MSPH 62 CO 46/2022-178

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudkyň JUDr. Martiny Tvrdkové a JUDr. Blanky Bendové ve věci: ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) jméno příjmení, datum narození, ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa, ⟪LB:lb_003⟫ b) jméno příjmení, datum narození, ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ c) Mgr. jméno příjmení, datum narození, ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa, ⟪LB:lb_007⟫ d) jméno příjmení, datum narození, ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa, ⟪LB:lb_009⟫ všichni zastoupeni JUDr. jméno příjmení, advokátem, ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_011⟫ proti ⟪LB:lb_012⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_013⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_014⟫ o náhradu nemajetkové anonymizováno, k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění jen tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, jinak se anonymizováno zbývající částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení v tomto výroku potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění jen tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, jinak se anonymizováno zbývající částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení v tomto výroku potvrzuje.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III. mění jen tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni c) částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, jinak se anonymizováno zbývající částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení v tomto výroku potvrzuje.

IV. Ve výroku IV. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

V. Ve výroku V. ve vztahu mezi žalobcem d) a žalovaným se rozsudek soudu prvního stupně mění jen tak, že náklady řízení částka, jinak se v tomto výroku ve vztahu mezi žalobcem d) a žalovaným potvrzuje.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) – c) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

VII. Žalobce d) je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci a) částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok ad I.), žalobci b) částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok ad II.), žalobkyni c) částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok ad III.) a žalobci d) částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení (výrok ad IV.) a vyslovil, že žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok ad V.). Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali náhrady nemajetkové anonymizováno za anonymizována dvě slova, které utrpěli v důsledku úmrtí svého blízkého příbuzného jméno příjmení při dopravní nehodě dne datum. Žalobce a) byl otcem zemřelého, žalobci b) a c) jeho polorodými sourozenci a žalobce d) jeho strýcem – bratr žalobce a). Žalovaný postupně vyplatil žalobci a) peněžitou náhradu ve výši částka a pohřební výlohy, žalobcům b) a c) ve výši částka, každému z nich a žalobci d) ve výši částka. Soud prvního stupně provedl dokazování výslechy účastníků - žalobce a), žalobkyně c) a žalobce d), vyslechl svědkyni jméno příjmení, svědka jméno příjmení, svědkyně jméno příjmení a jméno příjmení, dále provedl listinné důkazy, důkaz znaleckými posudky, trestním spisem Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. spisová značka, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací a fotografiemi. Skutková zjištění, která z těchto důkazů učinil, popsal podrobně pod bodem 3. odůvodnění svého rozhodnutí, a to pro každý důkaz zvlášť; souhrnná skutková zjištění anonymizováno skutkového stavu pak uvedl pod bodem 4. odůvodnění svého rozsudku. Odvolací soud tuto část odůvodnění uvádí doslova.

2. jméno příjmení, datum narození, způsobil dopravní nehodu, automobilem anonymizována tři slova, registrační značka 49, při které tragicky zahynul jméno příjmení, který byl synem 1. žalobce, nevlastním bratrem žalobců anonymizováno a synovcem žalobce ad. 4. Řidič byl pro anonymizována dvě slova z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a anonymizováno ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání anonymizováno měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a k trestu zákazu řízení motor, vozidel všeho druhu na dobu 5 let a poškození (žalobci) byli odkázání se svými nároky na náhradu nemajetkové anonymizováno na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. V okamžiku dopravní nehody bylo vozidlo viníka pojištěno u žalované. V podání ze dne datum žalobci 1. a 2. podle § 43 odst. 3 tr. ř. navrhli, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost podle § 2959 o. z. odčinit jim anonymizována dvě slova peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Žalobce 1. - pozůstalý otec - uplatnil tímto návrhem opětovně peněžitou náhradu ve výši anonymizována dvě slova Kč, když poprvé tak učinil již dne datum do Záznamu policejního orgánu o prostudování spisu. Žalobce 2. - pozůstalý bratr - uplatnil peněžitou náhradu částka tis. Kč. Žalobkyně 3. - pozůstalá sestra - uplatnila v trestním řízení peněžitou náhradu částka tis. Kč. Žalobce 4. - pozůstalý strýc a kmotr usmrceného - uplatnil peněžitou náhradu rovněž částka tis. Kč. Žalovaný vyplatil postupně žalobci 1. peněžitou náhradu ve výši částka a dále jím uhrazené pohřební výlohy. Žalobci 2. uhradil rovněž postupně nemajetkovou újmu celkem částka. Žalobkyni 3. vyplatil žalovaný postupně peněžitou náhradu ve výši částka a dále část jí uhrazených pohřebních výloh. Žalobci 4. uhradil rovněž postupně nemajetkovou újmu celkem částka. Žalobci tvrdili, že újma, tak jak byla žalovaným odškodněna je s ohledem na jejich anonymizována dvě slova a vztahy v rodině nedostačená a proto požádali žalovaného o doplacení nemajetkové anonymizováno ve shora uvedené výši. Žalovaného vyzvali, ten však odmítl žalobce dále odškodnit s tím, že jejich újma byla odčiněna dostatečně. Soud vyzval žalobce anonymizováno k doplnění skutkových tvrzení a důkazů týkajících se tvrzených nadstandardních vztahů, neboť poučil žalobce anonymizováno a 4, že má za to, že v jejich případě byla újma odškodněna dostatečně, přičemž v případě žalobkyně 2 a 3 nevlastních sourozenců měl za to, že je dán prostor k doplnění tvrzení. Ani po doplnění důkazů a skutkových tvrzení žalobci soud nepřesvědčili, že požadovaná finanční satisfakce je po právu a soud dospěl k závěru, že byli odškodnění dostatečně. Soud pokazuje na současnou judikaturu týkající se podobných případů. anonymizována dvě slova byl anonymizována tři slova, když vyšší částky přísluší přiznávat pouze u úmyslných trestných činů, nebo spáchaných za zvlášť zavrženíhodných pohnutek. Standardně podle judikatury se částka pro rodiče má pohybovat mezi 500 - částka. Pojišťovna vyplatila částka. Pokud se týká vztahů mezi sourozenci. Vztah 3. žalobkyně a jméno byl nepochybně pevný, ale nejednalo se o vztah nijak nadstandardní. Navíc se jedná o nevlastní sourozence, kteří spolu nebydleli nepřetržitě, což vyplynulo i z výpovědí žalobců, mezi 3 žalobkyní a zemřelým byl velký věkový rozdíl a to 16 let. Sourozenci byli v podstatě téměř o celou jednu generaci mladší. Pokud spolu jezdili na chatu takto není žádným projevem nadstandardního vztahu. V případě 4. žalobce, tento byl strýcem a kmotrem jméno příjmení, byly kamarádi a společně i bydleli v době, kdy se jméno narodil a později, když si přestal rozumět jméno s matkou. Ani v tomto případě soud však nemá za to, že by vztahy byly nadstandardní a mezi nimi nebyla žádná finanční ani jiná závislost. Požadavek na přiznání dalších částka je nepřiměřený a 4. Žalobce byl žalovaným odškodněn přiměřeně žalobci číslo částku částka, žalobci číslo částku částka, žalobkyni číslo částku částka a žalobci číslo částku částka.

3. Zjištěný skutkový stav odůvodnil § 2958 a § 2959 o. z.; uvedená zákonná ustanovení odcitoval. Odkázal dále na judikaturu Nejvyššího soudu ČR a uvedl, že u nejbližších příbuzných, tedy u rodičů, by se a náhrada měla pohybovat okolo dvojnásobku předchozí právní úpravy, případně na úrovni dvacetinásobku průměrné měsíční mzdy. Pojistné plnění u sourozenců, v tomto případě nevlastních sourozenců, je podle judikatury vždy nižší než u rodičů a ještě nižší pojistné plnění je pak u vzdálenějších příbuzných; v tomto případě strýce. Soud prvního stupně přehlédl i k tomu, že manželství rodičů jméno příjmení bylo rozvedeno, v době rozvodu bylo jméno 5 let a tehdy byl svěřen do výlučné péče matky. Žalobce a) vídal svého syna po celé dětství maximálně jednou za 14 dní, matka příjmení uvedla ve své výpovědi, že žalobce celé dny pracoval a veškerá práce byla na ní. Podle názoru prvostupňového soudu to, že spolu trávili svátky a prázdniny a žalobce a) synovi pomáhal, není projevem nadstandardního vztahu, ale normálního vztahu otce a dospělého syna, když soud prvního stupně akcentoval, že zemřelý jméno měl svůj život; byl ženatý, pak rozvedený, měl partnerky a s jednou čekal dítě. Žalobce b) je nevlastní bratr, který žil v posledních sedmi letech nepřetržitě mimo území České republiky a byť je pravdou, že zajišťoval pro svého nevlastního bratra práci v Anglii, tak se jednalo o nevlastního sourozence a byl mezi nimi věkový rozdíl anonymizováno let. V případě žalobkyně c) jde o nevlastní sestru, společné rodinné výlety či společné užívání jedné chaty podle soudu prvního stupně nejsou rovněž projevem enormně nadstandardního vztahu, při věkovém rozdílu 16 let. Soud prvního stupně dále uvedl, že řidič havarujícího vozidla byl sice pod vlivem alkoholu a marihuany, avšak žalovaný sám nehodu nezpůsobil a„ je nutno se k takto projednávané věci stavět“. Chování řidiče není důvodem pro navýšení náhrady nemajetkové anonymizováno. Soud prvního stupně naopak přihlédl k benevolentním přístupu k dodržování bezpečnostních předpisů poškozeného jméno příjmení, který nebyl připoután bezpečnostním pásem k sedadlu a v krvi měl téměř 3 ‰ alkoholu. Alkohol byl požíván i během jízdy.

4. Ze všech těchto důvodů soud prvního stupně považoval odškodnění vyplacené žalobcům žalovaným mimosoudně za adekvátní a žalobu na zaplacení částek částka s příslušenstvím, částka s příslušenstvím, a částka s příslušenstvím zamítl.

5. O nákladech řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal úspěšnému žalovanému podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. - 5 paušálních náhrad po částka.

6. Proti rozsudku podali odvolání žalobci. Uplatnili především odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. a soudu prvního stupně vytkli nedostatečné zhodnocení výjimečných okolností případu a zejména osoby škůdce. Řidič vozidla jméno příjmení nebyl vlastníkem ani provozovatelem uvedeného vozidla, řídil pod vlivem alkoholu 1,12 g alkoholu v krvi a drog – 6 ng/ml delta9-THC, tedy omamné psychoaktivní látky a hazardním způsobem v obci se pohyboval rychlostí nejméně 104 km/h. Bezprostředně po dopravní nehodě se snažil z místa nehody utéct, aniž by poskytl první pomoc, formální písemnou omluvu učinil po více jak jednom roce od nehody prostřednictvím svého obhájce a navíc u hlavního líčení lživě tvrdil, že poskytuje poškozeným odškodnění. Podle názoru žalobců takovéto jednání je účelové a neupřímné. K tomu uvedli, že řidič byl za podobné jednání postižen již opakovaně 3× za překročení povolené rychlosti a jednou za jízdu pod vlivem marihuany se zákazem řízení na 5 měsíců, navíc byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn. Závěr soudu prvního stupně o společném požívání alkoholu za jízdy s poškozeným jméno příjmení je nepravdivý a není nijak podložen. Fikcí soudu je pak to, že z vozidla vypadla od spolujezdce za řidičem prázdná láhev od alkoholu. K tomu žalobci uvedli, že jméno příjmení měl následný den datum odlétat k trvalému pobytu za bratrem jméno příjmení, účastnil se tedy oslavy, sám svědek příjmení však před soudem potvrdil, že před dopravní nehodu žádný alkohol společně s jméno příjmení nekonzumovali. Zásadní ovšem je to, že jméno příjmení vozidlo neřídil a nemohl ho nijak ovládat a ani netušil, že s příjmení a příjmení někam vůbec pojede, tedy nenese žádnou odpovědnost za vznik dopravní nehody.

7. Pokud jde o žalobce b) a c) - polorodé sourozence, - nepřiznání vyššího odškodnění soud prvního stupně paušálně zdůvodnil tím, že mezi nimi byl vysoký věkový rozdíl jedné generace, což je nepravdivé a zavádějící. Rozdíl jedné generace neodpovídá běžnému chápání tohoto pojmu, který ve skutečnosti činí anonymizováno až anonymizováno let. To platí i anonymizováno charakteristiky nevlastních sourozenců. Je sice pravdou, že odškodnění u sourozenců bývá zpravidla nižší než u nejbližších příbuzných – manžel, rodiče a děti, nicméně v některých případech se odškodnění těchto sourozenců může dostat na úroveň osob nejbližších – rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. V případě žalobce d) bylo odškodnění určeno nižší částkou než u žalobců b) a c), avšak i takto vyplacenou částku nelze považovat za odpovídající.

8. Argumentace prvostupňového soudu o benevolentním přístupu k dodržování bezpečnostních předpisů poškozeného jméno příjmení není případná, neboť sice je pravdou, že tento ve vozidle připoután nebyl, ale ze znaleckých posudků vyplývá, že připoutání bezpečnostním pásem by s pravděpodobností blížící se jistotě na následky dopravní nehody nemělo vliv. K tomu znalec příjmení příjmení, Ph.D. ve svém posudku pečlivě vysvětlil i princip ochrany pasažéra bezpečnostním pásem, který má význam pouze při čelních či zadních nárazech. Navíc ze znaleckého posudku Ing. obec vyplynulo, že poškozený jméno příjmení nebyl schopen se samostatně připoutat bezpečnostním a pásem, proto bylo zákonnou povinností řidiče příjmení, jak je uvedeno v rozsudku Městského soudu v Praze, zajistit jeho připoutání. Závěr soudu o benevolentním přístupu poškozeného k dodržování bezpečnostních předpisů proto není na místě. Rovněž tak je irelevantní jeho závěr o tom, že žalovaný nehodu nezpůsobil a„ je nutno se takto k projednávané věci stavět“. Nelze ani souhlasit se závěrem prvostupňového soudu o tom, že žalobci neprokázali intenzitu vztahů s jméno příjmení. V závěru odvolání odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kterou označili a na důkazy, které předložili a které byly provedeny. Žádali, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví.

9. Žalovaný při odvolacím jednání ve svém vyjádření odkázal na správná skutková zjištění soudu prvního stupně a jeho správné právní posouzení. Akcentoval především, že nebyly prokázány nadstandardní rodinné vztahy žalobců k poškozenému zemřelému jméno příjmení. Vyplacené odškodnění proto považuje za přiměřené. Žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný.

10. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo a důkazní řízení, doplnil podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zprávou anonymizována čtyři slova průměrné mzdy v České republice v prvním až čtvrtém čtvrtletí roku 2016. Po takto doplněném důkazním řízení shledal odvolání žalobců a) až c) částečně opodstatněným, odvolání žalobce d) důvodné není.

11. Soud prvního stupně správně zjistil okolnosti dopravní nehody dne datum, při níž zahynul poškozený jméno příjmení, syn žalobce a), polorodý bratr žalobců b) a c) a synovec žalobce d); v tomto směru ostatně mezi účastníky nebylo ani sporu.

12. Podle § 2959 o. z. při anonymizováno nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce anonymizována dvě slova manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výše náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

13. Soudní judikatura dovodila, že při určení výše náhrady za anonymizována dvě slova spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho anonymizováno role v řízení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho anonymizováno sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost, popřípadě soukromí veřejně známých osob ze strany informačních médií a v případech jiných zásahů do osobnostních práv nelze mechanicky vykládat tak, že by náhrada za anonymizováno osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, publikovaný ve Sbírce Nejvyššího soudu, svazek 7, ročník 2019, uveřejněný pod poř. Č. 85/ 2019 na str. číslo).

14. Ze zprávy anonymizována tři slova vyplývá, že v prvním čtvrtletí roku 2016 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství částka, ve druhém čtvrtletí částka, ve třetím čtvrtletí částka ve čtvrtém čtvrtletí částka. Z uvedeného je zřejmé, že průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců národního hospodářství v roce 2016, tedy v roce předcházejícím škodní události, činila částka. Dvacetinásobek této částky představuje sumu částka Odvolací soud si je vědom toho, že uvedené kritérium dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející škodní události dovozené judikaturou je toliko pomocným měřítkem pro určení výše náhrady podle § 2959 o. z., od něhož se lze podle okolností případu odchýlit, nicméně jako jisté měřítko výše této náhrady ho považovat lze. Žalovaný shledal adekvátním odškodněním v případě žalobce a) částku částka, tedy částku, která tomuto dvacetinásobku odpovídá.

15. Soud prvního stupně učinil skutková zjištění anonymizována dvě slova stanovení intenzity vztahu poškozeného jméno příjmení s jednotlivými žalobci, nicméně ta podle přesvědčení odvolacího soudu nedostatečně posoudil po stránce právní. Odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně o tom, že tyto vztahy byly v případě žalobců a) až c) vůči poškozenému jméno příjmení sice, kvalitní a pevné, avšak nijak nadstandardní vymykající se běžným rodinným vztahům. V případě žalobce a) je třeba akcentovat to, že se jednalo o otce poškozeného jméno příjmení, tedy nejbližšího příbuzného. V řízení bylo prokázáno, že tyto vztahy sice v útlém dětství jméno příjmení značně utrpěly v důsledku rozvodu manželství jeho rodičů, později ale v době dospívání poškozeného a zejména pak v jeho dospělosti se otec se synem sblížili, pravidelně se spolu setkávali, vztahy se postupně stávaly intenzivnějšími, otec se synem trávili volný čas, dovolené, prázdniny, žalobce a) syna podporoval finančně, pomáhal mu při řešení jeho bytové záležitosti, podporoval ho v jeho životních plánech. Byť lze připustit, že je běžné, zejména ve vztazích rodiče – děti, že rodiče takto děti podporují, tak podle přesvědčení odvolacího soudu se uvedený případ přece jenom běžným zvyklostem a standartu vymyká. Z účastnické výpovědi žalobce a) soud prvního stupně zjistil, že žalobce trpí anonymizována dvě slova, anonymizováno, má anonymizována dvě slova a byť se s těmito anonymizována dvě slova nijak neléčí, není důvodu mu toto neuvěřit. V případě žalobců b) a c) se sice jedná o polorodé sourozence, kdy lze připustit, že vztah mezi polorodými sourozenci zpravidla nebývá natolik intenzivní jako v případě vlastních sourozenců, což je dáno již samotný samotným faktem, že polorodí sourozenci mají společného toliko anonymizováno rodiče (v tomto případě otce – žalobce a), nicméně žalobci b) a c) intenzitu vztahů prokázali rovněž, v případě žalobce b) navíc bylo prokázáno, že tento žalobce žalobce byl v roce 2018 léčen pro závažné anonymizována dvě slova způsobené akutním žalem a depresí v důsledku úmrtí poškozeného jméno příjmení jméno intenzitě stavu svědčí i to, jak bylo prokázáno v řízení před soudem prvního stupně, že žalobce b) zajistil pro jméno příjmení dlouhodobou práci ve příjmení jméno, kdy v případě, že by k nehodě nedošlo, jméno příjmení by do příjmení jméno skutečně vycestoval a s vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že by nabízenou pracovní pozici v cizině přijal. Rovněž tak v řízení před soudem prvního stupně byly prokázány intenzivní vztahy poškozeného jméno příjmení s žalobkyní c). Oba tito polorodí sourozenci spolu trávili hodně času, jméno příjmení byl pro žalobkyni c) jako starší bratr vzor, trávili spolu volný čas, různé rodinné oslavy, prázdniny apod. Soudní judikatura dovodila, že výše náhrady za anonymizována dvě slova spojené s usmrcením sourozence může v případech intenzivnějších vztahů pozůstalého se zemřelým dosáhnout úrovně základu pro nejbližší osoby, tedy manžela, rodiče či děti (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Z uvedeného judikátu vyplývá, že výše náhrady za anonymizována dvě slova sourozence jako další osoby blízké je zpravidla o jednu čtvrtinu nižší než u nejbližších osob. Judikatura neřeší, jakým způsobem má být tato náhrada stanovená v případě polorodých sourozenců, podle přesvědčení odvolacího soudu však i zde je třeba upřednostnit zejména hledisko faktických vztahů, kdy byť v případě žalobců b) a c) šlo o polorodé sourozence, bylo v řízení prokázáno, že vztahy mezi nimi a poškozeným jméno příjmení byly vpostatě stejné jako v případě vlastních sourozenců, velmi dobré, důvěrné. Vztahy mezi polorodými sourozenci tak mohou být rovněž nadstandartní, odůvodňující vyšší odškodnění, byť jeho základní výměra by i přesto měla být podle přesvědčení odvolacího soudu o něco nižší než v případě vlastních sourozenců, jak bude uvedeno ještě dále.

16. Kritérium intenzity vztahu příbuzných se zemřelým považuje judikatura Nejvyššího soudu za významné hledisko při určení výše náhrady podle § 2959 o. z. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR shora citovaného sp. zn. spisová značka vyplývá, že je třeba zohlednit též věk zemřelého a pozůstalých a případnou existenční závislost na něm, dále to, zda pozůstalým byla poskytnuta případná jiná satisfakce, například v podobě omluvy, postihu škůdce či jeho role v řízení v trestním řízení, zohlednit lze rovněž to, pokud pozůstalý byl přímým svědkem škodní události, či byl s jejími následky bezprostředně konfrontován, včetně toho, jakým způsobem se o ní dozvěděl.

17. Poškozený jméno příjmení zemřel ve věku nedožitých anonymizováno let, podle zjištění soudu prvního stupně vlastní rodinu neměl, jeho manželství se svědkyní jméno příjmení bylo bezdětné, trvalo jen krátce anonymizováno rok a zhruba anonymizováno let před nehodou bylo rozvedeno. Ke škodní události došlo v době, kdy otci jméno příjmení žalobci a) bylo 65 let, žalobci b) a c) dosáhli věku 27, resp. anonymizováno let. Je třeba připustit, že ve prospěch vyššího odškodnění svědčí i to, že škůdce jméno příjmení, který dopravní nehodu způsobil, ji působil za okolností zvlášť zavrženíhodných, kdy řídil motorové vozidlo po předchozím požití většího množství alkoholických nápojů a rovněž po použití omamných drog – marihuany, kdy v jeho krvi bylo zjištěno 1,12 ‰ alkoholu a dále známky THC. Navíc se v obci doslova řítil svým vozidlem rychlostí, která podstatně překračovala nejvyšší povolenou rychlost 50 km/hodinu a byla určena v rozmezí 104 - 114 km/hodinu, při této hazardní jízdě nezvládl vozidlo, které řídil a ohrozil tak nejenom sebe a ostatní cestující v automobilu, ale též chodce a jiné osoby, které se na ulici pohybovaly. jméno příjmení sice byl za své jednání pravomocně odsouzen pro anonymizována dvě slova z nedbalosti podle § 143 odst. 1 a 3 trestního zákoníku a anonymizováno ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 a 2 písm. a) tr. zákoníku, kdy rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání anonymizováno měsíců se zařazením do věznice s ostrahou a současně trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu pěti let, nicméně nelze přehlédnout to, že bezprostředně po nehodě se snažil z místa činu zbaběle utéci, neprojevil dostatečnou účinnou lítost, když odvolací soud shodně s žalobci konstatuje, že omluvný dopis zaslaný jim až v průběhu hlavního líčení nelze považovat za dostatečné vyjádření lítosti a lze jen spekulovat o tom, že tak učinil na doporučení svého obhájce ve snaze přivodit si v trestním řízení polehčující okolnost v podobě účinné lítosti. K tomu odvolací soud dodává, že podle zjištění v trestním řízení byl řidič jméno příjmení již v nedávné minulosti před dopravní nehodou postižen 4× pro nepřiměřeně rychlou jízdu a za jízdu pod vlivem návykových látek, kdy mu byl uložen již dříve trest zákazu řízení motorových vozidel již v minulosti. Ani jeden z žalobců nebyl účasten dopravní nehody a nebyl s jejími následky přímo konfrontován.

18. Podle přesvědčení odvolacího soudu se zřetelem ke všem těmto kritériím je třeba považovat za přiměřené zadostiučinění, které vyvažuje anonymizována dvě slova způsobené smrtí poškozeného jméno příjmení pro žalobce a částku částka, jde tedy o částku zhruba o 36 % vyšší oproti základní výměře odškodnění odpovídajících sumě částka, jak vysvětleno shora. Přiměřené navýšení je odůvodněno intenzitou vztahu mezi žalobcem a) a poškozeným jméno příjmení, když šlo o nejbližšího příbuzného a v řízení bylo zjištěno, že zejména v dospělosti byly vztahy mezi otcem a synem nadstandardní, a to i se zřetelem k tomu, že poškozený jméno příjmení neměl vlastní rodinu - o to intenzivnější byly vztahy nejenom s žalobcem a) ale též se žalobci b) a c).

19. V případě žalobců b) a c) považuje odvolací soud za přiměřené odškodnění částku částka, když jde o sumu odpovídající 55 % základní výměry odškodnění částka. Jak je uvedeno výše, judikatura v případě sourozenců předpokládá nižší odškodnění dosahující zhruba tří čtvrtin a odvolací soud vzal v úvahu, že v tomto případě nejde o vlastní sourozence, ale o polorodé sourozence, kteří sice, jak shodně potvrdili, to, že mají společného toliko anonymizováno rodiče, nijak nerozlišovali, nicméně podle názoru odvolacího soudu je nutno uvedenou skutečnost zohlednit rovněž. Za základní odškodnění tak odvolací soud považuje adekvátní částku částka, kterou je třeba zvýšit obdobně jako v případě žalobce a) a to v tomto případě o 25 %. Vztahy mezi žalobci b) a c) k poškozenému jméno příjmení byly rovněž nadstandardní. Byť všichni tito žalobci již byli dospělí, měli svůj vlastní život, tak přesto spolu udržovali poměrně intenzivní vztahy, které se podle přesvědčení odvolacího soudu běžným vztahům v rodině mezi dospělými sourozenci vymykají. K argumentaci žalovaného a soudu prvního stupně o tom, že mezi žalobci b) a c) na straně jedné a poškozeným jméno příjmení na straně druhé byl věkový rozdíl anonymizováno, resp. 16 let, je nutno uvést, že tento rozdíl se podle přesvědčení odvolacího soudu v dospělosti částečně stírá; záleží i na životní situaci každého z nich a sama skutečnost většího věkového rozdílu důvodem pro přiznání odškodnění v nižší míře není. Odškodnění ve výši částka přiznané pro každého z žalobců b) a c) považuje odvolací soud za přiměřené, odpovídající všem kritériím § 2959 o. z.

20. Jiná je ovšem situace v případě žalobce d) - strýce poškozeného jméno příjmení. Byť je třeba přisvědčit žalobcům v tom směru, že i v tomto případě byly prokázány hezké vztahy mezi žalobcem d) a poškozeným jméno příjmení, tak strýc (bratr ze strany žalobce a) je již vzdálenějším příbuzným, který navíc měl svoji vlastní rodinu, vzájemné vztahy se tak nevymykaly běžným vztahům na této příbuzenské úrovni a odškodnění ve výši částka, které žalobci d) již bylo poskytnuto mimosoudně, považuje odvolací soud shodně se soudem prvního stupně za přiměřené.

21. Z uvedeného je zřejmé, že pokud žalovaný vyplatil mimosoudně žalobci a) částku částka, zbývá mu doplatit částka, v případě žalobců b) a c) při mimosoudním plnění částka, každému z nich zbývá doplatit částka Částky požadované žalobci – v případě žalobce a) částka, a v případě žalobců b) a c) částka a žalobce d) částka - ani odvolací soud neshledává přiměřenými se zřetelem na všechna kritéria pro určení výše náhrady nemajetkové anonymizováno podle § 2959 o. z., když je třeba připomenout, že poškozený jméno příjmení zemřel ve věku anonymizováno let, tedy středním věku. Jinak by bylo třeba posuzovat situaci, kdy by např. šlo o úmrtí dítěte či osoby na prahu dospělosti, a byť anonymizováno ohrožení pod vlivem návykové látky je v podvědomí veřejnosti vnímán jako zavrženíhodný, tak k úmrtí jméno příjmení nedošlo v důsledku úmyslného trestného činu spáchaného např. zvlášť trýznivým způsobem, z nízkých pohnutek, ze zištných důvodů, apod.

22. K tomu odvolací soud uvádí, že při určení výše náhrady nemajetkové anonymizováno respektoval též zásadu podobnosti případů (§ 13 o. z.). V řízení vedeném u odvolacího soudu pod sp. zn. spisová značka ve skutkově obdobné věci: dopravní nehoda způsobená zaviněním řidičky, poškozeným byl spolujezdec - muž, který zahynul ve věku anonymizováno let, neměl vlastní rodinu – základní odškodnění otce zemřelého resp. jeho právních nástupců bylo určeno částkou částka. V téže věci projednávané u odvolacího soudu pod sp. zn. spisová značka bylo základní odškodění matky zemřelého určeno rovněž částkou částka, plněrodého bratra částkou částka a babiček částkou částka pro každou z nich. Podle přesvědčení odvolacího soudu jsou částky přiznané žalobcům v tomto řízení v relaci s odškodněním přiznaným v uvedených sporech, byť si je odvolací soud i zde vědom toho, že ani zde nejde o případ, který byl skutkově zcela totožný s případem žalobců.

23. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že„ přihlédl i k benevolentnímu přístupu k dodržování bezpečnostních předpisů poškozeného jméno příjmení, jenž se nepřipoutal bezpečnostním pásem k sedadlu a v krvi měl téměř 3 ‰ alkoholu.“ Podle soudu bylo patrno též to, že k požívání alkoholu docházelo i za jízdy. K tomu odvolací soud uvádí, že v řízení bylo znaleckými posudky MUDr. jméno příjmení, Ph.D. a doc. Ing. jméno příjmení, Ph.D. spolehlivě prokázalo, že použití bezpečnostního pásu by škodlivému následku nehody nezabránilo. Zejména pak znalec doc. Ing. příjmení ve svém znaleckém posudku popsal, jakým způsobem fungují bezpečnostní pásy s tím, že tyto mají svůj význam zejména při čelním nárazu, v daném případě však došlo k bočnímu nárazu do levé poloviny těla poškozeného jméno příjmení, což by použití bezpečnostních pásů nijak neovlivnilo. Soudní judikatura připouští snížení náhrady škody z důvodu podílu poškozeného na způsobení škody (§ 2918 o. z.), kdy tento podíl může být značný, např. tehdy, jestliže spolujezdec vědomě postoupí jízdu s řidičem, o němž ví, že je pod vlivem alkoholu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. anonymizováno, Cdo číslo), avšak rozhodující příčinou zde zůstává nezodpovědné chování řidiče vozidla, který dopravní nehodu zaviní (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Zpravidla proto nemá jít o nadpoloviční rozsah spoluúčasti poškozeného ani v případě, kdy jeho spoluzavinění bude spočívat v chování značně riskantním. Nepřipoutání se bezpečnostním pásem v obecné rovině je relevantní důvod pro snížení spoluodpovědnosti poškozeného za předpokladu, že je doloženo, že právě nepřipoutání vedlo při havárii k úrazu či ke zhoršení jeho důsledků (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, obdobně rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). V daném případě ovšem bylo v řízení spolehlivě prokázáno, že nepoužití bezpečnostního pásu není v příčinné souvislosti s následky dopravní nehody, takže tuto skutečnost, a to bez ohledu na to, zda se jméno příjmení nepřipoutal sám, nebo v případě, že to v důsledku těžké opilosti nebyl schopen, jeho připoutání nezajistil řidič vozidla, nelze žalobcům přičítat k tíži.

24. Jak je uvedeno výše, v řízení bylo prokázáno, že řidič vozidla dopravní nehodu způsobil pod vlivem návykové látky. Pokud by v řízení bylo prokázáno, že jméno příjmení i přesto, že mu tato skutečnost byla známa, do vozidla nastoupil a vědomě tak postoupil s takovýmto řidičem jízdu, bylo by namístě rovněž stanovit jeho spoluúčast na nehodě a odškodnění snížit, nicméně v daném případě nic takového nebylo ze strany žalovaného tvrzeno; takovéto tvrzení uplatněno v řízení před soudem prvního stupně nebylo, když je třeba předestřít, že z výsledků dokazování naopak vyplývá, že poškozený jméno příjmení byl ve stavu těžké opilosti (2,7 ‰ alkoholu při dopravní nehodě) kdy to, že jízdu absolvuje s rovněž opilým řidičem, nebyl schopen vůbec vnímat. Jak je však uvedeno shora, vědomé postoupení jízdy s řidičem pod vlivem alkoholu nebylo ze strany žalovaného tvrzeno. Žalovaný sice v obecné rovině tvrdil, že ze strany poškozeného zde byl benevolentní přístup k dodržování bezpečnostních předpisů, neboť i tento byl pod vlivem alkoholu, nebyl připoután bezpečnostním pásem a během jízdy byl konzumován alkohol, nicméně k tomu je třeba uvést, že jak je shora vysvětleno, nepřipoutání bezpečnostním pásem nebylo v příčinné souvislosti s následky dopravní nehody, opilost jméno příjmení, který vozidlo neřídil, tak důvodem pro snížení výše náhrady z důvodu spoluúčasti poškozeného na následcích dopravní nehody rovněž není, neboť jméno příjmení tím, že požil alkoholické nápoje, žádnou svoji právní povinnost neporušil. Případné požití alkoholu jméno příjmení během jízdy mu ze stejného důvodu rovněž nelze klást k tíži.

25. K přiznanému plnění žalobcům dále přísluší úrok z prodlení podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., kdy od datum žalovaný byl v prodlení anonymizováno žalobců. Výše úroku z prodlení je odůvodněna § 1970 o. z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Právní posouzení věci tak, jak jej soud prvního stupně učinil, je v případě žalobců a) až c) částečně nesprávné. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výrocích I. až III. postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku částka, žalobcům b) a c) částku částka každému z nich tak, aby výše odškodnění ve smyslu § číslo činila v případě žalobce a) částka a v případě žalobců b) a c) pro každého částka, jak je vysvětleno shora. anonymizováno zbývající částky částka pro každého z žalobců a), b) a c), pak rozsudek potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný. Ve výroku IV. byl anonymizováno žalobce d) rozsudek rovněž potvrzen podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

27. Soud prvního stupně správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení žalovanému ve vztahu k žalobci d), při vyčíslení těchto nákladů však pochybil, když žalovanému přiznal paušální náhradu za celkem 5 úkonů po částka, ačkoliv tento v závěrečném návrhu požadoval toliko náhradu ve výši částka Odvolací soud proto rozsudek soudu prvého stupně ve výroku V. ve vztahu mezi žalobcem d) a žalovaným změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že náklady řízení činí částka, jinak ho v tomto výroku ve vztahu mezi žalobcem d) a žalovaným potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

28. S ohledem na to, že odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a III. ve vztahu k žalobcům a) až c) částečně změnil, rozhodoval podle § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalobci a) - c) na straně jedné a žalovaným na straně druhé. Žalobci a) - c) byli v základu úspěšní, kdy výše plnění v daném případě závisela převážně na úvaze soudu, a je proto namístě jim podle § 142 odst. 3 o. s. ř jim přiznat náhradu nákladů řízení zcela. Tyto sestávají z nákladů právního zastoupení: v řízení před soudem prvního stupně: odměna za 6 úkonů právní služby po částka pro každého z žalobců podle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. anonymizováno písm. a), d), g) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ke každému trojnásobnému úkonu přísluší režijní paušál po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy částka (6 × 2 480 pro každého z žalobců, × 3 pro všechny žalobce + 6 × částka = částka). Úkony spočívají v přípravě a převzetí věci, sepisu žaloby, vyjádření ze dne datum a účasti právního zástupce žalobců na jednání dne datum, datum a datum. K tomu přistupují náklady odvolacího řízení – sepis odvolání a účast právního zástupce žalobce při odvolacím jednání podle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. anonymizováno písm. g) a k ) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ke každému trojnásobnému úkonu náleží režijní paušál po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem částka za odvolací řízení (2 × částka pro každého žalobců × 3 pro všechny žalobce + 2 × částka Náklady řízení před soudy obou stupňů tak dosáhly částky částka pro žalobce a) až c).

29. Ve vztahu mezi žalobcem d) a žalovaným byl žalovaný v odvolacím řízení úspěšný a přísluší mu tak paušální náhrada jeho hotových výdajů ve výši částka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. za účast žalovaného při odvolacím jednání podle § anonymizováno odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a to za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.