MSPH 30 CO 30/2022-114

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Jany Knotkové a soudců Mgr. Zdeňka Váni a JUDr. Kateřiny Kodetové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátkou Mgr. Ing. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ o vyklizení pozemku ⟪LB:lb_008⟫ o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 67 C 348/2020-99,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku vyklidit pozemek parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, která stojí na pozemku parc. číslo vše v k. ú. část obce, obec Praha (výrok I.) a současně uložil žalované zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částka k rukám právního zástupce žalobce (výrok II).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal vyklizení pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, která stojí na pozemku parc. číslo vše v k. ú. část obce, obec Praha (dále jen„ nemovitost“). Žalobce je vlastníkem podílu ve výši id. ½ nemovitosti, druhá id. ½ nemovitosti náleží do společného jmění manželů jméno příjmení, datum narození a jméno příjmení, datum narození (dále jen„ SJM“). Dne datum měla být mezi žalovanou a bývalými vlastníky nemovitosti, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou do datum, jejímž předmětem byla uvedená nemovitost. Dle žalobce je nájemní smlouva neplatná, neboť na ni absentuje podpis jméno příjmení, resp. tento byl nahrazen podpisem jméno příjmení na základě plné moci ze dne datum, která ho k podpisu jakékoli nájemní smlouvy k nemovité věci neopravňovala. Následně žalovaná vyměnila stránku nájemní smlouvy obsahující ujednání v čl. V (doba nájmu), kdy tato byla nahrazena stránkou obsahující nájem do datum a na základě takto zfalšované nájemní smlouvy dne datum uzavřela se právnická osoba 001, s. r. o. podnájemní smlouvu na dobu určitou do datum. Dne datum byla žalovaná vyzvána jméno příjmení k vyklizení nemovitosti, k tomuto návrhu se dne datum připojil i žalobce. Žalovaná však i přes výzvy nemovitost nevyklidila.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a zpochybňovala, že je žalobce vlastníkem id. ½ nemovitosti. Dále tvrdila, že nájemní smlouva uzavřená mezi ní a původními vlastníky nemovitosti byla uzavřena na několik desítek let. Nájemní smlouva byla uzavřena za souhlasu a vědomí pana jméno příjmení, navíc z plné moci udělené jméno příjmení panu jméno příjmení vyplývá, že ten byl oprávněn činit veškeré právní úkony v souvislosti s 50 % podílem na hotelu příjmení, kromě vlastnických práv. Žalovaná sporovala tvrzení žalobce o výměně stránky nájemní smlouvy s tím, že až do roku 2019 žádná ze stran platnost smlouvy nerozporovala. Žalovaná také namítala neplatnost výzvy k vyklizení nemovitosti, kterou jí zaslal jméno příjmení, neboť na ní absentuje podpis jméno příjmení příjmení, jejíž podíl o velikosti id. ¼ nemovitosti je nadále součástí SJM.

4. Soud prvního stupně zjistil následující skutkový stav: příjmení id. ½ nemovitosti je žalobce a druhá id. ½ je v SJM manželů jméno příjmení a jméno příjmení příjmení. Dne datum byla mezi pronajímateli – jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení na jedné straně a žalovanou jako nájemcem na straně druhé uzavřena smlouva o nájmu, na jejímž základě se pronajímatelé zavázali žalované poskytnout k užívání budovu hotelu na adrese adresa, stojící na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce na list vlastnictví Smlouva byla ujednána na dobu určitou do datum. Dne datum zaslal jméno příjmení žalované výzvu k odevzdání věci – nemovitosti. K výzvě jméno příjmení se připojil žalobce dopisem ze dne datum, ve kterém žalovanou opakovaně vyzval k vyklizení a odevzdání nemovitosti. Žalovaná ani po opakovaných výzvách nemovitost nevyklidila a nepředala ji vlastníkům.

5. Tvrzení žalované, že nájemní smlouva byla ujednána na dobu určitou do datum a nikoli do datum prvostupňový soud nepřisvědčil a uvedl, že toto tvrzení žalované považuje za účelové a vyvrácené dalšími provedenými důkazy, kdy navíc sama žalovaná v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 361/2005 tvrdila, že předmětná nájemní smlouva byla mezi ní a původními vlastníky sjednána na dobu určitou do datum. Uzavřel, že žalovanou předložená kopie nájemní smlouvy je padělkem.

6. Prvostupňový soud věc právně hodnotil s odkazem na příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zejména § číslo odst. 1, § číslo odst. 1 a § 1042 o. z. Vycházel z toho, že nájemní smlouva ze dne datum byla uzavřena na dobu určitou do datum, a nikoli do datum, jak tvrdila žalovaná. K tomu nalézací soud uvedl, že žalovaná neunesla jak břemeno důkazní, když nepředložila originál nájemní smlouvy ze dne datum s dobou nájmu do datum, tak břemeno tvrzení, když sama v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 11 C 361/2005 tvrdila, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. Soud prvního stupně tak uzavřel, že žalovaná užívala nemovitost již od datum bez právního důvodu, a že ani přes opakované výzvy spoluvlastníků k vyklizení a předání nemovitosti nedošlo. K výzvě k vyklizení nemovitosti, kterou dne datum učinil jméno příjmení, prvostupňový soud uvedl, že podíl na nemovitosti dnes již bývalých manželů jméno příjmení a jméno příjmení příjmení je stále součástí jejich SJM, které dosud nebylo vypořádáno, a proto stačilo, aby výzvu k vyklizení nemovitosti učinil pouze jeden z manželů (§ 713 odst. 2 a 3 o. z.). Závěrem poznamenal, že byl rovněž splněn požadavek 2/3 většiny hlasů ve smyslu § 1128 odst. 1 o. z.

7. S ohledem na uvedené, tak soud prvního stupně žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal úspěšnému žalobci.

8. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání a uvedla, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.). Žalovaná nesouhlasí se závěrem nalézacího soudu o době skončení nájmu ke dni datum a namítá, že v souladu s § 2285 o. z. došlo v daném případě k uzavření nové, stejné smlouvy o nájmu na dobu určitou (tzv. automatická prolongace nájemní smlouvy). V případě, že doba nájmu sjednaná ve smlouvě o nájmu ze dne datum uplynula, nájem neskončil, neboť žalovaná jako nájemce dál pokračovala v nájmu nemovitosti, aniž by ji pronajímatelé řádně vyzvali k ukončení nájmu, čímž by ukončili automatickou prolongaci nájemní smlouvy. Dle žalované v případě výzvy k vyklizení a odevzdání nemovitosti nebylo dosaženo 2/3 většiny hlasů všech spoluvlastníků (§ 1128 o. z.), neboť za spoluvlastníka SJM manželů příjmení jednal pouze jeden z manželů, ačkoli se zjevně nejednalo o běžnou správu věci a v rozhodné době již jméno příjmení a jméno příjmení příjmení nebyli manželé. S ohledem na uvedené tak žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a žalované přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

9. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání uvedl, že se s napadeným rozsudkem zcela ztotožňuje a považuje jej za věcně i právně správný. Nájem nemovitosti byl sjednán na dobu určitou do datum a od tohoto data žalovaná užívá předmětnou nemovitost bez právního titulu. K námitce žalované, že výzvy k vyklizení nemovitosti, které měly vyloučit automatickou prolongaci nájmu, nemohou vyvolat zamýšlené právní účinky, když za spoluvlastníka SJM manželů příjmení jednal pouze jeden z bývalých manželů, žalobce uvedl následující. Ve smyslu § 736 o. z. platí, že dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání (§ 714 odst. 2 o. z.). Pokud však druhý z manželů neplatnost právního jednání učiněného prvním z manželů v obecné tříleté promlčecí lhůtě nenamítne, je takové jednání platné. V daném případě poslal výzvu k vyklizení žalobce a za druhého spoluvlastníka jméno příjmení, přičemž jméno příjmení dosud neplatnost právního jednání svého bývalého manžela jméno příjmení spočívajícího ve výzvě k vyklizení nemovitosti nenamítala, tříletá lhůta k namítnutí neplatnosti již uplynula a její právo namítnout neplatnost je tak promlčeno. S ohledem na uvedené výzvy k vyklizení nemovitosti (datum příjmení příjmení za SJM manželů příjmení, datum žalobce) tak došlo k vyloučení automatické prolongace nájmu a současně k platnému ukončení nájemní smlouvy.

10. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

11. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav poté, co provedl všechny potřebné důkazy a tyto důkazy také správně zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Co se týče právní stránky, ani zde prvostupňový soud v zásadě nepochybil, když dospěl k závěru, že žalovaná nemá již žádný právní titul k užívání předmětné nemovitosti a tedy postupoval správně, když žalobě plně vyhověl, což náležitě odůvodnil způsobem předpokládaným v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř.

12. Dle § 3074 odst. 1 o. z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

13. Dle § 2230 o. z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.

14. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

15. Soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že žalovaná již (v době rozhodování soudu prvního stupně) nemá právní titul k užívání předmětného pozemku, nicméně nesprávně uzavřel, že předmětná nájemní smlouva skončila již k datum, tedy uplynutím sjednané doby nájmu. V daném případě totiž docházelo k tzv. automatické prolongaci nájemní smlouvy ve smyslu § 2230 o. z., který upravuje konkludentní uzavření nové nájemní smlouvy po skončení předchozího nájmu. Základním předpokladem automatické prolongace je existence nájmu na dobu určitou, který končí uplynutím nájemní doby. Skutečnost, že nájemce užíváním věci po skončení nájmu porušuje svou povinnost z nájemní smlouvy (§ číslo), je bez významu. Souhlas pronajímatele s novou nájemní smlouvou se projevuje v tom, že toto protiprávní jednání trpí, jako by protiprávním nebylo. Dochází-li k užívání pronajaté věci nájemcem i po skončení nájmu, může pronajímatel zabránit znovuuzavření nájemní smlouvy, jestliže vyzve nájemce do jednoho měsíce, aby mu věc odevzdal. Stejné účinky budou mít i jiné výzvy k ukončení protiprávního užívání pronajaté věci nájemcem po skončení nájmu, např. ukončení užívání tam, kde k žádnému odevzdání nedochází (např. odstranění plakátů z pronajaté věci), vyklizení nemovitosti, odstranění stavby. V takovém případě je zřejmé, že pronajímatel se znovuuzavřením nájemní smlouvy nesouhlasí (k tomu blíže Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo), 1. vydání, 2014, s. 322 - 326: M. příjmení).

16. V daném případě tedy nájemní vztah neskončil uplynutím sjednané doby nájmu, tj. datum, neboť zde docházelo k automatickému prodlužování nájemní smlouvy vždy o jeden rok (§ 2230 o. z.). Nicméně žalobce, resp. spoluvlastníci nemovitosti učinili úkony, které automatickou zákonnou prolongaci nájemní smlouvy vylučují – zaslali žalované výzvy k vyklizení nemovitosti (datum příjmení příjmení za SJM manželů příjmení, datum žalobce), resp. byla podána žaloba na vyklizení pozemku (datum). Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře zastává názor, že doručení žaloby na vyklizení žalovanému je nutné považovat za výzvu k opuštění bytu, resp. vyklizení nemovitosti (srov. rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 28 Cdo 2253/2003 či rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 26 Cdo 1303/2006). Z uvedeného tedy vyplývá, že v předmětném sporu nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne datum skončil nejpozději k datum, neboť žaloba na vyklizení, kterou je ve smyslu uvedené judikatury nutno považovat za výzvu k vyklizení bytu ve smyslu ustanovení § 2230 o. z., byla žalované doručena do datové schránky dne datum (viz doručenka na č. l. 21 spisu), a tímto tedy došlo bez jakékoliv pochybnosti k vyloučení zákonné prolongace nájemní smlouvy.

17. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 2 Cdon 1794/96 dospěl k závěru, že zápůrčí žalobu (pozn. stejně tak i žalobu reivindikační) ve smyslu ustanovení § 126 odst. 1 obč. zák. (pozn. nyní ustanovení § 1040 a násl. o. z.) může uplatnit každý z podílových spoluvlastníků vůči každému, kdo neprávem zasahuje do jeho spoluvlastnického práva. Podle rozhodnutí publikovaného pod číslo ve Sbírce rozhodnutí československých soudů z roku 1957 může zápůrčí žalobu proti třetí osobě podat i jen jeden ze spoluvlastníků věci, o jejíž ochranu jde. Je tedy zřejmé, že dovolací soud chápe vlastnickou žalobu i jako prostředek ochrany práv spoluvlastníka k věci, která je předmětem spoluvlastnického vztahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. 22 Cdo 800/2014). Z uvedeného tedy vyplývá, že bez ohledu na velikost spoluvlastnického podílu stačí, když žalobu na vyklizení, resp. výzvu k vyklizení učiní jeden ze spoluvlastníků nemovitosti, což v daném případě prokazatelně splněno bylo. Každý ze spoluvlastníků tak může uplatnit vůči každému, kdo neprávem zasahuje do jeho spoluvlastnického práva, reivindikační žalobu. Úvahy žalované o nutném souhlasu kvalifikované většiny hlasů všech spoluvlastníků nejsou správné.

18. Odvolací soud uzavírá, že nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne datum skončil nejpozději k datum, v době rozhodování soudu prvního stupně tak již žalované nesvědčil právní titul k užívání nemovitosti a je tedy správný závěr prvostupňového soudu o tom, že žalovaná je povinna předmětnou nemovitost vyklidit.

19. Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř.

20. O nákladech odvolacího řízení pak odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal právo na jejich náhradu žalobci, který byl v odvolacím řízení plně úspěšný. Náklady žalobce v odvolacím řízení činí celkem částka a sestávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po částka podle ustanovení § 7, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu); paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 2 úkony právní služby po částka podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu; cestovného ve výši částka, a to v souvislosti s cestami k jednáním odvolacího soudu na trase obec – obec a zpět, vždy v délce 2 x 200 km, při použití vozidla o průměrné spotřebě benzinu 5,9 l /100 km (průměrná cena 1 l benzinu dle § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb. částka; základní sazba náhrady 4,70 Kč/km dle § 1 písm. b) této vyhlášky); náhrady za promeškaný čas ve výši částka za celkem 10 započatých půlhodin času stráveného cestou k jednání odvolacího soudu a zpět a 21% DPH z částky částka ve výši částka. Třídenní lhůtu k plnění odvolací soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř. dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání zkoumá dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).