MSPH 21 CO 52/2020-493

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a Mgr. Lucie Markové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená Úřadem anonymizováno zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o částka s příslušenstvím, ⟪LB:lb_011⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ve spojení s usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, doplňujícím rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, a opravným usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od datum do zaplacení potvrzuje. Ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka za období od datum do datum se mění tak, že se žaloba v uvedeném rozsahu zamítá.

II. Ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení se rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. zrušuje spolu s výroky III. a IV. a s usnesením ze dne datum a věc se v uvedeném rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Výrokem II. zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka (viz opravné usnesení ze dne datum), výrokem III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka a výrokem IV. uložil žalované povinnost zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení ve výši částka (viz usnesení ze dne datum). Doplňujícím rozsudkem ze dne datum soud prvního stupně výrokem V. zamítl žalobu s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Současně tímto doplňujícím rozsudkem rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované náhrady škody, která ji měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora JUDr. jméno příjmení (dále jen„ soudní exekutor“) a jím pověřeného vykonavatele jméno příjmení v exekuci vedené Okresním soudem v Břeclavi pod sp. zn. Ex 012 číslo, k němuž mělo dojít tím, že soudní exekutor bez řádného soupisu a fyzické prohlídky postižených movitých věcí na adrese adresa, následně neurčitě označené movité věci vydražil ve prospěch oprávněné právnická osoba s.r.o. za částku částka, představující zlomek skutečné ceny vydražených movitých věcí, přičemž žalobkyně s ohledem na nedostatečný soupis a označení věcí nebyla řádně uvědoměna o možnosti domáhat vyloučení předmětných movitých věcí, které byly jejím výhradním majetkem, z exekuce. Podle tvrzení žalobkyně ze skladovacích prostor na adrese adresa, byly po provedené exekuci vyklizeny veškeré movité věci (víno a další movité věci nutné anonymizováno výrobu anonymizováno, jejichž hodnotu žalobkyně vyčíslila částkou částka. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl soudní exekutor a jím pověřený vykonavatel pravomocně anonymizováno 7 slov. Žalobkyně se připojila k tomuto trestnímu řízení jako poškozená původně s nárokem ve výši částka. V průběhu trestního řízení byly zajištěny movité věci žalobkyně v celkové hodnotě částka, které byly žalobkyni vydány. Ostatní movité věci v hodnotě částka nebyly u pronajímatele jméno příjmení ani u vydražitele zajištěny ani jinde dohledány a žalobkyně ohledně náhrady škody za tyto věci byla odkázána na řízení občanskoprávní. Žalovaná částka sestávala z náhrady škody za víno a movité věci ve výši částka, náhrady nákladů za pronájem skladovacích prostor po dobu, kdy žalobkyně nemohla své prostory užívat k uskladnění movitých věcí zajištěných v souvislosti s trestním řízením ve výši částka, a náhrady mzdy vyplacené čtyřem zaměstnancům za čtyři měsíce výkonu jiné práce ve výši částka.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť považovala jednání soudního exekutora a jeho vykonavatele za exces, za který stát neodpovídá. Současně uplatnila námitku promlčení.

4. Soud prvního stupně rozhodl v pořadí druhým rozsudkem ve věci, když jeho předchozí rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, jímž byla žaloba na zaplacení částky částka zamítnuta, byl k odvolání žalobkyně zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací Odvolací soud v tomto kasačním rozhodnutí dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že je dána odpovědnost státu za škodu vzniklou žalobkyni, neboť jak jednání soudního exekutora, tak jeho vykonavatele, je třeba kvalifikovat jako nesprávný anonymizováno postup, přičemž jejich jednání, které bylo popsáno v trestním rozsudku, nevykazuje znaky (extrémního) vybočení z anonymizováno svěřené státem oběma jmenovaným osobám v souvislosti s prováděním exekuce, a že nárok není promlčený. Odvolací soud tedy uzavřel, že ze strany soudního exekutora a jeho vykonavatele se nejednalo o exces. Současně odvolací soud dospěl k závěru, že je dána příčinná souvislost mezi tímto nesprávným úředním postupem a škodou, která žalobkyni vznikla na movitých věcech a v důsledku zaplacení nájemného za náhradní skladovací prostory. Ve vztahu ke škodě představující vyplacené mzdy zaměstnancům žalobkyně v době, kdy musela utlumit svou činnost, uzavřel, že je nutné posoudit, zda tyto náklady by žalobkyně musela vynaložit, když by k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo. Soudu prvního stupně odvolací soud uložil, aby se dále zabýval rozsahem a výší škody s tím, že bude třeba žalobkyni vyzvat, aby prokázala svá tvrzení, že v jejích skladovacích prostorách se nacházely ke dni datum movité věci v jí uváděném rozsahu a hodnotě.

5. Žalobkyně po poučení podle § 118a o.s.ř. ve vtahu k jejímu nároku na náhradu škody z titulu náhrady mzdy ve výši částka (jednání dne datum) v podání ze dne datum uvedla, že se domáhá zaplacení částky částka sestávající z částky částka za lahvové víno, částka za sudové víno, částka za movité věci a částka za nájemné. Dále se domáhala zaplacení částky částka z titulu vyplacených mezd zaměstnancům, včetně plateb na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu. V závěrečném návrhu ze dne datum svůj požadavek na zaplacení částky částka a částky částka zopakovala.

6. Z hlediska skutkového stavu vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že v důsledku nezákonného postupu soudního exekutora a jeho vykonavatele při exekuci vedené proti povinnému jméno příjmení ve prospěch oprávněného právnická osoba byl movitý majetek žalobkyně, uvedený v soupisu majetku, vydražen za částku částka, aniž by žalobkyně byla a mohla být řádně vyrozuměna o možnosti domáhat se vyloučení věcí z exekuce, že bez vědomí a vyrozumění žalobkyně jako nájemce prostor na adrese adresa, pověřený vykonavatel vydal dne datum vydražené movité věci oprávněnému, přičemž z uvedeného objektu byly odvezeny movité věci žalobkyně v rozsahu převyšujícím soupis movitých věcí v celkové hodnotě částka. Součástí trestního rozsudku, jímž byli soudní exekutor a jím pověřený vykonavatel pravomocně anonymizováno 7 slov, byly v příloze číslo sepsány movité věci, které byly odvezeny ze skladu žalobkyně v hodnotě částka do objektu na adrese adresa, a v hodnotě částka na adresu adresa. Podle tohoto trestního rozsudku byla žalobkyni způsobena celková škoda částka. V této hodnotě zajištěné věci byly žalobkyni v průběhu přípravného řízení vráceny. Podle trestního rozsudku byl rozsah věcí, odvezených v rámci předmětné exekuce z objektu pronajatého žalobkyní, větší, než jak bylo uvedeno v přílohách tohoto trestního rozsudku. Tento větší rozsah se však nepodařilo v trestním řízení prokázat, a proto byla žalobkyně odkázána ve zbývající částí svého nároku na náhradu škody na řízení občanskoprávní.

7. K datu datum se ve skladu žalobkyně nacházelo 41 903 ks láhví anonymizováno, z toho 3 100 ks láhví bylo vyřazeno. Ke dni datum bylo ve skladu žalobkyně celkem 36 105 ks láhví anonymizováno, 3 100 ks láhví anonymizováno bylo vyřazeno. Žalobkyně dne datum nakoupila 102 504 l sudového anonymizováno, po nalahvování 12 760 l anonymizováno a prodej 28 260 l bylo v objektu žalobkyně ke dni datum celkem 61 685 l sudového anonymizováno (správně 61 520 l). Po nalahvování 7 310 l anonymizováno a prodeji 9 495 l anonymizováno bylo ke dni datum ve skladu 44 880 l sudového anonymizováno (správně 44 715 l). Po nalahvování 250 l anonymizováno a prodeji 25 240 l anonymizováno zbylo ke dni datum ve skladu 19 490 l anonymizováno (správně 19 225 l). Podle inventury ke dni datum bylo žalobkyni odvezeno 15 970 l sudového anonymizováno. Žalovaná při jednání dne datum učinila nespornými závěry znaleckého posudku Ing. jméno příjmení ze dne datum. Podle znaleckého posudku Ing. jméno příjmení ze dne datum, jenž byl doplněn jeho výpovědí u jednání dne datum, činila cena za jeden litr sudového anonymizováno částka bez DPH.

8. V objektu žalobkyně se nacházely movité věci, které souvisely s výrobou a distribucí anonymizováno (etikety, korkové zátky, kartony, prázdné láhve k nalahvování anonymizováno). Nárok na náhradu škody ve výši částka byl uplatněn v trestním řízení, podklady zpracovávala účetní s p. příjmení. Svědek příjmení jméno. příjmení byl ve skladu žalobkyně dva dny před inkriminovanou událostí, sklad byl plný, bylo tam sudové víno i kóje plné láhví. Potvrdil, že ze skladu se ztratilo 16 000 l sudového anonymizováno, nezbylo v něm ani žádné víno láhvové.

9. Podle inventury k datum žalobkyně nakoupila 98 550 etiket, číslo kartonů a 63 200 kusů korkových zátek. Tyto věci se ke dni 20. 4. nacházely v objektu žalobkyně.

10. Svědek příjmení. příjmení uvedl, že prostorách užívaných žalobkyní byla uskladněna láhvová anonymizováno, sudová anonymizováno, stroje na lahvování vín, lis, korky, prázdné láhve. ulice roku se dělaly inventury, u nichž byl přítomen. Svědek potvrdil stav sudového anonymizováno ke dni datum - 15 970 l i stav anonymizováno v lahvích 33 005 ks. V prostorách žalobkyně byl dva dny před tím, než došlo k odvozu movitých věcí. příjmení sám fyzicky zjišťoval, jaké movité věci po inkriminované události chyběly. Vycházel přitom z inventury z předchozího roku, z výdejek a dále z toho, co bylo nalahvováno. Měl přehled o vínu, které bylo nalahvováno a které bylo prodáno. Evidence anonymizováno zmizela i s odvezeným vínem. Potvrdil, že vybavení v objektu a nástroje potřebné k lahvování anonymizováno žalobkyně koupila od firmy jméno.

11. Svědek příjmení. příjmení, který pracoval jako vinař v objektu žalobkyně, potvrdil, že v objektu se nacházelo 20 barelů á 2000 l a 10 barelů á číslo l, dále tam bylo cca 50 000 ks láhví, láhvovací linka, kartony na paletách. Potvrdil i stav na inventurách.

12. Svědek příjmení. Mlýnek potvrdil, že v objektu byly láhve anonymizováno cca číslo 000 ks, etikety. Poté, kdy byl v objektu exekutor, nezůstalo v něm v podstatě nic.

13. Z objektu bylo odvezeno víno za částka, z toho etiketované v hodnotě částka a bez etikety v hodnotě částka, a dále ostatní majetek (movité věci sloužící k distribuci a výrobě anonymizováno) v hodnotě částka. Žalobkyni byly v trestním řízení vráceny věci (láhvové víno a movité věci sloužící k výrobě a distribuci anonymizováno) v hodnotě částka (nebylo ji vráceno žádné sudové víno). Ke dni datum nebyly v objektu žádné věci, zámky dveří v objektu byly odstraněny, včetně zámku vstupních dveří. Žalobkyně uzavřela s pronajímatelem anonymizována dvě slova právnická osoba smlouvu o nájmu nemovitosti (část haly o rozloze 100 m² na adrese obce Mikulov, ulice, v budově adresa), za účelem na uskladnění anonymizováno. Nájemné bylo stanoveno částkou částka, včetně DPH. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od datum do datum, dodatkem k nájemní smlouvy byl prodloužen do datum, se stejně sjednaným nájemným a s jednorázovou úhradou ve výši částka za nedodržení termínu vyklizení. Celkové nájemné za pronájem objektu, včetně použití vysokozdvižného vozíku na naskladnění a vyskladnění zboží, činilo k datum - částka + 19 % DPH.

14. Na základě těchto zjištění dospěl soud prvního stupně při řešení otázky rozsahu a výši škody k tomuto skutkovému závěru: Z objektu užívaného žalobkyní bylo odvezeno 15 970 l sudového anonymizováno, 33 005 ks láhvového anonymizováno, v rámci trestního řízení bylo vráceno žalobkyni 19 947 ks láhvového anonymizováno, movité věci sloužící k výrobě a distribuci anonymizováno (2 521 ks láhví 0,75 příjmení - částka, 720 kartonů - částka, 500 ks kartonů jméno - částka, 3 plastové boxy 600 l - částka, 4 plastové boxy 800 l - částka, 3 plastové boxy číslo l - částka, 3 válcové boxy číslo l - částka, dva válcové boxy číslo l - částka, 3 válcové boxy 2000 l - částka, lis na hrozny - částka, původní vrták včetně příslušenství – částka (správně částka), dřevěné palety 40 ks - částka, tlaková nádrž - částka, filtr na víno 40 x 40 - částka, sudy hliníkové 80 ks - částka, bedny na víno 390 ks - částka, záklopky jméno 5 000 ks - částka, neokorek potisk jméno 1 778 ks - částka (správně částka), korková zátka 1 500 ks - částka, etikety anonymizováno 380 ks – částka, etikety anonymizováno 3 686 ks - částka, etikety anonymizováno 2 500 ks - částka, etikety anonymizováno 2 000 ks - částka, etikety anonymizováno 1 300 ks - částka, etikety anonymizováno 1 040 ks - částka, letáky 70 ks – částka, krabičky jméno 800 ks - částka, plastového hoboky 10 ks – částka. Žalobkyně zaplatila právnická osoba park právnická osoba za pronájem prostor na uskladnění anonymizováno částka (nájemné částka, manipulace za použití vysokozdvižného vozíku na uskladnění a vyskladnění částka a jednorázovou úhradu částka za nedodržení původního termínu vyklizení). Žalobkyně se s nárokem na náhradu škody obrátila na žalovanou dne datum a dne datum.

15. Po právní stránce dospěl soud prvního stupně s ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu a s odkazem na ustanovení § 13 odst. 1 a § 26 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen OdpŠk/, a § 442 obč. zák., k závěru, že je dána odpovědnost státu za škodu vzniklou žalobkyni v příčinné souvislosti s nezákonným postupem soudního exekutora a jeho vykonavatele, resp. jejich nesprávným úředním postupem při výkonu exekuční činnosti, a že nárok žalobkyně není promlčený. Akcentoval přitom závazný právní názor odvolacího soudu, podle něhož je základ žalobního nároku ve vztahu k náhradě škody na movitých věcech a za úhradu nájemného dán. Z tohoto důvodu se zabýval jen rozsahem škody a její výší. Vzal za prokázané, že ke dni datum se v objektu na adrese adresa (dále jen objekt), nacházely movité věci, specifikované v bodu 16 odůvodnění napadeného rozsudku, sloužící k výrobě (lahvování) a distribuci anonymizováno, 33 005 ks láhví anonymizováno a 15 970 l sudového anonymizováno. Poukázal přitom na výpovědi svědků ohledně skladových zásob movitých věcí, sloužících k výrobě anonymizováno, a anonymizováno v objektu k datu datum, zejména na výpověď svědka příjmení, kteří shodně potvrdili, že po zásahu soudního exekutora v objektu nic nezůstalo, vše bylo odvezeno. Tato skutečnost podle soudu prvního stupně vyplývá i z fotografií pořízených v rámci trestního řízení a z protokolu o ohledání místa činu. Množství lahvového a sudového anonymizováno, které měla žalobkyně v objektu a které bylo v důsledku nezákonné exekuce odvezeno, vzal za osvědčené jednotlivými fakturami. Při stanovení výše škody u jednotlivých movitých věcí vyšel soud prvního stupně z toho, že žalovaná tuto výši nesporovala. U lahvového anonymizováno vyšel ze znaleckého posudku Ing. příjmení a z ceníku, který byl jeho součástí s tím, že žalovaná nesporovala ani hodnotu movitých věcí souvisejících s výrobou a distribucí anonymizováno, tak jak ji žalobkyně vyčíslila. Jejich existenci v objektu vzal soud prvního stupně za osvědčenou ze svědeckých výpovědí, jednotlivých faktur a inventurního seznamu. Soud prvního stupně tak přiznal žalobkyní jako náhradu škody za movité věci související s výrobou a distribuci anonymizováno částka, za 13 058 ks láhvového anonymizováno částka a za 15 970 l sudového anonymizováno částka (15 970 l x částka). Dále soud prvního stupně přiznal žalobkyni částka z titulu náhrady škody za nájemné skladovacích prostor. Co do částky částka (viz opravné usnesení ze dne datum) soud prvního stupně žalobu zamítl.

16. Podle odůvodnění napadeného rozsudku (bod 21) soud prvního stupně zamítl rovněž nárok žalobkyně na náhradu vyplacených mezd jejím zaměstnancům v době, kdy musela utlumit vinařskou činnost z důvodu, že došlo k odvozu anonymizováno a movitých věcí sloužících k výrobě a distribuci anonymizováno s odůvodněním, že mezi takto vymezenou škodou a nesprávným úředním postupem soudního exekutora nebyla dána příčinná souvislost. Protože zamítnutí tohoto žalobního požadavku se nepromítlo ve výrokové části napadeného rozsudku, rozhodl soud prvního stupně k výzvě odvolacího soudu ze dne datum doplňujícím rozsudkem dne datum tak, že výrokem V. žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím, zamítl.

17. Soud prvního stupně přiznal žalobkyni také úrok z prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk s odůvodněním, že uplatnila svůj nárok u žalované dne datum O výši úroku z prodlení rozhodl podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

18. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za její právní zastoupení, cestovné, náhradu za promeškaný čas a DPH.

19. O nákladech státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil převážně neúspěšné žalované povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši částka.

20. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, které směřovalo proti výroku I. a proti výroku o nákladech řízení mezi účastníky a o nákladech státu. Vytkla soudu prvního stupně, že na základě provedených důkazů dospěl zčásti k nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítla, že soud prvního stupně nesprávně určil rozhodný okamžik anonymizováno počátek běhu promlčecí lhůty s tím, že žalobkyně se o vzniku škody a kdo za ni odpovídá, dozvěděla v okamžiku, kdy zjistila, že ji byly movité věci nezákonně zabaveny cestou exekuce, resp. že se o vzniku škody mohla dozvědět nejpozději k datu, kdy ji byly zajištěné věci vráceny a kdy zjistila podstatnou skutečnost, na níž staví svůj nárok vůči státu, a to rozsah věcí, které ji již nebylo možné vrátit a za které požaduje náhradu. Podle žalované se tak stalo nejpozději k datu vydání rozsudku soudu prvního stupně v trestním řízení v roce 2010. Z tohoto důvodu nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, který počátek běhu promlčecí lhůty vázal až k datu nabytí právní moci konečného rozhodnutí vydaného v trestním řízení.

21. Žalovaná rovněž vyslovila nesouhlas s posouzením přičitatelnosti postupu vykonavatele soudního exekutora žalované a k tvrzené absenci excesu úředních osob při výkonu jím státem svěřené činnosti, byť byl vykonavatel za danou trestnou činnost odsouzen. Považovala za nelogické, že soud prvního stupně uzavřel, že na trestní stíhání vykonavatele není nutné brát zřetel, když současně ve vztahu k promlčení vázal počátek běhu promlčecí doby až na skončení trestního stíhání a odsouzení anonymizováno, která je za vznik předmětné škody reálně odpovědná. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žaloba se v plném rozsahu zamítá.

22. V doplnění odvolání vytkla soudu prvního stupně, že nerozhodl o rozšíření žaloby o částku částka, takže tato nemohla tvořit předmět řízení. Mělo tak být rozhodnuto pouze o částce částka. Za této situace soud prvního stupně překročil předmět řízení o částku částka a na druhou stran nevyčerpal celý předmět řízení, když shledal, že nárok žalobkyně na náhradu škody za její mzdové náklady ve výši částka je zcela nedůvodný, avšak o něm nerozhodl, když zamítl žalobu pouze co do částky částka (správně částka – viz opravné usnesení ze dne datum). Rozsudek soudu prvního stupně proto shledala jako vnitřně rozporný.

23. Žalovaná měla dále výhrady ke stanovení výše škody za nájemné s tím, že ve vztahu k tomuto nároku žalobkyně prokázala vznik škody v částce o částka nižší. Její výtky směřovaly také proti výši škody za jednotlivé movité věci, když žalobkyně požadovala z titulu tohoto nároku zaplacení částky částka, avšak součet částek v bodu 16 odůvodnění napadeného rozsudku představuje celkem částku částka. Navíc v případě náhrady za odcizené předměty„ etikety anonymizováno 3 686 ks“ byl překročen nárok žalobkyně, neboť na této náhradě žalobkyně požadovala škodu ve výši částka, avšak soud prvního stupně ji přiznal náhradu škody ve výši částka. Podle žalované je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný také v případě náhrady škody za láhvové víno, když písemné odůvodnění rozsudku neobsahuje žádný přezkoumatelný popis toho, jak soud prvního stupně k předmětné částce dospěl a z čehož se skládá. Za podstatnější však žalovaná považovala, že soud prvního stupně nevěnoval dostatečnou pozornost řádnému zjištění skutkového stavu v této otázce a zcela rezignoval na zjištění, na základě čeho žalobkyně identifikovala, že ji zaměstnanec p. příjmení odcizil právě dané láhve a ve stanoveném počtu, přičemž nedostatečně průkazná identifikace láhví odcizených zaměstnancem je zásadní anonymizováno řádné zjištění o výši škody. Podle přesvědčení žalované bez prokázání množství a druhu odcizených láhví bylo řízení zatíženo logickou mezerou a žalobkyně tak nemohla prokázat, že skutečně všechny zbývající láhve ji byly odcizeny v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu. Závěrem akcentovala, že soud prvního stupně zcela nekriticky ve vztahu k této otázce převzal tvrzení žalobkyně, aniž by jakkoliv danou otázku zkoumal.

24. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně. Akcentovala, že soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel ze závazného právního názoru odvolacího soudu, který dospěl k závěru, že její nárok je po právu a že není promlčený. Soud prvního stupně se tak zabýval pouze rozsahem a výší škody, proti které žalovaná žádné námitky v řízení nevznesla. Jednání žalované v průběhu odvolacího řízení, kdy doplnila své odvolání, považovala za rozporné s dobrými mravy. Ohledně nároku na náhradu škody za nájemné poznamenala, že z faktury ze dne datum, zaplacené dne datum, vyplývá výše tohoto nároku s tím, že žalovaná k částce částka nepřipočetla DPH, právě ve výši částka, byť faktura tuto částku jako DPH k částce částka obsahovala. K nároku na náhradu škody za jednotlivé movité věci označené v bodu 16 napadeného rozsudku uvedla, že v důsledku písařských pochybení žalovaná dovodila nesprávný součet, který ve skutečnosti činí částka. Ve vztahu k nároku na náhradu škody za odcizená láhvová anonymizováno uvedla, že vycházela z výsledku řádné inventarizace z datum, od níž odečetla prodané láhve a další láhve, které byly odcizeny jejím zaměstnancem p. příjmení, jemuž soudně byla uložena povinnost (řízení vedené u Krajského soudu v obec pod sp. zn. spisová značka) nahradit ji škodu za odebraná anonymizováno, a od zbylého počtu láhví byl proveden odečet láhví vrácených Policií ČR. Ohledně nároku na náhradu škody za ušlé mzdy zaměstnanců uvedla, že tento nárok nebyl u soudu uplatněn. Ve svém vyjádření zrekapitulovala, že požaduje za láhvové víno náhradu škody částka, za sudová anonymizováno náhradu škody ve výši částka, za movité věci částka a za nájemné částka.

25. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve spojení s usnesením ze dne datum, doplňujícím rozsudkem ze dne datum a opravným usnesením ze dne datum, podle § 212 a 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a poté, kdy doplnil dokazování fakturou za nájemné z datum a listinami z trestního spisu Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka /ručně psaný inventurní zápis ze dne datum L. Rozbořilem, inventurní soupis odcizeného zboží a ceník ke dni datum (dále jen inventurní soupis odcizeného zboží), uplatnění nároků na náhradu škody žalobkyní v trestním řízení ze dne datum, znalecký posudek Ing. jméno příjmení z datum, jehož nedílnou součást tvoří seznam odcizených věcí k ocenění (dále jen seznam odcizených věcí), rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací s právní moci datum rozhodnutí, jehož nedílnou součást tvoří příloha číslo příloha číslo dospěl k závěru, že odvolání žalované je částečně opodstatněné.

26. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou žalované, zda se soud prvního stupně vypořádal s celým předmětem řízení. Tuto námitku neshledal opodstatněnou. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že žalobkyně se podle žalobního petitu (viz č.l. 16) domáhala zaplacení částky částka. Při jednání dne datum (viz č.l. 180) žalobkyně specifikovala žalovanou částku tak, že sestává z částky částka (zboží a věci, které ji byly zabaveny v rámci exekučního řízení), nájemného ve výši částka a náhrady mzdy ve výši částka. Na tomto jednání byla žalobkyně poučena podle § 118a o.s.ř. ve vztahu k jejímu nároku na náhradu škody z titulu náhrady mzdy ve výši částka. Na uvedené poučení žalobkyně reagovala podáním ze dne datum (viz č.l. 182-189), ve kterém požadovala zaplacení jednak částky částka sestávající z částky částka za lahvové víno, částka za sudové víno, částka za movité věci a částka za nájemné, a dále zaplacení částky částka z titulu vyplacených mezd zaměstnancům, včetně plateb na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmu. Také v závěrečném návrhu ze dne datum (viz č.l. 301 a 302) zopakovala svůj požadavek na zaplacení částky částka a částky částka.

27. Při posouzení otázky, zda byl vyčerpán, resp. překročen předmět řízení, dospěl odvolací soud k následujícímu závěru. Přestože soud prvního stupně formálně nerozhodl o připuštění změny žaloby, učiněné podáním žalobkyně ze dne datum, jímž nepochybně uplatnila také nárok na náhradu škody za mzdy nevyplacené jejím zaměstnancům, které se dostalo do dispozice žalované, což vyplývá z protokolu o jednání ze dne datum (viz č.l. 210), rozhodl o tomto nároku žalobkyně napadeným rozsudkem tak, že jej shledal neopodstatněným, což vyplývá z bodu 21 jeho odůvodnění, byť se zamítnutí tohoto nároku nepromítlo ve výrokové části jeho rozsudku. Uvedené pochybení soud prvního stupně napravil k výzvě odvolacího soudu vydáním doplňujícího rozsudku dne datum, přičemž téhož dne vydáním opravného usnesení učinil soulad s výší škody, jež měla být správně zamítnuta výrokem II. Lze tak shrnout, že soud prvního stupně sice procesně pochybil, nicméně uvedené pochybení nemělo vliv na věcnou správnost napadeného rozsudku.

28. Odvolací soud anonymizováno přehlednost rekapituluje, že předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši částka sestávající z částky částka za láhvové víno, částka za sudové víno, částka za movité věci a částka za nájem, a dále na náhradu škody ve výši částka jako náhrady za mzdy zaměstnanců. Rozsudek soudu prvního stupně nebyl napaden ve výroku II., jímž byla žaloba na zaplacení částky částka s příslušenstvím zamítnuta, a ve výroku V., jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky částka s příslušenstvím. Předmětem odvolacího řízení tak zůstala částka částka s příslušenstvím.

29. Odvolací soud shledal jako správný postup soudu prvního stupně, který se po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu ze dne datum zabýval pouze rozsahem škody a její výší v intencích závazného pokynu odvolacího soudu prezentovaného v jeho kasačním rozhodnutí, v němž odvolací soud závažným způsobem uzavřel (§ 226 odst. 1 o.s.ř., viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), že je dána odpovědnost státu za škodu vzniklou žalobkyni v příčinné souvislosti s nezákonným postupem soudního exekutora a jím pověřeného vykonavatele v exekučním řízení, resp. že v posuzovaném případě byl splněn zákonný předpoklad odpovědnosti státu za škodu, tj. existence nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk, že ze strany soudního exekutora a jím pověřeného vykonavatele nedošlo k excesu, když jejich jednání popsané v trestním rozsudku nevykazuje znaky (extrémního) vybočení z anonymizováno svěřené státem oběma jmenovaným osobám v souvislosti s prováděním exekuce, že je dána příčinná souvislost mezi tímto nesprávným úředním postupem a škodou, jenž vznikla žalobkyni na movitých věcech a v důsledku zaplacení nájemného za náhradní skladovací prostory, a že nárok žalobkyně není promlčený. V otázce promlčení odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalobkyně mohla získat povědomost o vzniklé škodě a o tom, kdo za ní odpovídá až z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne datum ve smyslu § 32 odst. 1 OdpŠk., přičemž žaloba v této věci byla podána dne datum Odvolací soud k námitce žalované o nesprávném určení rozhodného okamžiku anonymizováno počátek běhu promlčecí doby dodává, že sama žalovaná v odvolání připouští, že takový okamžik nastal nejpozději vydáním rozsudku soudu prvního stupně v trestním řízení, byť se mýlí v tom, když uvádí rozsudek z roku 2010, který byl následně zrušen, takže je zřejmé, že žalobkyně mohla tuto povědomost o vzniku škody a kdo za ní odpovídá získat až vydáním trestního rozsudku dne datum, který posléze nabyl právní moci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

30. Odvolací soud se s ohledem na výše uvedené již dále nezabýval odvolací námitkou žalované o nesprávném posouzení počátku běhu promlčecí lhůty, ani námitkou, že se v daném případě nejednalo o nesprávný anonymizováno postup, když podle názoru žalované ze strany úředních osob při výkonu jím státem svěřené činnosti došlo k excesu, protože tyto sporné otázky již byly závazným způsobem vyřešeny předchozím rozhodnutím odvolacího soudu.

31. Po doplnění dokazování podle § 213 odst. 2 a odst. 4 o.s.ř. dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně, ohledně výše škody vzniklé žalobkyni v důsledku zaplacení nájemného za náhradní skladovací prostory a ohledně výše škody požadované žalobkyní za sudové víno a částečně za některé movité věci (částka za láhve 0,75 příjmení, částka za kartony, částka za kartony jméno, částka za dřevěné palety – dřevěné klece ohradové palety, částka za neokorek potisk jméno, částka za korkové zátky), je věcně správný.

32. K výši náhrady škody vzniklé žalobkyni v souvislosti se zaplacením nájemného za náhradní nebytové skladovací prostory učinil soud prvního stupně správná skutková zjištění, která jsou uvedena v bodu 15 odůvodnění napadeného rozsudku. Žalovaná ohledně tohoto nároku v odvolání namítla, že tento nárok měl být žalobkyni přiznán v částce od částka nižší. Odvolací soud neshledal tuto námitku žalované důvodnou. Z obsahu faktury vystavené pronajímatelem právnická osoba park právnická osoba žalobkyni dne datum vyplývá, že touto fakturou byla žalobkyni fakturovaná celkem částka částka včetně 19 % DPH, a to za krátkodobý pronájem prostor v přízemí objektu anonymizováno ulice a číslo, z titulu smlouvy ze dne datum a jejího dodatku ze dne datum. Uvedená částka sestává z nájemného ve výši částka s 19 % DPH ve výši částka, celkem částka, manipulace částka s 19 % DPH ve výši částka, celkem částka, a z náhrady za nedodržení termínu vyskladnění částka s 19 % DPH ve výši částka, celkem částka. Tuto částku žalobkyně zaplatila v den splatnosti uvedené faktury dne datum.

33. Odvolací soud shledal jako správný i závěr soudu prvního stupně o výši škody, která žalobkyni vznikla za sudové víno. Žalobkyně požadovala na náhradu této škody částka (16 000 l × částka). Soudem prvního stupně ji byla z titulu tohoto nároku přiznaná částka částka s příslušenstvím, co do částky částka s příslušenstvím byl tento žalobní nárok pravomocně zamítnut. Soud prvního stupně ohledně výše škody za sudové víno vyšel ze správných skutkových zjištění ohledně množství sudového anonymizováno. Ohledně jeho ceny za jeden litr pak vyšel ze znaleckého posudku Ing. jméno příjmení, který cenu za 1 l sudového anonymizováno stanovil částkou částka bez DPH. Správnost skutkového zjištění soudu prvního stupně ohledně množství sudového anonymizováno vyplývá nejen z ručně psaného inventurního zápisu L. Rozbořila dne datum a z inventurního soupisu odcizeného zboží, které žalobkyně založila do trestního spisu a z něhož vycházela při uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení ze dne datum, ale je potvrzena nepřímo i výpovědí svědků příjmení příjmení, M. příjmení a M. příjmení. Soud prvního stupně ohledně náhrady škody z titulu tohoto nároku tedy správně uzavřel, že žalobkyni náleží náhrada škody za 15 970 l sudového anonymizováno, tedy v celkové výši částka (15 970 l × částka). Žalovaná ve vztahu ke skutkovým zjištěním soudu prvního stupně ohledně tohoto nároku v odvolání žádné konkrétní výtky neuvedla.

34. Pokud se týká nároku žalobkyně na náhradu škody za jednotlivé movité věci, který uplatnila v celkové výši 319 925, částka, pak ohledně něj dospěl odvolací soud po doplněném dokazování, na rozdíl od soudu prvního stupně, k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala náhradu škody jen ohledně rozsahu a výše níže označených movitých věcí.

35. Odvolací soud proto ohledně tohoto nároku žalobkyně shledal odvolání žalované částečně důvodným, neboť soud prvního stupně při jeho posuzování vycházel z nesprávně, resp. neúplně zjištěného skutkového stavu. Odvolací soud přitom nesdílí jako oprávněnou argumentaci žalobkyně, že žalovaná výši tohoto nároku nesporovala. Z obsahu spisu totiž nelze dovodit, že by žalovaná rozsah škody za jednotlivé movité věci a její výši ke dni datum učinila nespornou. Uvedené se nepodává z žádného jejího vyjádření ani z protokolu o jednání. Za situace, kdy žalovaná zpochybňovala základ žalobního nároku, je zcela logické, že nemusela výslovně brojit proti rozsahu a výši škody. Nicméně z obsahu spisu se podává, že žalovaná sporovala i výši škody, když ji považovala za nepřiměřenou a neodpovídající hospodaření žalobkyně v předchozím období.

36. Při posuzování správnosti závěru soudu prvního stupně o rozsahu a výši této škody vycházel odvolací soud z ručně psaného inventárního zápisu L.Rozbořilem, následně doplněného písemným inventurním soupisem odcizeného zboží, tedy z listin, jenž považoval za nejrelevantnější důkazy o rozsahu a výši škody, neboť byly vyhotoveny bezprostředně po škodní události, která nastala dne datum, jejichž obsah porovnal se seznamem odcizených věcí, které byly žalobkyni vráceny v průběhu trestního řízení a jejichž hodnota představovala celkem částku částka (k tomu srovnej seznam odcizených věcí, který tvoří nedílnou součást znaleckého posudku ing. příjmení číslo přílohu číslo číslo rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací). Žalobkyně učinila specifikaci jednotlivých movitých věcí, za které požaduje náhradu škody, včetně výše škody vztahující se k jednotlivým položkám ve svém podání ze dne datum (viz čl. 188-189 spisu). Jedná se o movité věci uvedené pod položkou 1 až 28.

Ad položka 1: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 2 521 ks láhví 0,75 příjmení v hodnotě částka, tj. částka za jednu láhev. Podle inventurního soupisu odcizeného zboží z datum bylo láhví příjmení celkem 4 100 ks. Vzhledem k tomu, že Policií ČR bylo podle položky 51 seznamu odcizených věcí vráceno 7 425 ks prázdných láhví bez bližší specifikace, zda se jednalo o láhev zelenou či hnědou, značkovou či jakého byla objemu (viz seznam odcizených věcí), a že podle inventurního soupisu odcizeného zboží z datum měla žalobkyně na skladě celkem 8 000 ks všech prázdných láhví, lze dospět k závěru, že žalobkyni vznikla na láhvích příjmení škoda maximálně v počtu 575 ks. Z inventurního soupisu odcizeného zboží z datum přitom vyplývá, že cena jedné prázdné láhve činí částka. Protože žalobkyně požadovala za 1 ks láhve příjmení částku částka, vycházel odvolací soud z této částky a matematickým výpočtem dospěl k závěru, že žalobkyni na láhvích příjmení vznikla škoda jen ve výši částka (575 × 7,25).

Ad položka 2: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 720 ks kartonů v hodnotě částka, tj. částka za 1 ks. Podle položky 45 inventurního soupisu odcizeného zboží z datum však bylo kartonů pouze 700 ks (stejně jako ručně psaný inventurní zápis). Vzhledem k tomu, že Policii ČR bylo dle položky 52 seznamu odcizených věcí vráceno 280 ks kartonových krabic (v inventurních soupisech byla uvedena jen položka kartony obyčejné), lze uzavřít, že žalobkyně prokázala, že na kartonech ji vznikla škoda pouze za 420 ks (číslo). Odvolací soud matematickým výpočtem tak dospěl k závěru, že na této položce vznikla žalobkyni škoda v celkové výši částka (420 x 6,58).

Ad položka 3: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 500 ks kartonů jméno v hodnotě částka, tj. částka za 1 ks. Podle inventurního soupisu odcizeného zboží z datum tato položka odpovídá, jak počtem kusů, tak cenou za 1 ks. Ze seznamu odcizených věcí přitom nevyplývá, že by kartony jméno byly Policií ČR žalobkyni vráceny. Lze tak uzavřít, že žalobkyni vznikla škoda za kartony jméno ve výši částka.

Ad položka 12: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 40 ks dřevěných palet (dřevěných klecí – ohradových palet) v hodnotě částka, tj. číslo spisová značka. Z inventurního soupisu odcizeného zboží z datum vyplývá, že tato položka (číslo) odpovídá, jak počtem kusů, tak požadovanou cenou za 1 ks, kterou odvolací soud shledal jako přiměřenou (§ 136 o.s.ř.). Ze seznamu odcizených věcí přitom nevyplývá, že by dřevěné palety (dřevěné klece – ohradové palety) v počtu 40 ks byly Policií ČR žalobkyni vráceny. Lze tak uzavřít, že žalobkyni vznikla škoda za 40 ks dřevěných palet (dřevěných klecí – ohradových palet) ve výši částka.

Ad položka 17: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 5 000 ks záklopky jméno v hodnotě 5 000 ks, tj. 1 spisová značka. Podle inventurního soupisu odcizeného zboží z datum (položka 43) počet kusů i cena za 1 ks této listině odpovídá. Lze tak uzavřít, že žalobkyni za 5 000 ks záklopek jméno vznikla škoda v celkové výši částka.

Ad položka 18: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 1 778 ks neokorek potisk jméno v hodnotě částka. V inventurním soupisu odcizeného zboží z datum je uvedeno u této položky 3 000 ks s cenou 3,50 spisová značka. Protože žalobkyně požadovala jen náhradu škody za 1 778 ks, provedl odvolací soud matematický výpočet a dospěl k závěru, že odpovídající výši škody za tuto položku představuje částka částka (1 778 x 3,50).

Ad položka 19: Žalobkyně požadovala náhradu škody za 1 500 ks korkových zátek v hodnotě částka, tj. 9,64 spisová značka. Podle inventurního soupisu odcizeného zboží z datum bylo korkových zátek 6 500 ks a cena za1 ks činila částka (položka 36). Vzhledem k tomu, že Policí ČR bylo žalobkyni vráceno dle položky 53 a 126 seznamu odcizených věcí 6 000 ks korkových zátek, lze uzavřít, že žalobkyni vznikla škoda za korkové zátky pouze v rozsahu 500 ks (6 500 - 6 000). Odvolací soud tak matematickým výpočtem dospěl k závěru, že za 500 ks korkových zátek žalobkyni náleží náhrada škody ve výši částka (500 x 9,64).

37. Ze shora uvedeného vyplývá, že v odvolacím řízení bylo doplněným dokazováním prokázáno, že žalobkyní na jednotlivých položkách za movité věci výše specifikované náleží náhrada škody ve výši částka.

38. Ohledně položky ad 4 – 11, ad 13 – 16, ad 21 – 28, učinil soud prvního stupně nedostatečná skutková zjištění, a to jak ohledně rozsahu škody u jednotlivých položek, tak ohledně výše škody za tyto položky. V této souvislosti odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně ohledně výše uvedených položek vyšel pouze z tvrzení žalobkyně, která považuje odvolací soud ve vztahu k jednotlivým položkám za zcela nedostačující, neboť žalobkyně ve skutkových tvrzeních učinila pouze soupis jednotlivých movitých věcí s tím, že k jednotlivým položkám vyčíslila výši škody, kterou za ně požaduje, aniž by u jednotlivých položek skutkově vylíčila, jakým způsobem dospěla k rozsahu a výši škody, která musí být stanovena ke dni škodní události, a jakými konkrétními důkazy hodlá tato svá tvrzení prokázat. Soud prvního stupně žalobkyni v tomto směru neposkytl řádné poučení podle § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř., a proto ohledně výše označených položek odvolací soud uzavírá, že rozsudek soudu prvního stupně je zatížen vadou řízení / § 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř., v důsledku níž soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci a tento nárok žalobkyně tak neprávně posoudil i po stránce právní / 205 odst. 2 písm. d), g) o.s.ř./.

39. Ve vztahu k výše uvedeným jednotlivým položkám bude proto na soudu prvního stupně, aby žalobkyni řádně poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá skutková tvrzení o tom, že jednotlivé movité věci uvedené pod výše uvedenými položkami se ke dni škodní události nacházely v objektu užívaném žalobkyní, kolik činila jejich cena ke dni škodní události a současně, aby k doplněným tvrzením označila důkazy, jimiž by bylo možné tato tvrzení prokázat s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

40. Pokud se týká náhrady škody za láhvové víno, pak žalobkyně požadovala za láhvové víno náhradu škody v celkové výši částka za 13 058 ks láhví anonymizováno bez jakékoliv další specifikace. Ve vztahu k tomuto uplatněnému nároku shledal odvolací soud jako zcela oprávněnou námitku žalované, že rozsudek soudu prvního stupně ohledně tohoto nároku je zcela nepřezkoumatelný, neboť neobsahuje vysvětlení, jak soud prvního stupně k této částce dospěl a z čeho se skládá. Nevěnoval ani dostatečnou pozornost řádnému zjištění skutkového stavu ohledně této škody a zcela nekriticky převzal veškerá tvrzení žalobkyně, jak výstižně žalovaná poznamenala v odvolání, a to jak ohledně rozsahu této škody, tak i výše.

41. Podle skutkových tvrzení žalobkyně cena za láhvové víno měla být stanovena znaleckým posudkem Ing. příjmení. Z napadeného rozsudku však není vůbec zřejmé, jaká zjištění ve vztahu k ceně láhvového anonymizováno soud prvního stupně z tohoto znaleckého posudku učinil, ani jakým způsobem dospěl v celkové částce částka. Z rozsudku není rovněž zřejmé, z čeho soud prvního stupně zjistil, že Policií ČR bylo žalobkyni vráceno 19 947 ks láhví. Soud prvního stupně vycházel z toho, že ke dni datum bylo v objektu užívaném žalobkyní 33 005 ks láhví po odpočtu 3 100 ks láhví, které byly vyřazeny. Uvedená skutková zjištění však neodpovídají inventurnímu soupisu odcizeného zboží z datum, včetně ručně psaného inventurního zápisu, tedy z listin, které odvolací soud považoval za jediné relevantní důkazy o stavu věci movitých, láhvového a sudového anonymizováno, neboť byly učiněny v bezprostřední časové návaznosti na škodní událost dne datum, když z nich vyplývá, že ke dni datum bylo v objektu užívaném žalobkyní 35 170 ks láhví anonymizováno celkem s označením počtu kusů jednotlivých láhví a s uvedením jejich konkrétního druhu a ceny za jednu láhev, která se od sebe liší podstatným způsobem. Z uvedeného je tak zřejmé, že počet kusů láhví anonymizováno dle tohoto inventurního soupisu odcizeného zboží neodpovídá skutkovému tvrzení žalobkyně o počtu kusů láhví anonymizováno ke dni škodní události, ani tvrzení žalobkyně o počtu kusů láhví, které ji byly Policií ČR vráceny v rámci trestního řízení (19 947 ks). Nevěrohodnost tohoto tvrzení žalobkyně odvolací soud dovodil z matematického výpočtu kusů láhví anonymizováno, které byly Policií ČR žalobkyni vráceny. Pokud by odvolací soud vycházel z označených druhů anonymizováno, tak by Policií ČR bylo žalobkyni vráceno 21 466 ks, a pokud by odvolací soud vycházel při matematickém výpočtu i z neoznačených láhví anonymizováno, tak by žalobkyni bylo vráceno podle seznamu odcizených věcí 23 250 ks láhví anonymizováno (viz příloha číslo číslo trestního rozsudku).

42. Protože žalobkyni se ohledně tohoto jejího nároku nedostalo řádného poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnila svá skutková tvrzení o tom, jakým způsobem dospěla ke stanovení rozsahu této škody a ke stanovení její výše a současně, aby k těmto tvrzením navrhla relevantní důkazy tato tvrzení prokazující, s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení, event. břemene důkazního, je rozsudek soudu prvního stupně také ohledně tohoto nároku žalobkyně zatížen vadou, která měla za následek nesprávné zjištění skutkového stavu. příjmení tak na soudu prvního stupně, aby žalobkyni i ohledně tohoto nároku poskytl řádné poučení ve shora naznačeném směru.

43. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené uzavírá, že rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky částka shledal věcně správným, a proto jej ohledně této částky ve výroku I. potvrdil podle § 219 o.s.ř. (částka + částka + částka), a to se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, když žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne datum, takže podle § 15 odst. 2 OdpŠk. ji náleží zákonný úrok z prodlení až od data datum. Z tohoto důvodu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně co do příslušenství z částky částka za období od datum do datum změnil tak, že se žaloba v uvedeném rozsahu zamítá.

44. Co do částky částka s příslušenstvím (3 819 727 - 900 - 575 001,50) byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen podle § 219a odst. 1 písm. b) a odst. 2 o.s.ř., a to spolu s výroky III. a IV. a s usnesením ze dne datum, a věc v uvedeném rozsahu byla vrácena soudu prvního stupně podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení, ve kterém soud prvního stupně bude pokračovat ve shora naznačeném směru a v závislosti na reakci žalobkyně posoudí, zda její skutková tvrzení jsou dostatečná, v záporném případě z této skutečnosti dovodí procesní důsledky, a zda důkazní návrhy jsou relevantní k prokázání jejich tvrzení ohledně rozsahu a výše škody za lahvové víno a za označené položky movitých věcí. Po náležitém zjištění skutkového stavu věci a doplněném dokazování vydá nové rozhodnutí. V odůvodnění nového rozhodnutí se bude soud prvního stupně důsledně řídit ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. a stručně a jasně uvede, které skutečnosti má ohledně rozsahu a výše škody za prokázané a které nikoliv, a především vyloží, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, případně kterým důkazům neuvěřil a z jakého důvodu, a jaký z nich učinil skutkový závěr. Při hodnocení důkazů bude mít na zřeteli zákonná kritéria vyplývající z ustanovení § 132 o.s.ř.

45. V novém rozhodnutí neopomene soud prvního stupně rozhodnout také o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o.s.ř).

46. Právním názorem vysloveným v rozhodnutí odvolacího soudu je soud prvního stupně vázán podle § 226 odst. 1 o.s.ř.

Proti výroku I. je přípustné dovolání, které se podává ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR za podmínek uvedených v § 237 o.s.ř.

Proti výroku II. dovolání není přípustné.