MSPH 23 CO 95/2022-105

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Denemarkové a soudkyň JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph.D. a Mgr. Patricie Adamičkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé II. co do částky částka s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky částka a ve výroku o nákladech anonymizováno III. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech odvolacího anonymizováno částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem ze dne datum soud I. stupně uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Žalobu co do zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za den datum a z částky částka od datum do zaplacení zamítl (výrok II.). Žalované uložil zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů anonymizováno částku částka, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení (výrok III.).

2. Žalobkyně v tomto anonymizováno žalobou podanou datum uplatnila čtyři peněžité nároky: náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku výkonu nezákonné vazby ve výši částka, náhradu zisku ušlého v důsledku vazby ve výši částka, náhradu nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou anonymizováno ve výši částka a náhradu nákladů obhajoby ve výši částka, to vše v souvislosti s řízením, vedeným před Krajským soudem v obec (dále také jen„ anonymizováno obec“) pod sp. zn. spisová značka včetně předcházejícího přípravného anonymizována dvě slova (dále také jen„ role v řízení anonymizováno“).

3. anonymizována dvě slova, které bylo proti žalobkyni vedeno pro anonymizováno úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen TrZ) s hrozící anonymizováno sazbou od 5 do 10 let, trvalo od datum do právní moci zprošťujícího rozsudku dne datum. Žalobkyně byla stíhána vazebně od 5. 6. do datum, tj. po dobu 56 dnů, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (dále jen„ anonymizováno“) požadovala peněžité zadostiučinění ve výši částka za každý den vazby, celkem částka.

4. Z titulu výkonu nezákonné vazby požadovala žalobkyně náhradu škody v podobě ušlého zisku za dobu vlastního trvání vazby a za dobu následujícího kalendářního měsíce. Výši ušlého zisku vypočetla z průměrného příjmu na základě předchozího daňového období roku rok, kdy její čistý denní výdělek činil částka. Za 56 dnů vazby a dalších 30 dnů nezbytných pro obnovení znalecké anonymizováno požadovala celkem částku částka.

5. Dále žalobkyně tvrdila, že v posuzovaném anonymizováno, které trvalo od datum do datum, došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v neodůvodněných průtazích, když celková doba anonymizováno byla nepřiměřeně dlouhá. Jednotlivé průtahy v anonymizováno žalobkyně shledala ve zdlouhavém přípravném anonymizováno a neúměrných pauzách mezi jednotlivými úkony policejního orgánu, ve zbytečně dlouhém intervalu mezi skončením vyšetřování, podáním obžaloby a nařízením prvního hlavního líčení, dále v odvolacím anonymizováno. Na průtazích a nepřiměřené délce anonymizováno neměla sama žádný podíl. Žalobkyně namítala, že celá řada výslechů svědků a dalších procesních úkonů byla zcela nadbytečná a mimo rozsah dokazování, nezbytného pro řádné objasnění skutkového stavu. Přes značný rozsah dokazování bylo možné celé anonymizováno skončit v obecně uznávané přiměřené délce v trvání dvou až tří let. S odkazem na judikaturu anonymizováno a anonymizováno žalobkyně požadovala peněžité zadostiučinění ve výši částka, resp. částka za 1 rok anonymizováno, snížené na polovinu za první dva roky anonymizováno, celkem částku částka. K výši zadostiučinění žalobkyně uvedla, že anonymizováno stíhání bylo zahájeno v době, kdy dovršila věk 56 let. Neměla žádné předchozí zkušenosti se soudním řízením, tím méně s anonymizováno řízením, čelila přitom hrozbě vysokého, resp. nepodmíněného trestu. S ohledem na svůj věk nesla anonymizováno stíhání a rizika s ním spojená velmi těžce. Je soudní znalkyní s dlouhodobou praxí v oboru, zakládala si na svém dobrém jménu, pověsti a odbornosti. anonymizováno stíhání ji demotivovalo a ohrožovalo její existenční jistoty. Výše náhrady se odvíjí od společenského postavení a ohrožení 22leté odborné pověsti žalobkyně, významnou byla rovněž medializace případu a jeho srovnávání s celostátně známým případem podvodu klientů H-Systému, proto částku částka za každý rok považuje žalobkyně za přiměřenou a spravedlivou.

6. Na nákladech obhajoby žalobkyně požadovala zaplatit částku částka, zahrnující náhradu odměny obhájce za 86,5 úkonů právní služby ve výši částka, náhradu promeškaného času obhájce v rozsahu 69 započatých půlhodin ve výši částka, náhradu hotových výdajů obhájce v rozsahu 53 režijních paušálů ve výši částka, náhradu cestovného obhájce k vazebnímu zasedání včetně náhrady promeškaného času v rozsahu čtyř započatých půlhodin ve výši částka a DPH ve výši částka.

7. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Potvrdila, že u ní žalobkyně uplatnila předmětné nároky dne datum. Mimosoudně (po podání žaloby) přiznala a uhradila žalobkyni náhradu nákladů obhajoby v požadované výši částka, zadostiučinění ve výši částka za nemajetkovou újmu způsobenou výkonem vazby ve výši částka za každý den vazby, a částečnou náhradu ušlého zisku ve výši částka, což představuje částku částka za každý z 56 dní vykonané vazby.

8. Co se týče nároku na odškodnění za nepřiměřenou dobu anonymizováno, argumentovala žalovaná tím, že anonymizováno stíhání žalobkyně skutečně trvalo od datum do datum, přípravné anonymizováno u policejního orgánu trvalo do datum, soudní anonymizováno proběhlo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy. anonymizováno vykazovalo složitost po skutkové i právní stránce, soud se musel vypořádat s řadou skutečností, jak to plyne z obsáhlých rozsudků. Nesouhlasila s názorem, že bylo anonymizováno zatíženo průtahy, postup orgánů činných v anonymizována dvě slova byl podle žalované plynulý. K nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, odpovědnostní titul absentuje, a proto z tohoto titulu zadostiučinění nepřiznala. Žalovaná dále ještě namítla, že nemohla být dne datum v prodlení, když nárok byl u ní uplatněn dne datum.

9. Nalézací soud vyšel zejména z dokazování provedeného blíže specifikovanými listinami v bodech číslo odůvodnění rozsudku, dále z předmětného anonymizováno spisu Krajského soudu v obec sp. zn. spisová značka. Měl za prokázáno, že anonymizováno stíhání žalobkyně bylo zahájeno usnesením stát. instituce ze dne datum pro spáchání úvěrového podvodu spáchaného ve formě spolupachatelství dle ust. § 211 odst. 1, 6 písm. a) ve spojení s ust. § 23 TrZ. Téhož dne byla žalobkyně zadržena a po provedení jejího výslechu byl podán návrh na vzetí do vazby, který byl odůvodněn tím, že žalobkyně je součástí organizované skupiny pachatelů, páchajících zvlášť závažnou hospodářskou anonymizována dvě slova. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne datum byla žalobkyně vzata do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále také jen TrŘ) a vazba byla započtena ode dne datum. K odvolání žalobkyně proti vzetí do vazby sice Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne datum změnil rozhodnutí o vzetí do vazby tak, že shledal vazební důvod toliko dle § 67 písm. b) TrŘ. Usnesením státního zástupce ze dne datum bylo rozhodnuto o propuštění žalobkyně z vazby, neboť důvody vazby pominuly. Dne datum byla na žalobkyni a další obviněné podána obžaloba pro spáchání anonymizována dvě slova úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, 6 písm. a) TrZ ve spolupachatelství s obviněným příjmení. příjmení. Usnesením anonymizováno obec ze dne datum bylo anonymizováno stíhání žalobkyně zastaveno podle § 223 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. b) TrŘ s odůvodněním, že je anonymizováno stíhání promlčeno. Na základě prohlášení žalobkyně, že na projednání věci trvá, bylo dále v anonymizováno pokračováno a rozsudkem anonymizováno obec ze dne datum byla žalobkyně dle § 226 písm. b) TrŘ zproštěna obžaloby v celém rozsahu. K odvolání státního zástupce pak Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne datum napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně. Ten pak znovu rozhodl rozsudkem ze dne datum tak, že žalobkyně byla v celém rozsahu zproštěna podané obžaloby. Tento rozsudek již odvoláním napaden nebyl, a dne datum tak nabyl právní moci a tímto dnem bylo anonymizováno stíhání žalobkyně pravomocně ukončeno.

10. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), podle ust. § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním anonymizováno, ve správním anonymizováno, v anonymizováno podle soudního řádu správního nebo v anonymizována dvě slova, nebo nesprávným úředním postupem.

11. Soud I. stupně aplikoval ust. § 9 odst. 1 OdpŠk, upravující náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě. V anonymizováno nebylo sporné, že je zde odpovědnostní titul na straně státu, když na žalobkyni byla vykonána vazba, přičemž byla následně obžaloby zproštěna. Lhůty k uplatnění nároku soud I. stupně posoudil dle ust. §§ 14 a 15 OdpŠk a nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy dle ust. § 31a odst. 1, 2 OdpŠk. Mezi účastníky rovněž nebyl sporným vznik nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu na straně žalobkyně, kterou je namístě nahradit v penězích. Žalovaná na tento nárok poskytla žalobkyni částku částka, spornou tak byla jen výše peněžitého zadostiučinění.

12. Soud I. stupně podle ustálené judikatury, např. v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka vzal v úvahu povahu anonymizováno věci, celkovou délku omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Vyplacenou kompenzaci za utrpěnou vazbu ve výši částka denně považoval soud s ohledem na prokázané skutečnosti za dostačující. Proto žalobu co do zbývající části, tj. částky částka jako nedůvodnou zamítl.

13. Nárok na náhradu ušlého zisku posoudil soud I. stupně podle § 26 OdpŠk ve spojení § 442 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., účinného do 31. 12. 2013, v souladu s přechodným ustanovením § 3079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť k porušení povinnosti stanovené právními předpisy, tedy vydání nezákonného rozhodnutí o vzetí do vazby, došlo před datum. Dle § 30 OdpŠk se náhrada ušlého zisku poskytuje v prokázané výši. Z provedeného dokazování neměl soud I. stupně za prokázáno, že žalobkyni ušel zisk za dobu delší, než po kterou trval výkon vazby. Náhradu za dobu 56 dnů považoval soud I. stupně za přiměřenou, a proto ve zbývajícím rozsahu, co do částky částka žalobu zamítl.

14. Nárok na odškodnění nemajetkové újmy, způsobené nepřiměřenou dobu anonymizováno posoudil soud I. stupně dle § 13 OdpŠk ve spojení s ust. § 31a odst. 3 OdpŠk, přičemž přihlédl k a) celkové délce anonymizováno, b) složitosti anonymizováno, c) jednání poškozeného, d) postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno a e) významu předmětu anonymizováno pro poškozeného. role v řízení anonymizováno shledal velmi až extrémně složitým ve všech aspektech. Bylo vedeno společné anonymizováno o trestních věcech skupiny obviněných, orgány činné v anonymizována dvě slova se potřebou, účelností a zákonností vedení společného anonymizováno zabývaly a došly k závěru, že vedení společného anonymizováno je souladné s příslušnými ustanoveními TrŘ. Po stránce skutkové byly v přípravném anonymizováno zjišťovány okolnosti celého procesu developerského projektu, což se promítlo do procesní složitosti: bylo shromážděno velké množství důkazního materiálů, byli opakovaně vyslýcháni tři obvinění, bylo obsáhle a opakovaně vyslýcháno množství svědků/ včetně desítek poškozených/, bylo zpracováno několik znaleckých posudků, byly prováděny odposlechy, domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor. anonymizováno komplikovala četná procesní aktivita spoluobviněné anonymizováno O skutkové náročnosti věci svědčila i samotná obžaloba čítající 50 stran a rozsudek o rozsahu přesahujícím 150 stran textu, dokazování bylo mimořádně obsáhlé. Krajský soud obec rozhodoval třikrát rozsudkem ve věci samé a jedenkrát usnesením o zastavení anonymizováno stíhání, ulice soud obec pak rozhodoval dvakrát o odvoláních proti vydaným rozsudkům. Ve věci rozhodoval též Ústavní soud o ústavní stížnosti proti příkazu k provedení prohlídky jiných prostor, anonymizováno o ústavní stížnosti však nemělo na délku posuzovaného anonymizováno žádný vliv.

15. Soud I. stupně posoudil délku anonymizováno tak, že orgány činné v anonymizována dvě slova postupovaly v zásadě plynule, k žádným průtahům v jejich činnosti nedocházelo. K tíži státu je nutno přičíst prodloužení anonymizováno v důsledku procesního pochybení, kterého se anonymizováno obec dopustil při vyhlášení prvního zprošťujícího rozsudku žalobkyně. jméno však celou dobu 13 měsíců od vyhlášení prvého do vyhlášení druhého zprošťujícího rozsudku. Žalobkyně sama celkovou délku anonymizováno neovlivnila. Význam předmětu anonymizováno pro žalobkyni soud I. stupně hodnotil jako zvýšený. anonymizována dvě slova má pro obviněné typově zvýšený význam, a ten byl v posuzovaném anonymizováno umocněn tím, že se jednalo o osobu netrestanou, které v případě uznání viny hrozilo uložení vysokého nepodmíněného trestu, a tento stav trval až do doby rozhodnutí o zastavení anonymizováno stíhání pro promlčení ze dne datum. Medializace případu byla důsledkem dodržení zásady veřejnosti soudního projednání věci, což nelze státu přičítat k tíži. Při úvaze o odškodnění nepřiměřené délky anonymizováno nelze podle názoru soudu I. stupně zohlednit dotčení činnosti žalobkyně jako soudního znalce, to je případně dotčeno v důsledku anonymizováno stíhání, nikoliv jeho délky. Na základě popsaných hledisek, zejména s ohledem na plynulý postup orgánů státu v posuzovaném anonymizováno a jediné prodloužení anonymizováno z důvodu procesního pochybení při vyhlášení prvního rozsudku, dále s ohledem na extrémní složitost anonymizováno, včetně rozhodování na vícero stupních soudní soustavy posoudil soud I. celkovou dobu anonymizováno (6 let a 10 měsíců) jako přiměřenou všem zjištěným okolnostem. Právní posouzení uzavřel tak, že v anonymizováno nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, proto nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky anonymizováno jako nedůvodný zamítl.

16. Dále soud I. stupně rozhodoval o příslušenství, jak je žalobkyně žalobou uplatnila. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku (§ 15 odst. 1 OdpŠk), proto má povinnost platit úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žádost žalobkyně byla doručena žalovanému dne datum a lhůta 6 měsíců skončila dne datum. Soud měl za počátek prodlení den datum, proto zamítl nárok na úrok za den datum a od datum přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku do zaplacení přiznaného odškodnění, tj. do datum.

17. O nákladech anonymizováno soud I. stupně rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2, větou druhou o. s. ř. Pokud bylo anonymizováno zastaveno pro plnění žalované po podání žaloby, byl návrh podán důvodně a na zastavení anonymizováno nese procesní zavinění žalovaná. Vzhledem k částečnému úspěchu žalobkyně co do 84,4 % předmětu anonymizováno, a neúspěchu žalobkyně co do zbylých částka, tj. 15,6 % předmětu anonymizováno, přiznal jí soud I. stupně na náhradě 68,8 % účelně vynaložených nákladů na právní pomoc advokáta ve výši, upravené vyhlášku č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem.

18. Proti výrokům II. a III. rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, přičemž výrok II. napadla pouze zčásti, a to jen co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Zamítnutí zbylého nároku na přiměřené zadostiučinění za nezákonné omezení osobní svobody ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení, zamítnutí zbylého nároku na náhradu ušlého zisku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení a zamítnutí zbylého nároku na přiměřené zadostiučinění za průtahy v anonymizováno ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení akceptovala a odvoláním je nenapadla. V rozsahu, ve kterém zamítavý výrok II. rozsudku soudu I. stupně nebyl odvoláním napaden, nabyl samostatně právní moci.

19. V odvolání žalobkyně namítla, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvního stupně tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesouhlasila se závěrem, že se v případě jejího anonymizována dvě slova jednalo o přiměřenou délku anonymizováno a že se v něm nevyskytly průtahy. role v řízení anonymizováno nebylo podle žalobkyně složité ve všech aspektech. Úvěrového podvodu se měla žalobkyně dopustit tím, že při sjednávání úvěru uvedla společně se spoluobviněným nepravdivé údaje o vlastních zdrojích a deklarovala v bance nižší než skutečnou cenu díla. Toho se měla dopustit před zahájením developerského projektu, anonymizována dvě slova měl být dokonán podpisem úvěrové smlouvy, resp. prvním čerpáním úvěru. Podle žalobkyně bylo neúčelné provádět výslechy mnoha svědků a dokazování znaleckými posudky. Trestná anonymizováno Mgr. jméno příjmení, insolvenční správkyně, nesouvisela s tvrzenou anonymizováno činností žalobkyně a Ing. příjmení. Spojení těchto anonymizováno způsobilo průtahy. K rozhodnutí o spáchání anonymizována dvě slova úvěrového podvodu stačilo podle žalobkyně prověřit události a skutečnosti předcházející uzavření úvěrové smlouvy v období druhé poloviny roku rok a první poloviny roku rok. Podrobné zkoumání důvodů krachu developerského projektu nebylo potřebné. K rozhodnutí o vině Ing. příjmení, který se dopustil anonymizována dvě slova podvodu tím, že zálohy na kupní cenu bytů celkem sedmi zájemců nechal poukázat na svůj soukromý účet a prostředky použil pro vlastní potřebu, stačil výslech sedmi poškozených, zástupců realitní kanceláře a důkaz pohyby na bankovním účtu obviněného. Odvolatelka rovněž vytýkala orgánům činným v anonymizována dvě slova nedůvodné rozšíření anonymizováno stíhání proti Mgr. příjmení, to dle žalobkyně přispělo k nepřiměřené délce anonymizováno, délka anonymizováno stíhání žalobkyně takřka sedm let je zcela neúměrná a neodůvodněná. Postup orgánů veřejné moci během anonymizováno byl kontraproduktivní a neefektivní. Význam anonymizována dvě slova byl pro žalobkyni značný vzhledem k jejímu věku a hrozící anonymizováno sazbě. Žalobkyně navrhla změnu napadeného rozsudku tak, aby odvolací soud žalobkyni přiznal náhradu za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou dobou anonymizováno a žalovanou zavázal k zaplacení částky částka (tj. částka ročně) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a současně zavázal žalovanou k náhradě nákladů odvolacího anonymizováno.

20. Žalovaná v reakci na odvolání žalobkyně uvedla, že žalobkyně brojí odvoláním především proti věcnému postupu anonymizováno. Pokud anonymizováno postupují v rámci své pravomoci, nemůže soud v odškodňovacím anonymizováno jejich postup ani rozhodnutí po věcné stránce přezkoumávat. K takovému přezkumu má pravomoc v zákonných předpokladech pouze jim nadřízený orgán. Argumentovala usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 2245/18 a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Navrhla rozsudek jako věcně správný potvrdit.

21. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a anonymizováno, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a poté dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

22. Účastníci při jednání odvolacího soudu setrvali na svých procesních stanoviscích.

23. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně procesně řádným způsobem zjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o nárocích žalobkyně. Odvolací soud se proto s těmito věcně správnými skutkovými závěry soudu prvního stupně zcela ztotožňuje a na odůvodnění rozsudku soudu I. stupně v tomto směru pro stručnost odkazuje. Skutkový stav byl ostatně mezi účastníky v základních rysech nesporný. příjmení byla délka posuzovaného anonymizováno a sled úkonů orgánů veřejné moci, které v něm proběhly. Soud I. stupně pečlivě hodnotil provedené důkazy a na základě skutkových zjištění dospěl ke správnému závěru o skutkovém stavu.

24. K odvolacím námitkám žalobkyně je třeba uvést následující.

25. Žalobkyně v odvolání namítla nesprávná skutková zjištění ohledně přiměřenosti délky anonymizováno a ohledně absence průtahů v tomto anonymizováno a ohledně míry složitosti posuzovaného anonymizováno, namítla dále nedostatek účelnosti postupu orgánů činných v anonymizována dvě slova, zejména účelnosti spojení její anonymizováno věci s anonymizováno stíháním třetí spoluobviněné, namítla nedůvodně široký okruh prováděných důkazů, které podle ní nebyly potřebné pro zjištění její (ne) viny. Souborně lze říci, že žalobkyni jde o některá sporná skutková zjištění a o právní posouzení zjištěného průběhu anonymizována dvě slova.

26. Z jednotlivých prvků a charakteristik anonymizováno procesu, které žalobkyně kritizovala, mohl ovšem soud I. stupně v anonymizováno vedeném podle § 4 o. s. ř. o soukromoprávních nárocích žalobkyně posuzovat v intencích OdpŠk pouze první dvě kategorie, tedy přiměřenost délky anonymizováno a existenci průtahů v tomto anonymizováno, jako kategorii důležitou pro posouzení přiměřenosti délky pak také složitost anonymizováno. příjmení limitem je omezeno posouzení odvolacím soudem. Věcný obsah průběhu anonymizováno, jednotlivá rozhodnutí soudu, která nebyla pro nezákonnost zrušena, v odškodňovacím anonymizováno nepřísluší nepřezkoumávat (srv. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, citované v publikaci JUDr. jméno jméno: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, obec, C. H. Beck 2019 na st. 132).

27. Odvolací soud uvádí, že lze souhlasit s posouzením soudu I. stupně, že doba, po kterou anonymizováno stíhání žalobkyně trvalo, byla adekvátní poměrům posuzovaného anonymizováno, ačkoli má za to, že objektivně je 7 let trvající anonymizováno, ukončené zproštěním obžaloby podle ust. § 226 písm. b) TrŘ dlouhá doba. Lze se rovněž ztotožnit s náhledem na toto anonymizováno jako na složité ve všech směrech. Zejména pro společenskou závažnost protiprávního jednání, z nějž byli obvinění podezřelí, vysokou anonymizováno sazbu, výši škody, četnost poškozených, obsáhlý důkazní materiál, četnost obviněných a konkrétní procesní průběh, komplikovaný i procesním postupem některých spoluobviněných (nikoli žalobkyní) lze stupeň složitosti označit jako vysoký. Rozsah spisového materiálu nezbytně prodlužuje také lhůty k jeho nastudování soudci a nutnost zcela obvyklého prodloužení zákonné 8denní lhůty pro vypracování písemného znění rozsudku. Je rovněž zapotřebí poznamenat, že obavou z případného odsouzení a uložení hrozícího trestu trpěla žalobkyně pouze do dne datum, tj. po dobu 5 let a 4,5 měsíců.

28. Soud I. stupně přičítá orgánům činným v anonymizována dvě slova jediný průtah, k němuž došlo v důsledku procesního pochybení Krajského soudu v obec, pro který byl následně jeho rozsudek z datum odvolacím Vrchním soudem v Olomouci dne datum zrušen. Posléze byla konečným rozsudkem, vydaném již v přiměřené lhůtě, žalobkyně rozsudkem anonymizováno obec ze dne datum definitivně zproštěna obžaloby. Na tento 11 měsíční průtah nahlíží také odvolací soud jako na ojedinělý v průběhu celého anonymizována dvě slova, navíc na probíhající v době, kdy už žalobkyni odsouzení ani uložení trestu nehrozilo, byť oprávněně trvala na projednání věci a očekávala, že bude zproštěna veškerých obvinění. Prodloužení obvyklé doby k projednání odvolání bylo v průběhu dokazování před soudem I. stupně odůvodněno konkrétní okolností – anonymizována dvě slova, jemuž byla věc rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí. Takovou situaci musí soud řešit vždy s ohledem na zásadu zákonného anonymizováno a specifika anonymizována dvě slova, nelze proto v krátkém čase přidělit věc k rozhodnutí jinému soudci (senátu).

29. Co se týče průběhu přípravného anonymizována dvě slova, jeho délku v trvání přibližně anonymizováno let soud I. stupně podrobně postihl v odůvodnění rozsudku a správně dospěl k závěru, že šlo o délku, přiměřenou poměrům posuzovaného anonymizováno. V další fázi anonymizováno po podání obžaloby a v anonymizováno před soudy obou stupňů, které anonymizováno věc žalobkyně projednávaly, nedošlo k nečinnosti přesahující obecně tolerovatelnou mez tří měsíců. V této souvislosti je třeba poznamenat, že soudy v odškodňovacím anonymizováno obecně nepracují s úvahou o ideální době anonymizováno. Soudní anonymizováno ani přípravné anonymizována dvě slova však neprobíhají v ideálních podmínkách, kapacita orgánů veřejné moci je v každé jednotlivé věci dána konkrétními okolnostmi, které se posuzovaného anonymizováno nemusí týkat, obecně předpokládanou délku anonymizováno nelze exaktně určit, neboť je nutno v souladu s judikaturou vycházet vždy z individuálních okolností daného případu a práva dotčených osob na spravedlivý proces.

30. Odvolací soud čerpá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka:„ Odškodnění za nepřiměřenou délku anonymizováno se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu anonymizováno pro poškozeného, přičemž i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu anonymizováno by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Při posuzování přiměřenosti délky anonymizováno je nutno vzít v úvahu dvě (začasto protichůdné) složky práva na spravedlivý proces, a to jednak projednání a rozhodnutí věci v přiměřené době, jednak projednání věci v souladu s právními předpisy a s garancí spravedlivé ochrany práv účastníka. Přitom se přihlíží ke kritériím demonstrativně uvedeným v § 31a odst. 3 pod písmeny b) až e) OdpŠk. Uvedená kritéria musejí být brána v potaz jednak každé zvláště a jednak ve svém souhrnu jakožto soubor okolností daného případu. Obecná a závěrečná úvaha o přiměřenosti délky anonymizováno musí vycházet z okolností případu, jejichž jsou daná kritéria součástí, přičemž tyto okolnosti musejí být hodnoceny ve své celistvosti“.

31. Odvolací soud se proto ze všech shora uvedených důvodů přiklonil k názoru, že délka posuzovaného anonymizováno v tomto konkrétním případě nebyla nepřiměřená. Z toho vyplývá právní hodnocení, ve kterém se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu I. stupně o absenci odpovědnostního titulu (nesprávného úředního postupu ve smyslu ustanovení § 13 ZOdpŠk). Na tomto místě je ještě nutné poznamenat, že žalobkyně neuplatnila nárok na zadostiučinění z důvodu nezákonného rozhodnutí. Z pohledu tohoto nároku by bylo nutno přisvědčit některým argumentům žalobkyně o následcích, které jí anonymizována dvě slova způsobilo, na rozdíl od anonymizováno o nároku z titulu nepřiměřené doby anonymizováno, v němž se zohlední zejména kritéria dle ust. § 31a odst. 3 OdpŠK.

32. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk se nárok uplatněný z důvodu nepřiměřené délky anonymizováno hodnotí zejména kritérii a) celkové délce anonymizováno, b) složitosti anonymizováno, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v anonymizováno, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v anonymizováno, d) postupu orgánů veřejné moci během anonymizováno a e) významu předmětu anonymizováno pro poškozeného. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně hodnotí tato kritéria tak, že ve prospěch žalobkyně bylo možno posoudit kritérium zvýšeného významu anonymizováno a relativně dlouhé doby anonymizováno a v její neprospěch kritérium velké složitosti a v zásadě bezchybného postupu orgánů veřejné moci, přičemž hodnocení kritéria ad c) zůstalo neutrální, když žalobkyně žádné prodloužení anonymizováno nezpůsobila, současně ani v průběhu anonymizováno nevyužila prostředků k odstranění průtahů (což jí ovšem nelze klást za vinu). Výsledné hodnocení vyznívá tak, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

33. Zjištěný skutkový stav věci tedy soud I. stupně správně posoudil i po právní stránce. Proto odvolací soud potvrdil napadený rozsudek v odvoláním dotčeném rozsahu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně akcesorického výroku o nákladech anonymizováno. Co do zbývajícího rozsahu nabyl zamítavý výrok rozsudku soudu I. stupně samostatně právní moci, stejně tak předmětem odvolacího přezkumu nebyl vyhovující výrok I. rozsudku, který rovněž nabyl samostatně právní moci.

34. O nákladech odvolacího anonymizováno bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím anonymizováno úspěšná, proto má právo na náhradu nákladů za tři úkony – odvolání, příprava na jednání a účast na jednání odvolacího soudu, a to v paušální výši částka za úkon podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem ve výši částka. Ke splnění povinnosti byla žalobkyni stanovena obecná pariční lhůta (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím soudu I. stupně.