MSPH 70 CO 320/2022-207

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl anonymizováno senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Noskové a soudců JUDr. Renaty Polákové a Mgr. Zdeňka Lehovce anonymizováno právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1) právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2) anonymizováno jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_009⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o určení vlastnického práva k nemovitostem a o vzájemném návrhu žalované 1) na určení, že nemovitosti jsou anonymizováno podílovém spoluvlastnictví, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se anonymizováno napadených výrocích o věci samé I. a II., jakož i ve výrocích o nákladech řízení III. a IV. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit na náhradu nákladů odvolacího řízení žalované 1) k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení částku částka a žalovanému 2) k rukám advokáta anonymizováno jméno jméno částku částka.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo anonymizováno k. ú. obec, územní celek, zapsané na list vlastnictví u anonymizována čtyři slova část Prahy (výrok I.), určil, že pozemky parc. číslo parc. číslo anonymizováno k. ú. obec, územní celek, zapsané na list vlastnictví u anonymizována čtyři slova část Prahy, jsou anonymizováno podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2), přičemž každý má spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny (výrok II.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalované 1) ve výši částka (výrok III.) a žalovanému 2) ve výši částka (výrok IV.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala určení jejího vlastnického práva k pozemkům parc. číslo parc. číslo anonymizováno k. ú. obec, územní celek (dále také jen nemovitosti nebo pozemky). Žaloba vycházela z tvrzení, že žalovaná 1) je zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí anonymizováno katastru nemovitostí, avšak její vlastnické právo bylo zapsáno neoprávněně na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum. Dle žalobkyně nedošlo k platnému zajišťovacímu převodu práva, neboť závazek (půjčka), který by měl být zajišťovacím převodem zajištěn, nikdy nevznikl, a jelikož zajišťovací převod vlastnického práva je vztahem akcesorickým, pak nevznikla-li pohledávka, anonymizováno kterou měl být zajišťovací převod práva zřízen, nemohlo žalované 1) vzniknout vlastnické právo k nemovitostem dle smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva.

3. Žalovaná 1) anonymizováno průběhu řízení učinila nesporným, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne datum je neplatná. S požadovaným určením vlastnictví žalobkyně k nemovitostem však nadále nesouhlasila. Uvedla, že žalobkyně své vlastnické právo k nemovitostem odvozuje od smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum sepsané formou notářského zápisu sp. zn. anonymizována dvě slova rok, kterou ještě za trvání manželství uzavřeli žalobkyně a žalovaný 2), a na jejímž základě byl veškerý majetek (aktiva) manželů převeden na žalobkyni. Důvodem uzavření dohody o zúžení společného jmění manželů dle žalované 1) bylo zkrátit uspokojení jejích pohledávek vůči žalovanému 2) anonymizováno příjmení. Dle žalované 1) tak nemohlo dojít k převodu nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně a nemovitosti zůstaly součástí společného jmění manželů. Poté, co bylo manželství žalovaného 2) anonymizováno příjmení a žalobkyně rozvedeno (rozsudek o rozvodu nabyl právní moci dne datum) a anonymizováno zákonné tříleté lhůtě nedošlo k vypořádání společného jmění, staly se nemovitosti podílovým spoluvlastnictvím žalobkyně a anonymizováno jméno příjmení. Žalovaná 1) vznesla vzájemný návrh, kterým se domáhala určení toho, že nemovitosti jsou podílovým spoluvlastnictvím žalobkyně a anonymizováno jméno příjmení, současně navrhla vstup anonymizováno příjmení do řízení jako žalovaného 2). Naléhavý právní zájem spatřovala žalovaná 1) anonymizováno tom, že anonymizováno případě, že bude určeno, že nemovitosti jsou anonymizováno podílovém spoluvlastnictví, může z tohoto majetku dojít k vymožení jejích pohledávek vůči anonymizováno příjmení.

4. Soud prvního stupně řízení nejprve přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. spisová značka, anonymizováno němž se žalovaná 1) anonymizováno pozici žalobce domáhala na žalobkyni anonymizováno pozici žalované neúčinnosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum sepsané formou notářského zápisu sp. zn. anonymizována dvě slova rok, která byla uzavřena mezi Ing. jméno příjmení (tehdy příjmení) a anonymizováno jméno příjmení. Rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud žalobě vyhověl a smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ze dne datum prohlásil vůči právnická osoba, za právně neúčinnou. Dovodil, že jsou dány podmínky § 42a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinnost, když uvedené ustanovení úmysl dlužníka ke zkrácení věřitelů i vědomost blízké osoby o existenci takového úmyslu předpokládá a Ing. jméno příjmení neprokázala, že o úmyslu anonymizováno jméno příjmení zkrátit věřitele nevěděla, a ani ho nemohla při náležité pečlivosti poznat. Poté, co Městský soud v Praze prvostupňový rozsudek potvrdil rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, pokračoval soud prvního stupně anonymizováno přerušeném řízení a vyhověl návrhu žalované 1), aby anonymizováno souvislosti s jejím vzájemným návrhem vstoupil do řízení jako žalovaný 2) anonymizováno jméno příjmení.

5. Po provedeném dokazování vyšel soud prvního stupně z toho, že mezi účastníky bylo nesporné, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) byla absolutně neplatným úkonem. Nicméně i přes tento dílčí závěr shledal, že žalobě na určení vlastnictví žalobkyně k nemovitostem není možné vyhovět. Soud prvního stupně totiž dospěl k závěru, že smlouva o zúžení zákonem stanovaného rozsahu společného jmění manželů ze dne datum, od níž žalobkyně dovozovala své vlastnické právo k nemovitostem, je rovněž absolutně neplatným úkonem. Shledal, že strany této dohody žalobkyně a žalovaný 2) při jejím uzavření jednaly in fraudem legis s cílem obejít zákonná ustanovení týkající se plnění závazků vůči věřitelům, jakož i contra legem, tedy anonymizováno rozporu se zákonem. Soud prvního stupně shledal porušení § 150 občanského zákoníku účinnost, který anonymizováno odst. 2 stanovil, že práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena, a § 39 občanského zákoníku účinnost, dle kterého je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Rozpor s dobrými mravy shledal soud prvního stupně anonymizováno samém důvodu uzavření a anonymizováno zamýšleném následku, kterým bylo vyhnout se plnění závazkům vůči věřitelům. Dále soud prvního stupně shledal, že dohoda o zúžení společného jmění manželů postrádá i určitost, potřebnou anonymizováno právní úkony, když žalobkyně na jejím základě nabyla celý majetek včetně bytu, podílu ve společnosti, pozemků, vybavení bytu, zatímco ve vztahu k druhému z manželů anonymizováno ní nebyla upravena žádná protihodnota, což má dle soudu prvního stupně za následek rovněž její absolutní neplatnost. Námitku žalobkyně, že soud anonymizováno řízení o odpůrčí žalobě nevyslovil neplatnost dohody o zúžení společného jmění manželů, ale jen její právní neúčinnost, neshledal soud prvního stupně důvodnou, když neplatnost nebyla předmětem daného sporu a žalovaný 2) ani nebyl účastníkem řízení o odpůrčí žalobě. Vzhledem k závěru o neplatnosti dohody o zúžení společného jmění manželů ze dne datum, soud prvního stupně dovodil, že předmětné pozemky zůstaly po rozvodu žalobkyně a žalovaného 2) součástí jejich nevypořádaného společného jmění, rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne datum, tudíž se po uplynutí tří let uplatnila zákonná domněnka vzniku podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2). Shledal tak důvodným vzájemný návrh žalované 1) a určil, že předmětné pozemky jsou anonymizováno podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2).

6. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání. Za správný označila závěr soudu prvního stupně, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva ze dne datum byla absolutně neplatná. Soud prvního stupně dle jejího názoru správně interpretoval i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým byla prohlášena za neúčinnou smlouva o zúžení společného jmění manželů ze dne datum sepsané formou notářského zápisu sp. zn. anonymizována dvě slova rok. Vyslovila ovšem přesvědčení, že žalovaný 1) se nemůže domáhat ohledně jedné a téže smlouvy odporovatelnosti a zároveň tvrdit neplatnost takové smlouvy, kterou před tím úspěšně (co do základu) odporoval. Odkázala na odbornou literaturu, kde byl vysloven názor, že neplatnému právnímu úkonu (ať absolutně či relativně) nelze s úspěchem odporovat. Dovozovala, že Obvodní soud pro Prahu 4 anonymizováno řízení o odporovatelnosti sp. zn. spisová značka i Městský soud v Praze anonymizováno odvolacím řízení musely jako předběžnou zkoumat otázku, zda byla smlouva o zúžení společného jmění manželů ze dne datum sepsaná formou notářského zápisu sp. zn. anonymizována dvě slova rok uzavřena platně, s ohledem na vyslovení její neúčinnosti, musel dospět k závěru, že neplatná není. Podle žalobkyně je tedy napadený rozsudek anonymizováno rozporu s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a tyto dva rozsudky vedle sebe nemohou obstát. Poukázala na to, že cca 3 měsíce předtím, než podala žalovaná 1) svůj vzájemný návrh, dokládala anonymizováno exekučním řízení absolutní nemajetnost žalovaného 2) anonymizováno příjmení, exekuční řízení pak bylo z tohoto důvodu zastaveno. Existence majetku anonymizováno příjmení by dle žalobkyně přitom musela vést k zamítnutí žaloby anonymizováno řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. spisová značka. Postup žalované 1) považuje žalobkyně za účelový do té míry, že hraničí s bráněním spravedlnosti. Soudu prvního stupně vytkla, že se nedostatečně vypořádal s jejími námitkami a neprovedl důkazy, které navrhla, konkrétně výslech svědků jméno příjmení ml., jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení st., aniž se vypořádal s tím, z jakého důvodu tak neučinil. Soud prvního stupně nepostupoval dle žalobkyně správně, když za základ anonymizováno svůj závěr o neplatnosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum vzal absenci majetku či protihodnoty určené anonymizováno žalovaného 2) anonymizováno příjmení. Je přitom běžné i z praxe, že dochází k zúžení či vypořádání anonymizováno, které je nerovnoměrné či bez jakéhokoli protiplnění. To, že žalobkyně nabyla veškerá aktiva, bylo vůlí účastníků. Žalobkyně nevidí žádný důvod, proč by měla žalovaná 1) naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ve prospěch žalovaného 2) anonymizováno příjmení, když její pohledávka vznikla 10 let po rozvodu manželství a ostatní pohledávky byly uspokojeny již před vydáním rozhodnutí, či případně je vymáhá na základě odporovatelnosti. Skutečnou vůli stran při uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum přitom soud prvního stupně nezkoumal. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a sám rozhodl tak, že vyhoví návrhu žalobkyně.

7. Žalovaná 1) se ve svém vyjádření k odvolání ztotožnila se závěrem soud prvního stupně, který shledal smlouvu o zúžení společného jmění manželů ze dne datum neplatnou, přitom dle jejího názoru není tento závěr anonymizováno kolizi s rozhodnutím ve věci sp. zn. spisová značka, anonymizováno němž se platnost smlouvy nezkoumala, když jeho předmětem byla odporovatelnost. Nesouhlasil ani s námitkou, že soud prvního stupně nedostatečně zjišťoval skutečnou vůli stran, když nevyslechl jméno příjmení ml., jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení st. jméno příjmení ml. ani jméno příjmení nebyli účastníky smlouvy o zúžení anonymizováno, takže nemohli cokoliv osvětlit ohledně vůle žalobkyně a žalovaného 2). Žalovaný 2) pak svou skutečnou vůli již vyslovil anonymizováno řízení sp. zn. spisová značka, když uvedl, že účelem smlouvy bylo vyhnout se závazkům vůči věřitelům. Navrhla proto napadený rozsudek potvrdit.

8. Žalovaný 2) ve svém vyjádření k odvolání poukázal na to, že žalobkyně se na něm anonymizováno řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. spisová značka domáhala zaplacení částky částka, žaloba byla zamítnuta a Městský soud ve svém rozsudku č. j. číslo jednací, kterým zamítavý rozsudek potvrdil, dospěl k závěru, že žalobkyně věděla o úmyslu žalovaného 2) zkrátit věřitele, a nejen žalovaný 2), ale i žalobkyně se svým počínáním snažili, aby majetek, který za trvání manželství získali, do budoucna ochránili před důsledky počínání žalovaného 2) ve funkci likvidátora anonymizováno obec a číslo s. p. anonymizováno likvidaci. Dále poukázal na to, že anonymizováno řízení o odpůrčí žalobě sp. zn. spisová značka se otázka platnosti, nebo neplatnosti předmětné smlouvy neřešila, anonymizováno řízení anonymizováno této věci navíc není rozhodnutí o odpůrčí žalobě závazné. Navrhl rovněž potvrzení napadeného rozsudku.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Mezi účastníky nebylo anonymizováno tomto řízení sporné, že smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1) dne datum, na jejímž základě byla žalovaná 1) zapsána anonymizováno katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. číslo parc. číslo anonymizováno k. ú. obec, územní celek, byla neplatná. S ohledem na vzájemný návrh žalované 1) se však soud musel zabývat otázkou, zda byla platná dohoda o zúžení společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2) ze dne datum sepsaná formou notářského zápisu sp. zn. anonymizována dvě slova rok, z níž žalobkyně dovozovala, že je výlučnou vlastnicí uvedených nemovitostí.

11. Ze smlouvy o zúžení společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2) ze dne datum sepsané formou notářského zápisu sp. zn. anonymizována dvě slova rok soud prvního stupně zjistil, že na jejím základě měla žalobkyně do svého výlučného vlastnictví získat kromě pozemků parc. číslo parc. číslo anonymizováno k. ú. obec, územní celek, kterých se týká toto řízení, i bytovou jednotku číslo se spoluvlastnickým podílem na budově adresa a pozemcích par. číslo anonymizováno k. ú. obec, územní celek, budovu adresa, pozemky par. číslo anonymizováno k. ú. obec, územní celek, a obchodní podíl právnická osoba s.r.o. Naproti tomu žalovaný do svého výlučného vlastnictví žádný majetek ze anonymizováno nezískal.

12. Soud prvního stupně shledal, že žalobkyně a žalovaný 2) porušili § 150 občanského zákoníku účinnost, neboť uvedená dohoda o zúžení anonymizováno zkracovala věřitele. Rovněž považoval dohodu o zúžení anonymizováno za nedostatečně určitou, když žalobkyně na jejím základě nabyla celý majetek, zatímco ve vztahu k druhému z manželů anonymizováno ní nebyla upravena žádná protihodnota. Dohodu o zúžení anonymizováno proto považoval za absolutně neplatnou anonymizováno rozpor se zákonem dle § 39 občanského zákoníku účinnost, dle kterého je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Odvolací soud nepřisvědčil soudu prvního stupně anonymizováno tom, že by samotná okolnost, že jeden z manželů nenabyl z majetku anonymizována dvě slova ničeho, způsobovala neplatnost dohody o zúžení společného jmění anonymizováno rozpor se zákonem. Judikatura Nejvyššího soudu již konstantě dovodila, že zbavení se majetku bez náhrady samo o sobě neplatné není (k viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či sp. zn. spisová značka). anonymizováno rámci smluvní volnosti manželů při vypořádání jejich anonymizováno není vyloučeno, aby jeden z manželů nabyl menší podíl, či dokonce nenabyl ničeho. Korekcí této smluvní volnosti manželů je pak limitace institutem dobrých mravů, jak Nejvyšší soud dovodil anonymizováno rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka.

14. Soud prvního stupně anonymizováno tomto případě posuzoval soulad smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum s dobrými mravy a dospěl k závěru, že byla uzavřena anonymizováno rozporu s dobrými mravy, z čehož dovodil její neplatnost dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinnost, tedy anonymizováno době uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum. S tímto závěrem soudu prvního stupně se odvolací soud ztotožnil. Soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl ke správnému závěru, že cílem uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum bylo vyhnout se případným nárokům na náhradu škody, kterou způsobil žalovaný 2) anonymizováno příjmení ve funkci likvidátora anonymizováno obec a číslo. Soud prvního stupně nepochybil, když vycházel z výpovědi anonymizováno příjmení anonymizováno řízení sp. zn. spisová značka, ve kterém ve své svědecké výpovědi tento závěr jasně potvrdil. Soud prvního stupně anonymizováno o této výpovědi provedl jako listinný důkaz, anonymizováno tomto řízení žalovaný 2) netvrdil nic jiného, nebylo tedy nutno vyslýchat jej znovu. Další výpovědi, které žalobkyně navrhovala provést, výpověď syna jméno příjmení mladšího a výpověď jednatelky žalované 1) jméno příjmení, která je dle žalobkyně současnou partnerkou žalovaného 2), nebyly anonymizováno posouzení této otázky nijak relevantní, neboť tyto osoby se na smlouvě o zúžení společného jmění manželů ze dne datum nepodíleli. Mezi škodou způsobenou žalovaným 2) ve funkci likvidátora anonymizováno obec a číslo a uzavřením smlouvy o zúžení společného jmění manželů je i časová souvislost. Dle rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým byl žalovaný 2) odsouzen za porušení povinnosti při správě cizího majetku se měl škodného jednání dopustit anonymizováno květnu rok, smlouva o zúžení společného jmění manželů byla uzavřena anonymizováno březnu rok. Z této časové souvislosti, jakož i z výše zmíněné nevyváženosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum učinil soud prvního stupně správný závěr, že žalobkyně musela o úmyslu žalovaného 2) vyhnout se zúžením anonymizováno úhradě svých závazků vědět. K tomuto závěru ostatně dospěl Městský soud v Praze i anonymizováno rozsudcích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, anonymizováno nichž se smlouvou o zúžení společného jmění manželů ze dne datum rovněž zabýval. Odvolací soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, že z vyslovení neúčinnosti smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, automaticky plyne závěr soudu o její platnosti. Jak je patrno z odůvodnění uvedeného rozsudku, neplatností smlouvy se soud nezabýval, žádný z účastníků ji ani nenamítal, soud tudíž tuto otázku vůbec neposuzoval, ani se k ní nevyjadřoval.

15. Jednání žalobkyně a žalovaného 2) při uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum s cílem chránit majetek anonymizována dvě slova před následky anonymizována dvě slova žalovaného 2) jeho převedením na žalobkyni nade vši pochybnost odporuje dobrým mravům a jako takové bylo dle § 39 občanského zákoníku účinnost neplatné. Soud prvního stupně tedy správně dovodil, že na základě smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum nemohla žalobkyně nabýt předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Její žalobě o určení vlastnictví tedy nebylo možno vyhovět, neboť nemovitosti zůstaly ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného 2).

16. Soud prvního stupně zjistil, že manželství žalobkyně a žalovaného 2) bylo pravomocně rozvedeno dne datum, k řádnému vypořádaní anonymizováno ohledně předmětných pozemků nedošlo ve lhůtě tří let po rozvodu, nastaly tedy účinky zákonné domněnky vypořádání dle § 150 odst. 4 občanského zákoníku účinnost tak, že vzniklo podílové spoluvlastnictví bývalých manželů s rovnými podíly.

17. Soud prvního stupně správně shledal, že jsou dány podmínky anonymizováno vyhovění vzájemnému návrhu žalované 1), která se domáhala právě určení, že jsou předmětné pozemky anonymizováno podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2). Žalovaná 1) přitom osvědčila právní zájem na požadovaném určení rozsahu majetku žalovaného 2), když bylo zjištěno, že žalovaná 1) má na základě soudního smíru schváleného dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka za žalovaným 2) pohledávku částka s příslušenstvím. K úhradě této pohledávky přitom nepostačuje, že anonymizováno řízení sp. zn. spisová značka byla vyslovena neúčinnost smlouvy o zúžení společného jmění manželů ze dne datum, neboť zde byly shledány důvody anonymizováno vyslovení neúčinnosti jen ve vztahu k pohledávce ve výši částka.

18. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o.s.ř. a rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil anonymizováno zamítavém výroku o určení pozemků do výlučného vlastnictví žalobkyně, i ve výroku o určení pozemků do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného 2), jakož i ve správných výrocích o náhradě nákladů řízení.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní byli anonymizováno odvolacím řízení plně úspěšní a oba byli zastoupeni advokátem, odvolací soud proto každému z nich přiznal odměnu za dva úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání) po částka dle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a paušální náhradu za dva úkony po částka dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. anonymizováno případě žalovaného 2), jehož zástupce je plátcem DPH, je přiznaná odměna zvýšena o 21 % DPH ve výši částka.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, pokud na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která anonymizováno rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).