MSPH 25 CO 153/2022-315

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Kapitánové a soudkyň Mgr. Zdeňky Winklerové a JUDr. Ivety Veselé ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky částka, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 9 C 233/2013-244,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé (I.) mění tak, že žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta.

1. Napadeným rozsudkem obvodní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částka (výrok I.) a na nákladech řízení částka k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.), vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Rozhodl takto o žalobě ze dne datum, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že se jedná o náhradu toho, co ušlo z majetku jejího dlužníka jméno příjmení odporovatelným úkonem (darovací smlouvou ze dne datum), ze kterého měl prospěch žalovaný (syn jméno příjmení).

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, protože darovací smlouvou dlužník nesledoval úmysl zkrátit věřitele a žalovaný by ani takový úmysl nemohl poznat. Poukázal rovněž na to, že pohledávky žalobkyně ze zajišťovacích směnek ekonomicky souvisejí s pohledávkami, které jsou přihlášeny v insolvenčním řízení vedeným na majetek právnická osoba s. r. o. a kde budou plně uspokojeny z prodeje zástavy.

4. Obvodní soud zjistil tento skutkový stav: Původní žalobkyně právnická osoba poskytla právnická osoba s.r.o. (aktuální název právnická osoba) na základě smlouvy o poskytnutí úvěru číslo ze dne datum úvěr v částce částka, k jehož zajištění slouží směnka číslo zřízení zástavního práva smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum k pozemku parc. číslo parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha, kde zástavcem byl jméno příjmení, zřízení zástavního práva smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum k pozemkům parc. číslo parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha, zástavcem právnická osoba s.r.o. a zřízení zástavního práva smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti budova adresa (tzv. budova příjmení) stojící na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha, kde zástavci jsou otec a matka žalovaného. Úvěr měl být splacen ve 120 měsíčních splátkách, právnická osoba s.r.o. neuhradila splátky za měsíce srpen a září rok a dále za měsíce listopad rok až květen rok, proto původní žalobkyně dne datum odstoupila od smlouvy o poskytnutí úvěru číslo. Společnost právnická osoba, za kterou jednal jako jednatel společnosti jméno příjmení, vystavila dne datum blankosměnku vlastní číslo které byla dle dohody doplněna o částku částka splatnost dne datum, jako avalista směnky je podepsán jméno příjmení, remitentem směnky byla původní žalobkyně. Na návrh původní žalobkyně byl vydán dne datum směnečný platební rozkaz, č. j. 13 Cm 280/2012 – 21, vůči právnická osoba s.r.o. a jméno příjmení, kterému byla uložena povinnost zaplatit původní žalobkyni mimo jiné směnečný peníz ve výši částka s 6% úrokem od datum do zaplacení (byla uplatněna jen část směnečné sumy). Směnečný platební rozkaz nabyl právní moci datum, a vykonatelnosti dne datum (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. 2 Cmo 243/2016 – 198).

5. Dne datum právnická osoba s.r.o. (za kterou jednal jednatel jméno příjmení) vystavila blankosměnku vlastní číslo doplněnou na částku částka se splatností dne datum, k vyplnění směnky došlo na základě Dohody o udělení vyplňovacího práva směnečného ze dne datum. Jako avalisté směnky byli podepsáni jméno příjmení a jméno příjmení, remitentem směnky byla původní žalobkyně, směnka slouží k zajištění dluhu vyplývajícího ze smlouvy o poskytnutí úvěru číslo. Soud na návrh původní žalobkyně vydal dne datum směnečný platební rozkaz, č. j. 56 Cm 291/2012 – 27 v částce částka, vůči právnická osoba s.r.o., jméno příjmení a jméno příjmení, kterým byla uložena povinnost zaplatit původní žalobkyni mimo jiné směnečný peníz ve výši částka s 6% úrokem od datum do zaplacení. Směnečný platební rozkaz nabyl právní moci dne datum a vykonatelnosti dne datum (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2016, č. j. 8 Cmo 221/2015 – 244).

6. Původní žalobkyně podala do insolvenčního řízení na právnická osoba s.r.o. přihlášku svých pohledávek, uplatnila mimo jiné pohledávky vyplývající z výše uvedených úvěrů a výše nadepsaných směnek, celkem přihlásila pohledávky ve výši částka. Insolvenční dlužník popíral pohledávky původní žalobkyně, proto původní žalobkyně podala tak žalobu o určení pravosti pohledávek. Insolvenční správce do majetkové podstaty dlužníka zahrnul pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha, které jsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalobkyně. Celková výše takto zajištěných pohledávek žalobkyně, jako zajištěného věřitele prvního v pořadí, je v částce částka. Ke dni datum byly oceněny Autosalon a servis AUDI s vlastními pozemky ve funkčním celku, vč. součástí a příslušenství stavby, na částka. V insolvenčním řízení byly tyto nemovitosti oceněny v částce částka, dne datum byla vydána dražební vyhláška pro elektronickou dražbu a mělo dojít k vydražení výše nadepsaných pozemků za cenu částka.

7. Původní žalobkyně zahájila v roce 2018 exekuci u Exekutorského úřadu Šumperk proti otci a bratru žalovaného k uspokojení pohledávky ve výši částka s příslušenstvím dle směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. 56 Cm 291/2012 – 27, v rámci této exekuce bylo zjištěno, že jméno příjmení je starobní důchodce, pobírá starobní důchod v částce částka, ze kterého je prováděna srážka částka ve prospěch exekučního příkazu s lepším pořadím. Bratr žalovaného jméno příjmení je osobou bez zdanitelných příjmů. Rodinný dům, kde mají otec i bratr žalovaného trvalé bydliště, je ve vlastnictví právnická osoba a.s., v tomto domě se ani jeden z nich nenachází. Žádný z exekutorem vydaných exekučních příkazů nebyl finančně naplněn.

8. Od roku 2013 je na žalovaného vedena exekuce u Exekutorského úřadu okres, oprávněným byla společnost právnická osoba, vymáhaná pohledávka ve výši částka. Od roku 2018 byla na žalovaného (a rovněž na jeho rodiče, bratra a právnická osoba s.r.o.) vedena exekuce pro pohledávku částka s příslušenstvím.

9. Původní žalobkyně právnická osoba postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni veškeré své pohledávky týkající se právnická osoba s.r.o., směnka ze dne datum a směnka ze dne datum, byly původní žalobkyní jako indosantem rubopisovány na řad žalobkyně. Žalobkyně vstoupila na místo původní žalobkyně do insolvenčního řízení stran přihlášených pohledávek. O změně na straně žalobkyně v tomto řízení bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 9 C 233/2013-163, které bylo k odvolání žalovaného potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. 25 Co 116/2020-170, dovolací řízení bylo zastaveno usnesením č. l. 191.

10. jméno příjmení jako dárce daroval darovací smlouvou ze dne datum žalovanému jako obdarovanému dům adresa na pozemku parc. číslo pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha, zapsaným na list vlastnictví (dále jen„ darované nemovitosti“), návrh na vklad vlastnického práva byl podán u katastrálního úřadu dne datum. Žalovaný jako prodávající darované nemovitosti prodal smlouvou o převodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne datum právnická osoba a.s., která se zavázala žalovanému uhradit kupní cenu za všechny tyto nemovitosti ve výši částka, návrh na vklad byl sepsán dne datum a podán u katastrálního úřadu dne datum. V darovaných nemovitostech bydlí rodiče žalovaného zdarma, resp. za údržbu.

11. Dárce (otec žalovaného) vysvětloval darování výše uvedených nemovitostí tím, že jeho manželka si měla postesknout, že on má celou právnická osoba s.r.o., zatímco ona nic; svědek chtěl následně rodinný majetek spravedlivě rozdělit, kdy chalupu dostala do vlastnictví manželka, bratr žalovaného dostal byt na část obce a žalovaný dostal rodinný dům, otec si ponechal pozemek na chalupě. Obvodní soud vyložil, že výpověď jméno příjmení se jeví jako nevěrohodná, když poukázal na rozpory ohledně spolupráce právnická osoba s.r.o. se právnická osoba (bod 112 odůvodnění).

12. právnická osoba se v době od datum do datum nazývala právnická osoba a byla rodinným podnikem rodiny žalovaného. Jejím jednatelem byl otec žalovaného jméno příjmení od datum do datum a od datum do datum, dále pak byl jako jednatel zapsán bratr žalovaného jméno příjmení ode dne datum do datum, který byl jednatelem i v období od datum do datum; ode dne datum do datum byl jednatelem Mgr. jméno příjmení. Žalovaný byl veden jako předseda dozorčí rady od datum do datum, členem dozorčí rady byla dále matka žalovaného jméno příjmení od datum do datum O finančních záležitostech společnosti se bavili žalovaný a jeho bratr v rámci rodiny, zejména co se týče ručení za úvěr směnkou. Finanční situace společnosti nebyla dobrá již od roku 2008, již z e-mailu ze dne datum a připojeného inventurního soupisu vyplývalo, že výše závazků po splatnosti byla konkrétně ve výši částka a celková hodnota prodaných a nezaplacených vozů částka, kdy k úhradě těchto částek byla právnická osoba s.r.o. vyzvána. Nedostatek financí právnická osoba s.r.o. řešil v roce rok též žalovaný (viz jeho e-mail ze dne datum). V roce 2010 byla právnická osoba s.r.o. v prodlení s úhradou splatných závazků, limit závazků po splatnosti překročila v řádech desítek milionů Kč. jméno příjmení věděl o dluhu vůči společnosti právnická osoba i o dluhu vůči právnická osoba Motors ve výši částka. V roce 2010 se snížil kapitál společnosti o částka (na částka). Insolvenční řízení na právnická osoba s.r.o. bylo zahájeno dne datum, společnost evidovala závazky po splatnosti ve výši částka a celkový majetek v částce částka. Již v době výstavby autosalonu Audi měla právnická osoba s.r.o. dluhy, ke zmaření investice došlo z důvodu chaotického a neodpovědného způsobu podnikání této společnosti, insolvenční správce dlužníka měl k dispozici jen minimum potřebných dokladů, které navíc byly a jsou v nepřehledném účetnictví insolvenčního dlužníka obtížně dohledatelné (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. 21 Cm 19/2015 – 156).

13. právnická osoba v likvidaci dříve podnikala pod firmou právnická osoba, jednateli byli od datum do datum jméno příjmení a jméno příjmení, od datum do datum byl jejím jednatelem také žalovaný. V období od datum do datum byla společníkem této společnosti právnická osoba s.r.o., v době od datum do datum byli společníky společnosti také jméno příjmení a žalovaný.

14. Ohledně podnikání právnická osoba s.r.o. se právnická osoba obvodní soud zjistil, že tyto společnosti vyslovily záměr založit vzájemně prospěšnou obchodní spolupráci za účelem společné výstavby showroomu a autosalonu s největšími a nejluxusnějšími automobily v obec, právnická osoba s.r.o. měla do projektu vložit pozemky jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu, který měl být celkem v částce částka (viz smlouva podepsaná jméno příjmení dne datum). Společnost ZEROFIELD CORP. přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku na sankci spolu s úroky ze zamýšleného vkladu, insolvenční dlužník vystupoval na straně právnická osoba a uvedenou pohledávku uznával, rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. 178 Icm 2932/2013, bylo pravomocně rozhodnuto, že právnická osoba nemá za insolvenčním dlužníkem uvedenou pohledávku.

15. Společnost právnická osoba a právnická osoba uzavřely dne datum smlouvu o úvěru číslo banka poskytla právnická osoba s.r.o. úvěr ve výši částka, který měl sloužit k úhradě závazků právnická osoba s.r.o. u právnická osoba, k posílení provozních prostředků, a pro další účel, který měla písemně schválit společnost právnická osoba Žalovaný ke smlouvě o úvěru číslo přistoupil jako spoludlužník (stejně jako jeho matka jméno příjmení, otec jméno příjmení a bratr jméno příjmení). Společnost právnická osoba porušovala své povinnosti plynoucí z úvěrové smlouvy tím, že nedoručila seznam pohledávek v elektronické podobě za měsíce květen až srpen roku 2012, písemný seznam pohledávek za třetí čtvrtletí roku 2012, čtvrtletní rozvahu a výsledovku za třetí kalendářní čtvrtletí roku 2012 a navíc byl podán insolvenční návrh, proto byl úvěr zesplatněn dopisem ze dne datum právnická osoba postoupila svou pohledávku za právnická osoba s.r.o. smlouvou ze dne datum společnosti právnická osoba zastoupené jednatelem Mgr. jméno příjmení, která vstoupila na místo právnická osoba jako věřitel do insolvenčního řízení na právnická osoba s.r.o.

16. Ve prospěch žalobkyně od roku 2009 vázne zástavní právo na pozemcích parc. číslo parc. číslo (na kterém stojí stavba adresa – tj. budova příjmení), parc. číslo parc. číslo na stavbě adresa na pozemku parc. číslo (stavba je ve vlastnictví společnosti právnická osoba, a to po přeměně právnická osoba a. s. rozdělením, dříve byla tato stavba v SJM rodičů žalovaného a již v této době vázla na nemovitosti zástavní práva ve prospěch původní žalobkyně v celkové hodnotě do výše částka s příslušenstvím). Ke dni datum byla v rámci exekučního řízení oceněna nemovitost: objekt adresa na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec Praha, částkou částka. Rodiče žalovaného prodali právnická osoba a.s. kupní smlouvou ze dne datum budovu adresa stojící na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, obec za kupní cenu částka stanovenou s ohledem existenci zástavních práv na ní váznoucích.

17. Do datum měli rodiče žalovaného ve společném jmění manželů pozemky parcelní číslo parc. číslo parc. číslo zapsané na list vlastnictví v k. ú. Vižňov, od datum byla výlučným vlastníkem matka žalovaného na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne datum, a to do datum. Pozemky st. parc. číslo (včetně objektu adresa) a parc. číslo na LV. číslo pro k. ú. Vižňov, byly do datum ve vlastnictví otce žalovaného, jejich cena ke dni datum činila částka.

18. příjmení pozemků st. parc. číslo st. parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo ve Vižňově; bytové jednotky č číslo, nebytové jednotky číslo; dále pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo, parc. číslo včetně budovy adresa (za kupní cenu částka) a stavby adresa na pozemku parc. číslo (kupní cena částka) v část obce byla tedy právnická osoba a.s. na základě kupních smluv ze dne datum, s právními účinky vkladu k datum. jméno příjmení k tomu vypověděl, že právnická osoba byla investorem, který dotáhl do konce úvěr právnická osoba, proto svědek kupní cenu za byt na část obce částka nedostal, byla použita na úhradu dluhu u právnická osoba

19. právnická osoba vznikla a byla do obchodního rejstříku zapsána dne datum, členem představenstva právnická osoba a.s. byl v době od datum do datum Mgr. jméno příjmení, který byl v době od datum do datum i jediným akcionářem této společnosti. Od datum do datum byla jediným akcionářem této společnosti právnická osoba LTD., Belize, od datum je jediným akcionářem společnosti společnost právnická osoba, IČO (dle otce žalovaného se jedná o společnost, která uplatňuje pohledávky ZEROFIELD CORP.). právnická osoba se rozdělila odštěpením se založením čtyř nových společností, k zápisu došlo dne datum. Vyčleněné části jejího jmění byly vloženy do společností: právnická osoba (konkrétně bytová jednotka číslo včetně příslušných podílů na společných částech domu a pozemku a nebytová jednotka číslo včetně příslušných podílů na společných částech domu a pozemku, obě v k. ú. část obce, obec Praha), právnická osoba (jediným členem představenstva pan jméno příjmení, jediným akcionářem byla právnická osoba LTD., Belize, poté od datum do datum společnost právnická osoba a od datum do datum byla společnost v insolvenci, byly na ni při přeměně převedeny pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo včetně stavby bez č.p./č.e., parc. číslo včetně budovy adresa, vše v k. ú. část obce), Asset of právnická osoba (která nabyla v důsledku přeměny právnická osoba a. s. rozdělením pozemky: st. parc. číslo včetně stavby adresa, st. parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo), a právnická osoba (vlastní stavbu adresa na pozemku parc. číslo v část obce, převod nemovitosti jí byl zakázán předběžným opatřením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 40 C 5/2013-56).

20. Po právní stránce obvodní soud odkázal na ust. § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinnost (dále jen„ obč. zák.“). Následně poukázal na závěry odborné literatury a judikatury vztahující se k uvedenému ustanovení, podle kterých pro úspěšnost žaloby na určení neúčinnosti právního úkonu je nutné splnit následující podmínky: a) věřitel musí být věcně legitimován; b) pohledávka musí být vymahatelná; c) muselo dojít ke zkrácení věřitele; d) k odporovanému jednání došlo v posledních třech letech; e) žalovaný musel vědět o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele; f) lze žalovat přímo na zaplacení určité částky, není-li možné se uspokojit jinak.

21. Žalobkyně je věcně legitimována, neboť její právní předchůdkyně měla za dlužníkem pohledávky v době, kdy byl učiněn odporovaný právní úkon, když z hlediska věcné legitimace k odpůrčí žalobě postačuje, aby pohledávka za dlužníkem byla vymahatelná alespoň v době rozhodnutí soudu o podané odpůrčí žalobě (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 549/2001). Žalobkyně přitom prokázala, že je řádným majitelem směnek, které na ni byly převedeny rubopisem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 5368/2017). Původní žalobkyně měla pohledávku za právnická osoba s.r.o. na základě dvou - právnická osoba s.r.o. vystavených - směnek vlastních, a to směnky ze dne datum označené číslo na částku částka splatnou dne datum, a směnky ze dne datum označené číslo na částku částka splatné dne datum. Směnečným rukojmím v případě obou směnek byl jméno příjmení jméno obou směnkách již bylo pravomocně rozhodnuto, mimo jiného bylo otci žalovaného uloženo zaplatit původní žalobkyni směnečný peníz ve výši částka s 6% úrokem od datum do zaplacení a částka a splňují tak podmínku vymahatelnosti (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 2285/2000).

22. Pohledávky z úvěrových smluv i zajišťovacích směnek byly uplatněny insolvenčním řízení právnická osoba s.r.o., pohledávky ze směnek byly uplatněny též v exekučním řízení proti otci a bratrovi žalovaného, ale k uspokojení obou pohledávek ve značné výši nedojde. Celková výše zajištěných pohledávek žalobkyně, jako zajištěného věřitele prvního v pořadí, je v částce částka, avšak zajištěné nemovitosti byly vydraženy jen za částka. Otec žalovaného, dlužník ze směnek, je starobní důchodce, k datum pobíral starobní důchod v částce částka, ze kterého je prováděna srážka částka ve prospěch exekučního příkazu jiného věřitele s lepším pořadím. Bratr žalovaného je osobou bez zdanitelných příjmů. Žalobkyně tak nemá reálnou možnost se na svých věřitelích uspokojit.

23. K podmínce, že muselo dojít ke zkrácení věřitele, obvodní soud připomněl, že odporovatelným úkonem musí dojít ke zmenšení majetku dlužníka a v důsledku toho došlo ke zmaření, či k omezení možnosti, aby se věřitel z majetku dlužníka uspokojil. Žalobkyně se pak domáhá žalobou odporovatelnosti darovací smlouvy účinné ke dni datum, kterou jméno příjmení daroval žalovanému darované nemovitosti, čímž žalobkyni znemožnil uspokojit její pohledávky ze směnek z těchto nemovitostí. V této souvislosti obvodní soud poukázal na abstraktnost směnek, když vznik směnečných závazků není vázán na žádné jiné okolnosti než na splnění formalit, které předepisuje zákon, a pohledávky ze směnek nejsou závislé na osudu hlavních pohledávek. Námitka, že částka je žalobkyní vymáhána již v insolvenčním řízení, je lichá, neboť zdejší řízení se týká žalovaného a žalobkyně, zatímco insolvenční řízení se týká pohledávek žalobkyně za právnická osoba s. r. o. Směnečné pohledávky vyplývající ze směnek vlastních avalovaných otcem žalovaného, jsou zcela nezávislé na jakýchkoli pohledávkách, k jejichž zajištění byly směnky vystaveny. Dlužníky ze směnek byli právnická osoba s. r. o., otec a bratr žalovaného. příjmení jméno příjmení a žalovaný jsou osobami blízkými ve smyslu § 116 obč. zák. K darování předmětných nemovitostí došlo v době, kdy právnická osoba s.r.o. již měla dluhy a finanční situace společnosti nebyla dobrá.

24. Podmínka, že odporované jednání bylo učiněné v posledních 3 letech od podání žaloby, byla splněna, když k darování nemovitostí došlo smlouvou ze dne datum, s návrhem na vklad ze dne datum, a žaloba byla podána soudu dne datum.

25. Ke zjištění úmyslu dlužníka (tj. dárce jméno příjmení) zkrátit věřitele akcentoval soud to, že dárce byl z obou směnek zavázaný jako směnečný rukojmí a jako jednatel společnosti právnická osoba si byl vědom finančních problémů společnosti, proto začal vyvádět nemovitosti ve svém vlastnictví. Spolu se svojí manželkou vlastnické právo i k ostatním nemovitostem a to jednak smlouvou o zúžení společného jmění manželů a především pak smlouvami ze dne datum na právnická osoba a.s., které tohoto dne teprve vznikla a je osobou Mgr. jméno příjmení propojená se zájmy rodiny příjmení. Členem představenstva této právnická osoba. jméno příjmení, (a v době od datum do datum také jediným akcionář této společnost) vystupoval v mnoha transakcích týkajících se právnická osoba s. r. o., vystupoval jako zástupce právnická osoba a společnost právnická osoba, která odkoupila pohledávku společnosti právnická osoba, a taktéž byl jediným členem představenstva právnická osoba a.s. právnická osoba přislíbila, že vypomůže rodině příjmení z finančních problémů, což se následně též stalo mimo jiného převedením majetku„ Exnerových“ do nově odštěpených společností. Úmysl zkrátit věřitele vyplývá z časové souvislosti veškerých úkonů jméno příjmení a právnická osoba s.r.o., zejména mezi počátkem prodlení se splácením závazků na straně právnická osoba s.r.o. (zesplatnění úvěrů dopisy a ze dne datum a ze dne datum – pozn. odvolacího soudu: dopis z datum nebyl ve spise dohledán, navíc podle odůvodnění rozsudku městského soudu č. j. 56 Cm 291/2012-128 původní žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne datum) a datem podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (návrh na vklad vlastnického práva k žalovanému darovaným nemovitostem, jež žalovaný prodal právnická osoba a.s., byl sepsán dne datum a na podatelnu katastrálního úřadu došel dne datum, samotná smlouva byla uzavřena dne datum). jméno příjmení navíc pozemky na žalovaného, svého syna, převedl darovací smlouvou, tedy bez jakéhokoli protiplnění, tedy mu nebyla poskytnuta přiměřená náhrada, a jedná se tak o úkon, který zkracuje práva původní žalobkyně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 4806/2014).

26. V případě, že by k vyvedení těchto pozemků nedošlo, pohledávka původní žalobkyně v částce cca částka, by mohla být bez dalšího uspokojena, když hodnota jen nemovitosti objektu adresa na pozemku parcelní číslo v k. ú. část obce, obec Praha, byla znaleckým posudkem určena částkou částka a pozemky žalovaný prodal za částku částka právnická osoba a.s., přičemž i jen tato částka by postačovala k úhradě vymožených směnečných rozkazů.

27. Osoba blízká dlužníkovi se může odpůrčí žalobě ubránit jen v případě, jestliže prokáže, že o dlužníkově úmyslu zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele nevěděla a ani nemohla vědět, přestože vyvinula„ pečlivost“ k poznání tohoto dlužníkova úmyslu a šlo o„ náležitou pečlivost“ (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 1912/2000). Žalovaný sice tvrdil, že neznal majetkové poměry právnická osoba s. r. o., ale ve skutečnosti již v roce rok řešil její špatnou finanční situaci a od datum byl předsedou její dozorčí rady (do datum). Žalovaný pak musel mít o hospodaření právnická osoba s. r. o., přehled i v souvislosti s tím, že byl jednatelem právnická osoba s. r.o. v likvidaci (kde byl i společníkem, stejně jako právnická osoba s. r. o.). Žalovaný byl povinen vykonat takovou aktivitu, ze které by mohl úmysl dárce zkrátit věřitele poznat, zejména když musel vědět o směnečných závazcích svého otce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1354/2002). V řízení navíc ani nebylo prokázáno, že by žalovaný tuto náležitou péči, resp. činnost, jakýmkoli způsobem vykonal.

28. Obvodní soud také vysvětlil, že nelze dospět k závěru, že by úmysl zkrátit uspokojení původní žalobkyni měl také žalovaný, protože nebyl ze směnek nikterak zavázán, a proto nelze uvažovat o tom, že by darovací smlouva ze dne datum byla neplatná pro rozpor s dobrými mravy (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2684/2007). jméno vědomost žalovaného o zkrácení neplatnost nezpůsobuje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2019, sp. zn. 24 Cdo 2773/2018).

29. Protože žalovaný darované nemovitosti již prodal, nemůže se žalobkyně na žalovaném z výše uvedených pozemků uspokojit, je také splněna podmínka, pro kterou může žalobkyně žalovat žalovaného přímo na zaplacení konkrétní částky. Na tomto ničeho nemění ani skutečnost, že dle svého tvrzení žalovaný finanční prostředky z této smlouvy nikdy neobdržel, když tyto byly následně, dle tvrzení žalovaného, použity k úhradě dluhů žalovaného.

30. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, (výrok II.), o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné a přípustné odvolání s poukazem na ust. § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. a navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil, případně ho zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu. Má za to, že rozsudek je nepřezkoumatelný, neboť se soud vůbec nezabýval argumenty žalovaného. Odvolatel nesouhlasí ani s hodnocením provedených důkazů, protože jméno příjmení neměl úmysl poškozovat své věřitele, odkázal na listinné důkazy týkající se dobré kondice právnická osoba s. r. o. ještě v době půl roku po darování. Navíc žalobkyně dosáhne v blízkém časovém horizontu na uspokojení svých primárních závazků zajištěných směnkami, a proto je závěr o abstraktnosti směnek vytržený z kontextu, ke zkrácení věřitele nedošlo. Nesouhlasí pak ani s odůvodněním v části, které se týkalo hodnocení převodu majetku rodiny příjmení uskutečněným až dva roky po předmětném darování.

32. V druhém doplnění odvolání pak žalovaný pak odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2594/2013 a sp. zn. číslo vydaná v skutkově téměř totožných řízeních. Zásadní pro rozhodnutí v této věci tak bylo zjištění, zda byly předmětné blankosměnky, u nichž dlužník jméno příjmení vystupoval jako avalista, v době účinnosti odporované darovací smlouvy již vyplněny (protože výstavce směnky svůj dluh ze směnkou zajištěné smlouvy vůči věřiteli nesplácel), nebo výstavce směnky svůj dluh ze směnkou zajištěné smlouvy věřiteli již nesplácel, i kdy k vyplnění blankosměnky došlo až později, nebo zde jsou alespoň skutečnosti nasvědčující tomu, že výstavce směnky neplní své závazky vůči věřiteli, které mu plynou ze směnkou zajištěné smlouvy. Darovací smlouva byla doručena katastrálnímu úřadu dne datum, kdy ani jedna směnka nebyla splatná, obě směnky byly vyplněny až více než rok po tomto datu, když z odstoupení od smlouvy o poskytnutí úvěru číslo ze dne datum vyplývá, že právnická osoba s. r. o. se dostala do prodlení se splátkami úvěru až v srpnu rok. Navíc předmětná darovací smlouva objektivně nezkrátila uspokojení vymahatelných pohledávek žalobce, protože dlužník měl i po nabytí účinnosti odporovaného právního úkonu nadále dostatek svého majetku k uspokojení věřitelů (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2975/2011). Ke dni datum přitom jméno příjmení vlastnil (sám nebo společně s manželkou) budovu adresa, postavenou na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce (dále také jako„ Budova AUDI“), která byla oceněna v exekučním řízení v roce 2015 na částka a v květnu 2011 znaleckým posudkem Ing. jméno příjmení na částka; pozemek parc. č. st. 45, na kterém stojí budova adresa, pozemek parc. číslo pozemek parc. číslo v k. ú. Vižňov (dále také jako„ Nemovitosti Vižňov 1“), pozemek parc. č. st. 49 a pozemek parc. číslo v k. ú. Vižňov (dále také jako„ Nemovitosti Vižňov 2“), všechny tyto nemovitosti byly oceněny jako celek v 10/ 2018 na částka Vedle toho ve prospěch žalobkyně (resp. původní žalobkyně) bylo zřízeno zástavní právo k Budově Audi a souvisejícím pozemkům, přičemž žalobkyni nemůže náležet duplicitní plnění (tj. jak ze zajišťující směnky, takže směnkou zajištěného závazku). Ve věci je klíčové posoudit, co bylo oním plněním, které původnímu žalobci a věřiteli v souvislosti se směnkami po právu náleželo, protože právě a jedině toto plnění (resp. jeho vymožení) mohlo být odporovaným úkonem dlužníka případně negativně dotčeno a bylo předmětem ochrany prostřednictvím ustanovení § 42a obč. zák., v tomto směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 111/2012 nebo sp. zn. 29 Cdo 690/2010. Bez zřetele k tomu, na jakou částku byla zajišťovací směnka vystavena, věřiteli se jejím prostřednictvím nemůže (nemá-li se na úkor dlužníka bezdůvodně obohatit) dostat více, než kolik bude postačovat k pokrytí směnkou zajištěné pohledávky, z ekonomického hlediska se jedná o stále stejnou (jednu) pohledávku a (jeden) dluh (srov. též usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2476/2021). Soud tak měl zkoumat, zda v důsledku odporované darovací smlouvy objektivně nastal stav, kterým dlužník věřitele v uspokojení plnění ze smluv o úvěru v rozsahu předmětných vymahatelných pohledávek objektivně zkrátil, nebo nikoliv s ohledem na existenci zástavního práva na Budově AUDI ve vlastnictví dlužníka a vlastnictví nemovitostí Vižňov.

33. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozhodnutí. Z dokazování vyplynulo, že právnická osoba s. r. o. začala mít vážné problémy v podnikání již v roce rok, vyvrcholily v roce rok, provozní výsledek hospodaření právnická osoba s. r. o. byl již v roce rok výrazně záporný, stejně jako v roce rok a v roce 2012 již bylo zahájeno insolvenční řízení, výpověď jméno příjmení byla nevěrohodná. Zopakovala, že zajišťovací směnka jakožto prostředek zajištění (nikoliv zajišťovací závazek) je samostatným nárokem, nezávislým dokonce na existenci zajištěné pohledávky (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 14/97, publikované v časopise Soudní rozhledy číslo, str. 54 a násl., odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2010 sp. zn. 29 Cdo 274/2009). Pro posouzení existence úmyslu zkrátit věřitele jsou relevantní také další převody majetku učiněné po podpisu darovací smlouvy, neboť právě další převody odhalily snahu rodiny příjmení zmařit uspokojení pohledávek svých věřitelů, jak konstatoval i Městský soud v Praze v usnesení sp. zn. 20 Co 61/2013 ze dne datum rozhodnutí a Obvodní soud pro Prahu 9 v usnesení sp. zn. 40 C 5/2013 ze dne datum rozhodnutí.

34. V replice na druhé doplnění odvolání pak zopakovala, že dlužníci, kteří podepsali blankosměnku, se stávají vyplněním směnky směnečnými dlužníky s účinky ex tunc od vydání listiny (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 556/2000) a dluhy jméno příjmení ze směnek tak již k datum existovaly. Z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu pak není seznatelné, zda i tamní společnosti, jejichž závazky byly zajištěny avalovanými blankosměnkami, byly ve špatné finanční kondici, resp. měly řadu závazků po splatnosti. Avalista v daném případě věděl, že se úvěr může stát splatným a že reálně hrozí, že tak dojde k vyplnění blankosměnky, z čehož žalobkyně dovozuje naplnění předpokladů nastíněných Nejvyšším soudem. Poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2281/2011, podle kterého ustanovení § 42a odst. 2 občanského zákoníku neváže odporovatelnost právního úkonu dlužníka na zkrácení uspokojení konkrétní vymahatelné pohledávky a že je proto nerozhodné, zda úmysl dlužníka směřoval ke zkrácení všech jeho věřitelů nebo jen některých z nich, popřípadě zda dlužník činil právní úkon, aniž by jeho úmysl zkrátit své věřitele vůbec směřoval vůči konkrétním osobám, které proti němu mají pohledávku. příjmení jméno příjmení věděl o špatné finanční situaci právnická osoba právnická osoba, tak činil kroky s cílem vyhnout se tomu, aby se věřitelé mohli domoci uspokojení svých pohledávek z jeho majetku. Přijetí opačného názoru by vedlo ke zcela iluzorní ochraně věřitelů, takové jednání je nepoctivé a nemůže požívat právní ochrany (§ 6 a § 8 o. z.). Dle žalobkyně je rozhodným dnem, ke kterému se posuzuje zkrácení možnosti uspokojení pohledávky věřitele, vyhlášení rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě. V tomto případě se totiž jméno příjmení souběžně zbavoval svého majetku a nakonec zbylý majetek k uspokojení věřitelů nestačí. Žalovaný směšuje odporovatelnost právního jednání a odpůrčí právo věřitele, jelikož zkrácení věřitele není znakem skutkové podstaty odporovatelnosti právního úkonu, jen předpokladem odpůrčího práva a proto se zkoumá podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku, bez ohledu na existenci dalšího majetku v době účinnosti odporovaného úkonu, odkázala na komentář k o. z. Poukázala na to, že jméno příjmení dne datum (ve stejný den jako odporovanou darovací smlouvu) uzavřel i smlouvu o zúžení společného jmění manželů. Jediným hodnotným majetkem tak zůstala budova Audi, kde probíhala podnikatelská činnost společnosti a která byla postižena dvěma zástavními právy, přičemž maximální výše pohledávek zajištěných zástavním právem několikanásobně převyšovala hodnotu budovy dl předložených znaleckých posudků. Žalobkyně pak namítá, že plněním, které jí v souvislosti se směnkami náleželo a bylo odporovaným úkonem zkráceno, je pouze plnění z předmětných směnek, které byl avalista povinen poskytnout na základě samostatného právního důvodu, zcela odlišného od úvěrových smluv., proto jsou námitky o tom, že pohledávky žalobkyně z úvěrových smluv mohou být uspokojeny za výstavcem směnek, irelevantní. Tyto pohledávky ze směnek mohou být uspokojeny jen z majetku žalobce a nikoliv z majetku výstavce směnky, což potvrdil v rámci tohoto řízení též odvolací soud v rozhodnutí č. j. 25 Co 286/2019. Insolvenční řízení navíc provázejí nestandardní postupy právnická osoba, obstrukce právnická osoba příjmení (vlastní dočasné stavby – budovy příjmení). I kdyby pohledávky žalobkyně byly uspokojeny z prodeje zástav, tak se netýkají směnečné pohledávky částka s příslušenstvím. Pokud pak jde o hodnotu majetku označovaného jako Vižňov 2, tak ta byla v řádech desítek tisíc korun.

35. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle ust. § 212 a 212a odst. 6 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

36. K tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí odvolací soud připomíná, že zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno jen nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat, což není případ přezkoumávaného rozhodnutí. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, je zájem účastníků řízení na tom, aby mohli v odvolání proti tomuto rozhodnutí náležitě uplatnit odvolací důvody. Jestliže tedy případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu odvolání na újmu uplatnění práv odvolatele, nelze přezkoumávané rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné ve smyslu § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslo 2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a na něj navazující judikaturu, např. viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3814/2015 ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 30 Cdo 3342/2016 ze dne datum rozhodnutí). Žalovaný přitom byl schopen řádně a úplně formulovat odvolací důvody a odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně neznemožňuje řádný přezkum napadeného rozhodnutí, včetně přezkumu skutkového a právního závěru, ze kterého soud prvního stupně při svém rozhodnutí vycházel.

37. K nedostatečné reakci na námitky žalovaného lze pak zopakovat, že součástí odůvodnění nemusí být výslovné vypořádání se s každým tvrzením či námitkou účastníků řízení, pokud jako celek odůvodnění účastníkům řízení umožňuje seznatelnost těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti (nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3050/17, ze dne datum či sp. zn. I. ÚS 4093/17 ze dne datum). V tomto směru lze taktéž odkázat na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, podle které závazek soudů k odůvodňování rozhodnutí nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne datum ve věci stížnosti číslo jméno de příjmení proti Nizozemí, bod 61, a ze dne datum ve věci stížnosti číslo příjmení jméno proti Španělsku, bod 29). Zejména soudy nemají povinnost vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 989/08).

38. Skutková zjištění vyplývající z obsahu spisu jsou pro rozhodnutí v této věci dostatečná. Odvolací soud (vědom si toho, že v případě listinných důkazů není porušením zásady přímosti občanského soudního řízení, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné – zde další - skutkové závěry než soud prvního stupně, aniž je sám zopakoval, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 29 Cdo 1109/2010) jen akcentuje zcela shodný obsah Dohod o udělení vyplňovacího práva směnečného z datum a z datum (jež jako důkaz provedl již soud prvního stupně), ve kterých si strany (tj. věřitel původní žalobkyně a dlužník právnická osoba) sjednaly, že dlužník uděluje věřiteli právo vyplnit chybějící náležitosti směnky (tj. údaj o výši směnečné sumy a údaj k dni splatnosti) v případě, že se dlužník dostane do prodlení s placením jakéhokoliv peněžitého závazku delším než 30 dnů a to následujícím způsobem: a) jako den splatnosti směnky je věřitel oprávněn vyplnit kterýkoliv den, který následuje po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy se dlužník dostal do prodlení, b) jako směnečnou sumu je věřitel oprávněn vyplnit částku odpovídající součtu všech peněžitých závazků dlužníka ze smlouvy.

39. V odstoupení od smlouvy o poskytnutí úvěru ze dne datum původní žalobkyně uvedla, že právnická osoba nezaplatila splátky úvěru číslo počínaje srpnem 2011 (konkrétně do dne odstoupení nezaplatila splátky za měsíce 8, 9, 11 a 12/ 2011 a 1 – 5/ 2012, pozn.: jde o směnku splatnou dne datum). Podle odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. 56 Cm 291/2012-128 právnická osoba řádně nesplácela úvěr číslo proto původní žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne datum, doručeným datum (pozn.: směnka splatná datum).

40. Odvolací soud shrnuje, že ke dni datum byl vlastníkem (SJM) budovy adresa na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce manželé jméno a jméno příjmení, na uvedené stavbě vázlo zástavní právo smluvní ve prospěch původní žalobkyně na základě smlouvy z datum. Přiléhající pozemky patřily jednak právnická osoba s. r. o. a jednak jméno příjmení (komplex Budovy Audi se všemi pozemky byl k datum oceněn na tel. číslo Ke, samotná budova byla oceněna v 5/ 2011 na částka a v exekučním řízení v roce 2015 na částka), dni datum byli manželé jméno a jméno příjmení vlastníky i nemovitostí ve Vižňově st. parc. číslo parcely číslo jméno příjmení sám vlastnil v k. ú. Vižňov ještě pozemky st. parc. číslo parc. číslo.

41. Odvolací soud si nedovolí hodnotit prognózy právnická osoba právnická osoba v letech rok až rok ze dvou předložených e-mailů, nespolupráce s insolvenčním správcem a záporným výsledkem hospodaření od roku rok, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že v těchto letech vrcholila dostavba budovy Audi, která byla v roce rok zkolaudována (viz znalecké posudku ohledně ceny této budovy); není tak zřejmé, zda nedostatek financí a existence včas nesplacených dluhů byl příznakem blížícího se hospodářského úpadku nebo dočasným stavem zapříčiněným rozsáhlou investicí; ostatně sama původní žalobkyně v roce rok uzavřela se společností úvěrové smlouvy po seznámení se situací ve společnosti a nedospěla k závěrům o blížícím se úpadku, které se mohou s ohledem na znalosti budoucího vývoje zpětně zdát jasné (tzv. pohled generála po bitvě).

42. Obvodní soud věc posoudil podle správné právní normy, ust. § 42a ob. zák., když lze zdůraznit, že všechny podmínky naplnění hypotézy uvedené právní normy musí být splněny kumulativně. Odvolací soud se pak zcela ztotožňuje s právním závěrem prvostupňového soudu, že žalobkyně má za jméno příjmení (avalistou) dvě vymahatelné pohledávky ze směnek v celkové výši částka s příslušenstvím a že žaloba byla podána ve lhůtě 3 let od účinnosti odporovaného úkonu. Stejně tak zcela správným shledává závěr o tom, že předmětná darovací smlouva ze dne datum nabyla účinnosti dne datum, kdy byl návrh na vklad doručen katastrálnímu úřadu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2975/2011).

43. příjmení bylo možné v tomto případě uzavřít, že darovací smlouva ze dne datum je vůči žalobkyni právně neúčinným právním úkonem, musela by žalobkyně tvrdit a prokázat, že dárce otec žalovaného jméno příjmení v době účinnosti vkladu vlastnického práva ve prospěch žalovaného věděl (musel vědět), že má - jako avalista z blankosměnky - vůči původní žalobkyni dluh, tedy že blankosměnka zajišťující pohledávku právnická osoba vůči právnická osoba s. r. o. byla již vyplněna, protože právnická osoba s. r. o. v té době již nesplácela svůj závazek vůči žalobkyni, nebo že právnická osoba s. r. o. v té době již nesplácela svůj závazek vůči právnická osoba, přičemž k vyplnění blankosměnky došlo v souladu s dohodou o vyplňovacím právu směnečném až později, nebo alespoň jakékoli jiné skutečnosti nasvědčující tomu, že společnost právnická osoba neplní své závazky vůči žalobkyni ze smluv o úvěru číslo (shodně žalovaným označené rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2594/2013 ze dne 22. 5. 2014 a sp. zn. 21 Cdo 4340/2014 ze dne datum rozhodnutí). Z provedeného dokazování však vyplynuli, že k datum právnická osoba s. r. o. své závazky z obou smluv plnila a poprvé se dostala do prodlení s platbami až v srpnu 2011 (ostatně splatnost obou směnek nastala až více než rok po rozhodném datu datum). Již jen závěr je samostatným důvodem pro zamítnutí žaloby.

44. Argumentace žalobkyně o tom, že vyplněním blankosměnky vzniká pohledávka zpětně ke dni vystavení blankosměnky, pak na uvedených závěrech vůbec nic nemění a ani uvedené závěry nijak nezpochybňuje. Odvolací soud pak má za to, že samotná (byť kvalifikovaná) vědomost toho, že avalista podepsal směnku a že výstavce směnky nemusí závazek v budoucnu řádně plnit, pak s ohledem na shora uvedenou judikaturu nepostačuje. Pokud žalobkyně poukazuje na špatnou finanční situaci právnická osoba právnická osoba jako případného odlišujícího znaku, tak pomíjí, že ani v uvedených případech posuzovaných Nejvyšším soudem nebyly pohledávky z kauzálních smluv obligačními dlužníky splněny, což nasvědčuje nedobré finanční situaci dlužníků a činí posuzované případy v podstatných znacích shodné.

45. Replika žalobkyně je v podstatě sofistikovanou polemikou s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. K námitce, že za takto přísných podmínek, je ochrana věřitele pouze iluzorní, lze jen znovu odkázat na odůvodnění uvedených rozsudků Nejvyššího soudu a připomenout, že institut odporovatelnosti nelze vnímat izolovaně od zbytku právního řádu a právní úkony dlužníků nelze shledávat rozporné s dobrými mravy jen v důsledku toho, že nakonec pohledávka věřitele není plně uspokojena. Pokud by soud dospěl k závěru o nepoctivém jednání, jež nepožívá právní ochrany, tak by nedovodil, že úkon je odporovatelný, ale právní úkon by shledal absolutně neplatný (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. číslo, sp. zn. 21 Cdo 2662/99). V této souvislosti však odvolací soud připomíná, že rodinní příslušníci žalovaného byli v trestním řízení v tomto směru zproštěni obvinění. Ze systematiky právního řádu však nelze dovodit, že úkon, u něhož není dán důvod absolutní neplatnosti, by jen z důvodu faktického neupokojení věřitele mohl být shledán odporovatelný bez ohledu na splnění zákonných podmínek dle § 42a obč. zák. Jen na okraj pak lze připomenout, že i zdejší žalovaný je již od roku 2013 v exekuci pro miliónové dluhy, takže ani vyhověním žalobě by se nic nezměnilo na tom, že ochrana věřitele by v tomto případě byla jen iluzorní.

46. Pokud žalobkyně namítá, že není rozhodné, zda bylo snahou zkrátit možnost uspokojení zrovna pohledávky žalobkyně, tak odvolací soud dodává, že v řízení nebyl zkoumán okruh věřitelů jméno příjmení, znám je jen jeden další jeho závazek, který vznikl přistoupením k úvěrové smlouvě v 1/ 2011 (neexistoval tedy ke dni podpisu smlouvy) a v době účinnosti odporované darovací smlouvy byly povinnosti z této úvěrové smlouvy řádně plněny (k prvním problémům došlo až v létě 2012). Navíc sám žalovaný byl rovněž na základě přistoupení k závazku dlužníkem z úvěrové smlouvy z 1/ 2011, takže odvolací soud ani neshledává, že by přesuny majetku mezi dvěma spoludlužníky mohly ohrozit uspokojení jejich společného věřitele.

47. Odvolací soud nesouhlasí ani s tím, že rozhodným datem má být den vyhlášení rozhodnutí soudem, neboť zejména vědomost obdarovaného o dlužníkově úmyslu zkrátit věřitele a jeho aktivita ohledně obstarání si relevantních informací, jsou nepochybně svázány s okamžikem, kdy právní úkon nabyl účinnost, jak uzavřela judikatura. Právě k tomuto okamžiku tak lze např. po obdarovaném zkoumat, jaký je stav majetku dárce (včetně případné hodnoty). Pokud je namítáno, že ve stejný den byla uzavřena darovací smlouva i smlouva o zúžení společného jmění manželů rodičů žalovaného, tak nelze pominout, že uvedená smlouva o zúžení společného jmění manželů nabyla účinnosti až datum a v době uzavření zkoumané darovací smlouvy nebylo jisté, zda účinnosti někdy nabude. Na tomto závěru pak nemůže nic změnit ani to, že judikatura dovodila, že vymahatelnost pohledávky žalobce musí být dána ke dni vyhlášení rozhodnutí nalézacího soudu o žalobě na odporovatelnost, neboť tato problematika se týká věcné aktivní legitimace žalobce, nikoliv však samotného odporovaného právního úkonu.

48. Z důvodů procesní ekonomie se pak již odvolací soud nezabýval případným naplněním dalších předpokladů, když nesplnění každé ze shora uvedených podmínek již samo o sobě znemožňuje žalobě vyhovět.

49. Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že nesouhlasí ani s právním posouzením obvodního soudu, pokud jde o pohnutky dárce k uzavření odporované darovací smlouvy. Z výsledků provedeného dokazování nelze dovodit, že smlouvou uzavřenou datum a účinnost se snažil jméno příjmení snížit možnost uspokojení pohledávek původní žalobkyně (případně jiného – blíže neoznačeného – věřitele) s přihlédnutím k právním úkonům, které činil datum. Z výsledků dokazování totiž jednoznačně vyplynulo, že datum rodina příjmení postupovala zcela jednotně a všichni ve stejný den prodali své nemovitosti (včetně darovaných zde odporovanou smlouvou) nově vzniklé společnosti spojené s Mgr. jméno příjmení ve snaze zbavit se dluhu u právnická osoba (smlouva datum, ke které všichni přistoupili jako spoludlužníci) a to v časové souvislosti se zesplatnění tohoto úvěru dne datum, když k porušení této smlouvy došlo poprvé v květnu 2012 Odvolací soud tak neshledává souvislost mezi darovací smlouvou a úplatnými převody z datum.

50. Odvolací soud proto zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žalobu zamítl.

51. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1, 2 o.s.ř., když zcela úspěšnému žalovanému vznikly náklady na soudní poplatek za odvolání ve výši částka a na zastoupení advokátem částka, z čehož odměna činí částka za 8,5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění, dále jen„ a.t.“, (převzetí a příprava zastoupení dne datum, písemné podání ve věci samé ze dne datum, účast na jednání soudu prvého stupně dne datum, dne datum v délce 3 hod a 35 minut, datum a účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, dne datum, odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne datum), když tarifní hodnotou ve smyslu § 8 advokátního tarifu, je částka částka, sazba mimosmluvní odměny určená podle § 7 stejného předpisu činí částka za 1 úkon právní služby, náhrady hotových výdajů advokáta po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí částka (tj. 9 x částka) a náhrada 21% DPH částka podle § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., o místě k plnění bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

52. Nejvyšší i Ústavní soud opakovaně rozhodují, že soud přizná odměnu pouze za účelné úkony právní služby, tj. pokud byly potřebné k účelnému uplatnění nebo bránění práva v konkrétně projednávaném případě. Kritérium účelnosti je třeba aplikovat i s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv ve smyslu § 2 o. s. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 25 Cdo 1748/2015, ze dne datum rozhodnutí). Soudy důvody pro přiznání mimosmluvní odměny za další úkony právní služby (poměřeno účelností nákladu) nevidí zejména tehdy, pokud si zvýšené náklady si zvítězivší strana zavinila sama – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2136/2013 apod.). Za neúčelný úkon právní služby pak odvolací soud považuje i opakované vyjádření žalovaného učiněné bez výzvy soudu dne datum, navíc bezprostředně před jednáním soudu dne datum, kterého se zástupce žalovaného osobně účastnil a kde mohl toto své vyjádření přednést bez nutnosti písemného vyhotovení (a nová tvrzení a důkazy pak byly doplněny až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení). Rovněž tak za neúčelným shledal odvolací soud náklady zaviněné výlučně žalovaným (tedy změnou zástupce a opakovaným doplňováním odvolání, shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 22/2010, ze dne datum rozhodnutí. Za neúspěšná odvolání žalovaného podaná osobně žalovaným a neúspěšnou žádost o osvobození od soudních poplatků včetně odvolacího řízení odvolací soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože byl-li podán proti procesnímu rozhodnutí soudu opravný prostředek, o němž je rozhodnuto jinak, než že soud rozhodující o opravném prostředku napadené rozhodnutí změní či zruší, zásadně nelze mít úkony účastníka, jež rozhodnutí napadl, v této fázi řízení za účelné ve vztahu k uplatňování či bránění práva (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 628/2015).

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v obec prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).

Proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné.