MSPH 30 CO 3/2022-84

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové, soudkyně JUDr. jméno příjmení a soudce Mgr. jméno příjmení a ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 6 C 436/2020-55,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku I. o věci samé potvrzuje.

II. Ve vyhovujícím výroku II. o věci samé ohledně částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z této částky od datum do zaplacení se rozsudek soudu prvního stupně ruší a řízení se v tomto rozsahu zastavuje; jinak se v tomto výroku rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že se zamítá žaloba o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z této částky od datum do zaplacení, částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z této částky od datum do zaplacení a částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z této částky od datum do zaplacení.

III. Ve vyhovující části výroku IV. ohledně částky částka se rozsudek soudu prvního stupně mění tak, že se žaloba o částka zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na smluvním úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky částka za dobu od datum do datum částku částka a na smluvním úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky částka za dobu od datum do datum částku částka (výrok I.), dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se smluvním úrokem ve výši 0,10 % denně z této částky za dobu od datum do zaplacení, částku částka se smluvním úrokem ve výši 0,10 % ročně (dle žalobního návrhu 0,10 % denně) z této částky za dobu od datum do zaplacení a částku částka se smluvním úrokem ve výši 0,10 % ročně (dle žalobního návrhu 0,10 % denně) z této částky za dobu od datum do zaplacení (výrok II.). Žalobu co do částky částka spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z této částky za dobu od datum do zaplacení soud prvního stupně zamítl (výrok III.). Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni za náklady spojené s uplatněním pohledávky částku částka, co do zbytku požadované částky za náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka žalobu zamítl (výrok IV.). Současně nalézací soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení částka, a to do tří dnů k rukám právního zástupce (výrok V).

2. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne datum kupní smlouvu a smlouvu o výpůjčce zásobníků (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“). Na základě Smlouvy se žalovaný zavázal vypůjčit si od žalobkyně zásobníky a odebírat jednou za čtyři týdny hygienický materiál a zaplatit žalobkyni sjednanou paušální úplatu. Žalovaný si od žalobkyně zásobníky vypůjčil a žalobkyně mu následně vystavila daňové doklady: č. SA19025044 na částka včetně DPH, se splatností datum, za 37. – 40. týden 2019 č. SR19030906 na částka včetně DPH, se splatností datum, za 45. – 48. týden 2019 č. SR20000218 na částka včetně DPH, se splatností datum, za 49. týden 2019 – 4. týden 2020 č. SR20003270 na částka včetně DPH, se splatností datum, za 5. – 8. týden 2020 č. SR20005797 na částka včetně DPH, se splatností datum, za 9. – 12. týden 2020.

Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou kupní ceny, žalobkyně proto využila svého práva a přerušila dodávky zboží. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala smluvní pokutu dle § 8 odst. 1 písm. b) VOP za předčasné ukončení Smlouvy ve výši 30 % z kupní ceny zboží od data předčasného ukončení Smlouvy výpovědí do data řádného ukončení Smlouvy, kterou vyfakturovala dokladem č. SR20009652 na částka včetně DPH, se splatností datum, za 13. týden 2020 – 11. týden 2021. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z výše uvedených dlužných částek ode dne následujícího po jejich splatnosti do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním každé ze šesti pohledávek v celkové výši částka.

3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky částka od datum do zaplacení a co do částky částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky částka od datum do zaplacení. Částečné zpětvzetí odůvodnila tím, že dne datum poukázal žalovaný částku částka na účet žalobkyně, avšak pod jiným variabilním symbolem pro platby (uvedeno na fakturách), a proto byly platby žalobkyní zohledněny až po podání žaloby – poté, co platby prověřila na základě žalovaným předloženého výpisu z účtu, který byl připojen k odporu. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 21. 6. 2021, č. j. 6 C 436/2020-40, které nebylo právní moci dne datum, bylo řízení ve znění částečného zpětvzetí zastaveno.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí s odůvodněním, že částky částka a částka uhradil dne datum, tj. před podáním žaloby. Ohledně zbývajících žalovaných částek uvedl, že žalobkyně nemá nárok na jejich úhradu, neboť mu v daných obdobích ze strany žalobkyně nebylo dodáno žádné zboží, k jehož úhradě by byl povinen. Namítal, že ustanovení § 8 odst. 2 VOP je neplatné pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, jelikož z ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) plyne, že kupní cena je kupujícím vždy hrazena za skutečně dodané zboží, které je předmětem smlouvy, jde o pojmový znak kupní smlouvy. Tvrzení žalobkyně, že by žalovanému měla vzniknout povinnost hradit kupní cenu za zboží, které mu žalobkyně vůbec nedodala, odporuje smyslu a účelu zákona, který nepředpokládá, že by nárok na zaplacení kupní ceny mohl existovat bez jakékoli vazby na dodání zboží. Žalovaný neuznává ani nárok žalobkyně na uhrazení smluvní pokuty ve výši částka, neboť § 8 odst. 1 VOP je dle něho také absolutně neplatný, protože dle ustálené judikatury nelze sankcionovat výkon práva odstoupit od smlouvy.

5. Soud prvního stupně zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovaným, jako podnikateli, byla dne datum uzavřena Smlouva, na jejímž základě se žalovaný zavázal vypůjčit si od žalobkyně zásobníky a odebírat jednou za čtyři týdny hygienický materiál a zaplatit za to žalobkyni sjednanou paušální úplatu částka včetně DPH. Součástí Smlouvy byly VOP, ve kterých bylo v § 8 odst. 1 písm. b) mimo jiné ujednáno, že před uplynutím doby stanovené v § 7 odst. 1 VOP může být Smlouva ukončena pouze písemnou výpovědí ze strany zákazníka z důvodů uvedených v § 7 odst. 2 VOP. V případě výpovědi ze strany zákazníka z důvodů jiných, než je uvedeno v § 7 odst. 2 VOP, vzniká žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 30 % ze zbývající hodnoty zboží do doby řádného ukončení Smlouvy. Žalobkyně vypůjčila žalovanému hygienické zásobníky a za to mu následně vystavila daňové doklady: č. SA19025044 na částka včetně DPH, se splatností datum, za období 37. – 40. týden 2019, č. SR19030906 na částka včetně DPH, se splatností datum, za období 45. – 48. týden 2019, č. SR20000218 na částka včetně DPH, se splatností datum, za období 49. týden 2019 – 4. týden 2020, č. SR20003270 na částka včetně DPH, se splatností datum, za období 5. – 8. týden 2020 a č. SR20005797 na částka včetně DPH, se splatností datum, za období 9. – 12. týden 2020. Žalovaný nezaplatil žalobkyni sjednanou kupní cenu řádně a včas, žalobkyně proto postupovala v souladu s § 8 odst. 2 VOP, dle kterého je žalobkyně oprávněna v případě uvedeném v odst. 1 písm. c) VOP právo na předčasné ukončení Smlouvy nevyužít a pokračovat ve smluvním vztahu nadále. V tomto případě je žalovaný povinen platit nadále sjednanou paušální kupní cenu za každý měsíc, žalobkyně je však oprávněna přerušit dodávky zboží do doby, než budou vyrovnány všechny nedoplatky, a to tak, že přerušila dodávky zboží. Z nesporných tvrzení vzal soud prvního stupně za prokázané, že Smlouva byla ze strany žalovaného vypovězena dne datum. Za předčasné ukončení Smlouvy vystavila žalobkyně žalovanému dle § 8 odst. 1 písm. b) VOP fakturu č. SR20009652 na částka včetně DPH, se splatností datum, za období 13. týdne 2020 – 11. týdne 2021, kdy tato částka představuje smluvní pokutu ve výši 30 % z kupní ceny zboží od data předčasného ukončení Smlouvy výpovědí do data řádného ukončení Smlouvy. Dne datum uhradil žalovaný žalobkyni částku ve výši částka k úhradě dlužných částek z vystavených faktur č. SR19025044 na částka a č. SR19030906 na částka.

6. Zjištěný skutkový stav prvostupňový soud posoudil podle § 2079 a násl. o. z., a shledal, že účastníci uzavřeli jako podnikatelé kupní smlouvu, na základě které se žalovaný zavázal od žalobkyně vypůjčit zásobníky, ve sjednaném servisním období odebírat hygienický materiál a za to zaplatit žalobkyni sjednanou paušální úplatu, žalobkyně se naopak zavázala žalovanému zásobníky dočasně přenechat, zajistit jejich instalaci a provozuschopnost a rovněž se zavázala dodávat žalovanému hygienický materiál a po jeho dodání vystavovat žalovanému faktury k úhradě sjednané paušální úplaty. Vzletem k tomu, že žalovaný nesplnil své povinnosti stanovené Smlouvou a nezaplatil řádně a včas sjednanou úplatu, využila žalobkyně svého smluvně ujednaného práva a přerušila dodávky hygienického materiálu do doby, než budou vyrovnány všechny nedoplatky, přičemž žalovanému vznikla povinnost i nadále platit sjednanou úplatu za každé následující servisní období (§ 8 odst. 2 VOP). Prvostupňový soud uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na úhradu úplaty v celkové výši částka, neboť žalobkyně svým smluvním povinnostem vůči žalovanému dostála, žalovaný však požadovanou úplatu neuhradil (§ 2118 o. z.).

7. Jako oprávněný shledal soud prvního stupně i nárok žalobkyně na smluvní úroky z prodlení ve sjednané výši 0,10 % denně z neuhrazené sjednané úplaty (§ 5 odst. 3 VOP, § 1970 o. z.), neboť žalovaný se ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu závazku, když neplnil řádně a včas (§ 1968 o. z.). Smluvní úroky přiznal nalézací soud žalobkyni i ze sjednané úplaty uhrazené žalovaným dne datum z vystavených faktur č. SR19025044 a č. SR19030906, neboť na tyto faktury žalovaný plnil až po jejich splatnosti, tedy byl v prodlení s jejich uhrazením (§ 1968 o. z.).

8. K nároku žalobkyně na smluvní pokutu ve výši částka soud prvního stupně uvedl, že tento nárok (včetně požadovaného příslušenství) je zcela neoprávněný, neboť dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu nelze smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. vázat pouze na výkon práva, tj. na ukončení Smlouvy výpovědí, jak tomu bylo v projednávaném případě (výpověď žalovaného). S ohledem na uvedené nalézací soud uzavřel, že § 8 odst. 1 písm. b) VOP, dle kterého žalobkyně smluvní pokutu po žalovaném uplatňovala, je absolutně neplatný, k čemuž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 či sp. zn. 32 Cdo 636/2019.

9. Prvostupňový soud dále shledal jako oprávněný nárok žalobkyně na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 513 o. z. ve spojení s § 3 nařízení vlády č. 351/2016 Sb. ve výši částka. Ve zbývající části částka tento nárok žalobkyně shledal jako neoprávněný, neboť ohledně pohledávky z faktury č. SR20009652 na částka byla žaloba zamítnuta a ohledně pohledávek z faktur č. SR19025044 na částka a č. SR19030906 na číslo, částka vzala žalobkyně žalobu zpět, když žalovaný na tyto hradil před podáním žaloby.

10. O nákladech řízení rozhodl prvostupňový soud s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když přihlédl ke skutečnosti, že žalobkyně procesně zavinila částečné zpětvzetí žaloby, neboť se v tomto rozsahu domáhala úplaty, kterou jí žalovaný před podáním žaloby uhradil na její bankovní účet, byť s jiným variabilním symbolem, než požadovala žalobkyně.

11. Proti výrokům I., II., IV. – co do části, v níž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka a V. podal žalovaný odvolání s odkazem na § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Ohledně výroku I. napadeného rozsudku namítal, že soud prvního stupně nevzal v úvahu skutečnost, že v důsledku nařízení vlády ze dne datum mu bylo zakázáno vykonávat podnikatelskou činnost (provoz ubytovacího zařízení), pro kterou žalobkyně své dodávky zboží realizovala. Žalovaný se tak nezaviněně ocitl v situaci, kdy objektivně nemohl dosahovat příjmů a nemohl tak žalobkyni zaplatit. Navíc předmětné faktury za dodané zboží uhradil, jakmile mu to jeho finanční situace umožnila a to ještě před podáním žaloby. K výroku II. napadeného rozsudku žalovaný uvedl, že soud prvního stupně se žádným způsobem nevypořádal s jeho obranou, že je § 8 odst. 2 VOP absolutně neplatný, neboť odporuje smyslu a účelu zákona (ustanovení o kupní smlouvě § 2079 o. z.), dle kterého kupující hradí kupní cenu za skutečně dodané zboží. Mezi účastníky bylo od počátku nesporným, že žalobkyně v předmětném období, za které vystavila faktury č. SR20000218, SR20003270 a č. SR20005797, žalovanému jakékoliv zboží nedodala. Závěrem uvedl, že z výše uvedených důvodů by žalobkyni neměly být přiznány ani jakékoli náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích změnil tak, že se žaloba zamítá a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení, popř. aby napadený rozsudek v odvoláním napadené části zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

12. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání uvedla, že rozsudek soudu prvního stupně v jeho napadené části považuje za správný a navrhuje, aby jej odvolací soud potvrdil. K výroku I. napadeného rozsudku uvedla, že argumentace žalovaného protipandemickými opatřeními není přiléhavá, neboť splatnost předmětných faktur nastala v období před zavedením těchto opatření a tyto tedy v době splatnosti faktur nemohly mít ekonomický dopad na podnikání žalovaného. Dále se žalobkyně vyjádřila k žalovaným tvrzené neplatnosti ujednání § 8 odst. 2 VOP a uvedla, že toto ustanovení není ujednáním o kupní ceně ve smyslu § 2079 o. z., ale svou povahou se jedná o nepojmenované sankční smluvní ujednání ukládající povinnost hradit paušální částku jakožto sankci za porušování povinnosti hradit kupní cenu sjednanou ve Smlouvě (§ 2048 o. z.). Navíc, i kdyby ujednání § 8 odst. 2 VOP bylo shledáno neplatným, jednalo by se o neplatnost relativní, s ohledem na uvedené žalobkyně vznesla námitku promlčení ve vztahu k právu žalovaného dovolat se relativní neplatnosti uvedeného ujednání VOP.

13. V reakci na vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaný uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně ohledně sankčního charakteru ujednání § 8 odst. 2 VOP a trvá na tom, že jde o ujednání ohledně kupní ceny, které je však absolutně neplatné. Ujednání o smluvní pokutě je ve VOP obsaženo v jiné části a dále je také v § 5 odst. 3 VOP obsaženo ujednání o smluvních úrocích z prodlení ve výši 0,10 % denně. I kdyby tedy bylo ujednání obsažené v § 8 odst. 2 VOP shledáno jako sankční ustanovení, jednalo by se dle žalovaného o duplicitní sankci, která je navíc ve výši 100 % kupní ceny. V případě, že by soud posoudil § 8 odst. 2 VOP jako platné ustanovení o smluvní pokutě, navrhuje žalovaný moderaci výše smluvní pokuty na nulu, neboť žalobkyni porušením povinnosti žádná škoda nevznikla.

14. Odvolací soud ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a shledal, že odvolání žalovaného je částečně důvodné.

15. Na jednání odvolací soud ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. provedl důkaz výpovědí smlouvy ze dne datum, který k provedení navrhoval žalovaný již v rámci řízení před soudem prvního stupně a který dosud nebyl proveden, kdy z tohoto bylo zjištěno, že žalovaný dopisem ze dne datum učinil ve vztahu k žalobkyni úkon, kterým vypověděl Smlouvu č. V312306 ze dne datum. Následně účastníci učinili nesporným, že smluvní vztah založený Smlouvou byl ukončen ke dni datum.

16. S ohledem na uvedené vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky částka s příslušenstvím, neboť uvedená částka byla žalobkyní požadována jako úplata za období, kdy byl smluvní vztah účastníků již ukončen (období 10. – 12. týdne 2020, faktura č. SR20005797). Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil. Odvolací soud proto dle § 222a odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku II. o věci samé ohledně částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z této částky od datum do zaplacení zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil.

17. Jako nedůvodné shledal odvolací soud odvolání žalovaného do výroku I. napadeného rozsudku, a to z důvodu, že se jedná o nárok v podobě příslušenství existující, důvodné pohledávky žalobkyně za žalovaným z titulu kupní smlouvy, kdy žalobkyně v souladu se Smlouvou dodala žalovanému zboží, a tento měl povinnost za dodané zboží uhradit žalobkyni kupní cenu. Předmětné pohledávky žalobkyně vznikly a jejich splatnost nastala v době„ před-covidové“ (faktura č. SA19025044 splatnost datum, faktura č. SR19030906 splatnost datum), argumentace pandemií onemocnění Covid – 19 a s ní spojenými opatřeními, tak není v daném případě přiléhavá a nemůže ospravedlnit skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s platbami sjednané úplaty za žalobkyní dodané zboží (faktura č. SA19025044 a faktura č. SR19030906), čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši sjednané v § 5 odst. 3 VOP, tj. 0,10 % denně. Smluvní úroky z prodlení náleží žalobkyni za období ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých pohledávek (faktura č. SA19025044 splatnost datum, faktura č. SR19030906 splatnost datum) do dne jejich zaplacení, tj. datum.

18. Ve zbývající části odvolací soud shledal odvolání důvodným, když dospěl k závěru, že soud prvního stupně nesprávně vyložil § 8 odst. 2 VOP a v souvislosti s nesprávným výkladem tohoto smluvního ujednání poté dospěl k nesprávnému právnímu závěru o důvodnosti předmětných nároků žalobkyně (výrok II. a IV. napadeného rozsudku). Odvolací soud provedl výklad § 8 odst. 2 VOP, který stanoví:„ příjmení je oprávněna v případě uvedeném v odst. 1 písm. c) těchto VOP právo na předčasné ukončení smlouvy nevyužít a pokračovat ve smluvním vztahu nadále. V tomto případě je zákazník povinen platit nadále sjednanou paušální kupní cenu za každý měsíc, příjmení je však oprávněna přerušit dodávky zboží do doby, než budou vyrovnány všechny nedoplatky.“ a dospěl k závěru, že toto ujednání není ujednáním o sankční povinnosti/smluvní pokutě, ale týká se kupní ceny dle uzavřené kupní smlouvy. Tento výklad vyplývá ze samotného kontextu VOP jako celku, kdy za porušení povinnosti hradit řádně a včas kupní cenu je v § 5 odst. 3 VOP ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,10 % denně z dlužné částky, v jiné části VOP je pak upravena i smluvní pokuta za porušení povinnosti odebrat dohodnuté množství zboží (§ 4 odst. 2 VOP). Uvedený výklad podporuje i samotné označení„ kupní cena“ použité v předmětném ujednání. Smyslem § 8 odst. 2 VOP je zakotvení práva žalobkyně přerušit dodávku zboží žalovanému, aniž by tímto žalobkyně porušovala svou povinnost dodávat zboží dle Smlouvy, nicméně stále se jedná o ustanovení vztahující se k uzavřené smlouvě kupní ve smyslu § 2079 a násl. o. z., kdy pojmovými znaky kupní smlouvy jsou předmět koupě a kupní cena, resp. úplatnost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 30 Cdo 1162/2002). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že za předmětná období (49. týden 2019 – 9. týden rok) nebylo žalobkyní žalovanému dodáno žádné zboží. S ohledem na provedený výklad § 8 odst. 2 VOP je tedy nutné uzavřít, že žalobkyni nárok na zaplacení ceny zboží v celkové výši částka (částka + částka + částka), které žalovaným nebylo nikdy zakoupeno/žalobkyní dodáno, ve smyslu § 8 odst. 2 VOP vzniknout nemohl. Odvolací soud uzavírá, že jiný výklad § 8 odst. 2 VOP by byl zcela v rozporu se smyslem a účelem zákona a popíral by základní zásady institutu kupní smlouvy dle § 2079 a násl. o. z., kdy v případě koupě se jedná o synallagmatické právní jednání, na základě kterého se prodávající zavazuje převést na kupujícího vlastnické právo k předmětu koupě (věci) a kupující se naopak zavazuje k zaplacení kupní ceny a k převzetí předmětu koupě. Synallagma, (resp. synallagmatické plnění) znamená věc na straně jedné a peníze na straně druhé (viz Švestka, J. a kol.: Občanský zákoník: komentář. Svazek V, (§ číslo až číslo). obec: Wolters Kluwer ČR, 2014, komentář k ust. § 2079). S ohledem na uvedené závěry pak žalobkyni nemohl vzniknout ani nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 513 o. z.

19. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve vyhovujícím výroku I. o věci samé postupem podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil; ve vyhovujícím výroku II. o věci samé v části týkající se částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z této částky od datum do zaplacení, částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z této částky od datum do zaplacení a částky částka s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z této částky od datum do zaplacení napadený rozsudek postupem podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že v uvedeném rozsahu žalobu zamítl; stejně pak postupem podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil napadený rozsudek ve vyhovující části výroku IV. ohledně částky částka a to tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl.

20. S ohledem na změnu napadeného rozsudku odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. O nákladech řízení před soudem prvního stupně odvolací soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal převážně úspěšnému žalovanému, kdy tento byl neúspěšný pouze v nepatrné části (příslušenství v kapitalizované výši částka) a částečné zastavení řízení co do částky částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky částka od datum do zaplacení a co do částky částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky částka od datum do zaplacení, zavinila žalobkyně, když se v tomto rozsahu domáhala úhrady sjednané úplaty, kterou jí žalovaný před podáním žaloby (datum) uhradil převodem na její bankovní účet, byť s jiným variabilním symbolem pro označení platby, než jaký žalobkyně požadovala. Žalovaný přitom v avízu platby uvedl čísla obou dlužných faktur, takže žalobkyni muselo být zřejmé, kdo a jaké faktury hradí, navíc povinnost uvést variabilní symbol při platbě kupní ceny nebyla mezi účastníky nikdy ujednána. Náklady žalovaného v řízení před soudem prvního stupně činí celkem částka a sestávají z odměny advokáta ve výši částka podle § 7, § 8 odst. 1) a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (tarifní hodnota částka), za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, podání ze dne datum, jednání před soudem dne datum), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 3 úkony po částka a z náhrady za 21% DPH z částky částka ve výši částka.

21. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalovanému, který byl v odvolacím řízení z větší části úspěšný. Konkrétně byl žalovaný v odvolacím řízení úspěšný ohledně částky částka s příslušenstvím (změna žaloby – zamítnutí nároku) a ohledně částky částka (částečné zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby, které zavinila žalobkyně, když uvedená částka byla žalobkyní požadována jako úplata za období, kdy byl smluvní vztah účastníků již ukončen). Žalovaný byl tedy v řízení úspěšný co do 86 %, a má tak právo na náhradu 72 % svých nákladů řízení. 100 % nákladů žalovaného v odvolacím řízení činí celkem částka a sestávají z odměny advokáta ve výši částka podle § 7, § 8 odst. 1) a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (tarifní hodnota částka), za 2 úkony právní služby po částka (odvolání a účast na jednání odvolacího soudu), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 2 úkony po částka, z náhrady za 21% DPH z částky částka ve výši částka a soudního poplatku za odvolání ve výši částka 72 % je pak představováno částkou částka.

22. Celkem náklady řízení žalovaného před soudy obou stupňů činí částka. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud určil podle § 160 o. s. ř.

23. Při vyhlášení rozsudku odvolacího soudu došlo ke zjevné nesprávnosti spočívající v chybě v počtech, když jako výše náhrady nákladů řízení žalovaného byla ve výroku IV. nesprávně uvedena částka částka. Nechť je proto písemné vyhotovení tohoto rozsudku současně považováno za opravné usnesení ve smyslu § 164 o. s. ř.

24. Odvolací soud upozorňuje, že předmětem řízení o odvolání podaném žalovaným byla částka částka s příslušenstvím, čemuž odpovídala i poplatková povinnost žalovaného. Soud prvního stupně však vybral soudní poplatek ve vyšší částce, než odpovídala předmětu odvolacího řízení, proto bude na soudu prvního stupně, aby postupem podle § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrátil žalovanému vzniklý přeplatek soudního poplatku ve výši částka.

25. Odvoláním nedotčený výrok III. rozsudku nabyl samostatně právní moci podle § 206 odst. 3 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.).