MSPH 35 CO 406/2021-102

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudkyň JUDr. Ivy Zemanové a JUDr. Aleny Svátkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená zmocněncem příjmení jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky JUDr. jméno příjmení.

1. Napadeným rozsudkem, ve znění v záhlaví označeného usnesení soud prvního stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka (výrok I.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Rozhodl tak o žalobním požadavku odůvodněném tím, že žalobkyně je vlastníkem bytu číslo + kk bez lodžie včetně podílu na společných částech v panelovém šestipodlažním domě v obec a číslo, ulice a číslo, který vlastní žalovaná, v letech rok a rok probíhala revitalizace domu, za kterou anonymizována tři slova mil anonymizováno, bylo namontováno posuvné zasklení lodžií u 38 bytů 3+1, provedena demontáž posuvného zasklení u 12 bytů, na lodžie byly namontovány věšáky na prádlo a vyměněna i povrchová krytina lodžií. Nebylo ujednáno, že strukturní části stavby budou zaplaceny ze společného fondu oprav. Dopisem ze dne datum požádala předsedu anonymizováno o vrácení peněz, které byly z podílu žalobkyně ve společném fondu všech vlastníků čerpány neoprávněně. Na schůzi anonymizováno dne datum bylo poznamenáno, že se peníze bytům, co nemají lodžii, vracet nebudou. anonymizováno požádala o vrácení částky ve výši částka jako svého podílu z fondu oprav a dále částky částka představující demontáž 12 kusů zasklených lodžií a montáž 7 kusů satelitních držáků a montáž 38 párů sušáků na prádlo. Žalovaná své zamítavé stanovisko odůvodňovala jednak nedostatkem pasivní legitimace, neboť statutárním orgánem společenství vlastníků – předsedou společenství vlastníků je anonymizována dvě slova, jednak tím, že shromáždění vlastníků usnesením 10 ze dne datum zamítlo žádost o proplacení zasklení lodžií vlastníků bytů, které lodžie nemají. Žalovaná prostřednictvím nejvyššího orgánu, tj. shromáždění společenství vlastníků ve smyslu platných stanov odsouhlasila jako rozhodnutí o celkové revitalizaci domu, rozhodnutí o zhotoviteli a dále o způsobu financování revitalizace domu a o způsobu některých kompenzací požadovaných jednotlivými vlastníky domu. Z prohlášení vlastníka ze dne datum vyplývá, že lodžie jsou součástí bytových jednotek, součástí bytových jednotek je vnitřní konstrukce lodžií, vnější část lodžie je pak společnou částí domu. Žalobkyně doplnila, že shromáždění anonymizováno sice schválilo stavbu revitalizace domu, ale jako celek nikdy a nikde neprojednalo její strukturní položkový obsah, kde jsou zahrnuty i položky, jež nejsou společné všem vlastníkům.

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky číslo žalovaná vykonává správu společných částí domu, která jí byla svěřena mandátní smlouvu o zajišťování správy společných částí domu ze dne datum, ve znění dodatku ze dne datum. Dům byl vyčleněn na bytové jednotky, statutárním orgánem společenství vlastníků - předsedou společenství vlastníků je anonymizována dvě slova. V roce rok až rok byla provedena revitalizace domu na základě smlouvy o dílo, byla projednána společenstvím vlastníků na shromáždění vlastníků dne datum a odsouhlasena shromážděním vlastníků dne datum usnesením číslo. V prohlášení vlastníka (část C) je uveden pozitivní výčet společných částí budovy, přičemž o lodžiích zde není zmínka. Naopak ve smlouvě o převodu bytové jednotky v části„ předmět převodu“ je uvedeno, že lodžii nabývají vlastníci společně s bytem. Žalobkyně žalovaného (konkrétně předsedu anonymizováno) požádala o vrácení peněz, které byly z podílu žalobkyně ve společném fondu všech vlastníků anonymizováno čerpány na rekonstrukci lodžií.

3. Soud prvního stupně uzavřel, že lodžie není společným prostorem budovy, a že ve věci tudíž není dána pasivní legitimace žalované. Z toho důvodu neprováděl dokazování k výši tvrzeného bezdůvodného obohacení žalované. Po právní stránce vycházel z §§ 2 písm. g/ a 4 odst. 1 a odst. 2 písm. c/ zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. příjmení budovy svým prohlášením určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami a společnými částmi domu. Prohlášení musí obsahovat určení společných částí budovy. V předmětném prohlášení vlastníka (část C) je uveden pozitivní výčet společných částí budovy, přičemž o lodžiích zde zmínka není. Naproti tomu ve smlouvách o převodu bytové jednotky v části„ předmět převodu“ je uvedeno, že lodžii nabývají vlastníci společně s bytem. Z toho soud prvního stupně uzavřel, že lodžie není společným prostorem, nýbrž pouze příslušenstvím bytu. Pokud tedy byly použity peníze z fondu oprav, došlo k bezdůvodnému obohacení vlastníků bytů, kterým byly podlahy lodžií opraveny, a to na úkor anonymizováno. To samé platí i ohledně věšáků na prádlo a televizních antén. Soud prvního stupně dále uvedl, že příjem z placení příspěvků na správu domu a pozemku (fond oprav) je příjmem společenství vlastníků, nikoliv příjmem jednotlivých vlastníků jednotek. Jedná se o peněžní prostředky, které slouží jako dlouhodobá rezerva na opravu společných částí, na nichž mají jednotliví vlastníci podíl dle velikosti své jednotky. Společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu uvedeného zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám (§ 9 odst. 1 zákon o vlastnictví bytů). Na úkor žalovaného se obohatili vlastníci bytových jednotek s balkóny, z čehož tak rezultuje i nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, neboť peněžní prostředky zasílané do fondu oprav se stávají příjmem anonymizováno jako právnické osoby. Závěrem soud prvního stupně uvedl, že možnost jak ovlivňovat rozdělování příspěvků anonymizováno je dána prostřednictvím shromáždění anonymizováno. Pokud žalobkyně nesouhlasila, mohla se bránit podle § 1209 odst. 1 o. z., podle něhož může vlastník jednotky přehlasovaný na shromáždění anonymizováno navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl, je-li pro to důležitý důvod. Z uvedených důvodů žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti tomuto rozsudku žalobkyně podala v zákonné lhůtě odvolání. Soudu prvního stupně v něm vytkla, že nebyly projednány důležité údaje obsažené ve spise. Podle názoru soudu prvního stupně nemá shromáždění, jako projev vůle společenství právo rozhodovat o příslušenství bytu. Neoprávněně rozhodlo datum o použití peněz ze společného fondu oprav, když i jejími penězi (podílovými) anonymizováno svým rozhodnutím položky rozpočtu lodžií, které jsou ale soukromými, nikoliv společnými částmi domu, a tak došlo k bezdůvodnému obohacení 38 vlastníků bytů. Protože zchudlo společenství, a protože celou revitalizaci společenství anonymizováno i podílově jejími penězi, tak v tomto kontextu je rozhodnutí soudu, aby uplatňovala svůj nárok na vrácení peněz k množině vlastníků, mylné. anonymizováno tak i v kontextu rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 646/04 přísluší pasivní legitimace. Navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobkyně setrval na své námitce nedostatku pasivní legitimace, a to s odkazem na rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka a spisová značka, z uvedené judikatury vyplývá, že pasivní legitimace v tomto sporu svědčí všem spoluvlastníkům společných částí domu. Navrhl, aby byl napadený rozsudek jako správný potvrzen.

6. Z podnětu podaného odvolání odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (ust. §§ 212 a 212a o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodným.

7. Soud prvního stupně si pro svůj zamítavý závěr z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalovaného opatřil postačující skutkový závěr. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně se coby vlastnice bytové jednotky podílí podle své velikosti svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu na fondu oprav a že z tohoto fondu spravovaného žalovaným byly vynaloženy prostředky na rekonstrukci domu, mimo jiné na rekonstrukci lodžií, které nejsou společnými částmi domu a jsou ve vlastnictví toho kterého vlastníka bytové jednotky v domě. Soud prvního stupně správně vyšel z § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, podle něhož společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Tím je vymezena právní subjektivita společenství vlastníků jednotek. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení, resp. peněžitou náhradu za něj svědčí osobě, která toto bezdůvodné obohacení získala. Dle tvrzení žalobkyně se ostatní někteří vlastníci bytových jednotek obohatili na její úkor a toto bezdůvodné obohacení mělo spočívat v tom, že z fondu oprav bylo investováno do jejich výlučného vlastnictví. Ze žádného ustanovení zákona o vlastnictví bytů pak neplyne, že by povinnost vydat bezdůvodné obohacení přecházela na osobu vykonávající správu budovy. Úkolem anonymizováno coby správce je starat se o společné části domu, jež ovšem náleží nikoliv správci z titulu výkonu správy, ale vlastníkům jednotek (srovnej rozsudek NS ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Odvolatelkou poukazovaný nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 646/04 na posuzovaný případ pro skutkovou odlišnost nedopadá, neboť v něm byla řešena otázka věcné legitimace ve sporu podle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví k bytu. Zde se však jedná o bezdůvodné obohacení vlastníků jednotek s lodžiemi, které společným prostorem nejsou, a lze zdůraznit, že z toho, že anonymizováno je správce, nelze dovozovat jeho osobní majetkovou odpovědnost vydat bezdůvodné obohacení získané vlastníky jím spravovaného majetku.

8. Pochybení soudu prvního stupně nebylo shledáno ani v akcesorickém výroku o nákladech řízení, odvolací soud proto z uvedených důvodů napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

9. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle §§ 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla i v odvolacím řízení úspěch, má proto vůči neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů, které jí v tomto stadiu řízení vznikly. Jsou tvořeny odměnou advokáta za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po částka, dvěma paušálními náhradami po částka a 21 % DPH ve výši částka, celkem částka O lhůtě splatnosti a platebním místě odvolací soud rozhodl podle §§ 160 odst. 1 a 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku dovolání není přípustné.