MSPH 69 CO 71/2022-161

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ anonymizováno zaplacení částka s příslušenstvím ⟪LB:lb_011⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé I. a ve výroku III. o náhradě nákladů řízení potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky JUDr. Ing. jméno příjmení příjmení.

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s přísl. (výrok I.), ohledně částky částka s přísl. žalobu zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částka (výrok III.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, jejím předmětem bylo zaplacení smluvní pokuty v žalované výši.

3. Nalézací soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že účastníci spolu dne datum sjednali smlouvu o dílo, žalovaná byla v pozici zhotovitele a žalobkyně v postavení objednatele. Smlouva o dílo byla uzavřena ve znění dodatků ze dne datum, datum a datum a předmětem díla byla stavební realizace projektu komplexního„ snížení energetické náročnosti anonymizována tři slova část obce“. Celková cena díla byla po jejích aktualizacích sjednána na částku částka. Žalovaná se jakožto zhotovitel zavázala realizovat dílo podle předem vypracované projektové dokumentace, s níž se před zahájením prací seznámila; dále měla zajistit, aby dílo odpovídalo smlouvě (čl. VIII.); měla zajistit kooperaci a dohled nad jejími subdodavateli, za které odpovídala; a v neposlední řadě měla při realizaci díla postupovat s odbornou péčí (čl. X). V anonymizováno smlouvy o dílo byla sjednána odpovědnost zhotovitele (žalované) za vady tak, že vady díla vznikly, pokud dílo neodpovídalo výsledku určenému ve smlouvě o dílo. Záruční doba byla ve smlouvě sjednána na 120 měsíců ode dne předání a převzetí díla. Zhotovitel (žalovaná) za vady zjištěné v průběhu záruční doby odpovídal, pokud byly způsobeny porušením jeho povinností. Soud dále poukázal na obsah bodů 5 a 6 smlouvy v návaznosti na anonymizováno 3 smlouvy o dílo ze dne datum včetně dodatků číslo přílohy číslo).

4. Dále vzal nalézací soud za prokázáno, že dešťové svody a jejich repase a zpětná montáž a taktéž práce v rámci oplechování a střešních izolací vstupní markýzy včetně povrchových úprav jsou součástí projektové dokumentace a žalovaná realizovala práce i na těchto částech budovy. Tesařské i klempířské práce a izolace střech včetně střešní krytiny byla žalovanou prováděna i dle výkazů výměr – soupisů prací a dle položkového rozpočtu. Aplikovány byly mj. povlakové krytiny střech a střešní hydroizolační folie a bylo provedeno oplechování střešní markýzy nad vstupem do objektu. Tyto jmenované práce byly také součástí rozpočtových položek provedených prací a projektové dokumentace.

5. Dne datum bylo dílo předáno a převzato. V popisu přebíraného díla je uvedeno, že v rámci realizace stavby mělo mj. dojít k řádnému provedení kompletního zateplení obvodového pláště objektu včetně zateplení dříve neupravených střech. Součástí zateplení objektu byla výměna skladby terasy ve středním křídle včetně dlažby, výměna nevyhovující sklobetonové stěny u schodiště za plastovou prosklenou výplň, úprava balkonů a lodžií včetně výměny zábradlí. Případné reklamace vad díla měla žalobkyně uplatňovat u žalované na emailu email, případně telefonicky u této pracovnice žalované. Jednou z vad a nedodělků stavby při jejím převzetí bylo pod bodem 10. popsáno„ dopojení dešťových svodů“ – v protokole vytknuté vady měly být žalovanou odstraněny do datum.

6. Dne datum zaslala žalobkyně žalované mailem (v předmětu mailu uvedeno„ reklamace“) žádost o řešení závad, které se na díle objevily v rámci záruční lhůty. Žalobkyně požádala o opravu dešťosvodu mezi 2. a 3. patrem a střechy nad vchodem, přičemž anonymizováno názornost byly k emailu přiloženy fotografie obou závad. Žalobkyně také uvedla, že v případě potřeby je žalované k dispozici ke konzultaci. Dne datum žalobkyně mailem žalovanou urgovala a požádala o informaci, jak bude reklamace řešena, jelikož termín dle anonymizováno 6 smlouvy o dílo již uplynul. Dne datum žalovaná na tento mail reagovala taktéž emailovou zprávou, v níž žalobkyni sdělila, že dne datum se dostaví k prověření vad technik žalované a dohodne se žalobkyní termín opravy. příjmení se k prověření vad dostavil dne datum. Následně dne datum žalobkyně žalovanou s poukazem na anonymizováno 6 a anonymizováno 3 smlouvy o dílo opětovně mailem urgovala ohledně„ řešení reklamace“ s tím, že technik žalované vady prohlédl dne datum a od té doby stále nedošlo ke stanovení termínu jejich odstranění. Žalobkyně tedy v této souvislosti výslovně požádala žalovanou o stanovení konkrétního a závazného termínu provedení opravy vytknutých vad. V příloze emailu byl obsažen pdf soubor obsahující předmětnou smlouvu o dílo. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve smyslu anonymizováno 6 a anonymizováno 3 smlouvy o dílo, za období prodlení od datum do datum. Žalovaná reagovala dopisem ze dne datum. V něm mj. uvedla, že si dovoluje žalobkyni požádat o možnost„ zmírnění dopadů z důvodů neplnění termínu k odstranění reklamační závady.“ Žalovaná se omluvila za prodlení a za to, že oprava trvá takto dlouho a uváděla důvody jejího dosavadního neplnění, mezi nimiž jmenovala nutnost objednání opravy u subdodavatele – domluva se subdodavatelem nebyla delší dobu finální z důvodu tehdejšího náhlého úmrtí zástupce tohoto subdodavatele a z důvodu nutnosti vyhledání jiného subdodavatelského subjektu. Žalovaná se také vyjádřila v tom smyslu, že v rámci vady střechy by preferovala opravit pouze vymezenou poškozenou část střechy. Žalovaná taktéž uvedla, že práce (včetně oplechování střešní markýzy) dle svého prověření provedla standardně a v souladu s projektovou dokumentací. Žalovaná doplnila, že s ohledem na probíhající jednání se subdodavateli by„ reklamaci ráda uzavřela do datum“. E-mailem ze dne datum žalovaná následně žalobkyni sdělila, že dne„ datum byly v plném rozsahu odstraněny reklamační závady (uvolněný dešťosvod mezi 2. a 3. patrem a poškozený plech střechy nad vchodem DD ulice).“ Dále žalovaná v mailu uvedla, že„ reklamaci tímto považuje za vyřízenou a vyřazuje ji z evidence.“ Žalobkyně učinila nesporným, že vytknuté závady byly žalovanou dne datum odstraněny, avšak doplnila, že vada na střeše se z důvodu nedostatečné prvotní opravy a nedostatečného technologického postupu při realizaci díla opět objevila v anonymizováno rok na dalším místě na střeše. V navazujícím období přelomu let rok a 2020 žalobkyně vyfakturovala žalované smluvní pokutu za prodlení s odstraněním reklamovaných vad v žalované výši, se splatností do datum. Mezi účastníky řízení v tomto období proběhla i další korespondence, v jejímž rámci žalovaná odpovědnost za vady popřela a uvedla, že reklamaci neakceptovala, přičemž nárokovanou smluvní pokutu zaplatit odmítla.

7. Nalézací soud dále konstatoval, že s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav věci anonymizováno nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování realizací znaleckého zkoumání mechanismu vzniku vytknutých vad. anonymizováno nadbytečnost soud neprováděl ani účastnický výslech jednatele žalované a svědkyň příjmení a anonymizováno a svědka příjmení, které navrhovala žalovaná slyšet k prokázání toho, že žalovaná vycházela při své podnikatelské činnosti klientům vždy vstříc i nad rámec jejích povinností.

8. Nalézací soud vzal za prokázáno, že žalovaná reklamaci obou dotčených vad akceptovala, a to aniž by kdykoliv v době do provedení opravy naznačila opak, tedy že s vytknutými vadami nesouhlasí a nehodlá je opravit z důvodu, že neshledává svou odpovědnost za tyto vady, když tuto argumentaci žalovaná uplatnila až v návaznosti na oficiální vyfakturování smluvní pokuty za prodlení s odstraněním vad. Za situace, kdy se žalovaná v předmětném období od září do anonymizováno rok opakovaně vyjádřila v tom směru, že se za prodlení s opravami reklamačních vad omlouvá a že reklamaci hodlá v prosinci rok vyřídit, pokládal soud znalecké zkoumání ohledně mechanismu vzniku závad za nadbytečné. Žalovaná závady dne datum obhlédla prostřednictvím svého odborného technika a následně měla dostatečný časový prostor na to, aby reklamaci případně sporovala anebo neuznala (pokud byla přesvědčena o tom, že za vytknuté vady není odpovědná). Žalovaná se však k prvotním výzvám žalobce nevyjádřila v zásadě nijak a na výslovnou výzvu žalobce ke sdělení závazného termínu opravy reagovala až dne datum poté, co jí byla ze strany žalobce dopisem ze dne datum vyúčtována smluvní pokuta za prodlení s provedením opravy. Žalovaná sice v dopise z datum uvedla, že nezjistila, že by práce provedla v rozporu s projektovou dokumentací, nevyjádřila se ale v tom smyslu, že by reklamaci neuznávala – naopak se za prodlení omluvila, uvedla, že reklamaci hodlá vyřešit v prosinci rok v součinnosti se subdodavatelem, a následně opravy sama bez jakéhokoliv předchozího vyrozumění žalobkyně provedla dne datum, přičemž následně deklarovala, že v návaznosti na realizaci oprav reklamačních vad považuje reklamaci za vyřízenou. Nalézací soud následně dospěl k závěru, že žalovaná svým postojem a jednáním v inkriminované době od září do anonymizováno rok odpovědnost za vytknuté vady a za porušení svých povinností při realizaci díla akceptovala, když se omluvila za prodlení s vyřešením reklamace, vady sama opravila a až do provedení opravy se nevyjádřila v tom směru, že by reklamaci jakkoliv sporovala či neakceptovala jako neoprávněnou.

9. Takto zjištěný skutkový stav posoudil nalézací soud z pohledu smluvního ujednání anonymizováno smlouvy o dílo o tom, že poměry smlouvou neupravené se budou řídit ustanoveními obchodního zákoníku a dále dle konkrétních ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., která citoval, a to v návaznosti na zákon č. 40/1964 Sb. – občanský zákoník, jehož konkrétní ustanovení rovněž citoval. Dospěl k závěru, že účastníci dne datum uzavřeli platnou smlouvu o dílo ve smyslu ust. § 536 a násl. obchodního zákoníku Cena díla byla sjednána rozpočtem (na částku částka). Žalovaná byla při realizaci díla mj. odpovědna za své subdodavatele a jejich činnost a anonymizováno případ„ prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad“ se zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši částka za každý případ a den prodlení. Žalovaná se ve smlouvě o dílo také mj. zavázala,„ že odstraňování závad reklamovaných zadavatelem (žalobkyní) zahájí v nejkratším možném termínu, nejpozději však do 2 týdnů od písemného doručení popisu reklamovaných vad.“ Zároveň se žalovaná mj. zavázala,„ že odstranění reklamovaných závad bude provedeno v nejkratším možném termínu, který bude písemně potvrzen před zahájením těchto prací.“ Platně a účinně byla ve smlouvě o dílo sjednána taktéž smluvní pokuta za prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad. Smlouva o dílo byla uzavřena na základě úspěchu žalované ve veřejném výběrovém řízení na realizaci daného stavebního projektu. Dílo bylo předáno dne datum, záruční doba byla sjednána na 10 let a končí tedy dne datum. Již při předání díla byly žalované vytknuty nedodělky ohledně„ dopojení dešťových svodů“. Zdůraznil v této souvislosti, že žalovaná očividně v rámci projektu realizovala činnosti také na inkriminovaných částech objektu, na nichž se později objevily předmětné vady, které se manifestovaly v červnu rok a žalované byly písemně vytknuty v rámci mailové reklamace ze dne datum. Zdůraznil rovněž, že žalovaná v průběhu tohoto řízení, ani dříve, nenamítala, že by k vytknutí vad ze strany žalobce nemělo dojít ve lhůtě předpokládané v ust. § 562 odst. 2 písm. a) obchodního zákoníku a ve smlouvě o dílo. V reklamaci žalobce popsal, na kterých konkrétních částech díla se vady v záruční době objevily, a anonymizováno názornost popisu připojil jejich fotografie. Tento postup byl zcela v souladu se smlouvou (viz anonymizováno 5: V reklamaci budou vady popsány či uvedeno, jak se projevují.). Žalobce tedy splnil svou povinnost vady žalované oznámit a popsat. Soud pak připomenul, že anonymizováno oznámení vad obchodní zákoník neurčuje žádné formální ani obsahové náležitosti. Význam tohoto oznámení a funkce povinnosti oznámit zhotoviteli vady díla spočívají v tom, aby se informace o vadách dostala ke zhotoviteli a umožnila mu zpětnou reakci. Zákon zde dává přednost primární vzájemné interakci obou stran před případným soudním řešením, neboť vady předmětu plnění jsou ve své převažující většině technické povahy a jejich sanace je především věcí jednání a dohody obou smluvních stran (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Argumentace žalované, že v mailu ze dne datum nebyly vady popsány a absentoval i popis jejich projevů, tedy není případná, když mail ze dne datum obsahuje popis toho, na jakých částech díla se vady objevily a anonymizováno ilustraci vad byly připojeny také jejich fotografie, což je dostačující popis k tomu, aby měla žalovaná možnost na reklamaci reagovat, aby seznala, jaké konkrétní vady se na díle projevily a aby navrhla další postup. Navazující aktivita již byla na žalované, ta však byla velmi laxní a reagovala až na upomenutí ze dne datum. Rovněž lichá je i námitka žalované ohledně toho, že mailová reklamace ze dne datum není reklamací písemnou ve smyslu smlouvy o dílo. Soud odkázal na poznatky o bezformálnosti oznámení vad vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka; dále na to, že mailové reklamování vad bylo předpokládáno samotnými stranami smlouvy dílo v protokolu o předání díla; a taktéž na skutečnost, že i sama žalovaná zcela bez okolků se žalobkyní o reklamaci komunikovala mailem a nikterak se proti tomuto druhu komunikace neohrazovala. Pokud by byla aprobována argumentace žalované, že daná reklamace nebyla písemná ve smyslu smlouvy o dílo, vedlo by to k přepjatému formalismu a k naprostému odhlédnutí od reálného stavu věci a od toho, že v obchodních vztazích je předpokládán zejména neformální styk (pokud tomu nebrání kogentní norma) a zcela standardně se komunikuje i prostřednictvím emailů. Nejinak tomu bylo i v tomto případě.

10. Dále se pak soud vyrovnal s judikaturou, na kterou odkazovala žalovaná (jedná se o tato rozhodnutí: Nejvyšší soud, sp. zn. spisová značka; Nejvyšší soud, sp. zn. spisová značka; Ústavní soud, sp. zn. ústavní nález; Nejvyšší soud, sp. zn. spisová značka), když usoudil, že tuto nelze na tento případ aplikovat. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka pojednává o tom, že mailová komunikace neopatřená elektronickým podpisem není písemnou změnou smlouvy – v tomto případě však ke změně smlouvy nedocházelo, realizována byla toliko reklamace vad předaného díla. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka hovoří o tom, že smlouva, která musí být písemná a nebyla podepsána smluvními stranami, nemůže vyvolat zamýšlené právní následky – v tomto případě se nejedná o smlouvu nepodepsanou smluvními stranami a o spor ohledně právních následků takovéto smlouvy, nýbrž o spor týkající se realizace reklamace vad již předaného díla. Rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález pojednává o změnách smlouvy a platnosti oferty ke změně smlouvy v případě, že nebyla dodržena sjednaná forma – v tomto případě však nedocházelo k jakékoliv změně smlouvy o dílo. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka pak řeší otázku nedodržení písemné formy námitek proti výpovědi z nájmu – v tomto případě se však nejednalo o formální úkon, u něhož by byla kogentní zákonnou normou požadována taková forma, jakou má smlouva o dílo z datum, nýbrž toliko o neformální reklamaci, učiněnou navíc způsobem předpokládaným oběma smluvními stranami v předávacím protokolu z datum. Reklamace tedy byla dne datum žalobkyní učiněna v souladu se smlouvou o dílo i s předávacím protokolem a obsahuje veškeré potřebné náležitosti k tomu, aby na ní mohla žalovaná reflektovat. Žalobkyně si také zvolila, že požaduje reklamaci vady vyřešit opravou předmětných částí díla. Nelze dospět k závěru, že mailová forma reklamace by nevyhovovala smluvnímu požadavku písemnosti reklamace. Reklamace byla v daném mailu sepsána v elektronické podobě a odeslána žalované, která na ni zprvu vůbec nereagovala, a pokud již posléze v této věci komunikovala, činila tak taktéž primárně prostřednictvím emailů.

11. Dále měl nalézací soud z emailové korespondence stran sporu z předmětného období a z jednání žalované v tomto období (září – prosinec rok) také za prokázané, že se jednalo o reklamaci oprávněnou a že žalovaná tuto reklamaci akceptovala a nijak ji nesporovala až do chvíle, kdy jí byla po opravě vad vyfakturována smluvní pokuta za prodlení. Pouhé konstatování žalované o tom, že žalovaná nezjistila, že by bylo dílo realizováno v rozporu s projektovou dokumentací, neznamená, že by žalovaná za vady neodpovídala, notabene za situace, kdy je následně sama opravila, omlouvala se za prodlení s touto opravou a s vyřešením reklamace a po provedení opravy sama věc výslovně uzavřela s tím, že„ reklamaci“ považuje za vyřízenou. Prokázáno bylo také to, že i práce na později vadných částech díla byly předmětem činnosti žalované v rámci inkriminovaného projektu, za jehož realizaci žalovaná odpovídala.

12. V tomto směru soud neakceptoval ani argumentaci žalované, že se mělo ve smyslu odstranění vad jednat o pouhou její vstřícnost, a že žalovaná předmětné vady odstranila, i když vůbec nemusela, přičemž reklamaci nikdy reálně neuznala. Této verzi jednak neodpovídá provedené dokazování. Navíc, pokud měla žalovaná pochybnosti o tom, že je za vady odpovědná, měla dostatek prostoru reklamaci po jejím uplatnění odmítnout jako neoprávněnou, zvláště pak poté, co technik žalované dne datum vady osobně zhlédl a žalovaná tak mohla předmětné vady vyhodnotit. Namísto odmítnutí reklamace či jakékoliv jiné reakce však byla žalovaná posléze nekomunikativní až do datum, kdy se omluvila za prodlení s řešením reklamace. Následně dne datum žalovaná bez jakéhokoliv předchozího oznámení vady opravila. Již dne datum byla přitom žalovaná mailem vyzvána, aby v souladu se smlouvou určila závazný termín opravy, na což však až do datum nereagovala, jak bylo uvedeno.

13. Žalovaná byla odpovědná za své subdodavatele, a pokud měla komplikace se svými subdodavateli, nezbavuje jí to odpovědnosti za vady a prodlení s opravou vytčených vad – žalovaná navíc mohla žalobkyni kdykoliv vyrozumět a komunikovat s ní, namísto toho však byla laxní a prakticky nekontaktní. V popsaném postupu žalované tedy soud její pouhou vstřícnost nad rámec jejích smluvních povinností neshledal.

14. Nalézací soud následně poukázal na římskoprávní zásadu pacta sunt servanda – pokud žalovaná nerespektovala smluvenou dvoutýdenní lhůtu k zahájení„ odstraňování závad reklamovaných zadavatelem“, přes opakovanou výzvu žalobce nestanovila včas termín opravy, jak byla smluvně zavázána, a poté byla nekontaktní, aby se následně za prodlení omluvila a reklamaci nakonec vyřídila opravou vad bez jakéhokoliv předchozího obeznámení žalobce, nelze dovodit, že by se žalovaná do žádného prodlení s odstraněním reklamovaných vad nedostala, nadto za situace, kdy porušila smlouvu o dílo, když nestanovila závazný termín opravy ani nezačala reklamaci řešit ve smluvené dvoutýdenní lhůtě.

15. Co se týká žalovanou tvrzené neodpovědnosti žalované za vytknuté vady, soud předně zopakoval, že pokud by žalovaná za vady neodpovídala, jen těžko by je na vlastní náklady opravila a ještě se žalované omlouvala za prodlení s opravou a s vyřízením reklamace. Žalovanou namítané poškození díla třetími osobami pak také z ničeho nevyplývá. Třetí osoby by jen stěží mohly poničit dané části díla, tj. okap nacházejí se několik metrů nad zemí a střechu budovy (v tomto směru soud připomněl i zcela nepodložené tvrzení žalované o tom, že uklízečka měla na střechu vylít jakousi žíravinu). Soud k tomu dodal, že výhrada ohledně nekvalitně provedených spojů okapů byla obsažena již v předávacím protokolu k dílu a zcela totožná vada na střeše, jako byla původní vada vytknutá žalované v srpnu rok, se navíc dle fotodokumentace na objektu objevila v letošním roce znovu, tudíž je nasnadě, že ani tato vada nebyla způsobena zásahem třetí osoby.

16. Ve spojení s formou komunikace žalované v období od září do anonymizováno rok a s tím, že žalovaná prvotní vady nakonec sama dobrovolně a na vlastní náklady odstranila poté, co se omluvila za prodlení s vyřízením reklamace, soud uzavřel, že žalovaná sama uznala svou odpovědnost za dané vady a že v inkriminovaném období druhé poloviny roku rok ji nijak nesporovala, stejně jako uplatněnou reklamaci. Žalovaná měla k dispozici mechanismy, jejichž prostřednictvím mohla reklamaci sporovat okamžitě po jejím uplatnění, což se nestalo. Proto reklamaci žalobce ze dne datum pokládal za oprávněnou a formálně zcela standardní a odpovídající smlouvě o dílo i zákonným předpokladům. Žalovaná svou odpovědnost za vytknuté vady uznala, když se proti reklamaci nijak neohradila, a to ani poté, co vady shlédl technik žalované. Sporovat akceptaci reklamace žalovaná začala až po opravě vad a poté, co byl indikován spor o smluvní pokutě. Žalovaná nezapočala s odstraňováním vad ve smluvené lhůtě, ani nestanovila závazný termín opravy – až do konce listopadu rok byla v zásadě nekontaktní, načež se výslovně omluvila za prodlení s vyřízením reklamace, požádala o zmírnění dopadů prodlení souvisejících se smluvní pokutou z prodlení a uvedla, že reklamaci hodlá vyřídit v prosinci rok. To sice žalovaná dne datum splnila, avšak aniž by žalobce předem jakkoliv obeznámila o svém postupu. Žalovaná tedy reklamaci uznala, sama předmětné vady v komunikaci označovala jako reklamační a byla si také vědoma svých pochybení co do včasnosti vyřízení reklamace. Je tedy evidentní, že žalovaná se do prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad dostala a že nárok žalobkyně na smluvní pokutu z tohoto prodlení je v základu opodstatněný.

17. Nalézací soud však žalované přisvědčil v tom směru, že smlouva o dílo v anonymizováno 6 nehovoří výslovně o tom, že by měla být reklamace finálně vyřízena (včetně celkového odstranění vad) ve lhůtě 2 týdnů od jejího uplatnění, a že by prodlení žalované s odstraněním oprávněně reklamovaných vad ve smyslu anonymizováno 3 smlouvy o dílo bylo zcela adekvátní mechanicky vázat na marné uplynutí lhůty dvou týdnů od uplatnění reklamace. Odkázal v této souvislosti na anonymizováno 6 smlouvy o dílo, který hovoří o tom, že„ zhotovitel se zavazuje, že odstraňování závad reklamovaných zadavatelem zahájí v nejkratším možném termínu, nejpozději však do 2 týdnů od písemného doručení popisu reklamovaných vad. Zároveň se zavazuje, že odstranění reklamovaných závad bude provedeno v nejkratším možném termínu, který bude písemně potvrzen před zahájením těchto prací. …“ V anonymizováno 3 smlouvy pak bylo mezi stranami sporu sjednáno, že„ v případě prodlení s odstraněním oprávněně reklamovaných vad je zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši částka za každý případ a den prodlení.“ Skutečnost, že žalovaná vady v celém rozsahu neodstranila ve lhůtě dvou týdnů od doručení reklamace, tedy neznamená, že se žalovaná dostala do prodlení odvíjejícího se od anonymizováno 3 smlouvy o dílo. Žalovaná měla v oné dvoutýdenní lhůtě zahájit proces odstraňování reklamovaných závad, nikoli je v celém rozsahu finálně odstranit. Pokud však žalovaná tuto dvoutýdenní lhůtu nedodržela, vady osobně prohlédla až dne datum a dne datum byla žalobkyní již i s výslovným odkazem na smluvní ujednání o smluvní pokutě z prodlení explicitně vyzvána ke stanovení závazného termínu opravy, přičemž měla v tomto kontextu postupovat„ v nejkratším možném termínu“, musela se žalovaná do prodlení v procesu„ odstranění oprávněně reklamovaných vad“ dostat nejpozději dne datum – nejpozději tohoto dne (tj.„ v nejkratším možném termínu“ po výzvě ze dne datum) měla žalovaná sdělit závazný termín opravy a projevit ve vztahu k žalobkyni ve směru reakce na reklamaci konkrétní iniciativu, nebo případně reklamaci odmítnout. Soud k tomuto závěru o počátku prodlení žalované s odstraněním vad dospěl i z důvodu, že oproti reklamaci ze dne datum je již v mailu ze dne datum obsažen také výslovný odkaz na smluvní ujednání o smluvní pokutě dle anonymizováno 3 smlouvy o dílo i výzva ke stanovení závazného termínu opravy ve smyslu anonymizováno 6 smlouvy o dílo, přičemž žalovaná byla v mailu upozorněna také na možnost uplatnění této smluvní sankce z prodlení v případě její další neaktivity. Namísto neprodlené reakce však žalovaná žalobce nekontaktovala až do datum, kdy se za prodlení s vyřízením reklamace omluvila a požádala o zmírnění dopadů smluvní pokuty z prodlení, resp. do datum, kdy provedla opravu vad, aniž by o tom žalobce předem zpravila. Žalovaná se tedy do prodlení v procesu„ odstranění oprávněně reklamovaných vad“ dostala dne datum a toto prodlení trvalo až do datum, tj. 71 dnů. Žalovaná byla v prodlení s opravou 2 vytknutých vad, za každou z nich a každý den prodlení s jejich odstraněním se pak žalovaná ve smlouvě o dílo z vlastní vůle zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši částka denně.

18. V kontextu judikatury (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka) soud konstatoval, že smluvní pokuta není nepřiměřeně vysoká a přísná, neboť dosahuje poměru zhruba 0,1 % denně z celkové ceny díla (pokud je počítána ve výši částka denně). K moderaci smluvní pokuty tedy soud v tomto případě nepřistoupil. V kontextu uplatněné smluvní pokuty soud zmínil také ust. § 300 obchodního zákoníku a ust. § 545 odst. 3 občanského zákoníku účinnost – v tomto řízení nebylo zjištěno jakýchkoliv okolností, které by žalovanou povinnosti hradit smluvní pokutu zbavily. Žalovaná se v tomto směru nemůže dovolávat ani komplikací s jejími subdodavateli – za jejich řádnou činnost a jejich koordinaci byla žalovaná odpovědná ze smlouvy o dílo. Žalovaná se mohla a v případě potřeby také měla na subdodávkách týkajících se opravy vad domluvit s jiným subjektem, případně měla tyto komplikace žalobkyni včas (nikoliv téměř po 3 měsících od uplatnění reklamace) oznámit.

19. Z uvedených důvodů proto nalézací soud žalobě vyhověl co do částky částka, když žalobci přiznal nárok na zaplacení smluvní pokuty za období prodlení žalované s odstraněním oprávněně reklamovaných závad, trvající od datum do datum. Započítáno bylo 70 dnů prodlení, tj. při smluvní pokutě částka denně částka celkem částka. Do prodlení s úhradou této smluvní pokuty se žalovaná dostala v den následující po dni splatnosti faktury číslo ze dne datum, tj. dne datum. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na smluvní pokutě něčeho uhradila. Ve zbytku nároku, představujícím žalovanou smluvní pokutu za období od datum do datum s příslušenstvím, soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu účastníků ve sporu.

21. Proti tomuto rozsudku co do jeho vyhovující části ve výroku I. a akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkla, že nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem o. s. ř., že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nalézací soud nezjišťoval skutkový stav, ačkoliv anonymizováno vznik práva z odpovědnosti za vady je třeba, aby vady objektivně existovaly. Právě zde z hlediska libovůle soud při svém rozhodnutí vytvořil fikci, jakoby žalovaná reklamaci uznala a potvrdila tak skutečnost, že vady existují. Neexistuje institut„ uznání vad“ obdobně jako institut„ uznání dluhu“, který by tuto fikci formalizoval. Naopak žádný úkon žalované nelze vyložit tak, že by uznala svou odpovědnost za vady. Výslovně tvrdila, že dílo bylo provedeno v souladu s projektovou dokumentací, že vady, ať byl jejich původ jakýkoliv, odstranila v rámci dobrých vztahů k zákazníkovi za vynaložení značného úsilí a nákladů. Přesto bylo její jednání vyloženo k jejímu neprospěchu tak, jako by došlo k dohodě o uznání reklamace a vzniku podmínek anonymizováno majetkovou sankci. Obecně tak v tomto případě nebyl zjištěn skutkový stav, tj. zda šlo o vady, za které žalovaná odpovídala, a zda jde o takové vady, kde si strany smluvně sjednaly rozsah odpovědnosti.

22. Dále pak předpokladem uplatnění sankce je podle bodu číslo smlouvy existence„ oprávněně“ reklamovaných vad. Protože žalovaná vady neuznala a nezavázala se k jejich odstranění, je důkazní břemeno na straně žalobce, který musí prokázat, že jde o vady, za které žalovaná odpovídá, a že mu vznikl nárok na jejich odstranění. Zde soud postupuje pouze automaticky, když předpokládá, že o takové vady šlo, když jejich vadnost nebyla prokázána. Odkázal na smluvní ustanovení, že zhotovitel odpovídá jen za vady způsobené porušením jeho povinnosti, k čemuž zde nedošlo. Jakýkoliv důkaz o porušení povinnosti či odpovědnosti zhotovitele zde chybí. Zdůraznila pak dále, že k formálně preciznímu úkonu o uznání reklamace a sjednání termínu anonymizováno její vyřízení nikdy nedošlo, což je smluveným předpokladem anonymizováno uplatnění sankce. Vytkla nalézacímu soudu, že pouze dotváří teorii, že tím, že žalovaná vady odstranila, byla dána její odpovědnost za vady, a hlavně, že došlo ke vzniku práva na majetkovou sankci. Rovněž nesprávně soud uzavřel, že žalobce splnil povinnost vady popsat či uvést, jak se projevují, když naopak rozporně uvádí, že žalobce popsal, kde se vady objevily, a připojil jejich fotografie.

23. Dále vytkla nalézacímu soudu, že se s povinností písemné formy předepsaných úkonů nevyrovnal v souladu s právními předpisy. Citované judikáty obchází s tím, že se na věc údajně nevztahují. Pomíjí, že písemná forma byla striktně sjednána a ke změně formy nedošlo. Mění tak navíc dlouhodobé stanovisko soudů, že prostý email bez elektronického podpisu je písemnou formou. Zdůraznila, že podpisem předávacího protokolu nedošlo ke změně smlouvy, je zde jen uveden kontakt, který rozhodně nebránil email elektronicky podepsat, aby byla splněna sjednaná písemná forma. Podle úvahy soudu by pak stačilo reklamovat i telefonicky, jestliže je zde uveden telefonický kontakt. Pokud jde o obsah„ reklamace“, žalobce jednak nereklamoval písemně, vady nepopsal ani neuvedl, jak se projevují. Existuje pouze mail z datum, v němž nejsou vady popsány - nešlo tedy ani o písemné doručení popisu reklamovaných vad, není ani uvedeno, jak se projevují, a je odkázáno na jakési foto obou závad, které žalovaná ani neobdržela. Teprve u jednání shlédla černobílé fotografie. Nejde o vady, za které by odpovídala. Proto také nejprve poslala na místo v pozdější době technika, aby zjistil, o co vůbec jde.

24. Nesprávné právní posouzení a libovůli soudu shledala žalovaná ve vlastní otázce majetkové sankce, kde soud dotváří hypotézu a dispozici majetkové sankce a zcela podle své libovůle stanovuje jakousi obecnou lhůtu k odstranění vad. Zdůraznila, že neexistuje podmínka anonymizováno odstranění reklamovaných vady podle číslo smlouvy, a tedy anonymizováno sankci za prodlení s odstraněním reklamovaných vad, tedy existenci písemné dohody o termínu odstranění vad. Soud tuto podmínku anonymizováno sankci zcela obešel a vytváří jinou konstrukci anonymizováno vznik majetkové sankce, a to zcela podle své libovůle včetně toho, že tento termín nahradil vlastní úvahou. Konstatovala, že neexistovala dne datum, ale ani nikdy později žádná písemná dohoda o odstranění vad. Výpočet penále za vady žalobcem, počínající datum, je pak zcela iluzorní, není zde ani důvod a ani počátek lhůty (písemná dohoda o odstranění vady). Soud pak tento termín„ opravil“, když si„ písemně potvrzený termín“ odstranění vady stanovil sám. Tento úkon prostě chybí a soud nemá možnost jej nahradit, v daném případě jej jen stanovil vlastní libovůli. Odvolacímu soudu navrhla, aby ve vyhovující části napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne.

25. K podanému odvolání se vyjádřil žalobce. Odvolací argumentaci zcela odmítl. Zdůraznil, že k e mailu ze dne datum byly přiloženy fotografie vytýkaných vad. Tyto fotografie zachycují vady naprosto prokazatelně, detailně a věrně. Jakýkoli další slovní popis již nemohl být více vyčerpávající a vady anonymizováno účely popisu jejich reklamace byly v e-mailu ze dne datum ve spojení s přiloženými fotografiemi popsány více než dostatečně. Pokud žalovaná namítla, že nebyla dodržena sjednaná písemná forma, pak sama žalovaná tuto formu uznala, kdy sama opakovaně označovala tuto věc ve svých podáních jako„ reklamační“, kdy dokonce sama žádala o zmírnění dopadů za pozdní vyřízení této reklamace (dopis ředitele žalované ze dne datum nebo e-mail obchodní ředitelky žalované ze dne datum). Z těchto listin je zřejmé, že žalovaná reklamaci nejen uznala, ale byla si rovněž vědoma svého pochybení stran včasnosti jejího vyřízení. příjmení komunikace, jaká byla při reklamaci použita, byla mezi stranami naprosto standardní a o identitě jednajícího ani obsahu právního jednání nebylo pochyb. Nadto způsob reklamace byl rovněž uveden v zápisu o předání a převzetí stavby ze dne datum, ve kterém je výslovně stanoveno, že reklamace mají být uplatňovány u žalované, přičemž anonymizováno tyto účely jsou přímo uvedeny dvě e-mailové adresy žalované. Na jednu z těchto e-mailových adres pak žalobce svou reklamaci vad odeslal. Ostatně již před podpisem smlouvy o dílo a poté v průběhu zhotovení díla probíhala mezi žalobcem a žalovanou čilá elektronická komunikace (bez kvalifikovaného elektronického podpisu), kterou žalovaná bez problémů akceptovala, či sama iniciovala, a jde tedy o zavedenou praxi stran.

26. Žalobce postupoval ve smyslu odst. číslo Smlouvy o dílo, když se na žalovanou písemně obrátil (emailem ze dne datum) se svou žádostí o řešení zjištěných závad a v rámci obou závad požadoval provedení opravy. Žalovaná bez jakýchkoli výhrad reklamaci uplatněnou žalobcem akceptovala a identickou formou, tedy emailem, s žalobcem dále ve věci komunikovala, aniž by se proti formě této komunikace jakkoli ohrazovala. Svědčí o tom jednak email žalované ze dne datum, ve kterém žalovaná bezprostředně reaguje na žalobcem uplatněnou reklamaci, když uvádí:„ …dne datum se k Vám dostaví náš pracovník p. příjmení, který prověří přímo na místě a dohodne s Vámi termín opravy.“ a dále vlastnoručně podepsaný dopis žalované ze dne datum. Pokud žalovaná v tomto sporu nadále tvrdí, že reklamace nebyla uplatněna písemně, potom se proti tomu měla a mohla ohradit již v okamžiku jejího uplatnění. To však žalovaná neučinila a namísto toho reklamaci bez jakýchkoli výhrad přijala, uznala a opravu díla na své náklady následně realizovala. Žalovaná tak tímto svým jednáním opakovaně utvrzovala žalobce v tom, že reklamaci vyřizuje, což ostatně skutečně činila. Proto nemůže být pochyb o tom, žalobcem uplatněná reklamace byla žalovanou jako reklamace skutečně přijata a následně vyřízena formou opravy reklamovaných vad. Pokud žalovaná odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, tak se žalobce ztotožnil s názorem nalézacího soudu, že tato judikatura je na posuzovanou věc zcela nepřiléhavá, neboť se zabývá změnami smluvního vztahu, resp. námitkami proti výpovědi z nájmu. V této věci se však nejedná o žádnou změnu smlouvy a nejedná se ani o formální úkon, u něhož by byla kogentní zákonnou normou požadována forma, jakou má smlouva o dílo ze dne datum. Žalovaná reaguje na žalobcem uplatněnou reklamaci dne datum, když uvádí:„ …dne datum se k Vám dostaví náš pracovník p. příjmení, který prověří přímo na místě a dohodne s Vámi termín opravy.“ Žalovaná reklamaci přijala, uznala a opravu díla na své náklady následně realizovala, o čemž žalobci dokonce podávala průběžné písemné zprávy (například dopis ředitele žalovaného ze dne datum). Žalovaná tak tímto svým jednáním opakovaně utvrzovala žalobce v tom, že reklamaci vyřizuje, což ostatně skutečně činila.

27. Pokud žalovaná ve svém podání dále napadá závěr soudu o tom, že je povinna zaplatit smluvní pokutu za prodlení s odstraněním reklamovaných vad, a to z důvodu neexistence písemné dohody o termínu odstranění vad, pak žalobce odkázal na čl. 13 smlouvy o dílo. K reklamaci (popisu vad) došlo e-mailem ze dne datum. Vzhledem k tomu, že ani do dne datum nedošlo k zahájení odstraňování vad, obrátil se žalobce znovu na žalovanou svým e-mailem ze dne datum, ve kterém opakovaně žádá o odstranění vad tentokrát s tím, že výslovně odkázal rovněž na článek smlouvy o dílo týkající se smluvní pokuty za prodlení s odstraněním vad anonymizováno případ pokračující neaktivity na straně žalované.

28. Žalobce navrhl, aby byl rozsudek v rozsahu napadeném odvoláním potvrzen.

29. Z podnětu podaného odvolání odvolací soud přezkoumal rozsudek nalézacího soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

30. Odvolací argumenty vyjádřené v odvolání nejsou způsobilé zvrátit správnost přezkoumávaného rozsudku. V projednávaném případě záviselo rozhodnutí na skutkovém a právním závěru o tom, zda mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo, zda byla platně sjednána záruční doba, ve které bylo možno reklamovat vady a nedodělky, zda se v záruční době vady a nedodělky objevily, zda byly reklamovány, zda byla oprava podle reklamace provedena a zda byla platně sjednána smluvní pokuta a v jaké výši. Nalézací soud provedl potřebné důkazy regulérním způsobem a přezkoumatelně je vyjádřil v odůvodnění svého rozsudku. Jeho skutkový a právní závěr o tom, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo a to včetně dohody o délce záruční doby, že reklamace vad, které se projevily v dohodnuté záruční době, byla žalobcem řádně uplatněna, že žalovaná tuto reklamaci přijala (uznala) a opravu vytčených vad díla provedla, jakož i to, že byla dohodnuta sankce za prodlení žalované s opravou vad a v jaké výši, je správný.

31. Ohledně formy a způsobu reklamace se odvolací soud zcela ztotožňuje s posouzením nalézacího soudu o tom, že objevivší se vady díla byly reklamovány v rámci dohodnuté reklamační doby, a to v e-mailu ze dne datum, kde závady byly řádně specifikovány, neboť vady díla byly zachyceny na fotografiích, které byly přílohou uvedeného e-mailu. Z tohoto e-mailu jednoznačně vyplývá, že poškozen je dešťosvod mezi 2. a 3. patrem a rovněž i střecha nad vchodem. Tyto poškozené části byly zobrazeny na připojených fotografiích, ze kterých zřetelně vyplývalo, o jaké poškození se jedná. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu nalézacího, že není možno slovy vyjádřit přesnější popis závad, než jak je vyobrazen na fotografii. Žalované z fotografií muselo být naprosto zřejmé, o jaké závady se jedná. Rovněž způsob reklamace cestou e-mailové zprávy žalované byl učiněn dohodnutou formou. K jinému závěru dospět nelze, když formu uplatnění reklamace si žalovaná jasně vymínila v Zápisu o předání a převzetí stavby ze dne datum. Se soudem nalézacím se odvolací soud shoduje i v závěru, že tímto ujednáním nebyla nikterak změněna sama smlouva o dílo, jak dovozuje žalovaná. Naopak by bylo možno dospět k závěru o plánovaně nepoctivém jednání žalované, která by si v Zápisu o předání a převzetí stavby vymínila způsob reklamace, který by posléze napadla s tím, že neodpovídal znění smlouvy samé. Takové jednání nemůže požívat právní ochrany a žalovaná z něho nemůže mít jakýkoli prospěch.

32. Navíc nelze přehlédnout jednání samotné žalované, která reklamaci přijala, se žalobcem (byť se značným zpožděním) o ní jednala, vyslala svého pracovníka do objektu za účelem zhlédnutí projevivších se vad díla a nakonec vady i opravila, aniž by kdykoli v této době jakkoli brojila proti formě reklamace. Utvrzovala tedy žalobce zcela jednoznačně o tom, že se o řádnou reklamaci jedná, sama o reklamaci hovořila (viz dopis ředitele žalované žalobci ze dne datum) a bez námitek opravu závad provedla na své náklady. Obranu týkající se vadné formy uplatnění reklamace zvolila až ve chvíli, kdy se žalobce začal domáhat zaplacení sankce za pozdní plnění – opravu reklamovaných vad. Odvolací soud hodnotí tuto obranu jako účelovou, vedenou snahou vyhnout se plnění dohodnuté sankce za pozdní opravu reklamovaných vad.

33. V tomto kontextu odvolací soud ještě dodává, že nalézací soud postupoval zcela správně, pokud anonymizováno nadbytečnost odmítl provedení důkazu znaleckým posudkem o tom, zda reklamace byla či nebyla důvodná a výslech svědkyň navržených k prokázání postupu žalované vůči zákazníkům. Tyto navržené důkazy nebyly způsobilé jakkoli ovlivnit spolehlivě učiněný závěr o tom, že reklamováno bylo včas a dohodnutou formou, že reklamace byla přijata (uznána) a se zpožděním i vyřízena ku prospěchu žalobce.

34. Rovněž lichá je odvolací námitka žalované o tom, že z její strany nebyla splněna podmínka písemného potvrzení termínu odstranění vad. Pokud žalovaná v rámci odvolací argumentace zdůrazňuje, že na místo vyslala technika, aby zjistil, oč vůbec jde, je zřejmé, že vyslaný technik po obhlédnutí vad seznal, že se jedná o vady díla, které se projevily v záruční době a žalovaná následně, byť se zpožděním, vady na své náklady bez protestů opravila a následně se ústy svého statutárního zástupce omluvila za zpoždění s tím, že reklamaci tím považuje za vyřízenou. jméno žalovaná tedy jednoznačně uznala oprávněnost reklamace a ve smyslu smluvních ujednání objevivší se vady opravila. Její tvrzení, že k tomu vůbec nebyla povinna a její jednání bylo jen výrazem vstřícnosti vůči zákazníkovi, vyznívá absurdně a odvolací soud je považuje za účelové, vedené snahou zbavit se povinnosti platit dohodnutou smluvní pokutu. Stejně tak v kontextu shora uvedeného vyznívá i úvaha žalované, že pokud písemně nepotvrdila termín započetí opravných prací, reklamaci nepřijala. Tomuto závěru odporuje právě jednání žalované, která, byť po uplynutí smluvně stanovené doby k započetí opravných prací, na místo vyslala technika a následně opravu vytčených vad provedla.

35. Co se týká majetkové sankce, pak se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěry nalézacího soudu o tom, že dohodnutá majetková sankce je zcela přiměřená ceně za dílo, když dosahuje výše 0,1 % z dohodnuté ceny díla a tudíž ani odvolací soud neshledává zákonný důvod k jakémukoli jejímu krácení. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem nalézacího soudu o tom, že podle uzavřené smlouvy není dohodnut termín ukončení opravných prací, ale termín jejich započetí. Navíc termín dokončení prací nebyl ani sankcionován. Oprava byla provedena v jednom dni (datum), tudíž termín započetí a dokončení opravných prací se shoduje.

36. Odvolací soud se však odchyluje od závěru nalézacího soudu o tom, že prodlení žalované se započetím opravných prací dle reklamace je nutno počítat až od e-mailu žalované ze dne datum. Důvody, které nalézací soud vyjevil v rámci svého odůvodnění, tedy že teprve v tomto e-mailu byl odkaz na smluvní podmínky, jakož i na dohodnutou sankci za pozdní plnění, postrádá logiku. Takové údaje nejsou obligatorní náležitostí reklamace, když sám nalézací soud zhodnotil již e-mail ze dne datum jako reklamaci řádnou. Navíc pak nalézací soud vůbec nezdůvodnil, proč od data datum při výpočtu sankce neodečetl smluvenou dobu 2 týdnů jako nejzazší termín anonymizováno započetí opravných prací.

37. Odvolací soud dospěl na rozdíl od soudu nalézacího k závěru, že řádná reklamace byla uplatněna e-mailem ze dne datum. Posledním dnem k možnému započetí opravných prací anonymizováno žalovanou tedy bylo datum datum. Ode dne následujícího, tedy od datum, se žalovaná se započetím opravných prací dostala do prodlení, které trvalo do datum, když následného dne, tedy datum, byla oprava započata a ve stejném dni i dokončena. Prodlení žalované trvalo tedy celkem 90 dní, nikoli 70 dní, jak k tomu dospěl nalézací soud. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nenapadla zamítavý výrok odvoláním, nemůže se jí ve fázi odvolacího řízení dostat vyššího plnění, než jaké jí bylo přisouzeno vyhovujícím výrokem napadeného rozsudku.

38. Prodlení žalované se zaplacením faktury, jakož i výši příslušenství pak nalézací soud stanovil správně.

39. Odvolací soud proto za použití ust. § 219 o. s. ř. v napadeném výroku o věci samé I., jakož i v akcesoricky navazujícím výroku o nákladech řízení III. rozsudek nalézacího soudu jako věcně správný potvrdil

40. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn plným úspěchem žalobce v odvolacím řízení podle ust. § 224 odst. 1 v návaznosti na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady odvolacího řízení na straně žalobce jsou tvořeny odměnou advokáta podle ust. § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif – dále jen AT) při meritu věci částka, za dva úkony právní služby (vyjádření se k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) po částka, a dále paušální částkou náhrad hotových výdajů za dva úkony právní služby po částka (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1, 3 AT) a náhradou 21 % DPH (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) ve výši částka Celkem tedy náklady odvolacího řízení na straně žalobce činí částka. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze do 2 měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně; přípustnost dovolání je oprávněn posoudit dovolací soud.