MSPH 23 CO 192/2022-624

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a Mgr. Andrey Grycové v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o náhradu škody uvedením v předešlý stav a opatření k odvrácení škody, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek anonymizováno I. stupně se ve výroku o věci samé I. mění tak, že žalovaná je povinna zajistit odvoz a likvidaci suti ze zřícené části opěrné zdi, která se nachází na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno dle zakreslení na plánku – příloze rozsudku, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku; ve zbývající části zamítavého výroku o věci samé I. se rozsudek soudu I. stupně potvrzuje.

II. Rozsudek anonymizováno I. stupně se potvrzuje v zamítavých výrocích o věci samé II. a III.

III. Rozsudek anonymizováno I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé IV. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s ročním úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to do anonymizováno dnů od právní moci rozsudku.

IV. Rozsudek anonymizováno I. stupně se výroku o nákladech státu VI. mění tak, že žalobkyně je povinna doplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 částku částka a žalovaná je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 částku částka, a to vždy do anonymizováno dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Rozsudkem ze dne datum soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaní (nyní pouze žalovaná jméno příjmení – poznámka odvolacího soudu) do 30 dnů od právní moci rozsudku byli povinni společně a nerozdílně uhradit škody na pozemcích žalobkyně parc. číslo parc. číslo v katastrálním území Tubož, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, dále na skleníku žalobkyně, který se nachází na pozemku žalobkyně parc. číslo v anonymizováno ú. anonymizováno, a to uvedením do předešlého stavu, tedy stavu před zřícením opěrné zdi a sklepů, které se nachází pod pozemky žalobkyně parc. č. st. anonymizováno a parc. číslo v katastrálním území Tubož, přičemž konkrétně byli žalovaní (respektive žalovaná) povinni společně a nerozdílně: ⟪LB:lb_001⟫ – dosypat a zhutnit chybějící zeminu do stávající roviny pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, tedy zasypat propad zeminy na tomto pozemku v místě vedle zřícené opěrné zdi, která se nachází pod tímto pozemkem na hranici s pozemkem žalovaných parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, tj. zasypat propad zeminy nacházející se mezi zřícenou částí opěrné zdi pod uvedeným pozemkem žalobkyně a skleníkem žalobkyně na uvedeném pozemku žalobkyně tak, jak je zakreslen tento propad na příjmení, který je přílohou rozsudku, ⟪LB:lb_002⟫ – postavit dřevěný plaňkový plot v délce anonymizováno m a výšce anonymizováno cm na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, u hranice uvedeného pozemku žalobkyně s pozemkem žalovaných parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, v místě propadu zeminy na uvedeném pozemku žalobkyně, a to podélné a souběžně s opěrnou zdí tak, jak je zakresleno na příjmení – příloze rozsudku, ⟪LB:lb_003⟫ – dále vyrovnat skleník na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, do původní vodorovné polohy, ⟪LB:lb_004⟫ – vyměnit 4 prasklé tabulky skla ve skleníku žalobkyně na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, ⟪LB:lb_005⟫ – vysázet živý plot anonymizováno japonských topolů na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, na místě mezi skleníkem žalobkyně na tomto pozemku a opěrnou zdí pod tímto pozemkem, a to podélně a souběžně s opěrnou zdí dle zakreslení v příjmení – příloze rozsudku, ⟪LB:lb_006⟫ – zajistit odvoz a likvidaci suti ze zřícené části opěrné zdi, která se nachází na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno tak, jak je umístěna suť zakreslená na příjmení – příloze rozsudku (I.). Dále byla zamítnuta žaloba s návrhem, aby žalovaní (respektive žalovaná – poznámka odvolacího soudu) byli povinni společně a nerozdílně uhradit žalobkyni škody na pozemku parc. č. st. anonymizována dvě slova ú. anonymizováno, spočívající v několika propadech uvedeného pozemku, a to uvedením do předešlého stavu, tedy stavu před zřícením sklepů, které se nachází pod pozemky žalobkyně parc. č. st. anonymizováno a parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, přičemž konkrétně by byli povinni společně a nerozdílně provést: dosypání a zhutnění chybějící zeminy do stávající roviny pozemku žalobkyně parc. č. st. anonymizována dvě slova ú. anonymizováno, tedy zasypat propady zeminy na tomto pozemku (II.), dále soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně provést na opěrné zdi a sklepech nacházejících se pod pozemky žalobkyně parc. číslo parc. č. st. anonymizována dvě slova ú. anonymizováno vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy, konkrétně byli povinni provést společně a nerozdílně: ⟪LB:lb_007⟫ – výkopové práce tak, aby bylo možné provést základy opěrné zdi na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, na hranici uvedeného pozemku žalobkyně s pozemkem žalovaných parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno tak, jak je zakresleno na příjmení – příloze rozsudku, ⟪LB:lb_008⟫ – vystavit základy opěrné zdi tvořené armovaným betonovým pásem šíře 30 cm, délky 10,48 m a hloubky 80 cm na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, na hranici uvedeného pozemku žalobkyně s pozemkem žalovaných parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno tak, jak je zakresleno na příjmení – příloze rozsudku, ⟪LB:lb_009⟫ – vystavit vlastní opěrnou zeď na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, na hranici uvedeného pozemku žalobkyně s pozemkem žalovaných číslo anonymizováno ú. anonymizováno, a to z pískovcových kamenů o rozměrech – šíře 30 cm, délka 10,48 m, výška 278 cm tak, jak je zakresleno na příjmení – příloze rozsudku s tím, že opěrná zeď musí být provázána s klenbami sklepů, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku (III.).

Dále zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částka s ročním úrokem z prodlení od doručení rozšíření žaloby žalovaným až do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (IV.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalobkyni (zřejmě správně žalované) náhradu na nákladech řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných (V.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení – znalečném částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

2. Žalobkyně se po žalovaných (původně jméno příjmení a jméno příjmení – poznámka odvolacího soudu), následně po úmrtí 1. žalovaného jméno příjmení k datu datum proti právní nástupkyni, tj. pouze proti původně 2. žalované jméno příjmení, domáhala náhrady škody uvedením blíže specifikovaných pozemků žalobkyně (parc. číslo st. 2, jehož součástí je stavba adresa) vše anonymizováno ú. anonymizováno, územní celek, do původního stavu, a to způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku včetně provedení zasypání propadu zeminy v místě u zřícené opěrné zdi dle přiloženého plánu, dále postavení dřevěného plaňkového plotu, vyrovnání skleníku žalobkyně do původní vodorovné polohy (včetně výměny 4 prasklých skel skleníku), dále osazení živého plotu z japonských topolů a odvozu a likvidace suti ze zřícené části opěrné zdi, kdy žalovaní byli vlastníky sousedního pozemku parc. číslo sklepů nacházejících se pod pozemky žalobkyně, přístupných pouze z pozemků žalovaných, žalovaní tak byli vlastníky opěrné zdi nacházející se pod pozemky žalobkyně tvořící hranici pozemku žalobkyně s pozemky žalovaných, když uvedená zeď je přístupná pouze z pozemku žalovaných; dále se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovaným učinit přiměřená a vhodná opatření k odvrácení hrozící újmy v podobě provedení výkopových prací k základům opěrné zdi a výstavby opěrné zdi včetně jejích železobetonových základů, když v minulosti žalovaní (žalovaná) prováděli opravy a stavební úpravy sklepů a opěrné zdi nekvalifikovaným způsobem, v anonymizováno rok došlo ke zřícení části opěrné zdi a ke zborcení sklepů, tím došlo ke vzniku škody na pozemcích žalobkyně, k pádu plaňkového plotu v délce anonymizováno m a výšce anonymizováno m, kdy tento se nacházel těsně za korunou opěrné zdi v místě propadu zeminy, dále došlo k poklesu zeminy a k částečnému propadnutí do sklepů žalovaných o objemu anonymizováno m³ zeminy, dále k poklesu a poškození skleníku žalobkyně umístěném nad sklepy na pozemku žalobkyně a ke zničení živého plotu anonymizováno japonských topolů. Žalobkyně byla nucena na základě rozhodnutí stavebního úřadu ze datum (následně zrušeného pro nezákonnost) přesunout suť ze zřícené opěrné zdi na svůj pozemek, kde se dosud suť nachází; ke zřícení opěrné zdi a zborcení sklepů došlo dle žalobkyně nedostatečnou opravou zdi provedenou žalovanými v roce rok, dovozovala porušení prevenční povinnosti ze strany žalovaných; ve smyslu § 2903 OZ požadovala i provedení blíže specifikovaných výkopových prací včetně vybudování nových základů opěrné zdi z betonu armovaného železnými pásy a vystavění samotné opěrné zdi z pískovcových kamenů, když žalobkyni hrozí újma v podobě zborcení skleníku, poškození zdraví osob na pozemku žalobkyně a ohrožení statiky domu žalobkyně.

3. Žalobkyně popírala, že by uvedená zeď nacházející se na přední straně sklepů žalovaných byla ve společné správě účastníků, žalobkyně k ní nemá a nikdy neměla přístup, nemůže ji proto udržovat, zborcená zeď nebyla správně postavena a řádně provázána se stěnami sklepů, jak vyplývá ze zprávy statika Ing. příjmení ze dne datum, zeď byla původně ze širších štuků, ale při rekonstrukci žalovaní použili kameny a cihly o poloviční tloušťce a nevhodné pěnosilikátové tvárnice. Pokles půdy na pozemcích žalobkyně se projevil vznikem otevřených děr o průměru několika desítek centimetrů až metrů, při pohybu na pozemku žalobkyně hrozí pád osob do těchto děr, jejich zavalení, zborcení skleníku, došlo rovněž ke vzniku trhliny na zdi domu žalobkyně, stávající stav pokládá žalobkyně za havarijní; žalobkyně proto rozšířila svoji žalobu o zasypání a zhutnění zeminy do roviny na pozemku parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno, kdy došlo rovněž k popsaným propadům; následně podáním z datum žalobkyně rozšířila žalobu o náhradu škody za opravu plošiny, kdy předběžným opatřením Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. číslo jednací ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze, č. j. číslo jednací byla tehdejším žalovaným uložena povinnost provést zabezpečovací práce, dle žalobkyně však nebyly zabezpečovací práce provedeny v souladu s předběžným opatřením, podle kterého měli žalovaní vybudovat na pozemku parc. č. st. anonymizováno dřevěný rošt uložený ve stabilních stěnách sklepů a na ně položit dřevěnou plošinu v souladu s technickou zprávou autorizovaného Ing. příjmení s tím, že jsou povinni písemně informovat žalobkyni 5 dnů předem o termínu započetí prací; uvedený dřevěný rošt si nechali postavit žalovaní se zpožděním /bez upozornění žalobkyně na započetí prací/, neuložili však dřevěný rošt ve stabilních stěnách sklepů, naopak fakticky zvýšili zatížení kleneb sklepů a tím zvýšili riziko dalšího propadu sklepů pod pozemkem parc. č. st. anonymizováno i propad těchto pozemků. Žalobkyně ve strachu o zřícení sklepů, pozemku i plošiny nechala obratem provést opravu, kdy plošina byla sňata z trámů, trámy byly zapuštěny a položeny na nosné zdivo sklepů a plošina byla připevněna zpět na trámy, za tyto práce zaplacené panu příjmení zaplatila žalobkyně částka, uplatňuje proto nárok na náhradu škody v této výši; pokud by žalovaní postavili plošinu v souladu s předběžným opatřením, nemusela žalobkyně vynakládat náklady na opravu plošiny.

4. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby, když sice nečinili sporným vlastnictví předmětných pozemků žalobkyní a vlastnictví jejich pozemků parc. č. st. 3/1, st. 3/5, číslo a číslo, kdy velká část hranice mezi pozemky žalovaných a žalobkyně vedla napříč svahem, když horní pozemek žalobkyně se příkře svažuje k dolnímu pozemku žalovaných, svah poté zvolna pokračuje na pozemcích žalovaných, druhá část pozemků je tvořena štukovou stěnou a pískovcovou skálou, do které jsou vytesány sklepy ve vlastnictví žalovaných, přístupné pouze z pozemku žalovaných; právní předchůdce žalobkyně přitom provedl již v roce rok stavební úpravu zdi jejím zvýšením o 1 m a vystavěl na horním pozemku garáž, kdy oporu zdi garáže tvoří předmětná spodní zeď, obě stavby byly realizovány bez stavebního povolení, respektive byly teprve dodatečně povoleny; žalobkyně je přitom vlastnicí nemovitostí od roku rok, předchozí vlastník pan jméno příjmení nadále fakticky nemovitost celoročně užívá, provedl přitom předchozí nevhodné zásahy do statiky zdi, právní předchůdce žalobkyně i žalobkyně nevhodně svádějí dešťovou vodu do sklepů žalovaných přes výslovné upozornění na škodlivý vliv na tyto dopady. Žalobkyně soustavně sváděla dešťovou vodu na pozemek nad sklepy žalovaných, prorazila stropy sklepů dřevěnými kůly při stavbě plotu a vysázela nad sklepy stromky, jejichž kořeny narušily zdivo sklepů a opěrné zdi, v roce rok byla nad sklepy žalovaných zbudována vodní nádrž o objemu číslo l, která byla následně vypuštěna do sklepů žalovaných, to vedlo v anonymizováno rok k opětovnému pádu opěrné zdi na pozemek žalovaných a zborcení klenby sklepů, kdy stěna je dosud v havarijním stavu, žalovaní shledávali výlučné zavinění žalobkyně na stávajícím stavu (respektive i jejího právního předchůdce). příjmení mezi účastníky jsou dlouhodobého rázu, kdy správní orgán nebyl ve správním řízení schopen dospět k jednoznačnému závěru a kdy rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka bylo právnímu předchůdci žalobkyně jméno příjmení uloženo odstranit skleník na pozemku parc. číslo toto žalobkyně vyřešila pouze odstraněním skla a vytvořením skleníku nového na pozemku parc. číslo.

5. Uvedený rozsudek představuje v pořadí druhé rozhodnutí anonymizováno I. stupně, kdy předchozí rozsudek ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací zrušen z důvodu neúplného zjištění skutkového stavu a předčasnosti předchozího rozhodnutí.

6. Soud I. stupně provedl ve věci dokazování blíže specifikovanými listinami, znaleckým posudkem anonymizována dvě slova právnická osoba ve spojení s výslechem zpracovatelů, znaleckým posudkem Ing. příjmení z roku rok, výpovědí svědka příjmení příjmení a po poučení účastníků ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v intencích zrušovacího předchozího rozhodnutí Městského soudu v Praze vzal za prokázané, že po úmrtí jméno příjmení dne datum (1. žalovaný) je právní nástupkyní tohoto žalovaného 2. žalovaná, a to v souladu s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. číslo jednací, dříve žalovaní měli ve společném jmění pozemek parc. č. st. 3/1, jehož součástí je stavba adresa, parc. č. st. 3/5, jehož součástí stavba bez č. p./č. e., pozemek parc. číslo anonymizována dvě slova. anonymizováno, územní celek, zatímco žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. 2, jehož součástí je stavba, parc. č. st. anonymizováno, jehož součásti je stavba, parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno; v roce rok došlo z nezjištěných důvodů k pádu zdi, v témže roce provedli žalovaní opravu zdi na hranici pozemku parc. číslo před sklepy žalovaných, umístěnými pod pozemkem žalobkyně parc. číslo kdy role v řízení nejméně od roku rok poukazovali na nevhodné svádění vody z pozemků žalobkyně (respektive jejího právního předchůdce) do sklepů žalovaných a ke štukové zdi, respektive vypouštění vody z bazénu a nádrží, kdy docházelo k promáčení zdi a sklepů; v roce rok se žalovaní domáhali u Městského úřadu Doksy ochrany pokojného stavu, kdy uvedli, že od roku rok, kdy se stala vlastníkem pozemků žalobkyně, sváděla do sklepů žalovaných nacházejících se za štukovou stěnou dešťovou vodu, docházelo k podmáčení a v roce rok došlo k pádu, žádali přitom zákaz svádění dešťové vody z pozemků žalobkyně do jejich sklepů s ohledem na hrozící sesuv; z důvodu nevhodného stavu od roku rok žalovaní sklepy neužívali, se situací seznámili zástupce obce. Při zřícení zdi mezi pozemky parc. číslo v anonymizováno rok došlo k propadu zeminy pozemku parc. číslo poškození na něm umístěného skleníku žalobkyně (popraskání některých tabulí skla či vypadnutí), jak soud I. stupně zjistil z fotografií; následně statik Ing. příjmení vypracoval pro stát. instituce zprávu, ve které navrhl zabezpečovací práce na opěrné zdi na pozemcích parc. č. st. anonymizováno a číslo způsobem specifikovaným v bodě 16. odůvodnění prvostupňového rozsudku. Podle Ing. příjmení statické poruchy byly způsobeny několika faktory – tj. nedostatečným průřezem opěrné zdi v dříku a základů v porovnání s výškou převýšení terénu v líci a rubu opěrné zdi, absencí drenážního systému za rubem dříku zdi, vysazením keřů za korunu opěrné zdi, realizací skleníků za korunu opěrné zdi a neprovázáním dříku opěrné zdi s pískovcovými klenbovými sklepy při poslední rekonstrukci ve 20. století; deformace zdi podle statika byla s největší pravděpodobností způsobena zatékáním dešťových vod do rubu opěrné zdi s působením kořenového systému křovin a neschopností přenést aktivní zemní tlak z přítomnosti vsáknuté dešťové vody, která se v zimě mění v led a tento má tendence nabývat na objemu; v daném místě se nachází rovněž velké množství naakumulovaných sutí ze zbořených zděných konstrukcí, opěrná zeď nebyla správně konstrukčně postavená. Dle závěru anonymizováno I. stupně datum vydal stát. instituce rozhodnutí, kterým žalobkyni nařídil provést na opěrné zdi na pozemcích parc. č. st. anonymizováno a číslo do datum neodkladné zabezpečovací práce způsobem specifikovaným v bodě 17. odůvodnění rozsudku, rozhodnutí vydal stavební úřad po kontrolní prohlídce datum, kdy zjistil, že stavba opěrné zdi tvořící vstup do sklepních prostor u adresa v anonymizováno ohrožuje svým stavem životy a zdraví, zeď byla v havarijním stavu, když v délce 7 m již spadla a nebylo možno vyloučit zřícení dalších částí této zdi (jak soud zjistil i z připojených fotografií); dle tohoto rozhodnutí žalobkyně podepřela pozemek a odstranila suť na svůj pozemek číslo; datum dle rozhodnutí stát. instituce měla žalobkyně provést zabezpečovací práce na stejných pozemcích, a to odstraněním dřevin nad korunou opěrné zdi, provedením podepření pískovcové klenby v posledním sklepě na pozemku anonymizována dvě slova a provedení provizorního oplocení pozemku číslo; dle dopisu z datum žalovaní sdělili stát. instituce a stát. instituce, že v říjnu téhož roku předchozí uživatel nemovitosti – jméno příjmení vypustil tunovou nádrž a dva sudy vody svedené z okapů do místa sklepů žalovaných, tím došlo k celému podmáčení sklepů, po zmrznutí může dojít ke zhoršení havarijního stavu, kdy žalovaní na toto jednání upozorňovali již od roku rok; ve věci údajného odcizení pískovcových štuků podával v listopadu rok jméno příjmení po nařízení likvidace materiálu na místě zborcené zdi vysvětlení podle § 158 odst. 6 tr. ř.; dle rozhodnutí stát. instituce z datum z důvodu neprovedení zabezpečovacích prací uložených předchozími rozhodnutími z června rok a září rok zadal stát. instituce provedení předmětných prací stavební firmě panu příjmení, kdy náklady na provedení těchto prací ve výši částka měly být následně fakturovány žalovaným; stát. instituce sdělil v anonymizováno rok k žádosti žalovaných, že pokud došlo k navýšení opěrné zdi na pozemcích č. anonymizováno číslo a st. anonymizováno, nebyla tato stavba povolena stavebním úřadem a bylo v té době řešeno odstranění nepovolené stavby, dodatečně byla povolena stavba zapuštěného sklepa na pozemku číslo, stavba měla být dokončena v anonymizováno rok, dosud nebyla kolaudována; po pádu zdi žalobkyně vyzvala žalované dopisem z datum k náhradě škody v důsledku neodborné opravy opěrné zdi a sklepů a zanedbání odpovídající údržby a oprav staveb blíže specifikovaným způsobem, k nápravě nedošlo. Na základě později zrušeného rozhodnutí stavebního úřadu provedla žalobkyně zabezpečovací práce vyklizením pozemků žalovaných, podepřením pískovcových kleneb sklepů dřevěnými sloupy a vzpěrami a podepření pozemku parc. číslo st. anonymizováno provizorní dřevěnou opěrnou konstrukcí, suť odklidila na svůj pozemek parc. číslo i přes toto opatření došlo k dalšímu propadu a vzniku hluboké kaverny na pozemku číslo propadu zeminy na pozemku parc. č. st. anonymizováno; když zeď mezi pozemky žalobkyně a žalovaných byla vybudována původně z pískovcových kvádrů mimo půdorys sklepů zdí, přitom je zdí opěrnou, má za funkci čelní uzavření stěny sklepů; dle závěrů anonymizováno I. stupně se příčinu pádu opěrné zdi nepodařilo zjistit, a to i poté, kdy soud I. stupně citoval závěry anonymizováno posudku anonymizována dvě slova právnická osoba blíže specifikované v bodě 27. ve spojení s výslechem zpracovatele anonymizováno posudku Ing. jméno příjmení, CSc. a Ing. jméno příjmení, CSc.; pokud soud I. stupně provedl důkaz znaleckým posudkem Ing. jméno příjmení z roku rok, rovněž z tohoto zjistil, že klenby sklepů nejsou z dlouhodobého hlediska stabilní, dochází k vymývání či vypadávání výplně spár, k částečnému poklesu kleneb, lokálně k vypadávání jednotlivých kamenů z klenby, kdy stav je havarijní a ohrožující zdraví či život osob, za uvedeného stavu nemohla zeď odolávat vodorovnému tlaku zeminy, což vedlo k odklánění zdi od svislice, rozevírání spáry mezi zdí a klenbami stropů a k dalšímu narušování konstrukce. Dle anonymizováno posudku právnická osoba zeď nemá základy dimenzované k funkci zdi jako konstrukci zachycující tlak zeminy, váha pozemku parc. číslo je v prostoru nad sklepem nesena klenbami stropů, zeď byla vybudována z pískovcových kvádrů, z tohoto materiálu jsou i klenby podzemních prostor, na odvrácené straně od zdi jsou sklepy vytesány do rostlého skalního podloží; jako příčinu zborcení určil znalecký ústav aktivaci zemního tlaku v důsledku zvýšené vlhkosti zeminy nacházející se nad sklepy a v jejich okolí, znásobenou promrzáním objemu zeminy a prorůstáním kořenů vegetace v úrovni horního okraje zdi; rovněž skleník na pozemku žalobkyně s ohledem na charakter střechy způsobuje stékání srážkové vody z poloviny střechy směrem k opěrné zdi, zde je nutno provést odvodňovací opatření; dle závěrů anonymizována dvě slova anonymizováno je propad zeminy na pozemcích parc. číslo způsoben soustavným prouděním vody spojeným s odnosem zemních částí, jehož zdrojem jsou součástí vodního hospodaření na pozemcích; sedání materiálu na horních pozemcích lze zabránit pouze vytvořením nové konstrukce zabezpečující stabilitu horního povrchu těchto pozemků, když na sklepích je patrná údržba v podobě vyspárování otevřených spár zdiva, spáry v klenbě sklepů jsou však částečně vymyté a dochází k poklesu jednotlivých kamenů; zasypáním sklepů nelze zaručit řádné užívání horních pozemků, je třeba zřídit vhodnou opěrnou zeď včetně systému odvodnění; dle anonymizováno posudku nebylo možno určit, zda v roce rok došlo k pádu zdi, k následnému rozebrání a znovu postavení, když stavba byla prováděna svépomocí a nebyla ohlášena na stavebním úřadě; dle anonymizována dvě slova zborcení sklepů a zdi nemá žádný vliv na statiku domu žalobkyně; plošina na pozemku parc. číslo je zhotovená ve vodorovné části v souladu s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 o nařízení předběžného opatření včetně připojené technické zprávy. Soud I. stupně rovněž vyšel z výslechu svědka příjmení jméno příjmení, který se blíže vyjadřoval k charakteru zdi, k částečné opravě provedené žalovanými (prostřední část zdi rozebrána a postavena znovu žalovanými v roce rok), kdy pravá část zdi není pevně spojena se zbývajícími částmi zdi, mezi účastníky jsou vztahy vyhrocené, svědek viděl sklepy žalovaných v anonymizováno letech, poté až v roce rok při místním šetření, na pracích v roce rok se nepodílel, upozorňoval na nevhodný způsob výstavby a materiál; řešení vodního hospodářství a zalévání zahrady pokládal svědek za standardní (včetně umístění nádrže na pozemku číslo o obsahu 1 m3 na dešťovou vodu, kdy většina dešťové vody stéká do těchto sudů a je používána k zalévání; v roce rok vznikla trhlina pod skleníkem, skleník je používán pouze v období od anonymizováno do října každého roku; svědek byl vlastníkem nemovitosti do roku rok; pokud došlo k navyšování zdi, došlo k tomu se souhlasem právních předchůdců žalovaných. Pro vady v datech vypracování anonymizováno posudku Ing. příjmení nevycházel soud I. stupně z jeho závěrů, tyto pokládal za nevěrohodné.

7. Po citaci ustanovení § 3028 odst. 2 zákona číslo rok ve spojení s ustanovením § číslo, číslo, § rok a § 2910 a § 2900 občanského zákoníku (ve znění účinném od 1. 1. 2014) s ohledem na vznik škody převážně v roce rok a po citaci ustanovení § 415 a § 420 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 posuzoval soud I. stupně vlastnické poměry mezi účastníky podle občanského zákoníku, ve znění do datum a obecně konstatoval, že vlastník má povinnost zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného či ohrožoval výkon jeho práva. Shledal, že vlastníkem sklepů pod pozemkem žalobkyně jsou žalovaní, kdy sklep pod cizím pozemkem je samostatnou věcí v právním slova smyslu, (ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Rv I. číslo).

8. Po citaci ustanovení § 1024 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. ve spojení s judikaturou blíže specifikovanou v bodě 42. odůvodnění rozsudku soud uzavřel, že předmětná opěrná zeď nemá samostatný hospodářský význam, s ohledem na stabilitu a bezpečnost pozemku žalobkyně by nebylo ani účelné, aby byla samostatným předmětem právních vztahů, skutečnost by nasvědčovala závěru, že opěrná zeď je součástí pozemků žalobkyně a náležela by tak do jejího vlastnictví, přihlédl však ke specifické funkci zdi ve vztahu ke sklepům ve vlastnictví žalované, kdy zeď nejen podpírá horní patro pozemku (pozemek žalobkyně) před sesutím, ale tvoří čelní stěnu sklepů, které jsou ve vlastnictví žalované; vlastnictví žalobkyně nevyplynulo ani z výslechu svědka příjmení; užitek z této zdi mají oba účastníci (podpěra pozemku ve vztahu k pozemku žalobkyně, čelní stěna sklepů ve vztahu k žalované), soud proto s odkazem na judikaturu (příjmení číslo) v tomto netypickém případě dovodil, že žádná ze stran nenavrhla ve věci provedení důkazů jednoznačně prokazujících její výlučné vlastnictví, vyšel proto z vyvratitelné domněnky dle § 1024 občanského zákoníku, že opěrná zeď se nachází ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, kdy takové uspořádání pokládá za spravedlivé s přihlédnutím k individuálním okolnostem daného případu (ústavní nález, Pl. ÚS číslo). Z provedeného dokazování přitom jednoznačně nevyplynula příčina pádu opěrné zdi, když bylo vypracováno několik znaleckých posudků, kdy tvrzení odborníků se ve vztahu k příčinám pádu opěrné zdi rozcházela, soud tak nebyl schopen jednoznačně určit vliv stavby garáže na pozemku žalobkyně, ani vysázení stromů a keřů nad opěrnou zdí (v blízkosti opěrné zdi neodborně opravené v roce rok), přihlédl k tomu, že k pádu zdi došlo až po dalších 13 letech po opravě; nebylo ani prokázáno, že zeď by spadla v důsledku špatného vodohospodaření žalobkyně, když na přiložených fotografiích se nenacházela žádná velká vodní nádrž, ze které by měla být voda vypuštěna do sklepů žalované; nebylo ani v řízení objasněno, zda tíha případně vystavěného skleníku ovlivnila zátěž horního pozemku; případně by bylo nutno vypracovat ve věci další finančně náročné znalecké posudky. S tímto odůvodněním soud žalobu zamítl, když neshledal jednoznačné zavinění na té které straně sporu, závěr o spoluvlastnictví zdi účastnicemi shledal spravedlivým; nepokládal za opodstatněnou ani žalobu na náhradu škody v částce částka za opravu plošiny zhotovené žalovanými po vydání předběžného opatření; žalobkyně dle odůvodnění prvostupňového rozsudku„ nereklamovala“ případné vady plošiny, která nebyla vybudována v souladu s předběžným opatřením, předělání plošiny mohla žalobkyně uplatnit u společnosti, která původní plošinu instalovala (například z titulu práv z vadného plnění), pokud by teprve k nápravě nedošlo, mohla se nákladů domáhat žalobkyně na žalované; s ohledem na tyto závěry se soud nezabýval posouzením, zda plošina byla instalována v souladu s předběžným opatřením. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalované procesně úspěšné v řízení právo na náhradu nákladů v částce částka, kdy náklady vypočetl způsobem uvedeným v bodě 60. odůvodnění rozsudku; v závislosti na procesním neúspěchu žalobkyně ji uložil povinnost po započtení zálohy zaplacené na znalečném doplatit na znalečném částka v obecné pariční lhůtě na účet Obvodního soudu pro Prahu 4.

9. Proti všem výrokům uvedeného rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. V něm namítala neúplná skutková zjištění a nesprávné právní posouzení věci; ve vztahu k požadované náhradě škody na pozemku žalobkyně parc. č. st. anonymizováno soud dle žalobkyně vůbec nerozhodl a shodně jako v předchozím nesprávném rozsudku nerozlišil, že k propadům na pozemku žalobkyně parc. č. st. anonymizováno došlo v důsledku propadů sklepů, a to v důsledku porušení povinnosti žalované o tyto sklepy se řádným způsobem starat, pod pozemkem parc. č. st. anonymizováno přitom opěrná zeď nespadla, zatímco spadla pod pozemkem žalobkyně parc. číslo. Soud přitom zjistil ze anonymizováno posudku Ing. příjmení z roku rok havarijní stav sklepů (pokles kleneb, vypadávání kamenů), propady pozemků nad těmito sklepy (pozemek parc. č. st. anonymizováno – poznámka odvolacího soudu) byly opakovaně doloženy fotografiemi propadů, toto vedlo i k nařízení předběžného opatření, špatný stavebnětechnický stav sklepů konstatoval i stát. instituce v červnu rok, soud I. stupně sice provedl důkaz tímto rozhodnutím stát. instituce, nevyvodil z něj však správné závěry. Zatímco z rozhodnutí městské úřadu se podávala povinnost žalovaných manželů příjmení provést práce na svých sklepích (pod pozemkem parc. č. st. anonymizováno), když manželé tyto práce neprovedli, k takovému závěru soud I. stupně nedošel, jeho závěr je nepřezkoumatelný, nejednalo se o povinnost provést práce ze strany žalobkyně; rovněž dospěl k nesprávnému závěru o nevěrohodnosti posudku Ing. jméno příjmení (pokud v něm bylo uvedeno nesprávné datum), tento posudek byl předložen anonymizováno spolu s návrhem na vydání předběžného opatření (z důvodu havarijního stavu sklepů) datum, z toho je jasné, že fotografie nemohly být pořízeny rok, jednalo se pouze o špatné nastavení data ve fotoaparátu. Z tohoto posudku však nevyplývaly příčiny pádu zdi, posudek zkoumal pouze stav sklepů; havarijní stav sklepů vyplýval i ze zpráv statiků a jiných znaleckých posudků, z rozhodnutí stavebního úřadu; pokud měl soud pochybnosti, měl provést ohledání místa. Rovněž žalobkyně vytýkala anonymizováno nesprávný závěr o spoluvlastnictví předmětné zdi žalobkyní i žalovanou; dle žalobkyně je opěrná zeď ve vlastnictví žalované; opěrná zeď spadla v anonymizováno rok, (v části pod pozemkem parc. číslo), zanikla tedy ještě před nabytím účinnosti občanského zákoníku (od datum). Závěr anonymizováno I. stupně o spoluvlastnictví ve smyslu § 1024 zákona číslo rok tak pokládá žalobkyně za nesprávný a zdůrazňuje, že ani k této zdi nemá přístup (z jedné strany přístup žalované zvnitřku sklepů ve vlastnictví žalované, z druhé strany přístup z pozemků žalované), žalobkyně by tak nemohla provádět ani žádné úpravy či opravy zdi či její kontrolu; aplikace § 1024 o. z. by ve vztahu k žalobkyni byla nespravedlivá. Výlučné vlastnictví žalované bylo podle žalobkyně prokázáno tím, že zeď tvoří přední část sklepů žalované, přístupných pouze z pozemků žalované, je tedy součástí sklepů, žalovaná i její právní předchůdci se zdí nakládali tak, jako by byla v jejich vlastnictví po desítky let, v roce rok provedli přitom žalovaní rekonstrukci/přestavbu zdi bez konzultace s žalobkyní; z žádného důkazu nevyplynulo společné vlastnictví či správa této zdi oběma účastníky; spoluvlastnictví předmětné zdi by ani žalobkyně nepokládala za spravedlivé řešení současné konfliktní situace, když sama žalobkyně nemá ke zdi přístup, závěr anonymizováno I. stupně opomíjí i neřešenou otázku údržby sklepů. Ze anonymizováno posudku anonymizováno i anonymizováno posudku Ing. příjmení ze datum dle žalobkyně vyplývá, že zeď byla postavena nevhodným způsobem, pro nevhodnou konstrukci došlo k jejímu pádu, nevhodnou konstrukci a vady zmiňuje i statik Ing. příjmení; pokud soud I. stupně poukazuje na závěry Ing. jméno příjmení a uvádí, že zeď nemohla odolávat vodorovnému tlaku zeminy, což vedlo k odklánění zdi od svislice, rozevírání spáry mezi zdí a klenbami sklepů a k dalšímu narušování celé konstrukce, je s tímto v rozporu další závěr anonymizováno I. stupně v tom smyslu, že soud neměl za prokázané tvrzení žalované, že opěrná zeď spadla v důsledku špatného vodohospodaření žalobkyně; pokud nebyl proveden hydrogeologický posudek k návrhu žalované, nemůže toto jít k tíži žalobkyně. Závěr anonymizováno o neprokázání příčin pádu zdi je nepřezkoumatelný, nezabývá se ani případným posouzením míry zavinění žalované na propadu pozemku a vzniklé škodě. Žalobkyně opětovně zdůraznila, že skleník na jejím pozemku byl vystavěn v roce rok, zatímco k pádu části zdi došlo až v roce rok po částečné nevhodné rekonstrukci zdi žalovanými, soud rovněž nehodnotil vliv případných dešťových srážek či okolnost, že váha sněhu na pozemku žalobkyně může pozemek zatížit více než váha celého skleníku. Žalobkyně odmítala vypouštění vody na pozemky či do sklepů žalované, přitom soud konstatoval, že nemá za prokázaný pád opěrné zdi v důsledku špatného vodního hospodaření žalobkyně. Na jedné straně soud I. stupně konstatoval vznik škody na straně žalobkyně (bod 53. odůvodnění), z provedených důkazů však nevyvodil odpovídající závěry, nezohlednil porušení obecné prevenční povinnosti ze strany žalované a nerespektování povinnosti vlastníka stavby udržovat stavbu po dobu její existence (v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb.) ve stavu neohrožujícím sousedovu stavbu či pozemek. Soud I. stupně dospěl i k nesprávnému závěru ve vztahu k náhradě škody v částce částka s příslušenstvím, když podle technické zprávy Ing. jméno příjmení, která byla přílohou předběžného opatření, měli žalovaní povinnost informovat písemně žalobkyni nejpozději 5 kalendářních dnů přede dnem před termínem o započetí prací dle předběžného opatření, žalovaná sice nechala postavit na pozemku parc. č. St. anonymizováno dřevěný rošt a na něm plošinu, provedla je však v rozporu s předběžným opatřením a i technickou zprávou, žalobkyni neinformovala, žalobkyně proto nechala posoudit správnost vyhotovení plošiny Ing. příjmení, ten shledal plošinu za nesprávně instalovanou, a to způsobem přitěžujícím stávající klenbě sklepů, toto žalobkyně doložila vyjádřením Ing. příjmení z anonymizováno rok, proto přistoupila k předělání plošiny, závěry anonymizováno I. stupně o„ nereklamování“ u žalované tak nejsou správné; soud I. stupně se nezabýval ani posouzením věci z titulu bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně; z žádného právního předpisu nevyplývá, že poškozená žalobkyně musela nejdříve uplatnit výzvu k opravě plošiny u žalované a teprve pokud by nebyla zjednána náprava, že mohla přistoupit k provedení opravy, i v tomto směru jsou závěry anonymizováno I. stupně nepřezkoumatelné, rovněž ve výroku je nesprávně uvedeno zamítnutí žaloby ve vztahu ke společné a nerozdílné povinnosti žalovaných (a nikoliv žalobkyně jako právní nástupkyně žalovaného). Žalobkyně navrhla proto napadený rozsudek změnit a její žalobě vyhovět.

10. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně navrhla rozsudek potvrdit jako věcně správný, když soud I. stupně provedl dostatečně dokazování a provedené důkazy správně zhodnotil (včetně závěrů anonymizováno posudku a výslechu zpracovatelů anonymizováno posudku), dospěl tak ke správnému závěru, že propad zeminy na pozemku parc. č. st. anonymizováno ve vlastnictví žalobkyně není způsoben zanedbanou nebo nedostatečnou údržbou sklepů ve vlastnictví žalované, ale vodou, která proudí (prosakuje) z pozemků žalobkyně do sklepů žalované. Dle žalované neprokázala žalobkyně, že žalovaná je výlučným vlastníkem opěrné zdi podepírající pozemek žalobkyně, žalobkyně nikdy nežádala žalovanou o zajištění přístupu ke zdi za účelem oprav; podle názoru žalované nebylo v řízení prokázáno, že pád opěrné zdi způsobila pouze žalobkyně nebo pouze žalovaná; žalovaná přitom nesouhlasila se závěry anonymizováno I. stupně ve vztahu k aplikaci § 1024 občanského zákoníku, podle kterého by měla být zeď ve spoluvlastnictví účastníků. Se závěrem anonymizováno o zamítnutí návrhu na zaplacení částky částka s příslušenstvím žalovaná souhlasila, když provedením opravy plošiny instalované žalovanými bez informování žalovaných o této opravě, znemožnila žalobkyně žalované reklamovat provedené dílo u zhotovitele, vynaložené náklady žalobkyní na opravu plošiny tak nepokládá žalovaná za účelně vynaložené.

11. Při odvolacím jednání zástupce žalobkyně doplnil, že od vyhlášení prvostupňového rozsudku zřejmě pokračuje zvětšování otvoru ve skleníku nacházejícím se nad sklepy žalované, konkrétní stavební stav nebyl právnímu zástupci žalobkyně znám; dle žalobkyně se žalované nepodařilo prokázat propad sklepů a pád zdi výlučně pro zavinění žalobkyně z důvodu jejího nesprávného vodního hospodářství či osazení vegetací, dle názoru žalobkyně neunesla žalovaná v tomto směru důkazní břemeno, když znaleckými posudky a listinnými důkazy byly zjištěny vady ve výstavbě a rekonstrukci zdi žalovanými v situaci, kdy zeď byla vystavěna bez stavebního povolení a bez posouzení statikem; vady zdi vyplývaly i ze anonymizováno posudku Ing. příjmení. Pokud byla věc dlouhodobě řešena stavebním úřadem, nebyla řešena v přestupkovém řízení, dle žalobkyně ani ze závěrů anonymizováno posudku znalce příjmení není zřejmé porušení její prevenční povinnosti; kromě jiného při vypracování anonymizováno posudku nebylo počítáno s běžnými dešťovými srážkami na území České republiky. Žalobkyně i nadále nemá přístup ke zdi, popírá, že zeď by se mohla nacházet v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Ani po doplnění dokazování listinami odvolacím soudem nelze dle žalobkyně uzavřít, že by tato zavinila stávající nepříznivý stav na svých pozemcích, naopak je zřejmé, že zeď byla nesprávně vystavěna a rekonstruována žalovanými či 2. žalovanou, respektive jejich právními předchůdci. Teprve nyní v průběhu tohoto řízení se žalovaná snaží účelově tvrdit, že není vlastníkem předmětné zdi, ačkoliv toto v minulosti nesporovala a kdy zeď byla součástí uzavřených sklepů; konflikty mezi účastníky nebyly řešeny ani v anonymizováno a přestupkovém řízení.

12. Při odvolacím jednání rovněž žalovaná odkázala na svoji předchozí argumentaci, kdy popírala podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné zdi, maximálně připouštěla vlastnické právo žalované k uvedené zdi z titulu uzavření sklepů nacházejících se pod pozemky žalobkyně. Dle názoru žalované se nepodařilo žalobkyni prokázat výlučné zavinění žalované či jejich právních předchůdců na stávajícím stavu.

13. Odvolací soud doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.) obsahem výpisu z evidence policie případů oznámených paní příjmení ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, dále geologickým a diagnostickým průzkumem sklepů právnická osoba ze dne datum, znaleckým posudkem znalce příjmení příjmení číslo rok a statickým posouzením Ing. příjmení z datum, zprávou stát. instituce z datum adresovanou manželům příjmení, vyjádřením projektanta Ing. příjmení z datum, podstatnou částí anonymizováno posudku právnická osoba ve spojení s fotografiemi zde uvedenými a předloženými spolu se znaleckými posudky při odvolacím zástupcům účastníků, dále zprávou stát. instituce ze dne datum; na základě takto doplněného dokazování dospěl odvolací soud k částečně odlišnému skutkovému stavu zjištěnému soudem I. stupně a i k částečně odlišnému právnímu posouzení věci.

14. Ze shora citovaných listinných důkazů odvolací soud zjistil, že v období od července rok do anonymizováno rok evidovala policie několik oznámení žalované proti žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci panu příjmení, a to ve vztahu k tvrzenému odcizení štuku ze zhroucené opěrné zdi (podezřelý příjmení), ve vztahu k sypání shrabaného listí žalobkyní na pozemek žalované, vypouštění vody z bazénu do sklípku žalovaných a manipulace se zdí; dle zprávy stát. instituce z datum dle údajů z archivu stavebního úřadu nebyla povolena stavebním úřadem stavba navýšení opěrné zdi na pozemku č. anonymizováno číslo (zahrada) a st. anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří), rovněž stavba skleníku nebyla stavebním úřadem povolena na pozemku č. anonymizováno číslo, když dodatečně byla povolena stavba zapuštěného sklepa na pozemku č. anonymizováno číslo, stavba však nebyla k datu květen rok zkolaudována; podle vyjádření projektanta Ing. jméno příjmení z datum při posouzení rozporu mezi návrhem ochranné plošiny vybudované na pozemku žalobkyně ve srovnání se stavem realizace nebylo dle projektanta patrné, zda byly provedeny kopané sondy pro ověření polohy zdiva a kleneb sklepů, nebyl přitom dodržen půdorys ani skladba nosné konstrukce podle předchozí technické zprávy a výkresu projektanta, konstrukce měla být uložena na nosné zdivo, nikoliv na klenby, kdy trámy přitěžovaly stávající poškozené klenbě; ze anonymizováno posudku číslo rok Ing. jméno příjmení z datum ve spojení s fotografiemi v tomto znaleckém posudku i v posouzení stability opěrné zdi na pozemku číslo územní celek, část anonymizováno vypracovaného Ing. příjmení datum odvolací soud zjistil dle fotografií stav zdi po zřícení, stav sklepů před zřícením včetně opěrné zdi, kdy znalec v rámci závěrů o vyhodnocení stability předmětné opěrné zdi uvedl, že zeď ve stávající výšce i tloušťce nemohla odolávat vodorovnému tlaku zeminy, docházelo k odklánění zdi od svislice, rozevírání spáry mezi zdí a klenbami sklepů a dalšímu narušování celé konstrukce, jak tento znalec zjistil při prohlídce, znalec navrhl i způsob opravy uvedené zdi, kdy měl k dispozici závěry z prohlídky z roku rok s fotografiemi a záznamem z roku rok a rok, uváděl, že je nezbytné přistoupit k urychlenému sanačnímu zásahu a do doby konečné úpravy provést alespoň dočasné zmírnění dopadů na propady pozemku anonymizováno, kdy je nutno provést překrytí provizorní konstrukcí vynesenou mimo půdorys sklepů tak, aby případným pádem kleneb nebyla stabilita konstrukce ovlivněna a nedocházelo tak k ohrožení zdraví či života vlastníků pozemků; podle závěru hydrogeologického a diagnostického průzkumu sklepů na pozemcích č. anonymizováno číslo a č. anonymizováno st. anonymizována dvě slova ú. anonymizováno právnická osoba (vypracovaného z podnětu objednatele územní celek ze dne datum) odvolací soud zjistil, že po provedení geologického a diagnostického průzkumu datum bylo konstatováno sesutí nadloží sklepů i samotných sklepů v roce rok, bylo vybudováno dřevěné pažení, které mělo sloužit ke zlepšení stability nadloží sklepů, znalci měli k dispozici archivní dokumentaci z roku rok včetně dokumentace sklepů (pouze části z pěti sklepů), když sklepy 3 a 4 nebylo možno zdokumentovat bez odstranění dřevěného pažení; byly zde identifikovány hlavní problémy z hlediska stavebnětechnického stavu sklepů a zatížení, kdy na pozemcích není vyřešen odvod vody, řešení je třeba přitom konzultovat se statikem a provést statické zajištění sklepů i nadloží; dle fotografií skleníku se v něm nachází propad, voda zde mizí v puklině, která je přímo nad sklepem 3 a sklepem 4 v prostoru, který byl v roce rok nejvíce zasažen sesuvem, dalším stálým zatížením je dřevěná terasa vybudovaná nad sklepem 1 nacházející se na pozemku anonymizováno, kdy na konci terasy je sklad palivového dřeva, terasa slouží jako pochozí, při využívání terasy jsou sklepy přetěžovány nahodilým zatížením od pohybu osob, na sousedním pozemku je přitom nadloží sklepů přitěžováno nádrží na vodu u obytného domu a samotným domem; podle závěrů anonymizováno posudku právnická osoba příčinou zborcení zdi je aktivace zemního tlaku vyvolaná zvýšenou vlhkostí zeminy nacházející se mimo půdorys sklepů a nad stropy sklepů, další příčinou je prorůstání kořenů vegetace vyskytující se v úrovni horního okraje zdi, kdy škoda je na pozemcích žalobkyně vyvolaná úpravami na nich provedenými a způsobem využívání těchto pozemků, kdy provoz skleníků nelze pokládat za možný bez důkladného provlhčování zeminy ve skleníku (v době místního šetření byla vegetace ve skleníku zalita), dalším zdrojem zvyšování vlhkosti je tvar střechy skleníku a přitékající srážkové vody směrem ke zdi; dlouhodobě působící síly zakořeněné vegetace /topolů/ rovněž přesahují odolnost jakéhokoliv zdiva; pokud se jedná o stav předmětné zdi tato nemá základy dimenzované jako konstrukce zachycující tlak zeminy plynoucí z výškového rozdílu úrovně terénu na pozemku parc. číslo (správně zřejmě anonymizováno – poznámka odvolacího soudu) a číslo na jedné vyšší straně a pozemku. parcelní číslo na nižší druhé straně; původní zeď byla postavena z pískovcových kvádrů tzv. štuků, tento byl použit i při výstavbě přilehlých kleneb podzemních prostor využívaných jako sklepy nebo chlívky, prostory sklepů jsou na odvrácené straně od předmětné zdi zřízeny vytesáním do rostlého skalního podloží, kdy je třeba vzít geologické uspořádání v úvahu v konkrétních poměrech při hodnocení schopnosti vsakování vody na horních pozemcích; přitom nebyly nalezeny žádné náznaky kotvení lícní zdi do zeminy či skály a nebyl ani nalezen drenážní systém odvodnění na pozemcích v horní úrovni; nevyhovující statické poměry rovněž vyplývají ze statického posouzení Ing. příjmení z datum. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru o částečné důvodnosti odvolání žalobkyně.

15. Poté, kdy v průběhu řízení zemřel původně 1. žalovaný jméno příjmení dne datum na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. číslo jednací jednal správně soud I. stupně pouze s 2. žalovanou, která původně byla žalovaná jako 2. žalovaná a která je rovněž právní nástupkyní původně 1. žalovaného jméno příjmení, rozsahu účastenství však neodpovídá znění zamítavých výroků I., II. a III., pokud se žalobkyně domáhala uložení blíže specifikovaných povinností společně a nerozdílně oběma žalovaným. S ohledem na zamítnutí žaloby a na částečně odlišné skutkové i právní závěry odvolacího soudu však tato nesprávná formulace uvedená soudem I. stupně mohla být napravena rozhodnutím odvolacího soudu.

16. Po zrušení předchozího prvostupňového rozsudku ze datum usnesením Městského soudu v Praze z datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací soud I. stupně doplnil dokazování blíže specifikovanými listinami i výslechem svědka příjmení a dostatečně pečlivě se zabýval zjištěním, zda je reálné vypracování anonymizováno posudku se zaměřením na stavební a hydrogeologické poměry na dotčených pozemcích účastníků, pokud s ohledem na pracovní i technické vytížení oslovených znalců i znaleckých ústavů po zpětvzetí návrhu žalované na vypracování hydrogeologického posudku dále nepřistoupil k zadání takového anonymizováno posudku, a to i s ohledem na finanční náročnost a předpokládanou časovou prodlevu při vypracování anonymizováno posudku, nelze tomuto postupu anonymizováno I. stupně nic vytknout, když soud vyšel z jím provedených důkazů; pokud žalovaná v podání ze dne datum navrhovala doplnění dokazování znaleckým posudkem či zprávou právnická osoba s.r.o., která byla pověřena stavebním úřadem provedením geologického a diagnostického průzkumu sklepů na dotčených pozemcích, jak ostatně vyplývá i ze zprávy stát. instituce ze dne datum (č. listu 559), byl tento deficit dokazování odstraněn postupem odvolacího soudu (v situaci, kdy soud I. stupně návrh na doplnění dokazování v tomto směru nezamítl, nicméně toto ojedinělé pochybení nemělo zásadní vliv na částečně správný závěr anonymizováno I. stupně). Z důkazů provedených soudem I. stupně ve spojení s důkazy zopakovanými odvolacím soudem a doplněným dokazováním odvolacím soudem tak při nesporném vlastnictví blíže označených pozemků parcelačními čísly anonymizováno ú. anonymizováno žalobkyní i žalovanou (bod 13. odůvodnění prvostupňového rozsudku) odvolací soud uzavírá, že spory mezi žalobkyní, respektive jejím právním předchůdcem a původními žalovanými, současnou žalovanou a i právními předchůdci žalovaných mají dlouhodobý historický původ, jak ostatně vyplývá z četné rozhodovací činnosti stát. instituce /a spisu stavebního úřadu/, jím provedených místních šetření na dotčených pozemcích a rozhodnutí odvolacího správního orgánu i šetření policie, kdy původní žalovaní vytýkali žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci panu příjmení nesprávné hospodaření s vodou na pozemcích žalobkyně, svádění dešťových vod v důsledku nevhodně orientovaného a využívaného skleníku nacházejícího se sice na pozemku žalobkyně, avšak nad pískovcovými sklepy užívanými žalovanými pod pozemkem žalobkyně; ze shora citovaných důkazů a zejména znaleckých posudků znalce příjmení příjmení, právnická osoba, správního spisu stát. instituce, geologického i diagnostického průzkumu sklepů právnická osoba i statického posouzení Ing. příjmení se právě s přihlédnutím k charakteru pozemků v dané lokalitě podávají závažné pochybnosti o řádném hospodaření s vodou na předmětných pozemcích včetně zalévání rostlin ve skleníku v situaci, kdy došlo k vytvoření zvětšující se kaverny ve skleníku a vsakování vody pod skleník a tím i k promáčení zdí i sklepů, k jímání vody žalobkyní do nádob na jejím pozemku a zaléváním touto vodou či vypouštěním na pozemky žalobkyně, pod nimiž se nachází pískovcové sklepy. S ohledem na závěry shora označených znaleckých posudků a závěrů stát. instituce i řešení sporů účastníků ohledně navážení odpadu ze zahrady i z kuchyně žalobkyní na její pozemek související s opěrnou zdí uzavírající sklepy žalovaných, po navýšení této opěrné zdi právním předchůdcem žalobkyně a dosazením vegetace, jejíž kořenový systém je dlouhodobě způsobilý narušit stávající vodohospodářské poměry na pozemku, uzavírá odvolací soud, že podíl žalobkyně na tvrzených škodách na jejích pozemcích i vlivem chování žalobkyně, respektive jejích právních předchůdců je vysoce pravděpodobný, kdy tato pravděpodobnost hraničí prakticky s jistotou.

17. Pokud soud I. stupně provedl jím specifikované dokazování, nehodnotil dle názoru odvolacího soudu důsledně se zřetelem k ustanovení § 120 a § 132 o. s. ř. důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu; což vedlo k nesprávnému závěru anonymizováno I. stupně, že předmětná opěrná zeď tvořící původně čelní stranu pískovcových sklepů uzavřených touto zdí a užívaných žalovanými, respektive nyní pouze žalovanou příjmení, je se zřetelem k ustanovení § číslo a § číslo v podílovém spoluvlastnictví účastníků.

18. Odvolací soud sice souhlasí se závěrem anonymizováno I. stupně, a to i s ohledem na správně citovanou judikaturu soudem I. stupně, že vlastníkem sklepů nacházejících se pod pozemkem žalobkyně byli žalovaní, respektive nyní žalovaná, kdy tyto sklepy jsou způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů a samostatnou věcí, kdy součástí těchto sklepů byla i částečně je zbývající část opěrné zdi přiléhající k těmto sklepům, kdy historicky tato zeď byla vystavěna právními předchůdci žalovaných, jimi byla opravována či rekonstruována, stejně tak žalovanými manžely příjmení před zřícením této opěrné zdi, když žalobkyně a ani její právní předchůdci nebyli historicky v dobré víře, že zeď či sklepy jim náleží, ze strany žalobkyně nemohlo ani dojít k vydržení vlastnictví sklepů, ani této zdi, zatímco žalovaní, respektive jejich právní předchůdci sklepy užívali, (ne) prováděli jejich údržbu či rekonstrukce, stejně tak i dostavbu či opravu zdi plnicí hospodářský účel uzavření sklepů. Shodně se soudem I. stupně právě s přihlédnutím ke konkrétním poměrům projednávané věci odvolací soud souhlasí se závěrem anonymizováno I. stupně, že opěrná zeď uzavírajícím sklepy užívané žalovanými není samostatnou věcí v právním slova smyslu (spisová značka, spisová značka, spisová značka), právě s přihlédnutím k hospodářskému účelu není tato zeď součástí pozemku žalobkyně parc. číslo ani č. st. anonymizována dvě slova ú. anonymizováno, ale je součástí sklepů. Dle názoru odvolacího soudu tak právě s přihlédnutím ke konkrétním poměrům projednávané věci a zákazu formalistického přístupu anonymizováno k posuzování věci (ústavní nález) odlišně od anonymizováno I. stupně uzavírá odvolací soud, že předmětná zeď se nenachází v podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy nelze oddělit vlastnictví této opěrné zdi od pískovcových sklepů užívaných žalovanou, respektive jejími právními předchůdci, kdy tato zeď právě historicky sloužila jako součást sklepů k jejich uzavření a kdy ostatně žalovaná, respektive její právní předchůdci vlastnictví této zdi nepopírali, a to i při zajišťování částečné údržby či oprav. Dle odvolacího soudu proto nelze vycházet z vyvratitelné domněnky tak, jak učinil soud I. stupně ve smyslu § 1024 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, že zeď je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Závěr o podílovém spoluvlastnictví účastníků by rovněž odporoval historicky spravedlivému uspořádání poměrů účastníků a s ohledem na charakter jejich dlouhodobých historických konfliktů a podíl obou stran na stávající nepříznivé situaci by znamenal takový závěr pouze důvod pro vznik dalších konfliktů účastníků. Vlastnictví opěrné zdi je nutno posuzovat v občanskoprávním směru, odlišně od stavebněprávních předpisů, kdy řešení či neřešení údržby pískovcových sklepů ve spojení s touto zdí z hlediska stavebního v daném případě náleží do pravomoci stavebního úřadu, a to i při závěru, že část této opěrné zdi prakticky plnila podpěru horního pozemku žalobkyně před sesutím. Jak bylo shora uvedeno odvolacím soudem, nepostupovala samotná žalobkyně či její právní předchůdci dostatečně preventivně tak, aby svým nevhodným hospodařením na svých pozemcích zabránila sesuvu půdy, současně však nesprávným způsobem výstavby bez řádného odvodnění zdi a při nedostatečné údržbě sklepů i opěrné zdi postupovali nesprávně právní předchůdci žalované, odvolací soud tak uzavírá, že na stávajícím nepříznivém stavu mají podíl obě procesní strany. Nelze však s přihlédnutím ke stávajícím poměrům a historickému průběhu hospodaření na pozemcích i sklepích dojít k exaktnímu závěru o procentuálním posouzení podílu obou procesních stran na vzniklé situaci, a to i s ohledem na objektivní nemožnost zajistit další důkazy např. prokazující okolnosti vlastní výstavby opěrné zdi. Pokud zeď je součástí sklepů žalované, nemohla se ani po nabytí účinnosti zák. č. 89/2012 Sb. k datu datum ani se zřetelem k přechodným ustanovením zákona /§ číslo a § číslo stát součástí horních pozemků žalobkyně. Pokud v předchozím zrušovacím usnesení vyjádřil odvolací soud svůj právní závěr, že uvedená zeď není v podílovém spoluvlastnictví účastníků, nemá důvodu na svých závěrech nesetrvat; ani po nabytí účinnosti zák. 89/ rok nemohla uvedená zeď změnit svůj právní režim /být ve spoluvlastnictví účastnic/.

19. Soud I. stupně správně s ohledem na datum tvrzené škody (před datum) při posuzování odpovědnostních předpokladů účastníků za tvrzenou škodu správně vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., kdy bylo nutno respektovat i ustanovení § 120 odst. 2 občanského zákoníku, kdy stavba zdi není součástí pozemku žalobkyně, dle blíže rozvedených důvodů odvolacím soudem tak ani nepokládá odvolací soud tuto zeď za samostatnou věc, ve smyslu § 120 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinnost lze pokládat opěrnou zeď za součást věci – sklepů, když podle povahy ke sklepům náleží a tato zeď nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila.

20. Dle § 415 občanského zákoníku je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a na životním prostředí; ve shora označeném přístupu žalobkyně a jejích právních předchůdců v dlouhodobém historickém horizontu však odvolací soud neshledává dostatečné plnění této obecné prevenční povinnosti dle § 415 zákona č. 40/1964 Sb. (účinného do 31. 12. 2013); v tomto směru neplnili dostatečně prevenční povinnosti ani právní předchůdci žalované neodbornými stavebními zásahy do zdi a nedostatečnou údržbou pískovcových sklepů.

21. Odvolací soud se tak neztotožňuje se závěrem anonymizováno I. stupně, že nebylo dostatečně možno provést dokazování a určit, kdo je výlučným vlastníkem opěrné zdi a kdo z účastníků se podílel na současném neutěšeném stavu sousedních pozemků (včetně zborcení opěrné zdi), odvolací soud uzavírá, že podíl na stávajícím stavu měly obě procesní strany, respektive jejich procesní předchůdci, kdy tedy za škodu vzniklou žalobkyni pádem zdi, propadem zeminy, poklesnutím a poškozením skleníku, zničením plaňkového plotu, zničením živého plotu pro zavinění každé z nich odpovídají obě procesní strany.

22. Jeví se proto odporující spravedlivému uspořádání věci, aby povinnost k pozitivnímu plnění a odstranění tvrzených škod na pozemcích žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno byla výlučně ukládána žalované, a to s výjimkou uložení povinnosti žalované odstranit z pozemku žalobkyně parc. číslo suť ze zřícené části opěrné zdi, která se nachází ve vlastnictví žalované, ostatně výlučné právo ke stavebnímu materiálu z této zborcené zdi uplatňovali již právní předchůdci žalované, pokud stát. instituce uložil ve správním řízení povinnost žalobkyni uložit tuto suť na jejím pozemku číslo, nemá toto rozhodnutí správního orgánu vliv na posouzení soudem v civilním sporném řízení.

23. Pokud účastníci sporovali některé partie posudku anonymizována dvě slova právnická osoba, ve spojení s dalšími blíže označenými důkazy, částečně zopakovanými odvolacím soudem, podávají se z nich zcela jasné závěry o spoluzavinění obou procesních stran na dlouhodobě neutěšené historické situaci; rovněž nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně na svých pozemcích v blízkosti opěrné zdi umístila dle přiložených fotografií pochozí dřevěnou plošinu se značným množstvím uloženého dřeva, tím rovněž je notoricky zřejmé, že přispěla ke změně technických poměrů na pozemcích majících význam pro celkové zatížení specifického pískovcového terénu. Nelze však přisvědčit námitce žalovaných, že vliv na stávající situaci mají jen běžné dešťové srážky dopadající na pozemky žalobkyně, z provedeného dokazování takový závěr učinit nelze.

24. Soud I. stupně sice správně citoval odpovědnostní předpoklady pro vznik práva na náhradu škody ve smyslu § 420 a § 415 občanského zákoníku ve znění účinnost, v poměrech konkrétní projednávané věci však tyto nevyhodnotil správně, pokud uzavřel, že ke škodě na pozemku došlo výlučně zaviněním žalobkyně, tento názor odvolací soud nesdílí, když v důsledku porušování povinností obou procesních stran došlo ke vzniku škody, která je v příčinné souvislosti s předchozím nevhodným hospodařením obou procesních stran ve vztahu k pozemkům, sklepům i opěrné zdi, nelze proto ukládat uvedení v předešlý stav způsobem požadovaným žalobkyní pod body I. a II. i III. výlučně žalované, avšak s výjimkou povinnosti žalované zajistit odvoz a likvidaci suti jejího materiálu uloženého v současné době na pozemku žalobkyně parc. číslo anonymizováno ú. anonymizováno.

25. Z těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek v zamítavém výroku I. a II. – s výjimkou povinnosti odvést uloženou suť na pozemku žalobkyně žalovanou – potvrdil podle § 219 o. s. ř. pro věcně správné zamítnutí tohoto návrhu soudem I. stupně /i když s částečně odlišnými právními závěry/; důvod pro zamítnutí žaloby ve vztahu k výroku III. spatřuje rovněž odvolací soud v konstrukci tvrzeného nároku žalobkyně, tato uplatnila nárok jako preventivní ve smyslu § 415 občanského zákoníku, kdy smyslem takového nároku je předcházet, tj. odvracet hrozící tvrzenou škodu, v daném případě však již ke škodě mělo dojít, ukládat proto vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy blíže specifikovaným způsobem pod jednotlivými body výroku III. tak není opodstatněné, když ani z dosavadního dokazování se nepodává technický způsob opravy, který by mohl představovat právě vhodné opatření k odvrácení hrozící újmy.

26. Odvolací soud změnil napadený rozsudek ve vztahu k výroku IV., a to tak že uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku částka s ročním úrokem z prodlení z této částky od okamžiku připuštění rozšíření žaloby, tj. od datum (když návrh na rozšíření žaloby nebyl soudem doručován žalované), s ohledem na starobní důchod žalované a její majetkové poměry stanovil odvolací soud delší než třídenní pariční lhůtu; za přiměřené s ohledem na tuto částku pokládá odvolací soud uložit plnění žalované do anonymizováno dnů od právní moci rozsudku.

27. Při změně napadeného rozhodnutí vycházel odvolací soud ze závěrů předběžného opatření Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. spisová značka ve spojení s potvrzujícím usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka, kdy bylo uloženo tehdy žalovaným manželům příjmení provést přesně specifikovaným způsobem zajišťovací práce v jejich sklepích spolu s vybudováním plošiny zabraňující dalšímu propadu pozemku žalobkyně nacházejícím se nad sklepy žalovaných; ze zprávy projektanta a dalších listinných důkazů je evidentní, že předmětné zajišťovací práce ve vztahu k uvedené plošině nebyly popsaným technickým způsobem provedeny, žalobkyně přistoupila v zájmu splnění prevenčních povinností a zabránění dalších škod k nápravě tohoto stavu vynaložením prostředků na zbudování této plošiny právě ve výši částka Odvolací soud odlišně od anonymizováno I. stupně nezastává názor, že žalobkyni nenáleží náhrada této částky z titulu bezdůvodného obohacení, když údajně„ nereklamovala“ žalobkyně u žalované, či u firmy provádějící instalaci plošiny, její nedostatečné technické provedení. V situaci, kdy byla uložena povinnost žalovaným pravomocným a vykonatelným rozhodnutím, tj. shora uvedeným předběžným opatřením potvrzeným odvolacím soudem, při nerespektováním technických požadavků na instalaci plošiny ze strany tehdejších žalovaných byl opodstatněný postup žalobkyně ve snaze urychleně zabránit dalším pokračujícím škodám, a to i vynaložením prostředků na nápravu.

28. Z těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku IV. změnil (§ 220 o. s. ř.).

29. Pokud odvolací soud dospěl k závěru o procesním zavinění na vzniklé škodě na obou procesních stranách, rozhodl o nákladech řízení před soudem I. i II. stupně s přihlédnutím k částečnému procesnímu úspěchu žalobkyně i žalované dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když s ohledem na předmět řízení a blíže specifikované jednotlivé povinnosti, kterých se domáhala žalobkyně proti žalované, lze stěží kvantifikovat rozsah tohoto procesního úspěchu žalobkyně; lze dospět pouze k závěru, že žalobkyně byla částečně úspěšná v žalobě o náhradu škody. Tomu koresponduje zákonný i spravedlivý závěr, aby každý z účastníků nesl dosavadní náklady řízení ze svého v závislosti na částečném procesním úspěchu každé z účastnic.

30. Právě s ohledem na procesní výsledek sporu změnil odvolací soud jak výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem V., tak rovněž ve vztahu k nákladům státu, kdy podle výsledku řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil odvolací soud povinnost každé z procesních stran uhradit jednu polovinu nákladů dosavadního znalečného a nákladů na výslech znalců (částka částka částka částka), celkové náklady státu činily částka, každá z účastnic by byla povinna uhradit jednu polovinu, tj. částka Odvolací soud odpočetl zálohu na náklady na provedení důkazu ve výši částka, kterou zaplatila žalobkyně a uložil proto žalobkyni doplatit již na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 pouze částku částka, zatímco částku částka je povinna zaplatit žalovaná (ta neskládala žádnou zálohu na náklady provedení důkazu). K úhradě těchto nákladů státu stanovil odvolací soud delší než třídenní pariční lhůtu (§ 160 odst. 1 věta před středníkem), kdy přihlédl k věku i starobnímu důchodu žalované, v zájmu přehlednosti vykonatelnosti rozsudku tuto lhůtu sjednotil i ve vztahu k žalobkyni.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím anonymizováno I. stupně k Nejvyššímu soudu ČR, a to s výjimkou dovolání proti výroku III. o zaplacení částky částka s příslušenstvím, proti kterému není dovolání přípustné.