MSPH 39 CO 265/2021-257

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ b) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_010⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o částka s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 5C 68/2017 – 225

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobcům částku částka s 8,05 % úrokem z prodlení od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku a ve výroku II. o náhradě nákladů řízení potvrzuje.

II. Ve výroku I. v části, ve které povinnost k plnění žalovaného byla vázána na plnění podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 pod č. j. 43 C 173/2016-39 ze dne datum rozhodnutí se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a řízení se v této části zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům částku částka s 8,05% úrokem z prodlení od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že povinnost žalovaného zaniká v rozsahu plnění z titulu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 43 C 173/2016 – 39 ze dne datum rozhodnutí, výrokem II. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

2. V odůvodnění uvedl, že zaplacení žalované částky se žalobci po žalovaném domáhali s tím, že dne datum uzavřeli s jméno příjmení smlouvu o zprostředkování zčásti uvozenou jako rezervační na 14 prodejních stánků a prodejní místo nádraží část obce, příjmení jméno, pronajímatelem měl být Ing. jméno příjmení. V čl. II odst. 2 smlouvy byl stanoven závazek uzavřít nájemní smlouvu s vlastníkem nemovitostí do datum, v čl. III. odst. 2) bylo sjednáno vyplacení odstupného Ing. jméno příjmení v celkové výši částka, při podpisu smlouvy o pronájmu prodejních stánků mělo být zaplaceno částka, datum částka, datum částka, do datum částka Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. K uzavření smlouvy nedošlo, žalovaný převedl prodejní místa jiné osobě. Žalovaný od žalobců převzal část odstupného ve výši částka a částka, přes výzvu k plnění do datum bezdůvodné obohacení žalobcům nevydal. Podle žalobců šlo o smlouvu lichevní.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že nebyl účastníkem smlouvy, v níž bylo ujednáno vyplacení odstupného, peníze žalobci předali jméno příjmení, nikoli jemu.

4. Soud prvního stupně uvedl, že rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. 5 C 68/2017 – 142, žalobu zamítl (s tím, že žalovaný není věcně pasivně legitimován). Odvolací soud svým usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. 39 Co 211/2019 – 174, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že neučinil všechna potřebná skutková zjištění.

5. Soud prvního stupně z rezervační smlouvy na 14 prodejních stánků a jednoho prodejního místa od Ing. jméno příjmení ze dne datum zjistil, že odkazuje na ust. § 2445 – 2454 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále o. z.), smlouvu uzavřeli žalobci jako zájemci s jméno příjmení, zastoupenou jméno příjmení, jako zprostředkovatelem, smlouvu podepsali žalobci a jméno příjmení. Z příjmového pokladního dokladu ze dne datum zjistil, že jméno příjmení a jméno příjmení přijali zálohu na odstupné, 2. platbu částka. Z rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. 43 C 173/2016 – 39, zjistil, že jím jméno příjmení byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku částka s příslušenstvím. V odůvodnění soud uvedl, že uvedená částka představuje rezervační poplatek, který žalobci uhradili žalované na základě smlouvy o zprostředkování ze dne datum. Rozsudek nabyl právní moci datum. Z nájemní smlouvy z datum zjistil, že hlavní město Praha pronajalo právnická osoba s.r.o., zastoupené jednatelem jméno příjmení, část chodníku o výměře 8 m2 za částka za m2 denně na dobu od datum do datum. Z výpovědi žalobce a) zjistil, že žalobci se s jméno příjmení a jméno příjmení domlouvali na společném podnikání. Dne datum předali při jednání, kde byli žalobci, jméno příjmení a jméno příjmení, částku částka jméno příjmení, kterou si následně převzal žalovaný, který přišel později. Částku částka předali jméno příjmení a jméno příjmení, ti ji měli předat žalovanému. Ohledně předání této částky byl vystaven daňový doklad a byla podepsána rezervační smlouva. příjmení jméno příjmení, jméno příjmení a žalovaným byla ústní dohoda, že finanční prostředky budou předány žalovanému z důvodu pronájmu stánků. U předání částky žalovanému nebyl přítomen. Žalovaný jim odmítl peníze vrátit s tím, že šlo o nevratnou zálohu. Z výpovědi žalobkyně b) zjistil, že částku částka předali datum jméno příjmení, který peníze přepočítal a v okamžiku, kdy přišel žalovaný, předal obálku s penězi žalovanému. O předání této částky potvrzení nedostali. Teprve u jednání datum byla podepsána smlouva, u tohoto jednání žalovaný nebyl, částku částka převzal jméno příjmení. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení zjistil, že byla u předání obou částek, částku částka převzal jméno příjmení, který ji přepočítal, pak ji předal žalovanému. Na částku částka vystavila příjmový doklad, podle ní byl i u předání této částky žalovaný přítomen. Částku částka žalobcům nevrátila, nebyl k tomu důvod, převzal ji žalovaný. Z peněz, které žalobci zaplatili žalovanému, měla ona i jméno příjmení odměnu po částka. Přes výpověď žalobců svědkyně setrvala na tom, že žalovaný byl i u druhého jednání přítomen. Z výpovědi svědka jméno příjmení zjistil, že žalobci na schůzce v kavárně v Palladiu předali žalovanému částku částka v hotovosti, žalovaný si obálku s penězi vložil do hnědé kožené tašky. Peněžní prostředky představovaly investici žalobců do prodejních stánků v část obce a Nových Butovicích, jednalo se o zálohu. Na další schůzce v hotelu příjmení příjmení na Staroměstském náměstí v obec byla podepsána rezervační smlouva žalobci a jméno příjmení. Další smluvní vztah existoval mezi žalovaným a jméno příjmení. Ve zprostředkovatelské smlouvě bylo potvrzeno složení zálohy částka i zaplacení doplatku ve výši částka. Tuto částku převzala jméno příjmení s tím, že ji předá žalovanému. V přítomnosti svědka potvrdila převzetí částky telefonicky žalovanému. Z prodeje následně sešlo, neboť žalobci neměli další finanční prostředky na úhradu. Žádali proto žalovaného o prodej alespoň 4 stánků za složenou zálohu částka. K prodeji nedošlo a částka žalobcům nebyla vrácena. Z nahrávek telefonických rozhovorů, které posoudil jako důkaz přípustný, když obsah hovorů nelze podřadit pod ochranu projevů osobní povahy, zjistil, že v nahrávce číslo jméno příjmení uvedla:„ … částka šlo panu příjmení k té rezervačce a částka bylo jako rezervační poplatek …“. Na nahrávce číslo jméno příjmení uvedl:„ … já se bavím o celý kompletní smlouvě, o tom, že jste dali panu příjmení částka …“. Na nahrávce číslo žalovaný uvedl:„ … víte, za co byly ty peníze … nevratná záloha … na to, že budete upřednostněni … při prodeji jméno.“ K tomu soud prvního stupně uvedl, že uvedené záznamy prokazují, že žalovaný převzal od žalobcům celkem částku částka a definoval ji jako nevratnou zálohu za upřednostnění při prodeji jméno.

6. Následně soud prvního stupně citoval ustanovení § číslo odst. 1, 2, § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 2993 o. z. a provedl právní hodnocení věci. Dospěl k závěru, že žalobci dne datum uzavřeli rezervační smlouvu na 14 prodejních stánků a jedno prodejní místo na adrese adresa, smlouva odkazovala na ust. § 2445 – 2454 zákona č. 89/2012 Sb., tj. na smlouvu o zprostředkování, byla uzavřena mezi žalobci jako zájemci a jméno příjmení jako zprostředkovatelem a jimi také byla podepsána. Částku částka převzala jméno příjmení a jméno příjmení, podle výpovědi žalobců, svědků a nahrávek telefonických rozhovorů byla částka částka předána žalovanému, který za ni žalobcům neposkytl žádné protiplnění. Částku částka už Obvodní soud pro Prahu 2 uložil zaplatit jméno příjmení. Soud prvního stupně proto uložil povinnost zaplatit částku částka žalovanému, neboť byl jejím faktickým příjemcem, s ohledem na rozsudek, kterým již bylo uloženo jméno příjmení částku částka zaplatit, jim uložil povinnost zaplatit do této částky společně a nerozdílně. Uzavřel, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, které podle ust. § 2991 o. z. musí žalobcům vydat.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšným žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplacených dvou soudních poplatcích po částka a v nákladech na právní zastoupení, podrobný výpočet v odůvodnění rozepsal.

8. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, kterým se domáhal jeho změny a zamítnutí žaloby, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítal, že vzhledem k několika změnám žaloby nebylo zřejmé, čeho se žalobci domáhali. Původně se domáhali zaplacení částky částka s tím, že povinnost k úhradě žalovaného zaniká v rozsahu plnění na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, ve výroku II. se domáhali zaplacení částka, tomu výrok soudu prvního stupně nekoresponduje. Nesouhlasil s tím, že povinnost k plnění byla soudem prvního stupně vázána na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť mezi žalovaným a jméno příjmení nebyl žádný právní vztah. Není ani zřejmé, proč žalobci po žalovaném požadovali částka. Podle něho v roce 2015 v Palladiu předali částku částka paní příjmení, která peníze předala panu příjmení, což potvrdili žalobci. Smluvní vztah byl uzavřen s jméno příjmení, což všichni slyšení potvrdili. U předání částky částka nebyl žalovaný ani přítomen, převzetí částky paní příjmení bylo zdokumentováno. Pokud mělo dojít k bezdůvodnému obohacení, podle žalovaného to nekoresponduje s žalobním petitem a není možné to dovodit z dokazování. Soud se ani nevypořádal s tím, proč žalobci požadují částka, ač předali částku částka. Protože mezi účastníky řízení nedošlo k uzavření smluvního vztahu, trval na tom, že není pasivně legitimován. Dále zpochybňoval autentičnost nahrávek, neboť chybí začátky a konce a je otázkou, jak se liší od původních nahrávek. Účastníci nahrávek mohli nesprávně vnímat realitu. Poukazoval i na výpověď svědka příjmení, který uvedl, že se nejdříve podepisovala zprostředkovatelská smlouva, ve které bylo potvrzeno, že byla složena záloha částka a že z částky částka byla částka částka provizí pro realitní kancelář a další částka, která tam zahrnuta nebyla. Částku převzala paní příjmení, respektive pan příjmení a žalovaný není pasivně legitimován.

9. Žalobci ve svém vyjádření navrhli potvrzení rozsudku s tím, že by nemělo být určeno, že povinnost žalovaného zaniká v rozsahu plnění dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2. Uvedl, že námitka, že výrok nekoresponduje s navrhovaným petitem, není důvodná. V doplnění z datum skutkový stav žalobci nesprávně vyhodnotili a kvalifikovali jej jako ručitelský závazek, toto pochybení napravili podáním z datum, ve kterém uvedli, že setrvávají na původním petitu. Souhlasili proto s žalovaným, že mezi žalovaným a jméno příjmení neexistoval žádný právní vztah, v němž by byli navzájem v postavení solidárních dlužníků zavázaných cokoli plnit společně a nerozdílně. Ustanovení § číslo, § 1872 o. z. nelze aplikovat. Nesouhlasili s tím, že by mezi žalovaným a jméno příjmení neexistoval žádný vztah. Podle nich mezi nimi byla uzavřena samostatná zprostředkovatelská smlouva ústní formou. K tomu odkázali na nahrávku číslo kde jméno příjmení prohlásila, že žalovaný na to nemá buňky a proto ona vše zařizuje za něj, dále na výpověď této svědkyně. V nahrávce číslo žalovaný uvedl, že neví, zda mu jméno příjmení smlouvu ukazovala, ale namítl, že jí nedal exkluzivitu. Uvedl, že podle výpovědi obou svědků byla jméno příjmení pověřena žalovaným k činnosti zprostředkovatele pro žalovaného, k tomu citovali části výpovědi svědků. Nesouhlasili s tím, že peníze převzala paní příjmení či pan příjmení. příjmení příjmení vystupovala jako zmocněnkyně žalovaného na základě zprostředkovatelské smlouvy. Od žalovaného také obdržela provizi částka. Odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2868/2009, podle něhož osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení je ten, komu bylo plnění určeno. Podle nich na věc dopadá ust. § 2997 o. z., který upravuje situaci ohledně plnění na základě právního důvodu, který později nenastal. Dále poukázali na výpovědi svědků a přepisy telefonických hovorů, z nichž vyplývá, že žalovaný částku částka převzal.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř. – ve lhůtě patnácti dnů od doručení rozhodnutí), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř. – účastníkem řízení), že splňuje náležitosti plynoucí z ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku, jeden z důkazů zopakoval (§ 213 odst. 2 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je v podstatě nedůvodné.

11. Z čl. III. bod 1. rezervační smlouvy, uzavřené mezi žalobci a jméno příjmení datum odvolací soud zjistil, že za splnění předmětu zprostředkování uvedeného v čl. 1 smlouvy náleží zprostředkovateli provize dle ústní dohody obou stran. Podle čl. III. bod 2 na základě dohody zájemce vyplatí odstupné Ing. jméno příjmení, které činí částka a to následovně: -při podpisu smlouvy o pronájmu prodejních stánků specifikovaných v čl. 1 smlouvy na základě jím vystaveného daňového dokladu bude vyplaceno částka, datum bude vyplaceno částka, datum bude vyplaceno částka a datum bude doplacen rozdíl odstupného v částce částka.

12. Odvolací soud souhlasí s účastníky, že soud prvního stupně částečně rozhodl o něčem jiném, než navrhovali žalobci. Ti podanou žalobou požadovali po žalovaném zaplacení částky částka s 8,05 % úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Podáním z datum navrhli změnu žaloby (co do důvodů i formulace petitu – tak, že povinnost k plnění částky částka bude vázána na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2), v podání z datum uvedli, že setrvávají na původním petitu. Za situace, kdy žalobci svůj návrh na změnu žaloby vzali zpět dříve, než o něm soud prvního stupně rozhodl, tak žalobní petit zůstal v původní podobě, když změna žaloby nebyla připuštěna, a soud prvního stupně neměl povinnost k plnění vázat na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, neboť tak žalobci nenavrhovali a nebyly proto ani neplněny hmotněprávní předpoklady, jak se účastníci sporu shodli. Odvolací soud proto v této části rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a řízení podle ust. § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zastavil.

13. Žalovaný namítal, že se na úkor žalobců neobohatil, neboť žalovanou částku převzala jméno příjmení či jméno příjmení. V řízení byl proveden důkaz rezervační smlouvou, uzavřenou mezi žalobci a jméno příjmení, z níž vyplývá, že podle ní jméno příjmení mohlo vůči žalobcům vzniknout právo na provizi. Pokud jde ale o předané částky částka a částka, bylo ve smlouvě uvedeno, že jde o částky podle článku III. bod 2 smlouvy určené pro Ing. jméno příjmení. Podle rezervační smlouvy jméno příjmení právo na plnění ohledně částky částka nevzniklo. Právo na plnění vůči žalobcům ohledně této částky nevzniklo ani žalovanému, neboť mezi žalobci a žalovaným se o uzavření smlouvy sice jednalo, k uzavření smlouvy ale nedošlo. Bylo proto třeba posoudit, kdo byl příjemcem obou částek.

14. Pokud jde o částku částka, z rezervační smlouvy vyplývá, že byla určena pro žalovaného na úhradu ceny ze smlouvy, kterou s ním žalobci chtěli uzavřít. Žalobci a svědci shodně vypověděli, že na schůzku datum v Palladiu se dostavili, byli již přítomni jméno příjmení a jméno příjmení, podle žalobců a svědkyně příjmení jméno příjmení částku částka přepočítal a předal ji žalovanému, který se se zpožděním dostavil. Z uvedeného je zřejmé, že částka částka byla určena pro žalovaného, který ji také na schůzce osobně převzal. Z toho, že částku před převzetím žalovaným přepočítala jiná osoba (jméno Dosoudil nebo jméno příjmení /podle svědka Dosoudila/), nelze dovodit, že by také byla konečným příjemcem této částky.

15. Pokud jde o částku částka, byla předána proti potvrzení jméno příjmení, podle rezervační smlouvy i výpovědí žalobců a svědků byla určena žalovanému, který ji převzal a slyšeným svědkům z převzatých částek vyplatil po částka. Z uvedeného je zřejmé, že mezi žalovaným a svědkyní příjmení existoval vztah, který ji opravňoval jednak za žalovaného jednat ohledně pronájmu a prodeje věcí za žalovaného, ale také k převzetí finančních částek na úhradu ceny ze smlouvy, která měla být uzavřena. Nasvědčuje tomu i jednání žalovaného na první schůzce datum, kde byl osobně přítomen a kde žádné výhrady k tomu, že peníze za něho převzala a přepočítala jiná osoba, neměl. Žalobci proto nemohli předpokládat, že by tomu v tomto druhém případě mělo být jinak. Předání žalované částky v tomto případě ve výši částka žalovanému tak bylo prokázáno.

16. Pokud žalovaný zpochybňoval věrohodnost nahrávek telefonních hovorů, z nichž soud prvního stupně vycházel, odvolací soud je ve shodě se závěry soudu prvního stupně za věrohodné považuje, neboť z nich plynou stejné skutečnosti, které uvedli žalobci a svědci v rámci svých výpovědí.

17. To, že žalobci předali celkem částka a požadovali zaplacení jen částky částka je samo o sobě nerozhodné. Soud je vázán návrhem žalobců, který nemůže překročit (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), soud prvního stupně se proto správně zabýval tím, zda žalobci mají nárok na vrácení žalované částky.

18. Žalobci žalovanému plnili na základě toho, že s ním zamýšleli uzavřít smlouvu, jejíž obsah byl předjednán a k jejímuž uzavření nakonec nedošlo proto, že žalobcům nebyl poskytnut úvěr, z něhož by cenu mohli zaplatit. Odvolací soud proto souhlasí se žalobci, že jde o případ předpokládaný v ust. § 2997 o. z., kdy žalobci plnili na základě důvodu, který později nenastal a mají tak právo na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému v částce částka, kterou nepochybně převzal a o níž se tak obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.)

19. Správně soud prvního stupně žalobcům přiznal i úrok z prodlení, neboť žalovaný přes výzvu žalobců svůj dluh do datum nezaplatil a je tak od následujícího dne v prodlení (§ 1968, § 1970 o. z.). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně o věci rozhodl správně. Protože správně rozhodl i o náhradě nákladů řízení (proti tomuto výroku žádná konkrétní odvolací námitka nebyla vznesena a odvolací soud proto zcela odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku), odvolací soud (až na výše uvedenou část výroku I.) rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

21. Pro úplnost lze uvést, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 nevytvářel překážku věci rozsouzené, neboť žalovaný účastníkem tohoto řízení nebyl.

22. V odvolacím řízení byli žalobci do žalované částky zcela úspěšní, mají proto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů této fáze řízení. Odměna advokáta činí za zastupování jedné osoby po snížení o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu podle § 7 advokátního tarifu částka, za dvě osoby jde o částka, za dva úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) jde o částka a s 2 náhradami hotových výdajů po částka jde o částka. Náhradu za DPH odvolací soud již žalobcům nepřiznal, neboť jejich zástupce přednesl, že již není jejím plátcem.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže na základě dovolání, podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.