MSPH 14 CO 112/2022-113

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové anonymizováno věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Národní číslo, PSČ obec a číslo - obec ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ za níž jedná anonymizováno 7 slov ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o omluvu a zaplacení částka ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu o uložení povinnosti poskytnout žalobci zadostiučinění anonymizováno formě omluvy doručené žalobci anonymizováno znění:„ stát. instituce jednající za anonymizována dvě slova, jakožto orgán spravující anonymizována dvě slova anonymizováno, se tímto omlouvá jméno příjmení za porušení jeho práva na ochranu soukromí, jímž došlo tím, že byla plošně zveřejněna anonymizováno, která jméno příjmení podal podle ustanovení pr. předpisu, o střetu zájmů, anonymizováno znění pozdějších předpisů, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovanou,“ (výrok I.), zamítl žalobu na zaplacení zadostiučinění anonymizováno výši částka (výrok II.) a uložil žalobci zaplatit žalované náklady řízení částku částka do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Žalobce se domáhal odškodnění nemajetkové újmy částka a poskytnutí omluvy jakožto zadostiučinění za to, že do anonymizováno rok byly plošně, neomezeně a nekontrolovatelně zveřejňovány citlivé údaje z jeho soukromí z důvodu jeho působení v menší obci, tudíž jakožto veřejného funkcionáře, a to dle ustanovení pr. předpisu anonymizováno znění novel číslo Sb., ačkoliv jejich protiústavnost stvrdil Ústavní soud v nálezu z datum, sp. zn. ústavní nález. Známost žalobce je obecně dána výkonem funkce. Byl donucen k „ majetkovému striptýzu.“ Zveřejněné informace o žalobci si navíc každý může volně najít na internetu a dál je šířit.

3. Žalovaná anonymizováno svém vyjádření uvedla, že u ní žalobce datum uplatnil svůj nárok, který nebyl žalovanou uspokojen. Jako správci anonymizována tři slova jí nepříslušelo posuzovat ústavnost zákona. Sporná ustanovení zákona byla nálezem zrušena až dnem datum, do té doby bylo povinností žalované anonymizováno zveřejňovat.

4. Zákonem číslo Sb. a ustanovení pr. předpisu bylo novelizováno ustanovení ustanovení pr. předpisu v tom směru, že každý může nahlížet do anonymizována dvě slova u veřejných funkcionářů a zjistit registrované údaje s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.

5. Citované novelizace byly zrušeny k datum nálezem Ústavního soudu z datum, sp. zn. ústavní nález, který byl vyhlášen dne datum. Nález zrušil ustanovení ustanovení pr. předpisu číslo Sb. a ustanovení pr. předpisu, a to uplynutím dne datum, s odůvodněním, že zveřejňování informací komukoli, anonymně, bez jakékoli žádosti, a to prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu) představuje neproporční zásah do práva, neboť je podstatně intenzivnější a zároveň není nezbytný. K naplnění legitimního cíle by postačoval i přístup veřejnosti do anonymizována dvě slova na základě žádosti. Ústavní soud odložil vykonatelnost nálezu do datum, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor anonymizováno přijetí ústavně souladné zákonné úpravy.

6. Z tiskové zprávy žalované z datum soud I. stupně zjistil, že žalovaná v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu z datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, omezila od datum rozhodnutí plošný přístup k oznámením veřejných funkcionářů s tím, že údaje v anonymizováno budou dostupné pouze na základě individuální žádosti.

7. Ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze datum, sp. značka automobilu anonymizováno st číslo, číslo Sb. (dále jen„ stanovisko“) vyplývá, že je nutné nahlížet na intertemporální účinky nálezu sp. zn. ústavní nález (číslo Sb.) tak, že se odvíjejí ex nunc, tj. teprve ode dne, v němž byl nález vyhlášen anonymizováno Sbírce zákonů, neboť tento nález výslovně nestanovil jinak (§ 58 odst. 1 in fine zákona o Ústavním soudu).

8. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, platí, že i při informování veřejnosti orgány veřejné moci o jejich činnosti může dojít k porušení práv a ke vzniku újmy, a proto spadají i nezákonnosti při takovém informování, které jednotlivci způsobily škodu, pod nesprávný úřední postup podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Je tedy zřejmé, že se v dané věci nejedná o žalobu na ochranu osobnosti, neboť k újmě žalobce mělo dojít při výkonu veřejné moci a OdpŠk je anonymizováno vztahu k občanskému zákoníku úpravou speciální.

9. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena postupem Ministerstva spravedlnosti při vedení anonymizována tři slova podle zákona o střetu zájmů, tedy výkonem veřejné moci. Nárok je tedy po právní stránce nutno posoudit dle ustanovení pr. předpisu Aplikace toliko obecné občanskoprávní úpravy odpovědnosti (ochrany osobnosti), v daném případě na místě není (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, spisová značka, jakož i tam označenou prejudikaturu k nemožnosti postupu podle právní úpravy ochrany osobnosti po účinnosti ustanovení pr. předpisu, kterým byl novelizován ustanovení pr. předpisu).

10. Soud I. stupně neshledal existenci odpovědnostního titulu, tj. nesprávného úředního postupu anonymizováno smyslu ustanovení pr. předpisu

11. Žalovaná, jakožto subjekt spravující anonymizována tři slova dle zákona o střetu zájmů vystupuje v pozici orgánu moci výkonné. V době do datum postupovala dle platných a účinných právních předpisů, konkrétně podle § 14b odst. 1 a), b) a c) zákona o střetu zájmů. Orgán moci výkonné nemá, na rozdíl od moci soudní, žádné zákonné zmocnění k tomu, aby v případě, že by dospěl k závěru o protiústavnosti konkrétní zákonné úpravy, podle této ze své vůle nepostupoval.

12. I činnost žalované v období od datum do datum, kdy fakticky přestala anonymizováno plošně zveřejňovat, není nesprávným úředním postupem, a to s odvoláním na stanovisko Ústavního soudu sp. značka automobilu anonymizováno číslo. Ke zrušení právního předpisu dochází s účinky ex nunc, tedy zde až dnem datum.

13. Pokud jde o přímou aplikaci anonymizováno základních práv a svobod (čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 Listiny základních práva svobod), případně čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, uzavřel soud I. stupně, že žalovaná sice zasahovala do ústavně zaručených práv žalobce na soukromí a informační sebeurčení, avšak naplňovala tím i hlavní cíl zákona o střetu zájmů, kterým je kontrola veřejnosti nad transparentním výkonem veřejné správy. Postup žalované tak obstojí i v testu přiměřenosti a nelze jej ani z tohoto pohledu shledat nesprávným.

14. Vzhledem k tomu, že není dána již jen první podmínka vzniku odpovědnosti anonymizováno za škodu, byla žaloba zamítnuta.

15. Náhradu nákladů řízení soud I. stupně přiznal úspěšné žalované dle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalovaná má nárok dle § 151 odst. 3 o. s. ř. na paušální náhradu hotových výdajů podle ustanovení pr. předpisu, anonymizováno výši částka za každý z následujících úkonů - vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a účast při jednání, tedy částka.

16. Uvedený rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce.

Zrekapituloval podstatu předmětu sporu a svou žalobní argumentaci. Citoval závěry Ústavního soudu vyjádřené v nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, na jejichž základě Ústavní soud zrušil § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zopakoval, že stát na základě novely zákona o střetu zájmů provedené ustanovení pr. předpisu zveřejňoval v anonymizována tři slova citlivé informace soukromého charakteru plošně.

Za nepřijatelný označil závěr soudu I. stupně, že nedošlo k žádné újmě na straně žalobce. Skutečnost, že několik let„ volně pluly internetem“ citlivé osobní údaje žalobce a každý si je mohl anonymně stáhnout, je přímou pozvánkou k neoprávněnému nakládání s takovými údaji. Ostatně právě okolnost možného vzniku újmy vedla Ústavní soud ke zrušení předmětné zákonné úpravy.

Ústavně zaručená práva (zde na ochranu soukromí) jsou přímo aplikovatelná. Stát za porušení tohoto práva nese odpovědnost, jinak by došlo k vyprázdnění pojmu přímé aplikovatelnosti.

Za situace, kdy žalovaná byla schopna učinit opatření k umožnění přístupu k podaným oznámením jen na základě individuální žádosti k datu datum, není zřejmé, proč tak neučinila bez zbytečného odkladu již po vydání nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález v březnu či nejpozději v dubnu rok.

Listina základních práv a svobod obsahuje přímo aplikovatelné články 7 a 10 odst. 3. Žalobce se rovněž dovolával aplikace občanského zákoníku, ochrany osobnosti (§ 81 odst. 2, § 90 a § číslo a § číslo). Došlo k porušení ústavně zaručeného práva žalobce na ochranu soukromí v podobě práva na informační sebeurčení. I stát stíhá odpovědnost jako kterýkoliv jiný subjekt práv. Je nepřijatelné, aby porušování ústavně zaručeného práva bylo limitováno normou práva jednoduchého, zde zákonem č. 82/1998 Sb. Žádný zákon nemůže limitovat ochranu před porušením ústavních práv. Nelze se odvolávat na to, že újma vznikla při legislativní činnosti, za kterou stát neodpovídá.

Za neakceptovatelné označil odvolávání se na odloženou vykonatelnost uvedeného nálezu Ústavního soudu. Tato byla stanovena anonymizována dvě slova země, aby protiústavní úpravu nahradil anonymizováno stanovené lhůtě, a nikoliv anonymizováno úřady, aby mohly porušovat ústavně zaručená práva až do posledního dne odložené vykonatelnosti. Na podporu své argumentace odkázal na judikaturu Ústavního soudu (nálezy ze dne datum, sp. zn. ústavní nález a ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), dle které derogační nález má bezprostřední aplikační dopad na jiné řešené případ, a to zejména tam, kdy anonymizováno důvodem bylo porušení základních práv jednotlivce.

Poukázal na to, že žalovaná si nálezy Ústavního soudu vykládala a dosud vykládá libovolně, kdy v současné době neposkytuje předmětné informace ani podle ustanovení pr. předpisu Žalovaná tedy postupuje protiprávně dlouhodobě, nerespektuje práva a chráněné zájmy osob.

Pokud stát závažným způsobem porušil osobnostní práva žalobce v podobě práva na informační sebeurčení, kdy po dobu tří let od účinnosti ustanovení pr. předpisu až do datum zveřejňoval anonymizováno plošně, musí za takový postup přijmout odpovědnost. Neakceptovatelné je zveřejňování anonymizováno po anonymizováno nálezu Ústavního soudu v březnu rok.

Zdůraznil, že stát by měl odpovídat za každé jednání, kterým jednotlivci způsobí újmu na právech garantovaných právním řádem, tím spíš na právech ústavních. příjmení státního bezpráví je základním projevem právního anonymizováno.

Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví a přizná mu náhradu nákladů řízení, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

17. Žalovaná anonymizováno svém vyjádření k odvolání požadovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

Soud I. stupně správně posoudil žalobou uplatněný nárok v intencích ustanovení pr. předpisu, neboť žalovaná při vedení anonymizována tři slova podle zákona o střetu zájmů vystupovala anonymizováno vztahu k žalobci v pozici svrchovaného nositele veřejné moci. Nárok žalobce nelze posuzovat z titulu ochrany osobnosti podle obecné občanskoprávní úpravy odpovědnosti, neboť úprava odpovědnosti anonymizováno za škodu v ustanovení pr. předpisu je zároveň speciální úpravou v oblasti ochrany osobnosti tam, kde bylo do těchto práv zasaženo při výkonu veřejné moci (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia NS ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

Správný je závěr soudu I. stupně, že v dané věci nedošlo ze strany žalované k nesprávnému úřednímu postupu a není tedy splněna jedna z podmínek odpovědnosti žalované za škodu. Zdůraznila, že je ústředním orgánem státní správy v oblasti střetu zájmů, anonymizováno orgánem anonymizováno podávání anonymizováno veřejných funkcionářů a správcem anonymizována tři slova. V této působnosti se řídí zákonem o střetu zájmů. Dle ustanovení pr. předpisu je v souladu se zásadou legality státní moci vázána zákonem, dokud je platný a účinný. Ústava ani jiný právní předpis jí jako orgánu moci výkonné nedovoluje posoudit soulad aplikovaného zákona s ústavním pořádkem a anonymizováno případ, že dojde k závěru o jeho protiústavnosti, zákon neaplikovat. Nemohla se tedy dopustit nesprávného úředního postupu tím, že před vyhlášením nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález postupovala v intencích tehdy platného a účinného zákona o střetu zájmů.

Ohledně doby od vyhlášení uvedeného nálezu Ústavního soudu, odkázala na závěry stanoviska pléna Ústavního soudu sp. značka automobilu anonymizováno číslo, dle kterých se po dobu odkladu vykonatelnosti derogačního nálezu hledí na napadenou právní úpravu jako na ústavně souladnou a konformní a orgány veřejné správy jsou povinny takovouto právní úpravu aplikovat. Pokud dne datum omezila dálkový přístup do anonymizována tři slova, pak tato skutečnost sama o sobě neopodstatňuje závěr, že před uvedeným datem jednala nesprávně.

Nesprávný je názor žalobce, že žalobou uplatněné nároky na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyplývají z přímé aplikovatelnosti čl. 7 a čl. 10 Listiny základních práv a svobod. Tato ustanovení sama o sobě nezakládají nárok žalobce na náhradu újmy bez ohledu na právní úpravu v ustanovení pr. předpisu

K odvolacím námitkám žalobce, že jeho ústavně zaručená práva byla porušena v důsledku přijetí ustanovení pr. předpisu, který byl v části shledán v rozporu s ústavním pořádkem, odkázala na závěry nálezu pléna Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález ze dne datum, z nichž plyne, že legislativní činnost nepředstavuje nesprávný úřední postup a z legislativní činnosti nevzniká právo na náhradu škody.

Nemajetková újma žalobce se nepresumuje. Žalobce pak žádné konkrétní zásahy do své osobnostní sféry netvrdil a v tomto ohledu tak neunesl břemeno tvrzení a důkazní.

18. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

19. Soud I. stupně si anonymizováno své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc posoudil správně i po právní stránce. Své závěry rovněž v napadeném rozsudku srozumitelně a přesvědčivě zdůvodnil. Odvolací námitky žalobce nejsou způsobilé správnost rozhodnutí soudu prvního stupně zpochybnit.

20. Soud I. stupně nepochybil, pokud žalobou uplatněný nárok posuzoval dle ustanovení pr. předpisu a primárně soustředil svou pozornost na posouzení existence základních předpokladů odpovědnosti anonymizováno za tvrzenou újmu v intencích tohoto zákona.

21. V tomto směru je nutno vyjít z toho, že žalovaná je ústředním orgánem státní správy v oblasti střetu zájmů (§ 11 odst. 5 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy země), správcem anonymizována tři slova a evidenčním orgánem anonymizováno podávání anonymizováno veřejných funkcionářů (§ 13 odst. 1 a ustanovení pr. předpisu.

22. Žalobce se domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena postupem žalované při zveřejňování anonymizováno o jejím majetku v anonymizována tři slova dle ustanovení pr. předpisu anonymizováno znění ustanovení pr. předpisu a ustanovení pr. předpisu, a tedy při výkonu státní moci.

23. Judikatura se přitom ustálila v závěru, že za újmu, kterou způsobily státní orgány v rámci výkonu svých pravomocí, stát odpovídá podle ustanovení pr. předpisu Byť v minulosti byla odpovědnost anonymizováno za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci dovozována i z obecné úpravy ochrany osobnosti v občanském zákoníku, byla tato praxe překonána rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uveřejněným anonymizováno Sbírce Nejvyššího soudu pod spisová značka, podle kterého nároky spadající pod ustanovení pr. předpisu, účinnost, nelze uplatnit z titulu ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, když úprava odpovědnosti anonymizováno za škodu v ustanovení pr. předpisu je zároveň speciální úpravou v oblasti ochrany osobnosti tam, kde bylo do těchto práv zasaženo při výkonu veřejné moci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

24. Neopodstatněné jsou odvolací námitky žalobce, kterými se dovolává přímé aplikovatelnosti článků 7 a 10 Listiny základních práv a svobod. Listina základních práv a svobod, ani jiné ústavní právní předpisy, nezakládají jednotlivci přímý hmotněprávní nárok na náhradu škody, a nelze z nich dovozovat ani odpovědnost anonymizováno za škodu; odškodnění lze přiznat pouze tehdy, jsou-li splněny předpoklady stanovené anonymizováno zvláštním právním předpise, kterým je právě OdpŠk (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Existuje-li tedy procesní prostředek, který umožňuje přezkum správnosti úředního postupu orgánu veřejné správy, jehož účelem (smyslem) je právě naplnění čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, je mylná úvaha žalobce, že jeho nárok na zadostiučinění v podobě omluvy a peněžité satisfakce mu vyplývá přímo z čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod. Žalobcem zastávaný názor nelze dovodit ani z nálezu Ústavního soudu ze dne datum, ústavní nález, na který odkazoval na podporu svého názoru o přímé aplikovatelnosti některých ustanovení anonymizováno základních práv a svobod.

25. Soud I. stupně tedy správně vyšel z toho, že dle ustanovení pr. předpisu je ke vzniku odpovědnosti anonymizováno za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1. existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2. vznik škody, 3. příčinná souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

26. Zcela správný je pak jeho závěr, že v daném případě absentuje již první z uvedených podmínek, tj. existence odpovědnostního titulu v podobě tvrzeného nesprávného úředního postupu anonymizováno smyslu ustanovení pr. předpisu

27. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami anonymizováno počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, kterou jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Současně se judikatura ustálila v názoru, že jako nesprávný úřední postup nemůže být posuzována normotvorná činnost, neboť proces vydání normativního právního aktu není úředním postupem příslušného státního orgánu anonymizováno smyslu ustanovení pr. předpisu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Nepřichází tedy v úvahu odpovědnost žalované za přijetí právní úpravy, která byla posléze Ústavním soudem posouzena jako protiústavní.

28. Žalovaná v rámci své působnosti v oblasti střetu zájmů postupuje dle ustanovení pr. předpisu, o střetu zájmů. Ústavní soud nálezem ze dne datum, sp. zn. ústavní nález zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. b), a), c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ve znění zákona číslo Sb. a ustanovení pr. předpisu, když dospěl k závěru, že způsob zpřístupňování údajů z anonymizována dvě slova u veřejných funkcionářů spočívající v přímém zveřejnění údajů z anonymizována dvě slova není anonymizováno dosažení sledovaného legitimního cíle potřebný, tudíž porušuje právo na soukromí, konkrétně právo na informační sebeurčení dotčených osob podle čl. 10 odst. 3 Listiny Ústavní soud současně neshledal důvod anonymizováno vynětí neuvolněných funkcionářů územních samosprávných celků zcela z režimu zákona o střetu zájmů, neboť zájem na předcházení střetu zájmů je i u těchto veřejných funkcionářů dán, respektive neshledal, že by specifikace obsahu anonymizováno o majetku, příjmech a závazcích nebyly proporcionální k legitimnímu cíli, který zákon o střetu sleduje. Uvedené zákonné ustanovení Ústavní soud zrušil s odkladem vykonatelnosti uplynutím dne datum, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor anonymizováno přijetí zákonné úpravy, která bude již ústavně souladná.

29. Jestliže se tedy žalovaná při zveřejňování a zpřístupňování anonymizováno přiznání veřejnosti v období před vydáním nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, řídila ustanoveními zákona o střetu zájmů, které byly teprve následně Ústavním soudem shledány protiústavními, nepostupovala v rozporu s pravidly předepsanými právními normami a nelze tak její postup považovat za nesprávný úřední postup anonymizováno smyslu ustanovení pr. předpisu

30. příjmení závěr je pak nutno učinit také ohledně postupu žalované v následujícím období od vydání nálezu dne datum do datum, neboť s ohledem na Ústavním soudem stanovený odklad vykonatelnosti nálezu byla dotčená protiústavní ustanovení zákona o střetu zájmů zrušena až uplynutím dne datum.

31. Z čl. 89 odst. 1 Ústavy anonymizováno spojení s § 57 odst. 1 písm. a) a § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu plyne, že se právní předpis ruší nikoli od počátku (ex tunc), nýbrž vždy až ode dne, který Ústavní soud v nálezu určí a neučiní-li tak, pak dnem, kdy je publikován anonymizováno Sbírce zákonů (tedy ex nunc). Zrušení právního předpisu anonymizováno futuro se jako princip projevuje i v tom, že při využití možnosti posunout okamžik vykonatelnosti nálezu do budoucna se po dobu odkladu vykonatelnosti hledí na napadenou právní úpravu jako na ústavně souladnou a v tomto směru jsou orgány veřejné správy povinny takovou úpravu aplikovat (srovnej stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. značka automobilu anonymizováno číslo).

32. Žalovaná jako ústřední orgán státní správy v oblasti střetu zájmů vykonává státní moc v mezích a způsoby, které stanoví zákon (ustanovení pr. předpisu země) a není na rozdíl od orgánů moci soudní oprávněna sama posuzovat, zda právní předpisy, kterými se při své činnosti řídí, jsou souladné s ústavním pořádkem (čl. 83 a 95 odst. 2 Ústavy země). Za přiléhavé anonymizováno danou věc proto nelze považovat odkazy žalobce na nálezy Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález a ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, neboť Ústavní soud se v nich vyslovuje k důsledkům derogačního nálezu anonymizováno obecné soudy, respektive k vyloučení aplikace zákona z důvodu jeho protiústavnosti obecnými soudy.

33. V návaznosti na již uvedené pak ani žalobcem namítaná skutečnost, že žalovaná dne datum v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, sp zn. spisová značka fakticky omezila dálkový přístup do anonymizována tři slova, nemůže sama o sobě vést k závěru, že dosavadní postup žalované při zveřejňování údajů z anonymizováno veřejných funkcionářů před uvedeným datem odporoval pravidlům stanoveným právními předpisy, a tedy byl nesprávným úředním postupem anonymizováno smyslu ustanovení pr. předpisu.

34. Je zřejmé, že již z uvedených důvodů nelze anonymizováno absenci odpovědnostního titulu žalobě vyhovět. Nadto žalobce nad rámec obecných tvrzení o porušení jeho ústavně zaručených práv netvrdil a neprokazoval nic o tom, jakým konkrétním způsobem a v jaké intenzitě se toto porušení práv projevilo v jeho osobní sféře tak, aby bylo možno usuzovat na vznik nemajetkové újmy jako další ze základních podmínek odpovědnosti anonymizováno dle ustanovení pr. předpisu

35. Soud I. stupně postupoval správně, pokud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek včetně správného akcesorického výroku o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil.

36. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšná žalovaná má nárok na paušální náhradu hotových výdajů anonymizováno výši částka za 3 úkony (vyjádření k odvolání, příprava k jednání, účast na jednání) po částka dle vyhl. č. 254/2015 Sb.

37. Odvolací soud při svém rozhodování zohlednil zásadu předvídatelnosti soudních rozhodnutí (§ 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Shodně bylo rozhodnuto v obdobných anonymizováno Městským soudem v Praze v řízeních projednávaných pod sp. zn. například spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v obec prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže Nejvyšší soud ČR posoudí dovolání jako přípustné. Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí (výjimky stanoví § 238 a § 238a o.s.ř.), jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.