MSPH 8 Af 32/2020-88

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce proti žalovanému za účasti L. S., zastoupena Mgr. Janem Dáňou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 837/11, 110 00 Praha 1 Finanční arbitr, se sídlem Legerova 1581/69, 110 00 Praha 1

Generali Česká pojišťovnaa.s., jakožto osoby zúčastněné na řízení se sídlem Spálená 75/16, Praha, zastoupené JUDr. Robertem Němcem, LL. M., advokátem se sídlem Jáchymova 26/2, 11000 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 6. 10. 2020, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-44, a proti rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 17. 9. 2020, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-42, takto:

I. Účastenství ve správním řízení sporném podle § 141 správního řádu, ve kterém správní orgán řeší spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů, se posoudí formálně, analogicky podle ustanovení občanského soudního řádu o občanském řízení sporném. O procesním nástupnictví rozhoduje správní orgán, který řízení vede, analogicky podle § 107 a § 107a o. s. ř. V případě singulární sukcese, kdy účastník řízení neztratil způsobilost být účastníkem řízení, lze tedy v souladu s § 107a o. s. ř. o procesním nástupnictví rozhodnout pouze na návrh navrhovatele.; II. Soudy jednající ve správním soudnictví nemají pravomoc k přezkumu zákonnosti meritorního rozhodnutí správního orgánu, kterým rozhodl ve věci sporu vyplývajícím z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů (ve sporném řízení správním dle § 141 odst. 1 správního řádu), a to bez ohledu na to, jaký typ námitek je proti takovému rozhodnutí vznesen (ať už námitky věcné či procesní povahy). K takovému přezkumu mají vždy pravomoc soudy jednající v rámci civilního soudnictví, a to v řízení podle části páté občanského soudního řádu. Soudy jednající ve správním soudnictví mají ve vztahu k takovýmto rozhodnutím pravomoc pouze k přezkumu jejich nicotnosti.; III. Pokud správní orgán v průběhu správního řízení sporného (dle § 141 správního řádu) začne jako s účastníkem řízení jednat s někým, kdo jím není, a ve výsledném rozhodnutí potom rozhodne o právech a povinnostech takové osoby, tak taková vada jeho postupu nezakládá nicotnost výsledného rozhodnutí. Uvedená vada může být nicméně důvodem nezákonnosti takového rozhodnutí.

Návrh na vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 6. 10. 2020, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-44, a nálezu žalovaného ze dne 22. 4. 2020, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-29, se zamítá.

Ve zbytku se žaloba proti rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 6. 10. 2020, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-44, odmítá. Žalobce se současně poučuje o tom, že do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku může žalobu v uvedeném rozsahu podat u místně příslušného okresního, resp. obvodního soudu. Účinky podání žaloby budou v takovém případě zachovány.

Rozhodnutí žalovaného o námitkách ze dne 17. 9. 2020, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-42, a usnesení žalovaného ze dne 10. 8. 2020, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-39, se ruší.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 15.342,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

I. Základ sporu

Žalobkyně se návrhem ze dne 10. 4. 2019 podaném u žalovaného domáhala vydání bezdůvodného obohacení se zákonným úrokem z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy na produkt, kterou uzavřela dne 28. 3. 2013 s pojišťovnou Generali Pojišťovnaa.s. (IČO: 618 59 869). Ta v průběhu řízení před žalovaným změnila název na Pojišťovna Patriciea.s.

Žalovaný po proběhlém řízení ve věci rozhodl dne 22. 4. 2020 nálezem, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-29 (dále jen „nález“), ve kterém nicméně již jako s účastníkem řízení nejednal s výše uvedenou Pojišťovnou Patriciea.s. (IČO: 618 59 869), ale s pojišťovnou Generali Česká pojišťovnaa.s. (IČO: 452 72 956), a to bez jakéhokoliv vysvětlení. Žalobkyně proto v námitkách, které podala proti uvedenému nálezu, tuto skutečnost – vedle věcných námitek – namítla. Žalovaný na tuto procesní argumentaci reagoval tím, že dne 10. 8. 2020 vydal podč. j. FA/SR/ZP/690/2019-39 usnesení, jímž řízení o návrhu žalobkyně proti Pojišťovně Patriciea.s. zastavil (dále jen „usnesení o zastavení řízení“). V tomto usnesení žalovaný vysvětlil, že v průběhu řízení se z veřejně dostupných zdrojů dozvěděl o tom, že právě Pojišťovna Patriciea.s. s účinností od 21. 12. 2019 převedla celý svůj pojistný kmen (jehož součástí tak byla i pojistná smlouva uzavřená s žalobkyní) na Generali Českou pojišťovnua.s. Z tohoto důvodu tak podle žalovaného Generali Česká pojišťovnaa.s. vstoupila do smluvního vztahu s žalobkyní na místo původní pojišťovny (došlo k postoupení smlouvy); to se týká i práv na majetkové vyrovnání z neplatné smlouvy. Z uvedeného důvodu Pojišťovna Patriciea.s. přestala být ve věci pasivně legitimovanou, resp. přestala být pojistitelem uvedené pojistné smlouvy. Žalovaný je přitom podle § 1 odst. 1 zákonač. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále také jen „zákon“), příslušný řešit spory pouze mezi „spotřebitelem a pojistitelem“. Z uvedeného důvodu již žalovaný není příslušný k řešení sporu mezi žalobkyní s Pojišťovnou Patriciea.s. (která již není pojistitelem); návrh je proto podle § 9 písm. a) zákona o finančním arbitrovi nepřípustný a žalovaný řízení o něm podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona zastavil.

Uvedené usnesení žalobkyně rovněž napadla námitkami, kterými konstrukci žalovaného zpochybnila. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 17. 9. 2020, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-42, zamítl námitky proti usnesení o zastavení řízení (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti usnesení“); v něm zdůraznil, že v důsledku převedení pojistného kmene, tak jak byl popsán v předchozím bodě, se Generali Česká pojišťovnaa.s. automaticky stala procesním nástupcem Pojišťovny Patriciea.s. v řízení. Dále rozhodnutím ze dne 6. 10. 2020, č. j. FA/SR/ZP/690/2019-44, žalovaný změnil znění výroku nálezu; věcně ale námitkám žalobkyně proti němu nevyhověl (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti nálezu“).

Žalobkyně se s tímto výsledkem nespokojila a dne 20. 10. 2020 u Městského soudu v Praze napadla žalobou podle § 65 s. ř. s. obě uvedená rozhodnutí o námitkách.

II. Obsah žaloby a následná vyjádření

Žalobkyně zaprvé zejména ve vztahu k nálezu a rozhodnutí o námitkách proti němu namítá, že žalovaný svévolně provedl záměnu účastníka řízení (na straně odpůrce). Žalovaný ignoroval, že to je navrhovatel, kdo je pánem sporu, a je tedy na něm, po kom se domáhá vydání bezdůvodného obohacení. Pokud žalovaný shledal, že odpůrce již není pasivně legitimován, tak měl návrh žalobkyně zamítnout. Podle žalobkyně je autoritativní záměna účastníka řízení bez jejího souhlasu zásadní procesní vadou, která způsobuje nicotnost popřípadě nezákonnost nálezu; ten totiž ukládá povinnosti subjektu, který nebyl účastníkem řízení a po kterém žalobkyně žádné plnění nepožadovala; obdobně je tomu v případě rozhodnutí o námitkách proti nálezu. Vedle toho žalobkyně argumentuje v tom smyslu, že absolutně neplatnou smlouvu nelze zařadit do tzv. pojistného kmene (tedy „souboru uzavřených pojistných smluv“, tak jak je definován pojistný kmen v § 3 odst. 2 písm. g) zákonač. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví); převedením pojistného kmene tedy v posuzovaném případě nedošlo k převodu závazku vůči žalobkyni z titulu neplatné smlouvy (bezdůvodné obohacení). Žalobkyně je proto názoru, že i po převodu pojistného kmene zůstala ve věci věcně pasivně legitimována Pojišťovna Patriciea.s.

Zadruhé žalobkyně zejména ve vztahu k usnesení o zastavení řízení a rozhodnutí o námitkách proti němu namítá, že žalovaný neměl řízení ve vztahu k Pojišťovně Patriciea.s. (dokonce až po vydání nálezu) řízení zastavit, ale měl rozhodnout věcně; tedy návrhu nálezem vyhovět, nebo ho zamítnout, a to buď z toho důvodu, že by shledal, že pojistná smlouva není neplatná, nebo že by shledal, že závazek přešel na jiný subjekt, a proto již původní pojistitel není pasivně legitimován. V této souvislosti žalobkyně upozorňuje na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se problematiky věcné pasivní legitimace.

Zatřetí žalobkyně namítá, že rozhodnutím o námitkách proti nálezu žalovaný změnil rozhodnutí (nález) v řízení, které nicméně již bylo zastaveno. Žalovaný postupoval procesně zmatečně; zřejmě měl za to, že zastavil řízení ve vztahu k Pojišťovně Patriciea.s., přičemž nadále bude probíhat řízení proti Generali České pojišťovněa.s. Žalobkyně nicméně zahájila pouze jedno řízení; rozhodnutí o námitkách proti nálezu je proto nicotné, neboť bylo vydáno v řízení, které již bylo zastaveno.

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 28. 12. 2020 zejména zopakoval argumentaci obsaženou již v napadených rozhodnutích; zdůraznil, že podle jeho názoru převodem pojistného kmene došlo i k postoupení pojistné smlouvy uzavřené s žalobcem; v daném případě žalovaný postupoval podle správního řádu (viz § 24 zákona o finančním o arbitrovi) a nikoliv podle občanského soudního řádu; z tohoto důvodu na základě informací, které zjistil, začal nově jako s účastníkem řízení jednat s Generali Českou pojišťovnoua.s. Usnesením o zastavení řízení zastavil řízení pouze v části týkající se Pojišťovny Patriciea.s.; vedle toho ale v řízení vedeném právě s Generali Českou pojišťovnoua.s. rozhodl věcně nálezem. Současně žalovaný upozornil na řízení vedené v obdobné věci u Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 27 C 57/2019, ve kterém Pojišťovna Patriciea.s. napadla rozhodnutí žalovaného; po převodu pojistného kmene ale žalobu vzala zpět pro ztrátu aktivní legitimace; z uvedeného důvodu soud následně řízení zastavil (usnesení žalovaný soudu předložil).

Ve svém dalším vyjádření ze dne 17. 9. 2021 žalovaný informoval soud o proběhlé fúzi Pojišťovny Patriciea.s. s Generali Českou pojišťovnoua.s. Řízení se tak podle žalovaného stalo věcně bezpředmětným; v případě že by soud žalobě vyhověl, tak by žalovaný stejně musel vést řízení proti Generali České pojišťovněa.s. z titulu jejího právního nástupnictví (generální sukcesi).

Žalobkyně na uvedené vyjádření reagovala podáním ze dne 3. 10. 2022, v němž uvedenou argumentaci zpochybnila s tím, že žalovaný musel při svém rozhodování vycházet ze skutkového a právního stavu v době svého rozhodování (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2018, č. j. 1 As 165/2018-40). Současně upozornila na rozsudek městského soudu ze dne 25. 8. 2021, č. j. 6 Af 30/2020-70, který se týkal obdobného případu a jímž bylo žalobkyni v uvedené věci vyhověno.

III. C. Přezkum usnesení o zastavení řízení a rozhodnutí o námitkách proti usnesení

Městský soud se dále zabýval námitkami směřujícími proti rozhodnutí o námitkách proti usnesení a (jakožto proti rozhodnutí v I. stupni) i proti usnesení o zastavení řízení.

Jak již městský soud uvedl výše, tak procesní postup žalovaného v řízení byl vnitřně rozporný. Žalovaný nejprve začal jednat jako s odpůrcem s Generali Českou pojišťovnoua.s. z důvodu procesního nástupnictví, o němž de facto implicitně rozhodl; v době vydání nálezu již tedy s původním odpůrcem, Pojišťovnou Patriciía.s., dále nejednal. Po podání námitek proti nálezu (zřejmě ve snaze zhojit své předchozí procesní pochybení) nicméně začal postupovat tak, jako by nadále odpůrci byly jak Generali Česká pojišťovnaa.s., tak Pojišťovna Patriciea.s., tedy tak, jako by nedošlo k procesnímu nástupnictví (resp. o něm nebylo rozhodnuto), ale spíše k přistoupení dalšího účastníka řízení. Takový postup žalovaného je nicméně vnitřně rozporný, a vedl tak v důsledku k vydání vnitřně rozporného rozhodnutí. Tato rozpornost je pak zachycena i v odůvodnění nyní přezkoumávaných rozhodnutí.

Podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., [s]oud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

Městský soud tedy konstatuje, že z důvodu, že žalovaný procesní námitky žalobkyně proti nálezu posoudil tak, že v návaznosti na ně vydaném usnesení o zastavení řízení jednak vysvětlil, že v řízení došlo na straně odpůrce k procesnímu nástupnictví, a současně zastavil řízení ve vztahu k odpůrci, který ale ve světle tohoto odůvodnění již nebyl účastníkem řízení (Pojišťovna Patriciea.s.), je jeho postup vnitřně rozporný. Ze stejného důvodu je vnitřně rozporné i usnesení o zastavení řízení a rozhodnutí o námitkách proti němu. Městský soud proto obě rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost postupem podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Pokud jde potom o námitku nicotnosti rozhodnutí o námitkách proti nálezu, tak ani té nemohl městský soud přisvědčit. Soud souhlasí s žalobkyní, že žalovaný postupoval ve věci procesně poněkud rozporně – k důsledkům této rozpornosti podrobněji v části věnující se přezkumu usnesení o zastavení řízení a rozhodnutí o námitkách proti němu. Žalobkyně proti nálezu vznesla námitky jednak procesního charakteru (které odpovídají argumentaci uvedené v žalobě), jednak hmotněprávního charakteru. Žalovaný na ně reagoval tak, že procesní argumentaci vypořádal právě v usnesení o zastavení řízení a následně v rozhodnutí o námitkách proti němu (jak sám uvádí i v rozhodnutí o námitkách proti nálezu), a to tak, že řízení proti Pojišťovně Patriciia.s. (jakožto původnímu odpůrci) zastavil; hmotněprávní argumentaci vypořádal potom v rozhodnutí o námitkách proti nálezu. Je přitom zřejmé, že předmětem a účelem vydání usnesení o zastavení řízení nebylo zastavení řízení jako celku, ale pouze zastavení částečné – ve vztahu k odpůrci Pojišťovna Patriciea.s. Žalovaný se evidentně tímto postupem snažil zhojit své předchozí procesní pochybení (analyzované výše), současně tak ale do značné míry zpochybnil logiku svého předchozího postupu; původně postupoval tak, jako by ze zákona došlo mezi Pojišťovnou Patriciea.s. a Generali Českou pojišťovnoua.s. k procesnímu nástupnictví; nově ale postupoval tak, že jsou odpůrci oba uvedené subjekty. Takový postup – jak již soud uvedl – byl vnitřně rozporný, nicméně nezpůsobuje nicotnost rozhodnutí o námitkách proti nálezu. Řízení proti Generali České pojišťovněa.s. zastaveno nebylo; žalovaný v rozhodnutí o námitkách proti nálezu potom vypořádal věcné námitky proti nálezu.

Z uvedených důvodů městský soud zamítl i návrh na vyslovení nicotnosti rozhodnutí o námitkách proti nálezu (resp. příslušnou námitku nicotnosti).

Podle § 46 odst. 2 s. ř. s., [s]oud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu a ke kterému věcně příslušnému soudu.

Pokud jde potom o námitky vztahující se k zákonnosti nálezu a rozhodnutí o námitkách proti němu, tak těmi se městský soud zabývat nemohl. Rozhodnutí o námitkách proti nálezu společně s nálezem tvoří společně rozhodnutí ve věci, tedy rozhodnutí o samotném soukromoprávním nároku žalobkyně. K přezkumu takového rozhodnutí nejsou správní soudy příslušné; žalobkyně se ochrany může domáhat v civilním řízení vedeném podle části pátéo. s. ř. K tomu viz již výše citovaná usnesení konfliktního senátu sp. zn. Konf 22/2006 a Konf 84/2008. Skutečnost, že žalobkyně v žalobě vznesla námitky pouze procesního charakteru, nemůže na tomto závěru nic změnit. Osmý senát se v tomto odchyluje od závěrů rozsudku šestého senátu, který věc posoudil opačně; šestý senát vycházel z úvahy, že pokud mají správní soudy pravomoc přezkoumávat procesní rozhodnutí v řízeních o soukromoprávních nárocích vedených správními orgány (typicky rozhodnutí, jimiž bylo řízení o občanskoprávním nároku skončeno procesním způsobem), potom mají pravomoc i k přezkumu meritorních rozhodnutí, a to z hlediska namítaných procesních vad. Osmý senát je nicméně toho názoru, že přezkum meritorního rozhodnutí správního orgánu o soukromoprávním nároku nelze diverzifikovat mezi různé větvě soudnictví podle toho, jaký typ námitek je vůči němu vznesen; pravomoc soudů je naopak určena pouze tím, jaký charakter má přezkoumávané rozhodnutí.

Z uvedeného důvodu musel městský soud žalobu v uvedeném rozsahu podle § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítnout.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

Městský soud tedy rekapituluje, že návrh na vyslovení nicotnosti nálezu a rozhodnutí o námitkách proti nálezu shledal nedůvodným, a proto ho postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

Dále městský soud dospěl k závěru, že není dána jeho pravomoc jakožto soudu jednajícímu ve správním soudnictví k projednání té části žaloby směřující proti rozhodnutí o námitkách proti nálezu (a rovněž proti nálezu jakožto rozhodnutí v I. stupni), kterou se žalobkyně domáhala jeho zrušení. Městský soud shledal, že touto částí žaloby se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v soukromoprávní věci. Z uvedeného důvodu žalobu v této části v souladu s § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítl a současně žalobkyni poučil, že do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku může napadnout uvedené rozhodnutí žalobou podanou u místně příslušného okresního (resp. obvodního) soudu jednajícího v civilním soudnictví. V této souvislosti nicméně městský soud podotýká, že civilní soud v takovém případě nebude posuzovat zákonnost napadených rozhodnutí shodným způsobem, jako tak činí správní soudy. Civilní soud rozhoduje přímo ve věci (posuzuje oprávněnost soukromoprávního nároku ke dni svého rozhodnutí); v tomto ohledu by již dle názoru městského soudu nebyly relevantní námitky uplatněné v nynějším řízení, neboť – jak upozornil žalovaný ve svém vyjádření ze dne 17. 9. 2021 (viz bod 9 shora) – Generali Česká pojišťovnaa.s. se v důsledku fúze stala právním nástupcem Pojišťovny Patriciea.s. V takové žalobě by tedy mohla být relevantní toliko argumentace věcné povahy.

Dále městský soud shledal důvodnou žalobu směřující proti rozhodnutí o námitkách proti usnesení; toto rozhodnutí shledal soud vnitřně rozporným, a proto ho podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 78 odst. 1 rozhodl zrušit. Ze stejného důvodu postupem podle § 78 odst. 3 s. ř. s. městský soud zrušil i usnesení o zastavení řízení. Městský soud současně nevyslovil podle § 78 odst. 4 s. ř. s., že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný ve věci rozhodl nálezem, resp. rozhodnutí o námitkách proti nálezu. Předmět řízení byl tudíž vyčerpán, resp. řízení bylo skončeno meritorním rozhodnutím; není tedy další prostor pro další postup v řízení.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Ve vztahu k nálezu a rozhodnutí o námitkách proti nálezu žaloba nebyla úspěšná; soud návrh na vyslovení nicotnosti uvedených rozhodnutí zamítl; pokud jde o přezkum zákonnosti rozhodnutí o námitkách proti nálezu, tak v této části soud žalobu odmítl. Z uvedeného důvodu žalobkyni, která ve věci neměla úspěch, nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému potom soud toto právo nepřiznal z důvodu, že mu nevznikly náklady převyšující náklady běžné úřední činnosti. Pokud jde o žalobu směřující proti rozhodnutí o námitkách proti usnesení, tak v té měla žalobkyně plný úspěch; náleží jí proto náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, odměna a náhrada hotových výdajů advokáta. Podle § 35 odst. 2 s. ř. s. se pro určení výše odměny užije vyhláškač. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna náleží celkem za tři úkony právní služby, a sice za převzetí a přípravu zastoupení, za podání žaloby a za podání repliky, ve kterém žalobkyně reagovala na novou argumentaci žalovaného (3 x 3 100 Kč dle § 7 advokátního tarifu). Náhrada hotových výdajů sestává z paušální částky 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Protože je zástupce žalobkyně plátcem DPH, zvyšuje se náhrada nákladů řízení o částku 2 142 Kč odpovídající DPH ve výši 21 % z částky 10 200 Kč. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 12 342 Kč a dále 3 000 Kč jako úhrada za zaplacený soudní poplatek.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha dne 6. prosince 2022

JUDr. Slavomír Novákv.r. ⟪LB:lb_001⟫ předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.