MSPH 17 CO 226/2022-142

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň Mgr. Daniely Večerkové a Mgr. Halky Hovorkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím ⟪LB:lb_009⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 10 C 187/2021-118

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že se žaloba s tím, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% p.a. od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě podané k soudu dne datum, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za právní služby, jež žalované poskytla ve věci správního řízení o vyhoštění žalované. Žalovaná namítala, že za právní služby platila žalobkyni v hotovosti, že právní zastoupení bylo ústně ukončeno v červenci rok, vznesla též námitku promlčení.

3. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalovaná udělila žalobkyni dne datum plnou moc pro vykonávání veškerých úkonů, podávání návrhů a žádostí, přijímání doručovaných písemností, uzavírání smíru a narovnání, uznávání uplatněných nároků, podávání opravných prostředků, a to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci, a to v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, občanského soudního řádu, správního řádu, zákona o pobytu cizinců. Tato plná moc byla policii (správnímu orgánu) doručena dne datum. Žalobkyně ustanovila za sebe zástupce Mgr. jméno příjmení, příjmení. Ze spisu Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje sp. zn. KRPC číslo rok číslo bylo prokázáno, že žalobkyně v rámci zastupování žalované vykonala následujících 11 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, dne datum nahlížení do spisu, dne datum účast na výslechu žalované, dne datum účast na výslechu svědka jméno příjmení, dne datum účast na výslechu svědka jméno příjmení, dne datum účast na výslechu JUDr. jméno jméno, dne datum účast na výslechu jméno příjmení, dne datum účast na výslechu svědka příjmení jméno, dne datum seznámení se s podklady, dne datum vyjádření se k podkladům, dne datum podání blanketního odvolání, a jeho doplnění dne datum. Dne datum bylo žalobkyni doručeno rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie ze dne datum rozhodnutí číslo jednací. Dne datum rozhodnutí udělila žalovaná plnou moc pro zastupování Mgr. jméno příjmení, která v zastoupení žalované podala žalobu proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Dne datum vystavila žalobkyně žalované fakturu za právní služby v celkové částce částka, splatnou dne datum. Dne datum žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky částka za právní služby, žalovaná odpověděla, že si u žalobkyně nic neobjednala. Soud neuvěřil tvrzení žalované a Mgr. jméno příjmení, že žalovaná částka byla žalobkyni uhrazena dne datum. Žalovaná nejprve tvrdila, že žalobkyni za poskytnuté služby platila vždy v hotovosti, tak jak žalobkyně požadovala, na e-mailovou výzvu žalobkyně ze dne datum reagovala žalovaná e-mailem, že si u žalobkyně žádné služby neobjednala. Soudu se zdá vysoce nepravděpodobné, že by Mgr. příjmení uhradil částku částka žalobkyni na ulici, aniž by žádal vydání potvrzení, zvláště když má vysokoškolské vzdělání, byl advokátním koncipientem, zná číslo účtu žalobkyně a navíc po tomto datu, dne 12. 10., byl ochoten dlužnou částku opět uhradit, jen aby dostal potvrzení (viz SMS zprávy a výpověď svědka příjmení jméno příjmení). Soud neprováděl další navržené důkazy, neboť nesouvisely s projednávanou věcí.

4. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil zejména dle ustanovení § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) o smlouvě příkazní (včetně § číslo o.z o odměně příkazníka), dále dle § 33 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu (dle nějž si účastník může zvolit zmocněnce, v téže věci může mít současně pouze jednoho zmocněnce, zmocnění může být uděleno pro celé řízení) a podle §1 odst. 1, 2 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, otázku zániku plné moci udělené zmocněnci správní řád výslovně neřeší, při posuzování zániku plné moci je nutno analogicky vycházet ze zákona č. 99/1963 Sb. (občanského soudního řádu, dále jen„ o.s.ř.“). Podle § 28 odst. 3 o. s. ř. je možné plnou moc vypovědět dosavadnímu zástupci tím, že si účastník řízení zvolí jiného zástupce. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, s tím, že promlčecí lhůta počne běžet podle § 619 odst. 1 o.z. ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, a podle § 629 o.z. trvá tři roky. Soud shledal, že nebylo prokázáno, že by došlo k zániku smlouvy dříve než udělením plné moci jiné zástupkyni dne datum, od tohoto data mohlo být právo uplatněno u soudu poprvé, žaloba byla u soudu podána dne datum, tedy před uplynutím tříleté promlčecí doby. Dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a.t.“) náleží žalobkyni za poskytnuté právní služby částka celkem částka (odměna ve výši částka za každý z 11 úkonů právní služby a 11 režijních paušálů po částka). Soud proto žalobě vyhověl a uznal žalovanou povinnou uhradit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, tj. ode dne datum, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a přiznal úspěšné žalobkyni náhradu za 7 úkonů po částka, celkem částka.

6. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. Namítla, že se soud nevypořádal správně s námitkou promlčení. Právní zastoupení bylo ukončeno v červenci rok, od té doby žalobkyně již žádné úkony nečinila až do roku 2021, kdy zaslala žalované předžalobní výzvu spolu s fakturou. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně fakturu vystavila zpětně a antidatovala. Dokázat, že právní zastoupení bylo ukončeno již v roce 2017, lze jen velmi obtížně. Právní zastoupení žalované však zaniklo nejpozději ukončením správního řízení, k němuž se zastupování vztahovalo. Tento názor potvrzuje např. rozhodnutí Nejv. soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 33 Cdo 4319/2011 (dle nějž v případě, kdy právní vztah advokátky a klientky zanikl splněním, tedy tím, že advokátka provedla příkaz, a příkaz se splnil provedením celé činnosti spočívající v právní službě, právo na odměnu vzniklo advokátce zánikem právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb, tj. splněním, a příkaz nemohl být splněn dříve, než nabylo právní moci rozhodnutí v řízení o nároku klientky). Dle žalované v tomto případě začala promlčecí lhůta běžet v den následující po doručení rozhodnutí Ředitelství cizinecké policie ze dne 4. 5. číslo (proti kterému již nebylo možné podat řádný opravný prostředek) tj. dne datum, a uplynula dne datum. Dle rozhodnutí Nejv. soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 33 Cdo 1475/2008, okolnost, kdy žalobce – při absenci jiného určení doby plnění – vyzval žalovaného k zaplacení odměny a učinil ji tak splatnou, není z hlediska promlčení určující. Promlčecí doba začne běžet již den poté, co právo na odměnu (objektivně) vzniklo, protože tímto dnem mohl žalobce své právo vykonat, tj. odůvodněně je uplatnit žalobou u soudu. S ohledem na výše uvedené žalovaná uvedla, že námitka promlčení je v daném případě důvodná, a navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že se žaloba v plné výši zamítá a žalované se v plné výši přiznává náhrada nákladů právního zastoupení.

7. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že napadený rozsudek je věcně a právně správný a ztotožnila se s ním. příjmení moc ze dne datum byla žalobkyni poskytnuta pro všechny úkony a před všemi orgány, z předložených důkazů je zřejmé, že právní zastoupení žalobkyně trvalo i ke dni datum. To bylo ostatně potvrzeno i Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje, odborem cizinecké policie, ve sdělení ze dne datum, dle nějž„ v průběhu vedeného řízení pod číslo jednací nedošlo k písemnému odvolání plné moci udělené Advokátní kanceláři Mgr. jméno příjmení, advokát se sídlem adresa pluku číslo, PSČ obec. Ke dni datum byla jméno příjmení, datum narození, st. přísl. Ukrajina, stále zastoupena Mgr. jméno příjmení.“ Žalovaná odměnu žalobkyni nehradila v průběhu zastupování a žalobkyně vyúčtovala odměnu za všechny úkony právní služby jednou fakturou, která byla předána žalované společně s rozhodnutím ve věci v kanceláři žalobkyně, kdy byla osobně přítomna i advokátka Mgr. jméno příjmení. Dne datum si žalovaná zvolila jiného zástupce a její právní zastoupení převzala Mgr. jméno příjmení, tím došlo k ukončení právního zastoupení žalované žalobkyní. Do té doby žalobkyni nikdy nebylo doručeno odvolání plné moci ze dne datum. Proto nebylo prokázáno, že by došlo k zániku smlouvy o poskytování právních služeb dříve než datum, až od tohoto data mohlo být právo žalobkyně uplatněno u soudu poprvé. Žalobkyně tedy právo uplatnila v 3leté promlčecí lhůtě. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud odvolání žalované zamítl jako nedůvodné.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o.s.ř.). K projednání odvolání odvolací soud nenařídil jednání v souladu s § 214 odst. 3 o.s.ř., když odvolání bylo podáno z důvodu nesprávného právního posouzení věci (konkrétně otázky promlčení) a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně výslovně, souhlas žalované odvolací soud dovozuje na základě § 101 odst. 4 o.s.ř., když na výzvu, aby se vyjádřila k takovému postupu odvolacího soudu, žalovaná nereagovala). Odvolací soud shledal, že podané odvolání je důvodné.

9. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaná je státním příslušníkem Ukrajiny. Ve věci je dána mezinárodní příslušnost českých soudů na základě čl. 48 odst. 5. Smlouvy ČR s Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, publikované pod číslo Sb.m.s. (dále jen„ Smlouva mezi ČR a Ukrajinou“), když žalovaná má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem je dle čl. 48 odst. 2. Smlouvy mezi ČR a Ukrajinou právo české, když smlouva mezi účastníky, o niž se v daném případě jedná, byla uzavřena na území České republiky.

10. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečná skutková zjištění týkající se udělení plné moci žalovanou žalobkyni, úkonů právní služby učiněných žalobkyní při zastupování žalované, udělení plné moci žalovanou jiné právní zástupkyni dne datum i výzev žalobkyně k úhradě odměny za poskytnuté právní služby, včetně faktury vystavené dne datum. Přesvědčivě odůvodněn je skutkový závěr soudu I. stupně, že odměna za právní služby dosud nebyla žalovanou žalobkyni uhrazena.

11. Pokud jde o právní hodnocení, odvolací soud souhlasí s tím, že smlouva (o poskytování právních služeb) uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je typově příkazní smlouvou ve smyslu § 2430 a násl. o.z., jíž se žalobkyně jako příkazník zavázala obstarat záležitost žalované jakožto příkazce. Důkazem o uzavření této smlouvy je mj. plná moc ze dne datum.

12. Dohoda o plné moci (§ 441 odst. 1 o.z.) však není pojmově totožná s příkazní smlouvou. V dané věci představuje plná moc nezbytnou podmínku, bez níž žalobkyně nemohla příkaz splnit, nelze však ztotožňovat obsah plné moci (jež je v daném případě formulována zcela obecně a nelze z ní dovodit, jaké záležitosti se týká) s obsahem příkazní smlouvy. jméno žalobkyně v žalobě uvedla, že žalované poskytovala právní služby ve věci správního řízení o správním vyhoštění žalované z území členských států EU, tomu odpovídají skutková zjištění o tom, jaké úkony právní služby žalobkyně v zastoupení žalované učinila, že plná moc ze dne datum byla doručena příslušnému správnímu orgánu, i skutečnost, že žalobkyně vystavila fakturu na odměnu za právní služby dne datum, tedy po pravomocném skončení tohoto správního řízení (dříve, než žalovaná udělila plnou moc k zastupování jiné právní zástupkyni, jež žalovanou následně zastupovala v navazujícím řízení soudním). Obsahem příkazní smlouvy tedy bylo obstarání záležitosti – zastupování žalované ve správním řízení o správním vyhoštění žalované, v jehož rámci bylo žalobkyni dne datum doručeno rozhodnutí odvolacího správního orgánu, jímž bylo příslušné správní řízení pravomocně skončeno.

13. V rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 33 Cdo 4319/2011, poukázal Nejvyšší soud na to, že vykonání činnosti, k níž se příkazník zavázal, je způsobem zániku příkazu, který je upraven obecným předpisem. V případě, kdy uplatňování nároku příkazce nebylo účastníky omezeno jen na určité právní úkony, a příkazník byl zavázán provádět vše, co bylo pro splnění příkazu nezbytné, se příkaz nesplnil postupně (prováděním jednotlivých úkonů právní služby), ale provedením celé činnosti spočívající v právní službě při uplatňování určitého nároku. Právo na odměnu vzniklo příkazníkovi zánikem právního vztahu založeného smlouvou o poskytování právních služeb, tj. splněním. Příkaz nemohl být splněn dříve, než nabylo právní moci rozhodnutí v řízení o nároku příkazce.

14. Ani v této věci nebyly příkaz a uplatňování nároku žalobkyně žalovanou omezeny jen na určité právní úkony a žalobkyně byla zavázána provádět vše, co bylo pro splnění příkazu (zastoupení v rámci správního řízení o správním vyhoštění) nezbytné. Okamžikem doručení konečného rozhodnutí odvolacího správního orgánu (dne datum) však došlo ke splnění příkazu, tedy k zániku příkazní smlouvy splněním závazku příkazníka (žalobkyně) dle ustanovení § 1908 odst. 1 o.z. V tento den vzniklo právo žalobkyně na odměnu příkazníka dle § 2438 o.z. za poskytnutí právních služeb (fakturu na tuto odměnu žalobkyně vystavila žalované o dva dny později). Není z tohoto pohledu významné, že nedošlo k písemnému odvolání plné moci ze dne datum, ani že správní orgán nebyl o skončení příkazní smlouvy informován a až do doručení plné moci udělené žalovanou jiné právní zástupkyni vůči němu byla plná moc udělená žalobkyni účinná. Ustanovení § 28 odst. 3 o.s.ř., jež zmiňuje ve svém rozhodnutí soud I. stupně, souvisí s ustanovením § 24 odst. 1 věta třetí o.s.ř., dle nějž může mít účastník v téže věci současně jen jednoho zvoleného zástupce. Nelze z něj však dovozovat, že dokud účastník neudělí plnou moc dalšímu zástupci, nemůže být ukončena smlouva o poskytování právních služeb se zástupcem předchozím.

15. Již v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 33 Cdo 1475/2008 (za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., dále jen„ obč. zák.“) dospěl Nejvyšší soud závěru, že v závazkovém právním vztahu založeném smlouvou o poskytování právní pomoci (služeb) jsou – pokud jde o odměnu – advokát věřitelem a klient dlužníkem. Okolnost kdy žalobce – při absenci jiného určení doby plnění – vyzval žalovaného k zaplacení odměny a učinil ji tak splatnou, není z hlediska promlčení určující. Promlčecí doba totiž začne běžet již den poté, co právo na odměnu (objektivně) vzniklo, protože tímto dnem mohl žalobce své právo vykonat, tj. odůvodněně je uplatnit žalobou u soudu. Později se Nejvyšší soud k tomuto závěru přihlásil např. v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 33 Cdo 3557/2018.

16. Odvolací soud shledává, že uvedenou judikaturu lze použít i v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., neboť úprava počátku běhu promlčecí lhůty je v obou právních úpravách v zásadě stejná – dle dřívějšího § 101 obč. zák., stejně jako dle § 619 odst. 1 o.z., počíná promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. ulice změna spočívá pouze v tom, že zatímco dle § 563 obč. zák. byl dlužník při nesjednání doby plnění povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán, dle § 1958 odst. 2 o.z. je v takovém případě dlužník na výzvu věřitele povinen plnit bez zbytečného odkladu.

17. V daném případě vzniklo právo žalobkyně na odměnu příkazníka dne datum, kdy došlo ke splnění příkazu a zániku příkazní smlouvy. Od tohoto dne mohla žalobkyně podle § 1958 odst. 2 o.z. svým jednostranným právním jednáním (výzvou) přivodit splatnost odměny, a to na dobu„ bez zbytečného odkladu“, za niž je třeba vzhledem k relativně nízké výši odměny považovat nejpozději následující den. Tříletá promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o.z. proto počala v daném případě běžet následující den po datum, tzn. datum, a uplynula dnem datum. Žaloba podaná k soudu dne datum byla podána až po uplynutí promlčecí lhůty, vznesená námitka promlčení byla proto důvodná, a soud s ohledem na § 609, § 610 odst. 1 o.z. žalobě nemohl vyhovět, neboť žalovaná není povinna promlčený dluh plnit.

18. S ohledem na shora uvedené odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil výrok I. napadeného rozsudku tak, že žalobu zamítl.

19. O nákladech řízení před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy přiznal plnou náhradu nákladů řízení procesně úspěšné žalované. Žalované, jež byla po část řízení právně zastoupena, vznikly v řízení před soudem I. stupně náklady v celkové výši částka: odměna advokáta dle § 7 a.t. z tarifní hodnoty částka za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení, účast u jednání soudu dne datum, písemné podání ve věci samé ze dne datum, účast u jednání soudu dne datum), 4 paušální náhrady hotových výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a.t., a náhrada nákladů nezastoupeného účastníka dle § 2 odst. 3 vyhl č. 254/2015 Sb. za 2 písemná podání ve věci samé učiněná přímo žalovanou (písemné vyjádření k žalobě ze dne datum, písemné vyjádření na výzvu soudu ze dne datum) 2 x částka.

20. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla plně úspěšná i v odvolacím řízení. Žalované, jež v odvolacím řízení byla právně zastoupena, vznikly náklady v celkové výši částka: soudní poplatek z odvolání částka, odměna advokáta dle § 7 a.t. z tarifní hodnoty částka za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (sepis odvolání) částka a 1 náhrada hotových výdajů částka dle § 13 odst. 4 a.t.

21. Za řízení před soudy obou stupňů proto náleží žalované náhrada nákladů řízení v celkové výši částka. Tuto částku je žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalované.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, jen za podmínek stanovených v ust. § 237 o.s.ř.