MSPH 55 CO 218/2022-548

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Ivy Hubáčkové a JUDr. Miroslava Stoklasy ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce jméno příjmení, narozeného datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem v obec, ulice a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_006⟫ sídlem v obec a číslo, ulice a číslo ⟪LB:lb_007⟫ jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_008⟫ sídlem v obec a číslo, ulice a číslo ⟪LB:lb_009⟫ o částka s příslušenstvím ⟪LB:lb_010⟫ k odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. číslo jednací z datum rozhodnutí,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. co do částky částka s úrokem z prodlení mění tak že se žaloba zamítá, co do částky částka s příslušenstvím se potvrzuje.

II. Ve výroku II., co do částky částka s příslušenstvím, se rozsudek potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

1. Žalobce i žalovaná podali včasná odvolání proti rozsudku, jímž soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobci částka s blíže specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.), v rozsahu částka s úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení.

2. Žalobce podal odvolání do zamítavého výroku II. v rozsahu částka s úrokem z prodlení. Jde o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným anonymizována dvě slova. Brojil proti závěru soudu I. stupně, že újmu neprokázal a že nebylo možno postavit najisto, že tvrzená újma vznikla v příčinné souvislosti s daným nezákonným anonymizováno. I anonymizováno v dané věci bylo významným zásahem do osobnostní sféry žalobce, přičemž žalovaná se mu také za nezákonné rozhodnutí o zahájení anonymizováno omluvila, což soud (v rozporu se závěrem o neprokázání újmy) hodnotí jako dostatečné zadostiučinění.

3. Poukazoval na to, že anonymizována dvě slova je významným zásahem do osobnostní sféry a jeho újma spočívala zejména ve stresu, nejistotě, narušení dobré pověsti, lidské důstojnosti a osobní cti. Hrozil mu trest odnětí svobody až anonymizováno let. Podle anonymizována dvě slova z datum začal docházet do anonymizována dvě slova v r. rok nikoli číslo – číslo, jak uvedl soud. Kauza byla také medializována se jmenovitým uvedením žalobce. Okolnost, že proti žalobci byla vedena jiná anonymizováno řízení, jeho újmu zvyšuje a hrozilo mu, že nebude podmíněně propuštěn z výkonu trestu. Poukazoval na judikaturu ústavního soudu o nutnosti poskytnout zadostiučinění jako podmínce materiálního právního státu, a to i ve vztahu k délce nezákonného anonymizováno. Dále se vyjádřil k tomu, jaká by měla být výše zadostiučinění na základě podobných případů s tím, že jím požadovaná částka není nijak nepřiměřená. Navrhl rozsudek ve výroku II. změnit tak, že žalobě bude vyhověno a přiznat mu též náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Žalovaná podala včasné odvolání do části vyhovujícího výroku v rozsahu částka s tím, že za úkony z anonymizováno a datum neměla být náhrada přiznána, protože byly vykonány jiným advokátem. První ani třetí z úkonů nebyly úkony dle advokátního tarifu, proto za ně náhrada nenáleží. Dále též do výroku nákladového s tím, že soud nesprávně počítal výši odměny advokáta po částečném zpětvzetí žaloby, kdy došlo ke snížení ceny předmětu řízení. Navrhla rozsudek v napadeném výroku změnit a přiznat jí proti žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. K odvolání žalované se vyjádřil žalobce tak, že i náklady za úkony provedené Mgr. příjmení byly vynaloženy účelně a nezáleží na tom, který z obhájců je vykonal. Čtvrtý úkon byl vyjádřením k meritu věci dle § 11 odst. 1 písm. d) tarifu a je běžně přiznáván.

6. Odvolací v rozsahu dotčeném odvoláními přezkoumal rozsudek dle §§ 212, 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal zčásti důvodným odvolání žalované.

7. Vyšel přitom ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně na základě provedeného dokazování, který byl také v odůvodnění rozsudku řádně a přiléhavě uveden. Pokud jde o anonymizována dvě slova, na kterou odkazuje žalobce, plyne z ní, že žalobce navštěvoval anonymizována dvě slova již v období let rok číslo a poté od listopadu rok do anonymizováno rok. Podle zjištění z výpovědi žalobce v anonymizováno řízení a z posudku znalkyně příjmení příjmení, byl žalobce léčen pro úzkostné anonymizováno charakteru panických atak včetně medikace antidepresivy již od r. rok, od roku rok docházel na pravidelné ambulantní anonymizováno kontroly. Soud tedy správně uzavřel, že uváděnými psychickými anonymizováno žalobce trpěl již před zahájením odškodňovaného řízení a v tomto nedošlo k nějakým změnám.

8. Soud I. stupně také věc převážně správně právně posoudil. Pokud jde o náklady obhajoby, je podstatné, zda žalobci sporované náklady vznikly, tedy zda byly provedeny, zda spadají do úkonů dle advokátního tarifu, zda šlo o úkony účelné a zda jsou nárokovány ve správné výši. Není tedy rozhodující, který z advokátů úkony vykonal. Sporována nebyla ani výše odměny. Odvolací soud vychází z toho, že šlo o úkony účelné odpovídající advokátnímu tarifu. Nad rámec toho je třeba poukázat na to, že výčet úkonů uvedený v § 11 odst. 1 není konečný, neboť dle § 11 odst. 3 tarifu lze přiznat odměnu i za úkony explicitně neuvedené.

9. Z hlediska účelnosti však nebyl důvod k tomu, aby obhájci žalobce dne datum podávali dvakrát stížnost proti témuž usnesení. Účelnými jsou proto ze sporovaných 4 úkonů náklady na 3 z nich.

10. Proto byl rozsudek ve výroku I. v rozsahu dotčeném odvoláním v částce částka s příslušenstvím jako správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen, ohledně částky částka s příslušenstvím dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změněn a žaloba zamítnuta.

11. Pokud jde o závěry soudu I. stupně ohledně nemajetkové újmy za nezákonné anonymizována dvě slova, je třeba dát žalobci za pravdu v tom, že odůvodnění v bodě 27. je rozporné. Na jednu stranu soud I. stupně uvádí, že žalobce neprokázal vznik nemajetkové újmy, na druhé, že konstatování porušení práva a omluva jsou dostatečným zadostiučiněním. Nemajetkovou újmu pak ztotožňuje v zásadě jen s tvrzenými anonymizována dvě slova. Ve výsledku však odvolací soud považuje rozhodnutí ohledně tohoto nároku za věcně správné.

12. Vznik újmy nezákonným anonymizována dvě slova v dané věci uznala i sama žalovaná a poskytla žalobci zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva a omluvy. Jde tedy o to, zda takové zadostiučinění je vzhledem k okolnostem případu dostačující. Judikatura dovodila, že každé nezákonné anonymizována dvě slova je způsobilé být zdrojem újmy stíhané osobě jak z důvodu nejistoty ohledně výsledku, včetně rizika uložení trestu, tak pro zásah do osobní integrity i z dalších individuálních důvodů. Z nich žalobce uplatňuje jednak anonymizována dvě slova psychické, jednak zásah do cti a dobré pověsti v důsledku medializace.

13. Ohledně psychických obtíží však soud I. stupně správně uzavřel, že nelze prokázat jejich souvislost právě s předmětným nezákonným anonymizováno, když takovými obtížemi žalobce trpěl a léčil se s nimi již od r. rok či rok.

14. Žalobce prokázal, že jeho anonymizováno v této věci bylo medializováno na webová adresa, ovšem jen v tom směru, že se soud začal zabývat případem podvodného získání licencí u 2 solárních elektráren, kde obžaloba viní konkrétní techniky, včetně jména a příjmení žalobce. Tato informace byla pravdivá a formulačně korektní (respektována presumpce neviny), přičemž uvedení jména žalobce bylo nepochybně způsobilé zasáhnout do jeho cti a dobré pověsti. Došlo k tomu ovšem v situaci, kdy žalobce již byl (nepravomocně) odsouzen za obdobný anonymizováno (rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. spisová značka) a v době jeho nezákonného anonymizováno byl dále stejným soudem souzen pod sp. zn. spisová značka pro další obdobný anonymizována dvě slova. V obou dalších případech byl pravomocně uznán vinným. Lze tedy uzavřít, že medializace v daném případě nebyla významným zásahem do cti a pověsti žalobce s ohledem na jiné obdobné anonymizována dvě slova, za něž byl odsouzen.

15. V důsledku těchto souvisejících dalších trestních anonymizováno žalobce za obdobné anonymizována dvě slova, jež zasahují do doby předmětného nezákonného anonymizováno, včetně odsouzení žalobce k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (nepravomocně ještě před zahájením předmětného anonymizováno) pak lze uzavřít, že i nejistota žalobce ohledně výsledku předmětného řízení (včetně hrozby trestu odnětí svobody) byla menší intenzity, než kdyby šlo o anonymizováno jediné, vedené proti osobě dosud netrestané, jež hrozbu trestu odnětí svobody vnímá zpravidla intenzivněji a tíživěji, než osoba vícekrát trestaná. Jinými slovy – nejistota žalobce ohledně výsledku předmětného řízení – byla zde zeslabena tím, že žalobci hrozily a v průběhu anonymizováno se také konkretizovaly další odsouzení a tresty za činnost obdobnou

16. Za této situace se odvolací soud ztotožnil se soudem I. stupně v tom, že dostačujícím zadostiučiněním zde bylo konstatování porušení práva a omluva poskytnuté žalovanou. Proto rozsudek v napadené části výroku II. rovněž potvrdil.

17. Z části důvodným bylo odvolání žalované do výroku o nákladech řízení. Vzhledem k částečné změně výroku o věci samé o nich však musel znovu rozhodnout odvolací soud spolu s náklady řízení odvolacího. Vyšel z toho, že žalobce uplatňoval v prvním stupni 3 různé nároky a výsledně měl částečný (převažující úspěch). U nároku na skutečnu škodu -náklady obhajoby- měl výsledně neúspěch v rozsahu částka (z částka), byl tedy úspěšný v rozsahu 89,8%, neúspěšný v rozsahu 10,2%. Ohledně druhého nároku za nepřiměřenou délku řízení ve výši částka byl zcela neúspěšný (nárok nebyl dán). Ohledně třetího nároku ve výši částka sice byl rovněž neúspěšný, avšak nárok tu byl, přičemž soudy shledaly, že postačující je tu konstatování porušení práva a omluva (jichž se žalobci dostalo). Přiznání nároku na zadostiučinění v penězích záleželo na úvaze soudu, tudíž ohledně tohoto nároku se na něj hledí jako na úspěšného dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Ve výsledku tedy žalobce z požadovaných částka dosáhl úspěchu ohledně částka, což je cca 70%, neúspěšný byl v rozsahu 30%, má tedy proti žalované v prvním stupni právo na náhradu nákladů v rozsahu 40%.

18. Jeho náklady v řízení před soudem I. stupně sestávají z částka za soudní poplatek a nákladů právního zastoupení. Odměna advokáta při spojení více nároků (když spojení není dáno právním předpisem) se stanoví dle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb., advokátní tarif, v platném znění, ze součtu tarifních hodnot spojených věcí. Tzn. z částky částka a 2 x částka u nároků na nemajetkovou újmu dle § 9 odst. 4 vyhlášky. Odměna advokáta tak činila částka za úkon právní služby v první fázi řízení. V druhé došlo k částečnému zastavení řízení, tudíž tarifní hodnota činila částka, odměna částka.

19. V první fázi řízení shledal odvolací soud účelnými 3 úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby spolu s vyjádřením k věci. Doplnění žaloby k výzvě nikoli, neboť doplňované údaje správně měly být již v žalobě. Vzhledem k charakteru řízení není také nárok na náhradu za předžalobní výzvu, jak již správně uvedl soud I. stupně. V druhé fázi šlo rovněž o 3 úkony: účast u jednání v únoru a dubnu 2022 a vyjádření k věci na výzvu soudu. K tomu 6 paušálních náhrad hotových výdajů po částka a 21% DPH. Celkem tak v řízení před soudem I. stupně po snížení na 40% vzniklo žalobci vůči žalované právo na náhradu nákladů ve výši částka.

20. Předmětem odvolacího řízení byly 2 nároky: skutečná škoda ve výši částka a nemajetková újma s tarifní hodnotu částka. Odvolací sud vychází z toho, že zde má žalobce vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů, jelikož byl neúspěšný jen v nepatrné části (opět při zohlednění toho, že u nemajetkové újmy plnění záviselo na úvaze soudu). Náleží mu odměna za odvolání ve výši částka (netýkalo se skutečné škody), částka za vyjádření k odvolání žalované (týkalo se jen skutečné škody) a částka za účast při odvolacím jednání (týkalo se obou nároků). K tomu přičteny 3 paušální náhrady po částka a 21% DPH. To v souhrnu činí částka.

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.