MSPH 17 CO 269/2022-76

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Kotrčové a soudkyň JUDr. Miluše Farské a Mgr. Daniely Večerkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa, Itálie ⟪LB:lb_003⟫ zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, ⟪LB:lb_009⟫ IČO ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o zaplacení částky částka ⟪LB:lb_012⟫ k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum, č.j. ⟪LB:lb_013⟫ 10 C 238/2021-54

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé (I.) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku v rozsahu částky částka potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, a to za řízení před soudem I. stupně částku částka a za odvolací řízení částku částka, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Soud I. stupně shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky částka a zavázal žalobkyni k zaplacení nákladů řízení ve výši částka žalované.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši částka za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 41/2011. Uvedla, že v původním řízení šlo o náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup nemocnice předcházející úmrtí jejího otce. Žádala, aby v rámci zadostiučinění byl zohledněn ekonomický vývoj mezd a cen od doby vydání stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010. Žalobkyni byla na základě předběžného uplatnění nároku dne datum zaplacena částka částka, považovala však za adekvátní částku částka, proto se domáhala zaplacení zbývající částky.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobkyni dostatečně odškodnila částkou částka. Žalovaná vyšla se sazby částka za rok řízení (za první dva roky částka poloviční). Zohlednila, že se jednalo o řízení složité se zapojením více stupňů soudní soustavy do rozhodování (včetně Ústavního soudu) a žalobkyně svoji újmu sdílela s dalšími účastníky. Délku řízení ovlivnila i nutnost vyřizování opravných prostředků. Jednalo se o řízení se zvýšeným významem.

4. Soud provedl dokazování listinami, zejména spisem Městského soudu v Praze sp. zn. 37 C 41/2011, jehož obsah podrobně zrekapituloval. Zjistil, že v předmětném řízení se žalobkyně spolu se svými příbuznými domáhala náhrady nemajetkové újmy za to, že žalovaná příjmení jméno nemocnice s poliklinikou nepostupovala při ošetření jméno příjmení (otec žalobkyně) v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy, čímž měla ohrozit život jméno příjmení, který následně zemřel. Tím byl narušen soukromý a rodinný život žalobců. Řízení trvalo od datum do datum, tj. 10 let a 3 měsíce a probíhalo na 3 instancích a dále před ÚS. V řízení se vyskytly průtahy resp. období nečinnosti od datum do datum v souvislosti s ustanovením znalce, dále dvouletá nečinnost u NS od datum do datum v souvislosti s nápadem dovolání a rozhodnutím věci. Dále soud zjistil určitý nekoncentrovaný postup v souvislosti s výběrem soudního poplatku a ustanovení znalců.

5. Věc právně posoudil dle zák. č. 82/1998 Sb. a přihlédl ke stávající judikatuře NS a ÚS. Poté uzavřel, že celková délka řízení je nepřiměřená a není odůvodnitelná ani počtem soudních instancí. Žalobkyni vznikla nemajetková újma, kterou je nutno odškodnit v penězích.

6. Provedl výpočet odškodnění tak, že stanovil základní částku částka ročně s tím, že prvé dva roky jsou počítány polovinou a měsíčně se jedná o částku částka. Při délce řízení 10 let a 3 měsíce dospěl k základní částce částka. Tuto částku v souladu s § 31a cit. zák. a stávající judikatury upravil. Posuzoval složitost řízení, kterou shledával v počtu stupňů soudní soustavy včetně ÚS, vyšším počtu účastníků a ve skutkové složitosti. V této souvislosti snížil základní částku odškodnění o 25 % (počet stupňů soudní soustavy). Další snížení o 30 % stanovil u kritéria skutkové složitosti věci. Pokud jde o jednání poškozené, to hodnotil kladně s tím, že dvakrát úspěšně podala návrh na určení lhůty k provedení úkonu. V této souvislosti zvýšil základní částku odškodnění o 10 %. Kritérium postupu orgánů veřejné moci hodnotil tak, že průtahy a drobná pochybení soudů zcela jistě ovlivnily délku řízení, ale zde soud základní částku odškodnění nezvyšoval ani nesnižoval s odůvodněním, že tyto skutečnosti byly zohledněny již tím, že byl shledán nesprávný úřední postup. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl dle hodnocení soudu zvýšený. Rozhodl o zvýšení odškodnění o 10 %. Na druhé straně odškodnění o 10 % snížil z důvodu sdílené újmy, neboť v podkladovém řízení žalobkyně vystupovala s dalšími třemi osobami blízkými.

7. Na základě takto provedeného výpočtu dospěl k závěru, že základní částku odškodnění je třeba celkově snížit o 45 % na výsledných částka. S přihlédnutím k tomu, že žalobkyni bylo již poskytnuto zadostiučinění ve výši částka, tedy ve výši tuto částku přesahující, soud žalobu zamítl. V odůvodnění svého rozsudku se soud I. stupně vypořádal ještě s argumentací žalobkyně ohledně růstu cen a životní úrovně od roku 2010, kdy bylo vydáno Stanovisko. Odkázal na konkrétní judikaturu NS, která konstatovala, že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změny kursu měny, ani změna životní úrovně. O nákladech řízení rozhodl dle 142 odst. 1 o.s.ř.

8. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Hlavním důvodem odvolání je, jak žalobkyně uvádí, zjevný kontrast mezi procentním snížením základní částky odškodnění z důvodu složitosti řízení o celkem 55 % a naopak neshledání důvodu pro procentuální zohlednění pochybení v postupu orgánů veřejné moci. Poukázala v tomto směru na dvě další řízení týkající se téhož namítaného řízení (22 C 235/2021 a 25 C 130/2021), v nichž soud z důvodu četnosti a vážnosti pochybení orgánů veřejné moci přistoupil ke zvýšení odškodnění o 30 %. Navrhla zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného s tím, že námitky žalobkyně neshledává relevantními.

10. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobkyně rozsudek soudu I. stupně a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 a § 212a o.s.ř postupem podle § 214 odst. 1 o.s.ř., a po doplnění dokazování o rozsudky ve věcech odškodnění příbuzných žalobkyně, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně opodstatněné.

11. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 22 C 235/2021 odvolací soud zjistil, že na podkladě stejných důvodů se domáhala odškodnění nemajetkové újmy v totožné výši matka žalobkyně a manželka zesnulého jméno příjmení jméno příjmení. Rozsudkem ze dne datum jí bylo přiznáno odškodnění částka, a to k původně již vyplacené částce částka přiznané jí v rámci předběžného projednání nároku. Výpočet odškodnění byl proveden ze základní částky částka ročně, první dva roky polovinou. Tato částka byla upravena tak, že došlo k jejímu snížení pro složitost věci o 45 %, o 10 % s ohledem na sdílení újmy; dále došlo k navýšení částky o 10 % pro chování žalobkyně, o dalších 15 % pro význam věci a o dalších 10 % s přihlédnutím na postup orgánů veřejné moci.

12. Z rozsudku sp. zn. 25 C 130/2021 odvolací soud zjistil, že další z rodinných příslušníků, kdo za stejných okolností požadoval odškodnění nemajetkové újmy, byla teta žalobkyně, sestra zesnulého příjmení, Doc. MUDr. jméno příjmení, CSc. Ta požadovala v řízení částku částka za situace, když částka jí bylo uhrazeno během předběžného projednání nároku. Rozsudkem ze dne datum jí byla přiznána částka částka. Výpočet zde vycházel z částky částka ročně. Tato částka byla navýšena o 30 % s přihlédnutím k postupu soudů, o 10 % pro význam věci pro poškozenou. Současně byla základní částka snížena o 40 % pro složitost věci a o 10 % s přihlédnutím ke sdílení újmy.

13. Soud I. stupně rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu a správně věc právně posoudil dle zákona č. 82/1998 Sb. a Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen Stanovisko). V odůvodnění svého rozsudku použil i přiléhavou judikaturu NS. Dospěl ke správnému závěru ohledně nepřiměřené délky podkladového řízení, vzniku nemajetkové újmy žalobkyni i o jejím právu na finanční odškodnění. Odvolací soud však nesdílí závěr soudu I. stupně o výši odškodnění a způsobu jeho výpočtu.

14. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla tak zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka. Již z toho důvodu není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a zákona č. 82/1998 Sb., popř. čl. 6 Úmluvy mohla být pokládána za přiměřenou. Jak vyplývá z judikatury Evropského soudu, je při zvažování přiměřenosti délky řízení nutno vzít v potaz zejména složitost případu, chování poškozeného, postup příslušných orgánů a význam předmětu řízení pro poškozeného. Evropský soud též zohledňuje počet instancí, které se řešením daného sporu zabývaly. Uvedená kritéria jsou zásadními, nicméně nikoliv jedinými a přiměřenost délky řízení musí být posouzena ve vztahu ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

15. Nemajetková újma sama o sobě spočívá zejména ve stavu nejistoty ohledně výsledku řízení a je psychickou kategorií, jejíž hloubka a rozsah jsou coby rozhodné skutečnosti obtížně prokazatelné, a proto se v určitém základním rozsahu předpokládají. Evropský soud pro lidská práva (dále jen ESLP) v této otázce vychází ze„ silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje. Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení je poskytováno za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž i případně snížený (nikoliv však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžnímu (viz rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 1907/2018).

16. Pokud jde o stanovení výše zadostiučinění Stanovisko vychází z toho, že odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona.

17. V ČR se obecně vychází při určování přiměřeného zadostiučinění z částky částka až částka ročně s tím, že prvé dva roky řízení jsou ohodnoceny částkou o polovinu nižší. Vychází se z toho, že každé řízení nějakou dobu trvá. Nebylo by správné, aby byla odškodňována i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) ve stejné výši jako doba ji přesahující. Zadostiučinění poskytované dle § 31a odst. 2 zákona v případě nepřiměřené délky řízení musí být přiměřené újmě poškozeného.

18. Složitost věci je třeba hodnotit z objektivního hlediska, a to z pohledu možných procesních komplikací, ale i z pohledu skutkové a hmotněprávní složitosti sporu a v neposlední řadě i s přihlédnutím k počtu instancí, v nichž byla věc řešena.

19. Při posouzení kritéria významu řízení pro poškozeného podle § 31a odst. 3 písm. e) cit. zákona je třeba přihlédnout ke všemu, co je pro účastníka„ v sázce“. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je pro něho význam předmětu řízení (viz např. rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 1313/2010 nebo nález ÚS sp. zn. III. ÚS 1320/10).

20. Kritériem sdílené újmy se NS zabýval již v bodě 8 Stanoviska a následně ve svých dalších rozhodnutích (např. sp. zn. 30 Cdo 2399/2017, 30 Cdo 3680/2019, 30 Cdo 1782/2018 a další). Dovodil, že v případě řízení, v němž vystupovalo více účastníků žádajících náhradu nemajetkové újmy za jeho nepřiměřenou délku, je možno podle okolností částku odškodnění náležející každému z nich přiměřeně snížit oproti částce, jež by byla poškozenému přiznána v případě, že by se řízení na jedné straně účastnil sám. Snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu sdílení újmy je důvodné zejména v těch případech, kde účastníci v posuzovaném řízení vystupují jako rodinní příslušníci v „ zájmovém souladu“.

21. V projednávané věci podkladové řízení trvalo nepřiměřeně dlouho (10 let a necelé 3 měsíce) a vyskytly se v něm i konkrétní shora popsané průtahy. Není pochyb o tom, že žalobkyni vznikla nemajetková újma, za niž jí náleží finanční odškodnění.

22. Odvolací soud hodnotil kritéria pro odškodnění žalobkyně, za použití § 31a zákona, Stanoviska a stávající judikatury NS, posoudil je jinak a hodnotil je následujícím způsobem:

23. Úvodem hodnocení je třeba uvést, s odkazem na usnesení NS sp. zn. 30 Cdo 3171/2018 nebo sp. zn. 30 Cdo 2184/2020 a další, že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změny kursu měny. To ostatně zcela správně konstatoval soud I. stupně, když reagoval na požadavek žalobkyně, aby při jejím odškodnění byl vzat v úvahu ekonomický vývoj mezd a cen od doby vydání Stanoviska v roce rok.

24. Podkladové řízení trvalo od datum do datum Odvolací soud tak vycházel z doby 10 let a 2,5 měsíce.

25. Ve shodě se soudem I. stupně vycházel odvolací soud ze základní částky částka ročně (první dva roky v poloviční výši), neboť doba řízení jen krátce přesáhla 10 let. Neupravená základní částka odškodnění tak představuje částka.

26. Řízení hodnotil odvolací soud jako složité. Rozhodnutí ve věci probíhalo na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem a záviselo na znaleckém posouzení. Bylo skutkově velmi složité. V řízení vystupovalo větší množství účastníků (4 osoby blízké na straně žalující). Pro složitost řízení včetně počtu stupňů soudní soustavy odvolací soud snižuje základní částku o 45 %.

27. Chování poškozené hodnotil tak, že se na délce řízení sama nepodílela. Naopak se opakovaně domohla rozhodnutí soudu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Z uvedeného důvodu odvolací soud zvýšil základní částku o 10 %.

28. Postup soudu hodnotil jako nikoliv plynulý, neboť v řízení se vyskytly jednotlivé shora již popsané průtahy a další drobná pochybení. S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem tak zvýšil základní částku odškodnění o 10 %.

29. Význam předmětu řízení pro žalobkyni posoudil odvolací soud jako zvýšený, neboť se jedná o spor, kde bylo projednáváno úmrtí otce žalobkyně a okolnosti s tím související. S přihlédnutím ke zvýšenému významu řízení pro žalobkyni odvolací soud zvýšil základní částku o 15 %.

30. Sdílení újmy několika osobami blízkými se stejným zájmem odůvodňuje snížení základní částky o 10 %.

31. Popsaným postupem dospěl odvolací soud k celkovému snížení základní částky o 20 %, tj. o částka (+ 35% - 55 %). Výpočtem dospěl k částce částka (147 332,50 – 29 466,40). S přihlédnutím k již uhrazené částce částka bude žalobkyni náležet částka (117 866,10 – 82 500).

32. V návaznosti na uvedené skutečnosti odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku dle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že dle vlastního výpočtu vyhověl žalobě v rozsahu částky částka, ve zbytku (co do částky částka) napadený zamítavý výrok potvrdil dle § 219 o.s.ř. jako věcně správný.

33. Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů byl učiněn dle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 3 o.s.ř. a dle rozsudku NS sp. zn. 30 Cdo 3378/2013.

34. Náklady řízení před soudem I. stupně představují celkem částku částka. Tato částka sestává ze soudního poplatku ve výši částka, dále nákladů právního zastoupení dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) částka za úkon. Jedná se o celkem 3 úkony právní služby (převzetí a příprava, žaloba, ú.j. datum) k tomu 3 režijní paušály po částka a DPH částka.

35. Náklady odvolacího řízení představují částku celkem částka. Sestávají z nákladů právního zastoupení, konkrétně za dva úkony právní služby po částka (odvolání, ú.j. datum), dva režijní paušály po částka a DPH částka.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za splnění podmínek § 237 o.s.ř. V takovém případě se podává do 2 měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v I. stupni.