MSPH 13 CO 152/2022-98

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Mrázkové a soudců JUDr. Čestmíra Slaného a JUDr. Pavla Vlacha ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem anonymizována dvě slova, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím, ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s 4% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, s 3,5% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, s 3,5% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, s 3,5% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a s 10,25% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku. Takto rozhodl o žalobě došlé soudu dne datum a doplněné podáním datovaným datum, jíž se žalobkyně domáhala po žalované náhrady škody ve výši částka s příslušenstvím podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“).

2. Na základě skutečností zjištěných provedeným dokazováním vzal za prokázáno, že společnost anonymizováno právnická osoba podáním ze dne datum a doručeným téhož dne požádala Ministerstvo spravedlnosti o předběžné projednání jejího nároku ve smyslu § 14 OdpŠk, načež datum uzavřela se právnická osoba s.r.o. smlouvu o postoupení pohledávky s předmětem nároku na náhradu škody nezpůsobené (správně způsobené - pozn. odvolacího soudu) nesprávným úředním postupem Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp.zn. spisová značka v celkové výši částka s příslušenstvím. Dále vzal za prokázáno, že společnost právnická osoba podala u Obvodního soudu pro Prahu 1 proti žalovanému Národnímu divadlu žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Obvodní soud pro Prahu 1, u kterého byla věc vedena pod sp.zn. spisová značka, dne datum rozhodnutí připustil změnu žaloby, a to o další žalovanou částku; celkem tak o zaplacení částky částka. Usnesením odvolacího soudu č.j. číslo jednací bylo rozhodnuto o vstupu společnosti anonymizováno právnická osoba do řízení ve vztahu k částce částka. Podle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum právnická osoba jako postupitel postoupil postupníkovi anonymizováno právnická osoba pohledávku částka s příslušenstvím, částka s příslušenstvím, částka, částka a částka s příslušenstvím. Dne datum podala právnická osoba s.r.o. soudu návrh na vstup společnosti anonymizováno právnická osoba do řízení na místo dosavadní žalobkyně v rozsahu celé žalované částky, a to právě s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne datum. Dne datum učinila žalobkyně právnická osoba podání se sdělením insolvenčního správce, že dává souhlas, aby bylo v řízení pokračováno na straně žalobce s dlužníkem jako účastníkem řízení, přičemž z podání je zřejmé, že datum bylo zveřejněno rozhodnutí Krajského soudu v Brně o úpadku a prohlášení konkurzu na dlužníka právnická osoba Podáním ze dne datum požádala žalobkyně o pokračování v řízení a vzala zpět návrh na procesní nástupnictví a současně vzala zpět žalobu s odkazem rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka. Ve svém podání také uvedla, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum byla na straně dlužníka podepsána osobou neoprávněnou za dlužníka jednat a zavazovat jej. Žalované anonymizováno divadlo se zpětvzetím souhlasilo a navrhlo, aby žádnému z účastníku nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Obvodní soud pro Prahu 1 dne datum rozhodnutí pod č.j. číslo jednací rozhodl, že v řízení se pokračuje a pod výrokem II. ve vztahu mezi žalobcem a), tj. právnická osoba s.r.o. a žalovaným, tj. anonymizováno divadlo se řízení zastavuje; ve vztahu k těmto účastníkům také rozhodl o nákladech řízení a o nákladech, které hradil stát. V řízení zůstala společnost anonymizováno právnická osoba, která dne datum podala doplnění odvolání proti výše uvedenému usnesení, když samotné odvolání bylo učiněno podáním ze dne datum O odvolání rozhodl Městský soud v Praze usnesením č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kterým odvolání žalobkyně příjmení právnická osoba odmítl, neboť tato společnost není účastníkem řízení. Navíc vyslovil názor, že souhlasí s tím, že do doby rozhodnutí soudu o takovém návrhu může ten, kdo návrh podal, ho vzít zpět. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužníka právnická osoba a prohlášením konkurzu přešla na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Návrh na zahájení insolvenčního řízení podal sám dlužník. Z konečné zprávy, která byla v souvislosti s tímto insolvenčním řízením vydána dne datum se podává, že byl zpeněžován majetek v podstatě ve výši částka a jedním z věřitelů úpadce bylo také anonymizováno divadlo, o jehož pohledávce bylo vedeno insolvenční řízení spisová značka spisová značka. Jedním z věřitelů byla také společnost anonymizováno právnická osoba Podle listiny ze dne anonymizována dvě slova, kterou za anonymizováno divadlo právnímu zástupci žalobkyně zaslal právní zástupce Národního divadla, byly veškeré pohledávky dlužníka anonymizováno a Národního divadla vzájemně vypořádány v rámci insolvenčního řízení a insolvenční řízení bylo skončeno. Tyto pohledávky byly vypořádány v průběhu roku rok, tedy veškeré vzájemné pohledávky mezi právnická osoba a Národním divadlem byly vypořádány a zanikly. V případě, že by společnost anonymizováno právnická osoba, respektive anonymizováno podala žalobu na anonymizováno divadlo, sdělil právní zástupce Národního divadla, že bude vznášet námitku promlčení. Předžalobní výzva, o zaplacení částky anonymizována dvě slova anonymizováno došla Národnímu divadlu dne datum.

3. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud I. stupně s odkazem na § 107a odst. 1,4 o. s. ř. a § 1, § 7 a § 13 odst. 1,2 OdpŠk k závěru, že nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí ani nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Rozhodnutí, kterým bylo zastaveno řízení ve vztahu k žalobkyni právnická osoba a Národnímu divadlu, nebylo pro nezákonnost zrušeno a není nesprávným úředním postupem, že Obvodní soud pro Prahu 1 nevydal usnesení o právním nástupnictví, nýbrž zastavil řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, když takový postup připouští jak usnesení Městského soudu v Praze, které bylo v dané věci vydáno, tak rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, v jehož bodě 4 odst. 4 je uvedeno, že„ žalobce mohl vzít kdykoli zpět návrh na vydání rozhodnutí dle § 107a o. s. ř.“ a proto jestliže žalobkyně napadá právě tento postup, který je schválen Nejvyšším soudem ČR, nemůže být nesprávným úředním postupem. Pokud žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, v jehož závěru se výslovně uvádí, že úkony účastníků v řízení jsou procesními úkony a v procesním právu platí pro procesní úkony současně zásada„ co se stalo, nelze odestát“, tedy učiněné procesní úkony nelze v zásadě vzít zpět, tedy odstranit jejich nastalé procesní účinky na trvání a obsah procesního vztahu, pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jako např. u zpětvzetí žaloby, zpětvzetí odvolání atd.), pak uvedené rozhodnutí také řešilo případ zpětvzetí žaloby, nikoli zpětvzetí návrhu na záměnu účastníků a nedopadá tedy zcela na posuzovaný případ. Uzavřel tak, že žaloba není důvodná pro neexistenci odpovědnostního titulu a aniž se dále zabýval dalšími podmínkami odpovědnosti žalované za škodu, tj. vznikem škody a příčinnou souvislostí mezi vznikem škody a pochybením žalované, jako nedůvodnou žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas blanketní odvolání z důvodu nesprávného skutkového zjištění a nesprávného právního posouzení věci a v jeho dodatečném odůvodnění soudu I. stupně vytýkala, že nedostatečně a nesprávně posoudil právní otázku přípustnosti zpětvzetí návrhu účastníka řízení na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř., když dospěl k závěru, že nelze aplikovat názor Nejvyššího soudu ČR uvedený v rozhodnutí sp.zn. spisová značka a nesprávně vycházel z názoru Nejvyššího soudu ČR uvedeného v rozhodnutí č.j. číslo jednací, které se týkalo procesních úkonů účastníků insolvenčního řízení, zejména otázky platnosti smlouvy o převodu pohledávky a vzniku účastenství správce konkurzní podstaty, avšak netýkalo se právního posouzení oprávněnosti původního žalobce na zpětvzetí návrhu podle § 107a o. s. ř., neboť tato otázka nebyla předmětem právního posouzení Nejvyššího soudu ČR. Dovozovala, že soud I. stupně měl naopak vyjít z na posuzovaný případ plně aplikovatelného názoru Nejvyššího soudu ČR uvedeného v rozsudku sp.zn. spisová značka, podle kterého„ učiněné procesní úkony nelze v zásadě vzít zpět, tedy odstranit jejich nastalé procesní účinky na trvání a obsah procesněprávního vztahu, pokud to právní úprava výslovně nepřipouští (jako je např. u zpětvzetí žaloby, zpětvzetí odvolání apod.) …“ a poukázala v tomto směru na obdobný a novější názor téhož soudu uvedený v rozhodnutí sp.zn. spisová značka, z něhož citovala. V této souvislosti rovněž namítala, že soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí ani neuvádí konkrétní důvody, proč by nebylo možné názor Nejvyššího soudu ČR, obsažený v rozsudku sp.zn. spisová značka, na projednávaný případ uplatnit a dodala, že návrh podle § 107a o. s. ř. je procesním úkonem žalobce a že procesní úkony, které lze vzít zpět, jsou v o. s. ř. výslovně uvedeny, přičemž zpětvzetí návrhu podle § 107a o. s. ř. není ex lege přípustné. Zákon tak neumožňuje, aby již učiněný procesní úkon spočívající ve zpětvzetí návrhu podle § 107a o. s. ř. byl vzat zpět, což chrání práva a dobrou víru přistoupivšího účastníka, který navíc s přistoupením již učinil souhlas. jméno procesního práva tím chrání hmotněprávního nabyvatele pohledávky, který pohledávku nabyl v dobré víře v pokračování v procesním postavení žalobce a v jejím soudním vymáhání. Nesprávným úředním postupem (připuštěním zpětvzetí učiněného návrhu podle § 107a o. s. ř.) soud zapříčinil, že žalobkyni po zastavení řízení zůstala promlčená pohledávka, ačkoliv žalobkyně splnila smlouvu o postoupení pohledávky a učinila veškeré nezbytné procesní úkony jakožto nový žalobce v rámci daného řízení v dobré víře, že svou pohledávku bude v řízení nadále vymáhat v procesním postavení žalobce. Závěrem proto navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Žalovaná souhlasila s napadeným rozsudkem i se závěry soudu I. stupně. Uvedla, že odvolání je opakováním argumentace žalobkyně, která již zazněla před soudem I. stupně a negací jeho závěrů. Zásadní otázkou je zde výklad § 107a o. s. ř. a zda lze učiněný úkon vzít zpět, přičemž podle jejího názoru tak učinil lze. I když občanský soudní řád mlčí, neznamená to, že takový návrh nelze vzít zpět. Tato otázka přitom byla vyřešena v předmětném nalézacím řízení a v tomto řízení by byla řešena znovu, což je nepřípustné. Navrhla, aby byl napadený rozsudek potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

7. Zásadní procesní pochybení dosavadního řízení odvolací soud neshledal (§ 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř.). Neshledal ani, že by řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Soud I. stupně provedl dokazování v postačujícím rozsahu, správně zjistil skutkový stav, který nedoznal změn ani v odvolacím řízení a proto z něj vycházel i odvolací soud. V odůvodnění svého rozsudku soud I. stupně vyložil, které skutečnosti byly prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění i jakými úvahami se řídil (§ 157 odst. 2 o. s. ř.). Věc posoudil rovněž správně i po stránce právní.

8. Odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nastupuje při současném splnění tří podmínek, a to 1. nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, 2. vznik škody či nemajetkové újmy a 3. příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy (§ 1, § 5 OdpŠk). Existence těchto podmínek přitom musí být v soudním řízení bezpečně prokázána, nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich. Není-li splněna jedna z uvedených podmínek, nemusí se soud zabývat otázkou splnění ostatních podmínek. Soud I. stupně založil svůj zamítavý rozsudek na závěru, že nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí (§ 8 OdpŠk) ani nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu (§ 13 OdpŠk), s čímž se odvolací soud ztotožňuje. Ať už mělo či nemělo být v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp.zn. spisová značka rozhodnuto o návrhu právnická osoba /žalobkyně/ na vstup společnosti anonymizováno právnická osoba do řízení na její místo a o zpětvzetí tohoto návrhu, je to konzumováno výsledkem onoho soudního řízení, když zde existuje pravomocné rozhodnutí o zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby, tj. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka -433. Případné chybné posouzení účastenství soudem nepředstavuje nesprávný úřední postup, neboť se projeví v rozhodnutí samém (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka). Pro rozhodnutí v této věci je tudíž nevýznamná polemika stran výkladu ust. § 107a o. s. ř., tedy zda žalobce může svůj návrh na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř. vzít zpět či nikoliv. Bezvýznamné je i to, že společnost anonymizováno právnická osoba byla účastníkem posuzovaného řízení ohledně části žalované pohledávky ve výši částka, když nárok týkající se této částky není předmětem tohoto řízení. Závěr soudu I. stupně o neexistenci odpovědnostního titulu, pro který žalobu jako nedůvodnou zamítl, je tak prost pochybení.

9. Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána paušální náhrada částka za dva úkony, a sice příprava účasti na jednání a účast na jednání před odvolacím soudem (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. b), c) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.).

Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.