MSPH 62 CO 92/2022-958

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudkyň Mgr. Halky Hovorkové a JUDr. Martiny Tvrdkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ role v řízení: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ sídlem anonymizována dvě slova číslo PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_006⟫ o částka, ⟪LB:lb_007⟫ k odvolání role v řízení proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. role v řízení je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího anonymizováno částku částka ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku částka (výrokem I/). Dále uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů anonymizováno částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrokem II/). Naposledy rozhodl o tom, že role v řízení je povinen zaplatit českému státu poukázáním na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 na nákladech státu – svědečném – částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrokem III/).

2. Takto rozhodl soud I. stupně v pořadí již druhým rozsudkem o žalobě, kterou se role v řízení domáhal proti žalované původně vystavení a doručení platebního výměru, v němž bude stanoven osobní příplatek ve prospěch role v řízení částkou částka. role v řízení totiž namítal, že dle jeho informací, ředitel správy logistického zabezpečení rozhodl o zvýšení osobního příplatku kolegyni role v řízení příjmení jméno příjmení (dále jen„ Mgr. příjmení“) na částku částka. Podle přesvědčení role v řízení příjmení příjmení (na stejné pracovní pozici jako role v řízení, se stejnou pracovní náplní, s mladším termínem nástupu do zaměstnání) nedosahovala takových pracovních výsledků, ani neplnila větší rozsah pracovních úkolů než kolegové na stejném pracovním zařazení, pročež má role v řízení za to, že jeho plat byl stanoven nespravedlivým způsobem a na pracovišti došlo ze strany žalovaného v jeho neprospěch k nerovnému zacházení.

3. Dne datum podal role v řízení návrh na odstranění platové diskriminace a návrh na zvýšení osobního příplatku a dne datum se domáhal změny žalobního petitu a požadoval zaplacení částky částka s tím, že Mgr. příjmení pobírala od datum osobní příplatek částka a on pouze částka, když rozdíl mezi těmito částkami činí částka, za rok tak částka, přičemž role v řízení se domáhal úhrady za 60 měsíců. Soud I. stupně svým usnesením ze dne datum připustil změnu žaloby (k tomu srov. č. l. 140 spisu).

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a poukázala na to, že osobní příplatek je nenárokovou složkou platu a je závislá na anonymizováno zaměstnavatele. Akcentovala, že ke zvýšení osobního příplatku role v řízení mohla přistoupit pouze za předpokladu, že v okolnostech, za kterých byl osobní příplatek žalobci přiznán, došlo k takové změně, že by bylo na místě poskytnout jej ve větším rozsahu, což však nebyl případ role v řízení. Dále vznesla námitku promlčení.

5. Ve věci samé pak bylo prvostupňovým soudem rozhodnuto již dne datum rozhodnutí rozsudkem pod č. j. číslo jednací, jímž byla žaloba zamítnuta a žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů anonymizováno ve výši částka. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl k odvolání role v řízení rozsudek soudu I. stupně potvrzen, kdy v reakci na žalobu pro zmatečnost, byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozsudek odvolacího soudu zrušen pro naplnění zmatečnostního důvodu podle § 229 odst. 3 o. s. ř., což následně vyústilo ve zrušení i původního rozsudku soudu I. stupně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací (usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací) a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu anonymizováno, neboť věc byla projednána v jiném složení senátu, než jak určoval rozvrh práce a došlo tak k porušení principu zákonného soudce.

6. V novém anonymizováno pak soud I. stupně vyšel ze zjištění, která podrobně zrekapituloval v odstavcích 4 až 13 napadeného rozsudku, a která učinil z pracovní smlouvy uzavřené mezi účastníky anonymizováno dne datum, rozvázání pracovního poměru dopisem žalované ze dne datum, zápočtu praxe role v řízení, platových výměrů role v řízení, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a Mgr. příjmení, popisu pracovního místa Mgr. příjmení, platových výměrů Mgr. příjmení, zápočtu praxe Mgr. příjmení, opatření ředitele správy logistického zabezpečení, dokladu o provedení předběžné řídící kontroly, personálního spisu Mgr. příjmení, usnesení anonymizována čtyři slova ze dne datum, soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. spisová značka, sdělení mzdové účtárny, kopií referátníků, závěrečné zprávy komise k prošetření škod vzniklých marným uplynutím lhůt u nedořešených dopravních nehod, anonymizováno o spáchání deliktu, anonymizováno ze dne datum, výpovědí svědků titul. jméno příjmení, titul. jméno jméno, Mgr. příjmení, titul. jméno příjmení, titul jméno příjmení, výpovědi role v řízení, přepisu zvukového záznamu ze dne datum a z výpisu vyřízených spisů. K nahrávce ze dne datum, kterou role v řízení navrhl provést jako důkaz soud I. stupně konstatoval, že tento důkaz byl pořízen bez vědomí nadřízeného. Konstatoval však, že již dříve v anonymizováno byl proveden důkaz přepisem tohoto zvukového záznamu a bylo z něj zjištěno, že nadřízený požadoval, aby role v řízení předkládal novému vedoucímu hotové a kompletně zpracované materiály, dále pokud mu bude dávat někdo úkoly, tak jedině přes vedoucího a pokud se vzdálí z pracoviště, aby to sdělil vedoucímu.

7. Soud I. stupně se nejprve zabýval relevancí námitky promlčení vznesené k žalobnímu nároku ze strany žalované, přičemž s odkazem na ustanovení § 16 odst. 1, § 17, § 265 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“), § 10 odst. 1 a § 5 odst. 6 zák. č. 198/2009 Sb. a § 100 odst. 2 a § 101 zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen ve zkratce„ obč. zák.“) dospěl k závěru, že role v řízení podal žalobu u soudu dne datum s tím, že dne datum navrhl změnu žalobního petitu a požadoval zaplacení částky částka, kdy se však nejednalo o změnu žaloby dle ustanovení § 95 o. s. ř., pouze o vyčíslení nároku na základě již žalobou loženého skutkového stavu věci a nárok role v řízení tak promlčen není.

8. K nároku samotnému pak soud I. stupně po právní stránce odkázal na ustanovení § 16 odst. 2, § 110, § 131 odst. 1 a 2 zák. práce a na anonymizováno Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka.

9. Na základě provedených důkazů učinil soud I. stupně zjištění, že role v řízení i Mgr. příjmení byli zařazeni na stejný druh práce (role v řízení od datum a Mgr. příjmení od datum); oba byli zařazení do 13. platové třídy, přičemž žalobci byl od datum přiznán osobní příplatek ve výši částka a Mgr. příjmení od datum ve výši částka a od datum ve výši částka; rozsah případů přidělovaných žalobci a Mgr. příjmení byl přibližně stejný; náplň práce role v řízení i Mgr. příjmení spočívala nejen ve vymáhání pohledávek, ale jednalo se i o kontrolu smluv (z oblasti veřejných zakázek, hospodaření s nemovitým majetkem i movitým majetkem); fokus Mgr. příjmení byl především na smluvní vztahy a fokus role v řízení na řešení škod; ve vztahu k žalobci byly evidovány rozdílné názory s nadřízeným co do respektování příkazů a neplnění úkolů v daném čase a kvalitě; Mgr. příjmení plnila úkoly v takové kvalitě, a na jiné kvalitní úrovni, aby jí bylo přiznáno osobní ohodnocení (oceněna byla především snaha řešit problém a pružnost, nadstandardní pracovní morálka); žalobci chyběla pružnost a praktická odbornost. role v řízení sám připustil, že byl často u lékaře a jeho agendu tak vyřizovala v jeho nepřítomnosti Mgr. příjmení; titul. jméno žalobci ústně i písemně vytknul jeho práci; práce role v řízení byla hodnocena kladně jen ze strany svědkyně titul. jméno příjmení, avšak tato nebyla nadřízenou role v řízení a pracovní poměr ukončila dřív, než bylo Mgr. příjmení přiznáno vyšší osobní ohodnocení; titul. jméno příjmení vyloučil, že role v řízení byl diskriminován z hlediska anonymizována dvě slova a vůbec všeho, k diskriminaci nebo k nerovnému zacházení nedošlo, Mgr. příjmení byla hodnocena jako lepší pracovník, než role v řízení a osobní příplatek a jeho výše byla rozhodnutím vedoucích pracovníků; zvyšování osobního ohodnocení obou pracovníků bylo vyloženě a jedině na základě výsledků práce; nebylo rozlišováno a diferencováno, zda je to muž nebo žena, ani věkově.

10. Při reflektování výše uvedeného soud I. stupně konstatoval, že žalovaná prokázala, že neporušila zásadu rovného zacházení vůči žalobci. Dále konstatoval, že nelze spatřovat diskriminaci (přímou ani nepřímou) v prověřování anonymizováno, že si role v řízení měl svlékat kalhoty na pracovišti a dále v tom, že zaměstnavatel trval na vedení evidence docházky, kdy povinnosti anonymizováno je hlásit svoji nepřítomnost na pracovišti. Ani úkony role v řízení spočívající v anonymizováno podezření ze zmanipulování veřejné zakázky a v upozornění zaměstnavatele na dodržování zákonů na pracovišti neshledal soud I. stupně za projev světového názoru role v řízení. Akcentoval, že názor je myšlenkový soubor, který se následně aplikuje v praxi, jde o životní postoj a praxi, životní metodu, přičemž pokud jde o pojem světovosti, pak se naznačuje, že názor nebude jen individuálně aplikovaný a zastávaný, ale že bude mít kolektivní rámec s nutností faktické praktikované sounáležitosti a sdílení. Zdůraznil, že je to v podstatě jiný vedlejší společenský proud oproti hlavnímu toku, další alternativa (např. pacifismus, veganství, vegetariánství). Pokud role v řízení v závěrečném návrhu uvedl, že se u něj jedná o anonymizována dvě slova, pak soud I. stupně konstatoval, že Úmluva OSN o právech osob se anonymizována dvě slova sice definici obsahuje, je však zařazena do čl. 1 anonymizováno OSN (která stanoví účel), nikoliv mezi ostatní definice pod čl. 2 anonymizováno OSN. Čl. 1 anonymizováno chápe osoby se anonymizována dvě slova jako osoby mající dlouhodobé anonymizována tři slova nebo anonymizována dvě slova, které v interakci anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova s ostatními. Soud I. stupně poukázal na to, že role v řízení neuvedl, o jaké anonymizována dvě slova se v jeho případě jedná, sám v předchozím anonymizováno uváděl, že nebyl často anonymizováno, což bylo prokázáno. Na základě těchto skutečností soud I. stupně uzavřel, že u role v řízení v souvislosti s přiznáním osobního ohodnocení Mgr. příjmení nemohlo dojít k diskriminaci vůči žalobci z důvodu anonymizována dvě slova. Žalobci v době, kdy Mgr. příjmení bylo přiznáno vyšší osobní ohodnocení, bylo anonymizováno let, tedy byl v té době mladý muž. Soud I. stupně dále akcentoval, že rozdíl mezi osobním ohodnocením role v řízení a Mgr. příjmení byl ve výši částka. Mgr. příjmení po dobu od datum do datum pobírala osobní ohodnocení o částka nižší než role v řízení. Zdůraznil, že posouzení, zda Mgr. příjmení měla vyšší pracovní nasazení a nadstandartní přístup než role v řízení, přísluší nadřízeným, nikoliv žalobci. Všichni tři nadřízení role v řízení i Mgr. příjmení shodně uvedli, že osobní ohodnocení, které dostala Mgr. příjmení odpovídalo rozsahu a kvalitě její práce. Nadřízení tak ohodnotili na základě své úvahy z dlouhodobého hlediska vyšší pracovní nasazení i nadstandartní přístup této zaměstnankyně k vykonávané činnosti a nebylo projevem diskriminace vůči žalobci z důvodu anonymizováno, anonymizováno, anonymizována dvě slova a světového názoru.

11. O nákladech anonymizováno rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., kdy procesně úspěšné žalované přiznal na náhradě nákladů anonymizováno částku částka, a to za 32 úkonů po částka.

12. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. s tím, že tyto jsou představovány náklady za svědečné titul. jméno příjmení za účast u jednání dne datum.

13. S tímto podstatným odůvodněním proto soud I. stupně rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části napadeného rozsudku.

14. Proti anonymizováno soudu I. stupně podal včasné odvolání role v řízení. Následně jej, v několika svých podáních zaslaných v rozmezí datum a datum doplnil. Upřesnil, že od počátku soudního anonymizováno tvrdil, že byl diskriminován zaměstnavatelem z důvodu, že ohlásil zaměstnavateli a orgánům činným v anonymizována dvě slova podezření ze zmanipulování na pracovišti, a to i ve věci platu. Odkázal v této souvislosti explicitně nově na směrnici anonymizována dvě slova a ustanovení právního předpisu EU ze dne datum, o ochraně osob, které oznamují porušení anonymizována dvě slova (dále jen„ anonymizováno“). Současně vytkl soudnímu anonymizováno nezákonnou přísedící JUDr. jméno příjmení, neboť v době anonymizováno nesplňovala zákonné předpoklady pro výkon funkce přísedící. Dále vytkl soudu I. stupně vadné odůvodnění údajné nemožnosti provést jako důkaz zvukový záznam z pracoviště a rozpornost a nelogičnost napadeného rozsudku, jakož i extrémně nesprávné a nelogické hodnocení důkazů.

15. V rámci doplnění odvolání namítl role v řízení, že bylo porušeno jeho právo na řádné soudní anonymizováno, když k vyhlášení rozsudku došlo za jeho nepřítomnosti. Odkázal v této souvislosti na článek 6 anonymizována dvě slova o ochraně lidských práv a základních svobod, článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 156 odst. 2 o. s. ř. Zdůraznil, že soud I. stupně odmítl vyhovět žalobci v jiném termínu vyhlášení rozsudku (pro kolizi jednání) a ani neuvedl, jaká podstatná skutečnost mu v tom brání. Právo na to, být přítomen vyhlášení rozsudku akcentoval role v řízení jako stěžejní zásadu soudního anonymizováno.

16. Dále naznal role v řízení ve věci jinou vadu anonymizováno spočívající v neaplikaci anonymizováno na jeho případ. Tvrdil, že podstatou jeho argumentace bylo, že je diskriminován ve věci platu z důvodu, že oznámil podezření ze zmanipulování veřejné zakázky na pracovišti a důvodně se domníval, že obecné soudy shledají diskriminaci již z kontextu celé věci a poskytnou žalobci zadostiučinění za výkon anonymizováno žalované v rozporu s dobrými mravy. Zdůraznil, že když v roce rok žalobu podával, legitimně předpokládal, že předchozí vlády a parlament přijmou nový plně účinný služební zákon, který bude chránit úředníky před odvetou za anonymizováno nekalostí na pracovišti. Nakonec se díky své procesní vytrvalosti dočkal toho, že soudy a správní orgány musí důsledně aplikovat Směrnici, a to i na žaloby proti žalované mající základ v odvetě proti žalobci žalovanou poté, co na pracovišti a u anonymizována čtyři slova (dále jen„ příjmení“) oznámil podezření ze zmanipulování veřejné zakázky. Akcentoval v této souvislosti zejména přenos důkazního břemene, že nebyl diskriminován v souvislosti s ohlášením podezřelé veřejné zakázky a namítl, že je tedy na žalovaném, aby přesvědčivě prokázal, že odvetné opatření spočívající v horším platovém ohodnocení role v řízení v porovnání s Mgr. příjmení podílející se na zmanipulování veřejné zakázky se zakládalo na řádných důvodech, což žalovaná neprokázala. Skutečnost, že anonymizována dvě slova bylo ze strany příjmení odloženo, není, dle přesvědčení role v řízení, podstatná, neboť se jednalo o legitimní, nikoli ve zlém úmyslu podané anonymizována dvě slova. V této souvislosti zdůraznil své vyšší právní vzdělání a kvalifikaci v oboru anonymizována dvě slova, než má zástupce příjmení, který anonymizováno o odložení věci vydal. Dále v rámci odvolání opětovně rozvinul své úvahy ohledně řešené veřejné zakázky.

17. role v řízení dále namítl nesprávné obsazení soudu, konkr. přísedící JUDr. jméno příjmení pro část anonymizováno, když uvedl, že v rozhodné době nebyla hlášena k trvalému pobytu v obvodu zastupitelstva, jímž byla zvolena do funkce přísedící a ani v rozhodné době v příslušném obvodu nepracovala, tedy nesplňovala podmínky podle zákona č. 6/2002 Sb., přičemž odkázal v této souvislosti zejména na § 64 odst. 1 a 4 tohoto zákona. Akcentoval (a odkázal na relevantní dokumenty dané prokazující), že JUDr. příjmení bydlela v rozhodné době na adrese adresa (podle údajů ve veřejných registrech) na ulice a číslo, obec a číslo. V doplnění odvolání ze dne datum podrobně rozebral bydliště uvedené přísedící, její pracovní působení a členství v dozorčí radě Textilního zkušebního ústavu s. p., k tomu odkázal na své vlastní šetření, které v této věci provedl včetně pořízení fotografií. V této souvislosti vznesl proto návrh na přezkoumání, zda byla tato přísedící v jeho věci zákonnou soudkyní. Zdůraznil, že těsně poté, co role v řízení upozornil, že tato přísedící nesplňuje zákonné předpoklady pro výkon funkce, rezignovala na svou funkci, což hovoří v jeho prospěch. Navrhl v této souvislosti odvolacímu soudu, aby zvážil případné přikázání věci jinému soudu než Obvodnímu soudu pro Prahu 7, když nelze vyloučit vadný výkon funkce předsedy Obvodního soudu pro Prahu 7 a jeho místopředsedkyně pro věci civilní.

18. Dále role v řízení zdůraznil, že navrhl zvukový záznam z datum jako jeden z klíčových důkazů, neboť se z něj podává, že byl na pracovišti obtěžován dne datum, tedy den poté, co příjmení šetřila podezřelou zakázku na pracovišti. Odmítl důvody, pro které soud I. stupně nahrávku neprovedl jako důkaz, když tím by byl zastáván názor, že zaměstnanec si nemůže pořídit nahrávku zaznamenávající například anonymizována dvě slova či anonymizována dvě slova jen proto, že s ní nedal zaměstnavatel souhlas. Přepis záznamu označil za nevyhovující, když neumožňuje vyhodnotit intonaci, případnou útočnost nahrávaných osob a tedy opodstatněnost podané žaloby.

19. V následných podáních role v řízení předkládal soudu svá podrobná vysvětlení anonymizována dvě slova, pro které nemohl podat odůvodnění odvolání dříve než datum, včetně doplnění důkazů k tomuto tvrzení.

20. V podání ze dne datum pak doplnil tvrzené odvolací důvody pro důvod podle § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř, když poukázal na nevěrohodnost svědka titul. příjmení, pro jeho tvrzení, zejména, že si„ měl role v řízení stahovat na pracovišti kalhoty“, a avizoval podanou žalobu na ochranu osobnosti a anonymizována dvě slova, vše proti titul. příjmení. Dále role v řízení poukázal na interní dokumentaci žalované, v níž je zaznamenáno, že nebylo žalobci umožněno čerpat přestávku v práci dne datum z důvodu pracovního jednání, avšak stížnost k danému nebyla vyhodnocena jako relevantní (s odkazem na možnost čerpat přestávku před zahájením jednání a též na to, že role v řízení podal již proti zaměstnavateli na 33 stížností a možné podezření ze anonymizována dvě slova). V této souvislosti role v řízení uvedl, že osobám, kteří hrubě porušovali anonymizováno role v řízení jako anonymizováno, není možné plně jako svědkům věřit.

21. K odvolání role v řízení se žalovaná vyjádřila v průběhu nařízeného jednání tak, že shledává anonymizováno prvostupňového soudu věcně správným, když soud správně zjistil skutkový stav věci a posoudil jej i právně správně. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího anonymizováno.

22. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a anonymizováno, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., mimo jiné jej tedy přezkoumal i z anonymizováno, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), kdy dospěl k závěru, že odvolání role v řízení není důvodné.

23. Soud I. stupně si pro své anonymizováno opatřil dostatek podkladů, učinil z nich správná skutková zjištění a věc v zásadě správně posoudil i po stránce právní. Soud I. stupně své skutkové závěry srozumitelně a přesvědčivě vyjádřil v odůvodnění napadeného rozsudku, náležitým způsobem se vyrovnal s námitkami účastníků, které uplatnili v průběhu anonymizováno, když rovněž bezchybně vyložil, které skutečnosti má a které nemá za prokázány a proč. Rozsudek soudu I. stupně, který je pečlivě odůvodněn, a to včetně solidní aplikace relevantní judikatury, tak mohl být dostatečným podkladem i pro anonymizováno odvolacího soudu ve věci.

24. role v řízení mimo jiné uplatnil odvolací důvod uvedený v § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Odvolací soud konstatuje, že tento odvolací důvod může být dán pouze v řízeních, v nichž se uplatní zásada koncentrace anonymizováno (§ 118b a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř.) O žádný z takovýchto případů se však zde nejedná a tento odvolací důvod proto dán není.

25. role v řízení dále uplatnil odvolací důvod uvedený v § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Odvolacím důvodem podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. jsou všechny vady anonymizováno s výjimkou těch, které jsou vedeny v § 205 odst. 2 písm. a) nebo b) o. s. ř. a uplatní se bez ohledu na to, zda se týkají postupu soudu I. stupně při anonymizováno, posuzování procesních otázek v průběhu anonymizováno, poučování účastníků a dalších nedostatků, ke kterým došlo v průběhu anonymizováno před soudem I. stupně nebo v souvislosti s jeho rozhodováním. Porušení procesněprávních předpisů představuje vadu anonymizováno jen tehdy, nebylo-li výsledkem právního posouzení určité procesní otázky v anonymizováno soudu, neboť se projevilo toliko činností nebo opomenutím při provádění jednotlivých úkonů. Uvedené tzv. jiné vady anonymizováno však nejsou způsobilým odvolacím důvodem dle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. samy o sobě, ale jen tehdy, jestliže mohly mít za následek nesprávné anonymizováno ve věci.

26. Z obsahu přepisu zvukového záznamu, který byl pořízen při ústním jednání konaném dne datum (na č. l. 743 - 776) se podává, že v úvodu jednání došlo s ohledem na zánik funkce přísedící JUDr. jméno příjmení k postupu soudu dle § 119 odst. 3 o. s. ř. s ohledem na změnu v obsazení senátu a nového člena senátu, jímž se vedle předsedkyně JUDr. jméno příjmení a přísedícího jméno Fischera stal v souladu s rozvrhem práce přísedící jméno příjmení. Po provedeném anonymizováno a přednesu závěrečných návrhů bylo po poradě senátu jednání za účelem vyhlášení rozsudku odročeno na den datum v anonymizováno hod., proti čemuž role v řízení ničeho nenamítal. Nato ovšem přípisem ze dne datum (na č. l. 720 - 721), doručeným prvostupňovému soudu téhož dne, role v řízení„ zopakoval“ svůj návrh na odročení jednání z důvodu kolize jednání s jednáním dne datum konaným u Krajského soudu v obec. Dne datum předsedkyně senátu v přítomnosti jmenovaných přísedících a pověřeného anonymizováno žalované vyhlásila veřejně rozsudek (viz protokol o vyhlášení rozsudku před soudem prvního stupně ze dne datum).

27. Podle ustanovení § 156 odst. 2 věty prvé o. s. ř. rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo; není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu deseti kalendářních dnů.

28. Odvolací soud konstatuje, že prvostupňový soud v souladu s citovaným ustanovením přikročil k odročení jednání toliko za účelem vyhlášení rozsudku s tím, že dodržel pořádkovou lhůtu a vyhlásil veřejně rozsudek (§ 156 odst. 1 o. s. ř.) Čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod stanoví každému právo, "aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.", nicméně vyhlášením rozsudku v nepřítomnosti role v řízení v termínu, o němž byl vyrozuměn, právo role v řízení na veřejném projednání jeho věci, kde mohl vznášet vlastní argumenty a reagovat na tvrzení a důkazy protistrany, ničím neutrpělo. Navíc, žádost o odročení jednání dne datum mohl role v řízení uplatnit již při jednání dne datum, což ovšem neučinil; v přepisu záznamu z tohoto jednání žádná takováto žádost uvedena není.

29. Dále odvolací soud konstatuje, že problematiku a námitku ohledně jmenování JUDr. příjmení do funkce přísedící Obvodního soudu pro Prahu 7 za stavu, kdy jmenovaná věc jakožto přísedící pracovněprávního senátu defacto neprojednávala a nerozhodovala, shledává obsolentní. Nadto ovšem přezkoumávat z hlediska naplnění odvolacího důvodu podle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. platnost volby přísedící příslušným zastupitelstvem obce podle § 64 zák. č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích z hlediska toho, zda daný přísedící splňoval pro své zvolení stanovené podmínky, v civilním anonymizováno nelze. Soud tak vychází z toho, že uvedená přísedící byla pro výkon své funkce zvolena řádně.

30. Odvolací soud uzavírá, že z obsahu spisu nebyly zjištěny vady, které by mohly mít za následek nesprávné anonymizováno ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.) a nejsou tak naplněny odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. a) a c) o. s. ř.

31. Dále odvolatel namítá odvolací důvod uvedený v § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř, kdy soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržený důkaz k prokázání rozhodných skutečností, konkr. zvukový záznam ze dne datum směřující ke zjištění verbální intonace a útočnosti nahrávaných osob bezprostředně po té, co byla na pracovišti provedena z podnětu role v řízení kontrola anonymizováno Odvolací soud sdílí závěr prvostupňového soudu o nepotřebnosti provedení tohoto důkazu za situace, kdy s ohledem na přepis zvukového záznamu, který byl k důkazu proveden (srov. bod 12. odůvodnění napadeného rozsudku), je zřejmé, že tento s meritem věci nesouvisí, když předmětem jednání byly konkrétní či obecné požadavky nadřízeného role v řízení - ing. příjmení na plnění pracovních povinností role v řízení. Proto jestliže soud I. stupně navrhovaný důkaz zvukovým záznamem neprovedl, postupoval z hlediska procesní ekonomie sporu správně a z hlediska nepotřebnosti takového důkazu naprosto přiléhavě.

32. role v řízení dále uplatnil odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně provedl anonymizováno v dostatečném rozsahu potřebném ke zjištění skutkového stavu, důkazy učinil postupem podle § 122 a násl. o. s. ř. a skutkový děj, který z nich zjistil, je s nimi v souladu. Tento odvolací důvod tak naplněn není.

33. Především však role v řízení soudu I. stupně vytkl nesprávné právní posouzení věci / § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Právní posouzení je nesprávné, jestliže soud na správně zjištěný skutkový stav aplikuje nesprávnou právní normu, příp. aplikuje správnou právní normu, ale nesprávně ji vyloží, popř. neaplikuje adekvátní právní normu.

34. Podle § 110 zák. práce za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody (odst. 1). Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce (odst. 2). Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle anonymizována dvě slova a anonymizováno zátěže a působení negativních vlivů práce (odst. 3). Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality (odst. 5).

35. Citované ustanovení je v zák. práce uvedeno na základě anonymizována čtyři slova číslo ze dne datum, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy, která ukládá členským státům přijmout do svých vnitrostátních právních systémů opatření, která umožní všem zaměstnancům dosáhnout stejné odměny za stejnou práci, za práci stejné hodnoty (srov. též § 1 písm. c/ a § 1a písm. e/ zák. práce).

36. Ustanovení § 131 zák. práce ohledně osobního přípatku stanoví, že zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen (odst. 1). Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen (odst. 2).

37. Osobní přípatek má charakter nenárokové složku platu, kterou zaměstnavatel může ocenit výkonnost a kvalitu práce anonymizováno v porovnání s ostatními zaměstnanci. Z citovaného ustanovení § 131 zák. práce vyplývá, že jednou ze složek platu je osobní příplatek, který může zaměstnavatel poskytovat zaměstnanci, jenž dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo jenž plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci anebo jenž je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy. Osobní příplatek představuje tzv. nenárokovou složku platu, kterou je třeba odlišovat od„ nárokových“ složek platu. Zatímco tzv. nároková složka platu představuje platový nárok, který je zaměstnavatel povinen v určené výši uspokojit, jestliže se u anonymizováno splní stanovené předpoklady a podmínky, poskytuje tzv. nenároková složka platu zaměstnanci nárok na stanovené plnění, jen jestliže - bez ohledu na splnění předpokladů a podmínek stanovených pro její poskytování nebo pro její výši - zaměstnavatel o jejím přiznání zaměstnanci a o její výši také rozhodne. Pro tzv. nenárokovou složku platu je tedy charakteristické, že bez anonymizováno zaměstnavatele o jejím přiznání má povahu pouze fakultativního plnění; jestliže však zaměstnavatel vydá v souladu se zákoníkem práce anonymizováno o jejím přiznání a o její výši, je povinen tuto složku platu zaměstnanci v určené výši poskytovat. Osobní příplatek jako nenároková (fakultativní) složka platu se tedy v důsledku anonymizováno zaměstnavatele o jeho přiznání a výši stává složkou platu nárokovou (obligatorní).

38. Tzv. nenároková složka mzdy je totiž charakteristická tím, že bez anonymizováno zaměstnavatele má tato složka mzdy povahu fakultativního plnění, kterou ztrácí a stává se nárokovou složkou mzdy teprve v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodne o přiznání tohoto nároku zaměstnanci; kdy a zda (a o jakém obsahu) takovéto anonymizováno mající konstitutivní povahu učiní, záleží jen na úvaze zaměstnavatele (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslo ve anonymizována tři slova a anonymizováno, roč. rok, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka).

39. Dojde-li v pracovněprávních vztazích k diskriminaci, má zaměstnanec právo se po zaměstnavateli domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminace, aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění nebo aby mu byla poskytnuta náhrada nemajetkové újmy v penězích, popř. aby mu byla nahrazena škoda (§ 265 odst. 2 zák. práce). Škoda, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit, může spočívat též v ušlém výdělku anonymizováno, který by mu jinak náležel, kdyby nedošlo k diskriminačnímu jednání ze strany zaměstnavatele (resp. jeho zaměstnanců jednajících jeho jménem) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

40. Soud I. stupně proto správně zaměřil anonymizováno ke skutečnosti, zda žalovaná postupovala při přiznání osobního přípatku Mgr. příjmení rovným způsobem, tj. zda znevýhodnila role v řízení tím, že za dlouhodobě odváděnou kvalitativně odpovídající práci na stejné pracovní pozici nezvýšila i jeho osobní příplatek naroveň osobního přípatku v částce částka měsíčně počínaje dnem datum, a to při přesunu důkazního břemene na žalovaného v souladu s pravidlem daným § 133a o. s. ř. role v řízení tvrdil, že znevýhodňující zacházení bylo motivováno diskriminací z důvodu realizace svobody projevu a přesvědčení, jakož i z důvodu anonymizováno a anonymizováno role v řízení. Tuto motivaci ovšem prokazovat role v řízení nemusel, ta se v případě důkazu odlišného zacházení předpokládá, je však vyvratitelná, prokáže-li se (dokazováním) opak.

41. Soud I. stupně provedl v průběhu anonymizováno obsáhlé anonymizováno, podrobně vyslechl navržené svědky, provedl listinné důkazy, a to včetně těch listinných důkazů, které navrhoval role v řízení. Důkazy provedl řádně postupem podle § 120 a násl. o. s. ř., provedené důkazy pak náležitě zhodnotil podle zásad uvedených v § 132 o. s. ř. V odůvodnění svého anonymizováno spolehlivě vysvětlil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoliv a jaká skutková zjištění z jednotlivých důkazů učinil. Pokud role v řízení poukazoval na to, že soud I. stupně nesprávně hodnotil důkaz výslechem svědka titul. příjmení, pak je nutno uvést následující. K vlastnímu hodnocení důkazů (provedených zejména výslechem svědků titul. příjmení, titul. jméno, titul. příjmení a titul. obec k otázce míry dlouhodobého dosahování velmi dobrých pracovních výsledků komparací tohoto kritéria u role v řízení a Mgr. příjmení) odvolací soud konstatuje, že hodnocení důkazů je doménou především soudu I. stupně. Důkazy soud hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za anonymizováno najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Pro úspěch odvolání totiž zásadně nepostačuje, nabízí-li odvolatel, na základě svého vlastního hodnocení důkazů, toliko jiný (alternativní) závěr o skutkovém stavu, než který byl učiněn v přezkoumávaném anonymizováno (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Odvolací soud zde přisvědčuje náležitému odůvodnění soudu I. stupně, pokud uvedl, ze kterých důkazů vycházel a ze kterých nikoliv, což platí i pro hodnocení výpovědi jmenovaných svědků. Soud I. stupně zcela logicky porovnal obsah těchto výpovědí s tím, co v anonymizováno vyšlo najevo, tj. i s ostatními provedenými důkazy. Nadto je třeba uvést, že rozdíl v osobním ohodnocení role v řízení a Mgr. příjmení za uvedené období byl toliko částka měsíčně (role v řízení – osobní ohodnocení částka měsíčně, Mgr. příjmení 5. částka měsíčně), šlo tedy o malou částku, kdy je zřejmé, že rozdíl v pracovních výsledcích obou nebyl až tak velký.

42. Odvolací soud je tedy přesvědčen, že v anonymizováno bylo prokázáno, že žalovaný osobním příplatkem Mgr. příjmení počínaje dnem datum ocenil na základě své úvahy z dlouhodobého hlediska vyšší pracovní nasazení i nadstandardní přístup k vykonávané činnosti této zaměstnankyně důvodně a nikoliv v závislosti na jejím anonymizována dvě slova, příznivějším anonymizováno stavu či realizaci vyjadřování vlastních názorů role v řízení na pracovišti. Soudu pak nepřísluší správnost tohoto zaměstnavatelova anonymizováno přezkoumávat.

43. Odvolací soud jistě nezpochybňuje přímé účinky anonymizováno, stejně tak jako to, že jejím cílem je zvýšit ochranu osob v soukromém i veřejném sektoru, které upozorní na protiprávní jednání či stav, o kterém se dozvěděly v rámci výkonu své práce, a umožní tak jeho nápravu, omezení škody, dopadení pachatelů apod. Je však třeba zdůraznit základní právní principy, které v souladu s daným a s posuzovaným případem vyvstávají. Především je třeba akcentovat, že soud se musí i v takovém případě zabývat příčinnou souvislostí a obrácené důkazní břemeno aplikovat pouze v případě, že se zaměstnanci podaří prokázat, že odvetné opatření nastalo právě v důsledku jeho anonymizováno a anonymizováno bylo pravdivé a relevantní. V anonymizováno však bylo na základě provedeného anonymizováno zjištěno, že naopak žalobcova anonymizováno byla vyřízena zcela bez pochybností odložením věci, přičemž na relevanci tohoto právního závěru nic nezmění ani přesvědčení role v řízení o tom, že je osobou erudovanější, nežli rozhodující zástupci příjmení a může tak jedině on správně vyhodnotit nastalou situaci v intencích anonymizována dvě slova. Stejně tak však nelze odhlédnout od skutečnosti, že ani v případě anonymizována dvě slova anonymizováno nelze opominout zákaz retroaktivity právních norem. Tedy i za situace, kdy by role v řízení prokázal pravdivost a relevanci svého anonymizováno, Směrnici a její právní ustanovení nelze vztáhnout k jednání a anonymizováno z roku rok.

44. Lze tedy shrnout, že soud I. stupně po anonymizováno nezatíženém vadami na základě dostatečných skutkových zjištění dospěl ke správným závěrům skutkovým, když zjištěný skutkový stav správně posoudil po stránce právní / § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Žádná z uplatněných odvolacích námitek není způsobilá ovlivnit závěr o nedůvodnosti žaloby. Odvolací soud z uvedených anonymizováno rozsudek soudu I. stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně obou nákladových výroků, kdy výrok o nákladech anonymizováno účastníků je v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a o nákladech anonymizováno státu soud I. stupně rozhodl správně podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

45. Žalovaná byla zcela úspěšná v daném odvolacím anonymizováno, má proto právo na plnou náhradu nákladů v jeho průběhu vzniklých (§ 142 odst. 1 o. s. ř. za použití 224 odst. 1 o. s. ř.) Náklady anonymizováno tvoří paušální náhrada nákladů za 2 úkony po částka / § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za přípravu účasti na odvolací jednání a účast na něm.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení anonymizováno odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, a to za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř.