MSPH 36 CO 437/2021-55

Soud:
Městský soud v Praze
Spisová značka:
36 CO 437/2021-55
Datum rozhodnutí:
2022-03-24
ECLI:
ECLI:CZ:MSPH:2022:36.Co.437.2021.1

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Mottla a soudců Mgr. Štěpána Hnaníčka a JUDr. Lucie Bičákové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ b) jméno příjmení, narozena datum ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím, ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I) a uložil žalobcům povinnost k náhradě nákladů řízení žalované ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali proti žalované zaplacení částky částka (každý ve výši částka) s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu paušální náhrady škody dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne datum, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje Nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen„ Nařízení“), za zpoždění letu číslo anonymizováno číslo z anonymizováno do obec, který se uskutečnil dne datum. Žalobci tvrdili, že toho dne se účastnili letu, který operovala žalovaná jako letecký dopravce, a který byl o více než 3 hodiny zpožděn na příletu oproti plánovanému času příletu. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tvrzením, že operujícím leteckým dopravcem byla společnost anonymizováno, které pronajala letadlo spolu s posádkou; žalovaná se bránila nedostatkem své pasivní legitimace k žalobou uplatněnému nároku.

3. Soud prvního stupně vyšel v napadeném rozsudku ze závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož se žalobci dne datum účastnili letu č. anonymizováno číslo z anonymizováno do obec, kdy přílet letu byl stanoven na údaj o čase hod., avšak fakticky se uskutečnil až dne datum v 02:10 hod., přičemž let byl realizován posádkou a letadlem žalované, které k tomuto účelu žalovaná pronajala právnická osoba anonymizována tři slova). Žalobci uplatnili u žalované nárok na paušální kompenzaci ve výši částka, přičemž žalovaná žalobcům řádnou náhradu neposkytla.

4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle článku 2 písm. b) Nařízení, podle něhož je provozujícím leteckým dopravcem letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím. Přitom soud prvního stupně dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to pro nedostatek věcné pasivní legitimace žalované, která není nositelem hmotněprávní povinnosti k paušální náhradě nemajetkové újmy za zpoždění předmětného letu č. anonymizováno číslo, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná na tento let pronajala letadlo s posádkou právnická osoba anonymizována tři slova). Subjektem povinným ke splnění povinnosti k náhradě škody za zpoždění letu je provozující letecký dopravce, kterým se dle článku 2 písm. b) Nařízení rozumí letecký dopravce, který uskutečňuje nebo má v úmyslu uskutečnit let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím. Soud prvního stupně odkázal na rozhodnutí Soudního dvora EU v rozsudku ze dne datum, sp. zn. C číslo, v němž Soudní dvůr podal výklad, podle něhož povinnosti vyplývající z Nařízení mají spočívat na provozujícím leteckém dopravci bez ohledu na to, zda let uskutečňuje vlastním letadlem anebo letadlem pronajatým i s posádkou. Naproti tomu letecký dopravce, který jinému leteckému dopravci pronajme své letadlo a posádku v rámci smlouvy o pronájmu letadla s posádkou (anonymizována dvě slova), provozní odpovědnost za lety nenese, a to ani tehdy, když potvrzení o rezervaci místa na letu či vydané cestujícím či letenky uvádí, že tento let provozuje prvně uvedený dopravce. V daném případě žalovaná, která své letadlo s posádkou pronajala jinému leteckému dopravci, tedy nebyla provozujícím leteckým dopravcem předmětného letu, za jeho zpoždění neodpovídá a tudíž jí ani nemůže být uložena povinnost k náhradě škody dle Nařízení. Na této skutečnosti nemůže ničeho změnit ani to, že byla na potvrzení o rezervaci předmětného letu, popř. na elektronických letenkách, vydaných právnická osoba anonymizována dvě slova uvedená jako operující letecký dopravce právě žalovaná, popř. že žalovaná byla za operujícího leteckého dopravce označena na výpisu letu doloženém žalobci. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl a dodal, že žalovaná má navíc ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), legitimní právní důvod očekávat, aby tato věc byla posouzena obdobně jako další typově shodná věc vedená u téhož soudu pod sp. zn. spisová značka, v níž soudy prvního a druhého stupně (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací) žalobu již dříve pravomocně zamítly z téhož důvodu (pro nedostatek věcné pasivní legitimace žalované z důvodu pronájmu letadla a posádky). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. podle výsledku řízení, jejíž výši stanovil dle ust. § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

5. Proti napadenému rozsudku podali žalobci včasné a přípustné odvolání, v němž namítali, že po zpožděném letu se žalobci správně obrátili se stížností na žalovanou, protože se řídili několika pro spotřebitele určujícími indiciemi: žalovaná byla uvedena na palubním lístku, letadlo, kterým se žalobci letecky přepravovali, neslo logo a jméno žalované, žalovaná byla uvedena na elektronickém potvrzení rezervace, žalovaná byla uváděna v letištní komunikaci a je uvedena na výpisu z letu, žalovaná je zavedenou leteckou společností, která má kanceláře pro veřejnost na letišti v obec, jakož i na dalších letištích. Žalovaná stížnost žalobců přijala a vyřizovala, aniž anonymizováno kdykoliv namítla, že není operujícím leteckým dopravcem, po dobu vyřizování stížnosti vzbuzovala dojem, že je odpovědným subjektem a pokud tomu tak již tehdy nebylo, pak neinformovala dostatečně o této skutečnosti stěžovatele, uvedla je v omyl. příjmení žalované postavená na její neodpovědnosti s poukazem na neveřejnou smlouvu o tzv.„ anonymizována dvě slova“ je proti dobrým mravům. Žalobci dále argumentovali, že ustanovení čl. 15 Nařízení zakazuje, aby se jakýkoliv letecký dopravce (v tomto případě společnost právnická osoba, jako pasivně legitimovaná žalovaná nebo právnická osoba anonymizována dvě slova – anonymizováno, na kterou se odkazuje) zprostil či omezil odpovědnosti vůči cestujícím ustanovením v přepravní smlouvě (v žalovaném případě v dokumentu„ anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova“). Výkladem, který použil soud prvního stupně, se z Nařízení stal pouhý formální dokument bez předpokládaného účinku pro cestující a tento výklad aprobuje klamání spotřebitele. Žalobci dále namítali, že skutkové okolnosti tohoto případu jsou odlišné a aplikace Rozsudku C číslo ze strany soudu prvního stupně je nepřiléhavá. Argumentovali, že dle definice čl. 2 písm. b) Nařízení je provozujícím leteckým dopravcem letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím. Rozsudek C číslo se vymezoval proti příliš extenzivnímu výkladu a v podstatě stanovil, na jakého leteckého dopravce se odpovědnost nevztahuje (podmínky negativního vymezení). Judikoval podmínku (i) dalšího závazkového vztahu mimo závazku s cestujícím (v Rozsudku C číslo uváděná smlouva o pronájmu letadla s posádkou –„ anonymizována dvě slova“), a (ii) zproštění se provozní odpovědnosti. Skutkový základ Rozsudku C číslo je založen v podstatě na předpokladu, že odpovědnou není ta společnost, která v přímém kontaktu s cestujícím neurčuje trasu letu a za tuto službu si neinkasuje odměnu. Rozsudek C číslo už však nijak neřešil vliv čl. 15 Nařízení a materiální zproštění se odpovědnosti odkazem na smlouvu mimo vztah cestujícího s leteckým dopravcem. Nelze tedy uzavřít, že pouhá existence smlouvy o„ anonymizována dvě slova“ znamená změnu věcné pasivní legitimace z jednoho leteckého dopravce na druhého. příjmení žalované a její implikace v odpovědnosti je mnohem hlubší právě s ohledem na provozní odpovědnost, protože se nejedná o pouhého pronajímatele letadel a posádky, ale především o společnost, která sama vytváří nabídky letecké dopravy a operuje lety. Žalobci poukazovali na to, že jejich právo na paušální náhradu za zpoždění letu ve smyslu Nařízení bylo výkladem přijatým soudem prvního stupně vyprázdněno, neboť byla-li anonymizováno operujícím dopravcem právnická osoba anonymizována dvě slova – anonymizováno, tak se cestující nemohou domáhat kompenzace, ačkoliv anonymizováno na ni jinak vznikl nárok. V tomto případě anonymizováno tak cestující nemohli kompenzaci požadovat, protože let nebyl operován„ dopravcem Společenství“ (Dubai anonymizována dvě slova – anonymizováno) a„ cestující odlétali z letiště umístěného na území třetí země“ (Spojené arabské emiráty), tj. není dána působnost Nařízení. Žalobci uzavřeli, že takový výklad nemůže být správný, neboť anonymizováno na základě soukromoprávní smlouvy o„ anonymizována dvě slova“ došlo ke zrušení odpovědnosti dle přímo aplikovatelného předpisu EU – předmětného Nařízení. Žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. K odvolání žalobců se žalovaná písemně nevyjádřila a k jednání odvolacího soudu se nedostavila.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

8. Soud prvního stupně si opatřil dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci a na základě správných a úplných skutkových zjištění posoudil věc správně i po právní stránce. Náležitě se vypořádal s otázkou pasivní legitimace žalované na základě posouzení, zda žalovaná byla operujícím leteckým dopravcem a má hmotněprávní povinnost k paušální náhradě nemajetkové újmy za zpoždění letu číslo anonymizováno číslo ze dne datum, kterého se účastnili žalobci. Při posouzení věci správně vycházel z čl. 2 písm. b) Nařízení a přiléhavého rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, jméno příjmení a další proti právnická osoba, v němž Soudní dvůr podal výklad pojmu provozující letecký dopravce, který je podle čl. 7 Nařízení osobou odpovědnou za újmu vzniklou zpožděním letu. Skutečnost, že žalovaná nemá věcnou pasivní legitimaci, byla v řízení prokázána smlouvou mezi žalovanou a společností anonymizováno, a byla zřejmá i z potvrzení rezervace letu („ anonymizováno 5 slov, jakož i z e-mailu„ anonymizována tři slova“ ze dne datum“), které žalobci předložili. Uvedený závěr nebyl v řízení vyvrácen ani výpisem ze specializovaného internetového webu webová adresa s textem„ anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno“, neboť tento důkaz nevypovídá o tom, že anonymizováno provozujícím leteckým dopravcem ve smyslu čl. 2 písm. b) Nařízení byla žalovaná. Soud prvního stupně s odkazem na rozsudek Soudního dvora ve věci C číslo správně konstatoval, že povinnosti vyplývající z nařízení má provozující letecký dopravce bez ohledu na to, zda let uskutečňuje vlastním letadlem anebo letadlem pronajatým i s posádkou. Letecký dopravce, který jinému leteckému dopravci pronajme své letadlo a posádku, provozní odpovědnost za lety nenese, a to ani tehdy, když potvrzení o rezervaci místa na letu vydané cestujícím uvádí, že tento let provozuje letecký dopravce, který letadlo pronajal. Žalobci náležitě nerozlišují mezi leteckým dopravcem a provozujícím leteckým dopravcem, kdy povinnost k náhradě újmy za zpoždění letu podle Nařízení jednoznačně nese provozující letecký dopravce. Naproti tomu letecký dopravce, který jinému leteckému dopravci pronajme své letadlo a posádku, provozní odpovědnost za lety nenese (a to dokonce ani tehdy, když potvrzení o rezervaci místa na letu uvádí, že let provozuje letecký dopravce, který letadlo pronajal).

9. Důvodem pro zamítnutí žaloby tedy nebyla„ mezera“ v právní úpravě, v jejímž důsledku anonymizováno žalobci byli (oproti jiným cestujícím a bez rozumného důvodu) z práva na kompenzaci vyloučeni, nýbrž to, že žalobci směřovali žalobu proti subjektu, který není nositelem tvrzené povinnosti. Pro posouzení pasivní věcné legitimace účastníka řízení jsou rozhodné skutkové okolnosti, z nichž vyplývá jeho hmotněprávní vztah k povinnosti, která je předmětem řízení, a tyto okolnosti jsou i předmětem dokazování (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). V této souvislosti lze připomenout, že žalobci netvrdili, že anonymizováno jim vznikla konkrétní újma (ať již majetková či nemajetková), která anonymizováno měla svou příčinu právě ve zpožděném letu a jejíž kvantifikace anonymizováno vycházela z individuálních okolností případu, ale zcela jasně si nárokovali paušální náhradu, která se opírá o čl. 7 odst. 1 Nařízení a která v obdobných případech přísluší všem cestujícím zpožděného letu v rámci zde poskytované ochrany, čemuž odpovídalo i vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě. Právě tyto skutečnosti jako jsou doba zpoždění letu a jeho délka (vzdálenost mezi místem odletu a cílovou destinací), jakož i to, kdo let uskutečnil, pak byly pro posouzení věci relevantní, a nebyl důvod zabývat se jí i z jiného pohledu, pro který žaloba postrádala jakoukoliv oporu.

10. Konečně odvolací soud v projednávané věci vycházel při svém rozhodnutí i ze zásady vtělené do § 13 o. z., podle níž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích (a byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky). Odvolací soud konstatuje, že nemá důvod odchýlit se od rozhodnutí Městského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího ve skutkově totožných věcech, rozhodovaných rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, týkajícím se letu ze dne datum č. anonymizováno číslo z obec do anonymizováno, jakož i rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, týkajícím se letu ze dne datum č. anonymizováno číslo z anonymizováno do obec. V obou těchto případech šlo o nárok na paušální náhradu za zpoždění letu dle čl. 7 odst. 1 Nařízení proti téže žalované a řešila se tatáž otázka pasivní legitimace provozujícího leteckého dopravce z důvodu pronájmu letadla žalované i s posádkou letecké právnická osoba anonymizována tři slova). Citované případy se shodují s projednávanou věcí ve všech podstatných skutkových okolnostech, proto není důvod pro odlišné rozhodnutí v této věci.

11. Argumentace rozporem obrany žalované postavené na nedostatku své pasivní legitimace s dobrými mravy (za situace, kdy žalovaná původně stížnost žalobců přijala, vyřizovala a navozovala dojem, že je odpovědným subjektem, čímž měla uvádět žalobce v omyl), není důvodná; taková argumentace anonymizováno mohla mít své opodstatnění, pokud anonymizováno například v důsledku popsaného jednání žalované došlo vůči ní k promlčení žalobního nároku a ztrátě možnosti jeho uspokojení. To však není tento případ, žaloba byla zamítnuta z důvodu, že žalovaná nenese hmotněprávní odpovědnost z hlediska aplikovaného Nařízení a nikoliv skutečnost, že anonymizováno došlo ke zmaření nároku pro její nemravné jednání.

12. Odvolací soud z uvedených důvodů napadený rozsudek potvrdil dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný v napadeném výroku o věci samé, jakož i ve výroku o nákladech řízení, který byl rovněž správný co do určení náhradové povinnosti a její výše.

13. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žalovaná v odvolacím řízení sice uspěla, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu prvního stupně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud.