MSPH 23 CO 42/2022-277

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň Mgr. Patricie Adamičkové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky.

1. Rozsudkem ze dne datum soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka od datum do zaplacení a s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka od datum do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované (výrok II.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané soudu datum, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že se zabývá stavební činností a na základě pracovní smlouvy ze dne datum zaměstnávala manžela žalované titul. jméno příjmení na pozici výrobního ředitele. Z titulu své funkce měl titul. jméno příjmení v popisu práce např. vedení zaměstnanců výroby a přípravy, hlídat a dodržovat ekonomiku staveb, termíny staveb, kontrolu přijatých faktur a kontrolu soupisu prací k vydaným fakturám. Jeho pracovní poměr byl ukončen ke dni datum. Na základě mimořádné kontroly účetních dokladů žalobkyně zjistila, že proplatila žalované faktury za zprostředkovatelskou činnost, kterou však žalovaná pro žalobkyni nikdy nevykonala. Žalobkyně ve své dokumentaci nedohledala jakýkoliv doklad svědčící o tom, že by žalovaná a žalobkyně spolupracovaly, a že pro žalobkyni žalovaná činila jakékoliv práce. V době, kdy žalovaná vystavila daňové doklady, byl její manžel zaměstnancem žalobkyně, a z titulu své pracovní pozice měl oprávnění schvalovat za žalobkyni přijaté faktury. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a nárok žalobkyně neuznala s tím, že neexistuje a nikdy neexistoval. Podle pracovní smlouvy titul. jméno příjmení neměl oprávnění schvalovat samostatně faktury, proto nemohl ani žádné faktury proplácet. Schvalování faktur a jejich úhradu prováděl výhradně jednatel žalobkyně příjmení jméno příjmení. Žalovaná od datum pracuje pro společnost právnická osoba, IČO. Tato společnost se věnuje mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektové činnosti ve výstavbě. Žalovaná prostřednictvím svého manžela titul. jméno příjmení od května rok věděla o tom, že žalobkyně poptává příležitost, která spočívala ve výstavbě většího projektu a jako zaměstnankyně společnosti právnická osoba věděla, že tato společnost poptává stavební společnost pro výstavbu projektu anonymizováno 7 slov. V anonymizováno rok proto mezi žalobkyní, kterou zastupoval jednatel příjmení jméno příjmení, jméno příjmení a žalovanou došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy v ústní formě, jejímž předmětem bylo zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě anonymizována tři slova a anonymizována čtyři slova. Posléze mezi společností právnická osoba a žalobkyní došlo k uzavření smlouvy o výstavbě tohoto anonymizováno a žalobkyně výstavbu anonymizováno realizovala. Žalobkyně se zavázala za zprostředkování příležitosti uzavření smlouvy o výstavbě zaplatit jméno příjmení nebo žalované provizi ve výši 3 % z hodnoty výstavby projektu, jehož hodnota byla ve výši částka, provize tedy měla být ve výši částka. Část provize žalované nebo jméno příjmení byla vyfakturovaná ve faktuře číslo faktuře číslo tyto faktury byly žalobkyní částečně uhrazeny, zbytek provize doposud vyplacen nebyl. Je tedy zřejmé, že žalovaná pro žalobkyni poskytovala zprostředkovatelské služby a jednatel žalobkyně vědomě schválil zaplacení provize a platby provedl. Žalovaná poté doplnila, že žádným způsobem nezprostředkovala účast žalobkyně ve veřejné soutěži společnosti právnická osoba, ani její výhru, ale pouze jednateli žalobkyně předala na společnost právnická osoba informaci o tom, že tato společnost poptává nějakou stavební společnost, která by postavila anonymizována dvě slova.

3. Soud I. stupně provedl dokazování listinami, výslechem svědků a účastnickým výslechem jednatele žalobkyně a žalované, a vzal za prokázané, že po létě rok mezi žalobkyní a žalovanou, prostřednictvím manžela žalované, byla uzavřena ústní zprostředkovatelská smlouva, jejímž předmětem a obsahem bylo zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě anonymizována tři slova a anonymizována čtyři slova žalobkyní. V rozhodné době byl zaměstnancem žalobkyně titul. jméno příjmení, manžel žalované, která byla zaměstnankyní společnosti právnická osoba Žalovaná prostřednictvím svého manžela pro žalobkyni zprostředkovala poskytnutí kontaktu na jednatele společnosti právnická osoba titul. jméno (správně jméno – pozn. odvolacího soudu) příjmení, a to za úplatu domluvenou mezi jednatelem žalobkyně a manželem žalované. Žalobkyně se prostřednictvím svého jednatele příjmení jméno příjmení zavázala za zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy o výstavbě zaplatit provizi ve výši 3 % z hodnoty výstavby objektu, hodnota zprostředkovávaného projektu byla ve výši částka a provize žalované měla být ve výši částka. Část provize byla vyfakturovaná fakturou č. rok vystavenou dne datum na částku částka a další část provize byla vyfakturována fakturou č. rok vystavenou dne datum na částku částka. Na tyto faktury žalobkyně uhradila dne datum částku částka a dne datum částku částka.

4. Soud I. stupně s odkazem na ust. § 2991 a § 2445 o. z. dospěl k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované vydání bezdůvodného obohacení v žalované výši, není důvodná, protože platby, které provedl jednatel žalobkyně, jsou provizí určenou žalované za zprostředkování příležitosti žalobkyně uzavřít smlouvu mezi žalobkyní a společností právnická osoba Žalovaná poskytla kontakt na tuto společnost a umožnila žalobkyni vyjednávat o smlouvě o výstavbě, čímž splnila povinnost vyplývající ze zprostředkovatelské smlouvy. Soud I. stupně shledal, že žalované jako zprostředkovateli vzniklo právo na odměnu v dohodnuté výši, při kumulativním splnění dvou podmínek, a sice že zájemce uzavřel s třetí osobou smlouvu, a že tuto smlouvu strany uzavřely přičiněním žalované jako zprostředkovatele. Nepovažoval za rozhodné tvrzení žalobkyně, že předmětnou zakázku vyhrála ve veřejné soutěži. Soud I. stupně vzal za prokázané jakým způsobem a na základě čeho byly faktury vystaveny, a jakým způsobem byly jednatelem žalobkyně potvrzeny a uhrazeny a uzavřel, že jednatel žalobkyně věděl, že plní na závazek žalované. Soud I. stupně přiložil význam i následnému jednání žalobkyně, která začala proplacenou částku vymáhat po žalované po více než dvou letech po její úhradě. Uzavře, že na straně žalované nedošlo k bezdůvodnému obohacení a žalobu zamítl.

5. Procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení, které vynaložila na právní zastoupení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

6. Proti rozsudku se odvolala žalobkyně. Namítala, že soud I. stupně věc posoudil chybně jak po stránce skutkových zjištění, tak po stránce právního zhodnocení. Namítala, že je vyloučeno, aby žalovaná zprostředkovala mezi žalobkyní a společností právnická osoba uzavření smlouvy o výstavbě anonymizována tři slova a anonymizována čtyři slova, jelikož žalobkyně si ji musela vysoutěžit, neboť šlo o veřejnou zakázku. Kontakt na předsedu představenstva společnosti právnická osoba je pak dohledatelný na internetu. Vytýkala soudu I. stupně, že pominul tvrzení žalované na jednání dne datum, kdy odmítla, že by jakkoli zprostředkovala příležitost uzavřít smlouvu. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka) poukázala na to, že základním obsahem smlouvy o zprostředkování je určení obsahu smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkováno, přičemž v létě rok nebylo ještě zřejmé, jaké konkrétní dílo má být pro společnost právnická osoba zhotoveno, a tak by smlouva musela být neurčitá z hlediska předmětu smlouvy, k jejímuž uzavření měla žalovaná zprostředkovat příležitost. Základní náležitost zprostředkovatelské smlouvy nemohla být splněna také z toho důvodu, že žalovaná tvrdí, že neměla zprostředkovat žalobkyni uzavření smlouvy nebo příležitost uzavřít smlouvu, ale pouze předat telefonický kontakt. Z uvedeného vyplývá, že zprostředkovatelská smlouva nebyla mezi stranami platně uzavřena. Žalobkyně měla výhrady k provedenému dokazování, když soud I. stupně místo navrženého výslechu svědkyně jméno příjmení, účetní žalobkyně, provedl k důkazu listinu – usnesení policejního orgánu o odložení věci, v němž byla její výpověď shrnuta, nadto jako osoby podávající vysvětlení, která nevypovídá pod stejným poučením jako svědek. Žalobkyně dále navrhla důkaz výslechem svědka titul. jméno příjmení, přičemž oproti soudu I. stupně nepovažovala tento důkaz za nadbytečný s ohledem na výpověď svědka titul. jméno příjmení. Vytýkala soudu I. stupně, že„ překroutil“ výpověď žalované a skutkové závěry, které z ní učinil, neodpovídají provedenému dokazování. Žalobkyně měla výhrady k výpovědi svědka titul. jméno příjmení z hlediska její věrohodnosti s ohledem na to, že svědek jako manžel žalované je ve sporu přímo zainteresován z finančního hlediska. Výhrady měla také k tomu, že soud I. stupně tohoto svědka nejen vyslechl, ale přečetl k důkazu i jeho čestné prohlášení. Pokud jde o svědka titul. jméno příjmení, ten měl všechny informace zprostředkované od svědka titul. jméno příjmení. Pokud soud dovodil, že platby provedl samotný jednatel žalobkyně, není žalobkyni zřejmé, z čeho soud I. stupně dovodil vědomost jednatele, že plní závazek žalované. Existenci smlouvy o zprostředkování není možné dovodit z faktu, že jednatel žalobkyně proplatil faktury. Soud pominul argumentaci žalobkyně, že se jednalo o mylnou platbu. Soud I. stupně se vůbec nevypořádal s popisem předmětu plnění na předmětných fakturách. Výši provize nepotvrdil žádný ze svědků, soud se pak nevypořádal s namítanou neurčitostí sjednání výše provize ani tím, že částka částka je v rozporu s dobrými mravy. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu I. stupně a žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení.

7. Podle žalované soud I. stupně posoudil věc správně, na podkladě provedených důkazů došel ke správným skutkovým zjištěním a tyto správně právně posoudil. V řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování a z něj vyšlo najevo, že žaloba není oprávněná. Předestřené odvolací důvody nebyly naplněny, žalobkyně staví odvolání na tom, že přikládá relevanci skutečnostem, které pro rozhodnutí relevantní nejsou. Soud I. stupně postupoval v souladu s procesními předpisy, nedopustil se pochybení a jeho rozhodnutí není zatíženo žádnou tvrzenou vadou. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, postupem podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

9. Soud I. stupně provedl dokazování ke zjištění skutkového stavu věci v potřebném rozsahu a při provádění důkazů i při jejich hodnocení postupoval v souladu s občanským soudním řádem (§ 120 až § 132 o. s. ř.). Soud I. stupně nepochybil, pokud neprovedl k důkazu výslech jméno příjmení, která pro žalobkyni prováděla účetní činnosti, ale vycházel z podání vysvětlení, které učinila před policejním orgánem, a které je obsahem odůvodnění usnesení stát. instituce, Obvodní ředitelství policie obec a číslo, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací o odložení věci. Kromě toho, že jméno příjmení byla jako osoba podávající vysvětlení poučena podle § 158 tr. ř., které je obdobné ust. § 126 odst. 1 o. s. ř. (osoba podávající vysvětlení, s výjimkou podezřelého, je povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet; vysvětlení může odepřít, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2; o tom je třeba osobu, od níž je požadováno vysvětlení, předem poučit), nebyla jedinou účetní ve firmě a soud provedl k důkazu výslech svědkyně jméno příjmení, rovněž účetní, přes kterou procházely veškeré faktury určené k proplacení. Pro zjištění, jak bylo u žalobkyně nakládáno s fakturami, je proto postačující listinný důkaz, jehož obsahem je vysvětlení jméno příjmení v trestním řízení, ve spojení se svědeckou výpovědí jméno příjmení. příjmení jméno příjmení, tak jméno příjmení se shodly na tom, že jednatel žalobkyně o všech fakturách určených k proplacení věděl, každou musel osobně vidět a platby prováděl podle svého uvážení. Srovnání civilního řízení s trestním řízením z hlediska procesního a použití protokolu o podání vysvětlení jak činí žalobkyně, je nepřípadné vzhledem k tomu, že řízení mají odlišnou právní úpravu a jsou založena na odlišných zásadách. Soud I. stupně rovněž nepochybil, pokud pro nadbytečnost zamítl výslech svědka titul. jméno příjmení, který o uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou nevěděl, protože žalovaná (jak vypověděla v rámci svého účastnického výslechu) svého zaměstnavatele o zprostředkování a odměně za ně neinformovala. Odvolací soud připomíná, že o tom, které důkazy budou v řízení provedeny, rozhoduje soud (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), přičemž v souladu se zásadou hospodárnosti řízení neprovádí důkazy zjevně nadbytečné. Správně pak soud I. stupně vycházel při posouzení věci z výpovědi svědka titul. jméno příjmení, jejíž věrohodnost nebyla v řízení zpochybněna. Tvrzení žalobkyně, že v případě neúspěchu žalované by byly finanční prostředky hrazeny ze SJM tohoto svědka a žalované, je nepodložené, protože v řízení nebyly majetkové poměry žalované a jejího manžela tvrzeny, ani zjišťovány. Námitka žalobkyně o zainteresovanosti tohoto svědka na výsledku sporu je tedy spekulativní, a proto nepřípustná. Odvolací soud neshledává nic neobvyklého na tom, že soud I. stupně provedl k důkazu nejprve čestné prohlášení titul. jméno příjmení a posléze ho vyslechl jako svědka, neboť takový postup je odrazem vývoje dokazování v posuzované věci. Z obsahu předloženého spisu je zjevné, že čestné prohlášení titul. jméno příjmení bylo čteno k důkazu při jednání dne datum. Jako svědek byl slyšen až při jednání dne datum, neboť v průběhu řízení vyšla najevo potřeba objasnit rozhodné skutečnosti prostřednictvím jeho osoby. Jako nepřípadnou odvolací soud shledal i námitku, že svědek titul. jméno příjmení měl informace zprostředkované od svědka titul. jméno příjmení. V řízení nebylo ani jednou ze stran tvrzeno, že by tento svědek byl osobně přítomen jednání mezi žalobkyní a žalovanou. Je proto logické, že informace mohl mít pouze zprostředkované. Žalovanou byl navržen k prokázání tvrzení o existenci zprostředkovatelské smlouvy, přičemž ve své výpovědi potvrdil, že povědomost o ní měl, a to právě od titul. jméno příjmení, který se o ní tehdy zmínil. Odvolací soud tak uzavírá, že soud I. stupně postupoval při dokazování podle občanského soudního řádu, zjistil skutkový stav věci řádně, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a jeho skutková zjištění jsou správná. Z toho důvodu jsou způsobilým podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu.

10. Podle § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

11. Podle § 2445 odst. 2 o. z. je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

12. Soudu I. stupně lze přisvědčit v právním závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zprostředkování, a to ve smyslu ust. § 2445 odst. 2 o. z., neboť předmětem smlouvy bylo obstarání příležitosti uzavřít smlouvu o výstavbě anonymizována tři slova a anonymizována čtyři slova pro společnost právnická osoba V řízení bylo prokázáno, že společnost právnická osoba plánovala výstavbu uvedeného anonymizována dvě slova za částku 20 mil. Kč a poptávala stavební firmy (prokázáno výpovědí žalované) a žalobkyně měla zájem provést výstavbu tohoto anonymizována dvě slova (prokázáno výpovědí jednatele žalobkyně a svědka titul. příjmení). Ze skutečnosti, že společnost právnická osoba v průběhu roku rok, prostřednictvím žalované, své zaměstnankyně, poptávala stavební firmy, je zřejmé, že měla zájem uzavřít smlouvu o dílo i co mělo být jejím předmětem. Žalovaná pak aktivně vyvíjela činnost za účelem obstarání příležitosti pro žalobkyni uzavřít smlouvu o výstavbě anonymizována dvě slova a zprostředkovala prvotní kontakt mezi jednatelem žalobkyně a titul. jméno příjmení, předsedou představenstva společnosti právnická osoba Jednatel žalobkyně se následně s titul. jméno příjmení potkal (prokázáno výpovědí jednatele žalobkyně). Soud I. stupně učinil správné zjištění, že za obstarání příležitosti uzavřít smlouvu o výstavbě byla sjednána provize ve výši 3 % z celkové hodnoty zakázky (prokázáno výpovědí žalované, svědka titul, příjmení a usnesením stát. instituce, Obvodní ředitelství policie obec a číslo ze dne ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací). Soudu I. stupně však nelze přisvědčit v právním názoru, že byly splněny podmínky pro výplatu provize, protože k uzavření smlouvy mělo dojít i přičiněním žalované. Jak vyplývá ze správných skutkových zjištění soudu I. stupně, v řízení bylo prokázáno (výpovědí jednatele žalobkyně), že žalobkyně uzavřela smlouvu nikoli v příčinné souvislosti s činností žalované, ale na základě toho, že byla vybrána ve výběrovém řízení. Soud I. stupně rovněž náležitě nevzal v úvahu, že žalované byly peněžní částky vyplaceny již v prosinci rok (dne datum a dne datum), ačkoli v řízení bylo prokázáno, že provize měla být vyplacena tehdy, bude-li smlouva uzavřena (prokázáno výpovědí svědka titul. příjmení). Nelze proto uzavřít, že důvodem, proč si žalovaná smí ponechat vyplacené částky, je splnění povinnosti ze smluvního závazku.

13. Přesto soud I. stupně nepochybil, pokud žalobu zamítl. V řízení bylo totiž prokázáno, že jednatel žalobkyně musel všechny faktury určené k proplacení osobně vidět, kontroloval je a následně prováděl platby podle svého uvážení. Nejinak tomu bylo i v tomto případě, kdy obě platby ve prospěch účtu žalované byly provedeny z účtu žalobkyně, a tyto platby autorizoval právě jednatel žalobkyně. Dále bylo prokázáno, že jednatel žalobkyně vznesl požadavek ohledně popisu předmětu plnění a žalovaná podle toho faktury upravila, a že to byl jednatel žalobkyně, který z vlastního rozhodnutí uhradil žalované vždy nižší částky, než fakturované. Za těchto okolností a vzhledem k tomu, že se jednalo o dvě platby provedené v různé dny, nemůže tvrzení žalobkyně o mylné platbě obstát. Naopak všechny uvedené okolnosti svědčí o tom, že jednatel žalobkyně byl velmi dobře obeznámen s tím, komu platí a jakou částku platí. I kdyby žalobkyně k plnění nebyla povinna, za zjištěných okolností nemá právo na vrácení částek, které žalované zaslala na účet a to ve smyslu § 2997 odst. 1 o. z., podle něhož platí, že právo na vrácení nemá ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen.

14. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek soudu I. stupně, včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, podle § 219 o. s. ř., protože je věcně správný.

15. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a jejich náhrada byla přiznána v odvolacím řízení procesně úspěšné žalované. Žalovaná účelně vynaložila náklady na právní zastoupení. Advokátka učinila v odvolacím řízení dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) – vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, za které náleží odměna ve výši částka (jeden úkon á částka podle § 7 bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši částka (jeden úkon á částka) a náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad ve výši částka, celkem částka. Žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), platebním místem je advokátka žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř., a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.