MSPH 36 CO 87/2022-584

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Mottla a soudců JUDr. Lucie Bičákové a Mgr. Štěpána Hnaníčka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím, ⟪LB:lb_006⟫ k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů anonymizováno před soudy obou stupňů ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalované.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci (výrok I) a na náhradě nákladů anonymizováno jí uložil povinnost zaplatit částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně po rozšíření žaloby domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že jako povinně vykupující obchodník s elektřinou vykupovala v období od datum do datum, resp. po rozšíření žaloby zahrnula období i do datum, elektřinu z výroben elektřiny vyrábějících elektřinu ze slunečního záření, a to: příjmení jméno – právnická osoba provozované právnická osoba – právnická osoba, se sídlem adresa (dále jen„ jméno – příjmení“), FVE VT – právnická osoba, provozované právnická osoba, s. r. o., se sídlem adresa (dále jen„ VT – příjmení“) a příjmení jméno – právnická osoba, provozované právnická osoba – právnická osoba, se sídlem adresa (dále jen„ jméno – příjmení“), uvedené výrobny elektřiny dále společně též jako„ výrobny“ a uvedené společnosti dále též jako„ výrobci“. Tyto výrobny elektřiny byly připojeny k regionální distribuční soustavě provozované žalovanou, která měla do datum dle tehdy účinného znění zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dále jen„ zákon o OZE“) povinnost vykupovat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů připojených k její regionální distribuční soustavě. Účinností zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie (dále jen„ zákon o anonymizováno“) dne datum se povinně vykupujícím stala namísto žalované žalobkyně. Žalobkyně obdržela od žalované údaje o výrobnách elektřiny a to včetně informace o datu jejich uvedení do provozu, ke kterému mělo dojít do konce roku rok Tyto údaje žalobkyně využila k uzavření smluv o výkupu elektřiny s uvedenými výrobci elektřiny. V dubnu rok žalobkyně zjistila od právnická osoba, a. s., se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ anonymizováno“), že ta považuje uvedené výrobny elektřiny za uvedené do provozu až v roce rok, což následně potvrdila i rozhodnutí anonymizována dvě slova úřadu (dále jen„ anonymizováno“) a civilních soudů. Žalobkyni tak dle jejího tvrzení vznikla v důsledku poskytnutí nesprávných informací o datech uvedení výroben elektřiny do provozu škoda spočívající v rozdílu mezi výkupní cenou vyplacenou jednotlivým výrobcům a výkupní cenou, na kterou měli výrobci elektřiny nárok vzhledem ke skutečnému datu uvedení výroben do provozu.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Argumentovala, že neporušila žádnou právní povinnost, neboť neměla žádnou povinnost informace o výrobnách elektřiny žalobkyni poskytnout a pokud přesto informace žalobkyni poskytla, učinila tak dobrovolně. Dle tehdy jí dostupných informací byly výrobny elektřiny uvedeny do provozu před koncem roku rok. Žalobkyni dále nevznikla žádná škoda, když ta se může domáhat doplacení částky po právnická osoba, nebo vydání bezdůvodného obohacení od výrobců elektřiny. Dále žalovaná uplatnila námitku promlčení u části nároku. Žalovaná dále tvrdila, že žalobkyně měla vědět o možné chybě v předaných informacích již od roku rok a přesto nadále vyplácela výkupní cenu v plné výši namísto toho, aby minimalizovala škodu.

4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku podrobně popsal svá skutková zjištění. Odvolací soud jeho zjištění shrnuje následovně. Výrobcům elektřiny byly dne datum anonymizováno uděleny licence k výrobě elektřiny. Žalobkyně jako povinně vykupující uzavřela s výrobci elektřiny dne datum smlouvy o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nabyly účinnosti dne datum. Žalovaná poskytla před uzavřením výše uvedených smluv žalobkyni údaje o jednotlivých výrobnách elektřiny v rozsahu dle přílohy číslo k vyhlášce číslo rok Sb., o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ registrační vyhláška“). Ohledně všech tří výroben žalobkyně uvedla jako datum uvedení výrobního zdroje elektřiny do provozu„ do konce roku rok“ a jako termín připojení výrobního zdroje elektřiny datum. V průvodním dopise žalovaná uvedla, že data předává na základě zákona o anonymizováno a výše uvedené prováděcí vyhlášky. K datu datum byl zřízen centrální systém anonymizováno sloužící pro administraci výplaty provozní podpory. Po tomto datu byla zpřístupňována data o jednotlivých výrobnách. Žalobkyně uskutečnila první platbu žalované dne datum. Žalobkyně zjistila možné nesrovnalosti ohledně skutečného uvedení výroben elektřiny do provozu v dubnu rok při přípravě regulačních výkazů pro anonymizováno, když vyšlo najevo, že právnická osoba zřejmě považuje předmětné výrobny elektřiny za uvedené do provozu až v roce rok a tudíž žalobkyni proplácí zpětně nižší rozdíl mezi výkupní cenou uhrazenou žalobkyní výrobcům a hodinovou cenou ve smyslu § 13 odst. 2 zákona o anonymizováno. Na to žalobkyně reagovala dopisem zaslaným právnická osoba, kterým žádala o sdělení skutečností, na jejichž základě jsou předmětné výrobny elektřiny touto společností považované za uvedené do provozu v roce rok. Zároveň žalobkyně zaslala dopisy žalované a výrobcům elektřiny, ve kterých žádala o doložení skutečností nezbytných ke správnému určení data uvedení jednotlivých výroben do provozu. Společnost anonymizováno v odpovědi na uvedený dopis sdělila žalobkyni, že informace ohledně uvedení výroben elektřiny do provozu dne datum eviduje na základě sdělení od žalované. Společnost anonymizováno zároveň sdělila žalobkyni, že tyto informace jsou v systému právnická osoba dostupné od datum i žalobkyni. Žalovaná v odpovědi na uvedený dopis žalobkyni sdělila, že výrobny elektřiny byly uvedeny do provozu dne datum. Žalovaná zároveň sdělila, že její pracovníci vyplnili do tabulky připravené právnická osoba jako datum uvedení do provozu datum. Žalovaná zároveň v reakci na zjištěné nesrovnalosti sama zaslala dopis právnická osoba se žádostí o opravu uvedené nesrovnalosti. Společnost anonymizováno v reakci sdělila dopisem žalované, že odmítá po více než roce od sdělení údajů opravovat uvedené skutečnosti. Toto následně žalovaná sdělila žalobkyni. Výrobci elektřiny reagovali na uvedený dopis pouze zasláním podkladů, ze kterých mělo vyplývat uvedení jejich výroben elektřiny do provozu v roce rok. Dopisem ze dne datum se žalobkyně dále obrátila na anonymizováno a žádala o informace o předmětných výrobnách. anonymizováno však v odpovědi ze dne datum žalobkyni sdělil, že žádnými informacemi nedisponuje.

5. Dne datum podala žalobkyně k anonymizováno návrh na zahájení anonymizováno, kterým se po právnická osoba domáhala zaplacení částka jako nedoplatku vzniklého v důsledku skutečnosti, že právnická osoba považovala za datum uvedení výroben elektřiny do provozu datum a vyplácela tak žalobkyni nižší náhradu, než by tomu bylo v případě uvedení výroben do provozu v roce rok. Žalovaná i provozovatelé výroben elektřiny se anonymizováno účastnili jako vedlejší účastníci. V anonymizováno před anonymizováno bylo nejprve dne datum rozhodnuto o povinnosti právnická osoba žalobkyni částku částka uhradit. Toto rozhodnutí však bylo následně zrušeno rozhodnutím o rozkladu předsedkyně anonymizováno ze dne datum. anonymizováno u anonymizováno následně skončilo zamítnutím návrhu žalobkyně s odůvodněním, že výrobny elektřiny v roce rok do provozu uvedeny nebyly. Toto rozhodnutí potvrdila rozhodnutím o rozkladu ze dne datum také předsedkyně anonymizováno. Žalobkyně následně podala dne datum žalobu podle části páté o. s. ř. o nahrazení výše uvedených rozhodnutí anonymizováno rozhodnutím soudu. Tato žaloba byla zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno také rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací Městský soud v Praze zde v souladu s anonymizováno i s Obvodním soudem pro Prahu 8 dospěl k závěru, že předmětné výrobny elektřiny byly uvedené do provozu v roce rok a nikoliv v roce rok. S tímto závěrem se následně ztotožnil také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým zamítl dovolání žalobkyně.

6. Předmětných výroben elektřiny a jejich uvedení do provozu se týkalo také anonymizována dvě slova vedené u Krajského soudu v Brně a následně u Vrchního soudu v Olomouci. V tomto anonymizováno byli pravomocně shledáni vinnými mimo jiné zaměstnanci a člen statutárního orgánu (technik, obchodní ředitel a místopředseda představenstva) společnosti právnická osoba spadající do koncernu žalované, a to přípravou zvlášť závažného anonymizována dvě slova dle § 20 odst. 1 k § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Tohoto anonymizována dvě slova se měli dopustit tak, že (společně s dalšími odsouzenými) uvedli v omyl anonymizováno s úmyslem, aby anonymizováno vydal licenci na výrobu elektřiny společnostem jméno – právnická osoba a jméno – právnická osoba, ještě v roce rok a poté aby na základě pravomocných licencí a provedeného tzv. prvního paralelního připojení k distribuční soustavě žalované ještě v roce rok vznikl těmto výrobcům akceptovaný nárok na garantovanou výkupní cenu pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce rok. Již v roce rok přitom probíhalo anonymizována dvě slova v přípravné fázi, přičemž dne datum k věci vypovídal obžalovaný místopředseda představenstva právnická osoba Soud prvního stupně zde již tedy hodnotil, že žalovaná již v té době jako osoba řídící vůči společnosti právnická osoba nepochybně měla povědomí o tom, že zaměstnanci této dceřiné společnosti, resp. i člen statutárního orgánu, jsou trestně stíháni v souvislosti se vznikem nároku právnická osoba – právnická osoba, a jméno – právnická osoba, na podporu ke konci roku rok.

7. Soud prvního stupně dále zjistil, že se žalobkyně vedle náhrady škody, které se po žalované domáhá v tomto anonymizováno, domáhala také vydání bezdůvodného obohacení po výrobcích elektřiny. Žalobkyni byl v řízeních u anonymizováno pravomocně přiznán nárok na vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši částka s příslušenstvím.

8. Soud prvního stupně dále činil v bodech 10. až 12. napadeného rozsudku zjištění, jaká byla výkupní cena elektřiny vyrobené využitím slunečního záření u výroben uvedených do provozu v roce rok i rok, a to v letech rok a rok, a jaká byla celková vyplacená částka výrobcům ze strany žalobkyně za dodanou elektrickou energii vykoupenou v letech rok a rok žalobkyní.

9. Dále zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky částka jako náhrady škody předžalobní výzvou ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě částky částka jako náhrady škody předžalobní výzvou ze dne datum.

10. Svá zjištění pak soud prvního stupně shrnul do závěru o skutkovém stavu (viz bod 29 napadeného rozsudku) a to tak, že mezi účastníky anonymizováno je nesporné, že žalovaná byla do datum jako provozovatel regionální distribuční soustavy povinna na základě § 4 odst. 4 zákona o OZ vykupovat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů připojených k její regionální distribuční soustavě, mezi ty patřily mimo jiné výrobny jméno – příjmení, VT – příjmení a jméno – příjmení. Dnem účinností zákona o anonymizováno, tedy datum, přešla tato povinnost na žalobkyni jako na povinně vykupující ve smyslu § 10 odst. 1 a 2 zákona o anonymizováno. Žalovaná předala v souladu s přílohami číslo registrační vyhlášky, žalobkyni mimo jiné informaci o uvedení výroben do provozu dne datum. Žalovaná však zároveň právnická osoba sdělila, že výrobny elektřiny byly uvedeny do provozu až datum.

11. Po právní stránce se pak soud prvního stupně nejprve zabýval námitkou promlčení. Odkázal na § 106 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Uvedl, že za okamžik vzniku škody je nutné považovat okamžik zaplacení dluhu a nikoliv samotný vznik dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V tomto případě tedy začala škoda vznikat dne datum, kdy byla výrobcům vyplacena první platba. Žaloba byla podána dne datum, tedy před uplynutím tříleté lhůty. Pokud jde o rozšíření žaloby, tím se žalobkyně domáhala škody, která vznikala postupně od první platby provedené dne datum. Rozšíření žaloby bylo zdejšímu soudu doručeno dne datum, i v tomto případě tedy před uplynutím tříleté lhůty.

12. Dále odkázal na § 420 odst. 1 a 3 obč. zák. a zabýval se jednotlivým podmínkami odpovědnosti za škodu, tj. porušením povinnosti, vznikem škody a příčinnou souvislostí. K otázce porušení právní povinnosti zopakoval, že mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná v souvislosti s přechodem povinnosti povinného výkupu předala různé údaje o uvedení výroben do provozu (a potažmo o různém nároku na podporu formou výkupních cen) žalobkyni a operátorovi trhu anonymizováno. Žalovaná tvrdila, že správné údaje byly předány žalobkyni, zatímco právnická osoba byly v důsledku nesprávné interpretace a vyplnění excelové tabulky předány informace nesprávné. Zaměstnanec žalované si měl sloupec tabulky nazvaný„ datum uvedení do provozu“ vyložit jako datum uvedení měřícího zařízení do provozu, nikoliv jako datum uvedení výrobny do provozu. Výslechem svědků ani jinými důkazy označenými žalovanou však nebylo prokázáno, že chybné vyplnění tabulky pro anonymizováno vzniklo tím, že její zaměstnanec si nesprávně vyložil obsah excelové tabulky, neboť všichni vyslechnutí zaměstnanci žalované jako svědci vyplnění této tabulky popřeli a zároveň nebyli schopni uvést, kdo tuto tabulku ve skutečnosti vyplnil a odeslal právnická osoba žalované, že předání rozdílných tabulek žalobkyni a anonymizováno nepředstavuje porušení žádné právní povinnosti, jelikož jí právní předpisy v tomto směru neukládaly žádnou povinnost, že samotný zákon o anonymizováno ani registrační vyhláška žádnou povinnost žalované vůči žalobkyni v souvislosti s přechodem povinnosti povinného výkupu na žalobkyni neukládají, že prováděcí právní úprava k zákonu o anonymizováno obsažená v § 13 odst. 3 a 5 registrační vyhlášky překračuje rámec zákonného zmocnění, a to v rozsahu, v němž jsou žalované v § 13 odst. 3 a odst. 5 registrační vyhlášky uloženy povinnosti týkající se předání údajů o výrobnách povinně vykupujícímu, resp. anonymizováno, nemohou obstát. Žalovaná údaje předala žalobkyni právě proto, že si byla vědoma, že plní povinnost uloženou jí právními předpisy, což bylo prokázáno průvodním dopisem k předávaným informacím ze dne datum adresovaném žalobkyni, ve kterém žalovaná výslovně uvedla:„ na základě zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a prováděcí vyhlášky č. 346/2012 Sb., Vám předáváme data o výrobcích a výrobnách s podporovanými zdroji elektrické energie, kteří v letošním roce uplatňují nárok na podporu výkupní cenou (u naší společnosti právnická osoba) a i pro příští rok rok zvolili režim podpory výkupní cenou.“ Registrační vyhláška byla přijata anonymizováno na základě zmocnění v § 53 odst. 2 zákona o anonymizováno (toto ustanovení nabylo účinnosti již dne datum) mimo jiné ke stanovení postupů a termínů v souvislosti s výběrem a registrací formy podpory elektřiny u operátora trhu ve smyslu písm. c) a d) tohoto ustanovení. Mezi tyto postupy lze zahrnout i postup spočívající v povinnosti podle § 13 odst. 3 registrační vyhlášky předat povinně vykupujícímu údaje nezbytné pro uzavření smlouvy o dodávce elektřiny s tímto výrobcem, pokud jsou provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy tyto údaje známé. Účelem tohoto ustanovení bylo zajistit včasné uzavření smluv o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů před účinností zákona o anonymizováno a zabránit tak tomu, aby od datum docházelo k neoprávněné dodávce do elektrizační soustavy bez právního důvodu ve smyslu § 52 odst. 1 písm. a) zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Vzhledem k tomu, že provozovatelé přenosových nebo regionálních distribučních soustav byli v pozici povinně vykupujících do datum a disponovali tak všemi potřebnými údaji, je logické, že povinnost předat potřebné informace subjektům povinně vykupujícím od datum byla uložena právě jim.

13. Soud prvního stupně také uzavřel, že pravdivá nejsou ani tvrzení žalované, že nemohla disponovat správnými daty o uvedení výroben do provozu. Bylo prokázáno, že žalovaná si již v roce rok musela být vědoma probíhajícího anonymizována dvě slova vůči zaměstnancům, resp. členovi statutárního orgánu, své dceřiné společnosti právnická osoba, v souvislosti se vznikem nároku právnická osoba – právnická osoba, a jméno – právnická osoba, na podporu ke konci roku rok a tedy i pochybností o tom, kdy byly tyto výrobny skutečně uvedeny do provozu. Zároveň sama žalovaná přinejmenším pro účely předání informací právnická osoba sama pracovala s informací, že všechny tři předmětné výrobny byly uvedeny do provozu až v roce rok. Pokud se žalovaná snaží bagatelizovat vyplňování údajů do tabulky právnická osoba a uvádí, že šlo o pouhý omyl, nelze se s tímto přístupem ztotožnit, když v anonymizováno nebylo prokázáno, že by tyto informace uvedla do tabulky omylem, aniž by si byla vědoma, že jsou ve skutečnosti pravdivé. Soud prvního stupně tedy vzal za prokázané, že žalovaná porušila právní povinnosti předat žalobkyni správné údaje o předmětných výrobnách dle § 13 odst. 3 registrační vyhlášky a namísto toho předala žalobkyni údaje nesprávné, aniž by jí alespoň sdělila, že o těchto datech uvedení do provozu existují pochybnosti. Soud prvního stupně dále doplnil, že i při případné neexistenci povinnosti předat informace dle zákona o anonymizováno a registrační vyhlášky, by muselo být shledáno porušení prevenční povinnosti žalované dle § 415 obč. zák., dle kterého je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Pokud totiž žalovaná předala žalobkyni a operátorovi trhu anonymizováno různé údaje o uvedení předmětných výroben do provozu, musela si být vědoma, že tyto subjekty budou s informacemi dále nakládat jako s pravdivými. Žalované muselo být známo, že zejména žalobkyně je na sdělených údajích závislá a bude na jejich základě muset uzavřít smlouvy o výkupu elektřiny, aniž by informace mohla jakkoliv ověřit. Žalované také muselo být známo, že datum uvedení do provozu bude rozhodující pro výši vyplácené podpory a může tak vzniknout škoda, k čemuž také došlo.

14. K otázce vzniku škody na straně žalobkyně soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně uzavřela na základě údajů poskytnutých žalovanou smlouvy o výkupu elektřiny s výrobci elektřiny. Na základě smluv následně žalobkyně hradila těmto společnostem podporu ve výši stanovené cenovými rozhodnutími anonymizováno platnými pro výrobny uvedené do provozu v roce rok. Žalobkyně vystupuje při povinném výkupu jako prostředník mezi výrobci a operátorem trhu, právnická osoba. Mezi povinnosti anonymizováno jako operátora trhu patří v souladu s § 20a odst. 4 písm. x) energetického zákona povinnost hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho anonymizováno. Žalobkyně tedy spoléhala na to, že jí podpora vyplácená výrobcům bude následně proplácena ze strany operátora trhu s elektřinou. Žalobkyně v dubnu rok na základě prověření částek obdržených od anonymizováno v roce rok zjistila, že jí anonymizováno proplácí pouze rozdíl mezi výkupní cenou platnou pro výrobny uvedené do provozu v období od datum do datum a hodinovou cenou. anonymizováno tedy vycházela z jiného data uvedení výroben do provozu, než jaké vyplývalo z podkladů předaných žalobkyní, podle nichž mělo dojít k jejich uvedení do provozu před koncem roku rok. Žalobkyně se v anonymizováno u anonymizováno a následně i v anonymizováno podle části páté o. s. ř. domáhala doplacení rozdílu od anonymizováno, přičemž vycházela z předpokladu, že výrobny byly skutečně uvedeny do provozu v roce rok. Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, však bylo rozhodnuto, že předmětné výrobny elektřiny byly uvedené do provozu až v roce rok a nikoliv v roce rok a byl tak zamítnut nárok žalobkyně vůči právnická osoba. Pokud jde o možné vymáhání nároku na vydání bezdůvodného obohacení proti samotným výrobcům, bylo prokázáno, že žalobkyně tento nárok také uplatnila a byl jí již pravomocně přiznán výše uvedenými rozhodnutími anonymizováno v celkové výši částka s příslušenstvím. Lze nicméně očekávat, že vymahatelnost těchto pohledávek bude s ohledem na chybějící aktiva na straně všech tří výrobců prakticky nemožná. Žalobkyně přitom nemohla vyčkávat s podáním žaloby na náhradu škody proti žalované pouze z důvodu potencionální možnosti uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení proti výrobcům, když takový postup by jen významně oddálil okamžik, kdy se dočká náhrady finančních prostředků, které byla s ohledem na postavení povinně vykupující nucena vynaložit již v letech rok a rok s očekáváním jejich proplacení od právnická osoba. Žalobkyně zároveň s ohledem na běh promlčecích lhůt podala žalobu vůči žalované v nejpozdějším možném termínu a později by tedy již své právo zřejmě s úspěchem u soudu uplatnit nemohla. Soud prvního stupně pak dodal, že v případě plnění výrobců elektřiny na jejich dluh z titulu bezdůvodného obohacení, zanikne v odpovídajícím rozsahu také dluh žalované z titulu náhrady škody. Zde odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. Dále uvedl, že vzniklý rozdíl mezi výkupními cenami stanovenými pro zdroje uvedené do provozu v roce rok proplacenými výrobcům a výkupními cenami stanovenými pro zdroje uvedené do provozu v roce rok, dorovnanými ze strany anonymizováno tedy nepochybně představuje škodu na straně žalobkyně. Od výrobců elektřiny bylo v roce rok dodáno žalobkyni celkem 14 765 156 KWh, což při ceně 5,723 spisová značka (cena pro zdroje uvedené do provozu v roce rok) znamená, že výrobci měli nárok na zaplacení částky částka. Od výrobců elektřiny bylo v roce rok dodáno žalobkyni celkem 10 826 931 kWh, což při ceně 5,837 spisová značka (cena pro zdroje uvedené do provozu v roce rok) znamená, že výrobci měli nárok na zaplacení částky částka Celkem tedy výrobci měli nárok na zaplacení částky částka. Výrobcům však bylo žalobkyní vyplaceno celkem částka, jelikož žalobkyně z výše uvedených důvodů operovala s výkupní cenou elektřiny pro zdroje uvedené do provozu v roce rok. Rozdíl mezi částkou vyplacenou žalobkyní a částkami, na které měli výrobci nárok při aplikaci správných ceníků, je škodou vzniklou na straně žalobkyně. Tato částka činí částka.

15. K otázce příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody soud prvního stupně uvedl, že je zjevné, že pokud by žalovaná předala žalobkyni a právnická osoba stejná data o uvedení výroben do provozu, proplacené výkupní ceny výrobcům by byly v plném rozsahu následně dorovnány ze strany anonymizováno (bez ohledu na to, zda by žalovaná vůči žalobkyni i anonymizováno shodně uvedla, že výrobny byly uvedeny do provozu v roce rok nebo rok) a žádná škoda na straně žalobkyně by nemohla objektivně vzniknout. Žalovaná si přitom musela být vědoma, že pokud žalobkyně na základě údajů od žalované uzavře smlouvy o povinném výkupu a bude dle nich hradit výrobcům výkupní ceny stanovené pro výrobny uvedené do provozu v roce rok a zároveň jí právnická osoba bude proplácet pouze rozdíl mezi hodinovou cenou a výkupními cenami stanovenými pro výrobny uvedené do provozu v roce rok, dojde na straně žalobkyně ke vzniku závažné majetkové újmy. Vztah mezi porušením právní povinnosti žalované a vznikem škody na straně žalobkyně byl tedy bezprostřední a předvídatelný.

16. Soud prvního stupně se dále zabýval otázkou, zda žalobkyně nemohla odhalit nesrovnalosti ohledně data uvedení výroben do provozu dříve a minimalizovat tak vzniklou škodu. K tomu uvedl, že v anonymizováno vyšlo najevo, že žalobkyně byla při uzavírání smluv o výkupu elektřiny odkázána na informace poskytnuté jí žalovanou. Před koncem roku rok, kdy bylo nutné smlouvy uzavřít, ještě neexistoval ani centrální systém anonymizováno, který byl zřízen až k datum s účinností zákona o anonymizováno a teprve následně byla zpřístupňována data o jednotlivých výrobcích. Žalobkyni byl systém přístupný až od datum, tedy po uzavření smluv s výrobci elektřiny. Žalobkyně přitom neměla důvod domnívat se, že by poskytnuté údaje o výrobnách nebyly pravdivé a neměla důvod je přezkoumávat, což ani nebylo fakticky možné. Žalobkyně v roce rok zajišťovala povinný výkup ve vztahu k celkem 3 725 výrobcům elektřiny ze slunečního záření, se kterými měla ve své podstatě formální vztah, a fakticky nemohla prověřovat převzaté údaje ohledně uvedení jednotlivých výroben do provozu u každé z nich. Žalobkyně poprvé zjistila nesrovnalosti až v dubnu rok na základě prověření částek obdržených od anonymizováno za rok rok při zpracovávání regulačních výkazů, které měly být anonymizováno předloženy do datum. V reakci na tato zjištění žalobkyně dne datum napsala dopisy právnická osoba, výrobcům i žalované a zjišťovala skutečný stav. Dostalo se jí však rozporných informací, když jí právnická osoba potvrdila, že trvá na informaci, že výrobny byly uvedené do provozu v roce rok, zatímco výrobci i žalovaná trvali na roce rok. Žalobkyně v reakci iniciovala sporné anonymizováno proti právnická osoba u anonymizováno a následně i u soudů podle části páté o. s. ř. Tato anonymizováno přinesla pravomocné potvrzení, že výrobny byly uvedeny do provozu, což však bylo najisto postaveno až rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Žalobkyně i po zjištění nesrovnalostí pokračovala ve vyplácení podpory až do srpna rok, kdy byla proplacena faktura za červenec rok. Další faktury již žalovaná proplácela pouze na základě sjednané bankovní záruky a tyto platby nejsou předmětem tohoto anonymizováno. Škoda na straně žalobkyně mohla být výrazně nižší, pokud by přestala s proplácením faktur výrobců elektřiny bezprostředně po zjištění možných nesrovnalostí a neproplatila tak faktury za duben až červenec rok. Soud prvního stupně však při posuzování této skutečnosti vzal v potaz tehdejší situaci žalobkyně. Ta byla nejprve přesvědčena, že výrobny byly uvedeny do provozu v roce rok a předpokládala tedy, že chyba je na straně anonymizováno, o čemž byla ujišťována i žalovanou (mimo jiné dopisem ze dne datum. Z tohoto důvodu také žalobkyně nejprve (neúspěšně) uplatnila svůj nárok na doplacení rozdílu proti právnická osoba ve sporném anonymizováno u anonymizováno. Za takové situace pak žalobkyně neměla v květnu rok důvod omezovat platby ve prospěch výrobců. Tyto platby navíc žalobkyně zasílala na účty zástavních věřitelů výrobců právnická osoba, a anonymizována dvě slova, příjmení příjmení, a snížením plateb by tak sama mohla porušit své povinnosti vyplývající jí ze zástavních práv a způsobit riziko vzniku další škody na své straně či na straně výrobců, kteří by se v krajním případě mohli dostat i do úpadku. Žalobkyně by se vystavovala také riziku vzniku deliktní odpovědnosti podle zákona o anonymizováno. Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že žalobkyně své prevenční povinnosti ve smyslu § 415 obč. zák. dostála a po zjištění nesrovnalostí ohledně data uvedení výroben do provozu učinila vše, co skutečně učinit mohla a to v přiměřené době a vzniklou škodu nakonec žalobkyně skutečně minimalizovala sjednáním bankovní záruky pro faktury proplácené v září rok a později. Na základě výše uvedeného soud prvního stupně shledal, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu a žalobě tedy v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů anonymizováno rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle zásady úspěchu ve věci.

17. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítla, že soud prvního stupně nepřihlédl ke skutečnostem tvrzeným žalovanou a k jí označeným důkazům (§ 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř.); anonymizováno je stiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř.); soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností (§ 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř.); soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř). Rozsudek dále spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.).

18. Konstatovala, že odpovědnost žalované za škodu dovozuje žalobkyně z premisy, že vznik rozdílu mezi výkupní cenou, kterou žalobkyně vyplatila v předmětném období výrobnám, a výkupní cenou, kterou žalobkyni proplatila právnická osoba, zavinila žalovaná, neboť při přechodu povinnosti povinného výkupu elektřiny z výroben z žalované na žalobkyni, k němuž došlo v důsledku změny právní úpravy, předala koncem roku rok žalobkyni ve vztahu k výrobnám nesprávný údaj o jejich datu uvedení do provozu. Jiný údaj o datu uvedení výroben do provozu pak žalovaná předala anonymizováno. To však žalovaná od počátku odmítá, neboť nebyly splněny předpoklady její odpovědnosti za škodu ve smyslu § 420 obč. zák., ale i 415 obč. zák. Žalobkyně navíc neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

19. Pokud jde o nedostatečně zjištěný skutkový stav, poukázala na skutečnost, že žalobkyně uzavřela dne datum smlouvy o výkupu elektřiny přímo s výrobci, kteří se v nich zavázali uvést pravdivé údaje, přičemž uvedli, že dotčené výrobny byly uvedeny do provozu v roce rok, informaci žalobkyni tedy potvrdili přímo výrobci. Ze sdělení anonymizováno ze dne datum pak soud prvního stupně zjistil (viz bod 8 napadeného rozsudku) že ke dni datum byl zřízen centrální systém anonymizováno (dále též„ CS anonymizováno“) sloužící pro administraci výplaty provozní podpory. Ze sdělení anonymizováno vyplynuly i další zásadní skutečnosti, které soud prvního stupně neuvádí, a sice že žalobkyně měla přístup k registračním údajům vedeným v CS anonymizováno ve vztahu k výrobnám, u nichž je jako povinně vykupující obchodník v systému evidována. Po migraci dat o jednotlivých výrobnách do systému anonymizováno ze strany provozovatelů distribučních soustav se do systému registrovali prostřednictvím svého elektronického certifikátu výrobci, čímž získali přístup ke svým údajům evidovaným v systému anonymizováno. Ke kontrole údajů pak byli výrobci ze strany anonymizováno vyzváni. Rozpor v datech, která žalovaná poskytla žalobkyni a anonymizováno byl způsoben formální chybou technických pracovníků distribuční soustavy žalované při vyplňování migračních dat do excelového souboru anonymizováno, což žalovaná v průběhu anonymizováno vysvětlovala. Žalovaná příjmení žádala o zajištění nápravy chybného údaje. Nesprávné je také zjištění učiněné soudem prvního stupně v bodě 22 napadeného rozsudku o tom, že žalovaná jako řídící osoba měla nepochybně povědomí o tom, že zaměstnanci společnosti právnická osoba, (zde i upozornila na chybné označení, správně má být právnická osoba), resp. i člen statutárního orgánu, jsou trestně stíháni v souvislosti se vznikem nároku právnická osoba – právnická osoba a jméno – právnická osoba, na podporu ke konci roku rok. Z trestních rozsudků, na které soud prvního stupně odkazuje, žádná vědomost žalované o anonymizována dvě slova nevyplývá. Vědomost pak nemůže bez dalšího vyplývat z výroční zprávy žalované za rok 2015. Žalovaná dále nesouhlasila s tím, že z výpovědí svědků nevyplynuly relevantní skutečnosti ani s tím, že tzv. migrační soubor je bez významu. Migrační soubor byl během anonymizováno opakovaně oběma stranami uváděn a byl i opakovaně předmětem dotazů ze strany soudu a vyjádření účastníků anonymizováno během nařízených soudních jednání. Migrační soubor je tabulka ve formátu excel vytvořená právnická osoba, která sloužila k migraci dat týkajících se výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu do datum od provozovatelů distribučních soustav do systému anonymizována dvě slova provozovatelům distribuční soustavy, kterou byla koncem roku rok i žalovaná, k vyplnění tabulky neposkytl žádné instrukce. anonymizováno dle svého vyjádření zamýšlel, aby provozovatelé distribuční soustavy uvedli do sloupce tabulky označeného„ Datum uvedení do provozu“ datum, kdy byly uvedeny do provozu výrobny. Žalovaná si při vyplňování tabulky sloupec tabulky vyložila jiným způsobem, resp. domnívala se, že do předmětného sloupce má být vyplněno datum uvedení do provozu instalovaného měřicího zařízení výroben, tedy datum prvního zprovoznění přenosu dat z elektroměru výroben do informačního systému anonymizováno. Z tohoto důvodu bylo z její strany u výroben vyplněno namísto data„ do datum“ datum„ datum“. Jak je zřejmé z přiložené vyplněné tabulky, migrační soubor, výraz„ datum uvedení do provozu“ (sloupec AE), ve kterém chybí upřesnění„ čeho“, lze vykládat více způsoby s tím, že jedním z možných výkladů je datum uvedení měřícího zařízení (elektroměru) do provozu, neboť předmětný sloupec se nachází vedle sloupce s označením„ Datum instalace měřícího zařízení“. Žalovaná dále nesouhlasila s posouzením věci ze strany soudu prvního stupně v bodě 29 napadeného rozsudku. Mezi stranami sporu nebylo nesporné, že žalovaná sdělila právnická osoba, že výrobny byly uvedeny do provozu až datum. Mezi žalovanou a anonymizováno došlo k nedorozumění, kdy si žalovaná jinak vyložila předmětný sloupec migrační tabulky. Žalovaná tedy vědomě anonymizováno nesdělila, že výrobny byly uvedené do provozu v roce rok.

20. Dále žalovaná tvrdila, že soud prvního stupně nesprávně posoudil předpoklady odpovědnosti žalované za škodu. Podrobně argumentovala, že neporušila žádnou povinnost. Zopakovala své stanovisko, že anonymizováno vydáním předmětného ustanovení registrační vyhlášky překročil rámec svého zákonného zmocnění zakotveného v § 53 odst. 2 zákona o anonymizováno. Soud prvního stupně s názorem žalované sice nesouhlasil. Žalovaná nicméně ze zákonného zmocnění dovozuje, že termíny a postupy výběru formy podpory a termíny a postup registrace formy podpory elektřiny byl anonymizováno zmocněn ve vyhlášce stanovit jen ve vztahu k operátorovi trhu, nikoliv ve vztahu k povinně vykupujícímu. Takové zákonné zmocnění pro anonymizováno je i logické, neboť zatímco mezi výrobcem elektřiny a operátorem trhu s elektřinou, právnická osoba, je vztah založen pouze právními předpisy a je tudíž nezbytné upravit tento vztah ve všech podrobnostech, mezi výrobcem elektřiny a povinně vykupujícím dochází k uzavření smlouvy, jejímž předmětem je úprava vzájemných práv a povinností ve vztahu k povinnému výkupu. Kromě toho zákon o anonymizováno ve vztahu k prováděcímu předpisu hovoří jen o formách podpory, tj. o formě výkupních cen či zelených bonusů, nikoliv o dalších údajích ve vztahu k výrobnám. Žalovaná tak uzavřela, že dle jejího názoru byla povinnost provozovatele distribuční soustavy k předání údajů povinně vykupujícímu obsažená v § 13 odst. 3 registrační vyhlášky stanovená anonymizováno nad rámec zákonného zmocnění. Žalovaná tak neměla povinnost údaje týkající se výroben žalobkyni předat, neboť povinnosti mohou být stanoveny pouze zákonem nebo na základě zákona, což registrační vyhláška v této části nesplňuje. Žalovaná ještě doplnila, že povinnost stanovená v § 13 odst. 3 registrační vyhlášky dopadala na jiný případ, než byla situace žalované a předmětných výroben. Povinnost předat povinně vykupujícímu údaje dle § 13 odst. 3 registrační vyhlášky se vztahovala pouze na provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy, u něhož výrobce postupem podle bodu 22 zvolil pro rok rok podporu formou výkupních cen. Ustanovení § 13 odst. 2 registrační vyhlášky pak stanoví, že výrobce, který uplatní nárok na podporu elektřiny za období do datum včetně, oznámí změnu vybrané formy podpory pro rok rok pro výrobní zdroj elektřiny provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy do datum. Předmětná ustanovení je tedy třeba vykládat v tom smyslu, že povinnost provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy předat povinně vykupujícímu údaje o výrobnách se týkala pouze situace, kdy výrobce nově zvolil pro rok rok podporu formou výkupních cen, nikoliv situace, kdy k nové volbě podpory formou výkupních cen pro rok rok nedošlo. U předmětných výroben pak nastala druhá uvedená situace, tedy k žádné změně vybrané formy podpory nedošlo, neboť výrobny pokračovaly v roce rok ve zvolené formě podpory výkupními cenami, kterou využívaly i ke konci roku rok. Žalovaná tedy neměla povinnost předat žalobkyni údaje o výrobnách ani na základě § 13 odst. 3 registrační vyhlášky. Předmětný závěr je logický i z hlediska přechodných ustanovení zákona o anonymizováno, která stanoví zachování kontinuity dosud poskytované podpory elektřiny. příjmení je přitom ustanovení § 54 odst. 1 zákona o anonymizováno, z něhož vyplývá, že pro elektřinu z výroben elektřiny uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti zákona o anonymizováno, pro kterou vznikl nárok na podporu elektřiny výkupními cenami podle dosavadních právních předpisů (zejména tedy podle zákona o OZE), vzniká nárok na podporu elektřiny formou výkupních cen i podle zákona o anonymizováno. Žalovaná předala žalobkyni údaje, které měla koncem roku rok k dispozici. V té době byly výrobny vedené jako výrobny uvedené do provozu v roce rok. Výrobny pak čerpaly podporu formou výkupních cen v tomu odpovídající výši. Žalovaná tak žalobkyni nemohla předat koncem roku rok jiné údaje než, že se jedná výrobny uvedené do provozu v roce rok. Ustanovení § 13 odst. 3 registrační vyhlášky neobsahuje výraz„ správné údaje“, ale výraz„ údaje, které jsou známé“. Koncem roku rok žalovaná nemohla předvídat, že dojde ke zpochybnění data uvedení výroben do provozu a nemohla předvídat výsledek správních a soudních anonymizováno. Žalovaná není a nikdy nebyla v pozici, aby mohla autoritativně rozhodnout o tom, kdy byly výrobny skutečně uvedeny do provozu a na jakou výši podpory mají nárok. K výkupu elektřiny ze strany žalobkyně a v jeho rámci k poskytování podpory ve formě výkupních cen docházelo až na základě smluv o výkupu elektřiny. Údaje v nich obsažené jsou údaji, které před uzavřením smluv poskytli výrobci. Ti pak musí nést odpovědnost za jejich správnost a úplnost.

21. Žalovaná také nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně o porušení prevenční povinnosti. Opět zopakovala, že soud vycházel z nesprávného předpokladu, že žalovaná předala jiné údaje žalobkyni a jiné anonymizováno. Podrobně poté rozvedla, proč tomu tak nebylo. Žalovaná neměla a nemohla mít z poskytnutí odlišných údajů žádný prospěch, ani žádnou jinou výhodu. Je tedy zcela jasné, že uvedení nesprávného údaje v tabulce žalobkyně byl omyl.

22. K existenci škody žalovaná v odvolání uvedla, že žalobkyně by se měla primárně po výrobcích elektřiny domáhat vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně si je této skutečnosti vědoma a údajný nárok, který je předmětem žaloby na náhradu škody, současně uplatnila po anonymizováno a výrobcích. Podle informací předložených žalobkyní v soudním anonymizováno byly její nároky vůči anonymizováno ze strany anonymizováno a soudů zamítnuty. Žalobkyně nicméně uspěla se svými nároky uplatněnými v anonymizováno u anonymizováno proti výrobcům. Celkem jí tak bylo (počítáno za období od datum do datum) přiznáno cca částka a rozhodnutí anonymizováno, kterými tak bylo učiněno, jsou již pravomocná. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyni nemohla vzniknout škoda, neboť výrobci inkasovali podporu ve formě výkupních cen v cenách pro výrobny uvedené do provozu v roce rok bez právního důvodu a jsou povinni z titulu bezdůvodného obohacení takto poskytnout podporu (resp. její rozdíl k cenám pro výrobny uvedené do provozu v roce rok) vrátit. Majetková podstata žalobkyně se tak zmenšila jen dočasně. Jsou to přitom výrobci, kdo se obohatil na úkor žalobkyně. Škoda by žalobkyni vznikla až tehdy, pokud by se po výrobcích nedomohla plnění. Zde se však soud prvního stupně zcela překvapivě a bez jakéhokoliv dokazování spokojil s neurčitým tvrzením žalobkyně, že lze očekávat, že vymahatelnost pohledávek za výrobnami bude s ohledem na chybějící aktiva na straně všech tří výrobců prakticky nemožná. Nijak nevypořádal s námitkou žalované, že tvrzení žalobkyně je v rozporu s údaji obsaženými ve vztahu k výrobcům v obchodním rejstříku. Soud prvního stupně se tedy bez provedení jakéhokoliv dokazování ztotožnil s tvrzením žalobkyně, že vymahatelnost pohledávek, které jí byly přiznány pravomocnými rozhodnutími anonymizováno ve vztahu k výrobcům, je nemožná. Soud prvního stupně rezignaci na dokazování nijak nezdůvodnil, nezdůvodnil ani, z jakého důvodu se s tvrzením žalobkyně ztotožnil a z jakého důvodu odmítl námitky žalované proti předmětnému tvrzení.

23. Žalovaná dále shledala pochybení soudu prvního stupně v tom, že i přes zjištění nesouladu mezi částkou, kterou žalobkyně uplatňuje v předmětném soudním anonymizováno z titulu náhrady škody a částkou, kterou žalobkyně uplatnila po výrobcích z titulu bezdůvodného obohacení, tento nesoulad nijak nezkoumal.

24. Pokud jde o příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a škodou soud prvního stupně vycházel z chybné premisy, že žalovaná záměrně předala, resp. si byla alespoň vědoma toho, že předává rozdílná data uvedení výroben do provozu žalobkyni a právnická osoba a současně si byla vědoma, že pokud žalobkyně na základě údajů od žalované uzavře smlouvy o výkupu elektřiny a bude dle nich hradit výrobcům výkupní ceny stanovené pro výrobny uvedené do provozu v roce rok a zároveň jí právnická osoba bude proplácet pouze rozdíl mezi hodinovou cenou a výkupními cenami stanovenými pro výrobny uvedené do provozu v roce rok, dojde na straně žalobkyně ke vzniku závažné majetkové újmy (viz odst. 54 Rozsudku). Soud prvního stupně pak z této premisy dovodil, že vztah mezi porušením právní povinnosti žalované a vznikem škody na straně žalobkyně byl bezprostřední a předvídatelný. Citovaná premisa soudu prvního stupně je však nesprávná. Žalovaná předně vycházela toho, že předává žalobkyni i právnická osoba ve vztahu k výrobnám stejné údaje. Žalovaná neměla důvod se domnívat, že právnická osoba dovodí z tabulky s migračními údaji zaslané žalovanou jiné údaje, než byly údaje, které žalovaná zamýšlela poskytnout. Žalovaná v okamžiku předání údajů na žalobkyni a na anonymizováno, tedy koncem roku rok, vycházela z toho, že výrobny byly uvedené do provozu v roce rok, neboť takto byly výrobny koncem roku rok vedené a takto jim i byla poskytována podpora. Žalovaná hradila výrobnám výkupní cenu pro zdroje uvedené do provozu v roce rok na základě smluv o výkupu elektřiny. Výrobci přitom uvedli žalobkyni v omyl, že jimi provozované výrobny jsou zdroji uvedenými do provozu v roce rok, přestože ve smlouvách o výkupu elektřiny deklarovali správnost údajů. Výrobci současně uvedli v omyl i žalovanou, která jim podporu ve formě výkupních cen do konce roku rok poskytovala a předala údaje o výrobnách, které jí byly tehdy známé, žalobkyni. Pokud jde o kompenzaci vyplacené podpory ze strany anonymizována dvě slova odmítá žalobkyni uhradit rozdíl mezi podporou pro zdroje uvedené do provozu v roce rok a podporou pro zdroje uvedené do provozu v roce rok nikoliv z důvodu údajů předaných anonymizováno ze strany žalobkyně, ale z toho důvodu, že anonymizováno zastává právní názor, že výrobny byly uvedené do provozu v roce rok. Názor právnická osoba byl později potvrzen anonymizováno a soudy. Neexistence příčinné souvislosti je dána i skutečností, že žalobkyně nese výlučné zavinění na jí tvrzené škodě.

25. Dále žalovaná argumentovala, že žalobkyně mohla škodě zabránit, pokud by si ověřila jí přístupné informace ze systém anonymizováno přístupného jí ve vztahu k výrobcům od datum.

26. Žalovaná závěrem poukázala na překvapivost rozhodnutí soudu prvního stupně a navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta, ev. jeho zrušení a vrácení soudu prvního stupně k dalšímu anonymizováno.

27. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že napadený rozsudek je založen na správných skutkových zjištěních, a že věc rovněž byla správně právně posouzena. Současně byly v anonymizováno prokázány veškeré rozhodné skutečnosti, které jsou podmínkou pro vyhovění nároku na náhradu škody uplatněnému touto žalobou, tedy jak porušení právní povinnosti na straně žalovaného, tak vznik škody na straně žalobce a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. Podrobně pak vyvracela jednotlivé argumenty žalované rozvedené v odvolání. S napadeným rozsudkem se ztotožnila a navrhla jeho potvrzení.

28. V rámci repliky žalovaná zopakovala nejpodstatnější body své argumentace, a m. j. uvedla, že nemohla předvídat vývoj judikatury soudů ohledně posuzování podmínek uvedení výroben do provozu, která nakonec vedla k tomu, že soudy u dotčených výroben dospěly k závěru, že nebyly uvedeny do provozu v roce rok.

29. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně anonymizováno, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání žalobkyně shledal důvodným.

30. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav procesně správným postupem. Odvolací soud proto z většiny skutkových zjištění soudu prvního stupně vychází a na tato zjištění, tak jak jsou uvedena v rozsudku soudu prvního stupně a byla shrnuta výše, odkazuje s výjimkou dále uvedených doplněných a upřesněných skutkových zjištění. Odvolací soud postupem dle § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. doplnil skutková zjištění z některých listinných důkazů již ve spise založených.

31. Z těchto listina tedy odvolací soud zjistil následující skutečnosti. Z dopisu od anonymizováno adresovaného žalobkyni ze dne datum odvolací soud zjistil, že informaci o uvedení dotčených výroben dotčených výrobců (jméno – příjmení, jméno – příjmení, VT – příjmení) do provozu v roce rok obdržel anonymizováno od žalované a tato informace byla dostupná pro provozovatele soustavy i pro povinně vykupujícího od datum. Z dopisu od anonymizováno adresovaného žalobkyni ze dne datum odvolací soud zjistil, že anonymizováno trval na tom, že dotčené výrobny byly uvedeny do provozu dne datum, zopakoval, že tato informace byla pro žalobkyni dostupná od datum v systému CS anonymizováno, přičemž konstatoval, že předpokládal, že žalobkyně jako subjekt povinný výplatou podpory formou výkupní ceny provedla, vzhledem k popularitě, které se těmto třem výrobcům dostalo, kontrolu údajů v jejich nárocích na podporu s evidencí smluvních vztahů žalobkyně. Z dopisu anonymizováno adresovaného žalované ze dne datum odvolací soud zjistil, že anonymizováno sdělil žalované k její žádosti o nápravu chyb, kterých se dopustili její technici při migraci dat, že migrovaný soubor byl odpovědnými zástupci žalované řádně předán a kompletně vyplněn. Je z něj patrné, že k přiřazení obchodního subjektu a ukončení registrace příslušných výrobních OPM došlo dne datum. Zpětné zásahy po více než roce anonymizováno odmítl.

32. Odvolací soud dále zjistil, že žalobkyně uzavřela smlouvy o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů s dotčenými výrobci (jméno – příjmení, jméno – příjmení, VT – příjmení) dne datum. příjmení jméno – příjmení, jméno – příjmení byli zastoupeni v prvním případě jméno příjmení a ve druhém případě jméno příjmení. Ve všech třech smlouvách je pak v příloze podepsané téhož dne oběma stranami každé smlouvy uvedeno, že zdroj byl uveden do provozu dne datum. V čl. V bod 2 smlouvy je pak také uvedeno, že výrobce se zavazuje předávat vykupujícímu na základě této smlouvy (přímo či prostřednictvím provozovatele soustavy a operátora trhu) výlučně pravdivé a úplné údaje v souladu s platnými právními předpisy a žádné údaje nezamlčovat nebo nezastírat. Dále se zavazuje bez zbytečného odkladu informovat vykupujícího o všech změnách údajů o výrobně a o jakékoliv skutečnosti, která může mít vliv na jeho právo na podporu či výši podpory.

33. Odvolací soud pak dále zjistil z rozsudku soudu prvního stupně v anonymizováno vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka, a to rozsudku ze dne datum, že m. j. jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a příjmení příjmení byli uznáni vinnými ze zvlášť závažného anonymizována dvě slova ve stádiu pokusu, resp. příjmení příjmení anonymizováno částečně dokonaného a částečně ve stádiu pokusu. Z obsahu rozsudku je pro projednávanou věc podstatné, že přípravné anonymizováno ve věci probíhalo v roce rok, anonymizováno před soudem pak až v roce rok. jméno příjmení byl technikem společnosti právnická osoba, příjmení příjmení byl v době spáchání anonymizováno obchodním ředitelem a místopředsedou představenstva této společnosti. Podstata anonymizováno spočívala v tom, že jméno příjmení jako technik měl počátkem prosince rok vyhotovit Zprávu o revizi elektrické instalace pro výrobny jméno – příjmení a jméno – příjmení, ačkoliv věděl, že tyto výrobny nebyly v rozsahu revidovaných údajů dokončeny. jméno příjmení a jméno příjmení měli pak jako jednatelé dotčených výrobců (jméno – příjmení a jméno – příjmení) podepsat předávací protokol se zhotovitelem výroben, ačkoliv tyto ještě nebyly dokončeny a ten předat anonymizováno dne datum. Při rozhodování odvolacího soudu v uvedené anonymizováno kauze, a to Vrchního soudu v Olomouci dne datum, č. j. číslo jednací číslo, byla vina výše jmenovaných shledána i odvolacím anonymizováno soudem, ke zproštění obžaloby došlo pouze ve vztahu k Ing. jméno příjmení (viz uvedený rozsudek).

34. Odvolací soud primárně uvádí, že se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně v otázce promlčení. Zde tedy plně odkazuje na body 31 a 32 napadeného rozsudku. Pokud výrobcům ze strany žalobkyně byla první platba poskytnuta dne datum, od tohoto okamžiku začala vznikat tvrzená škoda, pokud tedy byla žaloba podána datum, byla podána v tříleté promlčecí době dle § 106 obč. zák. a nárok tak promlčen není. Obdobná situace ji i u rozšíření žaloby.

35. Odvolací soud však nesouhlasí s právním posouzením věci samé učiněným soudem prvního stupně. Odvolací soud zastává názor, že na straně žalované nedošlo k porušení právní povinnosti, jež by měla za následek vznik tvrzené škody, neshledává zde však ani příčinnou souvislost mezi tvrzeným porušením právní povinnosti a vznikem škody, nadto též vyčíslení škody považuje za diskutabilní a nedostatečně vysvětlené s ohledem na argumentaci žalované.

36. Odvolací soud musí přisvědčit argumentaci žalované, že mezi stranami nebylo nesporné, že by žalovaná sdělila jiný údaj o datu uvedení dotčených výroben do provozu žalobkyni (té měla uvést do konce roku rok) a anonymizováno (tomu měla uvést datum datum). Žalovaná tuto skutečnost nečinila nespornou, naopak argumentovala, že při vyplňování tzv. migrační tabulky, resp. migračního souboru pro anonymizováno uvedla do této tabulky (prostřednictvím některého ze svých tehdejších zaměstnanců), za absence pokynů k vyplnění ze strany anonymizováno, do kolonky„ datum uvedení do provozu“ datum datum, neboť tato kolonka se nacházela za kolonkou„ datum instalace měřícího zařízení“, proto si spojila souvislost mezi těmito dvěma kolonkami. Vyplnila tak údaj o instalace měřícího zařízení výroben, tedy datum prvního zprovoznění přenosu dat z elektroměru výroben do informačního systému anonymizováno, neboť měla za to, že se údaj vztahuje k instalaci měřícího zařízení. Otázka, zda je toto možné považovat za porušení prevenční povinnosti ve smyslu § 415 bude rozvedena níže.

37. Odvolací soud souhlasí s argumentací žalované uvedenou výše o tom, že zákon o anonymizováno neobsahoval zákonné zmocnění, na jehož základě by bylo možné ukládat žalované povinnosti. Tato skutečnost z § 53 odst. 2 tohoto zákona nevyplývá.

38. Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

39. Podle ustanovení § 53 odst. 2 zákona o anonymizováno v rozhodném znění anonymizováno (myšleno anonymizováno) stanoví vyhláškou

a) technicko-ekonomické parametry pro stanovení výkupních cen jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny,

b) dobu životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů,

c) termíny a postupy výběru formy podpory elektřiny u operátora trhu,

d) postup registrace formy podpory elektřiny u operátora trhu,

e) termíny a postupy výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu,

f) postup registrace provozní podpory tepla a podpory biometanu u operátora trhu,

g) postup registrace podpory formou bonusu na decentrální výrobu elektřiny u operátora trhu,

h) způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady operátorovi trhu,

i) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny za přenos elektřiny a ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny,

j) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny za přepravu plynu a ceny za distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou biometanu,

k) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny za distribuci elektřiny spojenou s podporou decentrální výroby elektřiny,

l) způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu, hodinové ceny a ceny za anonymizováno povinně vykupujícího,

m) termín nabídnutí elektřiny výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů povinně vykupujícímu,

n) termíny a způsob informování výrobce povinně vykupujícím nebo vykupujícím o dosažení záporné ceny na denním trhu s elektřinou a o situaci, kdy nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu.

40. Podle § 13 odst. 3 a 5 registrační vyhlášky provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy, u něhož výrobce postupem podle bodu 2 zvolil pro rok rok podporu formou výkupních cen, neprodleně předá povinně vykupujícímu údaje nezbytné pro uzavření smlouvy o dodávce elektřiny s tímto výrobcem, a to v rozsahu bodů 1, 3 až 5, 9, 10, 14, 15 a 18 přílohy číslo k této vyhlášce a přílohy číslo k této vyhlášce, pokud jsou provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy tyto údaje známé. (5) Provozovatel přenosové nebo regionální distribuční soustavy předá operátorovi trhu údaje o výrobcích, kteří uplatní nárok na podporu za období do datum a uplatňují ji i pro rok rok, jejich výrobních zdrojích elektřiny a zvolených formách podpory v rozsahu podle přílohy číslo k této vyhlášce. Tímto bude provedena evidence výrobních zdrojů elektřiny takových výrobců a registrace zvolených forem podpory v systému operátora trhu s účinností registrace formy podpory od datum, s výjimkou výrobních zdrojů elektřiny připojených do lokální distribuční soustavy, u nichž výrobce ještě následně zaeviduje identifikační číselný kód předávacího místa výrobního zdroje elektřiny v systému operátora trhu.

41. Odvolací soud zde přisvědčuje argumentaci žalované uvedené výše, že zákon o anonymizováno v § 53 odst. 2 neobsahoval dostatečně určité zákonné zmocnění ve smyslu čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky pro to, aby provozovateli regionální přenosové soustavy, tedy dosavadnímu povinně vykupujícímu, byly ukládány povinnosti obsažené v § 13 odst. 3 a 5 registrační vyhlášky. Z § 53 odst. 2 nelze jednoznačně dovodit komu, a proč mají být povinnosti prováděcí vyhláškou stanoveny. Nelze proto nyní argumentovat tím, že žalovaná jako původně povinně vykupující, porušila své zákonem uložené povinnosti. Na tom nemůže nic změnit skutečnost, že žalovaná při předávání údajů jak žalobkyni tak anonymizováno na tuto vyhlášku odkazovala.

42. Pokud jde o tvrzené porušení prevenční povinnosti dle § 415 obč. zák. zmíněné v bodě 35. tohoto rozsudku, dané chybným vyplněním migrační tabulky, toto soud při absenci zákonné povinnosti ke sdělení požadovaných údajů neshledává pro absenci zavinění. Žalovaná vysvětlila, že k poskytnutí údaje s datem datum došlo tím, že u kolonky„ datum uvedení do provozu“ (sloupec AE), ve kterém chybí upřesnění„ čeho“, byl vyplňující osobou proveden výklad, že jde o datum uvedení měřícího zařízení (elektroměru) do provozu, neboť předmětný sloupec se nachází vedle sloupce s označením„ Datum instalace měřícího zařízení“. Za situace kdy je možný rozdílný výklad údajů v tabulce zde tedy odvolací soud zavinění, byť ve formě nevědomé nedbalosti, neshledává. Navíc údaje poskytované anonymizováno byly od ledna rok přístupné v informačním systému CS anonymizováno a žalobkyně si je mohla ověřit.

43. Žalované též nelze klást za vinu, že koncem roku rok vycházela z toho, že dotčené výrobny byly uvedeny do provozu do konce roku rok, neboť sama v letech rok a rok dle údajů poskytnutých výrobci vyplácela podporu pro tyto výrobny jako pro výrobny uvedené do provozu do konce roku rok, tato podpora jí byla ze strany anonymizováno bez námitek proplácena. Ostatně v pozdějším sporu jí v rámci svého prvního rozhodnutí ze dne datum dal ještě anonymizováno za pravdu, kdy posoudil v rámci předběžné otázky dotčené výrobny jako uvedené do provozu do konce roku rok a nárok na doplatek vyplacené podpory žalované přiznal, byť toto rozhodnutí bylo následně předsedkyní anonymizováno zrušeno a následné rozhodnutí vyznělo opačně (viz bod 5 tohoto rozsudku). Žalovaná nebyla oprávněna přezkoumávat, zda je údaj o uvedení výroben do provozu správný. Toto bylo tedy až mnohem později (rok 2015 a násl.) předběžnou otázkou ve výše uvedeném anonymizováno před anonymizováno a soudy. Pokud je soudem prvního stupně odkazováno na vedené anonymizována dvě slova ve věci sp. zn. spisová značka a nutnou znalost žalované o pochybnostech v datu uvedení výroben do provozu, tato znalost žalobkyně bez dalšího jen z vedeného anonymizováno nevyplývá, a navíc by s ohledem na výše uvedené na věci nic nezměnila. Toto anonymizována dvě slova bylo v roce rok teprve ve stádiu přípravného anonymizováno, nebyla ještě podána obžaloba. Navíc toto anonymizována dvě slova bylo vedeno nejen proti jméno příjmení a jméno příjmení ze společnosti právnická osoba, ale i proti jednatelům dotčených výrobců jméno a jméno příjmení, kteří v době vedení anonymizována dvě slova navíc přímo uzavírali smlouvy o výkupu elektřiny s žalobkyní, a to dne datum, a dle čl. V bod 2 smlouvy byli povinni sdělit vykupujícímu veškeré informace mající vliv na výši podpory. Pokud se tedy někdo dopustil porušení povinnosti, která mohla vést ke vzniku tvrzené škody, byli to právě tito výrobci jednající prostřednictvím statutárních zástupců jméno příjmení a jméno příjmení, kteří žalobkyni na anonymizována dvě slova a možné přehodnocení skutečnosti, kdy byly výrobny uvedeny do provozu, neupozornili.

44. Odvolací soud tedy uzavírá, že neshledal porušení povinností na straně žalované. Již tato skutečnost sama o sobě by byla postačující pro zamítnutí žaloby.

45. Odvolací soud však neshledává ani příčinnou souvislost mezi tvrzeným porušením povinností a tvrzenou škodou. Dle názoru odvolacího soudu došlo k přerušení příčinné souvislosti. I pokud by byl tedy údaj o uvedení výroben do provozu ke dni datum nesprávný a pokud (hypoteticky) měl být správně sdělen údaj o uvedení výroben do provozu„ do konce roku rok“ (byť tento údaj se ukázal ve světle dalšího vývoje též nesprávným) a v důsledku této skutečnosti byla žalobkyni v nižší míře ze strany anonymizováno kompenzována podpora poskytovaná jí výrobcům, nebyl zde důvod, aby poté, co byl tento omyl zjištěn, nedošlo k nápravě, a tím bylo zabráněno vzniku škody na straně žalobkyně. anonymizováno se však provedení této nápravy vehementně bránil, jak plyne z korespondence anonymizováno s žalobkyní a žalovanou z roku rok. A byl navíc úspěšný i v anonymizováno před anonymizováno, ve kterém se příslušných částek po anonymizováno domáhala, a dále i v navazujícím anonymizováno před soudem. Je třeba si tedy položit otázku, proč tomu tak bylo a proč zjevný administrativní omyl nebyl jednoduše napraven? Bylo to z toho důvodu, že do sledu událostí vstoupila další příčina, a to probíhající anonymizována dvě slova (sp. zn. spisová značka), a podvodná činnosti osob prošetřovaná v rámci tohoto anonymizována dvě slova, která byla postupně rozkrývána a o které museli nepochybně vědět výrobci, jejichž statutární zástupci pak za tuto anonymizována dvě slova byli i odsouzeni, kdy vyšlo najevo, že dotčené výrobny neměly být vůbec uvedeny do provozu v roce rok, nemělo dojít k předání díla, neměla být vystavena revizní zpráva a neměly být uděleny licence. Tuto skutečnost však nelze klást k tíži žalované, která sama vykupovala elektřinu z obnovitelných zdrojů i od dotčených výrobců v letech rok a rok dle jimi sdělených údajů a neměla povinnost přezkoumávat, jak to s tím uvedením výroben do provozu v roce rok bylo. Pokud by tohoto anonymizována dvě slova nebylo, nebyla by podána obžaloba a anonymizována dvě slova by neskončilo odsuzujícími rozsudky, alespoň ve vztahu k výše uvedeným osobám, nebyl by jistě důvod, aby anonymizováno vyplacenou podporu žalobkyni zpětně nedorovnal.

46. Také pokud jde o výši škody, i pokud by odvolací soud ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, na které soud prvního stupně odkázal, souhlasil s tím, že je věcí žalobce, zda se bude domáhat nároku po jednom subjektu (škůdci) z titulu náhrady škody a po druhém subjektu z titulu bezdůvodného obohacení způsobeného činností škůdce, byť v tomto konkrétním případě se odvolací soud spíše přiklání k tomu, že toto rozhodnutí Nejvyššího soudu aplikovat nelze za situace, kdy nárok z titulu bezdůvodného obohacení byl již pravomocně přiznán a soudem prvního stupně nebylo ani zjišťováno, proč nebyl nebo není vymáhán, soud prvního stupně v napadeném rozsudku dostatečně nevysvětlil rozdíl v částkách požadovaných a pravomocně vysouzených po výrobcích v rámci anonymizováno o vydání bezdůvodného obohacení a částkách nyní požadované škody. Vzhledem k výše uvedenému názoru odvolacího soudu by však bylo nadbytečné soudu prvního stupně z tohoto důvodu věc vracet, když důvodem zamítnutí žaloby je tedy primárně absence příčinné souvislosti a i absence porušení povinností ze strany žalované.

47. Vzhledem ke zjištění, že informační systém CS anonymizováno byl ve vztahu k dotčeným výrobcům žalobkyni přístupný již od datum, byla to pak právě žalobkyně, která tím, že si neověřila před započetím vyplácení podpory údaje ve vztahu k dotčeným výrobcům, aby věděla, jak je eviduje anonymizováno, která si vznik škody sama zavinila svou nedostatečnou ostražitostí, tedy porušením prevenční povinnosti (§ 415 a § 441 obč. zák.). Již samo datum uvedení dotčených výroben do provozu (datum) a poskytnutí licence (datum) mělo být pro ni dostatečným podnětem pro tento postup, tedy aby si ověřila alespoň po formální stránce, když díky systému CS anonymizováno tuto možnost měla, zda i v případě dotčených výroben jsou splněny podmínky pro proplácení podpory jako pro výrobny uvedené do provozu do konce roku rok. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně pohybovala na trhu s elektřinou, musela si být vědoma, že podmínky pro výkup elektřiny u výroben uvedených do provozu do konce roku rok byly mnohem výhodnější než pro výrobny uvedené do provozu až v následujícím roce, a že je třeba těmto otázkám věnovat zvýšenou pozornost. Zde neobstojí argument soudu prvního stupně, že žalobkyně byla povinně vykupujícím subjektem ve vztahu k nižším tisícům výrobců a že měla důvěru ve správnost poskytnutých informací. Při takovém postupu tak rozhodně nepostupovala s péčí řádného hospodáře.

48. Ze všech výše uvedených skutečností neshledal odvolací soud žalobu důvodnou, proto napadený rozsudek dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl.

49. O náhradě nákladů odvolacího anonymizováno rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů anonymizováno, které jsou činěny odměnou advokáta dle § 6 odst. 1, § 7 bod 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za dva úkony právní služby po částka (převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě ze dne datum) z tarifní hodnoty částka, dále za 16 úkonů právní služby po částka z tarifní hodnoty tel. číslo (vyjádření k rozšíření žaloby ze dne datum, vyjádření k návrhu na přerušení anonymizováno ze dne datum, účast na jednání dne datum – 2 úkony, vyjádření z datum, účast na jednání soudu dne datum – 2 úkony, sdělení k poučení soudu ze dne datum, doplnění tvrzení a důkazů z datum, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum, závěrečný návrh z datum, jednání datum, podání odvolání, replika k vyjádření žalobkyně k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne datum, dále za jeden úkon v poloviční sazbě 59 230 (118 460: 2) za odvolání do usnesení o zastavení anonymizováno ze dne datum, dále 19 náhrad paušálních výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., vše zvýšeno o 21 % DPH. Celkové náklady žalobce ve výši částka byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Pokud odvolací soud některé z účtovaných úkonů nepřiznal, nepovažoval je za účelně vynaložené pro bránění práva, případně je bylo možné učinit v rámci jiného úkonu z důvodu hospodárnosti.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu prvního stupně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud.