 13 o. z. Konstatovala, že byla poškozena, a položila otázku, zda je udržitelné postupovat i nadále podle kritérií uváděných v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, že totiž v případě, pokud se anonymizováno útrapy rozvinou do anonymizována dvě slova anonymizováno, je možné náhradu podle § 2959 o. z. přiměřeně zvýšit. Dovozovala, že tato konstrukce je příliš krkolomná, postup podle § 2910 a 2958 o. z. se jeví přímější a právně čistší. Dále vytkla nalézacímu soudu závěr, že žaloba není důvodná v části, v níž se domáhala zaplacení částky částka z titulu ztížení společenského uplatnění, které u ní nastalo v důsledku psychického anonymizováno, které se rozvinulo v reakci na uvedenou tragickou událost. Žalobkyně brojila proti závěru nalézacího soudu, pokud s poukazem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že neexistuje příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a touto nemajetkovou újmou žalobkyně. Dovozovala, že anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. Ve smyslu

§ 2910 o. z. a § 2927 o. z. lze zásah řidiče jméno příjmení, považovat za zásah do absolutního práva žalobkyně. V daném případě nedošlo k přetržení příčinné souvislosti mezi jednáním škůdce a vzniklou újmou na zdraví žalobkyně coby sekundární oběti, když škůdcem způsobené tragické úmrtí členů rodiny bylo nepochybně podstatnou a rozhodnou příčinou, která se na újmě na zdraví žalobkyně jako na nepříznivém následku podílela. Připustila, že Nejvyšší soud pokračuje v linii rozhodnutí, která popírají příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. u jiné osoby, než primárně poškozené. Tuto linii zastával Nejvyšší soud beze změny ještě dlouho po přijetí nového občanského zákoníku

(např. i v usnesení spisová značka, který se odvolával na rozhodnutí z let rok a rok), jeho rozhodování je však předmětem trvalé kritiky zejména v odborných článcích a komentářích, důsledkem čehož je postupné korigování judikatury, jako je tomu např. v rozhodnutí spisová značka, ve kterém Nejvyšší soud příčinnou souvislost mezi škodnou událostí a újmou na zdraví sekundární oběti připouští, nesystémově však nabízí odškodnění podle § 2959 o. z. Pokud právní úprava platná od datum nově zavedla příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a duševními útrapami sekundární oběti podle § 2959 o. z., není důvod v případě, kdy se u sekundární oběti rozvine újma na zdraví a jedná se o následek jednání škůdce, příčinnou souvislost podle § 2958 o. z. popírat. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek ve výroku II. zrušil a věc vrátil nalézacímu soudu k dalšímu anonymizováno.

4. Žalovaná v podaném odvolání napadla vyhovující výrok I. přezkoumávaného rozsudku. Poukázala na to, že v „ pilotním“ rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž Nejvyšší soud navázal výši náhrady nemajetkové újmy na násobky průměrné mzdy, kdy za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, nezletilé děti) nejvýš dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Nalézacímu soudu vytkla, že nesprávně právně posoudil věc, když žalobkyni přiznal náhradu za újmu spočívající v duševních útrapách dle § 2959 o. z. zvýšenou o více než 50 % oproti základní částce vymezené v citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu. Zároveň porušil princip proporcionality, na který sám poukazuje v posledním odstavci str. 6 napadaného rozsudku, když žalobkyni přiznal neúměrně vyšší náhradu, než jakou obdrželi poškození prarodiče příjmení z části mimosoudně, z části dle rozsudku Okresního soudu ve obec, č. j. číslo jednací. Žalovaná se ztotožnila se zvýšením základní částky částka o 50 % v případě náhrady citové újmy za ztrátu vnoučat žalobkyně. Základní částka byla v případě vnoučat poměrně snížena s ohledem na vzdálenější stupeň příbuzenství. Za ztrátu anonymizováno pak ale nalézací soud zvýšil plnou základní částku částka fakticky o 89 %, tedy téměř na dvojnásobek, což nelze považovat za částku„ zcela odpovídající z hlediska proporcionality a zásad slušnosti i odpovídající přiznané výši náhrady v obdobných věcech“. Konstatovala, že soudem citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka je nepřiléhavé. Je pravdou, že v něm Nejvyšší soud označil náhradu ve výši částka za„ ještě přijatelnou“. V posuzované anonymizováno šlo ale o náhradu újmy poškozeného ve věku 7 let, který přišel o matku jako osobu, která mu byla nejbližší, se kterou měl nejsilnější citový vztah a která o něho pečovala sama bez jeho otce. Vztah k matce představoval pro poškozeného nezpochybnitelný a rovnocenným způsobem nenahraditelný základ jeho dalšího osobního rozvoje, výchovy a dlouhodobé životní perspektivy ústící v jeho budoucí dospělost. Ztráta matky zasáhla do života poškozeného mimořádně závažným způsobem. Poškozený se musel vyrovnat nejen se samotným faktem úmrtí matky, tento traumatizující prožitek byl u něho značně zesílen ještě okolností, že mu byl osobně fyzicky také sám přítomen, že k němu došlo během vyjížďky na kolech, která měla být naopak příjemným společně stráveným časem, a že musel celou věc – alespoň v prvním období bezprostředně po nehodě – vnímat za situace, kdy sám byl těžce zraněn, byl anonymizováno v nemocnici a neměl tudíž oporu ve stálé přítomnosti jiné blízké osoby. Žalobkyně se zjevně nenachází ve srovnatelné situaci. Pokud se Okresní soud ve obec i Obvodní soud pro Prahu 6 shodly v tom, že v dané anonymizováno je přiměřené zvýšení základní částky o 50 % z důvodu fakticky maximálního naplnění rozhodných kritérií, pak měl nalézací soud nárok žalobkyně v celém rozsahu zamítnout. Základní částky zvýšené o 50 % činí celkem částku částka (2 x 265 000 x 1,5 + 530 000 x 1,5).

Před podáním žaloby obdržela žalobkyně náhradu ve výši částka, která byla mj. objektivizována znaleckým posudkem anonymizováno MUDr. jméno příjmení. Navíc představuje částku o částka vyšší, než obdrželi poškození prarodiče příjmení, kteří utrpěli shodnou újmu s žalobkyní, která ale navíc na rozdíl od nich trpěla zásadními duševními problémy již před předmětnou dopravní nehodou. Žalobkyni tak byla nahrazena celá citová újma za ztrátu všech tří osob blízkých. Odvolacímu soudu navrhla, aby ve vyhovujícím výroku změnil napadený rozsudek tak, že žalobu zamítne.

5. K odvolání žalobkyně se vyjádřila žalovaná. Odmítla odvolací argumentaci žalobkyně s poukazem na nález Ústavního soudu ve anonymizováno I. ÚS 1764/19 a její výtku nalézacímu soudu, že sám neaplikoval a nevyhodnotil všechna rozhodná kritéria pro posouzení výše náhrady nemajetkové újmy žalobkyně coby sekundární oběti usmrcení osob blízkých dle § 2959 o. z. Konstatovala, že nalézací soud vyšel při svém rozhodování mj. ze zjištění učiněných v rámci anonymizována dvě slova. Vycházel přitom zejm. z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v obec č. j. číslo jednací vydaného v anonymizována dvě slova obžalovaného jméno příjmení, ve kterém byl proveden znalecký posudek MUDr. jméno příjmení, který prokazuje výši náhrady újmy žalobkyně dle § 2959 o. z. Dále vycházel z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, kterým bylo ukončeno adhezní anonymizováno. Konečně pak vycházel i ze skutkových okolností případu, zjištěných v anonymizováno před Okresním soudem ve obec ve anonymizováno sp. zn. spisová značka, ve kterém byly anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova role v řízení. anonymizována dvě slova anonymizováno ustanovení pr. předpisu anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno jméno příjmení anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova částka. Tato částka byla žalobkyni žalovanou zcela uhrazena před podáním žaloby již na základě výsledku adhezního anonymizováno. Tím se žalobkyni dostalo peněžité náhrady plně vyvažující její utrpení, která byla objektivizována znaleckým posudkem. Nalézací soud tak postupoval správně podle ust. § číslo věty první, kdy náhradu újmy žalobkyně bylo možno přesně určit na základě znaleckého posudku, který provedl jako důkaz. Ke stejnému závěru ostatně dospěl i Nejvyšší soud v rámci zmíněného usnesení, kterým bylo ukončeno adhezní anonymizováno. Dovozovala, že nalézací soud nárok žalobkyně dostatečně zhodnotil. Stejně tak odmítla výtku žalobkyně, že jí nalézací soud nesprávně zamítl žalobu v části, v níž se domáhá zaplacení částky částka z titulu náhrady ztíženého společenského uplatnění dle ust. § 2958 o. z. Zdůraznila, že újma žalobkyně na zdraví nebyla způsobena přímo škodní událostí (dopravní nehodou), jíž nebyla osobně účastna. Přímou příčinou vzniku anonymizováno žalobkyně byl až následek této škodní události – úmrtí blízkých rodinných příslušníků. Příčinná souvislost je proto dána mezi újmou na zdraví žalobkyně a úmrtím rodinných příslušníků. V daném případě jde o postižení druhotné oběti, způsobené smrtí blízkého člověka, a tuto újmu je nutno posuzovat (odškodnit) dle § 2959 o. z., nikoliv dle § číslo či § 2956 o. z. Poukázala na to, že judikatura Nejvyššího soudu v otázce odškodňování sekundárních obětí je ustálená a konstantní a Nejvyšší soud se od ní neodchýlil ani po účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, kde byla podrobně vymezena kritéria rozhodná pro výši satisfakce pro osoby blízké osobě, která byla usmrcena, nebo u které došlo k závažnému ublížení na zdraví. Dále poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud v tomto posledním rozsudku odkázal i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (kde byla přímo žalobkyně poškozenou), ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že vznik anonymizována dvě slova svědčí o míře zásahu do práv sekundární oběti, zejména o jeho mimořádné intenzitě. Proto dovodil, že pokud poškozená doložila, že v důsledku smrti osob jí blízkých došlo k anonymizována dvě slova, které je trvalého rázu a má povahu ztížení společenského uplatnění v tom směru, že do budoucna omezuje seberealizaci ve sféře rodinného, kulturního a společenského života, což poškozené znemožňuje žít plnohodnotný život, jaký žila před předmětnou dopravní nehodou, lze tuto skutečnost vzít v úvahu při rozhodování o nárocích podle § 2959 o. z., a dát zmíněné skutečnosti odpovídající výraz ve výši přiznaného nároku na odčinění nemajetkové újmy. Vznik anonymizována dvě slova lze zohlednit právě při posuzování výše náhrady dle § 2959 o. z. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek ve výroku II. potvrdil.

6. Žalobkyně se vyjádřila k odvolání žalované. Odmítla tvrzení žalované, že nalézací soud nesprávně právně posoudil věc, když žalobkyni přiznal neúměrně vyšší náhradu, než jakou obdrželi příbuzní poškození prarodiče příjmení z části mimosoudně a z části dle rozsudku Okresního soudu ve obec č. j. číslo jednací. Nesouhlasila s tvrzením žalované, že žalobkyni přiznal soud neúměrně vyšší náhradu, než obdrželi poškození prarodiče příjmení, kteří utrpěli shodnou újmu s žalobkyní. Zdůraznila, že toto občanskoprávní anonymizováno je negativně ovlivněno zmatečným postupem trestních soudů v anonymizováno proti obžalovanému jméno příjmení při rozhodování o nárocích žalobkyně v adhezním anonymizováno a rovněž nesprávným postupem nalézacího soudu, který nepostupoval podle zásad, které pro stanovení výše náhrad stanovil Ústavní soud v nálezu

I. ÚS 1764/19 a znovu zdůraznila, že v tomto anonymizováno uplatnila dva nároky. Jednak náhradu za anonymizováno útrapy a jednak nárok na ztížení společenského uplatnění za anonymizována dvě slova, které se u ní vyvinulo právě po prožitém traumatu. Zdůraznila, že zákon č. 89/2012 Sb. ⟪LB:lb_001⟫ - občanský zákoník definuje oba tyto nároky jako způsobilé pro odškodnění.

§ 13 občanského zákoníku srovnává náhradu újmy přiznanou za ztrátu vnoučat manželům příjmení a jméno příjmení a přiznává jméno příjmení výrokem I. rozsudku napadeného žalovanou nárok na doplacení částku částka, nelze tuto částku započítávat a jakkoliv porovnávat s částkami přiznanými za anonymizováno jméno příjmení, a to mj. i proto, že příbuzenský vztah žalobkyně a jméno příjmení byl bližší (matka – dcera) než příbuzenský vztah manželů příjmení a jméno příjmení, kdy jméno příjmení byla jejich snachou. Nalézací soud, stejně jako Nejvyšší soud v rozsudku spisová značka posuzoval výši újmy žalobkyně způsobené anonymizována dvě slova spojeným se ztrátou anonymizováno a dospěl k závěru, že s přihlédnutím k mimořádně intenzivnímu vztahu žalobkyně a její anonymizováno náleží žalobkyni odškodnění ve výši částka. Tato částka odpovídá způsobeným anonymizováno útrapám spojeným se ztrátou anonymizováno a snahu žalované jakkoliv dopočítávat a směšovat tuto náhradu s náhradami za ztrátu vnoučat nelze akceptovat. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek ve výrocích I. a IV. jako věcně správný potvrdil.

7. U jednání odvolacího soudu pak žalobkyně znovu poukázala na nález Ústavního soudu sp. zn.

8. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že navýšení základní částky odškodnění za anonymizováno útrapy žalobkyně bylo stanoveno příliš vysoko oproti navýšení, kterého se dostalo manželům příjmení. Ti sice nebyli pokrevními příbuznými zemřelé jméno příjmení, ale oproti žalobkyni zase museli sdílet útrapy jejich přeživšího syna. Setrvala i na tom, že nárok žalobkyně na odškodnění ztížení společenského uplatnění není dán, a nalézací soud postupoval správně, pokud tento nárok zamítl.

9. Odvolací soud zopakoval důkaz rozsudkem Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, z něhož zjistil, že manželé jméno a jméno příjmení, kteří byli prarodiči zemřelých nezl. dětí ze strany jejich otce, oba po smrti snachy a vnoučat podstoupili anonymizována dvě slova a jméno příjmení byla uznána invalidní ve III. stupni, s poklesem pracovní schopnosti o 70 %. Obě měli k vnoučatům velmi silný citový vztah, dědeček zvláště k nezl. jméno, ve kterém viděl pokračovatele rodu. Základní částka odškodnění, kterou temní soud stanovil shodně s nalézacím soudem v této anonymizováno, činila 50 % z částka, tedy částka, za každé z nezl. dětí, kterou soud navýšil o 1,5 násobek, tedy každý z prarodičů byl odškodněn částkou částka za každé z nezl. dětí. Ve vztahu k zemřelé jméno příjmení pak základní částku odškodnění částka naopak ponížil o 25 % s odůvodněním, že zemřelá jméno příjmení nebyla jejich pokrevní příbuznou, do jejich rodiny se přivdala. Proto výše odškodnění za ni činila pro každého z manželů jako tchýni a tchána zemřelé částku částka.

10. Po takto zopakovaném dokazování pak odvolací soud z podnětu podaných odvolání přezkoumal rozsudek nalézacího soudu a přezkoumal zároveň i anonymizováno, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že žádné z podaných odvolání není důvodné.

11. Předně lze konstatovat, že nalézací soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která následně přiléhavě posoudil i po stránce právní.

12. Odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalobkyně o tom, že Krajský soud v obec v adhezním anonymizováno vážně pochybil, když dva nároky poškozené jméno příjmení (tj. nárok na odškodnění duševních útrap a dále nárok na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění) sloučil do jednoho a odůvodnění jeho rozhodnutí v adhezním anonymizováno je tudíž nepřezkoumatelné, navíc se vůbec nevypořádal s celým uplatněným nárokem. Toto rozhodnutí se stalo základem pro na ně navazující rozhodnutí – usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, a rozsudek zde napadený. Se žalobkyní lze souhlasit v tom, že z rozhodnutí Krajského soudu v obec není patrno, podle jakého ustanovení o. z. soud v adhezním anonymizováno při odškodňování žalobkyně postupoval, což konečně konstatoval i Nejvyšší soud, který rozhodoval o dovolání proti tomuto rozsudku pod sp. zn. spisová značka a ve svém usnesení pak zcela jasně vyložil, že v anonymizováno před soudy nižších stupňů bylo rozhodováno ve vztahu k poškozené zde žalobkyni o odčinění nemajetkové újmy podle ust. § 2959 o. z., která se skládala z požadavků na odčinění duševních útrap včetně ztížení společenského uplatnění. Navíc rovněž vyložil, že v dané anonymizováno poškozená nebyla přímou účastnicí dopravní nehody a nebylo jí v jejím důsledku ublíženo na zdraví, a proto není splněn předpoklad uvedený v § 2958 občanského zákoníku pro přiznání nemajetkové újmy podle tohoto ustanovení.

Požaduje proto důvodně nároky podle § 2959 občanského zákoníku. Skutečnost, že anonymizováno utrpení poškozené se rozvinulo v anonymizována dvě slova, svědčí o mimořádné intenzitě citové újmy poškozené v důsledku úmrtí třech osob, a neodpovídá zpravidla se vyskytující citové újmě vyvolané v důsledku úmrtí blízkých osob. Lze mít za to, že toto mimořádné anonymizováno utrpení poškozené může být odčiněno v rámci náhrady nemajetkové újmy sekundární oběti podle § 2959 občanského zákoníku tak, aby bylo vyváženo její utrpení. Dále pak odvolací soud na tomto místě konstatuje, že k tomuto rozhodnutí se výslovně přihlásil Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, s jasnou právní větou„ Rozvoj anonymizována dvě slova u pozůstalého (druhotné oběti) v důsledku úmrtí blízkého člověka je důvodem pro přiměřené zvýšení peněžité náhrady nemajetkové újmy podle § 2959 o. z., a to při respektování právně významných kritérií a pravidel pro rozhodování o její výši.“

13. Z uvedeného je nejen zřejmé, že v adhezním anonymizováno byly odškodněny nároky žalobkyně podle

§ 2959 občanského zákoníku, ale rovněž je judikatorně odpovězeno na primární námitku žalobkyně, že jí vedle odškodnění nemajetkové újmy podle ust. § 2959 o. z. náleží i odškodnění ztížení společenského uplatnění („ ZSU“). Nalézací soud zcela souladně s judikaturou Nejvyššího soudu uzavřel, že pokud žalobkyně nebyla primární obětí předmětné autonehody, nenáleží jí odškodnění za ZSU, pouze její odškodnění nemajetkové újmy podle ust. § 2959 o. z. může být z tohoto důvodu zvýšeno. Není tedy po právu důvodný požadavek žalobkyně na odškodnění ZSU, a nalézací soud postupoval zcela správně, pokud tento nárok zamítl. Odvolací soud pak vzhledem k odvolací argumentaci žalobkyně dodává, že tento závěr není nikterak rozporný ani s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1764/19, na který žalobkyně opakovaně poukazovala. V citovaném nálezu Ústavní soud jasně vyložil, že„ Obecné soudy mají široké meze diskrece, kterou musí použít tak, aby ve výsledku dostály požadavkům řádného a především spravedlivého rozhodnutí, odůvodněného kritérii tohoto druhu náhrady škody. Ústavně konformní výklad § 2959 občanského zákoníku, upravujícího odčinění duševních útrap při usmrcení osoby blízké, vyžaduje, aby obecné soudy aplikovaly kritéria pro výpočet odčinění imateriální újmy vymezená judikaturou Nejvyššího soudu jen jako vodítko, které je však nezbavuje povinnosti zvažovat a náležitě vyložit, zda konkrétní případ neodůvodňuje odchylku od takového výkladového základu (nahoru, či dolů); jinak se dopustí porušení čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 10 odst. 2 Listiny“ Veškerým těmto požadavkům však nalézací soud v napadeném rozsudku zcela dostál, když zřetelně a přezkoumatelným způsobem vyložil, z jakého ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu vycházel, proč pod toto ustanovení podřadil zjištěný skutkový stav a jak jej vyložil, když přezkoumatelným způsobem objasnil, jak dospěl k základní částce odškodnění a podle jakých kritérií tuto navýšil a jak dospěl k celkové výši odškodnění.

14. Odvolací námitky žalobkyně tedy odvolací soud neshledal důvodnými.

15. Důvodnou však neshledal ani námitku žalované ohledně nepřiměřeně vysokého zvýšení základní částky odškodnění žalobkyně podle ust. § 2959 o. z., a to v porovnání se stanovenou mírou odškodnění manželů příjmení. Nutno mít na paměti, že zemřelá jméno příjmení nebyla pokrevní příbuznou manželů příjmení, byla to jejich snacha. Pokud pak manželé příjmení po prodělaném šoku z tragédie, která se v jejich rodině udála, oba museli být anonymizována dvě slova, byl tento stav důsledkem nejen ztráty vnoučat a snachy, ale rovněž i toho, že museli snášet utrpení svého syna, jediného přeživšího, který se po autonehodě znovu přistěhoval do jejich domácnosti. Naproti tomu zemřelá jméno příjmení byla dcerou zde žalobkyně, tedy jejím přímým potomkem, když nalézací soud správně zjistil, že jejich vzájemné vztahy se posílily v době, kdy otec rodinu opustil a žalobkyně zůstala sama s pěti dětmi, když to byla navíc právě zemřelá dcera, která žalobkyni pomáhala i s péčí o ochrnutého bratra (syna zde žalobkyně), kterou mu poskytovala i po svém sňatku, kdy za matkou a bratrem dojížděla, aby o něj pečovala v době matčiny nepřítomnosti. Nelze rovněž anonymizována dvě slova role v řízení, anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno.

16. Pokud tedy nalézací soud navýšil základní částku odškodnění na 1,89 násobek právě z důvodu přímé pokrevní příbuznosti, mimořádně intenzivního citového vztahu mezi žalobkyní a její zemřelou dcerou a z důvodu závažného psychického anonymizováno žalobkyně jako sekundární oběti autonehody, rozhodl zcela správně, přesně v intencích žalobkyní zmiňovaného nálezu Ústavního soudu Odvolací soud se s tímto právním posouzením zcela ztotožňuje.

17. Nalézací soud rovněž nepochybil, pokud rozhodl, že při respektu k ust. § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je přiměřené a správné, aby žalobkyně byla za ztrátu vnoučat odškodněna stejně jako prarodiče příjmení, když anonymizováno 33 slov.

18. Ze všech uvedených důvodů proto odvolací soud neshledal žádné z podaných odvolání důvodným a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil za použití ust. § 219 o. s. ř. včetně správných akcesoricky navazujících výroků.

19. Při rozhodování o nákladech odvolacího anonymizováno byl odvolací soud veden shodnou úvahou jako soud nalézací, když shodně zohlednil mimořádně tragické okolnosti celého případu a částečný úspěch žalobkyně, což považuje za okolnosti mimořádného zřetele hodné, pro které odepřel převážně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů anonymizováno za použití ust. § 150 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání, pouze pokud toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.