MSPH 16 CO 50/2021-949

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Jachury a soudců JUDr. Ivy Březinové a JUDr. Milana Chmelíčka anonymizováno věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovaným: 1. jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_006⟫ 2. jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_008⟫ 3. země - anonymizováno 7 slov sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_009⟫ 4. jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_010⟫ bytem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_011⟫ 5. Ing. jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_012⟫ bytem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_013⟫ 6. jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_014⟫ bytem adresa, PSČ obec ⟪LB:lb_015⟫ žalovaní 1, 2, 4, 5, 6 zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_016⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_017⟫ vedlejší ⟪LB:lb_018⟫ účastnice: osobní údaje účastnice ⟪LB:lb_019⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_020⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_021⟫ o určení vlastnického práva, ⟪LB:lb_022⟫ k odvolání žalovaných 1,2,4,5,6 proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, anonymizováno spojení s usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, po zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací anonymizována dvě slova, číslo, rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne14 číslo, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek anonymizováno I. stupně se anonymizováno výroku I. o věci samé potvrzuje.

II. anonymizováno výroku II. o nákladech řízení anonymizováno spojení s usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí se rozsudek anonymizováno I. stupně mění tak, že se žalobci a vedlejšímu účastníku na straně žalobce náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobci a vedlejšímu účastníku se na straně žalobce se nepřiznává náhrada nákladů odvolacího a dovolacího řízení.

1. Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, určil, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. číslo ostatní plocha, parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, parc. číslo ostatní plocha, parc. číslo ostatní plocha, parc. číslo ostatní plocha, parc. číslo ostatní plocha, parc. číslo ostatní plocha, v k. ú. část obce, obci obec, okresu Hlavní město Praha, které jsou zapsány na list vlastnictví u anonymizována tři slova hl. m. část Prahy (dále jen„ předmětné pozemky“). Výrokem II. anonymizováno spojení s usnesením téhož anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací uložil žalovaným 1 až 6 zaplatit žalobci a vedlejší účastníci náhradu nákladů řízení podle poměru jejich účastenství anonymizováno věci v částkách uvedených v usnesení ze dne datum.

2. K odvolání žalovaných 1/, 2/, 4/, 5/ a 6/ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, číslo jednací, rozsudek anonymizováno prvního stupně v části výroku o věci samé potvrdil (výrok I.), změnil jej anonymizováno výroku o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).

3. Odvolací soud vyšel ze zjištění anonymizováno I. stupně, že někdejšími spoluvlastníky pozemků anonymizována tři slova a anonymizováno, z nichž později vznikly předmětné pozemky, k nimž se nyní žalobce domáhá určení vlastnického práva, byli mimo jiné právní předchůdci (JUDr. jméno příjmení a jméno příjmení starší) žalovaných 1), 2), 4), 5) a 6). V 50. a 60. letech minulého století však vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyl stát, když podíly jméno příjmení na pozemcích přešly na stát na základě propadnutí majetku dle označeného rozhodnutí anonymizována dvě slova trestního v obec a podíly jméno příjmení byly vyvlastněny. Není přitom pochyb o tom, že stát se předmětných pozemků také zmocnil a disponoval s nimi jako s vlastními, jelikož na nich vybudoval funkční sídliště, jež také, a to včetně souvisejících pozemků, obhospodařoval, pročež i v případě formálně vadného postupu jejich převzetí nemohli by se právní nástupci původních vlastníků domáhat obnovení vlastnického práva jinak, než postupem podle restitučních předpisů (§ 6 odst. 1 písm. p/ zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku; § 6 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích). Žalovaní nemohli vlastnické právo nabýt ani vydržením, poněvadž nemohli mít pochybnosti o vlastnictví pozemků státem; navíc měli toliko tzv.„ knihovní držbu“, která nepožívá právní ochrany a nemůže se zde tudíž prosadit ani ta rozhodovací praxe, dle níž se oprávněné osoby výjimečně mohou domáhat ochrany svého vlastnického práva mimo rámec restitučních předpisů. Jestliže původní vlastníci pozbyli vlastnické právo ke spoluvlastnickým podílům na předmětných pozemcích, nemohly být tyto ani předmětem dědictví. Uzavřel, že předchůdci žalovaných vlastnické právo k předmětným nemovitostem v rozhodném období pozbyli a jeho obnovení se bylo možno domoci toliko cestou restituce. Nezabýval se obranou žalovaných, že nebyly naplněny další nezbytné předpoklady anonymizováno přechod vlastnického práva k předmětným pozemkům na žalobce dle § 3 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., neboť k námitkám zpochybňujícím nabytí vlastnického práva žalobce nejsou žalovaní oprávněni, protože důvodnost těchto námitek mohla by vést toliko ke konkluzi, že vlastnické právo k předmětným pozemkům náleží právě České republice, nikoli však žalovaným 1), 2), 4), 5) a 6).

4. Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání žalovaní 1/, 2/, 4/, 5/ a 6/. Namítali, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné, není-li v něm uvedeno, jakým způsobem stát nabyl vlastnické právo k podílům právních předchůdců žalovaných na předmětných pozemcích; rozhodující skutková zjištění ohledně této právní otázky, kterou dovolatelé pokládají za určující i anonymizováno závěr o vlastnickém právu žalobce, zde chybí, pokud odvolací soud uvedl, že není podstatné, jakým způsobem se předmětné nemovitosti dostaly do vlastnictví anonymizováno. Dále dovolatelé odvolacímu soudu vytýkali, že se v odůvodnění rozhodnutí nevypořádal se všemi jimi uplatněnými odvolacími námitkami, jež směřují především vůči soudem učiněným skutkovým zjištěním coby výsledku provedeného dokazování, a že potvrdil rozsudek anonymizováno prvního stupně, jenž nevyhovuje požadavkům na hodnocení důkazů a jímž se soud nevypořádal i s těmi navrženými důkazy, jež nebyly provedeny. Nesouhlasili se závěrem odvolacího soudu o tom, že nejsou oprávněni zpochybňovat přechod vlastnického práva z České republiky na žalobce dle zákona č. 172/1991 Sb. a že jim relativizace tohoto závěru nikterak neprospívá, zůstal-li sám stát (jde-li však toliko o jeho spoluvlastnický podíl) v tomto ohledu nečinný. K tomu dovolatelé tvrdili, že vlastnické právo k předmětným pozemkům mohli nabýt i vydržením, což není vyloučeno ani vybudováním sídliště na části předmětných pozemků.

5. Námitky týkající se závěru odvolacího soudu, že žalovaní vlastnické právo k předmětným pozemkům (v rozsahu jimi uplatňovaných spoluvlastnických podílů) nenabyli vydržením, měli-li toliko tzv. knihovní držbu, jež není držbou skutečnou a není anonymizováno vydržení práva dostačující (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) neshledal dovolací soud důvodné i s ohledem na zjištění, že předmětné pozemky v rozhodném období převzal stát a žalovaní ani jejich předchůdci je již fakticky neovládali. Nepřípadný shledal i poukaz dovolatelů na rozhodovací praxi, dle níž v těch výjimečných případech, kdy účastník neměl k uplatnění práva podle restitučního předpisu žádný rozumný důvod, neboť jeho vlastnické právo nebylo v rozhodné době nikým zpochybňováno, nelze vyloučit soudní ochranu cestou obecných předpisů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, spolu s další v něm odkazovanou judikaturou, včetně nálezů Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 709/09, a ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 42/09). O takovou situaci však v nyní posuzované věci nejde (krom neodstraněného evidenčního zápisu – knihovní držby – žádné další skutečnosti anonymizováno prospěch žalovaných dle zjištění obou soudů nesvědčí). Dovolací soud neshledal ani vady řízení spočívají v nedostatečném odůvodnění, případně pokud jde o tzv. opomenuté důkazy, neboť soud prvního stupně je podle obsahu spisu – v něm založených protokolů o jednání – provedl; viz č. l. 654 – 659, 721 – 722, 755 – 156 a 782 –783). Neshledal ani pochybení v neprovedení účastnického výslechu žalovaného 2/.

6. Dovolatelům nepřisvědčil ani v tom, že by soudy nižších stupňů neučinily jednoznačný závěr o tom, jakým způsobem stát nabyl vlastnické právo k podílům na předmětných pozemcích právních předchůdců žalovaných s odkazem na zjištění podrobně popsaná v bodech 9. – 54. odůvodnění rozsudku anonymizováno I. stupně. Vlastnické právo k podílům jméno příjmení stát nabyl na základě soudního výroku o propadnutí majetku a podíly jméno příjmení na základě vyvlastnění. V konečném důsledku nezáleží na konkrétnostech převzetí, když restitučním titulem je i (faktické) převzetí bez právního důvodu, přičemž v posuzované věci bylo prokázáno, že se stát chopil držby předmětných pozemků a choval se k nim jako k vlastním (vystavil na nich sídliště) a je tak bez významu případná nezákonnost převzetí nemovitostí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Nepřisvědčil též polemice dovolatelů se skutkovými zjištěními učiněnými soudy nižších stupňů.

7. Důvodnou však shledal námitku týkající se absence posouzení přechodu vlastnického práva ze anonymizováno na žalobce dle zákona č. 172/1991 Sb. anonymizováno nenaplnění všech podmínek přechodu vlastnického práva. Jde totiž o námitku týkající se otázky aktivní věcné legitimace žalobce k podání určovací žaloby, jež nelze odbýt tím, že sama o sobě nepostačuje k závěru o vlastnickém právu žalovaných 1), 2), 4), 5) a 6) k předmětným pozemkům (o jeho zachování), jež by tak či tak zůstaly anonymizováno vlastnictví anonymizováno, jenž zde zůstal nečinný. Odvozuje-li žalobce své vlastnické právo z přechodu dle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., obnáší posouzení jeho aktivní věcné legitimace též posouzení všech podmínek anonymizováno přechod vlastnického práva dle tohoto ustanovení. Z tohoto důvodu rozsudek Městského soudu v Praze zrušil.

8. V důsledku zrušujícího rozhodnutí dovolacího anonymizováno se věc dostala opět do stádia odvolacího řízení. Odvolací soud tedy z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu odvolacích námitek týkajících se aktivní legitimace žalobce k podání této určovací žaloby, když naléhavý právní zájem na požadovaném určení je v daném případě dán (žalobce tvrdí, že se stal vlastníkem předmětných parcel na základě zákona č. 172/1991 Sb., a žalovaní jsou jako spoluvlastníci pozemků zapsáni v katastru nemovitostí).

9. V odvolání žalovaní 1), 2), 4), 5) a 6) zpochybňovali zjištění anonymizováno I. stupně, že stát pozemky užíval prostřednictvím svých organizací až do datum, neboť dohody o převodu správy bytových domů a protokoly o předání bytových domů naopak prokazují, že pozemky nikdy nebyly anonymizováno správě anonymizována dvě slova obec a číslo, ani bytového podniku v obec a číslo. V dohodách o převodu správy bytových domů z let rok, rok a rok vyplývá, že pozemek se nepřevádí či že dům je na cizím pozemku. Převáděny byly pouze bytové domy, a to bez pozemku. Závěr o přechodu vlastnictví na stát a následně na žalobce nelze založit jen na skutkovém zjištění, že některé pozemky byly zastavěny bytovými domy. Skutečnost, že některé pozemky jsou zastavěny bytovými domy a jiné pozemky se zastavěnými plochami sousedí, nezakládá ani nedokládá vlastnické právo anonymizováno ani žalobce. Stejně tak zpochybňovali, zda pozemky tvoří funkční celek s bytovými domy. Soud se potom nijak nevypořádal s listinami, které žalovaní předložili, z nichž vyplývá, že pozemky nikdy nepřešly na stát a následně ani na žalobce, a které dokládají, že ani vedlejší účastníce ani žalobce s pozemky nehospodařili, naopak oba jednali s odvolateli jako s vlastníky a až do roku rok respektovali vlastnické právo odvolatelů a neměli je anonymizováno své evidenci. Na této odvolací argumentaci žalovaní setrvali i v rámci nového odvolacího řízení.

10. Žalovaná 3) setrvala na svých námitkách, že žalobce nepodal návrh na zápis pozemků do evidence nemovitostí podle § 8 zák. č. 172/1991 Sb.

11. Soud I. stupně vyšel na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů ze zjištění, že stát prostřednictvím svých organizací, naposledy Bytového podniku v obec a číslo s pozemky hospodařil a to až do datum, kdy pozemky předal vedlejší účastnici. Pozemky se nacházejí v katastrálním území žalobce, resp. vedlejšího účastníka. Právo hospodaření s pozemky náleželo anonymizováno v obec a číslo, resp. Bytovému podniku v obec a číslo, s.p., jejichž zakladatelem byl Obvodní národní výbor v obec a číslo, u kterého na vedlejší účastnici přešla funkce zakladatele nebo pravomoc zrušovat nebo zřizovat tuto organizaci. Nezastavěné pozemky tvoří jeden funkční celek s pozemky zastavěnými obytnými domy. Na základě těchto zjištění uzavřel, že došlo k přechodu předmětných pozemků do vlastnictví žalobce dnem datum. Při přezkoumání věci odvolací soud z těchto skutkových zjištění vycházel.

12. Dle § 3 odst. odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen„ zákon“), do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí obytné domy a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, jestliže splňují tyto podmínky: a) jsou v jejich katastrálních územích, b) jsou anonymizováno vlastnictví České republiky, c) právo hospodaření k nim náleží organizacím, u nichž na okresní úřady, obce a v hlavním městě obec též na městské části přešla funkce jejich zakladatele nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, d) nepřecházejí do vlastnictví obcí dle § 2.

13. anonymizováno přechod do vlastnictví obcí musí být výše citované podmínky splněny kumulativně. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že se jednalo o pozemky, které byly anonymizováno vlastnictví České republiky, a že se nacházejí v katastrálním území hl. města Prahy. Právo hospodaření k nim měly státní organizace (anonymizováno či Bytový podnik obec a číslo), u nichž na obce přešla funkce jejich zakladatele. Požadavek, aby obec resp. městská část s nemovitostmi hospodařila ke dni účinnosti tohoto zákona je dle judikatury (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka či spisová značka) nutno chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z anonymizováno či Bytových podniků způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Není pochyb o tom, že státní organizace měly bytové domy postavené i na předmětných pozemcích anonymizováno své držbě, nakládaly s nimi, převáděly je mezi sebou a hospodařily s bytovými domy a spravovaly je, neboť správa bytového fondu byla předmětem jejich činnosti. Na tomto závěru nic nemění to, že některé pozemky neměly anonymizováno své evidenci či že bytové domy převáděly„ bez pozemků“ či jako bytové domy„ na cizích pozemcích“, k pozemkům uzavíraly v roce 2004 nájemní smlouvy s domnělými vlastníky či v následujících letech jednaly s domnělými vlastníky o výkupu pozemků. Ostatně tyto námitky uváděli žalovaní na podporu svého tvrzení, že jsou stále vlastníky předmětných nemovitostí. Se zastavěnými pozemky obytnými domy pak předmětné pozemky tvoří jeden funkční celek, neboť v řízení bylo prokázáno, že se jedná o přilehlé pozemky, jež tvoří se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení. Konečně nejedná se o pozemky, které přecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 zákona. Ostatně žalovaná 3) přechod vlastnictví nijak nerozporovala, namítala pouze nedodržení lhůty stanovené v § 8 zákona. S touto námitkou se pak zcela správně vypořádal soud I. stupně (viz bod 60 rozsudku i odkaz na judikát). Lhůta stanovená v tomto ustanovení byla lhůtou pořádkovou; zápis do evidence nemovitostí měl jen deklaratorní účinek.

14. Nutno uzavřít, že všechny podmínky anonymizováno přechod vlastnictví dle zák. č. 172/1991 Sb. byly splněny a žalobce má aktivní věcnou legitimaci k podání této určovací žaloby.

15. Pokud jde o ostatní odvolací námitky, s nimi se již odvolací soud vypořádal v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací anonymizována dvě slova, číslo, a tam uvedené závěry obstály před dovolacím soudem. Ohledně nich i při novém přezkumu odvolací soud vyšel ze zjištění anonymizováno I. stupně, že někdejšími spoluvlastníky pozemků anonymizována dvě slova, anonymizováno a anonymizováno, z nichž později vznikly předmětné pozemky, k nimž se nyní žalobce domáhá určení vlastnického práva, byli mimo jiné právní předchůdci (JUDr. jméno příjmení a jméno příjmení starší) žalovaných 1), 2), 4), 5) a 6). V 50. a 60. letech minulého století však vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyl stát, když podíly jméno příjmení na pozemcích přešly na stát na základě propadnutí majetku dle označeného rozhodnutí anonymizována dvě slova trestního v obec a podíly jméno příjmení byly vyvlastněny. Není přitom pochyb o tom, že stát se předmětných pozemků také zmocnil a disponoval s nimi jako s vlastními, jelikož na nich vybudoval funkční sídliště, jež také, a to včetně souvisejících pozemků, obhospodařoval, pročež i v případě formálně vadného postupu jejich převzetí nemohli by se právní nástupci původních vlastníků domáhat obnovení vlastnického práva jinak, než postupem podle restitučních předpisů (§ 6 odst. 1 písm. p/ zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku; § 6 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích). Žalovaní nemohli vlastnické právo nabýt ani vydržením, poněvadž nemohli mít pochybnosti o vlastnictví pozemků státem; navíc měli toliko tzv.„ knihovní držbu“, která nepožívá právní ochrany a nemůže se zde tudíž prosadit ani ta rozhodovací praxe, dle níž se oprávněné osoby výjimečně mohou domáhat ochrany svého vlastnického práva mimo rámec restitučních předpisů. Jestliže původní vlastníci pozbyli vlastnické právo ke spoluvlastnickým podílům na předmětných pozemcích, nemohly být tyto ani předmětem dědictví. Odvolací soud uzavírá, že předchůdci žalovaných vlastnické právo k předmětným nemovitostem v rozhodném období pozbyli a jeho obnovení se bylo možno domoci toliko cestou restituce.

16. S ohledem na výše uvedené odvolací soud napadený rozsudek anonymizováno výroku I. o věci samé jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. Odvolací soud změnil výrok o nákladech řízení a úspěšnému žalobci a vedlejšímu účastníku na jeho straně právo na náhradu nákladů nepřiznal s odkazem na § 150 o.s.ř. Důvody zvláštního zřetele hodné spatřuje odvolací soud anonymizováno skutečnosti, že poté, anonymizováno měly pozemky ze zákona připadnout do vlastnictví obce (rok 1991), vyzývali žalované k jejich údržbě, uváděli, že je nemají anonymizováno své evidenci apod. a žalobu na odstranění vadného zápisu v katastru nemovitostí podali až v roce rok. Po dlouhou dobu tak drželi žalované v nejistotě. Nepřiznání nákladů řízení se pak postavení žalobce i vedlejšího účastníka významněji nedotkne. S odkazem na § 150 o.s.ř. nepřiznal odvolací soud v řízení úspěšnému žalobci a vedlejšímu účastníku právo na náhradu nákladů odvolacího a dovolacího řízení, a to ze stejných důvodů.

Proti tomuto rozsudku l z e podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím anonymizováno I. stupně anonymizováno lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za splnění podmínek dle § 237 o.s.ř., jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího anonymizováno nebo která v rozhodování dovolacího anonymizováno dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné.