MSPH 12 CO 28/2021-104

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Chlostové a soudců JUDr. Michala Holuba a Mgr. Aleny Novotné ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím ⟪LB:lb_006⟫ k odvolání žalované do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku I. mění tak, že žaloba na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady anonymizováno před soudy všech stupňů v částce částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud ve výroku I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a ve výroku II. uložil žalované povinna nahradit žalobci náklady anonymizováno ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. Ing. jméno příjmení.

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci předmětnou částku s tím, že žalobce byl trestně stíhán a v anonymizováno vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. spisová značka, když anonymizována dvě slova bylo vedeno pro anonymizována dvě slova, který byl již od počátku vedení anonymizována dvě slova několik let promlčen. V průběhu anonymizováno byl žalobce dvakrát odsouzen, když až v důsledku usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo odsouzení žalobce zrušeno a věc vrácena Městskému soudu v Praze se závazným právním názorem, že se jedná od počátku o promlčenou věc. anonymizováno tak skončilo vydáním usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, kterým anonymizována dvě slova žalobce bylo zastaveno z důvodu promlčení. Žalobce byl v anonymizována dvě slova zastoupen advokátem, jenž v průběhu anonymizováno učinil 25 úkonů á částka, 3 úkony á částka, když současně právnímu zástupci žalobce náleží ještě 28 paušálních náhrad po částka. Celková částka představující odměnu advokáta, včetně paušálních náhrad a 21 % DPH, tak činí částka, když žalobce byl dne datum vyzván advokátem k úhradě této částky. Žalobce pak uplatnil dne datum nárok na náhradu škody u žalované, která však do dne podání žaloby nereagovala.

3. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce u žalované uplatnil nárok podáním doručeným dne datum a žalovaná ve lhůtě 6 měsíců o žádosti nerozhodla. Navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce k žádosti nepřiložil žádné podklady, z nichž by bylo zřejmé, že žalobci škoda vznikla a v jaké výši. Žalobce se podle závěru odvolacího anonymizováno dovolacího soudu dopustil protiprávního anonymizováno, které bylo kvalifikováno jako zpronevěra podle ust. § 206 odst. 1 a 3 trestního zákoníku a pouze z důvodu promlčení anonymizována dvě slova nebyl odsouzen. V daném případě nevznikly pochybnosti o tom, že žalobce se dopustil anonymizováno podřaditelného skutkové podstatě anonymizována dvě slova, avšak došlo k zániku trestnosti anonymizováno, pak se jedná o situaci odpovídající smyslu ust. ustanovení pr. předpisu (dále též jen„ anonymizováno“), kdy dochází k vyloučení práva na náhradu škody v případech, v nichž jde o újmu způsobenou anonymizováno stíháním, jehož výsledek nedokládá, že se trestně stíhaná osoba anonymizováno kvalifikovaného jako anonymizována dvě slova, nedopustila. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že odpovědnost žalované je dána, pak namítla neúčelnost některých úkonů, které byly v průběhu anonymizována dvě slova žalobce právním zástupcem uskutečněny.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu (podrobně uvedeného v bodě 3. - 7. napadeného rozhodnutí), že usnesením Městského soudu v Praze č. j. číslo jednací, bylo anonymizována dvě slova žalobce pro skutek, právně kvalifikovaný jako anonymizována dvě slova zpronevěry podle ust. § 248 odst. 1, 2 trestního zákona zastaveno, neboť anonymizována dvě slova žalobce bylo promlčeno, jelikož bylo zahájeno dne datum, přičemž pokud začátek běhu promlčecí lhůty nastal podle učiněných skutkových zjištění dne datum, kdy byl anonymizováno dokonán, k promlčení anonymizována dvě slova žalobce došlo při právní kvalifikaci podle ust. § 248 odst. 1, 2 trestního zákona nejpozději dne datum, tedy více než rok před tím, než bylo dne datum zahájeno anonymizována dvě slova žalobce. V anonymizováno vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. spisová značka obhájce žalobce příjmení příjmení se zúčastnil hlavního líčení dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, včetně veřejných zasedání, dne datum bylo obhájcem podáno odvolání a dne datum a dne datum dovolání. Obhájce žalobce dále podal stížnost do usnesení do zahájení anonymizována dvě slova dne datum podnět k dohledu nad činností dozorujícího státního zástupce, dne datum podnět k zastavení anonymizována dvě slova, dne datum vyjádření k ustanovení znalce a dne datum nahlížel do spisu. Obhájce se také zúčastnil výslechu žalobce jako obviněného dne datum a měl schůzky s klientem dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum, dne datum a dne datum. Dne datum obhájce žalobce vyúčtoval žalobci náklady obhajoby uskutečněné v rámci anonymizována dvě slova žalobce v žalované výši. Žalobce dne datum uplatnil u žalované náhradu škody, která nebyla zaplacena.

5. Soud I. stupně poté uzavřel, že podle ust. § 5 ve spojení s ust. § 13, § 14 odst. 1 a 3 a § 15 odst. 1 anonymizováno stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem a právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle ust. ustanovení pr. předpisu“, hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). anonymizována dvě slova žalobce bylo zastaveno, neboť se jednalo od počátku o promlčenou věc. Vzhledem ke skutečnosti, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, jenž měl za následek vedení anonymizována dvě slova proti žalobci, přičemž žalobce byl právně zastoupen a v této souvislosti má žalobce povinnost zaplatit obhájci náklady obhajoby v předmětné výši a žalovaná jako škůdce má v souladu s ust. § 2952 o. z. povinnost poskytnout náhradu. Celkově tak přiznal náhradu za 25 úkonů po částka, třikrát částka, 28 paušálních náhrad po částka a 21 % DPH, tj. celková částka, kterou by žalobce měl zaplatit právnímu zástupci, činí částka. Jelikož žalovaná žalobci náhradu škody nenahradila do šesti měsíců od uplatnění, uložil soud I. stupně žalované povinnost k náhradě.

6. Výrok o nákladech anonymizováno rozhodl soud I. stupně odůvodnil ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“

7. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalovaná, které odůvodnila tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce se dopustil stíhaného skutku a jen z důvodu promlčení anonymizována dvě slova nebyl odsouzen. Žalovaná v anonymizováno před soudem prvního stupně poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle kterého nevznikly-li pochybnosti o tom, že se poškozený dopustil anonymizováno podřaditelného skutkové podstatě anonymizována dvě slova, ovšem došlo k zániku trestnosti anonymizováno, pak je zjevné, že jde o situaci odpovídající smyslu ust. § 12 anonymizováno, jímž je vyloučení práva na náhradu škody v případech, v nichž jde o újmu způsobenou anonymizováno stíháním, jehož výsledek nedokládá, že se trestně stíhaná osoba anonymizováno kvalifikovaného jako anonymizována dvě slova nedopustila. Soud prvního stupně odmítl použít shora citovanou judikaturu se stručným odůvodněním, že proti žalobci bylo vedeno anonymizována dvě slova pro skutek, který byl již v době zahájení anonymizována dvě slova promlčen. Rozhodnutí Nejvyššího soudu však plně dopadá anonymizováno na posuzovaný případ.

8. Soudu prvního stupně žalovaná vytkla, že nekriticky přistoupil anonymizováno k posouzení účelnosti jednotlivých úkonů právní služby a výše odměny za ně náležející. Také se nevypořádal s námitkami žalované, když pouze paušálně uzavřel, že bylo-li proti žalobci vedeno nezákonné anonymizována dvě slova, jsou veškeré úkony obhajoby účelné.

9. Nákladový výrok II. je také nesprávný anonymizováno proto, že žalobci byla nesprávně přiznána navíc odměna za jeden celý úkon, jedna paušální náhrada a odpovídající náhrada DPH.

10. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá.

11. Žalobce se k odvolání vyjádřil tak, že považuje napadené rozhodnutí co do věcného anonymizováno právního posouzení za správné. Orgány činné v anonymizována dvě slova od samého počátku pochybily, když zahájily anonymizována dvě slova se žalobcem. Toto anonymizována dvě slova nemělo být vůbec zahájeno, přičemž podstata nezákonného rozhodnutí spočívá ve vadném posouzení věci orgány činnými v anonymizována dvě slova již na samotném počátku. anonymizována dvě slova byl promlčen již v době zahájení anonymizována dvě slova.

12. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil.

13. Odvolací soud v této věci již jednou rozhodl rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok anonymizováno rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího anonymizováno (výrok anonymizováno rozsudku odvolacího soudu).

14. Tento rozsudek Nejvyšší soud zrušil usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že je povinností soudu, anonymizováno bez námitky žalované, zabývat se otázkou, zda jsou naplněny základní předpoklady odpovědnosti státu za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím o zahájení anonymizována tři slova z hlediska negativních předpokladů uvedených v ustanovení § 12 anonymizováno, zvláště pokud se ze samotných žalobních tvrzení a skutkových zjištění jejich naplnění podává.

15. Odvolací soud tak znovu přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, včetně anonymizováno, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a ust. § 212a o. s. ř., a dospěl k závěru, že žalovanou podané odvolání je důvodné.

16. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci. Tento skutkový stav nedoznal přitom podstatných změn ani v odvolacím anonymizováno. Soud I. stupně také použil přiléhavá zákonná ustanovení. Napadený rozsudek přitom soud prvního stupně odůvodnil zcela v souladu s požadavky § 157 odst. 2 o. s. ř.

17. V novém odvolacím anonymizováno odvolací soud opět provedl důkaz usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, z něhož zjistil, že anonymizována dvě slova žalobce pro skutek, právně kvalifikovaný jako anonymizována dvě slova zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 trestního zákona, bylo zastaveno, neboť anonymizována dvě slova žalobce bylo promlčeno, jelikož bylo zahájeno dne datum, přičemž pokud začátek běhu promlčecí lhůty nastal podle učiněných skutkových zjištění dne datum, kdy byl anonymizováno dokonán, k promlčení anonymizována dvě slova žalobce došlo při právní kvalifikaci podle ust. § 248 odst. 1, 2 trestního zákona nejpozději dne datum, tedy více než rok před tím, než bylo dne datum zahájeno anonymizována dvě slova žalobce.

18. Městský soud v Praze tak učinil s odkazem na vázanost pokynem Nejvyššího soudu. Dále z odůvodnění vyplývá, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 byl obžalovaný jméno příjmení společně se spoluobžalovaným jméno příjmení uznán vinným přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku pro skutek spočívající v tom, že obviněný jméno příjmení jako jednatel společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, uzavřel dne datum za dlužníka smlouvu o úvěru ve výši částka s věřitelem společností právnická osoba když následně v přesně nezjištěné době od datum do datum na blíže nezjištěném místě v úmyslu snížit splátky úvěru a úroky, které by byl jinak nucen věřiteli uhradit, přiměl svého tchána, obžalovaného příjmení, v té době druhého jednatele společnosti právnická osoba, aby vypsal fiktivní příjmové doklady, podepsal je a orazítkoval a vydával za pravé doklady, přičemž obžalovaný příjmení poté vyhotovil dva fiktivní příjmové doklady, kdy jeden příjmový pokladní doklad o předstírané úhradě části úvěru byl vyhotoven s datem datum na částku částka a druhý příjmový pokladní doklad byl vyhotoven s datem datum na částku částka, ač věděl, že od obžalovaného příjmení žádnou z těchto dvou částek nikdy neobdržel, nemohl vložit do pokladny a ani nevložil fiktivní doklady do účetnictví společnosti právnická osoba, pouze anonymizována tři slova předstíral, přičemž si obžalovaný příjmení nechal z obou fiktivní pokladních dokladů pořídit či sám pořídil kopie a nechal založit do civilního spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. spisová značka, kdy vydával za pravé doklady z účetnictví své společnosti a za doklady potvrzující přijetí dvou hotovostních plateb, ač svým společným jednáním měli v úmyslu poškozené společnosti způsobit škodu ve výši částka v důsledku neuložení fiktivních dokladů do účetnictví společnosti právnická osoba ke škodě společnosti nedošlo. Oběma obžalovaným soud prvého stupně za tyto přečiny uložil trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou let. Proti tomuto rozsudku podali obžalovaní odvolání a Městský soud v Praze rozsudkem ze dne datum tento rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 1 písm. a) tr. řádu znovu rozhodl tak, že obž. příjmení podle § 226 písm. a) tr. řádu zprostil obžaloby pro žalovaný skutek podvodu dle ustanovení pr. předpisu a obž. příjmení při nezměněném popisu skutku při zachování jeho totožnosti uznal vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsoudil jej podle ustanovení pr. předpisu a ustanovení pr. předpisu k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon podmínečně odložil na zkušební dobu v trvání jednoho roku. K dovolání obž. Mgr. jméno příjmení Nejvyšší soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka rozhodnutí odvolacího soudu zrušil s tím, že při posuzování běhu promlčecí doby je třeba vyjít ze skutkových závěrů odvolacího soudu, že příjmové doklady byly vyhotoveny s datem datum a datum, přičemž tyto finanční prostředky obviněný nevložil do pokladny společnosti a přisvojil si je. Posuzovaný skutek tak časově spadá do období před účinností tr. zákoníku a je nutno jej s ohledem na způsobenou škodu ve výši částka posoudit podle ust. ustanovení pr. předpisu s anonymizováno sazbou v trvání 6 měsíců až 3 léta. Promlčecí doba posuzovaná podle ustanovení pr. předpisu tak při užití této právní kvalifikace činí 5 let, přičemž anonymizována dvě slova obviněného příjmení příjmení bylo zahájeno dne datum, tedy více než rok po datu datum, k němuž bylo anonymizováno stíháno pro skutek kvalifikovaný podle ustanovení pr. předpisu promlčeno. A zároveň shledal, že odvolací soud nepochybil, když skutek popsaný v obžalobě upravil podle skutkových zjištění tak, že následek skutku zůstal totožný při změně anonymizováno obžalovaného příjmení příjmení.

19. Neskončilo-li anonymizována dvě slova odsouzením obviněného, je třeba posuzovat případné nároky na náhradu škody podle ustanovení pr. předpisu základních práv a svobod na základě konkrétních okolností případu s přihlédnutím k požadavku, aby to byl demokratický právní stát, kdo má povinnost stíhat anonymizována dvě slova. Ustanovení § 12 anonymizováno nelze proto aplikovat formalisticky, toliko podle výsledku anonymizována dvě slova. Proto je třeba vždy zkoumat, zda stěžovatelem tvrzená újma není důsledkem svévolného postupu orgánů činných v anonymizována dvě slova, ve kterém nebyly respektovány požadavky čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).

20. Jak zdůraznil Nejvyšší soud ve výše uvedeném zrušujícím usnesení v této věci, ten, proti němuž bylo anonymizována dvě slova zastaveno, nebo ten, jenž byl zproštěn obžaloby, má zásadně právo na náhradu škody způsobené sdělením obvinění. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění sám zavinil, a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo anonymizována dvě slova zastaveno, jen proto, že není za spáchaný anonymizována dvě slova trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, anebo že anonymizována dvě slova byl amnestován. Přičemž mezi důvody, které nastaly až dodatečně po spáchání anonymizována dvě slova, nespadá zánik anonymizováno odpovědnosti z důvodu promlčení anonymizováno odpovědnosti, které odůvodňuje zastavení anonymizována dvě slova (§ 225 odst. 1 trestního řádu, § 223 odst. 1 trestního řádu a § 11 odst. 1 písm. b) trestního řádu) (viz ustanovení pr. předpisu anonymizována tři slova nakladatelství, rok, s. číslo).

21. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu lze právo na náhradu škody způsobené zahájením a vedením anonymizována dvě slova uplatnit anonymizováno v případech, kdy usnesení o zahájení anonymizována dvě slova nebylo zrušeno, ale anonymizována dvě slova bylo zastaveno nebo došlo ke zproštění obžaloby. Zastavení anonymizována dvě slova a zproštění obžaloby mají podle judikatury stejné důsledky jako zrušení usnesení o zahájení anonymizována dvě slova pro nezákonnost, jestliže k nim došlo z určitých důvodů (v zásadě proto, že předpoklad o spáchání anonymizována dvě slova obviněným nebyl potvrzen). Nárok na náhradu újmy způsobené zahájením a vedením anonymizována dvě slova se proto posuzuje podle § 5 písm. a), § 7 a § 8 anonymizováno, tedy jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

22. Judikatura Nejvyššího soudu vychází z toho, že ustanovení pr. předpisu přiznává odškodnění tomu, proti němuž vedené anonymizována dvě slova bylo zastaveno se závěrem, že trestně stíhaný se anonymizována dvě slova nedopustil (typicky, je-li nepochybné, že se skutek nestal, není-li anonymizována dvě slova nebo není-li prokázáno, že skutek spáchal trestně stíhaný (ustanovení pr. předpisu. Naopak v případech, kdy je anonymizována dvě slova zastaveno, ovšem s opačným závěrem, tedy že se trestně stíhaný dopustil protiprávního anonymizováno odpovídajícího skutkové podstatě anonymizována dvě slova {například v případě podmíněného zastavení se k anonymizováno doznal (ustanovení pr. předpisu, v případě narovnání prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán (ustanovení pr. předpisu }, je náhrada škody vyloučena. V takových případech by bylo poskytnutí náhrady škody v rozporu s dobrými mravy (srov. důvodovou zprávu k návrhu ustanovení pr. předpisu), respektive s obecnými principy spravedlnosti (srov. rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

23. Přitom platí, že obviněný může dovoláním napadnout též zprošťující rozhodnutí, pokud se domáhá toho, aby byl zproštěn z důvodu, který je pro něj příznivější. Zejména pokud měl možnost trvat na projednání věci tak, aby dosáhl své plné rehabilitace (v prvé řadě zprošťujícího rozsudku) a na tomto základě posléze anonymizováno náhrady škody (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).

24. Judikatura Nejvyššího soudu v otázce, zda ustanovení pr. předpisu přiznává odškodnění anonymizováno tomu, jehož anonymizována dvě slova bylo zastaveno z důvodu promlčení, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal, či nikoli, dospěla k následujícím závěrům. Při striktní aplikaci principu presumpce neviny (ustanovení pr. předpisu a čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) by taková osoba měla mít na odškodnění nárok; takový výklad by však v některých případech vedl k „ odškodnění“ skutečných pachatelů trestných činů, což by odporovalo dobrým mravům anonymizováno obecnému chápání spravedlnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Nepřiznáním odškodnění v těchto případech není princip presumpce neviny zpochybněn za předpokladu, že trestně stíhanému byla dána možnost domoci se skončení anonymizováno z pro něj příznivějšího důvodu, zejména pokud měl možnost trvat na projednání věci tak, aby dosáhl své plné rehabilitace, a to v prvé řadě zprošťujícím rozsudkem (k tomu srov. § 11 odst. 4 trestního řádu) a na tomto základě posléze anonymizováno náhrady škody (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Právě uvedený závěr byl jako ústavně konformní aprobován anonymizováno Ústavním soudem v nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, dle kterého požadavek soudů v kompenzačním anonymizováno na vyčerpání prostředku nápravy v podobě využití možnosti obviněného v anonymizována dvě slova pokračovat a domoci se tak pravomocného zprošťujícího rozsudku a tím anonymizováno kompenzace za nezákonné anonymizována dvě slova, za předpokladu, že (pro promlčení) zastavené anonymizována dvě slova nebylo zahájeno, respektive vedeno svévolně, nelze pokládat za rozporný s ústavně garantovaným právem na náhradu škody (či nemajetkové újmy) způsobené veřejnou mocí v rozporu se zákonem (ustanovení pr. předpisu). Posouzení oné svévole při zahájení nebo vedení anonymizována dvě slova je pak úkolem soudu rozhodujícího v kompenzačním anonymizováno.

25. Ústavní soud ve výše uvedeném nálezu uvedl, že povinnost stěžovatele strpět anonymizována dvě slova, v jehož rámci je teprve složitým a rozsáhlým skutkovým dokazováním zjištěno promlčení trestnosti stíhaného anonymizováno, nelze dle Ústavního soudu považovat za protiústavní, a to včetně peněžních nákladů, které v této souvislosti vznikají. Je tomu tak především proto, že každé anonymizována dvě slova je vedeno pro určité anonymizováno fyzické či právnické osoby, a přestože je trestněprávní kvalifikace takového anonymizováno zákonem vyžadovaným požadavkem pro oprávněnost každého anonymizováno, je tento požadavek především formalitou, která má dát fázi vyšetřování určitý směr a formální podobu.

26. Za podstatnou je v tomto směru třeba dle Ústavního soudu považovat skutečnost, že takováto formální kvalifikace není pro další fáze anonymizována dvě slova nijak závazná (srov. např. ustanovení ustanovení pr. předpisu, a naopak jsou všechny orgány vázány skutkovým vymezením postihovaného anonymizováno (srov. např. ustanovení ustanovení pr. předpisu. Nepotvrzení původní právní kvalifikace daného anonymizováno neznamená nezákonnost anonymizována dvě slova, neboť pachatel může být zásadně odsouzen pro totéž anonymizována dvě slova, subsumované však pod jiné ustanovení anonymizováno zákoníku. Právě ve světle uvedených závěrů je třeba interpretovat ustálený závěr Ústavního soudu, dle nějž je třeba z povinnosti jednotlivce podrobit se úkonům anonymizována dvě slova dovodit povinnost nahrazení tím způsobené újmy, pokud se prokáže, že anonymizována dvě slova nespáchal. Pokud by taková perspektiva neexistovala, nebylo by možno trvat na povinnosti jednotlivce taková omezení v rámci anonymizována dvě slova snášet. Proto je spravedlivé, za situace, kdy je možno prokazatelně dovodit, že orgán činný v anonymizována dvě slova zjevně vybočil z intencí zakládajících důvodnost anonymizována dvě slova, aby náklady, upínající se k realizaci ústavního práva hájit se prostřednictvím obhájce (ustanovení pr. předpisu (základních práv a svobod)), byly trestně stíhané osobě přiznány jakožto náhrada materiální újmy způsobené opatřením státu“ (srov. výše uvedený nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). Skutečnost, že pachatele již z nejrůznějších důvodů odsoudit nelze, nečiní rovněž, s výjimkou vědomě svévolného postupu, celé anonymizována dvě slova nezákonným. Skutečným původcem celého anonymizována dvě slova je totiž v takovém případě stále pachatel jinak anonymizována dvě slova, jehož aspekty mohou však být v důsledku nejrůznějších okolností (plynutím času, procesní aktivitou účastníků, zničenými důkazy apod.) zastřeny až do fáze anonymizována dvě slova před soudem.

27. Neskončilo-li anonymizována dvě slova odsouzením obviněného, je třeba posuzovat případné nároky na náhradu škody podle ustanovení pr. předpisu s přihlédnutím k požadavku, aby to byl demokratický právní stát, kdo má povinnost stíhat anonymizována dvě slova, a aby to byl ten, proti kterému je anonymizováno zaměřeno (podezřelý, obviněný, obžalovaný), kdo je povinen jeho úkony v anonymizována dvě slova strpět. Ustanovení § 12 anonymizováno nelze proto aplikovat formalisticky, toliko podle výsledku anonymizována dvě slova. Je třeba vždy zkoumat, zda stěžovatelem tvrzená újma není důsledkem svévolného postupu orgánů činných v anonymizována dvě slova, ve kterém nebyly respektovány požadavky čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny (viz výše uvedený nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).

28. Odvolací soud tedy znovu posoudil žalobcem uplatněný nárok z titulu nezákonného rozhodnutí o zahájení anonymizována dvě slova s ohledem na skutečnosti, které v anonymizováno ohledně důvodu zproštění obžaloby vyšly najevo a opět posoudil naplnění všech v úvahu přicházejících negativních předpokladů vzniku odpovědnosti státu za újmu podle § 12 anonymizováno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

29. Ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by zahájení anonymizována dvě slova bylo projevem svévole orgánů činných v anonymizována dvě slova, tj. zda muselo být orgánům činným v anonymizována dvě slova od počátku jasné, že proti žalobci nelze z důvodu promlčení anonymizována dvě slova vést. Právní kvalifikace doznala zásadní změny až rozhodnutím dovolacího soudu, přičemž ani v dovolacím anonymizováno a v konečném rozhodnutí soudu II. stupně nebylo nijak zpochybněno, že se žalobce dopustil předmětného anonymizováno a že toto anonymizováno je podle trestních předpisů anonymizováno.

30. Přitom podle ust. ustanovení pr. předpisu, státní zástupce je povinen stíhat všechny anonymizováno činy, o nichž se dozví, pokud zákon, přímo použitelný předpis Evropské unie nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je země vázána, nestanoví jinak. Žalobce také (ač o tom byl soudem poučen) neprohlásil, že na projednání věci trvá a mohl tak případně prokázat svoji nevinu.

31. Jak již uvedl Nejvyšší soud, při striktní aplikaci principu presumpce neviny (ustanovení pr. předpisu a čl. 6 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) by taková osoba měla mít na odškodnění nárok; takový výklad by však v některých případech vedl k „ odškodnění“ skutečných pachatelů trestných činů, což by odporovalo dobrým mravům anonymizováno obecnému chápání spravedlnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Promlčením podle ust. ustanovení pr. předpisu, zaniká anonymizováno odpovědnost pachatele anonymizována dvě slova, neboť uplynutím času postupně slábne, až docela zaniká potřeba trestněprávní reakce na anonymizována dvě slova. Běh času však nikterak nemůže ovlivnit to, že se určitá osoba dopustila anonymizováno zákonem reprobovaného.

32. Okolnost, že pozdní reakce státu na anonymizováno určité osoby má za následek, že státu zaniklo oprávnění pachateli anonymizována dvě slova uložit přiměřený trest a pachateli zanikla povinnost přiměřený trest strpět, by sama o sobě neměla zakládat právo pachatele na náhradu nákladů anonymizována dvě slova, neboť to bylo právě jeho protiprávní anonymizováno, jež si vynutilo tuto, byť z hlediska uložení trestněprávní sankce opožděnou, reakci státu. Žalobce přitom byl osobou, která se podle výsledků anonymizována dvě slova dopustila anonymizována dvě slova podle ust. ustanovení pr. předpisu.

33. Proto odvolací soud (vázán právním názorem dovolacího soudu) má za to, že v souzeném případě zahájení anonymizována dvě slova nebylo projevem svévole orgánů činných v anonymizována dvě slova, tj. že nemuselo být orgánům činným v anonymizována dvě slova od počátku jasné, že proti žalobci nelze z důvodu promlčení anonymizována dvě slova vést a je na místě aplikace ust. § 12 odst. 1 písm. b) anonymizováno.

34. Jestliže žalobce uváděl, že právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, nelze v souzené věci aplikovat, odvolací soud v této věci je podle ust. § 243g odst. 1 části první věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 226 o. s. ř. vázán právním názorem dovolacího soudu a proto se od něj nemohl odchýlit.

35. Z výše uvedených důvodů odvolací soud ve vyhovujícím výroku I. napadené rozhodnutí podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se žaloba zamítá – výrok I. rozsudku.

36. Vzhledem ke změně napadeného rozsudku rozhodoval odvolací soud o nákladech odvolacího anonymizována dvě slova o nákladech anonymizováno před soudem I. stupně a před dovolacím soudem podle ust. § 224 odst. 1, 2 ve spojení s ust. ustanovení pr. předpisu, když žalovaná v anonymizováno byla v anonymizováno plně úspěšná. Žalované tak přísluší náhrada nákladů anonymizováno před soudy všech stupňů. Výši náhrady nákladů anonymizováno přiznanou žalované stanovil částkou částka jako náhrady nákladů podle ust. ustanovení pr. předpisu za 13 úkonů (vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, sepis odvolání, sepis dovolání, účast na vyhlášení rozsudku dne datum, dále po 2 úkonech za účast na ústním anonymizováno dne datum, datum, datum a dne datum) v souladu s ust. ustanovení pr. předpisu, celkem tedy částka.

37. O povinnosti žalované zaplatit náklady anonymizováno k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

38. Lhůtu k plnění náhrady nákladů anonymizováno stanovil odvolací soud v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. - výrok II. rozsudku.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek a z důvodů stanovených v § 237 o. s. ř. - jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti tomuto rozhodnutí do výroku II. o nákladech anonymizováno není dovolání přípustné.