MSPH 20 CO 406/2021-375

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudců JUDr. Renaty Hertlové a Mgr. Olgy Lenochové v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ za účasti vedlejšího účastníka: ⟪LB:lb_006⟫ ulice část obec a číslo, IČO ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem JUDr. MUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částka ⟪LB:lb_011⟫ k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení III. potvrzuje.

II. Ve výroku o náhradě nákladů řízení II se rozsudek mění jen tak, že výše náhrady činí částka, jinak se potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradu nákladů odvolacího řízení žalované částka a vedlejšímu účastníku k rukám advokáta JUDr. MUDr. jméno příjmení částka, vždy do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení 73 170 805, částka a žalobkyni uložil povinnost zaplatit na náhradu nákladů řízení žalované částka a vedlejšímu účastníku částka. Žalobkyně se domáhá na žalované po částečném zpětvzetí žaloby zaplacení 73 170 805, částka z titulu náhrady škody, jež jí měla být způsobena postupem odboru výstavby úřadu anonymizována dvě slova obec a číslo (anonymizována dvě slova) a anonymizována dvě slova Magistrátu hlavního města Prahy (anonymizováno, odvolací orgán) v rámci jí vedeného stavebního řízení, jenž vyústil ve vydání rozhodnutí anonymizováno čj. anonymizováno číslo spisová značka ze dne datum rozhodnutí, které bylo zrušeno na základě správní žaloby rozsudkem Městského soudu v Praze dne datum rozhodnutí čj. číslo jednací. Náhradu škody, spočívající v jednotlivých dílčích nárocích, popsaných v odstavci 3 napadeného rozsudku, žalovaná v rámci předběžného projednání nároku odmítla. Žalovaná a vedlejší účastník žalobní nárok neuznali, popřeli příčinnou souvislost nároku s postupem či s rozhodnutími správních orgánů ve stavebním řízení žalobkyně a žalovaná namítla promlčení nároku. Soud I. stupně rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací žalobu zamítl na základě závěru o důvodnosti námitky promlčení. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení se závazným právním názorem, že nárok žalobkyně je nárokem z nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst.1 zák. číslo o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon). Zmíněné pravomocné rozhodnutí anonymizováno bylo zrušeno v soudním řízení správním rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, podle § 32 odst. l náhradového zákona počala žalobkyni běžet promlčecí doba k uplatnění nároku na náhradu škody ze zrušeného rozhodnutí doručením rozsudku správního soudu a v době podání žaloby ze dne datum nebyl její nárok promlčen. Soudu I. stupně uložil zabývat se příčinnou souvislostí jednotlivých částí žalobního nároku se zrušeným rozhodnutím anonymizováno ze dne datum.

2. Soud I. stupně učinil skutková zjištění, popsaná v číslo rozsudku. Zjistil zejména, že žalobkyni bylo vydáno stavební povolení na stavbu„ Nástavba ulice a číslo, obec“, jehož platnost byla k její žádosti opakovaně prodloužena, naposledy rozhodnutím ze dne datum, další žádost byla podána datum a stavební úřad zahájil oznámením ze dne datum řízení o změně stavby před dokončením. Oznámením ze dne datum zahájil stavební úřad řízení o odstranění nepovolené stavby v rozsahu odstranění nepovolených garáží ve dvoře, nepovolené dvorní přístavby domu a části nástavby domu, provedené v rozporu s stavebním povolením. Žalobce podal dne datum žádost o dodatečné povolení těchto stavebních změn, dne datum vydal stavební úřad rozhodnutí o dodatečném povolení této stavby, rozhodnutím ze dne datum zastavil řízení o odstranění a obnovení stavby a rozhodnutím ze dne datum byla stavba kolaudována (povoleno její užívání). Na základě odvolání manželů příjmení ze dne datum proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne datum č.j. výst: číslo, jímž byla povolena dílčí změna stavby (stavební úpravy 1 PP a 1NP na nebytové prostory a levého bytu ve 2 NP, vestavba bytových jednotek do půdního prostoru, nástavba domu se zvýšením hřebene p číslo mm, vestavba osobního výtahu), anonymizováno rozhodnutím čj. anonymizováno číslo spisová značka ze dne datum rozhodnutí uvedené rozhodnutí zrušil a stavební řízení zastavil. Toto rozhodnutí bylo zrušeno na základě správní žaloby žalobkyně rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody ve výši částka u žalované dopisem ze dne datum a žalovaná jej dopisem ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, odmítla.

3. Soud I. stupně s odkazem na §§ § 1, § 7 odst.1, § 8 odst.1 a 2, § 13 odst.1 2 a § 32 odst.1 a 2 náhradového zákona posoudil příčinnou souvislost jednotlivých dílčích nároků žalobce (ušlý zisk z rozdílu ceny bytových jednotek v roce 2008 a v roce 2011 a z nerealizovaných parkovacích stání, provize vyplacená zprostředkovateli prodeje jednotek, neuplatněná sleva na dani za období 2003 číslo, úroky z bankovního úvěru, úroky z půjček od soukromých osob, finanční narovnání s manželi příjmení, vícepráce související s obnovou stavebních prací, náklady na právní služby, mandátní odměna za administrativní služby, úroky z očekávaného zisku - viz odstavec 3 rozsudku ve spojení s odstavcem 6 – změny a částečné zpětvzetí žaloby, jež se týkalo nároků uvedených v odstavci 3 písmeno e), g) a l) rozsudku) s rozhodnutím anonymizováno číslo jednací číslo spisová značka ze dne datum rozhodnutí (nezákonným rozhodnutím) a dospěl k závěru, že příčinná souvislost není dána. Poukázal na to, že žalobkyně opětovně žádala o povolení změn stavby a o prodloužení lhůty k dokončení stavby pro nedostatek finančních prostředků a stavěla v rozporu se stavebním povolením, nemohla proto předpokládat, že by bytové jednotky a garážová stání mohla (dříve) zkolaudovat a prodat. Nemožnost uplatnit slevu na dani jde na vrub její nepromyšlené podnikatelské činnosti a smlouvu o úvěru uzavřela dne datum, kdy již stavěla v rozporu se stavebním povoleném. Splácení půjček soukromým osobám a úplata manželům příjmení vychází z jejího vlastního rozhodnutí a s nezákonným rozhodnutím nesouvisí. Vícepráce na obnovení stavby byly dány tím, že žalobkyně stavěla v rozporu se stavebním povolením a náklady správního řízení si nesou jeho účastníci sami. Soud I. stupně uzavřel, že nejsou splněny podmínky pro odpovědnost žalované za škodu, žalobu zamítl a žalované a vedlejšímu účastníku přiznal podle § 142 odst. l zák. č. 99/19636 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) náhradu nákladů řízení.

4. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání a soudu I. stupně vytkla nesprávné právní posouzení věci v otázce příčinné souvislosti jejích nároků s nezákonným rozhodnutím. Dovozovala, že prodlužování termínu stavby je běžnou záležitostí a zdůraznila, že finanční prostředky na stavbu si zajistila prostřednictvím úvěru na podkladě smlouvy ze dne datum, který hodlala splácet z prodeje bytových jednotek na základě smluv o budoucích kupních smlouvách na přelomu roku rok číslo. Z důvodu pozastavení stavby nebyla žalobkyně schopna plnit splátky úvěru, proto byla nucena zajistit si k tomu finanční prostředky zápůjčkou od třetích osob. Žalobkyně vylučuje svou vědomost o tom, že by stavěla v rozporu se stavebním povolením, veškerá její stavební činnost probíhala v souladu se stavební dokumentací a rozhodnutími stavebního úřadu, což může prokázat stavební dokumentací a stavebním deníkem. Právní jistota žalobkyně byla narušena tím, že stavební úřad uznal odvolání manželů příjmení včasným, rozhodnutí o povolení změny stavby bylo označeno za nepravomocné a bylo nařízeno odstranění této stavby, proto žalobkyně následně požádala o dodatečné stavební povolení. Slevu na dani žalobkyni důvodně očekávala na základě uzavřením smluv o budoucích kupních smlouvách a uzavřením dohody s manželi příjmení odvracela vznik dalších škod. Žalobkyně uzavřela, že bez zastavení stavby v důsledku pochybení správních orgánů by došlo k dokončení stavby a odprodeji všech jednotek nejpozději v roce 2010. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Zdůraznila, že ve věci je významná jen příčinná souvislost nároků žalobkyně s nezákonným rozhodnutím, s jejímž posouzení soudu I. stupně se ztotožnila. Poukázala na to, že od vydání stavebního povolení dne datum do uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní datum uplynulo 11 let, žalobkyně opakovaně žádala o prodloužení platnosti stavebního povolení a o povolení změn stavby a o poslední žádosti nebylo v době podání odvolání manželů příjmení ještě rozhodnuto, žalobkyně tedy nemohla být v dobré víře, že svým závazkům ze smluv o budoucích kupních smlouvách dostojí. V době vydání nezákonného rozhodnutí již bylo zahájeno řízení o odstranění stavby a žalobkyně žádala o její dodatečné povolení. Žalobkyně mimo to v řízení přes výzvy neprokázala v jakém stupni rozestavěnosti byla stavba ke dni podání uvedeného odvolání, ani zda byla prováděna v souladu s rozhodnutím o změně stavby, zda měla zajištěno její financování a zda by budoucí kupující splnili své závazky. ulice účastník se ztotožnil s názorem žalované.

6. Podle obsahu odvolání uplatnila žalobkyně odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) g) o.s.ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, v intencích § 212 a § 212a o.s.ř., odvolání však shledal opodstatněným. Jak již bylo v řízení postaveno najisto, tvrzený nesprávný úřední postup stavebního úřadu či jeho odvolacího orgánu, který se projevil v obsahu rozhodnutí anonymizováno čj. anonymizováno číslo spisová značka ze dne datum rozhodnutí, jímž bylo zrušeno rozhodnutí stavebního úřadu Městské části obec a číslo o povolení změny stavby před dokončením ze dne datum, může být zvažován jen z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle § 8 odst. l náhradového zákona (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka). Pro posouzení opodstatněnosti nároků žalobkyně je tedy rozhodná jen příčinná souvislost tvrzené majetkové újmy žalobkyně s rozhodnutím anonymizováno čj. anonymizováno číslo spisová značka ze dne datum rozhodnutí, jež je v důsledku zrušení na základě správní žaloby rozhodnutím nezákonným. Obecně platí, že příčinná souvislost je dána tehdy, je-li škoda k protiprávnímu jednání ve vzájemném poměru příčiny a následku tak, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen takové protiprávní jednání, bez jehož existence by škodný následek nevznikl. V daném případě odvolací soud ve shodě se závěrem soudu I. stupně, byť nedostatečně argumentovaným, s jednou výjimkou příčinnou souvislost uplatněných nároků s nezákonným rozhodnutím nenalezl.

7. Žalobkyně odhlíží od okolností stavebního řízení, na něž správně poukázala žalovaná. Na žádost žalobkyně ze dne datum bylo dne datum zahájeno další řízení o povolení změny stavby, které nebylo v době vydání nezákonného rozhodnutí, jímž bylo k odvolání zúčastněných osob zrušeno rozhodnutí o povolení změny stavby ze dne datum, ukončeno. ulice úřad mimo to dne datum zahájil řízení o odstranění nepovolené stavby, z něhož je patrno, že žalobkyně část dotyčné stavby provedla v rozporu se stavebním povolením (naposledy ve znění jeho změny ze dne datum). Podle odůvodnění rozhodnutí anonymizováno ze dne datum (nezákonné rozhodnutí) byla důvodem ke zrušení rozhodnutí odboru výstavby ze dne datum k odvolání manželů příjmení právě okolnost vedení řízení o odstranění nepovolené stavby podle § 129 stavebního zákona a vedení řízení o dodatečné povolení změny stavby (na základě žádosti žalobkyně ze dne datum), v jehož rámci se stavební úřad bude znovu zabývat všemi požadavky obecně závazných předpisů na stavbu a mimo jiné posoudí i námitky odvolatelů. Z uvedeného vysvítá, že dotyčné nezákonné rozhodnutí nemělo na žalobkyní dovozované zdržení stavby rozhodující vliv, neboť to bylo již předtím vyvoláno jednak její opětovnou žádostí o povolení změny stavby a současně provedením části stavby v rozporu s tehdy platným stavebním povolením, na což stavební úřad reagoval zahájením řízení o její odstranění. Žalobkyně tento jeho postup reflektovala v žádosti o dodatečné povolení změny stavby ze dne datum, což relativizuje její jakkoliv pro rozhodnutí nevýznamné prohlášení, že o rozporu provedení části stavby se stavebním povolením nevěděla. O této žádosti stavební úřad rozhodl dne datum a stavba byla zkolaudována dne datum dlouho předtím, než bylo v soudním řízení správním dne datum pravomocně rozhodnuto o zrušení rozhodnutí anonymizováno ze dne datum (z převážně formálního důvodu), z čehož je patrné, že samotné toto rozhodnutí nebylo pro další průběh stavebního řízení a jeho pokračování zásadně významné.

8. Z uvedeného se podává převážná správnost závěru soudu I. stupně o nedostatku přímé příčinné souvislosti nezákonného rozhodnutí s většinou dílčích nároků žalobkyně, dovozovaných z toho, že v důsledku zdržení stavby měla prodat bytové jednotky za nižší než původně předkupními smlouvami sjednanou cenu (aniž by však ve smyslu poučení soudu I. stupně vymezila jednotlivé konkrétní bytové jednotky, u nichž mělo dojít budoucími kupujícími k odstoupení od smluv a k následnému prodeji za nižší cenu), platit vyšší úrok z bankovního úvěru a úrok z půjček od třetích osob, jakož i z ušlého zisku na úrocích z hypotetického zisku z prodeje jednotek, z nákladů na obnovení stavebních prací a z nemožnosti uplatnit daňový odpočet. Zcela mimo rámec příčinné souvislosti s jakýmkoliv zdržením stavby jsou nároky, vyplývající z vlastního rozhodnutí žalobkyně o tom, že nebude realizovat zamýšlená parkovací stání a že poskytne úplatu manželům příjmení oproti jejich závazku vzít zpět námitky proti její stavbě. příjmení tento rámec jsou také plnění, které bez ohledu na stav stavebních prací žalobkyně hradila zprostředkovateli prodeje jednotek či svému mandatáři na základě sjednané provize a mandátní odměny podle uzavřených smluv.

9. Jediným nárokem, jenž má přímou příčinnou souvislost s nezákonným rozhodnutím, je nárok, uvedený v rozsudku v odstavci 3 pod písm. i), spočívající v nákladech žalobkyně na právní služby v rozsahu, v jakém byly účelně vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí. Tento nárok, jehož řádnou specifikaci příslušnými úkony právní služby ve smyslu poučení soudu I. stupně podle § 118a odst. l a 3 o.s.ř. při ústním jednání, konaném dne datum, žalobkyně ani neprovedla, je však podle § 31 odst. 2 náhradového zákona podmíněn tím, že poškozenému nebyla přiznána náhrada nákladů v průběhu řízení na základě procesních předpisů. Žalobkyni však tato náhrada přiznána byla, jak se podává z výroku II. rozsudku Městského soudu v Praze z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, jímž bylo žalovanému Magistrátu hlavního města Prahy uloženo zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradu nákladů řízení částka.

10. Odvolací soud uzavírá, že ve shodě se soudem I. stupně neshledává naplněnými podmínky pro vznik odpovědnosti státu za žalobkyní prezentovanou škodu a proto napadený rozsudek jako věcně správný ve výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem navzájem podle § 219 o.s.ř. potvrdil. Za použití § 221a o.s.ř. změnil výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou pouze ohledně výše této náhrady, neboť oproti závěru soudu I. stupně zjistil z obsahu spisu pouze 32 procesních úkonů žalované (příprava a účast na 10 soudních jednáních, z nichž tři trvala přes dvě hodiny, a 9 věcných vyjádření), za něž jí náleží podle § 151 odst. 3 o. s. ř a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu) paušální náhrada advokátem nezastoupeného účastníka řízení ve výši po částka. Podle § 142 odst. l o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. l o.s.ř. má procesně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu paušální náhrady výdajů za tři procesní úkony (věcné vyjádření, příprava a účast na jednání odvolacího soudu) po částka podle výše uvedených předpisů. Shodně náleží paušální náhrada výdajů za dva procesní úkony (příprava a účast u jednání) také vedlejšímu účastníku, neboť jeho zastoupení advokátem nelze ve světle judikatury Ústavního soudu ČR (srov. nález sp.zn. II. ÚS 2396/09) z důvodu, zmíněných již soudem I. stupně, shledat účelným.

Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o.s.ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.