MSPH 12 CO 286/2022-651

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Blanky Chlostové a soudců JUDr. Michala Holuba a Mgr. Aleny Novotné ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, příjmení ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ adresa k doručování: ulice a číslo, PSČ obec a číslo, ⟪LB:lb_006⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o částka a částka, ⟪LB:lb_009⟫ k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací opraveného usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího anonymizováno částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku částka a částku částka (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů anonymizováno částku částka k rukám právního zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě na zaplacení částky částka s příslušenstvím a částky částka, jichž se žalobce domáhal z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne datum, o níž tvrdil, že na jejím základě žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši částka. Žalovaný půjčku nevrátil řádně a včas, čímž se dostal dne datum do prodlení. Finanční prostředky byly žalovanému předány při podpisu smlouvy v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem, který byl úředně ověřen. V této souvislosti odkázal na čl. 2 smlouvy o zápůjčce, která sice neobsahuje důvod poskytnutí finančních prostředků, ty však byly poskytnuty za účelem koupě nemovitosti žalovaným od jméno příjmení a příjmení jméno, oba bytem adresa. Zda je žalovaný skutečně tímto způsobem použil, žalobci nebylo známo. Vzhledem k tomu, že žalovaný finanční prostředky nevrátil v dohodnutém termínu, vznikl žalobci také nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky denně od datum, která ke dni podání žaloby činila anonymizována tři slova a byla vyčíslena z částky anonymizována tři slova za dobu od datum do data sepisu žaloby datum Kč. Stranami smlouvy byli pouze žalobce a žalovaný, syn žalobce jméno příjmení, účastníkem předmětné smlouvy nebyl. Žalobce se domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaplacení částky částka s úrokem ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka, která byla sjednána za každý započatý den prodlení.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že listina, nazvaná jako smlouva o zápůjčce, byla sepsána z důvodu připravovaného obchodu mezi žalovaným a synem žalobce jméno příjmení, datum narození, který se však neuskutečnil, a proto se listina posléze stala nadbytečnou. Listina sloužila výlučně jako pojistka mezi žalobcem a jméno příjmení v souvislosti s plánovaným, ale neuskutečněným obchodem. Žalovaný žalobce neznal a neexistoval žádný důvod, aby mu žalobce půjčoval finanční prostředky. Žalovaný znal syna žalobce, který měl zájem investovat finanční prostředky, a žalovaný mu nabídl možnost investice do nákupu technických pelet pro elektrárnu právnická osoba O tuto investici projevil syn žalobce zájem a požadoval po žalovaném ručení za vrácení finančních prostředků. Syn žalobce jméno příjmení nechal vypracovat text smlouvy o zápůjčce, ve kterém některé údaje o žalobci chyběly a dle tvrzení jméno příjmení měly být doplněny později. K dotazu žalovaného ve vztahu k části textu smlouvy, kde bylo uvedeno, že peníze byly předány v hotovosti, jméno příjmení uvedl, že danou pasáž zapomněl upravit, že se jedná jen o formalitu, neboť ve skutečnosti peníze měly být zaslány na účet, jehož číslo žalovaný jméno příjmení sdělil. Žalovaný a jméno příjmení následně na poště nechali ověřit podpis žalovaného na smlouvě o zápůjčce a poté měl jméno příjmení zaslat peníze na účet označený žalovaným. Po uskutečnění prvního zkušebního obchodu mezi žalovaným a jméno příjmení, měla být sepsána smlouva o dlouhodobé spolupráci. Finanční prostředky na účet žalovaného zaslány nebyly a plánovaný obchod mezi žalovaným a jméno příjmení neproběhl. Žalovaný proto v říjnu rok v obec v obchodním centru jméno vyzval jméno příjmení k poskytnutí finančních prostředků, popř. k vydání podepsané smlouvy o zápůjčce. jméno příjmení před svědkem jméno příjmení, datum narození, sdělil, že finanční prostředky žalovanému neposkytne, že k obchodu již nedojde, ale že mu vrátí smlouvu o zápůjčce. Následně koncem října či v listopadu rok došlo ke schůzce žalovaného a jméno příjmení v obec v obchodním centru na anonymizována dvě slova, kdy jméno příjmení vrátil žalovanému smlouvu o zápůjčce obsahující pouze podpis žalovaného, bez úplných údajů žalobce a bez ověřeného podpisu žalovaného. Syn žalobce jméno příjmení sdělil před svědkem jméno příjmení, že stejnopis smlouvy o zápůjčce s ověřeným podpisem žalovaného zničil a že listina nebude žádným způsobem zneužita. Žalovaný zdůraznil, že žalobce nezná, nikdy se neviděli a žalobce mu nic neposkytl, neboť vždy jednal pouze s jméno příjmení, jehož znal z anonymizováno. Má za to, že se stal obětí podvodného jednání jméno příjmení, který byl v minulosti spojen i s řadou jiných podvodných jednání. K tvrzení žalobce, že důvodem smlouvy o zápůjčce mělo být poskytnutí finančních prostředků na nákup nemovitostí žalovaným, žalovaný uvedl, že od žalobce v této souvislosti žádné finanční prostředky nepotřeboval. Poukázal na to, že před uzavřením kupní smlouvy nejprve jednal se zprostředkovatelem prodeje právnická osoba, došlo k uzavření rezervační smlouvy dne datum a smlouvy o smlouvě budoucí dne datum. Kupní cena bytu, který koupil na základě kupní smlouvy ze dne datum, činila částka a byla pokryta částečně úvěrem ve výši částka od příjmení, spořitelní a úvěrové družstvo, z prostředků ve výši částka, které čerpal od právnická osoba a z daru ve výši částka (tj. více než částka) poskytnutého rodiči manželky žalovaného. Cena nemovitostí byla placená vždy bezhotovostně a to nejprve dne datum částka ve výši částka na účet zprostředkovatele prodeje, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka a dne datum částka ve výši částka, to je celkem částka na účet č. bankovní účet, přičemž dne anonymizována dvě slova, rok bylo vráceno částka jako přeplatek. Dále byla uhrazena dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka a ve výši částka, to je celkem částka na účet č. bankovní účet. Zbývající část kupní ceny byla uhrazena z úvěru od příjmení spořitelní a úvěrové družstvo.

4. Sjednanou smluvní pokutu označil žalovaný za ujednání v rozporu s dobrými mravy, neboť představuje lichvu a namítl promlčení s tím, že žaloba byla žalovanému zaslána soudem I. stupně v květnu 2019, do sféry dispozice žalovaného se dostala až datum, tj. po uplynutí tříleté promlčecí doby, která začala běžet datum a skončila datum.

5. Soud I. stupně se nejprve zabýval tím, zda je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) českého soudu k projednání věci, neboť žalovaný je občanem Kazachstánu. Vzhledem k tomu, že země nemá uzavřenou s země dvoustrannou smlouvu týkající se občanskoprávních sporů, postupoval s odkazem na čl. 4 odst. 2 nařízení EP ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (anonymizováno I bis), podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, podle nějž jsou k anonymizováno příslušné soudy anonymizováno.

6. Rozhodné právo poté určil podle čl. 4 odst. 2 nařízení anonymizováno parlamentu a ustanovení právního předpisu EU ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (anonymizováno I), podle nějž se smlouva řídí právem země, v níž má strana, která je povinna poskytnout plnění charakteristické pro smlouvu, své obvyklé bydliště. V daném případě má žalobce bydliště v země.

7. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, z nějž vyplývá, že účastníci dne datum podepsali smlouvu o zápůjčce. Dokazování zaměřil na důvod podpisu smlouvy o zápůjčce ze dne datum, a zda došlo k předání finančních prostředků ve výši částka žalovanému.

8. Soud I. stupně po provedeném obsáhlém důkazním anonymizováno dospěl k závěru, že žalovanému se provedenými důkazy podařilo prokázat, že pravým důvodem podpisu listiny označené jako smlouva o zápůjčce byla záruka žalovaného za plánované investice syna žalobce jméno příjmení do obchodu s peletami provozovaného žalovaným. Vycházel z výpovědí svědků příjmení, příjmení a anonymizována dvě slova, které hodnotil jako věrohodné. Z výpovědi svědka jméno příjmení měl za prokázané, že v listopadu rok jméno příjmení vrátil žalovanému pouze jednu listinu, která se týkala půjčky v souvislosti s obchodem s peletami, a že žalovaný byl naštvaný, že nemůže dostat zpět oba stejnopisy smlouvy o zápůjčce, když peníze nedostal. Z výpovědi svědka jméno příjmení zjistilo, že jméno příjmení měl žalovanému poskytnout peníze, ale neposkytl je, že před stát. instituce tento svědek vypověděl, že jméno příjmení žalovanému v říjnu sdělil, že peníze nemá a že mu smlouvu vrátí. Svědek příjmení jméno potvrdil domluvený obchod s peletami z země, do kterého měl jméno příjmení investovat, ale k obchodu nedošlo. Soud I. stupně vzal v úvahu též tu skutečnost, že částka ve smlouvě o zápůjčce ze dne datum zhruba odpovídá nákladům na nákup anonymizováno pelet z země ve výši částka a na manipulaci ve výši částka uvedeným v nabídce financování pelet ze dne datum vyhotovené krátce před podpisem smlouvy o zápůjčce ze dne datum, přičemž nákup pelet byl původně kalkulován v eurech. Z výpovědí svědků příjmení, příjmení a anonymizováno ve spojení s výpovědí žalovaného měl za prokázáno, že strany smlouvy neměly vůli uzavřít smlouvu o zápůjčce a že jméno příjmení, ani žalobce žalovanému žádné peníze neposkytli. Provedenými důkazy také měl za vyvrácené tvrzení, že by byla částka částka předána žalobcem žalovanému v hotovosti před podpisem listiny označené jako smlouva o zápůjčce. V tomto směru hodnotil výpověď jméno příjmení i vysvětlení žalobce na stát. instituce jako nevěrohodné, neboť jako nevěrohodnou hodnotil i výpověď jméno příjmení. Neměl tak za prokázáno, že jméno příjmení či žalobce měli prostředky na poskytnutí zápůjčky. Toto tvrzení měl za vyvrácené i výpověďmi jméno příjmení, jméno příjmení a anonymizována dvě slova. Pochybnosti o verzi žalobce shledal též v té skutečnosti, že si žalobce coby zapůjčitel ze smlouvy o zápůjčce, až zhruba měsíc poté co byla podepsána listina označená jako smlouva o zápůjčce, nechal dne datum úředně uznat za vlastní podpis na této listině, což vzbuzuje pochybnosti o tom, co jej k tomu jako věřitele vedlo.

9. Soud I. stupně uzavřel, že se žalovanému se podařilo vyvrátit tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o zápůjčce a předání peněz a žalobce neunesl důkazní břemeno o tom, že mezi účastníky anonymizováno byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce a že žalovanému před podpisem smlouvy předal částku ve výši částka v hotovosti. Dospěl k závěru, že nároku žalobce nelze vyhovět ani jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť nebylo prokázáno předání peněz. Soud I. stupně ve shodě s názorem orgánů činných v anonymizována dvě slova uzavřel, že bylo prokázáno, že žalovaný od žalobce žádné peníze na koupi bytu nepotřeboval, neboť byt financoval z úvěru a z dalších zdrojů.

10. Zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení pr. předpisu“), podle nějž přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Aplikoval též judikaturu název soudu, např. rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, v němž Nejvyšší soud vyslovil, že smlouva o půjčce je smlouvou reálnou, což znamená, že nevzniká pouhou dohodou stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním (slovy zákona„ přenecháním“) předmětu půjčky dlužníku. Věřitel, který se soudně domáhá po dlužníku vrácení půjčených peněz, musí v intencích ustanovení § 657 obč. zák. splnit důkazní povinnost (unést důkazní břemeno) nejen o tom, že s dlužníkem v určité době uzavřel smlouvu o půjčce peněz a že peníze měly být v dohodnuté době vráceny, ale i o tom, že tyto peníze dlužníku skutečně půjčil (přenechal mu je). Přitom peníze lze dlužníku půjčit nejen v hotovosti, nýbrž i formou bezhotovostního platebního styku (obdobně např. také rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Dále též rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, z nějž vyplývá, že ve sporu o vrácení půjčené částky má žalobce jako věřitel břemeno tvrzení, že se žalovaným dlužníkem uzavřel smlouvu o půjčce, že dlužníkovi předmět půjčky odevzdal a že dlužník půjčené peníze řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro věřitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o půjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal žalovanému finanční prostředky. Neunese-li věřitel (žalobce) břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno v tomto směru, musí rozhodnutí soudu vyznít v jeho neprospěch, aniž by se soud musel dále zabývat pravdivostí tvrzení, která jsou součástí procesní obrany žalovaného dlužníka, a za tímto účelem provádět dokazování. Bylo–li by pak prokázáno, že došlo k předání žalované částky, je třeba takový případ posuzovat podle ustanovení § 451 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Byť se jedná o judikaturu podle předchozího znění občanského zákoníku, lze uvedená rozhodnutí aplikovat i na smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 o. z.

11. Soud I. stupně dovodil, že žalobci se nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z., neboť v anonymizováno byl prokázán jiný skutkový stav, a sice že právní jednání ve formě sepisu smlouvy o zápůjčce ze dne datum ve skutečnosti nebylo smlouvou o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., ale mělo fungovat jako forma jakési záruky pro jméno příjmení, týkající se návratnosti jeho investice do obchodů žalovaného a že podpisem uvedené listiny bylo zastíráno toto jiné právní jednání. Smlouvu o zápůjčce ze dne datum posoudil jako simulované první jednání ve smyslu § 555 odst. 2 o. z., které je jen zdánlivé, protože mělo zastřít jiné právní jednání, ve smyslu ust. § 552 o. z. a ve spojení s ust. 554 o. z. k němu nepřihlížel. Uzavřel, že žalobci nevznikl nárok na vrácení žalované částky, neboť žalobce žalovanou částku žalovanému neposkytl, a nevznikl mu ani nárok na zaplacení smluvní pokuty, z toho důvodu, že ke smlouvě, v níž byla smluvní pokuta ujednána, nelze přihlížet.

12. Výrok o nákladech anonymizováno odůvodnil ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a tyto přiznal ve věci plně úspěšnému žalovanému za právní zastoupení advokátem.

13. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, v němž odkázal na to, že účastníci učinili nesporným, že dne datum podepsali smlouvu o zápůjčce, z jejíhož čl. 2 vyplývá, že žalovaný jako vydlužitel potvrzuje, že mu byla žalobcem jako zapůjčitelem předána částka částka před podpisem smlouvy v hotovosti a že se zavazuje zapůjčenou částku spolu s úroky zaplatit zpět zapůjčiteli nejpozději do datum s tím, že v souladu s čl. 6 jakákoli změna nebo úprava či zrušení této smlouvy může být provedeno pouze písemně. Žalobce poukázal na to, že žalovaný jako vydlužitel svým podpisem potvrdil, že tuto smlouvu řádně zvážil, pochopil, souhlasí s jejím obsahem a uzavírá ji svobodně, nikoliv pod nátlakem či za nevýhodných podmínek, ani v tísni a nepožaduje žádnou změnu či doplnění této smlouvy a že mu dle čl. 7 a 8 nic nebrání tuto smlouvu platně uzavřít s tím, že každý z účastníků obdržel po jednom vyhotovení smlouvy. Žalobce dále uvedl, že listina o zápůjčce je listinou pravou a pokud žalovaný tvrdí, že k naplnění smlouvy o zápůjčce nikdy nedošlo, nic mu nebránilo od této listiny odstoupit či žalovat na určení její neplatnosti. Dále uvedl, že smlouva o zápůjčce nebyla nijak zajištěna směnkou či zástavní smlouvou a to z toho důvodu, že syn žalobce jméno příjmení a žalovaný byli blízkými kamarády, což oba potvrdili. Soudu I. stupně žalobce vytkl, že uvěřil legendě žalovaného, že skutečným důvodem podepsání smlouvy ze strany žalovaného byl obchod mezi žalovaným a synem žalobce týkající se nákupu pelet. Žalobce namítl, že o takovém obchodu nic neví a nikdy se žalovaným o tom nejednal a není to zmíněno, ani v textu smlouvy o zápůjčce. Žalobce nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, že výpověď svědka jméno příjmení je nevěrohodná z důvodu údajných rozporů mezi jeho výpovědí u policie a u soudu s tím, že se nejedná a právně významné rozpory. Za podstatnou označil tu skutečnost, že mezi žalobcem a jméno příjmení byla uzavřena smlouva o úvěru a že jméno příjmení poskytl žalobci peněžitou sumu, která byla následně zapůjčena žalovanému. Rozpor ve výpovědi jméno příjmení lze podle názoru žalobce vysvětlit logicky odstupem času, který mezi jeho výpovědí u policie a u soudu uběhl. Nesouhlas vyjádřil též s hodnocením soudu I. stupně svědecké výpovědi jméno příjmení jako nevěrohodné, neboť svědek jméno příjmení srozumitelně vysvětlil, že zapůjčitelem nebyl on z toho důvodu, že se žalovaným byli kamarádi, zapůjčitelem byl proto jeho otec. K tomu uvedl dále, že v běžném podnikatelském styku nadále probíhají transakce v hotovosti v milionových částkách. Postup soudu I. stupně, který se zabýval tím, zda měl žalovaný důvod půjčovat si peníze od žalobce na koupi bytu v obec, označil za zbytečný, neboť to je z hlediska předmětného sporu nerozhodné.

14. Žalobce zdůraznil, že se žalovanému nepodařilo vyvrátit správnost smlouvy o zápůjčce, ani to, že by se uzavřená smlouva o zápůjčce týkala údajného obchodu syna žalobce jméno příjmení se žalovaným ohledně nákupu pelet. Nesouhlas vyjádřil s tím, že by smlouva o zápůjčce byla simulovaným právním jednáním, které mělo zastřít jiné právní jednání. Soudu I. stupně žalobce dále vytkl, že uzavřenou smlouvu o zápůjčce nehodnotil podle jejího obsahu a obsah smlouvy řádně nevyložil, neboť na smlouvu měl pohlížet jako na smlouvu platnou. Žalobce též vytkl soudu I. stupně, že rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka se netýká sporu mezi účastníky, neboť v tomto rozhodnutí posuzoval soud fotokopii smlouvy a hodnotil výslech znalce z oboru písmoznalectví za účelem určení pravosti podpisu dlužníka.

15. Žalobce dále namítl, že v anonymizováno nebyla prokázána spojitost mezi synem žalobce jméno příjmení a jméno příjmení, stíhaným a odsouzeným za činnost správce konkursní podstaty. Žalobce označil svědka jméno příjmení, jemuž soud I. stupně uvěřil, za osobu nevěrohodnou s tím, že se jedná o tzv. bílého koně, na nějž je napsáno mnoho společností např. právnická osoba s.r.o., jedná se o nespolehlivého plátce DPH, společnost právnická osoba v likvidaci, která byla zrušena s likvidací pro nečinnost svědka příjmení atd.

16. Žalobce dále zpochybnil tvrzení žalovaného o tom, že někdy koncem října a začátkem listopadu rok šel náhodou na oběd v anonymizováno část obce, náhodou se tam setkal se svědkem jméno příjmení a byl u toho kamarád žalovaného příjmení příjmení a svědek jméno příjmení zcela náhodou vytáhl předmětnou smlouvu a zápůjčce. Soudu I. stupně žalobce vytkl, že uvěřil těmto osobám, nikoliv žalobci, přesto, že žalobce je bezúhonná osoba, nikdy nebyl trestán, pracuje jako strojvedoucí a na zápůjčku použil vlastní prostředky a peníze poskytnuté jméno příjmení.

17. Žalobce dále odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, z nějž vyplývá, že podpis smlouvy o půjčce svědčí pro závěr, že předmět půjčky žalovaný od žalobce převzal, neboť kdyby jej neobdržel, bylo by nelogické, aby podepsal smlouvu obsahující jeho prohlášení o převzetí peněz. Dále je v tomto rozsudku odkázáno na smluvní volnost účastníků při uzavření smlouvy o půjčce. Žalobce dále namítl, že analogicky lze použít též rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, který se též zabýval unesením důkazního břemene při uzavřené smlouvě o zápůjčce.

18. Žalobce namítl, že soud I. stupně vzal za své tvrzení svědka jméno příjmení, obchodního partnera a známého žalovaného, že žalovaný měl se synem žalobce jméno příjmení dohodnout obchod na dodávku pelet z země, který nebyl realizován. Žalobce vytkl soudu I. stupně, že se vůbec nepozastavil nad tím, že žalovaný jako důkaz soudu předložil popis podstaty obchodu v písemné podobě, nikým nepodepsaný, který měl být jméno příjmení předán v souvislosti s dojednávaným obchodem. Žalobce označil jednání žalovaného, který by vytvořil písemný popis způsobu obchodu a nepřipravil žádný listinný dokument zachycující podstatu obchodního vztahu za postup zcela proti pravidlům logiky. Tedy, že by namísto např. rámcové smlouvy o spolupráci vznikla smlouva o zápůjčce. Soudu I. stupně žalobce dále vytkl, že vycházel ze svědeckých výpovědí osob jméno příjmení a jméno příjmení, na něž je nařízeno a vedeno několik exekucí, nikdy se jednání mezi žalobcem a žalovaným osobně neúčastnili, údajně se účastnili jen krátkých náhodných setkání jméno příjmení a žalovaného, v rámci nichž se měl jméno příjmení a žalovaný bavit o nějakých vzájemných obchodních vztazích. Závěry svědků o plánovaném podnikání jméno příjmení a žalovaného žalobce označil za pouhé domněnky a informace, které jim poskytl přímo žalovaný a závěry o obsahu údajných hovorů mezi jméno příjmení a žalovaným označil za pouhé spekulace a domněnky, které nemají právně relevantní význam.

19. Žalobce poukázal na postup soudu I. stupně, který podle názoru žalobce nedodržel pravidla zásady volného hodnocení důkazů. Neztotožnil se se závěry, že v případě smlouvy o zápůjčce se jedná o simulovaný úkon. K těmto závěrům soud I. stupně dospěl pouze na základě výpovědi svědka jméno příjmení, který je trestně stíhaný. Poukázal zároveň na anonymizována dvě slova žalovaného s tím, že se soud I stupně zabýval pouze důvěryhodností jméno příjmení a nikoli i žalovaného. Zdůraznil, že žalovaný je podnikatel a jako takový má bohaté zkušenosti v podnikatelské sféře. Je tak těžko uvěřitelné, že by podepsal smlouvu o zápůjčce s ověřeným podpisem, v níž je uvedeno, že převzal v hotovosti finanční prostředky, a tuto smlouvu pak předal ze své dispoziční sféry. Přitom mohl údaje uvedené v návrhu smlouvy, které nekorespondovaly se skutečností, opravit ručně podle skutečného stavu. Žalovaný neprokázal, že smlouva o zápůjčce měla sloužit jen jako záruka plánované investice.

20. Soudu I. stupně žalobce též vytkl, že nesprávně interpretoval svědecké výpovědi, které hodnotil porovnáním s výpověďmi, které dotyčné osoby učinily při podání vysvětlení na policii v souvislosti s anonymizováno oznámením jméno příjmení a za nevěrohodné považoval výpovědi, které se s výpověďmi učiněnými na policii neshodovaly. Naopak výpovědi svědků příjmení, příjmení a příjmení, které ve všech detailech souhlasily, považoval za věrohodné, i přesto, že tito svědci vypovídali až s několikaletým odstupem, nejednalo se o žádné specifické události a přesně si vše pamatovali.

21. Žalobce dále poukázal na anonymizována dvě slova žalovaného, soud I. stupně se však zabýval pouze nevěrohodností jméno příjmení. Soudu I. stupně žalobce vytkl závažná pochybení i v procesu dokazování, neboť soud není vázán usnesením policejního orgánu o odložení věci.

22. Soudu I. stupně žalobce též vytkl, že zaměřil dokazování na způsob financování koupě bytu žalovaným, což podle názoru žalobce nebyl správný postup. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaný disponoval dostatečným množstvím finančních prostředků a nepotřeboval si proto od žalobce žádné peníze vypůjčit. Tento závěr podle názoru žalobce nemůže obstát, neboť uvedení účelu poskytnuté zápůjčky není žádnou náležitostí smlouvy o zápůjčce a dlužník může peníze použít jakýmkoliv způsobem. Žalobce uvedl, že se pozastavuje nad tím, že soud I. stupně blíže nezkoumal, z jakého titulu byly zasílány finanční prostředky ze právnická osoba s.r.o. na soukromý účet žalovaného.

23. Žalobce zdůraznil, že se žalovanému nepodařilo prokázat, že smlouva o zápůjčce měla být pojistkou plánované investice, neboť v tomto směru se vyjádřil pouze žalovaný a ze žádného provedeného důkazu tato skutečnost nevyplynula.

24. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání, případně, aby rozsudek změnil a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka a částka společně s náhradou nákladů anonymizováno.

25. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně, uvedl, že soud I. stupně provedl rozsáhlé dokazování, provedené důkazy kriticky hodnotil, což je zřejmé z písemného vyhotovení rozsudku. Poukázal na to, že stát. instituce měla mnohem širší možnosti shromáždění důkazů, což vyústilo v odložení věci ohledně anonymizována dvě slova podaného na žalovaného jméno příjmení a v zahájení zatím prvního z trestních stíhání, a to jméno příjmení pro anonymizováno role v řízení. V anonymizováno před soudem I. stupně byl prokázán závěr o neudržitelnosti žalobních tvrzení žalobce, tvrzení jeho syna jméno příjmení a tvrzení jméno příjmení ohledně původu, existence, toku a předání částky představující žalobcem tvrzenou a po tři roky nelogicky nepostrádanou půjčku peněz. Žalobní tvrzení a žalobce údajně podporující výpovědi jméno příjmení a jméno příjmení jsou v příkrých vzájemných rozporech. Žalovaný zdůraznil, že mu žádné peníze žalobce nikdy neposkytl, neboť k tomu nebyl důvod, ani příležitost a nebylo ani co by žalobce mohl poskytovat.

26. K námitkám žalobce, z jakého důvodu žalovaný neodstoupil od smlouvy o půjčce, respektive nežaloval neplatnost smlouvy, žalovaný uvedl, že tři roky předpokládal, že jméno příjmení, nikoliv žalobce, kterého žalovaný nikdy neviděl, je přítelem žalovaného a že by podepsanou listinu nezneužil a že originál podepsané smlouvy, jak slíbil, zničil. K odstoupení od smlouvy ani k žalobě tedy neměl žádný rozumný důvod. Žalovaný uvedl, že byl jméno příjmení patrně podveden a následně křivě obviněn, přičemž žalobci muselo být dobře známo, že žalovaného nikdy neviděl a neměl k dispozici peníze představující půjčku.

27. Žalovaný poukázal na svoji důvěru v jméno příjmení, v důsledku níž patrně naivně přistoupil na podpis smlouvy. Žalobce žalovaný nikdy neviděl a neměl ani šanci od něj cokoliv přebírat. Soud I. stupně i stát. instituce, která k tomu měla mnohem více možností, zaměřila na to, zda bylo co půjčovat, dospěly ke správnému závěru, že nebylo. Žalovaný si nepotřeboval od žalobce cokoliv půjčovat, neboť celá kupní cena bytu, který zakoupil žalovaný na část obce, včetně všech poplatků, byla hrazena z jiných zdrojů. Soud I. stupně provedl podrobnou analýzu hospodářské situace pana příjmení, od nějž měly být finanční prostředky žalobci půjčeny, stejně tak podrobnou analýzu hospodářské situace jméno příjmení i žalobce jméno příjmení. Také bylo zjištěno, že ani pan příjmení, který měl peníze půjčovat a je otázka komu, neboť ve výpovědi na stát. instituce a před soudem uvedl odlišný skutkový děj, ať už jde o osobu, jíž měl peníze předávat nebo způsob, jakým měly být peníze předány či vráceny, takovými penězi nedisponoval. Žalobce takovou částku sám nikdy neměl a neměl ani možnost disponovat s volnými prostředky v rozsahu 1,5 mil. Kč, tyto předat a nevyčkat na potvrzení předání. Analýzou hospodářské situace jméno příjmení bylo zjištěno, že ani od něj tyto peníze pocházet nemohly.

28. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně anonymizováno, které jeho vydání předcházelo, podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., dokazování v souladu s ust. § 213 odst. 4 o.s.ř. doplnil usnesením stát. instituce o zahájení anonymizováno stíhání jméno příjmení, datum narození, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

29. Z usnesení stát. instituce ze dne datum založeným na č. l. 597-598 odvolací soud zjistil, že bylo zahájeno anonymizováno stíhání osoby jméno příjmení, datum narození jako obviněného ze spáchání anonymizována dvě slova role v řízení podle § 345 odst. 2 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že lživě obvinil v úmyslu přivodit anonymizováno stíhání jméno příjmení a tím mu způsobil újmu.

30. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného podrobně a v dostatečném rozsahu soudem I. stupně, který pouze doplnil shora uvedeným usnesením o zahájení anonymizováno stíhání proti jméno příjmení.

31. Soud I. stupně zcela v souladu s úst § 132 o. s. ř. hodnotil provedené důkazy v jejich vzájemné souvislosti poté, co zhodnotil každý důkaz jednotlivě. Jeho postup při hodnocení jednotlivých důkazů, zejména svědeckých výpovědí, je zcela srozumitelný a vyplývají z něj jednotlivá skutková zjištění. Odvolací soud se plně ztotožňuje s posouzením skutkového stavu soudem I. stupně, soud I. stupně provedl obsáhlé dokazování za účelem posouzení toho, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, tedy zda došlo k předání finanční částky, neboť smlouva o zápůjčce je reálný kontrakt, k jehož naplnění nepostačuje pouhé uzavření smlouvy o zápůjčce, nýbrž musí být též prokázáno, že došlo k předání v případě zápůjčky finančních prostředků. Soud I. stupně za tím účelem porovnával výpovědi svědků a jeho závěr, kdy posoudil výpovědi svědka jméno příjmení jako nevěrohodné pro rozpor ve výpovědi na policii, kdy tento svědek vypověděl, že peníze zapůjčené tímto svědkem žalobci mu byly vráceny bez prodlení. Výslech na policii byl proveden dne datum. Naproti tomu při svědecké výpovědi před soudem I. stupně dne datum svědek jméno příjmení uvedl, že k úplnému splacení půjčky došlo až v loňském roce (tedy v roce rok) a vrátil mu ji jméno příjmení s tím, že splácena byla postupně.

32. Soud I. na základě provedených důkazů podrobně popsal zjištěný skutkový stav za účelem zjištění, zda došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Jeho závěr, že se nejednalo o platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce, nýbrž se jednalo o právní jednání, které bylo pouze zdánlivé a mělo jít o zajištění – o poskytnutí jakési jistoty pro obchod, který měl být uskutečněn mezi synem žalobce a žalovaným, shledal odvolací soud zcela správným a odpovídajícím skutkovým zjištěním z provedených důkazů. Soud I. stupně hodnotil provedené důkazy způsobem plně odpovídajícím ustanovení § 132 o.s.ř..

33. Hodnocení jednotlivých důkazů, především svědeckých výpovědí svědků jméno příjmení a jméno příjmení jako nevěrohodných a svědka jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení plně odpovídá ostatním provedeným důkazům, a to jak jednotlivým úředním záznamům policie, uvedeným pod body 17, 19, 21, 22, 26 - 30, porovnání jednotlivých svědeckých výpovědí navzájem i porovnání slyšených svědků před soudem I. stupně s tím, co svědci vypověděli před orgánem policie. Soud I. stupně precisně odůvodnil své závěry, které plně odpovídají skutkovým zjištěním získaným z těchto výpovědí. Výsledné odůvodnění rozsudku soudu I. stupně tvoří ucelený logický celek, v němž se jednotlivé důkazy vzájemně podporují.

34. Odvolací soud neshledal důvodnými námitky žalobce, že žalovaný jako podnikatel by nepodepsal smlouvu, aniž by předmětné finanční prostředky obdržel. Tento postup lze odůvodnit tím, že s jméno příjmení byli dlouholetí kamarádi a žalovaný nepředpokládal, že za situace, kdy by mu žádné finanční prostředky nebyly svědkem jméno příjmení předány, by je po něm předposlední den tříleté promlčecí lhůty jméno příjmení požadoval.

35. Důvodnou neshledal ani odvolací námitku, že by žalovaný měl od smlouvy o zápůjčce odstoupit, či se domáhat určení její neplatnosti. Skutečnost, že takto nepostupoval, odpovídá jeho domněnce, že jméno příjmení poté, co mu jeden jím podepsaný výtisk smlouvy vrátil, druhý výtisk ověřeně podepsaný zničil. Za takové situace by pozbývalo jakéhokoliv smyslu, aby odstupoval od již neexistující smlouvy či podával žalobu.

36. Důvodný shledal odvolací soud též postup soudu I. stupně, který zjišťoval, za jakým účelem by případně žalovaný si od žalobce půjčoval částku ve výši částka, kterou by měl vrátit do dvou měsíců s úrokem ve výši částka za tyto dva měsíce. Za této situace bylo naopak důležité zjištění, zda žalovaný takový finanční obnos skutečně potřeboval. V této souvislosti nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že není podstatné, za jakým účelem si osoba finanční částku půjčuje, naopak v případě, kdy by se zavázala k zaplacení úroků ve výši částka za dobu dvou měsíců, nelze uvažovat v tom smyslu, že by tak činila bez důležitého důvodu, pro nějž by finanční prostředky nutně potřebovala. V projednávané věci bylo postaveno najisto, že žalovaný částku částka na koupi bytu nepotřeboval, neboť disponoval dostatečnými finančními prostředky, ať už z vlastních zdrojů či z úvěrů nebo od rodičů jeho manželky. Skutečnost, že finanční prostředky na pořízení bytu nepotřeboval, je další částí, která logicky zapadá do celé ucelené struktury jednotlivých skutkových zjištění, tedy, že žalovaný neměl žádný důvod si od žalobce, kterého ani neznal, respektive od jeho syna jméno příjmení, jakékoliv finanční prostředky půjčovat na dva měsíce a zaplatit za takto krátké období částku částka jako smluvní úrok.

37. Celému zjištěnému skutkovému ději pak odpovídá i osoba žalobce, který jako strojvůdce patrně běžně nedisponuje (jako žádný jiný běžný občan) částkami v anonymizována dvě slova Kč. Za této situace lze jen těžko uvěřit tvrzení, že by částku ve výši částka účastníci přepočítávali na běžně dostupném místě, veřejně přístupném, aniž by konkrétně věděli, o jak velké množství bankovek se jednalo, zda byly nějak svázány z banky, kolik konkrétně to bylo balíčků atd.

38. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil zcela správně podle § 2390 a násl. o.z., jakož i v souvislostech s judikaturou Nejvyššího soudu, z níž především vyplývá, že podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce je prokázání, že došlo k předání, v případě peněžité zápůjčky, uvedených finančních prostředků. K žalobci namítanému rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, uvádí odvolací soud pouze tolik, že v Nejvyšší soud rozhodoval ve věci, v níž krajský soud rozhodl pouze na základě tvrzení žalovaného a jedná se o skutkově odlišnou situaci. V projednávané věci soud I. stupně rozhodoval na základě nikoliv toho, že by pouze uvěřil tvrzení žalovaného, nýbrž na základě zjištěného skutkového stavu, v rámci nějž posuzoval, jak pravděpodobnost tvrzení žalobce, že došlo k předání finančních prostředků, tak i tvrzení a prokazování ze strany žalovaného, že k sepisu a podpisu smlouvy o zápůjčce došlo jako určité záruky pro plánovanou investici žalobce do obchodního záměru se žalovaným.

39. Soud I. stupně správně odkázal též na posouzení právního jednání v souladu s § 552 a násl. o.z. Jeho závěr, že v projednávané věci se žalovanému podařilo prokázat, že důvodem podpisu smlouvy o zápůjčce byla pojistka plánované investice syna žalobce jméno příjmení do obchodu s peletami provozovaného žalovaným a podařilo se mu vyvrátit tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o zápůjčce a předání peněz, shledal odvolací soud správným. Smlouvu uzavřenou dne datum hodnotil soud I. stupně zcela správně jako simulované právní jednání ve smyslu § 555 odst. 2 o. z., k němuž nelze ve smyslu § 552 o. z. ve spojení s ust. 554 o.z. přihlížet.

40. Z důvodů shora uvedených postupoval odvolací soud podle § 219 o. s. ř. a rozsudek soudu prvého stupně potvrdil z důvodů v něm uvedených, včetně výroku o nákladech anonymizováno.

41. Výrok o nákladech odvolacího anonymizováno je odůvodněn ust. § 142 odst. anonymizováno ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., a tyto byly přiznány i v odvolacím anonymizováno plně úspěšnému žalovanému. Náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, které tvoří odměna stanovená dle § 6 odst. anonymizováno a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tarifní hodnota ve výši částka, představuje jistinu žalované pohledávky ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka (podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, se nepřihlíží k příslušenství, tj. úroku ve výši částka), z níž činila odměna za jeden úkon právní služby částku ve výši částka. Žalovanému vznikl nárok na úhradu odměny advokáta za písemné podání ze dne datum a účast na odvolacím jednání dne datum. Celková odměna advokáta za dva úkony právní služby činí částka, k níž náleží dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka. Další část náhrady nákladů odpovídá náhradě za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 půlhodin po částka, tj. za promeškaný čas strávený cestou k ústním jednáním jednání konanému dne datum u Městského soudu v Praze. Celková částka za promeškaný čas tak činí částka. Další část náhrady nákladů anonymizováno tvoří daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. částka částka dle ust. § 137 o. s. ř.. Další část náhrady nákladů anonymizováno tvoří cestovné podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad za cestu z obec do obec a zpět k jednání konanému dne datum, tj. celkem 180 km automobilem Volvo XC9, D5 AWD, registrační značka (při sazbě základní náhrady za anonymizováno km jízdy ve výši částka, ceně za anonymizováno litr pohonných hmot ve výši částka a průměrné spotřebě 8,63 l na 100 km, tj. 4,7 + (46,90 x 8,63):100 = částka za anonymizováno km,) tj. částce po zaokrouhlení ve výši částka. Celkové náklady anonymizováno žalovaného činí částku ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek a z důvodů stanovených v § 237 o. s. ř. ve znění od datum - jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti tomuto rozsudku v části týkající se výroku o nákladech anonymizováno není dovolání přípustné.