MSPH 20 CO 327/2022-297

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Andrey Borovičkové Ph.D. a JUDr. Renaty Hertlové v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částka a placení částka měsíčně ⟪LB:lb_005⟫ k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací

I. Připouští se změna žaloby v rozsahu úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky částka a ohledně placení renty ve výši částka měsíčně potvrzuje.

III. Dále se rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku o věci samé mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit země náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit země náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uznal žalovanou povinnou zaplatit žalobkyni částka, žalobu ohledně částka a renty ve výši částka měsíčně od srpna 2016 do dosažení věku žalobkyně 67 let nebo dosažení nároku žalobkyně na starobní důchod zamítl, oběma účastnicím uložil povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení, žalobkyni ve výši částka a žalované ve výši částka, a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částka a placení částka měsíčně z titulu pojistného plnění na náhradu škody na zdraví, jež jí byla způsobena zaviněním řidiče vozidla, pojištěného u žalované, při dopravní nehodě dne datum. Žádala částka a uvedenou rentu na náhradě za ztrátu na výdělku, částka na náhradě za ztížení společenského uplatnění a částka na náhradě nákladů za znalecké posudky. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby obranou, že oprávněné nároky žalobkyně uspokojila, neboť jí za poúrazové omezení hybnosti krční páteře se zvýšením o 50% pro zvlášť těžké následky poskytla částka (z toho částka po podání žaloby, v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno) a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a ostatní nároky nejsou opodstatněné.

2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, podrobně popsaných v odstavcích 6. – 26. napadeného rozsudku, a skutkově uzavřel, že žalobkyně dne datum utrpěla při dopravní nehodě škodu na zdraví s trvalými následky - poúrazové omezení hybnosti páteře těžkého stupně s příznaky kořenového dráždění, omezení pohyblivosti kolenního kloubu těžkého stupně a vážné anonymizována dvě slova, vzniklé působením otřesných zážitků, jež ji omezují v osobním i pracovním životě (posudky MUDr. jméno příjmení a MUDr. jméno příjmení, předložené žalobkyní). Vozidlo, řízené viníkem dopravní nehody, bylo odpovědnostně pojištěno u žalované, která žalobkyni na náhradě ztížení společenského uplatnění v příčinné souvislosti s nehodou uhradila částka. S odkazem na přechodné ustanovení § 3081 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník soud I. stupně na věc aplikoval ustanovení pr. předpisu, účinnost (obč. zák.), ustanovení pr. předpisu o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění a ustanovení pr. předpisu, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (ZPO). Dovodil, že právo žalobkyně jako poškozené z dopravní nehody na plnění vůči žalované pojišťovně škodícího vozidla plyne z § 9 odst. l ZPO. Znaleckým posudkem MUDr. příjmení bylo ztížení společenského uplatnění žalobkyně ohodnoceno 2 anonymizováno body, na tomto základě zjištěnou částku částka (2 anonymizována dvě slova x částka) navýšil podle § 7 odst. 3 uvedené vyhlášky o jeden násobek a po odečtení plnění žalované ve výši částka shledal důvodným nárok žalobkyně z tohoto titulu ve výši částka. K tomu uvedl, že žalobkyni poklesla pracovní schopnost pro anonymizováno stability a trvající bolestivé stavy, které ji objektivně omezují při běžných domácích činnostech a při sportu, omezení v jiných oblastech života (společenské, intimní, kulturní či pracovní v plném rozsahu) nebylo prokázáno. Žalobkyni současně přiznal náhradu nákladů odměny za znalecký posudek MUDr. příjmení, zaplacenou jí ve výši částka.

3. K nároku na náhradu za ztrátu na výdělku soud I. stupně vyšel z toho, že samotné snížení pracovní způsobilosti poškozeného neznamená vznik této škody, k níž dojde teprve tehdy, jestliže se důsledky zhoršení anonymizována dvě slova projeví v majetkové sféře poškozeného tím, že se sníží jeho výdělky oproti anonymizováno před poškozením. Náhrada ztráty na výdělku se stanoví rozdílem mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu Konstatoval, že žalobkyně byla (podle sdělení ze dne datum) v období od datum do datum a v období od datum vedena v evidenci úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání a od datum do datum pobírala podporu v nezaměstnanosti. Důkazy, nabízené žalobkyní ohledně nástupu do zaměstnání dne datum s pravděpodobným čistým výdělkem částka (podle pracovní smlouvy ze dne datum se zaměstnavatelem právnická osoba, ukončené dohodou ze dne datum), zhodnotil soud I. stupně s ohledem na podnikání žalobkyně (jednatelství ve společnostech právnická osoba, právnická osoba a právnická osoba) před škodnou událostí ve spojení s žádostí žalobkyně o invalidní důchod ze dne číslo, číslo jako nevěrohodné a účelové. Dovodil, že žalobkyni žádná ztráta na výdělku v příčinné souvislosti s předmětným poškozením nevznikla. Ve právnická osoba s.r.o, žalobkyně nikdy žádnou práci nevykonávala, byla až do ukončení pracovního poměru v pracovní neschopnosti a v rozhodné době byla vedena úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání. Její výdělek ke dni škodné události proto nemohl ve smyslu § 25 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti přesáhnout polovinu minimální mzdy, žádného výdělku však nedosahovala. Soud I. stupně dále poukázal na to, že žalobkyně přes poučení podle § 118a odst. l a 3 zákona č. 99/19636 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) neprokázala žádnou snahu o zapojení do pracovního poměru po ukončení pracovní neschopnosti, ačkoliv její invalidita byla jen částečná. Soud I. stupně proto nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku zamítl a současně zamítl nárok zaplacení částka za posudek MUDr. příjmení se závěrem, že vynaložení tohoto nákladu žalobkyně neprokázala. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi a nákladech státu rozhodl s odkazem § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 148 odt. l o.s.ř. poměr podle poměru procesního úspěchu účastnic.

4. Proti zamítavému výroku rozsudku ve věcí samé a výrokům nákladovým podala žalobkyně včasné odvolání. Uvedla s poukazem na závěry znaleckých posudků, že její běžný život se v důsledku předmětné nehody podstatně zhoršil, její psychika byla nenávratně poškozena a nemůže vykonávat žádnou pracovní činnost, k čemuž poukázala na rozhodnutí obec správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ze dne datum o přiznání invalidního důchodu 1. stupně od datum. Dovozovala, že nástupem do práce jakéhokoliv zaměření riskuje zhoršení svého fyzického i psychického anonymizována dvě slova, její anonymizována dvě slova se dále zhoršuje a vzrůstají jí náklady na léky a léčení. Soudu I. stupně vytkla, že nevyslechl znalce, nevzal v úvahu její pracovní smlouvu, uzavřenou před autonehodou, po níž nemohla vykonávat práci ve sjednaném rozsahu, a nevyhověl jejímu návrhu na výslech likvidátorky žalované k postupu při vyplácení ztráty na výdělku a na vyžádání spisu k likvidaci pojistné události spolupoškozeného při nehodě jméno jméno, vůči němuž postupovala žalovaná vstřícněji a uzavřela s ním dohodu o vypořádání jeho nároků. Soud I. rovněž nedůvodně nepřipustil rozšíření její žaloby o valorizaci náhrady za ztrátu na výdělku a o zákonný úrok z prodlení. Nárok na zaplacení částka na nákladech odměny pro znalce příjmení příjmení žalobkyně prokázala doložením fakturace, na jejímž základě bylo plněno. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadené výroky rozsudku soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná navrhla potvrzení napadených výroků rozsudku jako věcně správných.

5. Z obsahu odvolání žalobkyně se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. d) e) a g) o.s.ř. Odvolací soud proto z podnětu jejího odvolání přezkoumal napadené výroky rozsudku včetně řízení, které mu předcházelo, v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. Po zopakováním důkazu znaleckým posudkem z datum, přípisem z datum, fakturou z datum, znaleckým posudkem číslo posudkem anonymizováno – anonymizováno z datum, posudkem stát. instituce východ z datum a evidenčními listy důchodového pojištění za roky rok, rok, rok 2x, rok 2x, rok a rok v souladu s § 213 odst. 4 o.s.ř. shledal toto odvolání důvodným pouze v části týkající se nákladů na vypracování znaleckého posudku MUDr. příjmení a soudem I. stupně nedůvodně nepřipuštěné změny žaloby ohledně úroku z prodlení. Oproti závěru soudu I. stupně odvolací soud dovodil, že žalobkyně prokázala úhradu odměny znalce příjmení příjmení ve výši částka, neboť znalec ji vyúčtoval fakturou ze dne datum s poznámkou, že ji žalobkyně uhradila v hotovosti před vystavením faktury. Žalobkyni nepochybně svědčí podle § 517 odst. 1 obč. zák. nárok na úrok z prodlení s plněním jejích oprávněných nároků ve výši, dané v rozhodné době účinným § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky. Počátek prodlení u doplatku základní náhrady za ztížení společenského uplatnění a nákladů, vynaložených na znalecký posudek MUDr. příjmení, byl stanoven na datum, neboť z přípisu žalované ze dne datum plyne, že (částka, rozdíl mezi částkou částka a částka, viz níže) žalovaná byla nejpozději k tomuto dni vyzvána k úhradě obou těchto částek. K úhradě nákladů znaleckého posudku MUDr. příjmení byla žalovaná vyzvána až výzvou ze dne datum, doručenou žalované dne datum Odvolací soud proto po připuštění rozšíření žaloby v tomto rozsahu, vzhledem k tomu, že postup soudu I. stupně byl v tomto ohledu rozporný s § 95 odst. 2 o.s.ř., shledal opodstatněným nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení.

6. Ohledně výše náhrady za ztížení společenského uplatnění odvolací soud neshledal odvolání žalobkyně důvodným. Výši této náhrady stanovil soud I. stupně zásadně správně v intencích § 444 odst. 1 obč. zák. a §§ 3 a 7 vyhlášky č. 440/2001 Sb., byť nesprávně nereflektoval navýšení bodového ohodnocení o 50%, provedené znalcem příjmení příjmení s odkazem na § 6 odst.1 písm. c) uvedené vyhlášky na celkem číslo anonymizováno. Náhrada za ztížení společenského uplatnění žalobkyně proto při hodnotě bodu částka podle § 7 odst. 2 vyhlášky činí (číslo x částka) částka. Soudem I. stupně přisouzená částka po odečtení plnění žalované ve výši částka (částka) tak zahrnuje i mimořádné zvýšení náhrady podle § 7 odst. 3 vyhlášky, která je plně adekvátní míře omezení žalobkyně v životě trvalými následky nehody, jak byly specifikovány soudem I. stupně (srov. k tomu výpověď svědka jméno příjmení, pospanou v odstavci 24. napadeného rozsudku).

7. Ve shodě se soudem I. stupně neshledal odvolací soud důvodným ani nárok žalobkyně na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Žalobkyně před nehodou po dobu jednoho roku nepracovala, protože byla uchazečkou o zaměstnání a pobírala pouze sociální dávky, tedy neměla v tomto období před nehodou žádný příjem, z něhož by mohl být stanoven pravděpodobný výdělek ve smyslu ustanovení pr. předpisu. Z posudku stát. instituce východ ze dne datum taktéž plyne, že již před anonymizováno postihovaly žalobkyni bolestivost a kontraktury krční páteře a recidivující úrazy kolenních kloubů, po anonymizována čtyři slova si žalobkyně stěžovala kromě bolestí anonymizováno horní končetiny i na bolesti levé horní končetiny a loketních kloubů a brnění prstů horních končetin. Podle posudku anonymizováno – anonymizováno ze dne datum měla žalobkyně opakovaně mnohočetné potíže pohybového a svalového aparátu, pro které byla opakovaně a dlouhodobě v pracovních neschopnostech. Jedna z pracovních neschopností žalobkyně před nehodou trvala od datum do datum (361 dní) a podle posudku stát. instituce východ ze dne datum v období 9/ rok – 8/ rok byla žalobkyně v pracovní neschopnosti 730 dní. Opakované pracovní neschopnosti potvrzují i evidenční listy důchodového pojištění za roky rok, rok, rok, rok, rok a rok, podle nichž činily vyloučené doby z důchodového pojištění v roce rok 305 dní, rok 231 dní, rok 356 dní, rok 122 dní, rok 365 dní a rok 243 dní. Nelze též přehlédnout, že žalobkyně byla uznána invalidní až ke dni datum a byl jí přiznán invalidní důchod I. stupně pro pokles pracovní schopnosti v rozsahu 35% (v tom je zohledněno i zhoršení fall indexu na 98%, kterým žalobkyně argumentovala), který vyplynul převážně ze anonymizována dvě slova, vzniklých již před nehodou. Zmíněný posudek uvádí, že nebyl hodnocen vznik dlouhodobě nepříznivého anonymizována dvě slova v souvislosti s anonymizováno, neboť mnohočetné potíže s páteří i svalovým aparátem byly opakovaně zaznamenávány ve anonymizována dvě slova před anonymizováno. S ohledem na to, že žalobkyně před předmětnou nehodou dlouhodobě nepracovala a ani po opakovaném poučení soudem I. stupně ve smyslu § 118a odst. l a 3 o.s.ř. nijak neprokázala, že se po ukončení pracovní neschopnosti pokoušela pracovat, přestože její pracovní schopnost byla (nikoliv zcela v příčinné souvislosti s předmětnou nehodou) pouze mírně snížena, shledává i odvolací soud žalobkyní předkládané důkazy o sjednaném zaměstnání, do něhož měla nastoupit po předmětné nehodě (i s přihlédnutím k tomu, že pracovní smlouvy se obvykle přede dnem faktického nástupu do práce písemně neuzavírají) účelovými a nevěrohodným. Za daných okolností nelze dovodit, že by žalobkyně bez anonymizováno poškození předmětnou nehodou dosahovala konkrétního výdělku a měla by jí náležet náhrada jeho ztráty ve smyslu §§ 445 a 446 obč. zák. Odvolací soud proto neshledal pro rozhodnutí věci významnými důkazy, jejichž provedení žalobkyně v řízení před soudem I. stupně marně navrhovala. K písemnému vyjádření jméno jméno k průběhu likvidace jeho následků předmětné nehody a k dohodě o vypořádání mezi žalovanou a jméno jméno nepřihlédl dílem z důvodu nepřípustnosti podle §205a o.s.ř. (vyjádření), dílem pro bezvýznamnost pro rozhodnutí o nároku žalobkyně (dohoda). Důkazy, týkající se projednání a vypořádání nároků jiné osoby, jakkoliv s téže pojistné události, nemohou rozhodnutí o nároku žalobkyně nijak ovlivnit, neboť každé anonymizováno poškození a jeho následky má individuální charakter. Pro posouzení nároku žalobkyně nemůže být proto významné, zda a jaký nárok v tomto směru vznikl jinému poškozenému a jak se s ním žalovaná vypořádala.

8. Z popsaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 220 odst. 2 písm. b) o.s.ř. zamítavý výrok změnil pouze ohledně částka s příslušenstvím a výše uvedeného úroku z prodlení, jinak jej podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil. O nákladech řízení mezi účastnicemi řízení navzájem bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., neboť byly s přihlédnutím k tomu, že rozhodnutí o výši plnění stran nároku na žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění záviselo na znaleckém posudku a na úvaze soudu ve smyslu § 142 odst. 3 o.s.ř., procesně úspěšné ve zhruba shodném rozsahu. Náklady státu ve výši částka spočívají v nákladech znalečného, hrazeného podle usnesení ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, a jejich náhradu odvolací soud v souladu s § 148 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. účastnicím poměrně rozdělil s přihlédnutím k žalovanou dne datum uhrazené záloze ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.