MSPH 12 CO 61/2022-156

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Klášterky a soudců JUDr. Blanky Chlostové a JUDr. Michala Holuba ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) jméno příjmení, narozená dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa, anonymizováno, země ⟪LB:lb_003⟫ b) jméno příjmení, narozený dne datum ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa, anonymizováno, země ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o zaplacení 2 x částka s příslušenstvím, ⟪LB:lb_012⟫ k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavých výrocích o věci samé III. a IV. a ve výroku o nákladech řízení V. potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku každý ve výši částka k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku žalobkyni a) částku částka spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, (výrok I.), žalobci b) částku částka spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení (výrok II.).

2. Žalobu zamítl v rozsahu, v němž se vůči žalovanému domáhali žalobkyně a) zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok III.), žalobce b) zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok IV.).

3. Výrokem V. rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k rukám jejich právního zástupce na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

4. Žalobou se žalobci domáhali vůči žalovanému zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), za období od datum do datum.

5. Žalobu odůvodnili tvrzením, že jsou spoluvlastníky budovy adresa stojící na pozemku parc. číslo v k. ú. obec, obec Praha, na adrese adresa (dále jen„ dům“), a to každý se spoluvlastnickým podílem číslo. Většinovým spoluvlastníkem předmětné nemovitosti je hlavní město Praha, přičemž právo hospodaření s tímto majetkem vykonává žalovaný. Ten (mj.) v období od datum do datum užíval celou předmětnou nemovitost (s výjimkou obchodních prostor v 1. NP budovy o výměře 109 m2, z nichž plyne nájem, který je rozdělován mezi všechny spoluvlastníky podle jejich podílů), za což každému ze žalobců uhradil celkem částku částka. Žalobci však měli za to, že náhrada jim přísluší ve vyšší částce částka, a to s odkazem na znalecký posudek vypracovaný znalcem příjmení jméno příjmení. Žalobou se tak domáhají zaplacení rozdílu mezi zaplacenou částkou a částkou stanovenou znaleckým posudkem, tj. částka.

6. Žalovaný navrhl zamítnutí nedůvodných žalob. Učinil nespornými tvrzení žalobců o spoluvlastnictví domu, o velikosti spoluvlastnických podílů žalobců, jakož i o tom, že většinový spoluvlastník hlavní město Praha s podílem číslo svěřil právo hospodaření s tímto majetkem žalovanému. Dále potvrdil, že v žalovaném období užíval celou předmětnou nemovitost, vyjma obchodních prostor v 1. NP budovy o výměře 109 m2 a sklepních prostor. V návaznosti na to žalovaný namítl, že není ve věci pasivně věcně legitimován, neboť není spoluvlastníkem, který nad rámec svého podílu užívá předmětnou nemovitost též v rozsahu spoluvlastnických podílů žalobců. Nesporným však na druhé straně učinil také to, že z tohoto titulu vyplatil každému ze žalobců náhradu ve výši částka. Odkázal na řízení vedené pod sp. zn. spisová značka, v rámci kterého byl vypracován znalecký posudek, kterým byla stanovena obvyklá cena nájemného v předmětném domě za období roku rok a 2013 Částky v něm uvedené jsou podstatně nižší, než které požadují žalobci. Nesouhlasil se závěry znaleckého posudku Ing. jméno příjmení. Označil ho za věcně i formálně nesprávný, když ocenil některé prostory v rozporu s jejich kolaudačním určením.

7. Soud I. stupně po provedeném dokazování, v jehož rámci s ohledem na kontinuitu rozhodování čerpal zjištění zejména ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. spisová značka pro řízení, v němž na straně žalovaného vystupovalo shodně jako v tomto řízení anonymizováno územní celek a na straně žalobců vystupovala právní předchůdkyně žalobců v tomto řízení, rovněž zastoupena Mgr. jméno příjmení, s tím že se jednalo o zaplacení bezdůvodného obohacení za stejné období roku 2013. Provedené důkazy uvedl pod body 13. až 20. písemného vyhotovení rozsudku. Zjištěný skutkový stav podrobil právnímu hodnocení, jak uvedl v bodech 29. až 32.

8. Soud I. stupně měl po provedeném dokazování za nesporné a prokázané tyto skutečnosti:

9. Žalobci byli v rozhodném období menšinovými spoluvlastníky domu, a to o velikosti podílů v rozsahu mezi účastníky nesporném a soudem I. stupně správně uvedeném. Žalovaný zřízeny většinovým spoluvlastníkem hl. m. Prahou nemovitost užíval, vyjma obchodních prostor o výměře 109 m², přičemž za užívání nemovitostí žalobcům zaplatil částky v mezi účastníky nesporné výši. Soud I. stupně vztáhl učiněná skutková zjištění a jejich právní hodnocení ke všem právně podstatným aspektům vztahu mezi účastníky, který byl předmět již řady předcházejících soudních řízení a rozhodnutí.

10. Základní, mezi účastníky spornou, otázku výše úplaty za užívání domu, soud I. stupně rovněž zařadil mezi odborné otázky, u nichž je třeba vycházet ze znaleckého posudku. V této věci byl vypracován znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem právnická osoba, žalovaný předložil znalecký posudek Ing. anonymizováno a žalobci znalecký posudek Ing. příjmení. Protože se znalecké posudky ve svých závěrech zásadně rozcházely (jednotkové nájemné v rozmezí cca číslo, resp. i 800 spisová značka u místností 3 a/ až d/, atd.), byl zadán revizní znalecký posudek, který vypracoval znalecký ústav právnická osoba, a ze kterého ve spojení se dvěma dodatky a ústním doplnění zástupce ústavu při jednání ve svém rozhodnutí vyšel. Soud I. stupně se v odůvodnění rozsudku rovněž vypořádal s námitkami strany žalované a již nezohlednil konkrétními okolnostmi věci se nezabývající posudek právnická osoba, usnesení zastupitelstva územní celek, fotodokumentaci příjmení jméno, stejně jako další důkazy označené na straně 9 a 10 odůvodnění rozsudku.

11. Soud I. stupně poté učinil skutkový závěr, podle kterého byli v předmětném období spoluvlastníky domu. Dalším spoluvlastníkem předmětné nemovitosti pak bylo po celé rozhodné období mj. hlavní město Praha, jehož podíl činí číslo. Žalovaný je příspěvkovou organizací zřizovanou hlavním městem Praha, které svěřilo žalovanému právo hospodaření se svým majetkem popsaným ve zřizovací listině, zahrnujícím též spoluvlastnický podíl územní celek na předmětné nemovitosti. Žalovaný předmětnou nemovitost – s výjimkou prostor prodejny v přízemí budovy o výměře 109 m2, které jsou pronajaty a nájem z nich plynoucí je rozdělován mezi všechny spoluvlastníky – po celé období užíval v celém rozsahu sám.

12. Po právní stránce pak soud I. stupně věc posuzoval podle právní úpravy platné a účinné do 31. 12. 2014 (srov. § 3028 odst. 3 o. z.), tj. zejména podle příslušných ustanovení zákona číslo Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ obč. zák.“).

13. Dovodil pasivní věcnou legitimaci žalovaného. V rozhodném období žalovaný užíval předmětnou nemovitost též v rozsahu spoluvlastnických podílů žalobců, a to bez právního důvodu. Jde tak o vztah bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. a o shodný právní vztah by ostatně šlo i tehdy, byl-li by jako relevantní posuzován vztah plynoucí ze spoluvlastnictví podle ustanovení § 137 obč. zák. (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl ÚS-st. číslo, ze dne datum). Podle odst. 1 cit. ust. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ustanovení § 456 obč. zák. se předmět bezdůvodného obohacení musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Podle ustanovení § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením; není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Podle ustanovení § 524 odst. 1 obč. zák. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 cit. ust. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podle ustanovení § 526 odst. 2 obč. zák. pak platí, že oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. Dále pak o plnění žalovaného a rozsahu jednotlivým žalobcům rozhodl podle znaleckého posudku právnická osoba (bod 34. odůvodnění rozsudku), přičemž s námitkami žalobců k tomuto znaleckému posudku se vypořádal. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., míra úspěchu žalovaného pak závisela pouze na znaleckém posudku.

14. Proti tomuto rozsudku, ale jen proti výroku III., IV. a V. podali žalobci odvolání. Podstata odvolání spočívala ve výtce, že soud I. stupně ve věci rozhodl podle znaleckého posudku právnická osoba, aniž by podrobil jeho závěry kritickému pohledu skrze desítky věcných námitek žalobců, aniž by přihlédl ke stávající úpravě vztahů dohodou mezi účastníky z datum, výsledkům či průběhu dalších soudních řízení (§ 13 o.z.), a v konečném důsledku rezignoval na spravedlivé posouzení věci, pokud žalobcům nepřiznal nárok v požadovaném rozsahu. Trvali na podmínkách pro vypracování revizního znaleckého posudku pro vady v postupu znaleckého ústavu právnická osoba Žalovaní věnovali pozornost rozboru jednotlivých zjištění a závěrů znaleckého ústavu, na jehož základě pak dovodili nesprávnost znaleckých závěrů, nutnost vypracování nového znaleckého posudku, popřípadě splnění podmínek pro rozhodnutí ve věci podle znaleckého posudku Ing. jméno příjmení. Navrhli proto, aby odvolací soud změnou rozsudku soudu I. stupně jejich nároku v odvoláním dotčeném rozsahu vyhověl.

15. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že námitkou žalobců ohledně nevyslechnutí znalce příjmení příjmení před zadáním revizního posudku se zabýval Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. číslo jednací ve věci vedené pod sp. zn. 42 spisová značka, projednávané odvolacím soudem v řízení sp.zn. spisová značka. Nesouhlasili s argumentací žalobců, podle které měla být při stanovení ceny nájemného zohledněna dohoda ze dne datum, která však byla žalovaným vypovězena v roce 2009 a týkala se jiného než žalovaného období. Odkazy na rozhodnutí v jiných řízení a v nich vypracované znalecké posudky nepovažoval za relevantní, neboť se týkaly jiných období a jiných nemovitostí. Zpochybnil závěry znaleckého posudku znalce příjmení příjmení, který označil za nepoužitelný. Nesouhlasil se závěry žalobců plynoucí z porovnání paláce anonymizováno. Navrhl rozsudek soudu I. stupně potvrdit a žádal přiznání náhrady nákladů řízení.

16. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení předcházející jeho vydání podle § 212 a § 212a o.s.ř. a odvolání žalobců neshledal důvodné.

17. Soud I. stupně provedl řádné dokazování, na základě kterého byl dostatečně zjištěn skutkový stav, přičemž soudu I. stupně nelze vytknout postup, v rámci kterého provedl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení sp. zn. spisová značka, které se týkalo identického období, za které bylo požadováno bezdůvodné obohacení, k němuž mělo dojít z totožných důvodů, proti stejnému žalovanému, a to žalobci, kteří vystupovali na straně žalobců i v uvedeném řízení.

18. Nebylo lze odhlédnout ani od skutečnosti, že rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně v uvedeném řízení byla beze změny podrobena přezkumu Nejvyšším soudem (usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací) a Ústavním soudem (usnesení ze dne datum, sp.zn. I. ÚS 3351/20). V dalším proto bylo možné použít ve stejné věci se stejnými účastníky a za stejné období u stejné nemovitosti odůvodnění rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. číslo jednací. Na jeho závaznost nemohl mít vliv další postup žalobců, kteří podali stížnost k ESLP ani postup odvolacího soudu v jiném řízení za jiné období roku rok (spisová značka).

19. Odvolací soud proto zcela souhlasí se všemi závěry soudu I. stupně, přičemž soud I. stupně své rozhodnutí podrobně přesvědčivě odůvodnil, lze tak v podrobnostech odkázat i na odůvodnění napadeného rozsudku, zejména body 33. až 35. písemného odůvodnění rozsudku obsahující též způsob výpočtu přiznaných a zamítnutých částek.

20. Soud I. stupně se vypořádal se všemi pro věc právně významnými skutečnostmi, a to včetně námitek žalobců proti závěrům revizního znaleckého posudku právnická osoba, které potvrdily důvodnost postupu žalovaného, který vypověděl pro něho nevýhodnou dohodu z datum, na jejímž základě platil žalobcům částky za užívání domu do konce roku rok.

21. Odvolací soud neměl žádného důvodu odchýlit se od svých závěrů vyslovených v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, v rámci kterých neshledal důvodnými námitky žalobců ke znaleckému posudku a jeho dodatkům znaleckého ústavu právnická osoba Zástupce ústavu při ústním doplnění posudku dostatečně odpověděl na všechny mu položené otázky, a to včetně objasnění jím použité metody, přes určité nepřesnosti pak své znalecké závěry v konfrontaci žalobci protěžovaného posudku Ing. příjmení dostatečně obhájil.

22. Soud I. stupně také řádně odůvodnil z jakého důvodu vycházel právě z tohoto znaleckého posudku, přičemž jeho hodnocení znaleckého posudku se nijak nevymykalo soudní judikatuře (např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka, a ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka, které jsou dostupné na webová adresa). Odvolací soud tedy uzavřel, že znalec přesvědčivým způsobem vysvětlil svůj postup při stanovení výše plnění, které se má žalobcům jako menšinovým spoluvlastníkům dostat, a proto nebylo ani důvodu vycházet z jiného znaleckého posudku, respektive ve věci nechat vypracovat revizní znalecký posudek. Pokud žalobci poukazovali na jiná řízení, v nich bylo rozhodováno o jejich nároku za jiné období a na základě jiných skutkových okolností, které nejsou pro soud v jiném řízení závazné. Odchylný způsob rozhodnutí ve světle ust. § 13 o.z. pak byl soudem I. stupně vyčerpávajícím způsobem vysvětlen. Současně odvolací soud dospěl k závěru, že právní hodnocení věci provedené soudem I. stupně bylo správné a odpovídalo dosavadní soudní praxi. K tomu lze pro stručnost odkázat blíže například na rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka, a ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka, které jsou dostupné na webová adresa.

23. Kromě jiného výsledku znaleckého zkoumání pro jiné období neměl odvolací soud neměl důvod se odchylovat od právních závěrů vyslovených v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, podrobeného přezkumu v řízeních sp.zn. číslo jednací a III. ÚS 2761/18. Přitom však žádné z předcházejících rozhodnutí nevylučují odlišný způsob rozhodnutí o výši plnění, pokud revizním znaleckým posudkem za jiné konkrétní období bude stanovena výše plnění jiná, přitom právě soud I. stupně v tomto řízení provedl ucelený a komplexní zhodnocení dlouhodobě udržované situace mezi účastníky a svůj závěr založil na zhodnocení všech dosud vypracovávaných znaleckých posudků. Žalobcům se přitom prostřednictvím soustředěné kritiky nepodařilo znalecké závěry znaleckého ústavu právnická osoba znevěrohodnit do té míry, že by nebylo možné pro to jedno z řady období tento znalecký posudek použít jako podklad pro soudní rozhodnutí.

24. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v zamítavých výrocích o věci samé III. a IV., stejně jako ve výroku V. o náhradě nákladů řízení, jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř.

25. Ve vyhovujících výrocích I. a II. nabyl rozsudek soudu I. stupně samostatně právní moci (§ 206 o.s.ř.).

26. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a plně věcně úspěšnému žalovanému byla přiznána jejich náhrada za právní zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby (účast při jednání u odvolacího soudu dne datum podle 11 odst. 1 písm. g/ AT, vyjádření k odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k/ AT), při sazbě částka z tarifní hodnoty, kterou tvořila částka částka jako součet částek u jednotlivých žalobců, ohledně kterých bylo podáno odvolání. K odměně za úkony právní služby ve výši částka přináležely 2 paušální náhrady hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 3 AT, k částce částka pak byla připočtena 21 % DPH ve výši částka, náklad odvolacího řízení žalovaného tak dosáhly výše částka Tyto pak byly procentuálně rozděleny mezi žalobce podle rozsahu jejich podílu na předmětu řízení, na žalobkyni a) tak připadla částka částka (50 %), žalobce b) částka částka (50 %).

27. O místě a lhůtě k plnění náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti výroku I. tohoto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek a z důvodů stanovených v § 237 o. s. ř. ve znění od datum - jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti výrokům II. tohoto rozsudku o nákladech řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o.s.ř.).