MSPH 21 CO 135/2020-378

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a Mgr. Lucie Markové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o povinnosti žalované převzít dílo, ⟪LB:lb_009⟫ k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 16 C 59/2016-277,

I. Odvolací soud nepřipouští změnu žaloby podle návrhu žalobkyně ze dne datum specifikovanou výrokem II.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje ve znění, že se zamítá žaloba, podle níž by žalovaná byla povinna převzít dílo dle smlouvy o dílo datované dne datum a její změny ze dne datum a cenového rozpočtu ze dne datum, který tvoří přílohu tohoto rozsudku, spočívajícím v úpravě domu adresa, který je součástí pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném Katastrální úřadem pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha, pro katastrální území Braník, obec Praha.

III. Ve výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že výše nákladů řízení činí částka a že tyto jsou splatné k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení.

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I. zamítl žalobu, že žalovaná je povinna převzít dílo specifikované v cenovém rozpočtu ze dne datum ke smlouvě o dílo uzavřené mezi účastníky dne datum, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka.

2. Po stránce skutkové vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že dne datum účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, podle níž se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou dílo podle cenové nabídky z datum, která je nedílnou součástí smlouvy, za částku částka plus DPH. Dílo mělo být dokončeno do datum. K předání a převzetí díla mělo dojít do dvou dnů od jeho zhotovení, což mělo být písemně potvrzeno. Dílo mělo být předáno bez vad a nedodělků. V cenovém rozpočtu byla uvedená rovněž cena za stavební povolení, u rozvodu plynu a vody bylo uvedeno„ revize + práce“. Předmětem díla byla rekonstrukce střechy a třetího a čtvrtého nadzemního podlaží domu žalované. Žalobkyně měla opatřit stavební povolení na základě podkladů, které jí žalovaná dodala. Dne datum byla záznamem ve stavebním deníku vyčleněna mimo smlouvu mimo jiné položka číslo (fasáda). Žádost o vydání stavebního povolení ke stavebním úpravám na domě byla podána dne datum, na základě plné moci z datum udělené žalovanou a jméno příjmení jméno příjmení a jméno příjmení. Dne datum nabylo právní moci usnesení stavebního úřadu o zastavení stavebního řízení ze dne datum, týkající se změny stavby předmětné budovy, spočívající v nástavbě a stavebních úpravách. Změna stavby byla provedena bez stavebního povolení, proto bylo žalované nejprve nařízeno odstranění stavby a nakonec ji byla udělena pokuta. ulice práce na díle žalobkyně ukončila v prosinci 2014. Ke dni datum dílo nebylo doděláno, mělo celou řadu vad a nedodělků, které byly označeny dne datum ve stavebním deníku (vadně provedená terasa, chybějící zábradlí na terase, vadně provedená kanalizace, nedokončená elektroinstalace). Ke dni datum nebyly odstraněny vady týkající se nedokončené elektroinstalace a terasy. Žalovaná a jméno příjmení se snažili dohodnut s žalobkyní na odstranění vad, některé vady si nechali sami odstranit (v dubnu 2015 byla dokončena elektroinstalace, žalovaná si opatřila revizi na plyn i elektřinu firmou p. příjmení). Za nejpodstatnější vadu považovala žalovaná absenci stavebního povolení, bez kterého odmítla stavbu převzít. V dubnu 2015 proběhla schůzka účastníků, z níž vyplynulo, že dílo nebylo dokončeno, účastníci se dohodli, že žalobkyně zajistí potřebné revize, což žalobkyně podmínila schválením finanční dohody.

3. Po právní stránce soud prvního stupně s odkazem zejména na ustanovení § 2605 a § 2628 o.z. dospěl k závěru, že žalobní požadavek není opodstatněný. Vyšel z toho, že v řízení bylo prokázáno, že dílo ke dni datum nebylo zcela dokončeno a stále obsahovalo velké množství nedodělků, spočívajících zejména v chybně zhotovené terase, z níž neodtékala voda a na níž nebylo provedeno zábradlí, vadně provedené kanalizaci bez nutného odvětrávání, absenci montáže zábradlí na schodech ve vnitřních prostorách domu, řádném dokončení elektroinstalace, absenci revize plynu a vodoinstalace a dokumentace díla. Podle soudu prvního stupně fasáda byla podle zápisu ve stavebním deníku vyčleněna mimo smlouvu, a proto nebylo možné po žalované požadovat její převzetí. Většinu vad, které žalovaná žalobkyni vytkla, neshledal soud prvního stupně způsobilými omezit způsobilost předmětné budovy sloužit svému účelu ve smyslu § 2605 odst. 1 o.z. Jako podstatnou vadu, byť právní, shledal soud prvního stupně absenci stavebního povolení, které měla žalobkyně obstarat. Tato vada podle soudu prvního stupně bránila funkčnímu užívání stavby a s ní souvisely i neprovedené revize, které se žalobkyně zavázala provést na schůzce v dubnu 2015. Na základě uvedeného dovodil, že žalovaná měla právo odmítnout převzetí díla podle § 2628 o.z. K tvrzení žalobkyně, že k nevydání stavebního povolení došlo z důvodu zapříčiněných na straně žalované, soud prvního stupně uvedl, že z provedeného dokazování vyplývá, že to byla naopak žalobkyně, která zavinila, že stavební povolení nebylo vydáno. Ostatní nedodělky nepovažoval soud prvního stupně za natolik zásadní, aby ovlivnily funkční užívání díla. Soud prvního stupně se neztotožnil ani s argumentací žalobkyně, že právní vady v podobě absence stavebního povolení či revizí nemohly mít za následek nepřevzetí vad díla, protože žalovaná v daném vztahu vystupovala jako spotřebitel, a musí být jako spotřebitel chráněna (§ 419 o.z.).

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšné žalované právo na jejich náhradu sestávající z náhrady nákladů jejího právního zastoupení stanovených podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně i žalovaná odvolání.

6. Žalobkyně ve svém odvolání především vytkla soudu prvního stupně nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku s tím, že obsahuje pouze blíže nespecifikované konstatování porušení její povinnosti, bez uvedení konkrétního porušení smluvní nebo zákonné povinnosti, které by mělo za následek nevydání stavebního povolení, neuvedl ani jaký konkrétní podklad nebyl žalobkyni dán, resp. zda byl dodán s vadami a s jakými. Soudu prvního stupně dále vytkla, že se nezabýval ani otázkou, z jakého důvodu se žalovaná prostřednictvím titul jméno příjmení snažila dosáhnout vydání stavebního povolení a z jakého důvodu se jí to nepodařilo, přestože ze svědeckých výpovědí je patrné, že k vydání stavebního povolení chyběly základní podklady. Nezabýval se ani objasněním rozporů mezi provedenými, neuvedl, jak hodnotil jednotlivé důkazy i z hlediska jejich věrohodnosti a jaká skutková zjištění z nich učinil. Odůvodnění napadeného rozsudku je tak v rozporu s ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně považovala napadený rozsudek rovněž za překvapivý s tím, že soud ji po celou dobu řízení nesdělil svůj předběžný názor a neumožnil tak účastníkům se s daným skutkovým a důkazním stavem procesně vypořádat.

7. Podle žalobkyně v řízení nebylo prokázáno, že by stavební povolení nebylo vydáno v důsledku jejího konkrétního pochybení a pokud soud své rozhodnutí na jejím údajném porušení povinnosti založil, pak řízení zatížil procesní vadou, neboť ji nepoučil o tom, že její tvrzení o řádném splnění povinnosti má za neprokázané podle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nevyzval ji k navržení důkazů, který by toto tvrzení prokazovaly. Žalobkyně namítla rovněž nesprávnost právního posouzení věci s tím, že chybně vyšel z ustanovení § 1812 odst. 2 o.z. a dospěl tak k nesprávnému závěru o tom, že účastníci vyloučili právo žalované na uplatnění právních vad díla a že takové ujednání je nutné považovat za smluvní zúžení práva žalované, tj. za ujednání neplatné. Podle žalobkyně toto ujednání odchylné od zákonné úpravy představuje pouze jiné podmínky jako předpoklad pro předání díla, s nimiž však není spojeno vyloučení či omezení jakéhokoliv práva žalované. Absence stavebního povolení, bez ohledu na důvody, pro které nebylo vydáno, může představovat právní vadu, neopravňuje však žalovanou odmítnout převzít dílo. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

8. Odvolání žalované směřovalo pouze proti výroku o nákladech řízení. Soudu prvního stupně vytkla pouze nesprávné vyčíslení jejich výše. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že nahlížení do spisu ve dnech datum a datum, písemná podání ze dne datum, datum, datum, datum, datum a datum nejsou účelnými úkony právní služby, v důsledku čehož ji nebyla přiznána část náhrady nákladů řízení, která odpovídá odměně za právní zastoupení za tyto úkony právní služby, včetně paušálních náhrad a daně z přidané hodnoty. Žalovaná dále namítla nesprávnost úvahy soudu prvního stupně, z níž vyšel při určení odměny za účast jejího právního zástupce na jednání dne datum, pokud ji přiznal za tento úkon právní služby náhradu jen za jeden úkon, namísto dvou. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že výše nákladů řízení činí částka.

9. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně zdůraznila, že žalobkyně v řízení neprokázala, že předmětné dílo bylo dokončeno bez vad a nedodělků a že nebylo zatíženo ani právními vadami. Uvedla, že ze smlouvy o dílo nevyplývá pouze závazek žalobkyně podat řádně a včas příslušnému stavebnímu úřadu žádost o vydání stavebního povolení, ale i závazek žalobkyně, že vydání stavebního povolení přímo obstará. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by stavební povolení bylo žalobkyní obstaráno, přičemž žalobkyně ve vztahu k jejím tvrzením ohledně této rozhodné skutečnosti zůstala po celou dobu řízení pasivní a nenavrhla nic, co by její obranná tvrzení vyvrátilo. Podotkla, že v právním vztahu s žalobkyní vystupovala jako spotřebitel, a proto odvolací námitka žalobkyně o nesprávném právním posouzení věci z důvodu aplikace ustanovení, týkajících se ochrany spotřebitele, není na místě.

10. Žalovaná v podání ze dne datum sdělila, že žalobkyně stavební povolení nezajistila, že dodatečné stavební povolení bylo vydáno stavebním úřadem dne datum na základě její žádosti z datum a že z něho vyplývá, že ke dni jeho vydání stavba nebyla dokončena – nebyly dokončeny komíny, dvorní fasáda, hromosvod a zábradlí na terase, přičemž zábradlí na terase a dvorní fasáda byly předmětem díla, jehož předání se žalobkyně domáhá. Žalovaná dále uvedla, že některé vady a nedodělky dokončila, resp. odstranila pomocí jiných subjektů (byla dodělána elektřina, některé revize, odstraněny funkční vady v interiéru). V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4092/2007 s argumentací, že právo žalobkyně na předání díla zaniklo pro následnou nemožnost plnění. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně se podáním ze dne datum oproti žalobnímu návrhu domáhá převzetí pouze části díla, což je v rozporu se smlouvou o dílo i s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku, a proto je žaloba v tomto směru vadná.

11. K výzvě odvolacího soudu při jednání dne datum k upřesnění žalobního petitu tak, aby bylo zřejmé čeho se žalobkyně žalobou domáhá s ohledem na její podání ze dne datum, v níž jsou specifikovány dílčí položky díla v užším rozsahu oproti žalobnímu návrhu, jímž se žalobkyně domáhala převzetí celého díla podle cenového rozpočtu ze dne datum, žalobkyně uvedla, že dle zápisu ve stavebním deníku ze dne datum se účastnice dohodly na změně smlouvy o dílo tak, že položky 7, 10, 11 a 13 se vyčleňují mimo smlouvu. Proto na uvedené položky nelze aplikovat ustanovení čl. V odst. 2, 3 smlouvy o dílo zpřísňující podmínky pro předání díla. K další změně rozsahu díla došlo v rozsahu fasády do dvora dne datum. Žalobkyně proto navrhla, aby soud připustil změnu žalobního petitu ve znění uvedeném ve výroku II. rozsudku odvolacího soudu a dále navrhla, aby odvolací soud připustil změnu žalobního petitu tak, že„ žalovaná je povinna převzít dílo dle smlouvy o dílo uzavřené dne datum spočívají v dodávce a montáži oken, části fasády zdi sousedící s pozemky parc. číslo o výměře 36 m², části fasády směřující k pozemku parc. číslo o výměře 41,4 m² a fasády světlíku, představujícím stavební úpravy domu adresa, který je součástí pozemku parc. číslo zapsaném na list vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha, pro katastrální území Bráník, obec Praha“.

12. Žalovaná v reakci na návrh žalobkyně na připuštění změny žalobního petitu v podání ze dne datum nejprve uvedla, že k jednáním o smíru nedošlo a že na základě předmětné smlouvy o dílo uhradila žalobkyni celkem částku částka. K navrhované změně žalobního petitu a k doplněným tvrzením poznamenala, že se jedná o novoty, které jsou ve fázi odvolacího řízení nepřípustné. Ohradila se proti tvrzení žalobkyně o dohodě o změně rozsahu díla dne datum s tím, že ze zápisu ze stavebního deníku nic takového nevyplývá. Navíc se jedná o nové tvrzení, jímž se žalobkyně opět domáhá předání i těch částí díla, které nikdy nedodala (např. revize plynu a vody, stavební povolení). Vyzvedla, že žalobkyní nebylo předloženo konzistentní a jasné tvrzení, co bylo konkrétně předmětem díla s tím, že sice tvrdila, že bylo provedené velké množství vícepráci, avšak nesdělila, zda jsou či nejsou součástí díla, a jakým způsobem byly sjednány. Tvrzení žalobkyně o uzavřené smlouvě o dílo ze dne datum považoval za nepřípustné novum s tím, že popírá, že by měla v úmyslu uzavírat novou smlouvu o dílo.

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. Odvolání žalované proti výroku o nákladech řízení shledal odvolací soud částečně opodstatněné.

14. V průběhu odvolacího řízení oznámil právní zástupce žalobkyně podáním došlým odvolacímu soudu dne datum, že ukončil právní zastoupení žalobkyně v tomto řízení výpovědi plné moci dne datum, kterou v kopii doložil.

15. K odvolacímu jednání dne datum se žalobkyně nedostavila, a proto odvolací soud jednal v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř. za použití § 211 o.s.ř., neboť pro takový postup měl splněny všechny zákonné podmínky, když předvolání k odvolacímu jednání na den datum bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno do jeho datové schránky dne datum (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1094/2000).

16. Soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala převzetí díla žalovanou dle smlouvy o dílo ze dne„ datum“ a cenového rozpočtu ze dne datum, spočívajícího v úpravě nemovitosti žalované s tvrzením, že stavební práce byly dokončeny dne datum, že druh žalované potvrdil odstranění vad a nedodělků a že žalovaná k její výzvě ze dne datum dílo odmítla převzít. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně po poučení odvolacím soudem uvedla nové tvrzení o tom, že dne datum došlo k uzavření dohody o změně rozsahu díla (rozsah díla byl omezen oproti položkám uvedeným v cenovém rozpočtu ze dne datum) a v souvislosti s tím upravila znění žalobního petitu.

17. Odvolací soud při posuzování věcné správnosti napadeného rozsudku vyšel ze skutkového vymezení žalobního nároku žalobkyně před soudem prvního stupně. Nepřihlédl k jejím tvrzením, která uvedla ve svém podání ze dne datum, ohledně změny rozsahu smlouvy (omezení rozsahu díla oproti rozsahu díla uvedeném v cenovém rozpočtu ze dne datum) dne datum, neboť se jednalo o nepřípustné novoty uplatněné po poučení soudem prvního stupně podle § 119a o.s.ř., kterého se žalobkyni dostalo při jednání dne datum před vyhlášením napadeného rozsudku. Z tohoto důvodu odvolací soud výrokem I. nepřipustil změnu žaloby navrhovanou žalobkyní ve znění uvedeném v bodu 11 odůvodnění tohoto rozsudku (§ 95 odst. 2 o.s.ř.).

18. Odvolací soud poté, kdy doplnil dokazování podle § 213 odst. 2 a 4 o.s.ř. smlouvou o dílo, cenovým rozpočtem ze dne datum, emailem z datum, zápisem ve stavebním deníku z datum a datum, rozhodnutím o dodatečném povolení stavby ze dne datum, dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je věcně správný, byť se neztotožňuje se všemi závěry soudu prvního stupně, které ho vedly k jeho vydání.

19. Soud prvního stupně vyšel ze správného zjištění, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, která se týkala rekonstrukce nemovitosti žalované – domu adresa v k.ú. příjmení, byť nesprávně uvedl, že k jejímu uzavření došlo dne„ datum“. Mezi účastníky totiž nebylo sporu o tom, že k uzavření předmětné smlouvy o dílo došlo až v roce 2014 O tom ostatně svědčí i samotný text smlouvy, který odkazuje na zákon č. 89/2012 Sb. Okamžik uzavření písemné smlouvy o dílo opatřené datem„ datum“, jejíž nedílnou součástí byl cenový rozpočet ze dne datum, je zřejmý nejen z data cenového rozpočtu, ale rovněž z výpovědi svědka příjmení příjmení, výpovědi žalované a jednatele žalobkyně. Všichni shodně potvrdili, že k uzavření smlouvy o dílo došlo v červnu 2014 Odvolací soud proto uzavírá, že právní vztahy účastníků vyplývající z této smlouvy o dílo bylo nutné posoudit podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinnost, dále jen„ o.z.“ (k tomu srovnej § 3028 odst. 3 věta druhá o.z.)

20. Předmět díla byl vymezen cenovým rozpočtem ze dne datum, ve kterém jsou konkretizovány jednotlivé dílčí položky díla, které měla žalobkyně na díle provést. Protože se žalobkyně k odvolacímu jednání nedostavila a odvolací soud měl splněny zákonné podmínky pro jednání v její nepřítomnosti, nemohla být odvolacím soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení ohledně toho, kdy jednotlivé položky díla specifikované v cenovém rozpočtu ze dne datum byly provedeny (dokončeny) a jakým způsobem, a k tomu navrhla důkazy (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, a rozsudek ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006), a to zejména ve vztahu k řádnému dokončení terasy (provedení zábradlí na terase) a k řádnému dokončení elektroinstalace. Lze tak uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně řádného dokončení díla (§ 2604 o.z.).

21. Podle § 2604 o.z. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Podle § 2605 odst. 1 o.z. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

23. Uvedená zákonná ustanovení upravují dispozitivním způsobem okamžik, kdy je dílo provedeno. Pro jeho provedení je třeba splnění dvou podmínek, a to že dílo je a) dokončeno a za b) předáno. Obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. K tomu, aby bylo dílo dokončeno, není třeba, aby bylo dokončeno zcela; postačí, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

24. Ustanovení § 2604 a § 2605 o.z. jsou nepochybně dispozitivní povahy, a to i s přihlédnutím k ustanovení § 1 odst. 2 o.z., které umožňuje účastníkům upravit si odlišný režim. Soudní judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že sjednají-li si smluvní strany způsob a postup pro předání díla, má to ten důsledek, že k provedení díla může dojít pouze způsobem a postupem dohodnutým účastníky ve smlouvě, nikoli postupem a způsobem jiným; tedy ani fakticky (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2592/2008, nebo ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 5187/2007). Je-li ve smlouvě předání a převzetí díla podmíněno odstraněním vad a nedodělků a sepsáním záznamu o tom, nelze při nesplnění těchto podmínek považovat dílo za způsobilé k jeho předání a převzetí.

25. Žalobkyně a žalovaná si ve Smlouvě o dílo v článku V. bod 1 a 3 výslovně ujednaly, že„ K předání a převzetí Díla dojde do dvou dnů od jeho zhotovení. Předání a převzetí Díla bude Smluvními stranami písemně potvrzeno.“, že„ Zhotovitel se zavazuje předat Dílo bez vad a nedodělků“ a že„ budou-li v době předání na Díle viditelné vady či nedodělky, k předání a převzetí Díla dojde až po jejich odstranění. O této skutečnosti bude Smluvními stranami sepsán záznam. Náklady na odstranění vad nese zhotovitel“.

26. Z uvedeného smluvního ujednání je zřejmé, že si žalobkyně a žalovaná sjednaly odlišný režim k předání a převzetí díla. Oproti zákonné úpravě obsažené v § 2604 a § 2605 odst. 1 o.z. by závazek žalobkyně provést dílo byl splněn pouze tehdy, bylo-li by dílo dokončeno řádně, tj. že by byly splněny podmínky stanovené v článku V. bod 3 smlouvy o dílo k předání a převzetí díla, k čemuž mohlo dojít až po odstranění vad a nedodělků zjištěných v době, kdy došlo k ukončení všech stavebních prací žalobkyní (12/ 2014). Z uvedeného vyplývá, že k tomu, aby závazek žalobkyně jako zhotovitele provést dílo podle smlouvy o dílo, specifikované ohledně jejího rozsahu cenovým rozpočtem ze dne datum, byl zcela splněn, bylo nezbytné, aby dílo bylo provedeno (dokončeno a předáno) ve smyslu § 2604 o.z. bez vad a nedodělků; nepostačovalo tedy, že dílo bylo dokončeno tak, že podle tvrzení žalobkyně byla předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu ve smyslu § 2605 odst. 1 věta prvá o.z., neboť odlišné ujednání žalobkyně a žalované má v tomto směru před zákonnou úpravou jednoznačně přednost.

27. Odvolací soud majíce na zřeteli ujednání účastníků v článku V. bod 3 smlouvy o dílo vyšel ze zjištění, že žalobkyně ukončila stavební práce na díle v prosinci rok, že od té doby se již na stavbu nevrátila (uvedené potvrdily obě strany i v průběhu odvolacího řízení), že ke dni datum nebyly odstraněny všechny vady díla a nedodělky, které byly uvedeny ve stavebním deníku v zápisu ze dne datum. Přinejmenším nebyla dokončena elektroinstalace a nebyly žalované předloženy revizní zprávy, a to včetně revizní zprávy na elektřinu, na jejichž zajištění se žalobkyně a žalovaná dohodly v 4/ 2015 (žalobkyně předložení všech revizních zpráv podmiňovala schválením finanční dohody – výpověď Mgr. příjmení, ev. převzetím díla – výpověď jednatele žalobkyně), které byly nezbytnou součástí dokončené elektroinstalace z hlediska jejího bezpečného provedení (viz výpověď MgA. P. příjmení, titul F. jméno, L. příjmení, titul příjmení, jednatele žalobkyně, která podmiňovala předání revizních zpráv i ohledně elektřiny potvrzením převzetí díla), a nebylo provedeno zábradlí na terase (viz rozhodnutí stavebního úřadu Městské části obec a číslo - dodatečné povolení stavby z datum, výpověď MgA. P. příjmení, titul F. jméno, L. příjmení, žalované), a poté dospěl k závěru, že dílo nebylo ke dni datum řádně provedeno s přihlédnutím k podmínkám, které si žalobkyně a žalovaná sjednaly pro předání a převzetí díla v článku V. bod 3 smlouvy o dílo. Nadto ze smluvního ujednání žalobkyně a žalované nelze dovodit, že by bylo možné převzít jen část díla, jak de facto požadovala žalobkyně, když v podání ze dne datum se domáhala jen převzetí části díla dle položek 4,6,11,13,18,19,25 a 26, a to včetně fasády, která byla podle tvrzení žalobkyně vyčleněna z díla. Z uvedeného vyplývá, že žalované dosud nevznikla povinnost dílo převzít. Již jen z toho důvodu nemohla být žaloba úspěšná.

28. Jako správný shledal odvolací soud také dílčí závěr soudu prvního stupně o tom, že neprovedení revize elektroinstalace v domě dle dohody žalobkyně a žalované z 4/ 2015 je nedodělkem, který brání funkčnímu užívání domu, na základě čehož dovodil oprávnění žalované odmítnout převzetí díla ve smyslu § 2628 o.z. Z tohoto závěru však soud prvního stupně nevyvodil odpovídající právní závěr. Ze správných skutkových zjištění soudu prvního stupně totiž vyplývá, že elektroinstalace, včetně revizní zprávy, byla dokončena již třetím subjektem – firmou p. příjmení. Vzhledem k této skutečnosti lze uzavřít, že uvedené dílo se z důvodu činnosti třetího subjektu změnilo, a proto ho žalobkyně již nemůže řádně provést. Také v důsledku této skutečnosti nemohla žalovaná dílo od žalobkyně dle specifikace v cenovém rozpočtu ze dne datum převzít, neboť synallagmatický závazek žalobkyně jako zhotovitele dílo provést a žalované jako objednatele dílo převzít zanikl pro dodatečnou nemožnost plnění, a to v okamžiku, kdy dílo ohledně elektroinstalace bylo dokončeno třetí osobu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007).

29. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na tom, že k převzetí díla žalovanou bránila existence právní vady spočívající v tom, že žalobkyně nesplnila svůj závazek ze smlouvy o dílo zajistit vydání stavebního povolení k realizaci díla na základě podkladů žalované, což podle jeho názoru bránilo funkčnímu užívání stavby. Odvolací soud tento závěr soudu prvního stupně považuje za nesprávný. Je tomu tak z toho důvodu, že obstarání vydání stavebního povolení žalobkyní pro žalovanou nelze v žádném případě posoudit jako závazek žalobkyně vyplývající ze smlouvy o dílo uzavřené podle § 2586 o.z. Podle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Ze zákonné dikce uvedeného ustanovení je zcela zřejmé, že obstarání stavebního povolení není dílem a dílem ani být nemůže z povahy věcí, když se jedná o konstitutivní rozhodnutí správního orgánu. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou ohledně obstarání stavebního povolení bylo nutné po právní stránce posoudit jako smlouvu příkazní podle § 2430 o.z. Nesplnění povinnosti žalobkyně vyplývající z tohoto smluvního ujednání proto v žádném případě nemohlo mít za následek odmítnutí převzetí díla žalovanou ve smyslu § 2628 o.z. Navíc nelze pominout ani tu skutečnost, že předpokladem pro splnění této smluvní povinnosti bylo udělení plné moci žalobkyni k jednání za žalovanou u příslušného stavebního úřadu (§ 441 o.z.) Taková plná moc však žalobkyni udělena nebyla. Byla udělena jen společnici žalobkyně jméno příjmení (datum) a její dceři jméno příjmení (datum).

30. Neopodstatněnou shledal odvolací soud výtku žalobkyně, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť z jeho odůvodnění je zřejmé jaké důkazy soud provedl, jak je hodnotil, jaká skutková zjištění z nich učinil a jak zjištěný skutkový stav hodnotil po stránce právní. Okolnost, že jeho skutkové a právní závěry nebyly správné, nebyla v této souvislosti rozhodná, protože odvolací soud založil své rozhodnutí na odlišných skutkových i právních závěrech, k nimž dospěl na základě doplněného dokazování.

31. Jako nepřípadnou považuje odvolací soud také námitku žalobkyně, že rozhodnutí ve věci bylo pro ní překvapivé, a to již jen z toho důvodu, že tato byla uplatněna jen ve vztahu k závěru soudu o zásadní právní vadě bránící převzetí díla – neobstarání stavebního povolení, který odvolací soud považoval za nesprávný. Nad rámec výše uvedeného odvolací soud dodává, že v průběhu odvolacího řízení byla žalobkyně poučena v potřeném rozsahu a dalšího poučení podle § 118a o. s. ř. by se ji dostalo, pokud by se k jednání odvolacího soudu dne datum dostavila.

32. Jestliže za této situace soud prvního stupně žalobu zamítl, je jeho rozsudek ve výroku I. o věci samé věcně správný a jako takový byl odvolacím soudem potvrzen podle § 219 o.s.ř., avšak ve znění, které bylo k výzvě odvolacího soudu žalobkyní upraveno tak, aby žalobní petit byl určitý a vykonatelný.

33. O nákladech řízení soud prvního stupně správně rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšné žalované právo na jejich náhradu. Nesprávně však určil jejich výši, když nereflektoval všechny účelně vynaložené náklady, které žalované v řízení vznikly. Odvolací soud z tohoto důvodu shledal odvolání žalované částečně důvodné a nově určil výši náhrady nákladů řízení.

34. Přisvědčil argumentaci žalované o tom, že některé úkony právní služby, které soud prvního stupně nepromítl do celkové výše nákladů řízení, rozhodně nejsou úkony nadbytečnými (neúčelnými), resp. že jejich obsah nebyl pro výsledek řízení relevantní.

35. Žalovaná v rámci svého odvolání se domáhala přiznání dalších úkonů právní služby, a to za nahlížení do spisu dne datum, za což požadovala 1/2 úkonu právní služby. Odvolací soud neshledal tento požadavek žalované jako oprávněný a v této souvislosti konstatuje, že žalovaná nahlížela do spisu poté, kdy jednání dne datum bylo odročeno za účelem mimosoudního jednání s tím, že do datum měly být soudu sděleny jeho výsledky. Jednání z tohoto důvodu bylo odročeno na neurčito, přičemž žalobkyně dne datum založila do spisu jen podání označené jako specifikace nepředané části díla. Dále žalovaná požadovala 1/2 úkonu právní služby za nahlížení do spisu dne datum Ani tento úkon právní služby neshledal odvolací soud jako účelně vynaložený, když následoval po ústním jednání dne datum, při kterém byli vyslechnuti svědkové příjmení. příjmení, ing. M. příjmení, dále byl proveden výslech žalované a důkazy fotografickou dokumentací účastníků, v jeho závěru nebyla uložena účastníkům žádná povinnost, žalovaná založila do spisu listinné důkazy a soud prvního stupně jednání odročil za účelem seznámení se s nimi, případně jejich provedení, včetně výslechu p. příjmení. Žalovaná dále požadovala náhradu za úkon právní služby – podání ze dne datum, ve kterém reagovala na výzvu soudu prvního stupně ze dne datum k doplnění tvrzení, jaké skutečnosti mají být prokázány výslechem svědka příjmení jméno. jméno. Uvedené podání shledal odvolací soud jako účelně vynaložený úkon právní služby, za který přiznal žalované jeho 1/2. Dále odvolací soud shledal, že také podání žalované ze dne datum lze považovat za účelně vynaložený úkon právní služby, jenž je třeba honorovat 1/2, neboť žalovaná tímto podáním informovala soud prvního stupně o průběhu mimosoudního jednání, k čemuž ji soud prvního stupně vyzval při jednání dne datum. V podání ze dne datum a ze dne datum žalovaná označila pouze důkazní návrhy, které požaduje provést. Tyto úkony právní služby odvolací soud neshledal jako účelně vynaložené (nejedná se o podání ve věci samé), na rozdíl od podání ze dne datum, ve kterém se žalovaná obsáhle vyjádřila k rozsahu provedeného dokazování a ke skutkovým okolnostem, jenž ji vedly k závěru o neoprávněnosti žalobního návrhu. Dále odvolací soud shledal oprávněnou výtku žalované, že ji nebyl přiznán úkon právní služby za její závěrečný návrh ze dne datum, k čemuž byla soudem prvního stupně vyzvána při jednání dne datum. Oprávněnou shledal odvolací soud i výtku žalované, že ji nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za účast na jednání dne datum, které trvalo přes jednu hodinu, a proto ji měla být přiznána náhrada za další úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ AT“.

36. Náhrada nákladů řízení žalované před soudem prvního stupně tak sestává z odměny za 19 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, podání ze dne datum (1/2), účast na jednání dne datum, datum, podání ze dne datum (1/2), účast na jednání datum – 3x, datum -2 ×, datum – 3x, datum – 2x, podání ze dne datum, účast na jednání datum, závěrečný návrh datum a účast na jednání dne datum) po částka podle § 7, § 9 odst. 1 AT, paušální náhrady hotových výdajů po částka připadající na tyto úkony právní služby (§ 13 odst. 3 AT) a náhrady 21 % DPH ve výši částka, celkem částka.

37. Z výše uvedených důvodů odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku II. o náhradě nákladů řízení co do výše náhrady nákladů řízení podle § 220 o.s.ř.; jinak – co do platební povinnosti, lhůty k plnění a platebního místa – jej jako věcně správný potvrdil podle § 219 o.s.ř.

38. Protože soud prvního stupně nerozhodl o nákladech státu, které mu vznikly v souvislosti se zaplacením svědečného a které již byly ze státních prostředků proplaceny (viz č.l. 90 číslo - částka, č.l. 92 číslo - částka a č.l. 140 číslo – částka), rozhodl odvolací soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve pojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. tak, že v řízení neúspěšné žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů řízení v celkové výši částka.

39. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalované náleží rovněž náhrada nákladů odvolacího řízení, jež sestávají z 5 úkonů právní služby (odvolání žalované a replika žalované k odvolání žalobkyně, vyjádření žalované z datum, ústní jednání dne datum, vyjádření ze dne datum a ústní jednání dne datum) po částka podle § 7 a § 9 odst. 1 AT ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) a g) AT, z paušální náhrady hotových výdajů po částka připadající na tyto úkony podle § 13 odst. 3 AT a náhrady 21 % DPH ve výši částka, celkem částka.

40. Náhrada nákladů řízení žalované je splatná k rukám její právní zástupkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, a to za podmínek uvedených v § 237 o.s.ř.