MSPH 35 CO 423/2021-142

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců JUDr. Ivy Zemanové a JUDr. Michala Fridricha ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

1. Shora citovaným rozsudkem soud I. stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částka s 10 % úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a na nákladech řízení částku částka k rukám právní zástupkyně žalobkyně, rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že se žalovanou, matkou bývalého manžela žalobkyně, dne datum uzavřela ústní bezúročnou smlouvu o zápůjčce, na základě které přenechala žalované částku částka s tím, že zápůjčku vrátí na její výzvu. Tvrdila, že účelem zápůjčky byla potřeba finančních prostředků žalované na plánovanou stavbu rodinného domu mladšího syna žalované jméno příjmení. Finanční obnos částka žalobkyně převedla ze svého účtu na účet žalované dne datum. Žalobkyně uvedenou zápůjčku zesplatnila písemnou výzvou ze dne datum a splatnost zápůjčky stanovila nejpozději na den datum. Žalobkyně rovněž tvrdila, že se jednalo o zápůjčku, nikoli o žalovanou prezentované vypořádání vzájemných vztahů v souvislosti se zajištěním bydlení žalobkyně v nemovitosti žalované a vrácení tvrzené zápůjčky, kterou v předcházejícím období měla žalovaná poskytnout žalobkyni. Žalobkyně dále tvrdila, že vůči žalované jí žádný dluh v minulosti nevznikl, neměla tedy povinnost jakoukoli částku vracet, když dle dohody o vypořádání SJM ze dne datum měla zajištěné bezplatné užívání nemovitosti na adrese ulice a číslo, obec a číslo pro potřeby bydlení až do října rok, následně došlo k prodloužení bezplatného užívání nemovitosti do května rok a poté uzavřela žalobkyně se žalovanou dne datum písemnou nájemní smlouvu k pronájmu nemovitosti. Nájemní smlouvou v anonymizováno rok bylo ukončeno její bezplatné užívání nemovitosti a bylo sjednáno nájemné ve výši částka, které žalobkyně řádně hradila, což žalovaná učinila nesporným. K dohodě mezi žalobkyní a žalovanou o zapůjčení žalované finanční částky došlo ústně dne datum, bez přítomnosti třetích osob. Vzhledem k této skutečnosti žalobkyně namítala, že nebyla povinna žalované hradit částka na nájemném. Žalobkyně zcela vyloučila, že by jí žalovaná zapůjčila částka v období od anonymizováno rok až anonymizováno rok, avšak učinila nesporným, že v předmětném období tuto částku od žalované obdržela na zajištění potřeb nezletilých dětí. Manželství žalobkyně se synem žalované jméno příjmení bylo rozvedeno v anonymizováno rok a v té době se žalobkyně ocitla v tíživé finanční situaci, kdy bývalý manžel jí platil pouze výživné na 3 děti ve věku 2 – 4 roky stanovené soudním rozhodnutím, o další potřeby dětí však nejevil zájem. Z tohoto důvodu žalovaná dle jejího vlastního uvážení poskytovala žalobkyni od anonymizováno rok do anonymizováno rok měsíčně částku částka, tj. celkem částka. Žalobkyně tak má za to, že se jednalo o dar vnoučatům žalované, když tuto částku ani žalovaná nepožadovala po žalobkyni vrátit. Podle názoru žalobkyně je logice odporující, že žalovaná částku částka (39 měsíčních plateb x částka), pokud ji považovala za zápůjčku, nezapočetla vůči částce částka, kterou na základě dohody o vypořádání zaniklého SJM, poskytla za jejího syna žalobkyni dne datum. Žalobkyně setrvala na názoru, že tvrzená zápůjčka žalované žalobkyni ve výši částka je ryze účelovou obranou v projednávané věci a z důvodu promlčení případného nároku žalované i nezapočitatelnou. Žalobkyně rovněž tvrdila, že vlastníkem nemovitosti, kterou bezplatně užívala, se žalovaná stala až ke konci roku rok, tj. že do konce roku rok nemovitost žalobkyně užívala na základě dohody o vypořádání SJM jako spoluvlastník nemovitosti, po té jako nájemník za sjednané nájemné, které řádně hradí a žádný dluh z titulu nájemného neexistuje.

3. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout v celém rozsahu. Tvrdila, že se žalobkyní nikdy smlouvu o zápůjčce žalované částky neuzavřela, a to ani ústně. Učinila nesporným, že dne datum žalobkyně na její účet poukázala částku částka, která přestavuje vypořádání vzájemných vztahů mezi účastnicemi řízení v souvislosti s poskytnutím bydlení žalobkyni v nemovitosti žalované a o vrácení zápůjčky, kterou v předcházejícím období poskytla žalovaná žalobkyni. Žalovaná zcela odmítla žalobkyní tvrzený důvod zápůjčky v anonymizováno rok, neboť žalovaná disponovala dostatečnými finančními prostředky a potřebu zápůjčky finančních prostředků od žalobkyně zásadně vyloučila. Žalovaná namítala, že dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení žalované částky, a to do datum s tím, že samotná žaloba byla podána již dne datum. Nesporným rovněž učinila, že dohodou o vypořádání zaniklého SJM, práv a povinností k bydlení ze dne datum, bylo mj. sjednáno, že žalobkyni na vypořádání SJM náleží finanční vypořádací podíl ve výši částka, který jí měl být vyplacen žalovanou nejpozději do datum, kdy se žalovaná zavázala k poskytnutí plnění za bývalého manžela žalobkyně, syna žalované. Touto dohodou bylo pro žalobkyni sjednáno právo bezplatného užívání nemovitosti - domu adresa k. ú. část obce po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství. Žalovaná potvrdila, že závazek z předmětné dohody o vypořádání SJM splnila, když žalobkyni v dubnu rok poukázala na její účet finanční částku částka a žalobkyni po dobu 3 let od rozvodu poskytla užívání nemovitosti bez finanční náhrady. O dalším období užívání předmětné nemovitosti si účastnice řízení sjednaly pokračující bezplatné užívání až do května rok a pro další užívání již uzavřely písemnou nájemní smlouvu, kterou žalovaná žalobkyni pronajala dům a ta se zavázala platit žalované nájemné ve výši částka měsíčně, což obě smluvní strany plnily. Žalovaná rovněž tvrdila, že žalobkyně se zavázala zaplatit dohodnutou finanční částku za poskytnutou možnost bezplatného bydlení v domě a současně vrátit žalovanou měsíčně poukazované částky ve výši částka od anonymizováno rok do anonymizováno rok, tj. částka Tyto jednotlivé finanční částky byly zápůjčkou, proto je žalobkyně také na účet žalované dne datum poukázala v celkové výši částka. K pravidelným měsíčním platbám ve výši částka, poskytovaných žalovanou od anonymizováno rok do anonymizováno rok, tj. částka, tvrdila, že v souladu s dohodou se žalobkyní se jednalo o zápůjčku, která měla být žalované vrácena po vyplacení vypořádacího podílu ze zaniklého SJM ve výši částka. Účastnice řízení se dohodly, že žalobkyně zaplatí žalované na její účet částka, kterou bude dílem uhrazen dluh žalobkyně ze zápůjčky částka a dílem kompenzováno užívání nemovitosti žalované, když nájemní smlouvou ze dne datum bylo sjednáno pouze symbolické nájemné. Žalovaná své majetkové poměry v roce rok hodnotila jako více než dobré, vyloučila potřebu zápůjčky finančních prostředků od žalobkyně i financování výstavby domu pro syna jméno. Žalovaná proto jako procesní obranu proti nároku žalobkyně, uplatněného touto žalobou, navrhovala soudu započtení částky částka (představující 39 měsíčních plateb po částka v období od datum do datum) a částky částka (představující dohodnutou finanční kompenzaci za užívání celé nemovitosti žalované - domu adresa v k. ú. část obce žalobkyní po neurčitou dobu za tzv. symbolické nájemné částka měsíčně).

4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování a s odkazem na příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) v rozsudku citovaná uzavřel, že ve sporu o vrácení zapůjčené částky má žalobkyně jako věřitelka břemeno tvrzení, že se žalovanou dlužnicí uzavřela smlouvu o zápůjčce, že dlužnici předmět zápůjčky odevzdala a že dlužnice zapůjčené peníze řádně a včas nevrátila. Z tohoto břemene tvrzení pak pro věřitelku (žalobkyni) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předala žalované finanční prostředky. Neunese-li věřitelka (žalobkyně) břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno v tomto směru, musí rozhodnutí soudu vyznít v její neprospěch, aniž by se soud musel dále zabývat pravdivostí tvrzení, které jsou součástí procesní obrany žalované dlužnice, a za tímto účelem provádět dokazování (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Platí ovšem současně, že žalobkyně, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalované předala, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání, a na žalované naopak je, aby tvrdila a prokazovala existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Nepříznivé procesní následky stavu nejistoty ohledně důvodnosti prokázaného pohybu aktiv jsou proto v obdobných situacích vyvozovány vůči příjemci plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

5. Soudu I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně v projednávané věci prokázala uzavření ústní smlouvy o zápůjčce, když tato její tvrzení byla prokázána provedenými důkazy s vypovídací hodnotou o skutkových tvrzeních žalobkyně, když např. e-mailová korespondence dokládá korespondenci mezi účastnicemi a je z ní zřejmé, co bylo obsahem smlouvy. Výslechy osob, které mohly potvrdit verzi žalované o zápůjčce částky částka, soud I. stupně neprovedl, neboť z účastnické výpovědi obou bylo zjištěno, že při sjednání smlouvy o zápůjčce nebyla přítomna žádná třetí osoba a navrhovaní svědci byli o stavu projednávané věci zpraveni žalovanou. Jiné důkazy k prokázání svých tvrzení žalovaná přes poučení soudu I. stupně podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. nenavrhla. Za dané důkazní situace měl soud I. stupně uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou za prokázané.

6. Soud I. stupně dále uzavřel, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně poukázala ze svého účtu na účet žalované žalovanou částku. Současně žalovaná přes procesní poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neprokázala, že účel složení peněz byla úhrada dluhu, který by u ní měla žalobkyně. Je nelogické, že v případě, že sama žalovaná za svého syna jméno příjmení vyplatila žalobkyni její vypořádací podíl ze SJM dne datum ve výši částka, aniž by tuto částku ponížila (započetla) o tvrzený dluh žalobkyně vůči ní. Žalobkyně byla po rozvodu manželství v nelehké ekonomické situaci, zatímco žalovaná se jeví jako solventní osoba. Soud I. stupně věc neposuzoval na základě odhadu dovozeného sociálního statutu účastníků či předpokladu jejich běžného a obvyklého jednání, nýbrž jen na základě rozhodné normy hmotného práva a provedeného dokazování. Třebaže není zvykem, aby si solventní osoby půjčovaly peníze, z provedeného dokazování vyplynulo, že to byla právě žalobkyně, kdo složil prostředky na účet žalované, která přesvědčivě nevysvětlila jiný původ a důvod složení těchto peněz. Je zřejmé, že prostředky samotné žalované u bankovního ústavu a pohyby na účtu žalované byly ve vysoké výši. Soud I. stupně neuvěřil tomu, že by žalovaná v době, kdy vyplácela žalobkyni její vypořádací podíl na SJM za jejího syna ve výši částka, a to za situace, kdy by jí žalobkyně dlužila žalovanou částku, že by dluh žalobkyně nezapočetla oproti vyplácené částce, když důkazy k takovému vylíčení skutkového děje jsou nepřesvědčivé a zavádějící a sám takový postup se jeví jako iracionální. Žalovaná jiné než shora uvedené důkazy k prokázání svých tvrzení i přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. soudu I. stupně nenavrhla a soud tak její tvrzení nemohl mít za prokázaná.

7. Při absenci závěru o dluhu žalobkyně vůči žalované a při prokázání úhrady ze strany žalobkyně ve výši částka žalované soud I. stupně právní poměr mezi účastnicemi posoudil jako existující smlouvu o zápůjčce, kdy žalobkyně reálně poskytla žalované zápůjčku podle § 2390 o. z., a ta se zavázala ji na vyzvání vrátit. Žalovaná tak obdržela na svůj účet žalovanou částku, přičemž ji dosud i přes výzvu žalobkyně nevrátila, proto soud I. stupně žalobě vyhověl v celém rozsahu. Výzvu k plnění představuje listina ze dne datum, v níž žalobkyně určila splatnost zápůjčky do datum. Podle § 1958 odst. 2 o. z. měla žalovaná plnit toho dne a pokud tak neučinila, je podle § 1968 o. z. ode dne datum s plněním dluhu v prodlení. Od tohoto data až do zaplacení tedy žalobkyni přísluší dle § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 10 % ročně.

8. Soud I. stupně se dále zabýval námitkou promlčení nároku žalované, vznesenou žalobkyní, když dospěl k závěru, že případný tvrzený dluh žalobkyně vůči žalované je promlčen. Nebyla-li splatnost tvrzeného dluhu žalobkyně vůči žalované sjednána, když tvrzený dluh žalobkyně měl spočívat v zaplacení jednotlivých měsíčních částek po částka od anonymizováno rok do anonymizováno rok ve výši částka a žalovaná tento nárok na zaplacení dlužné částky ve výši částka u soudu uplatnila až dne datum, je nárok žalované, v celém rozsahu podle § 629 o. z. promlčen a soud I. stupně byl povinen k námitce promlčení vznesené žalobkyní přihlédnout.

9. Soud I. stupně k tvrzenému nároku žalované vůči žalobkyni ve výši částka, spočívajícím v zaplacení nájemného za užívání domu na adrese adresa, konstatoval, že takový nárok žalované jednoznačně nevznikl, neboť žalobkyně v souladu s dohodou o vypořádání SJM užívala dům od rozvodu manželství s bývalým manželem do května rok bez sjednaného nájemného, tj. bezplatně a od června rok platila řádné nájemné sjednané nájemní smlouvou mezi účastnicemi řízení dne datum ve výši částka, proto žádný dluh z nájemného žalobkyni nevznikl. K námitce žalované, že sjednané nájemné k nemovitosti žalované nájemní smlouvou ve výši částka je symbolické, konstatoval, že sice nevykazuje výši tržního nájemného za obdobný dům v místě a čase obvyklého, nicméně podle § 2217 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka.

11. Rozsudek soudu I. stupně napadla včasným odvoláním žalovaná a s odkazem na důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. c/, d/, e/ a g/ o. s. ř. namítala, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a povinnost tvrdit a prokázat ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. rozhodné skutečnosti. Omezila se toliko na konstatování, že žalované poskytla zápůjčku a k tomuto tvrzení nepředložila s výjimkou výpisu z účtu žádný důkaz.

12. Podle žalobkyně soud I. stupně nezjišťoval okolnosti rozhodné pro posouzení věci. Konkrétně k tvrzení žalované ohledně poskytnutí zápůjčky žalobkyni ve výši částka a k otázce bydlení žalobkyně v domě žalované. Podle odůvodnění rozsudku soud I. stupně neprovedl důkazy pro jejich nadbytečnost, a proto, že u jednání neměly být mimo žalobkyně a žalované přítomny žádné další osoby. Tento závěr nemá oporu v provedeném dokazování, zejména ve výpovědi žalované, která mimo jiné uvedla, že v období let rok až rok byl navrhovaný svědek příjmení. příjmení opakovaně přítomen jednání mezi žalobkyní a žalovanou, která se týkala jak žalovanou poskytnuté zápůjčky žalobkyni, tak i okolností užívání domu žalované i otázky výše nájmu a související kompenzace. Pokud žalobkyně tvrdila, že poskytla zápůjčku žalované za účelem výstavby rodinného domu syna jméno, pak byl relevantní požadavek žalované, aby se nepravdivost tohoto tvrzení prokázala výslechem toho, v jehož prospěch měly být zapůjčené prostředky použity. Obdobné platí pro další navrhované svědky, tedy bývalého manžela žalobkyně jméno příjmení a Mgr. jméno příjmení. Neprovedení těchto důkazů zatížilo řízení podstatnou vadou, která znemožnila řádné a objektivní zjištění všech okolností důležitých pro řádné zjištění skutkového stavu.

13. Dále žalovaná namítala, že soud I. stupně v bodu 26 odůvodnění rozsudku konstatoval, že žalobkyně prokázala uzavření ústní smlouvy o zápůjčce zejména korespondencí mezi účastnicemi, z níž je zřejmé, co bylo obsahem smlouvy. Uvedený závěr je v rozporu s provedenými důkazy. Email z datum nemůže představovat důkaz toho, co bylo obsahem smlouvy, protože se jedná o jednostranný přípis žalobkyně žalované a absentuje zde jakákoliv reakce na tento přípis ze strany žalované. Formulace textu je přizpůsobena budoucímu záměru, tedy vznesení formálního požadavku na vrácení údajné zápůjčky právním zástupcem žalobkyně a následného podání žaloby. Požadavek na vrácení„ zápůjčky“ je zasazen do doby, kdy hrozilo promlčení údajného nároku žalobkyně. Samotná žaloba byla podána pouze několik dní před uplynutím tříleté promlčecí lhůty v době, kdy ještě ani neuplynula lhůta pro„ dobrovolné“ splnění povinnosti žalované, kterou žalobkyně žalované poskytla, resp. její právní zástupce. Do té doby se žalobkyně žalované ani 1× nezmínila o zápůjčce, nikdy toto nebylo tématem rozhovorů mezi účastnicemi.

14. Žalovaná soudu I. stupně vytkla, že se nezabýval emailem ze dne datum, který zaslala žalobkyně žalované mimo jiné bezprostředně poté, co na účet žalované poukázala částku částka. Zde žalobkyně požádala žalovanou,„ aby všechny kroky, tedy poslání peněz zpět a všechno kolem nájemní smlouvy zůstalo jen mezi žalobkyní a žalovanou“. Z uvedeného sdělení jednoznačně vyplývá, že se o žádnou zápůjčku nejednalo. Při bankovním převodu uvedené částky nebyla platba označena jako zápůjčka.

15. Žalovaná dále namítala, že k prokázání svých tvrzení ohledně zápůjčky ve výši částka předložila nejenom výpisy z účtu, navrhla i výslech svědka příjmení, který byl opakovaně jednání účastnic přítomen. Žalovaná se neztotožnila se závěrem soudu I. stupně o„ nelogičnosti“ postupu žalované, když proti nároku žalobkyně na zaplacení částky částka z titulu vypořádání zaniklého SJM žalobkyně a jejího bývalého manžela nezapočetla svůj nárok na vrácení zápůjčky poskytnuté žalobkyni. Žalovaná svůj postup věrohodně a přehledně vysvětlila, když uvedla, že na účet žalobkyně poukázala celou částku z důvodu, že to vyplývalo z dohody uzavřené mezi žalobkyní a jejím bývalým manželem, kde žalovaná byla vedlejším účastníkem, tj. tím, kdo za bývalého manžela částku odpovídající dohodě o vypořádání měl uhradit. Pokud by žalovaná nevyplatila žalobkyni celou částku ve výši částka, znamenalo by to, že bývalý manžel žalobkyně nesplnil svoji povinnost pro něho z dohody o vypořádání SJM vyplývající.

16. Žalobkyně rovněž namítala, že částka částka byla žalobkyni zasílána na její účet v částkách po částka v době od anonymizováno rok do anonymizováno rok s tím, že měla být žalované vrácena poté, co na žalobkyni bude převedena částka částka. Splatnost této zápůjčky byla vázána na vyplacení částky částka. Pokud žalobkyně poukázala žalované dne datum částka, pak tím mimo jiné uhradila uvedenou zápůjčku ve výši částka. Poukázáním této částky tak došlo ke splnění dluhu žalobkyně, který právě z titulu zápůjčky měla vůči žalované. Jakékoliv další kroky žalované směřující proti žalobkyni by pak byly bezpředmětné, protože dluh ve výši částka žalobkyně byl dne datum žalobkyní uhrazen. Z tohoto důvodu se podle žalované nemůže jednat o nárok, který by mohl být promlčen, protože již před uplynutím promlčecí doby byl mezi žalovanou jako zapůjčitelem a žalobkyní jako vydlužitelem vypořádán. Navíc i za situace, pokud dluh žalobkyně vůči žalované by nebylo možné považovat za vypořádaný, bylo by nepochybně možné nárok žalované na zaplacení částky částka započíst proti pohledávce žalobkyně, kterou uplatnila v tomto řízení. Tento zápočet učinila žalovaná z opatrnosti v řízení před soudem I stupně ve svém závěrečném návrhu.

17. Žalovaná v závěru namítala, že z rozsudku soud I. stupně není zřejmé, proč dospěl ke konkrétním závěrům, proč přihlédl k tvrzením žalobkyně a nikoliv i k tvrzením žalované. Žalovaná je názoru, že zejména neprovedení žalovanou navrhovaných důkazů by bylo možné odstranit doplněním dokazování před odvolacím soudem a následně ve věci rozhodnout. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně po provedeném dokazování změnil a žalobu zamítl, resp. rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

18. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

19. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu žalobkyní podaného odvolání včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

20. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle § 2393 odst. 1 o. z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

22. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 609 věty první o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

24. Podle § 610 věty první o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

25. Podle § 611 o. z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

26. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 téhož ustanovení, právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

27. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

28. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, vyvodil z nich správné skutkové závěry, které tak mohou být podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu a na které lze pro stručnost odkázat. Rovněž právní hodnocení, které soud I. stupně ze zjištěného skutkového stavu vyvodil, je v zásadě správné. V návaznosti na uvedené pak soud I. stupně zcela správně uzavřel, že jsou dány zákonné důvody pro vyhovění žalobě, když současně jako nedůvodnou posoudil obranu žalované.

29. V posuzované věci soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně tvrdila a prokázala, že na základě ústní smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o. z.) dne datum převedla na žalovanou částku částka, splatnou na výzvu žalobkyně. Uvedená tvrzení žalobkyně prokázala výpisy ze svého účtu a z účtu žalované. Současně je prokázala i tím, že žalovaná neprovedla v dubnu rok při výplatě částky částka žalobkyni zápočet ohledně částky částka, resp. částky částka odpovídající částkám poskytnutým žalované za období od anonymizováno rok do datum. Soud I. stupně rovněž přihlédl k tomu, že obsah zápůjčky a důvody, které vedly žalobkyni k zapůjčení a k žádosti o případné vrácení, žalobkyně zmínila v emailu ze dne datum, který zaslala žalované a ta se s ním seznámila (jak vyplynulo z její účastnické výpovědi). Žalobkyně v emailu ze dne datum adresovaného žalované mj. uvedla, že:„ Před cca třemi roky jsme spolu řešily co dál, říkala jsi tehdy, že nechceš, abychom někam chodily, že máš v plánu stejně dům převést na děti. Na základě tohoto slibu jsi mě požádala, jestli bych ti mohla načas vrátit/půjčit ten milion a půl z majetkového vyrovnání, že ho potřebuješ kvůli jméno, jeho domu a investicím s tím, že o něj můžu, až ho budeme případně potřebovat, říct. Bez mrknutí oka jsem to udělala. Taky jsem dál financovala všechny opravy a počítala s tím, že v případě případného převedení na děti, by šla samozřejmě veškerá údržba, daně, pojistky apod. na mě. Jak to bylo celé ty první 4 roky tady… Pokud by došlo ke slibovanému převodu domu na děti, asi bych tuto částku nechala být výměnou za ten převod. Jak jsem pochopila, změnila jsi názor. Na což máš samozřejmě právo, ač s těmi důvody nesouhlasím. Pro mě se tím mění mnohé, především to, že to jen utvrzuje celkovou nebezpečnost celé situace pro mě a děti. Vzhledem k tomu, jak se ke mně a dětem jméno zachoval během manželství, nemám jediný důvod věřit mu za současného nastavení… Tato situace je pro mě dlouhodobě neudržitelná a z psychologického hlediska velice stresující. V podstatě bych to nazvala permanentní pocit ohrožení. Musím se proto o děti a sebe postarat. Dokud mám ještě síly a pokud si ta léta šíleného stresu nevyberou podstatně horší daň než nespavost a únavu. Byla bych proto ráda, kdybychom mohly nějak vyřešit, jestli teď nepřímo vrácení onoho 1,5 zapůjčeného milionu, což není hned úplně nezbytné, pak minimálně uznání jeho existence, např. podepsání uznání závazku apod. Abych měla něco v ruce, musím mít nějakou pojistku do budoucnosti, protože upřímně v tomto nastavení neznám dne ani hodiny.“ Je tedy zřejmé, že žalobkyně považovala částku částka, kterou poskytla žalované, za zápůjčku. Reagovala tak na příslib žalované vlastnicky převést nemovitost na vnoučata, tj. nezletilé děti žalobkyně a jejího bývalého manžela, syna žalované. Nemovitost původně spadala do SJM žalobkyně a jejího manžela a v souvislosti s jeho vypořádáním přešla do vlastnictví žalované. Uvedený obnos zaplatila žalobkyně žalované z peněz, které od ní obdržela na vypořádání podílu z dohody o vypořádání SJM. Důvodem zápůjčky měly být investice do stavby domu mladšího syna žalované. V řízení bylo prokázáno, že v době poskytnutí tohoto finančního plněním bylo o uvedené výstavbě domu jednáno, k realizaci nedošlo.

30. Žalovaná nepopřela, že částku částka od žalobkyně obdržela, od počátku však tvrdila, že smlouvu o zápůjčce s žalobkyní neuzavřela. V této souvislosti výslovně ve vyjádření ze dne datum žalovaná uvedla„ v žádném případě nešlo o tvrzenou zápůjčku, ale pouze o vypořádání vzájemných vztahů mezi žalobkyní a žalovanou v souvislosti se zajištěním bydlení žalobkyně v nemovitosti žalované na adrese adresa, kterou v předcházejícím období poskytla žalovaná žalobkyni“. S ohledem na obranu žalované pak bylo na ní, aby dostatečně určitě tvrdila a prokázala, že částka částka byla úhradou dluhu žalobkyně vůči žalované.

31. Na jednání konaném dne datum soud I. stupně podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil žalovanou o doplnění tvrzení a důkazů ke skutečnosti, že žalovanou částkou došlo k vypořádání vzájemných vztahů mezi účastníky řízení v souvislosti se zajištěním bydlení žalobkyně v nemovitosti žalované, která v předcházejícím období poskytla žalobkyni půjčku, tj. tvrdit a prokázat kdy a jakým způsobem žalovaná poskytla půjčku žalobkyni, její splatnost, rovněž o jakou částku se jednalo, jak byla sjednána dohoda o zápůjčce, kým a kdy, splatnost zápůjčky v souvislosti s bydlením žalobkyně. Na uvedené poučení žalovaná reagovala podáním ze dne datum, kde uvedla, že v souvislosti s rozpadem manželství syna žalované a žalobkyně v průběhu roku rok a rozvodem a složitým jednáním o vypořádání společného jmění manželů a jejich bydlení, došlo k vyřešení, a to dohodou o vypořádání SJM ze dne datum, ve které mělo být finanční vypořádání mezi manžely příjmení řešeno definitivně do datum tak, že žalovaná uhradí namísto svého syna žalobkyni částka. Žalobkyně a žalovaná se v souvislosti s popsanou situací dohodly, že do okamžiku vyplacení uvedené částky částka bude žalovaná pravidelně měsíčně posílat na účet žalobkyně částka s tím, že tato částka bude žalobkyni vrácena žalované poté, co bude žalovanou převedena částka částka na účet žalobkyně z titulu vypořádání uvedeného shora. příjmení částka byla účastnicemi sjednána jako zápůjčka, která bude žalované následně vrácena, a to poté, když žalobkyně obdrží částka. Zápůjčka byla poskytována žalovanou žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách od anonymizováno rok do anonymizováno rok, tj. 39 splátek v celkové výši částka Poslední byla poskytnuta na účet žalobkyně dne datum. Dále žalovaná uvedla, že součástí dohody o vypořádání SJM i závazku žalované, který pro ni z dohody vyplýval, bylo i to, že žalobkyně do okamžiku vyplacení částky částka, resp. po dobu tří let od rozvodu žalobkyně (právní moc rozvodu datum) byla oprávněna bezplatně užívat nemovitost, a to dům adresa. Dle dohody měla tedy žalobkyně právo užívat dům do datum. Žalobkyně však projevila zájem dům nadále s dětmi užívat, z tohoto důvodu se následně žalobkyně s žalovanou dohodly, že i s dětmi zůstane v domě bydlet. Dále žalovaná tvrdila, že se účastnice dohodly, že žalobkyně poukáže žalované na její účet částku částka, kterou bude dílem uhrazen dluh žalobkyně ze zápůjčky částka a dílem kompenzováno užívání nemovitosti žalované. K tomuto došlo datum. Dne datum uzavřely účastnice nájemní smlouvu, která tuto dohodu o užívání domu formalizovala. K uvedeným tvrzením žalovaná navrhla výslech svědka jméno příjmení, který měl vypovídat o okolnostech týkajících se uzavřené dohody mezi žalobkyní a žalovanou o poskytnutí půjčky ze strany žalované a o okolnostech týkajících se vrácení zápůjčky a dohody o následném užívání nemovitosti žalobkyní po datum. Dále výslech jméno příjmení, který měl vypovídat k tvrzením žalobkyně ohledně údajné zápůjčky, kterou žalobkyně poskytla žalované. příjmení jméno příjmení, který měl vypovídat k okolnostem týkajících se uzavření dohody o vypořádání SJM, zejména dohody o bydlení žalobkyně v nemovitosti žalované. Dále pak výslech Mgr. jméno příjmení, advokáta, který měl vypovídat k okolnostem týkajících se uzavření dohody o vypořádání SJM žalobkyně a jméno příjmení, zejména dohody o bydlení žalobkyně v nemovitosti žalované.

32. Soud I. stupně se dále na základě výše uvedených tvrzení zabýval i obranou žalované a v této souvislosti správně uzavřel, že žalovaná přes procesní poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neprokázala, že účelem složení peněz byla úhrada údajného dluhu žalobkyně. Odvolací soud navíc skutková tvrzení, a to ani v jejich doplněném rozsahu po poskytnutém poučení, nepovažuje (ve smyslu poučení soudu I. stupně) za úplná. Pokud žalovaná v této souvislosti navrhovala před soudem I. stupně na prokázání svých obranných tvrzení výslech svědků, pak k uzavření dohody o vypořádání SJM a dohody o bydlení žalobkyně v nemovitosti žalované není důvod provádět výslech svědků za situace, kdy obě dohody existují v písemné podobě, není namítána jejich neplatnost a účastnice podle nich plnily. Podle odvolacího soudu k okolnostem uzavření dohody o poskytnutí zápůjčky žalovanou žalobkyni či dohody o náhradě za užívání nemovitosti ve vlastnictví žalované žalobkyní a dětmi nelze svědky vyslýchat za situace, kdy žalovaná neuvedla žádné konkrétní skutečnosti k obsahu a datu vzniku těchto dohod a neuvedla ani, kdo byl jejich uzavření přítomen. Odvolací soud postrádá uvedení důvodu, z jakého by žalobkyně měla zaplatit žalované částku částka, kdy a proč žalovaná žalobkyni o toto plnění požádala. To vše za situace, kdy lze (z neúplných tvrzení žalované) předpokládat, že se zřejmě mělo jednat o ústní dohody. Výslechem svědků nelze nahrazovat skutková tvrzení, která měla poskytnout žalovaná před soudem I. stupně. Soud I. stupně v odst. 14, 26 až 28 vysvětlil důvody, pro které nevyslýchal žalovanou navrhované svědky. Odvolací soud pro stručnost na tyto závěry, se kterými se rovněž ztotožňuje, odkazuje. Odvolací soud za nadbytečný považuje výslech syna jméno, když řízení bylo prokázáno, že v době, kdy žalobkyně žalované zápůjčku poskytla, se jednalo o výstavbě domu pro tohoto svědka, která se však následně nerealizovala. Ve světle úplných a prokázaných tvrzení žalobkyně (při neúplných tvrzení žalované – viz shora) se proto jeví odvolacímu soudu obrana žalované nevěrohodná, a to i za situace, kdy žalovaná nijak nereagovala na email žalobkyně ze dne datum, ač se z jejího pohledu muselo jednat o zjevně nepravdivá tvrzení, a za situace, kdy údajný dluh žalobkyně vůči žalované vzniklý z nájemného (částka) je v přímém rozporu s písemným ujednáním stran o výši nájemného a žalovaná ani netvrdila, kdy došlo k údajné dohodě o zápůjčce ve výši částka poskytované ve splátkách.

33. Odvolací soud neshledal v rozporu s provedenými důkazy závěr soudu I. stupně, že žalobkyně prokázala uzavření ústní smlouvy o zápůjčce korespondencí mezi účastnicemi, z níž je zřejmé, co bylo obsahem smlouvy. Z obsahu emailu ze dne datum vyplývá, že žalobkyně v něm popisuje důvody pro poskytnutí zápůjčky žalované. jméno žalovaná k tomuto důkazu uvedla, že jej znala, ale nereagovala na něj. V emailu ze dne datum adresovaného žalobkyní žalované je mj. uvedeno:„ příjmení všechny kroky, tedy poslání peněz zpět a všechno kolem nájemní smlouvy a dále zůstalo jenom mezi námi dvěma, nebo příjmení, tomu naprosto věřím“ atd. K dotazu zástupce žalované k uvedenému emailu žalobkyně ve své účastnické výpovědi dne datum uvedla, že žalovaná s žalobkyní v uvedené době řešila daňové důsledky vypořádání SJM. V emailu žalobkyně zmínila, aby to žalovaná nikomu neříkala a že to bude mezi nimi, to vše z důvodu, že bývalý manžel byl proti tomu, aby zůstala v domě bydlet, proto žalobkyně nechtěla, aby žalovaná i tyto informace někomu říkala. Pokud je v emailu zmiňováno poslání peněz zpět, tak tím myslela to, že žalovaná jí poslala částka a žalobkyně žalované poslala zpět částka. Email byl napsán v době, kdy žalovaná chtěla, aby žalobkyně s dětmi zůstala v domě i do budoucna. Situace byla jiná v době, kdy byl poslán email v roce rok. Žalobkyně byla rozhodnuta, že z domu odejde, proto zmínila požadavek na vrácení půjčky částka od žalované. Chtěla, aby to žalovaná nikde neříkala, ani bratrovi bývalého manžela jméno, i když nebyly údajně peníze na jeho projekt domu, protože bratr vše hlásil bývalému manželovi“.

34. Soud I. stupně poté, kdy měl za prokázané, že dne datum žalobkyní na účet žalované poukázaná částka částka byla zápůjčkou, nikoli vypořádáním vzájemných vztahů mezi účastnicemi v souvislosti s poskytnutím bydlení žalobkyni v nemovitosti žalované (částka částka) a vrácení zápůjčky v předcházejícím období poskytnutém žalovanou žalobkyni (částka částka), zabýval se nárokem žalované na zaplacení částky částka, a to jako procesní obrany uplatněné žalovanou, a v této souvislosti současně i námitkou promlčení uplatněnou ve vztahu k tomuto nároku a dospěl k závěru, že je námitka promlčení je důvodná. Odvolací soud s odkazem na § 629 o. z. a skutkové a právní závěry soudu I. stupně, uvedené v odst. 33 rozsudku, se s tímto závěrem ztotožnil. Odvolací soud se rovněž ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že žalované vůči žalobkyni dluh ve výši částka, spočívající v zaplacení nájemného za užívání domu na adrese adresa, nevznikl. Žalobkyně užívala předmětnou nemovitost z titulu spoluvlastnického práva do konce roku rok. V souladu s dohodou o vypořádání SJM užívala dům (od rozvodu manželství) do května rok bezplatně a od června rok platila nájemné řádně sjednané (§ 2217 o. z.) nájemní smlouvou mezi účastnicemi řízení dne datum ve výši částka měsíčně. Žádný dluh z nájemného žalobkyni nevznikl.

35. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení.

36. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady procesně úspěšné žalobkyně sestávají z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny za účast u odvolacího jednání podle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ vyhláška“), při částce částka za úkon. Dále paušální náhrady hotových výdajů je ve výši částka podle § 13 odst. 4 vyhlášky a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % DPH v částce částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem částka částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení za splnění podmínek dle § 237 o. s. ř., jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.